Vliv biotechnologických přípravků na průběh kompostovacího procesu a produkci plynných emisí z kompostovacího procesu



Podobné dokumenty
ANTONÍN JELÍNEK, MARTIN DĚDINA VÚZT Praha Ruzyně ABSTRACT

Polní kompostování s využitím biotechnologických přípravků

Monitorování průběhu kompostovacího procesu

LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 KOMPOSTOVÁNÍ KALŮ Z ČISTÍREN ODPADNÍCH VOD

Uplatnění kompostů při zavedení odděleného sběru bioodpadu Biologicky rozložitelné odpady září 2010, Brno

Výsledky řešení projektu

Reduction of ammonia and greenhouse gas emissions during composting process

EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

KOMPOSTOVÁNÍ BRKO V PRAXI

Změny infiltrační schopnosti půdy po zapravení kompostu. Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko

Představení studie pro Mze Management využití kompostu vyrobeného z bioodpadu na zemědělských plochách - slabě a silně ohrožených erozí

Kompost versus skládka

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů. Vermikompostování

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

Kompostování réví vinného s travní hmotou. Composting of vine cane with grass

Půda a organická hmota. Praktické zkušenosti s používáním kompostů

Využití kompostu při protierozní ochraně půdy a zlepšení retenční schopnosti

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

Zařízení na zpracování bioodpadu ve Slivenci, parc.č. 1783/21, k.ú. Slivenec

Proč jsme tu o projektu

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů

Oceněné rostlinné hnojivo!

ŽUMPY SEPTIKY EnviSep

OKRUH II LEGISLATIVA. Ing. Lucie Valentová, Ph.D. ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.

RNDr. Miroslav Hůrka. Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi

POOSLAVÍ Nová Ves, družstvo

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

Komposty na bázi vedlejších produktů výroby bioplynu a spalování biomasy

Zjištění: Kontrolovaný subjekt nepředložil dne fyzicky žádné doklady požadované pro

Projekt odděleného sběru biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) od občanů spádových obcí OÚ Miskovice

Kategorie, emisní faktory a plány zavedení zásad správné zemědělské praxe u zemědělských zdrojů

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe, Okompostu. Zpracování a využití BRKO

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM

Důležitost organické hmoty v půdě. Organická složka. Ing. Barbora Badalíková

DECENTRALIZOVANÉ KOMPOSTOVÁNÍ uzavřený koloběh živin a organické hmoty v regionu

Bioodpad v obci. Zpracování a využití bioodpadu Modelové příklady, Správná kompostářská praxe. Zpracování a využití BRKO

Vliv kompostu na kvalitu půdy

Měření pachových látek

AEROBNÍ ROZKLAD BIOODPADŮ AKTIVNÍM PROVZDUŠŇOVÁNÍM

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

POROVNÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A NAMĚŘENÝCH KONCENTRACÍ S ÚROVNĚMI EMISÍ SPOJENÝMI S BAT PRO VÝROBU CEMENTU A VÁPNA (COR 1)

VYUŽITÍ BIOTECHNOLOGICKÝCH PŘÍPRAVKŮ PRO SNÍŽENÍ EMISÍ AMONIAKU A SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ V CHOVECH KUŘECÍCH BROJLERŮ A PRASAT

1) Biologicky rozložitelné komunální odpady, pro které je obec povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování

SPALOVÁNÍ KOMPOZITNÍCH BIOPALIV

Kompost technologie a kvalita

A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA PROJEKTU

AGRITECH SCIENCE, 16 METODY STANOVENÍ EMISÍ AMONIAKU Z PŮDY METHODS FOR DETERMINATION OF AMMONIA EMISSIONS FROM SOIL

Příprava a využití kompostů na bázi digestátu, popele ze spalování biomasy a BRO

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 KOMPOSTOVÁNÍ PAPÍRU A LEPENKY

MODERNÍ METODY LIKVIDACE PRASEČÍ KEJDY

Emisní faktory a jejich změny

BIOFILTRACE ODPADNÍCH VZDUŠNIN - ÚVOD DO PROBLEMATIKY. Evropské sociální fondy, ESF, projekt JPD 3,

Malé zařízení - kompostárna v Tichově PROVOZNÍ ŘÁD MALÉHO ZAŘÍZENÍ - KOMPOSTÁRNY V TICHOVĚ SCHVALOVACÍ PROTOKOL

Využití ověřených biotechnologických přípravků pro snížení emisí amoniaku a skleníkových plynů v chovech hospodářských zvířat

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

NAKLÁDÁNÍ S BIOODPADEM

CHEMICKÁ A BIOLOGICKÁ KOROZE STAVEBNÍCH HMOT... Biologická koroze (biokoroze) obecně Základní pojmy, členění, charakteristika Podmínky pro působení

Decentralizované kompostování

Stabilizovaný vs. surový ČK

Komunitní kompostárna. Náměšť n.o

VÝROBA KOMPOSTŮ S RŮZNOU OBJEMOVOU HMOTNOSTÍ

Kompostárna STRÁŽNICE - 19/2013

SSOS_ZE_3.03 Bioodpad

Metodický návod komunitní/obecní kompostárna

Řízené rychlokompostování za účasti bioalginátů při efektivním zhodnocování nutričních potenciálů z biodegradabilních odpadů

Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ.

Vermikompostování LEGISLATIVNÍ PODKLADY PRO VERMIKOMPOSTOVÁNÍ. Aleš Hanč

SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ. DRUHY ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ - SPALOVÁNÍ - SKLÁDKOVÁNÍ - KOMPOSTOVÁNÍ Odpady potravinářské výroby SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Kompostárna PAKK malé zařízení do 150 t/rok

POROVNÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A NAMĚŘENÝCH KONCENTRACÍ S ÚROVNĚMI EMISÍ SPOJENÝMI S BAT PRO VÝROBU BUNIČINY, PAPÍRU A LEPENKY

MŽP odbor ochrany ovzduší

Sledování procesu kompostování metodou EIS Projekt - Nová technologie kompostování, projekt č. CZ /0.0/0.0/15_019/004646

Provozní řád. Kompostárny Kamenný Újezd

Protokol č. 23/02/18. Datum měření: Datum vydání zprávy:

Novinky v legislativě při používání organických rozpouštědel. 16. ledna 2018, Praha

Demonstrační farma. vzdělávací a poradenské centrum pro systémové využití kompostu

Novinky v legislativě pro autorizované měření emisí novela 452/2017 Sb.

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

ŽÍŽALOVÉ KOMPOSTOVÁNÍ

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Postoj Ministerstva zemědělství k problematice využívání bioodpadů v zemědělství

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

Snížení množství KO kompostováním - sběr organických zbytků, domácí, komunitní a zemědělské kompostování

Účinnost užití energie

Návrh nového evropského nařízení k hnojivým výrobkům

HODNOCENÍ ROZDÍLNÝCH REŽIMŮ PŘI PROCESU SPALOVÁNÍ

Zpráva o účincích bioenzymatické směsi PTP PLUS na kvalitu povrchových vod.

Připravované projekty MŽP v oblasti zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji

OVĚŘENÍ EMISNÍCH FAKTORŮ U REFERENČNÍCH CHOVŮ PRASNIC BŘEZÍCH A PRASNIC (KOJÍCÍCH)

Negativní vliv faktorů bezprostředněse podílejících se na množství a kvalitu dodávané organické hmoty do půdy

Výzkumný ústav zemědělské techniky, Praha. Zakládání, průběh a řízení. kompostovacího procesu

Environmentální legislativa. Legislativa ČR. Právní řád princip hierarchie právní síly

EPBD Semináře Články 8 & 9

Transkript:

Vliv biotechnologických přípravků na průběh kompostovacího procesu a produkci plynných emisí z kompostovacího procesu M. KOLLÁROVÁ, P. PLÍVA, A. JELÍNEK, M. ČEŠPIVA Výzkumní ústav zemědělské techniky, Praha, Česká republika ABSTRAKT: V příspěvku jsou prezentovány výsledky dvou experimentů při použití biotechnologických přípravků Bakteriokompostér Plus a Bio-Algeen G40. Byla zkoumána účinnost těchto přípravků na průběh kompostovacího procesu a produkci emisí z kompostovací činnosti. Experiment byl proveden také s použitím biofiltru. Měření emisí bylo provedeno kontinuální metodou měřícím přístrojem INNOVA MULTIGAS (monitor 32) Multipoint Sampler 309 INNOVA. Výsledky experimentů potvrdili, že biotechnologické přípravky mají vliv na snížení produkce emisí z kompostovací činnosti. Klíčová slova: řízené mikrobiální kompostování, biofiltr, emise plynů, kompost, biotechnologické přípravky Poznatky uvedené v tomto článku byly získány při řešení projektu QF348 Přeměna zbytkové biomasy především z oblasti zemědělství na naturální bezzátěžové produkty, využitelné v přírodním prostředí ve smyslu programu harmonizace legislativy ČR a EU, který je podporovány Národní agenturou pro zemědělský výzkum. Podle přílohy č.2 nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, patří k zařízením pro stájový chov zvířat i takové činnosti, které jsou spojeny s nakládáním se zvířecími exkrementy, včetně ploch pro rostlinnou výrobu. Návazným zařízením pro zpracování zvířecích exkrementů proto může být i kompostárna. Pro všechny zemědělské zdroje znečišťování je platný specifický emisní limit pro amoniak na úrovni obecného emisního limitu ( = 50mg.m -3 ) a specifický emisní limit pro prchavé látky = 50 OUER.m -3. Obecní emisní limit pro prchavé látky pro kompostárny je podle vyhlášky č. 356/2002 Sb. 50 00 OUER.m -3 na výpusti z filtru nebo 5 20 OUER.m -3 na hranici kompostárny. V některých případech dochází v průběhu kompostovacího procesu při rozkladu kompostovaných surovin k uvolňování řady plynů, které způsobují zápach v okolí zakládek. Na trhu je k dispozici řada biotechnologických přípravků, které po doporučené aplikaci podle pokynů výrobců, dokáží zápach podstatně omezit, či dokonce odstranit. Vedle této schopnosti některé z nich stimulují kompostovací proces a dochází tak k snížení četnosti překopávek. Ověření účinnosti biotechnologických přípravků na průběh kompostovacího procesu a produkci plynných emisí z kompostovací činnosti MATERIAL A METODY Měření probíhalo na experimentální kompostárně VÚZT. Kompostárna se nachází v areálu VÚRV na oplocené ploše o rozměrech 60x0 m. V červnu 2004 byl na kompostárně založený experiment, jehož cílem bylo ověřit vliv biotechnologických přípravků na produkci plynných emisí, průběh kompostovacího procesu a kvalitu výsledného produktu. Byla použita technologie kontrolovaného mikrobiálního kompostování v pásových hromadách aerobní řízené kompostování. Pro provedení experimentu byla založena jedna zakládka, která obsahovala tři hromady se stejným surovinovým složením. Hromada byla ošetřena biotechnologickým přípravkem Bio-Algeen G40, hromada 2 sloužila jako kontrolní a hromada 3 byla ošetřena biotechnologickým přípravkem Bakteriokompostér Plus. Každá hromada byla rozdělena na dvě poloviny, z nichž jedna byla vždy přikryta plachtou Top Tex a na každé

hromadě probíhalo měření plynných emisí, Měření emisí probíhalo měřicím přístrojem INNOVA MULTIGAS (monitor 32) Multipoint Sampler 309 INNOVA. (JELÍNEK, PECEN, 2002). Byl měřený obsah NH 3, CO 2, CH 4, H 2 S. Měření probíhalo od 24.6.2004 do.7.2004. Při překopávání kompostu byly měřící čidla z hromad odebrány a po ukončení překopávání (cca,5hod.) znovu nasazeny. teploty a obsahu kyslíku. Teplota kompostu byla měřena digitálním teploměrem se zapichovací sondou firmy Sandberger, obsah kyslíku byl zjišťován měřícím přístrojem firmy ASEKO. Surovinové složení hromad kompostu uvádí tabulka. Schéma rozmístnění a velikosti hromad je uvedeno na obr., schéma měřících míst emisí, teploty a kyslíku na obr.2. Tab.: Surovinové složení hromad kompostu Hromada č. Surovinové složení 2. 6. 2004 Objem (m 3 ) Percentuální podíl Obj.hmot. vzorku (kg. m -3 ) 2.6.04 Obj.hmot. vzorku (kg. m -3 ).7.04 /2 přikryta /2 nepřikryta Aplikace přípravku Bio- Algeen G40 3l G40 + 50l H 2 O 58,67 638,33 24.6 Aplikace 3l G40 + 50l H 2 O 25.6 Aplikace 3l G40 + 50l H 2 O 28.6 Aplikace 3l G40 + 50l H 2 O 2 /2 přikryta /2 nepřikryta Hnůj 4 50 Tráva 4 50 Σ 8 00 Kontrolní hromada 482,22 628,33 Hnůj 4 50 Tráva 4 50 Σ 8 00 3 /2 přikryta /2 nepřikryta Aplikace přípravku Bakteriokompostér Plus kg přípravku+50l H 2 O Hnůj 4 50 Tráva 4 50 Σ 8 00 59,67 632,67 HROMADA G40 HROMADA 2 KONTROLA HROMADA 3 Bakteriokompostér Plus 2m 2m 2m 36m Obr. : Rozmístnění a velikost hromad 2

X O 6 O X O 5 X O 4 O X O 3 O X O 2 X O Plachta Plachta X - měřící místo teploty a kyslíku O měřící místo emisí Obr. 2: Schéma měřících míst emisí, teploty a kyslíku Popis použitých přípravků Bakteriokompostér Plus je určen pro urychlení kompostování rostlinných odpadů aerobním způsobem. Skládá se ze směsi selektivně adaptovaných mikrobiálních kultur smíchaných s enzymy, emulgátory, kvasnicemi, obsahujícími zejména vitaminy skupiny B a růstové faktory, anorganickými zdroji N a P, zoeletiem působícím jako sorbent a materiál pro upoutání (imobilizaci) v preparátu obsažených živých mikroorganismů a fyziologického faktoru NaCl a mikronutrientů. Přípravek funguje jako startér a urychlovač kompostovacího procesu. Bio-Algeen G40 hydrolyzát hnědé mořské řasy, který dále obsahuje aminokyseliny, peptidy, organické kyseliny, minerální látky, auxiny a vitaminy. Napomáhá rozvoji mikroorganismů, urychluje biodegradační procesy a omezuje emise H 2 S a NH 3. VÝSLEDKY MĚŘENÍ V průběhu kompostovacího procesu probíhalo i vizuální a smyslové hodnocení hromad zakládky. Na hromadě a 2 byl zaznamenán zvýšený výskyt drobných mušek, na hromadě 3 byl jejich výskyt o něco nižší. Teplota dosahovala u všech hromad poměrně nízké hodnoty, pouze u hromady byly v začátcích kompostovacího procesu teploty vyšší. Důvodem je pravděpodobně to, že kompostované suroviny byly již vyzrálé (degradované) a kompostovací proces neprobíhal s tak vysokou intenzitou. Obsah kyslíku byl u všech hromad přibližně stejný a hodnoty byly v průběhu kompostovacího procesu konstantní. Vzorky kompostu byly odebrány při zakládání experimentu a při ukončení kompostovacího procesu. Jejich rozbory byly provedeny v agrolaboratoři VÚZT Praha 6. Výsledky rozborů jsou uvedeny v tab.2 a 3. Na základě agrochemických rozborů vzorků hotového kompostu lze konstatovat, že hromada 3, ošetřená přípravkem Bakteriokompostér Plus a kontrolní hromada 2, se odchylují od požadavků ČSN 46 5735 Průmyslové komposty v jakostním znaku - vlhkost. Kontrolní hromada 2 nesplňuje také požadavek na obsah spalitelných látek. Hromada 3 ošetřena přípravkem G40 vyhovuje ve všech jakostních znacích, kromě hodnoty ph, požadavkům ČSN 46 5735 Průmyslové komposty. Na základě výsledků měření emisí bylo zjištěno, že přípravek Bio-Algeen G40 snížil produkci emisí NH 3 o 72 %, emisí CO 2 o 40 %, emisí CH 4 o 72,28 % a emisí H 2 S o 35,24 % v srovnání s hodnotou, která byla neměřena na hromadě kontrolní (bez aplikace přípravků). Přípravek Bakteriokompostér Plus snížil produkci emisí NH 3 o 66,53 %, emisí CH 4 o 73,89 %, emisí H 2 S o 6,96 %, emise CO 2 se naopak zvýšili o 57 % ve srovnání s hodnotou, která byla naměřena na kontrolní hromadě. Zvýšení emisí CO 2 může být zapříčiněno nesprávnou aplikací přípravku. Průběh hodnot naměřených emisí CH 4 ze dne 28. 6. 2004 zobrazuje obr.3. 3

koncentrace CH 4 (mg.m -3 ) 80,00 60,00 40,00 20,00 00,00 80,00 60,00 40,00 KONCENTRACE CH 4 KOMPOSTÁRNA VÚZT 28. 6. 2004 CH4- [mg/m3] CH4-2 [mg/m3] CH4-3 [mg/m3] CH4-4 [mg/m3] CH4-5 [mg/m3] CH4-6 [mg/m3] CH4-7 [mg/m3] 20,00 0,00 8:00 8:30 9:00 9:30 0:00 0:30 :00 čas (h) :30 2:00 2:30 3:00 3:30 4:00 Obr. 3: Graf průběhu hodnot naměřené koncentrace CH 4 ze dne 28.6.2004 Tab.2.: Agrochemické rozbory kompostu (24.6.2004, Agrolaboratoř VÚZT) vlhkost spal.látky N 2 ph (% sušiny) Hromada (přípravekg40) 48,83 45,25,97 8,47 Hromada 2 (kontrola) 45,77 42,38,97 8,29 Hromada 3 (přípravek Bakteriokompostér Plus) 53,92 42,63,85 8,38 Jakostní znaky podle ČSN 46 5735 40,0-65,0 min. 25 min. 0,60 6,0-8,5 Tab. 3: Agrochemické rozbory kompostu (.7.2004, Agrolaboratoř VÚZT) vlhkost spal.látky N 2 ph (% sušiny) Hromada (přípravek G40) 42,0 36,5,75 8,66 Hromada 2 (kontrola) 33,47 20,72,6 9,02 Hromada 3 (přípravek Bakteriokompostér Plus) 34,45 27,3,58 8,7 Jakostní znaky podle ČSN 46 5735 40,0-65,0 min. 25 min. 0,60 6,0-8,5 Ověření účinnosti biotechnologických přípravků na produkci plynných emisí z kompostovacího procesu s použitím biofiltru MATERIAL A METODY Měření probíhalo také na experimentální kompostárně VÚZT. V září 2004 byl na kompostárně založený experiment, jehož cílem bylo zjistit vliv biotechnologických přípravků na produkci plynných emisí z kompostovaní činnosti s použitím biofiltru. Byla použita technologie kontrolovaného mikrobiálního kompostování v pásových hromadách aerobní řízené kompostování. Zakládka kompostu obsahovala jednu hromadu, která byla přikryta neprodyšnou plachtou. Surovinové složení hromady kompostu je uvedeno v tab. 4. Také bylo prováděno pravidelné měření teploty kompostu a obsahu kyslíku. Teplota kompostu byla měřená digitálním teploměrem se zapichovací sondou firmy Sandberger, obsah kyslíku byl zjišťován měřicím přístrojem firmy ASEKO. Měření emisí plynů procházejících biofiltrem, bylo realizováno měřicím 4

přístrojem INNOVA MULTIGAS (monitor 32) Multipoint Sampler 309 INNOVA. Byl měřen obsah NH 3, CO 2, CH 4, H 2 S. Biofiltr byl sestaven z velkoobjemového kontejneru, děrovaného dna, přívodního potrubí a dělících příček. Pro potřeby experimentu byl celý prostor rozdělen na tři komory. Jako náplň komor byla použita dřevní kůra zvlhčená na cca 60%. Náplně dvou komor byly ošetřeny biotechnologickými přípravky Bio Algeen G40 (náplň 2) a Bakteriokomposter Plus (naplň ). Náplň střední komory byla neošetřena kontrolní. Emise plynů byly měřeny na pěti měřících místech, S na hromadě kompostu, S2 v přívodním potrubí kompostu, S3 v komoře biofiltru bez aplikace biotechnologického přípravku, S4 v komoře biofiltru s aplikací biotechnologického přípravku Bakteriokompostér Plus a S5 v komoře biofiltru s aplikací biotechnologického přípravku Bio-Algeen G40. Složení náplní jednotlivých komor biofiltru jsou uvedeny v tabulce 5. Schéma biofiltru a měřících míst plynných emisí je zobrazeno na obr. 4. Tab. 4: Surovinové složení hromad kompost Hromada č. Surovinové složení Prasečí hnůj Tráva Štěpka Objem (m 3 ) 6 0 4 Percentuální podíl 30 50 20 20 00% Obj.hmot. Vzorku kompostu (kg. m -3 ) 267,62 Tab. 5: Náplň biofiltru Komora Náplň Objemová hmotnost (kg.m -3 ) náplň Dřevní kůra 0,33kg Bakteriokomposter Plus0 l vody náplň 2 Dřevní kůra 0,2 l Bio- Algeen G400 l vody Mezerovitost Vlhkost 328,33 6,68 57,3 333,33 57,85 60,3 kontrola Dřevní kůra bez aplikace- kontrolní 333,33 63,33 60, S S2 S5 S3 S4 NÁPLŇ 2 KONTROLA NÁPLŇ Obr. 4: Schéma biofiltru 5

KONCENTRACE CH 4 BIOFILTR 27.9. 2004 koncentrace CH4 (mg.m -3 ) 45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 5,00 0,00 5,00 CH4- [mg/m3] CH4-2 [mg/m3] CH4-3 [mg/m3] CH4-4 [mg/m3] CH4-5 [mg/m3] 0,00 9:00 0:00 :00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 ČAS (h) Obr. 5: Graf průběhu hodnot naměřené koncentrace H 2 S na biofiltru ze dne 27. 9. 2004 Tab. 6: Jakostní znaky hotového kompostu (Agrolaboratoř VÚZT) Vzorek Vlhkost Spal.látky N 2 C:N Hotový kompost 35,98 6,2,7 7,87 Jakostní znaky podle ČSN 46 5735 40,0-65,0 min.25 min.0,60 max.30 VÝSLEDKY MĚŘENÍ Výsledky měření prokázaly, že ve srovnání s produkcí plynných emisí z hromady kompostu snížil biofiltr v části, kde byl aplikován Bio-Algeen G40, emise CH 4 o 86,8 %, emise CO 2 o 80,83%, emise H 2 S o 68,46 % a emise NH 3 o 83,20 %. V části biofiltru s aplikací přípravku Bakteriokompostér Plus se snížily emise CH 4 o 42,3 %, emise CO 2 o 48,79 %, emise H 2 S o 23, % a emise NH 3 o 75,5 %. Graf průběhu hodnot koncentrace CH 4 ze dne 27. 9. 2004 je zobrazen na obr. 5. Na základě agrochemických rozborů vzorků hotového kompostu lze konstatovat, že vyrobený kompost splňuje ve všech jakostních znacích požadavky ČSN 46 5735 (tab. 6). DISKUSE Významnou úlohu v environmentální politice hraje v současné době Kjótský protokol o klimatických změnách. Biomasa byla dlouho známa jako částečná náhrada za fosilní paliva. Dnes se však otevírá nový pohled na možnosti zastavení klimatických změn. Výraznější úloha je kladena na organickou hmotu fixovanou v půdě. Silnou motivací k používání organických hnojiv je snaha zachytit organický uhlík v půdě (sequestrace) a tak snížit obsah CO 2 v atmosféře. Další potenciální výhodou je, že organická hnojiva zlepšují úrodnost půdy, zvyšují vodní jímavost, snižují výskyt rostlinných patogenů (což vede ke snížení spotřeby pesticidů), snížení půdní eroze. Tyto 6

externality se těžko oceňují, ale mohou vést ke značnému snížení spotřeby energie, což může hrát v budoucnu významnou roli. Tato fakta jsou stále více přijímána jako stimul pro environmentální politiku. Sdělení o půdní strategii (Thematic Strategy for Soil Protection) publikované Evropskou komisí zdůrazňuje důležitost sekvestrace uhlíku v půdě. Kontrolované mikrobiální kompostování v pásových hromadách je technologií, která je uplatnitelná zvlášť pro menší zemědělské podniky ale i pro komunitní a komunální kompostárny. Jedním z mnoha problémů, které brání většímu rozšíření této technologie do praxe je zápach ze zakládek kompostu, který je problémem hlavně v případech, kdy je kompostárna situována v blízkosti lidských sídel. Problém je o to větší, že vnímání zápachu a to, co hodnotíme jako zápach, je subjektivní. ZÁVĚR Předložené výsledky výzkumu dokazují, že biotechnologické přípravky je možno využít na snížení emisí plynů NH 3, CO 2, CH 4, H 2 S. Jejích uplatnění je vhodné zejména v případech, kdy z rozličných důvodů není možné zabezpečit správný průběh kompostovacího procesu a tím i snížení zápachu pravidelným překopáváním hromad. Poznatky uvedené v tomto článku byly získány při řešení projektu QF348 Přeměna zbytkové biomasy především z oblasti zemědělství na naturální bezzátěžové produkty, využitelné v přírodním prostředí ve smyslu programu harmonizace legislativy ČR a EU, který je podporovány Národní agenturou pro zemědělský výzkum. Literatura JELÍNEK A., a kol. 2002. Faremní kompost vyrobený kontrolovaným mikrobiálním procesem. Realizační pomůcka pro zpracování podnikové normy, Praha. ISBN: 80-238-8539- JELÍNEK, A., PLÍVA, P., KOLLÁROVÁ, M., DĚDINA, M., SOUČEK, J.: 2004. Využití zbytkové biomasy kompostováním. Praha.ČZU TF. s. 4 2. ISBN: 80-23-73-8 PLÍVA, P., JELÍNEK, A., KOLLÁROVÁ, M., ANDERT, M., VÁŇA, J., VOSTOUPAL, B.: 2004. Právní aspekty kompostování. VÚZT. č., 28 s. ISBN: 80-90327-6-8 JELÍNEK, A., KOLLÁROVÁ, M.: 2004. Monitorování průběhu kompostovacího procesu.. In Zemědělská technika a biomasa. Sborník přednášek, 23..2004. Praha: VÚZT 2004, s. 4-45. ISBN: 80-86884-00-7 PLÍVA, P.; a kol.: 2004. Přeměna zbytkové biomasy zejména z oblasti zemědělství na naturální bezzátěžové produkty, využitelné v přírodním prostředí ve smyslu programu harmonizace legislativy ČR a EU. Redakčně upravená roční zpráva za řešení projektu č. QF348 za rok 2004; VÚZT, Z-2440. JELÍNEK, A., PECEN. J.: 2003. Ověření metodiky kontinuálního měření emisí amoniaku z chovů hospodářských zvířat. In: Zemědělská technika. 2003. s. -6. Zodpovědný autor: Ing. MÁRIA KOLLÁROVÁ, Výzkumný ústav zemědělské techniky, Drnovská 507, 6 0 Praha 6- Ruzyně, Česká republika Tel.: +420 233 022 457, e-mail: maria.kollarova@vuzt.cz 7