Platforma Intel Centrino 2 Kryštof Laryš, lar026 Historie Platforma Intel Centrino už je na světě od roku 2003, kdy s ním Intel přišel na trh. Intel Centrino je marketingové označení firmy Intel pro kombinaci čipsetu (s integrovaným grafickým čipem), mobilního procesoru a bezdrátového WiFi rozhraní přizpůsobeno pro notebooky. Aby mobilní zařízení mohlo být takto označenu, musí obsahovat všechny tři komponenty výrobce Intel. Intel dále na marketingové reklamy investoval 300 mil. USD. Během následujících let vznikaly nové platformy s označením Intel Centrino. Došlo i k zmatkům v označení Centrino Duo a Intel Core 2 Duo, kde Centrino Duo označuje Core 2 Duo procesor s WiFi systémem, kdežto Core 2 Duo je označení pouze pro procesor. Pokud notebook obsahuje pouze procesor a ne zbylé dvě výše zmíněné součásti, nemůže být označován jako Intel Centrino, nýbrž například Pentium M, Pentium Dual-Core, Celeron, Intel Core, Intel Core 2. Platformy, které vznikaly až do roku 2008, byly Carmel (2003), Sonoma (2005), Napa (2006), Santa Rosa (2007). V roce 2008 přišel Intel s další verzí s kódovým označením Montevina, později kvůli zmatkům a přehlednosti označováno jako Intel Centrino 2. Za zmínku jistě stojí platforma Menlow, která je dnes označována jako Intel Atom a taktéž kvůli přehlednosti Intel úplně oddělil toto označení od původního Centrina. Atom se tak dostal pod svým názvem více do povědomí lidí. V roce 2009 vyšla další platforma, již šesté generace, s označením Calpella. Přinesla opět výraznější změny, převážně v procesoru Core i5/core i7 a QuickPath, což je náhrada starší sběrnice Front Side Bus (FSB), která zajišťuje komunikaci mezi procesorem a severním můstkem. Zatím poslední a plánovaná sedmá generace s označením Huron River by měla vyjít v roce 2010 s čipsetovým označením Cougar Point. Přesněji se teď podíváme na platformu Montevina neboli Intel Centrino 2.
Čipsety Základem Centrina 2 jsou čipsety Intel PM45, GM45 a GM47 s integrovanou grafickou kartou, a to s nepatrně novým názvem: Intel Graphics Media Accelerator 4500MHD, čímž chce Intel naznačit, že už i do Centrina dorazilo HD. Minimálně za zmínku stojí podpora HDMI a DisplayPort výstupů kombinujících přenos videa i zvuku digitální cestou jedním kabelem. Samozřejmé je HDCP a mnohem větší výkon ve 3D aplikacích oproti předchozí integrované grafické kartě v předchozím čipsetu Intel 965GM. V materiálech Intelu se ještě hovoří o Intel GMA 4700MHD a čipsetu Intel GM47. Liší se tím, že rychlejší varianta (teoreticky o 20%) má grafické jádro taktované na 640 MHz, pomalejší na platformě Santa Rosa na 533 MHz. Za zmínku rovněž stojí to, že čipset disponuje hardwarovou akcelerací dekódování až dvou HD video streamů a podporuje přehrávání Blu-ray disků. Další reklamní tahák byl ten, že by mělo jít na jednu nabitou baterii přehrát celý Blu-ray disk, což je ovšem utopie. Další utopie je také to, že se u integrovaných grafických karet hovoří o podpoře DirectX 10 a Shader Modelu 4.0. Pouze dnešní relativně nové grafické karty mají tyto specifikace. Důležitá zmínka je určitě to, že jižním můstkem je mobilní varianta ICH9, z čehož vyplývají již známé vlastnosti, které se vyskytovaly u mnohých čipsetů Intel třetí řady, z nichž pro notebooky je asi nejzajímavější dvojitý EHCI USB řadič. Připojíme-li tedy do USB portů dva externí pevné disky, nebudou se navzájem zpomalovat.
Procesory Procesory z platformy Centrino 2 vč. vpro fungují už na 1066 MHz sběrnici, což tedy znamená, že jsou uváděny nové modely Core 2 Duo počínaje nejvyšším Core 2 Extreme X9100 na 3,06 GHz s TDP 44 W, přes 35W Core 2 Duo T9600 (2,80 GHz) a T9400 (2,53 GHz) až po 25W P9500 (2,53 GHz), P8600 (2,40 GHz) a P8400 (2,26 GHz). Poslední dva zmíněné mají 3 MB L2 cache, ostatní 6 MB. Nejnovější výrobky přišly na svět ve třetím čtvrtletí roku 2009 a byly označeny jako platforma Calpella. Jde o procesory řady Core i7. Objevují se jak ve dvou, tak čtyřjádrovém provedení, a to od nižšího výkonu po velmi solidní výkon s příjemnou spotřebou. Nejvýkonnější z těch mobilních je Core i7-920xm s frekvencí procesoru 2 Ghz a 6 MB L3 cache.
Rozdělení procesorů do kategorií podle spotřeby: 1) standardní modely se spotřebou (TDP) 35W: T9600 2.80 GHz/1066MHz FSB/6144kB cache T9500 2.60/800/6144 T9400 2.53/1066/6144 T9300 2.50/800/6144 T8300 2.40/800/3072 T8100 2.10/800/3072 2) modely se sníženou spotřebou (TDP) 25W: P9500 2.53/1066/6144 SP9400 2.40/1066/6144 P8600 2.40/1066/3072 SP9300 2.26/1066/6144 P8400 2.26/1066/3072 SL9400 1.86/1066/6144 SL9300 1.60/1066/6144 3) modely s nízkou spotřebou 10W: SU9400 1.40/800/3072 SU9300 1.20/800/3072 4) čtyřjádrové modely z řady Extreme (X9x00), Quad (Q9100) a Extreme Quad X9000 2.80/800/6144 X9100 3.06/1066/6144 Q9100 2.26/1066/12288 QX9300 2.53/1066/12288 5) čtyřjádrové modely Core i7 (desktop) 860 2.80/1066/8192 870 2.93/1066/8192 920 2.66/1333/8192 940 2.93/1333/8192 950 3.07/1333/8192 965 3.20/1600/8192 975 3.33/1600/8192
Srovnání těch nejvýkonnějších procesorů současnosti:
Grafická karta, Turbo Memory Modul a operační paměť Integrovaná grafická karta může být doplněna přidanou grafickou kartou ve formě MXM karty. Po vzoru platformy AMD Puma totiž dokáže čipset Intel GM45 v závislosti na uživatelském nastavení nebo způsobu napájení přepínat mezi integrovanou a hardwarovou grafickou kartou, a to podle toho, zda je potřeba výkon v aplikacích, nebo výdrž na baterie. Tuto možnost pochopitelně nenalezneme ve všech noteboocích, záleží to na implementaci ze strany výrobce. Následující obrázek popisuje funkčnost těchto dvou grafických karet. Z toho rovněž vyplívá, že nemůžeme používat obě tyto grafické karty najednou a zdvojnásobit tak grafický výkon. Obrázek popisuje přesněji využití těchto grafických karet. Pokud je notebook zapojen na externí napájení, je aktivní externí hardwarová grafická karta. Například pokud odpojíme notebook z napájení, dynamicky se přepne využití grafických karet, hardwarová karta se deaktivuje a aktivuje se integrovaná grafická karta. To vše za nás hlídá sám notebook a není třeba restartu systému při takovémto přepojení karet. Notebook takto v pohledu spotřeby vydrží mnohem déle a baterie není až tak moc vysávána hardwarovou grafickou kartou.
Volitelnou součástí Centrina 2 je pochopitelně také Turbo Memory modul (známe z dřívějšího Centrino Pro), který je nyní dostupný ve 4GB verzi a označuje se jako Robson 2. K čipsetu se váže ještě několik zajímavostí. Důležitá je, že do mobilní platformy vstupuje éra DDR3 pamětí. Čipsety PM45/GM45 mají dvoukanálový DDR2/DDR3 paměťový řadič schopný provozu obou typů pamětí, a to DDR2-667/800, nebo DDR3-800/1066. Jejich kombinace samozřejmě není možná. Avizovanou změnou a podstatnou výhodou DDR3 pamětí by v noteboocích neměl být ani tak větší výkon, jako hlavně delší výdrž baterií, neboť při stejném výkonu mají DDR3 paměti menší spotřebu energie.
Intel Centrino 2 a Intel Centrino 2 vpro pro firemní užití Firemním uživatelům nabízí Intel Centrino 2 prostřednictvím technologie vpro rozšířené možnosti správy počítačů a nové bezpečnostní funkce. V době, kdy společnosti notebooky nahrazují stolní počítače, potřebují disponovat vzdálenou diagnostikou a možností aktualizovat a opravovat počítačové systémy přes bezdrátovou síť. Byla rovněž integrována vylepšená správa s AMT 4.0, která povoluje bezdrátový management počítače i v době, kdy je ve spánkovém režimu. Dále Intel Centrino 2 obsahuje funkce vzdálené konfigurace systému a podporu standardů správy nové generace (WS-MAN a DASH 1.0). Součástí je i funkce, která zaměstnancům umožňuje iniciovat komunikaci s IT oddělením i mimo firemní firewall. Intel se rozhodl umožnit zkušeným uživatelům ladit základní nastavení BIOSu přes Windows. Dokonce tak jde přes Intel Extreme Tuning Utility i taktovat notebooky zvyšováním FSB či násobiče.
WiFi/WiMAX Třetí součástí označení Intel Centrino 2 je bezdrátový modul. K dosažení vysoké rychlosti WiMAX modulu je samozřejmě zapotřebí více různých faktorů včetně kompatibilního hardwaru a vůbec dostupnosti WiMAX sítě. V Intel Centrinu 2 je bezdrátový modul Intel WiMAX/WiFi Link 5350 mini-pcie (krycí jméno Echo Peak-P) podporující jak WiMAX a WiFi až do rychlosti 450Mbit/s nebo Intel Ultimate N WiFi Link 5300 mini-pcie adapter (krycí jméno Shirley Peak 3x3) opět až do rychlosti 450Mbit/s nebo Intel WiMAX/WiFi Link 5150 mini-pcie adapter (krycí jméno Echo Peak-V) podporující jak WiMAX a WiFi až do rychlosti 300Mbit/s Rx / 150Mbit/s Tx nebo Intel WiFi Link 5100 mini-pcie adapter (krycí jméno Shirley Peak 1x2) podporující až 300Mbit/s Rx / 150Mbit/s Tx. Koncem roku 2008 Intel v USA zahájil dodávku prvních kombinovaných WiMAX/Wi- Fi modulů, které jsou součástí Intel WiMAX/Wi-Fi Link 5050 Series. Jde o volitelný doplněk pro notebooky, který je založený na technologii Intel Centrino 2. WiMAX je 4G širokopásmová bezdrátová technologie, založená na internetové technologii, doplňující Wi-Fi sítě. WiMAX také poskytuje výrazně širší hlasové a internetové pokrytí. Na rozdíl od sítí Wi-Fi umožňuje WiMAX odstranit z měst drátové technologie a snadno připojit k internetu i uživatele na cestách. Na rozšíření WiMAX sítí Intel pracuje s poskytovateli služeb po celém světě. První sítě byly uvedeny do provozu také v USA. WiMAX tak zavádí nový standard 802.11n s rychlostí až 450Mbit/s u WiFi Link 5300 a 300Mbit/s u WiFi Link 5100. Spojit by se mělo dát až na dvojnásobnou vzdálenost než předtím. Rozdíl je ale v tom, že je zapotřebí access point (vysílač) standardu 802.11n, který se vyskytuje sotva kde. V České Republice je několik testovacích sítí, například v Českém Krumlově, Praze a snad v Brně. Ani zdaleka ale toto spojení nedosahuje na požadovanou vzdálenost tak obrovské rychlosti, jaká byla původně avizována a navíc je mnohdy pomalejší, jak klasická WiFi. Využití je tedy v České Republice minimální.