Řízení o udělení patentu v národním a mezinárodním měřítku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Řízení o udělení patentu v národním a mezinárodním měřítku Bakalářská práce Autor: Daniel Daňo Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Jan Tuláček

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu odborné literatury jsem uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem ztvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s verzí tištěnou. Jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karlových Varech dne 29. dubna 2013 Daniel Daňo

Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval panu JUDr. Janu Tuláčkovi za odbornou pomoc, cenné připomínky a trpělivost při zpracování této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval panu Mgr. Ing. Tomáš Feiglovi, patentovému zástupci z Úřadu průmyslového vlastnictví, za cenné informace a čas, který mi věnoval.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá problematikou udělení patentu jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. V teoretické části vysvětluje pojmy z průmyslového vlastnictví, vymezuje charakter patentu, dobu jeho účinnosti, práva z patentu a mnoho dalších pojmů vztahujících se k této problematice. Dále jsou popsány kroky k získání patentu a to nejen v rámci České republiky, ale i na mezinárodní úrovni. Nechybí ani právní předpisy, které přesně a jasně vymezují pojmy v oblasti průmyslového vlastnictví. V části praktické je provedena analýza konkrétní případů z praxe. Závěr je věnován zhodnocení provedené analýzy a stanovení silných a slabých stránek. Klíčová slova Patent, účinek patentu, doba platnosti patentu, řízení o udělení patentu, národní cesta udělení patentu, Evropský patent, mezinárodní přihláška, právní předpisy z oblasti duševního vlastnictví.

Annotation This bachelor s Thesis deals with the issue of granting patent on the national level as well as on the international one. In the theoretical part the theses explains the terms from an industrial ownership, defines the patent s character, time efficiency, patent rights and many other terms concerning this issue. Then the steps to obtain a patent are described and not only within the Czech Republic but also in the international field. There is also legislation mentioned which clearly and accurately determines the terms in the area of industrial ownership. The analysis of the specific cases from practice is done in practical part of the annotation. The conclusion is focused on evaluation of this analysis and on determining the weaknesses and strengths. Keywords Patent, effect of patent, patent validity, procedure of granting patent, national way to grant patent, European patent, international application, patent legislativ.

Obsah Úvod... 8 1. Teoretická východiska práce... 9 1.1 Pojmy duševního vlastnictví... 9 1.2 Patentovatelnost vynálezů... 11 1.3 Právo na patent... 12 1.4 Podnikový vynález... 12 1.5 Účinek patentu... 13 1.6 Práva z patentu... 13 1.7 Spolumajitelství patentu... 14 1.8 Doba platnosti patentu... 15 1.9 Zánik patentu... 15 1.10 Zrušení patentu... 16 1.10.1 Úplné zrušení patentu... 16 1.10.2 Částečné zrušení patentu... 16 2. Řízení o udělení patentu... 17 2.1 Přihlašování do zahraničí... 20 2.1.1 Národní cestou... 20 2.1.2 Cestou Evropského patentu... 21 2.1.3 Cestou mezinárodní přihlášky... 23 3. Právní předpisy v oblasti průmyslového vlastnictví... 25 3.1 Národní právní předpisy... 25 3.2 Mezinárodní smlouvy spravované organizací Světového duševního vlastnictví 28 3.2.1 Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví... 28 3.2.2 Smlouva o patentové spolupráci (PCT)... 29 3.2.3 Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění... 29 3.2.4 Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uloţení mikroorganismů k účelům patentového třídění... 30 3.3 Dohoda TRIPS... 30 3.4 Evropská patentová organizace... 31 3.5 Evropská Unie... 32 4. Praktická část... 37

4.1 Úřad průmyslového vlastnictví... 37 4.2 Národní přihlášky vynálezů... 38 4.3 Udělené patenty národní cestou a evropské patenty validované v České republice 39 4.4 Patenty udělené národní cestou a validované evropské patenty pro území České republiky v roce 2012 podle mezinárodního patentového třídění... 40 4.5 Patentové přihlášky podané vybranými podniky v České republice... 43 5. Konkrétní případ uchazečů o udělení patentu... 45 5.1 Zařízení pro vyuţití kinetické a tlakové energie proudícího vzduchu k dobíjení akumulátoru elektrické energie... 45 5.2 Způsob shromaţďování, evidence a zpřístupnění informací o zdravotní péči a jejích výsledcích a jeho pouţití... 47 6. Jak pomáhají patenty firmám ve vstupu na zahraniční trhy... 49 Závěr... 52 Seznam pouţité literatury... 53 Seznam zkratek... 57 Seznam grafů, schémat a tabulek... 58 Seznam příloh... 59

Úvod V úvodu bych rád představil svoji bakalářskou práci s názvem Řízení o udělení patentu v národním a mezinárodním měřítku. V dnešním vynalézavém světě je dobré si své nápady střeţit. Pokud se vynálezci podaří dosáhnout výsledku nebo vynálezu, který je nový, je výsledkem vynálezecké činnosti a je průmyslově vyuţitelný 1, pak si tento vynález můţe patentovat. Patent pro něj pak představuje jakousi ochranu svého vynálezu spočívající v omezení ostatních od snahy pouţít tento vynález. Téma své práce jsem zvolil na základě otcova snaţení v loňském roce, kdy se svým kamarádem usilovali o udělení patentu. Tato problematika je pro mě zajímavá nejen z důvodu, ţe sám obdivuji technický rozvoj, ale především oceňuji snaţení vynálezců, kteří vynakládají úsilí na vytvoření nových předmětů, technologií či postupů. Získání patentu nemusí vynálezci přinést jen zisk, ale i psychické uspokojení. Cílem vynálezce kolikrát tedy není v první řadě individuální obohacení, nýbrţ dostatečné stimulování tvůrčí činnosti a inovace a tím zvýšit hospodářský rozvoj a koneckonců i blahobyt občanů. Toto pojetí je spíše z ekonomického hlediska. Z právního hlediska se jedná především o ochranu vynálezu a omezení jeho pouţívání bez souhlasu vynálezce. Ochrana vynálezu je upravena právními předpisy z oblasti průmyslového vlastnictví. Této problematice je věnována kapitola č. 4 v teoretické části. Cílem mé práce je analýza konkrétních případů z praktického ţivota a na základě provedeného průzkumu stanovit silné a slabé stránky. Zmapování současného stavu jsem provedl na základě rozhovorů s osobami, které usilovali o získání patentu a na základě studia dokumentů, které mi byly poskytnuty pracovníkem Úřadu průmyslového vlastnictví. Dílčími cíly této práce je uvedení do problematiky, coţ spočívání ve vymezení pojmů z oblasti průmyslového vlastnictví, popis jednotlivých kroků řízení o udělení patentu a to nejen v národní, ale i mezinárodní rovině. Jak jiţ bylo výše zmíněno, samotná kapitola je věnována i legislativním předpisů. 1 Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. 8

1. Teoretická východiska práce V této části se vysvětlím jednotlivé pojmy, které se týkají zvolené problematiky, kterou jsem si zvolil. 1.1 Pojmy duševního vlastnictví Výsledek duševního úsilí osob je povaţován za právo k duševnímu vlastnictví dle vnitrostátních a mezinárodních předpisů. Práva k duševnímu vlastnictví představují prostředek ochrany některých nehmotných aktiv společnosti. Rozdělení zákonných práv k duševnímu vlastnictví popisuje následující schéma: Schéma č. 1 - Rozdělení práv duševního vlastnictví PRŮMYSLOVÉ VLASTNICTVÍ: ++ patenty + uţitné vzory ochranné známky průmyslové vzory AUTORSKÉ PRÁVO A SOUVISEJÍCÍ PRÁVA Zdroj: Duševní vlastnictví, příručka duševních postupů Vlastní grafická úprava. Právní systémy připouštějí, že šíření tvůrčího úsilí může společnosti přinášet prospěch a stimulovat další tvůrčí aktivitu. 2 Prostřednictvím práv k duševnímu vlastnictví má původce vynálezu kontrolu nad tím, co vytvořil. Má vlastně kontrolu nad přístupem ostatních osob k výsledkům jeho tvořivosti. Díky právům můţe z výsledků své tvořivosti těţit. 2 Duševní vlastnictví : příručka osvědčených postupů : 10 praktických doporučení pro lepší integraci duševního vlastnictví do obchodní činnosti. 1. české vydání. Praha: PrahaÚřad průmyslového vlastnictví, 2010, 2010. ISBN 978-80-7282-084-9 (broţ.). 9

Jednotlivé typy práv k duševnímu vlastnictví jsou popsány níţe. Patent Patent je určitá forma právní ochrany vynálezu, která splňuje zákonná kritéria na tuto ochranu. Je upraven v Zákoně č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. K tomuto zákonu je vydána jako prováděcí předpis vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů. Užitný vzor Vyuţívá se pro předměty s niţší vynálezeckou úrovní nebo menšího ekonomického významu. Pro tyto vynálezy se vyuţívá jednodušší, rychlejší a méně nákladná ochrana, která je nazvána uţitným vzorem. Jedná se o nová, průmyslově vyuţitelná technická řešení, která přesahují rámec pouhé odborné dovednosti. Celý proces o řízení udělení uţitného vzoru je jednodušší neţ proces řízení o udělení patentu. 3 Ochranná známka Funkce ochranné známky spočívá v odlišení výrobků, sluţeb stejného druhu, které vyrábí různí výrobci nebo poskytovatelé sluţeb. Usnadňují spotřebitelům orientaci na trhu. Ochranná známka má grafickou podobu a musí vţdy existovat ve spojení s konkrétními výrobky či sluţbami. 4 Průmyslový vzor Tato forma je určena pro designerská řešení. Průmyslovým vzorem se rozumí vzhled výrobku, který spočívá ve znacích linií, obrysů, barev, struktury nebo materiálů výrobku 3 Uţitné vzory. Úřad průmyslového vlastnictví [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/prumyslova-prava/uzitne-vzory.html 4 Elektrotechnologie v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 121 s. ISBN 978-80-247-2929-9. 10

nebo jeho zdobení. Jedná se vlastně o vizuálně vnímatelnou vlastnost výrobku. 5 Podmínkou pro ochranu průmyslového vzoru je novost a individuální povaha. Jeho platnost trvá pět let od podání přihlášky a lze ji obnovit i opakovaně aţ na 25 let. 6 1.2 Patentovatelnost vynálezů Dle Zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, část první, 3 odst. 1, se patenty udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově vyuţitelné. Vynálezy povaţované za nové jsou ty, které nikdy předtím nebyly patentovány, nikdy nebyly v prodeji, nebyly pouţívány, jakkoliv popsány nebo očekávány. Nelze patentovat vynálezy, které by se příčily veřejnému pořádku nebo dobrým mravům Zákon uvádí, ţe mezi vynálezy nepatří objev, vědecké teorie a matematické metoda, estetický výtvor, plán, pravidlo či způsob vykonávání duševní činnosti. Dále je uvedeno hraní her a počítačové programy. Odrůdy rostlin a plemena zvířat také není moţno patentovat, protoţe se na ně vztahuje zvláštní reţim právní ochrany. Patentovat tedy lze nové výrobky a technologie, chemicky vyráběné látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, stejně tak i biotechnologické postupy a produkty získané jejich pomocí. 7 5 Úřad průmyslového vlastnictví. Upv.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-24]. Dostupné z: http://upv.cz/cs/prumyslova-prava/prumyslove-vzory.html 6 ŠTRACH, Pavel. Mezinárodní management. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 167 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2987-9. 7 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3. aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6 11

1.3 Právo na patent Právo na patent má původce vynálezu nebo jeho právní nástupce. Původcem vynálezu je ten, kdo jej vytvořil vlastní tvůrčí prací. Spolupůvodci mají právo na patent v rozsahu, v jakém se podíleli na vytvoření vynálezu. 8 Původcem či spolupůvodcem můţe být pouze fyzická osoba. Tato osoba má právo na původcovství, coţ je osobnostní právo, které není převoditelné na třetí osoby. V zákoně není uvedeno, zda je nutno splňovat určitou věkovou hranici, tudíţ původce můţe být pouze fyzická osoba bez ohledu na věk. Osoba původce je uvedena v přihlášce vynálezu a v patentové listině. Údaje o původci jsou zapisovány do patentového rejstříku. 9 1.4 Podnikový vynález V rámci plnění pracovních úkolů je moţné, ţe zaměstnanec můţe vytvořit vynález. Pokud je tento vynález vytvořen ke splnění úkolu z pracovněprávního vztahu, jedná se podnikový vynález. 10 V případě, ţe původce vynálezu (zaměstnanec) vytvořil vynález ke splnění úkolu z pracovněprávního vztahu, přechází právo na patent na zaměstnavatele, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. 11 Podnikový vynález je tedy výsledkem pracovněprávního vztahu vytvořený původcem (zaměstnancem). Zaměstnanec je povinen zaměstnavatele neprodleně písemně vyrozumět 8 Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. 9 Český statistický úřad. Czso.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/patentova_statistika_definice_sledovanych_pojmu/$file/patenty _definice.pdf 10 Vynález vytvořený v pracovně-právním vztahu čili Podnikový vynález. Finanční noviny [online]. 2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/zpravy/vynalez-vytvoreny-v-pracovnepravnim-vztahu-cili-podnikovy-vynalez/610195 11 Epravo.cz, a.s. Epravo.cz [online]. 2009 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/podnikovy-vynalez-a-pravo-na-odmenu-58683.html 12

a je povinen mu předat veškeré podklady pro posouzení vynálezu. 12 Od okamţiku písemného vyrozumění plyne zaměstnavateli tříměsíční lhůta k uplatnění práva na patent vůči zaměstnanci, jinak toto právo přechází zpět na původce vynálezu, tedy zaměstnance. V tříměsíční lhůtě jsou původce i zaměstnavatel povinni zachovat mlčenlivost vůči třetím osobám. 13 Původce (zaměstnavatel), který vytvořil podnikový vynález a zaměstnavatel na něj uplatnil právo na patent, má vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou odměnu. O výši odměny rozhoduje technický a hospodářský význam vynálezu a přínos dosaţený jeho moţným vyuţitím nebo jiným uplatněním. 14 1.5 Účinek patentu Účinky patentu nastávají ode dne oznámení o udělení patentu ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Majitel patentu má výlučné právo vyuţívat vynález, poskytnout souhlas k jeho vyuţívání (například forma licence) nebo patent můţe převést. 15 Stejné účinky má i patent přidělený Evropským patentovým úřadem. Přihlašovateli přísluší přiměřená náhrada od toho, kdo po zveřejnění přihlášky vynálezu jeho předmět vyuţívat. Právo na přiměřenou náhradu lze uplatnit ode dne, od něhoţ nastávají účinky patentu. 1.6 Práva z patentu Majitel patentu má výlučné právo vynález vyuţívat a poskytuje souhlas k jeho vyuţívání jinými osobami. 12 Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. 13 Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. 14 Viz předešlý zdroj 15 Viz předešlý zdroj 13

1.6.1 Přímé užívání Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu vyrábět, nabízet, uvádět na trh nebo pouţívat výrobek, který je předmětem patentu, nebo k tomu účelu výrobek dováţet či skladovat anebo s ním jiným způsobem nakládat. Bez souhlasu majitele nikdo nesmí vyuţívat způsob, který je předmětem patentu, popřípadě nabízet tento způsob k vyuţití. Dále nesmí nabízet, uvádět na trh, pouţívat nebo k tomuto účelu dováţet či skladovat výrobek přímo získaný způsobem, který je předmětem patentu. 16 1.6.2 Nepřímé užívání Nikdo nesmí bez souhlasu majitele patentu dodávat nebo k dodání nabízet jiné osobě neţ je osoba oprávněná vyuţívat patentovaný vynález, prostředky týkající se podstatného prvku tohoto vynálezu a slouţící v tomto ohledu k jeho uskutečnění, jestliţe je vzhledem k okolnostem zřejmé, ţe tyto prostředky jsou způsobilé k uskutečnění patentovaného vynálezu a jsou k němu určeny. 17 1.6.3 Vyčerpání práv Majitel patentu nemá právo zakázat třetím osobám nakládat s výrobkem, který je předmětem chráněného vynálezu, jestliţe tento výrobek byl uveden na trh v České republice majitelem patentu nebo s jeho souhlasem, ledaţe by tu byly důvody pro rozšíření práv z patentu na uvedené činnosti. 18 1.7 Spolumajitelství patentu Pokud připadají práva z patentu několika osobám, vztahy mezi nimi jsou upraveny obecnými předpisy o podílovém spoluvlastnictví. 16 Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. 17 Viz předešlý zdroj 18 Viz předešlý zdroj 14

Pokud mezi majiteli není dohodnuto jinak, kaţdý ze spolumajitelů má právo vyuţívat vynález. K platnému uzavření licenční smlouvy je potřeba souhlasu všech spolumajitelů. Kaţdý ze spolumajitelů je oprávněn uplatňovat nároky z porušení práv z patentu samostatně. V případě převodu patentu je zapotřebí souhlasu všech spolumajitelů. 19 1.8 Doba platnosti patentu Zákonem stanovená doba platnosti patentu je dvacet let od doby podání přihlášky. Majitel je povinen kaţdoročně platit poplatky za jeho udrţování v platnosti. 20 1.9 Zánik patentu Patent zanikne jestliţe: Uplyne doba jeho platnosti, Majitel patentu nezaplatí ve stanovené lhůtě příslušné poplatky za udrţování patentu v platnosti. Majitel patentu se ho vzdá. V takovém případě patent zanikne dnem, kdy písemné prohlášení majitele patentu dojde Úřadu průmyslového vlastnictví. 21 19 Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. 20 Obchod nehmotnými statky: patenty, vynálezy, know-how, ochranné známky. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 1995, xiii, 257 s. ISBN 80-717-9320-5. 21 Viz předešlý zdroj 15

1.10 Zrušení patentu Návrh na zrušení patentu lze podat i po zániku patentu, prokáţe-li navrhovatel právní zájem. 1.10.1 Úplné zrušení patentu Úřad průmyslového vlastnictví patent zruší, zjistí-li se dodatečně ţe: Vynález nesplňoval podmínky patentovatelnosti, Vynález není v patentu popsán tak jasně a úplně, aby jej mohl odborník uskutečnit, Předmět patentu přesahuje obsah původního podání přihlášky vynálezu, nebo ţe předměty patentů udělených na základě rozdělení přihlášky přesahují obsah jejího původního podání nebo byl-li rozsah ochrany vyplývající z patentu rozšířen. Majitel patentu na něj nemá právo podle (není původcem ani jeho právním nástupcem); zrušení v tomto případě Úřad průmyslového vlastnictví provede na návrh oprávněné osoby. 22 1.10.2 Částečné zrušení patentu Částečné zrušení patentu se provádí změnou jeho nároků, popisu nebo výkresů. 23 Zrušení patentu nabývá na zpětné účinnosti ode dne počátku jeho platnosti. Pokud navrhovatel prokáţe právní zájem, lze návrh na zrušení patentu podat i po jeho zániku. 22 Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. 23 Obchod nehmotnými statky: patenty, vynálezy, know-how, ochranné známky. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 1995, xiii, 257 s. ISBN 80-717-9320-5. 16

2. Řízení o udělení patentu Samotným vytvořením vynálezu nevzniká jeho ochrana. K tomu, abychom získali ochranu vynálezu, musí proběhnout řízení před Úřadem průmyslového vlastnictví. Řízení o udělení patentu je zahájeno na základě podání přihlášky. V přihlášce musí být vynález jasně a úplně vysvětlený, aby ho mohl odborník uskutečnit, výhodou bude i grafické zobrazení vynálezu. Přihláška se zpravidla podává na předtištěném formuláři u Úřadu průmyslového vlastnictví. Přihlášku podává původce vynálezu nebo osoba, na kterou původce převedl právo. Osobě, která podá přihlášku, vznikne právo přednosti 24. Jedná se o důleţitý prvek ochrany přihlašovatele, protoţe řízení o udělení patentu trvá čtyři roky v průměru 25. Proto, aby bylo zahájeno řízení o udělení patentu, nestačí pouze podat přihlášku. Ţadatel musí zaplatit i příslušné správní poplatky. Správní poplatky se platí za úkony provedené v patentovém řízení. Dalším postupem je předběţný průzkum, kdy je navrhovateli oznámeno, zda je jeho vynález vůbec patentovatelný a zda přihláška neobsahuje formální nedostatky. Zkoumá se, zda navrhovatel zaplatit veškeré povinné poplatky. Jestliţe dojde k nalezení nedostatku, Úřad průmyslového vlastnictví vyzve navrhovatele, aby v dané lhůtě nedostatky odstranil. Pokud tak navrhovatel neučiní, řízení bude zastaveno. 24 Právo přednosti značí prioritu před kaţdou osobou, která podá shodnou přihlášku později. To především znamená, ţe v případě udělení ochrany na přihlášený předmět či jeho zveřejnění v průběhu řízení o přihlášce vynálezu nemůţe být jinému přihlašovateli účinně přiznána ochrana na stejný předmět přihlášený později. MICHÁLEK, Zdeněk. Duševní vlastnictví v praxi: Patenty. [online]. 2011, s. 16 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://opvk.cdvinfo.cz/file/dusevni-vlastnictvi-v-praxi-patenty/ 25 Úřad průmyslového vlastnictví. Postup patentování [online]. 2011 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/publikace/prirucka-vynalezce/ochrana-vasi-myslenky/postup-patentovani.html 17

Pokud přihláška neobsahuje ţádné nedostatky, nebo zjištěné nedostatky byly upraveny, pak je přihláška zveřejněna. Zveřejnění přihlášky se oznamuje ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. K této přihlášce se můţe kdokoliv vyjádřit ohledně její patentovatelnosti. V případě, ţe dojde k připomínkám k vynálezu, musí být přihlašovatel o těchto připomínkách vyrozuměn. Úplný průzkum přihlášky se provádí na základě ţádosti přihlašovatele, nebo můţe být provedena z moci úřední. Tato ţádosti jiţ nelze vzít zpět. V rámci úplného průzkumu se zkoumá, zda se skutečně jedná o nový průmyslově vyuţitelný vynález, který je výsledkem vynálezecké činnosti. Úřad průmyslového vlastnictví tedy detailně zkoumá, zda jsou splněny všechny předpoklady pro udělení patentu. Během zkoumání je moţné, ţe dojde k nalezení vady, která brání udělení patentu. Přihlašovatel má opět určitou lhůtu na opravu vad. Pokud se tak nestane, řízení můţe být zastaveno. V opačném případě, při splnění všech podmínek pro udělení patentu a po zaplacení příslušných správních poplatků udělí Úřad průmyslového vlastnictví ţadateli patent. Majitel obdrţí patentovou listinu. Na listině je uvedeno jméno původce. Součástí je popis vynálezu a patentové nároky. Tato skutečnost je oznámena ve Věstníku. Úřad průmyslového vlastnictví vydává věstník, v němž se uveřejňují zejména skutečnosti, týkající se zveřejněných přihlášek vynálezů, udělených patentů a další údaje o vynálezech, jakož i úřední sdělení a rozhodnutí zásadní povahy. 26 Za vydání patentové listiny jsou stanoveny poplatky 27. 26 Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. 27 Vydání patentové listiny do rozsahu deset stran strojopisu 1600,- Kč, za kaţdou další stranu 100,- Kč. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích: Sazebník správních poplatků, poloţka 128. In: 634/2004. 2009. 18

Schéma č. 2 - Řízení o udělení patentu Zdroj: Výroční zpráva Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky 2012. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví České republiky, 2013. ISBN 978-80-7282-101-3. Dostupné z: http://www.upv.cz/cs/publikace /rocenka/rocenka.html 19

2.1 Přihlašování do zahraničí Na svobodném rozhodnutí přihlašovatele závisí, kam a jakým způsobem svůj vynález chce přihlásit. Přihlašovatel se vţdy řídí právem příslušné země nebo regionu, kam směřuje svoji ţádost. Právo České republiky v tomto ohledu stanovuje pouze jedinou povinnost a sice, obsahuje-li patentová přihláška nějaké utajované skutečnosti, musí ji přihlašovatel podat Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky a zároveň je povinen předloţit souhlas Národního bezpečnostního úřadu. Přihlásit vynález do zahraničí je moţno níţe uvedenými způsoby. 2.1.1 Národní cestou V tomto případě záleţí jen na přihlašovateli, v jakém státě chce mít svůj vynález chráněn patentem nebo jinou ochranou. V kaţdém státě je vhodné si zvolit tzv. patentového zástupce. Předmětem činnosti těchto zástupců podle nové právní úpravy je sluţba patentových zástupců, která spočívá zejména v zastupování: tj. činění úkonů jménem a na účet účastníka v řízení před správními a v některých zákonem stanovených případech i před soudními orgány ve věcech týkajících se průmyslového vlastnictví. 28 Jinými slovy patentový zástupce podá veškeré informace ohledně přihlášení vynálezu, vlastního řízení, o přihlášce a výše poplatků a lhůt jejich splacení. Zástupce tedy má oprávnění zastupovat přihlašovatele před příslušným úřadem, postarat se o překlad popisu a specifikace vynálezu do příslušného jazyka. Stejně tak zajistí překlad patentových nároků či anotaci do úředního jazyka a v neposlední řadě také zaplatí poplatky. Patentový zástupce je vţdy vázán právními předpisy a v jejich mezích pokyny klienta. Stejně tak je povinen chránit práva a oprávněné zájmy klienta. 28 SCHELLEOVÁ, Ilona. Organizace soudnictví a právní služby. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006, 213 s. Právo studium. ISBN 80-865-7540-3. 20

2.1.2 Cestou Evropského patentu Evropská patentová organizace (dále jen EPO) je právnickou osobou. Úkolem této organizace je udělovat evropské patenty. Jedná se o organizaci, která má v kaţdém smluvním státě nejširší moţnou právní způsobilost, jaká je přiznána právnickým osobám podle národního práva státu. Orgány této organizace jsou: Evropský patentový úřad (dále jen EPÚ) Správní rada Smluvními státy EPO jsou k 1. srpnu 2012: Albánie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Itálie, Irsko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Monako, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, San Marino, Slovensko, Srbsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko, Velká Británie, Slovinsko, Maďarsko, Bývalá republika Jugoslávie - Makedonie, Rumunsko, Turecko, Malta. Pokud si tedy přihlašovatel přeje získat patent v některé z těchto smluvních zemí, pak má moţnost podat ţádost o Evropský patent. Na rozdíl od České republiky, má moţnost podání přihlášky jak fyzická tak i právnická osoba. Ohled se nebere na místo bydliště či občanství. Jestliţe přihlašovatel nemá trvalé bydliště nebo sídlo v některém z výše uvedených smluvních států, musí být zastoupen při všech řízeních před Evropským patentovým úřadem. Výjimkou je podání evropské patentové přihlášky zástupcem, který je zapsán do seznamu vedeného Evropským patentovým úřadem za tímto účelem. 21

Způsoby, kterými lze podat patentovou přihlášku: a) U Evropského patentového úřadu v Mnichově nebo v jeho pobočce v Haagu nebo v jeho kanceláři v Berlíně. b) Pokud to právo smluvního státu předepisuje nebo připouští, lze podat přihlášku u ústředního úřadu průmyslového vlastnictví nebo jiného příslušného orgánu tohoto státu. Evropské patentové přihlášky je jiţ od 1. července 2002 moţno podávat v Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky. Evropskou patentovou přihlášku je nutno podat v jednom z úředních jazyků 29 EPÚ. Ţadatelé, jejichţ bydliště nebo sídlo je na území smluvního státu, ale úřední jazyk je jiný neţ úřední jazyky uvedené EPÚ mají nárok na 20% slevu z přihlašovacího poplatku. Tato výhoda se vztahuje i na příslušníky některého ze smluvního státu, kteří mají trvalý pobyt v zahraničí a podají přihlášku v jazyce státu, ve kterém mají uvedený trvalý pobyt. Podání evropské patentové přihlášky je doprovázeno poplatky, které jsou splatné přímo EPÚ a v evropské měně 30 a je nutné je zaplatit do jednoho měsíce od podání přihlášky. Jedná se o tyto poplatky: přihlašovací poplatek, poplatek za rešerši, 31 poplatek za 16. a kaţdý nárok. 29 Úředními jazyky Evropského patentového úřadu jsou: angličtina, francouzština, němčina. 30 Evropská měna EUR 31 Rešerše se doporučuje provádět na současný stav techniky. Stav techniky představuje veškeré dostupné informace a je rozšířen o nepatentovou literaturu, odborné články, broţury, učebnice, diskuze, zápisy z konferencí apod. Účelem je, aby bylo včasně zjištěno, zda neexistuje stejný či podobný vynález. 22

2.1.3 Cestou mezinárodní přihlášky V tomto případě hovoříme o Smlouvě o patentové spolupráci 32 (dále jen PCT), která představuje mezinárodní dohodu a umoţňuje poskytnout ochranu vynálezu v libovolném počtu členských zemí a to na základě podané přihlášky v jednom z úředních jazyků EPÚ. Díky této přihlášce, lze získat ochranu vynálezu ve 146 smluvních státech a čtyři regionální patenty (stav k 7. září 2012, Úřad průmyslového vlastnictví). Většina států je průmyslově vyspělá a vytváří Mezinárodní unii pro patentovou spolupráci. 33 Mezinárodní přihlášku lze podat v angličtině, francouzštině či němčině na některém z tzv. přijímacích úřadů. V České republice je to tedy Úřad průmyslového vlastnictví, nebo lze podat přímo u Světové organizace duševního vlastnictví World Intellectual Property Organization. 34 WIPO sídlí v Ţenevě. I s mezinárodní přihláškou jsou spojeny jisté poplatky, které je nutné uhradit ve stanovené lhůtě. Konkrétně se jedná o tyto: předávací poplatek, případný poplatek za vyhotovení dokladu o právu přednosti, mezinárodní přihlašovací poplatek (pokud má přihláška více jak 30 stran, je poplatek zvýšený), poplatek za mezinárodní rešerši. 32 Patent Cooperation Treaty = PCT Vynalez-patent.cz/. Informační portál z oblasti patentového práva [online]. 2012 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://vynalez-patent.cz/mezinarodni-cesta 33 International Patent Cooperation Union 34 World Intellectual Property Organization - WIPO 23

Je-li přihlašovatel fyzická osoba se sídlem a občanstvím v České republice, pak můţe uplatnit slevu 90% z mezinárodního přihlašovacího poplatku. V případě, ţe přihlašovatelů je více neţ jeden, pak musí kaţdý z nich splňovat tyto podmínky. Mezinárodní fáze řízení sestává z provedení mezinárodní rešerše a zveřejnění mezinárodní přihlášky po osmnácti měsících od priority. 35 Mezinárodní rešerše si klade za cíl zjistit rozhodující známý stav techniky. Rešerši vypracuje Orgán pro mezinárodní rešerši a to do 3 měsíců od data, kdy obdrţel rešeršní vyhotovení nebo do 9 měsíců od data priority podle toho, která lhůta uplyne později. Aby bylo moţno zpracovat písemný posudek k patentovatelnosti vynálezu, je nutné, aby byla vyhotovená mezinárodní rešeršní zpráva. Obsahuje stanovisko, zda vynález splňuje všechny poţadované specifikace. Po zpracování mezinárodní rešeršní zpráva, předá příslušný orgán tuto zprávu včetně posudku patentovatelnosti přihlašovateli a Mezinárodnímu úřadu. Pokud se vynález na základě posudku jeví jako nepatentovatelný, pak má přihlašovatel právo na jednu úpravu nároků ve lhůtě, kterou stanoví Mezinárodní úřad. Pokud přihlašovatel splní nápravu ve stanovené lhůtě, řízení o udělení patentu můţe pokračovat. V opačném případě je řízení zastaveno nebo zrušeno. Mezinárodní patentová přihláška včetně rešeršní zprávy se zveřejňuje do 18 měsíců od data priority. Ke zveřejnění můţe dojít i dříve, pokud ţadatel podá ţádost o dřívější zveřejnění nebo zaplatí příslušný poplatek. Dále toto řízení probíhá tzv. národní fází, která probíhá před patentovými úřady jednotlivých zemí, v nichţ ţadatel ţádá o udělení patentu. Národní fáze řízení o udělení patentu se řídí zákonodárstvím jednotlivých států. Avšak tyto státy nemohou stanovit jiné či další formální poţadavky na obsah a úpravu přihlášky, neţ jak stanoví PCT. (Úřad průmyslového vlastnictví) 35 Priorita je výraz pro podání přihlášky vynálezu se ţádostí o udělení patentu. 24

3. Právní předpisy v oblasti průmyslového vlastnictví Jedná se o právní pravidla, která vymezují pojmy řízení v oblasti průmyslového vlastnictví. Předpisy budou členěny následovně. 3.1 Národní právní předpisy Národní předpisy, které vymezují oblast průmyslového vlastnictví, můţeme rozdělit do tří kategorií: zákony, vyhlášky a ostatní dokumenty. a) Zákony Hlavním základním dokumentem, který upravuje ochranu duševního vlastnictví pomocí patentů je Zákon č. 527/1990 Sb. o vynálezech a zlepšovacích návrzích, v platném znění ze dne 27. listopadu 1990. Tento zákon prošel řadou změn, ovšem poslední změna se datuje roku 2007. Bylo zapotřebí sjednotit českou legislativu s legislativou Evropské patentové organizace. Účelem zákona je upravit práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů a zlepšovacích návrhů. 36 Zákon tedy vymezuje především podmínky udělení patentu na nový vynález, upravuje řízení o udělení patentu, účinky a zánik patentu. V neposlední řadě vymezuje i podmínky pro evropskou patentovou přihlášku, evropské patenty s účinností pro Českou republiku a dodatková ochranná osvědčení pro léčiva a přípravky na ochranu rostlin. Ochranu technických řešení pomocí uţitných vzorů upravuje Zákon č. 478/1992 Sb., o uţitných vzorech, v platném znění. K poslední změně v tomto zákoně došlo v roce 2006. 36 Zákon č. 527/1990 Sb., vynálezech a zlepšovacích návrzích. In: 527/1990. 2009. 25

Za zmínku stojí Příručka pro průvodce vynálezů a technických řešení ústavů Akademie věd České republiky. Příručka shrnuje nejdůleţitější informace týkající se průmyslově právní ochrany vynálezů a technických řešení (vydáno Střediskem společných činností Akademie věd ČR 2010). Další velmi vyuţívaná forma ochrany je ochranná známka. Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, upravuje jejich definici, podmínky zápisu, účinnost, řízení o zápisu a vztahy k zahraniční legislativě. Poslední změna v zákoně je uvedena v roce 2007. Další zákony vztahující se k průmyslovému vlastnictví jsou tyto: Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů. v platném znění. Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení, v platném znění. Zákon č. 206/2000 Sb., o ochraně biotechnologických vynálezů, v platném znění. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, v platném znění. Po úspěšném provedení řízení o udělení patentu je nutné platit poplatky. Mezi tyto poplatky zahrnujeme udrţovací, obnovovací a prodluţovací. V případě patentů je tato problematika upravována Zákonem č. 173/2002 Sb., o poplatcích za udrţování patentů a dodatkových ochranných osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin a o změně některých zákonů. Poslední změna v zákoně proběhla v roce 2005. U patentů činí udrţovací poplatky za první roky 1.000 Kč a progresivně se zvyšují aţ na hodnotu 24.000 Kč za rok dvacátý. 37 V zahraničním řízení jsou poplatky výrazně vyšší. Poplatky pro ostatní ochranné dokumenty jsou uvedeny v sazebníku správních poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví. 37 Uvádí Úřad průmyslového vlastnictví 26

Úřad průmyslového vlastnictví je definován jakoţto ústřední orgán státní správy České republiky na ochranu průmyslové vlastnictví. V Zákoně č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, je uvedena definice a základní funkce Úřadu průmyslové vlastnictví. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví upravuje Zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Podle tohoto zákona můţe majitel uţitného vzoru poţadovat vůči třetí osobě, která ohroţuje nebo porušuje jeho právo, informace o původu a distribučních sítích zboţí nebo sluţeb, kterými je právo porušováno. Další zákony související: Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád v platném znění. Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, Sazebník správních poplatků Úřadu průmyslového vlastnictví. b) Vyhlášky Vyhlášky jsou jakési prováděcí předpisy, které detailněji řeší základní úpravy definované v zákonech. Nejdůleţitější vyhlášky řadící se do řízení ve věcech vynálezů, ochranných známek jsou tyto: Vyhláška č. 550/1990 Sb., o řízení ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů ve znění vyhlášky č. 21/2002 Sb. Vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách v platném znění (s účinky od 1. dubna 2004). c) Ostatní dokumenty 27

Do této skupiny lze zařadit dokument, který je velmi uţitečný pro původce vynálezu. Je to instrukce, kterou se stanoví standard úpravy přihlášky vynálezu, ţádosti o udělení dodatkového ochranného osvědčení a přihlášky uţitného vzoru. Dokument nabyl účinnosti dnem 1. Ledna 2010 a má název Instrukce předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví. 38 3.2 Mezinárodní smlouvy spravované organizací Světového duševního vlastnictví Světová organizace duševního vlastnictví je významnou mezinárodní organizací v oblasti ochrany duševního vlastnictví a také smluvní stranou řady mnohostranných mezinárodních smluv na ochranu průmyslového vlastnictví spravovaných touto organizací. Česká republika je členem této organizace. Česká republika je dále členem Evropské patentové organizace (EPO) a smluvní stranou Úmluvy o udělování evropských patentů, kterou spravuje EPO. Také je smluvní stranou Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS) spravovanou Světovou obchodní organizací. 3.2.1 Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví Nebo také jinak nazývána jako Paříţská unijní dohoda byla uzavřena roku 1883 v Paříţi a pro Českou republiku je platná od 29. prosince 1970 a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů ČSSR pod číslem 64/1975 Sb. 39 Předmětem této úmluvy je ochrana patentů na vynálezy, uţitné vzory, průmyslové vzory nebo modely, tovární nebo obchodní známky, známky sluţeb, obchodní jméno a údaje o provenienci zboţí nebo označení jejího původu. Tato úmluva je základním pilířem ochrany 38 Příručka Ochrana duševního vlastnictví. Businessinfo.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-26]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/prirucka_inmp_ochrana_dusevniho_vlastnictvi.pdf 39 ŘEZNÍČKOVÁ, Martina. Franchising: podnikání pod cizím jménem. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2009, xvii, 190 s. Beckova edice právo a hospodářství. ISBN 978-80-7400-174-1. 28

duševního vlastnictví. Největším přínosem je právo unijní priority 40. Úmluva dále upravuje národní zacházení, nezávislost patentů, zřízení národních úřadů a další. Několikrát byla úmluva reevidována (Vyhláška č. 64/1975 Sb.) Na základě této dohody vznikla tzv. Paříţská Unie, jejímiţ členy je více neţ 100 států včetně České republiky. 41 Paříţská úmluva stále platí, ale spíše historický význam. 3.2.2 Smlouva o patentové spolupráci (PCT) Tato smlouva tvoří základ mezinárodního systému ochrany vynálezů. Původní představa tzv. světového patentu byla zavrţena jiţ na počátku. Dodnes je nereálná vzhledem k počtu harmonizačních kroků. V současnosti je členem 146 států. Smlouva byla přijata ve Washingtonu dne 19. června 1970. 3.2.3 Štrasburská dohoda o mezinárodním patentovém třídění Vyhláška č. 110/1978 Sb., ve znění vyhláška č. 86/1985 Sb. Tato dohoda byla podepsána 24. března 1971 a změněná v roce 1979. Navazuje na Evropskou úmluvu o mezinárodním třídění patentů na vynálezy z roku 1954. Vzrůstající počet přihlášek vynálezů a udělovaných patentů si vyţádal vytvoření jednotného mezinárodního systému jejich třídění, aby bylo moţné provádět účinné a rychlé rešerše o nových vynálezech. Členské státy vytvořily zvláštní unii a zavázaly se podle přijatého patentového třídění zatřiďovat patenty na vynálezy a ostatní ochranné dokumenty na uţitné vzory. Dohod má přes 50 členů. 40 Unijní priorita - tento institut umoţňuje zachovat právo přednosti z první podané přihlášky i pro přihlášky se shodným předmětem podané v dalších státech. Podmínkou je, ţe přihláška uplatňující unijní prioritu musí být podána od data podání přihlášky první ( prioritní ), která zaloţila unijní prioritu 41 Paříţská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví. Vyhledávač google [online]. 2013 [cit. 2013-04- 20]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=1&ved=0c DUQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.upv.cz%2Fdms%2Fpdf_dokumenty%2Fmez_smlouvy%2Fpariz_u mluva%2fpariz_umluva.pdf&ei=6nx6ufidgckf4ase1ih4bq&usg=afqjcngxri3hakkyxwq65n _eirx6ulh3va&sig2=zuh0zkfqkojp92phznhyhg&bvm=bv.45645796,d.bge 29

3.2.4 Budapešťská smlouva o mezinárodním uznávání uložení mikroorganismů k účelům patentového třídění Vyhláška č. 212/1989 Sb. Tato úmluva byla přijata na Budapešťské diplomatické konferenci dne 28. dubna 1979 a k její změně došlo v roce 1990. Ochranné známky mezinárodní Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, změněná v roce 1979 (vyhláška č. 65/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 78/1985 Sb.) Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek sjednaný v Madridu dne 27. 6. 1989 (sdělení č. 248/1996 Sb.) Změna Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a sluţeb pro účely zápisu známek ze dne 15. 6. 1957 (vyhláška č. 118/1979 Sb., ve znění vyhláška č. 77/1985 Sb.) 3.3 Dohoda TRIPS Česká republika je smluvní stranou Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Cílem dohody TRIPS byla mimo jiné omezení narušení a překáţek mezinárodního obchodu, propagace účinné a přiměřené ochrany práv duševního vlastnictví a zajištění toho, aby se sama opatření a postupy vymáhání práv z duševního vlastnictví nestaly bariérami legitimního obchodu. Ochrana a vymáhání práv duševního vlastnictví by měla přispět k propagaci a technické inovaci, k transferu, šíření technologií, k všestrannému prospěchu výrobců a uţivatelů technologických znalostí. Pro účely dohody TRIPS se rozumí všechny kategorie duševního vlastnictví. 30

Hlavní rysy dohody: Dohoda stanoví minimální standardy ochrany poskytované kaţdým členem. Všechny hlavní prvky ochrany jsou definovány. Zejména předmět ochrany, práva na propůjčení a přípustných výjimek z těchto práv a minimální dobu trvání ochrany. Domácí postupy a náprava vynucování práv duševního vlastnictví. Dle dohody jsou spory mezi členy Světové obchodní organizace ohledně respektování povinností podle TRIPS předmětem postupů Světové obchodní organizace pro řešení sporů. 42 3.4 Evropská patentová organizace Česká republika je členem Evropské patentové organizace (EPO) a smluvní stranou Úmluvy o udělování evropských patentů, kterou spravuje EPO. Úmluva o udělování evropských patentů (EPC) Revidovaná aktem revidujícím článek 63 EPÚ ze 17. prosince 1991 a Revizním aktem EPÚ z 29. listopadu 2000 (EPC 2000). EPC vytváří společné právo smluvních států pro udělování patentů na vynálezy. Tyto patenty se nazývají Evropské patenty. Cílem této úmluvy je vytvoření jednotného evropského řízení o udělování patentů, na základě jednotné soustavy hmotného patentového práva. Vlastně jde o to, aby ochrana vynálezů ve všech smluvních státech byla pro přihlašovatele snadnější, levnější a spolehlivější. 42 Background report. Studentsummit.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: http://www.studentsummit.cz/data/1320445049543wto_dv_xvii.-rocnik.pdf 31

Prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů Byla provedena řada změn, avšak poslední v roce 2010. Jednalo se o změnu týkající se řízení o evropském patentu Rozhodnutí Správní rady ze dne 26. října 2010 pozměňující prováděcí předpis k Úmluvě o udělování evropských patentů a Poplatkový řád Poplatkový řád Konsolidovaná verze z roku 2011. Poslední změna 27. 10. 2011 - pozměňující poplatkový řád a upravující výši sníţení poplatku za dodatečnou evropskou rešerši v případě, kdy byla vypracována jedním z evropských orgánů pro mezinárodní rešerši zpráva o mezinárodní nebo doplňkové mezinárodní rešerši. V roce 2010 byly zvýšeny poplatky za šestnáctý a kaţdý další patentový nárok. Orientačně se poplatky spojené s podáním evropské patentové přihlášky a poplatky patentovému zástupci pohybují okolo 100 000 Kč. Dále je samozřejmě nutné počítat s dalšími poplatky (odpovědi na výsledky průzkumů, udělení, validace evropského patentu v jednotlivých zemích, udrţovací poplatky apod.). 43 3.5 Evropská Unie Oficiálním úředním orgánem Evropské Unie je Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM Office For Harmonization In The Internal Market). Úřad sídlí ve španělském Alicante. Zabývá se ochrannými známkami Společenství a zapsanými průmyslovými vzory, na něţ se vztahuje jednotná legislativa. Je také úřadem pro průmyslové vlastnictví, 43 BussinesInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export. Businessinfo.cz [online]. 2007 [cit. 2013-04-27]. Dostupné _vlastnictvi. pdf z:http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/prirucka_inmp_ochrana_duševního 32

které zároveň plní technickou funkci spočívající v registraci práv z průmyslového vlastnictví. Po vstupu České republiky do Evropské unie se nijak zásadně nezměnilo právo k jednotlivým předmětům průmyslového vlastnictví, poskytovaných na základě české legislativy nebo na základě mezinárodních smluv, jimiţ je Česká republika vázána (např. ochranné známky registrované dle Madridské dohody). Po vstupu České republiky do Evropské unie, začaly na našem území platit předpisy, které chrání průmyslové vlastnictví jednotně na celém území EU. Ochranné známky Evropského společenství (dále jen ES) Nařízení č. 207/2009 - o ochranné známce Společenství (kodifikované znění, které nahrazuje původní Nařízení č. 40/1994). Nařízení č. 1992/2003 - o přístupu ES k Protokolu k Madridu. Nařízení č. 2868/1995 - prováděcí nařízení. Provádí Nařízení č. 40/1994 o ochranné známce Společenství. Nařízení č. 2869/1995 - o poplatcích placených OHIM Nařízení č. 355/2009, kterým se mění Nařízení (ES) č. 2869/1995 o poplatcích placených OHIM. Průmyslové vzory Společenství, označení původu a zeměpisná označení Společenství Na území Evropské Unie byl vytvořen pro ochranu průmyslových vzorů institut průmyslové vzoru Společenství. Nařízení Rady evropského Společenství č. 6/2002 ze dne 12. Prosince 20013 o (průmyslových) vzorech Společenství zaloţilo dvě formy vzoru. 33

Jedná se o nezapsaný průmyslový vzor Společenství a zapsaný průmyslový vzor Společenství. Oba mají účinnost v rozsahu všech členských států Evropské Unie. Právní předpisy upravující průmyslové vzory Společenství: Nařízení č. 6/2002 - o průmyslovém vzoru Společenství Nařízení č. 1891/2006 kterým se mění nařízení (ES) č. 6/2002 a (ES) č. 40/94, aby bylo zohledněno přistoupení Evropského společenství k Ţenevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů Nařízení č. 2245/2002 - prováděcí nařízení Nařízení č. 876/2007 Nařízení Komise (ES) č. 876/2007 ze dne 24. července 2007, kterým se v návaznosti na přistoupení Evropského společenství k Ţenevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů mění nařízení (ES) č. 2245/2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 6/2002 o (průmyslových) vzorech Společenství Nařízení č. 2246/2002 - poplatky Nařízení č. 877/2007 Nařízení Komise (ES) č. 877/2007 ze dne 24. července 2007, kterým se v návaznosti na přistoupení Evropského společenství k Ţenevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů mění nařízení (ES) č. 2246/2002 týkající se poplatků placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory). Rozhodnutí Rady 2006/954/ES kterým se schvaluje přistoupení Evropského společenství k Ţenevskému aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu 34

průmyslových vzorů, přijatému v Ţenevě dne 2. července 1999 (včetně plného znění Ţenevského aktu) Právní předpisy upravující označení původu a zeměpisná označení Společenství: a) Zemědělské produkty a potraviny Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o reţimech jakosti zemědělských produktů a potravin Nařízení č. 510/2006 - o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Jiţ zrušeno Nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin - platné znění b) Vína Nařízení Rady (ES) č 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů). Nařízení Komise č. 607/2009 ze dne 14. července 2009, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů. Dodatková ochranná osvědčení pro léčiva Nařízení Rady (EHS) č.1768/92 o zavedení dodatkových ochranných osvědčení pro léčivé přípravky - konsolidované znění (26. 01. 2007) 35

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (kodifikované znění) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické pouţití a o změně nařízení (EHS) č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004. 44 44 BussinesInfo.cz - Oficiální portál pro podnikání a export. Businessinfo.cz [online]. 2007 [cit. 2013-04-27]. Dostupné _vlastnictvi. pdf z:http://www.businessinfo.cz/files/archiv/2005/prirucka_inmp_ochrana_duševního 36

4. Praktická část V této části práci bude seznámení s institucí Úřadu průmyslového vlastnictví. Uvedena je zde i statistika počtu udělených patentů a uţitných vzorů v letech 2009 aţ 2012. Dále bude následovat analýza konkrétních případů uchazečů o udělení patentů v České republice a Evropské Unii. Závěrem pak bude zhodnocení výhod a nevýhod řízení o udělení patentu. 4.1 Úřad průmyslového vlastnictví ÚPV je ústřední orgán státní správy ČR. V jeho působnosti je ochrana průmyslového vlastnictví. Především plní funkci patentového a známkového úřadu. V čele tohoto úřadu předseda jmenovaný a odvolávaný vládou. Současný předseda je Mgr. Ing. Josef Kratochvíl. Úřad byl zřízen ke dni 1. ledna 1993 zákonem č. 21/1993 Sb., v rámci rozdělení Československa. Oblast působnosti se týká především udělování patentů. Vede rejstřík ochranných známek, zabývá se ochranou průmyslových a uţitných vzorů, topografie polovodičových výrobků, zeměpisných označení a označení země původu výrobku. Kromě toho vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích, získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury. Dále zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv v oblasti průmyslového vlastnictví. V neposlední řadě se aktivně účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při prosazování průmyslových práv a spolupracuje s mezinárodními organizacemi a národními úřady jednotlivých států v oblasti průmyslového vlastnictví. Ve výše uvedených oblastech rozhoduje Úřad průmyslového vlastnictví ve správních řízeních. Aby mohla vzniknout práva k průmyslovému vlastnictví, je zapotřebí, aby o tom někdo rozhodl. Úřad průmyslového vlastnictví plní funkci státního orgánu, který o těchto záleţitostech rozhoduje. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků, které tento orgán vede. Údaje jsou veřejně přístupné a jsou zveřejněny ve Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. 37