JABOK VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A TEOLOGICKÁ Absolventská práce Osoby se smyslovým postižením a technika Zrakové a sluchové postižení Pavlína Voţenílková Vedoucí práce Ing. Mgr. Radomír Kuchař Praha 2011
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem tuto absolventskou práci s názvem Osoby se smyslovým postiţením a technika napsala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia. V Pardubicích dne 24.7.2011 Pavlína Voţenílková
Bibliografická citace Osoby se smyslovým postiţením a technika [rukopis] : Zrakové a sluchové postiţení: Absolventská práce / Pavlína Voţenílková; vedoucí práce: Ing. Mgr. Radomír Kuchař -- Pardubice, 2011 -- 72 s. Anotace Práce se zabývá problematikou osob se smyslovým postiţením, konkrétně s postiţením zraku a sluchu. Přináší přehled o zrakových a sluchových vadách a nabídce některých kompenzačních pomůcek, které těmto osobám mohou pomoci. První část je věnována problematice sluchových a zrakových vad, jejich popisu a příčinami jejich vzniku. Hlavní část práce se věnuje konkrétním kompenzačním pomůckám a jejich pouţití. Práce také řeší problematiku a moţnosti získání těchto kompenzačních pomůcek. Poslední část práce je věnována novým vědeckým vynálezům týkajícím se dané problematiky, jako jsou implantáty na principu elektrického čipu umístěného v oční bulvě a stimulujícího přímo zakončení zrakového nervu. Klíčová slova Sluchové postiţení Zrakové postiţení Kompenzační pomůcky
Summary The main focus of the thesis is a sensory impairment, specifically an impairment of eyesight and hearing. It gives and overview of different kinds of visual or hearing impairments and assistive devices that can be used to help impaired individuals. The first part of the thesis explains an issue of hearing and visual impairments and describes their origin. The main part of the thesis lists several assistive devices, explain their usage and shows different ways how to obtain them. The last part of the thesis deals with new scientific inventions, eg. surgical implants in a form of an electronic chip which is placed into an eyeball to stimulate the optic nerve directly. Keywords Disfunctions of sight Disfunctions of hearing Compensation tools
Ráda bych poděkovala své matce, ţe mi pomohla s moji právě narozenou dcerou Nikolou a já mohla dopsat tuto práci.
Obsah 1. Úvod... 7 1.1. Výběr tématu... 7 1.2. Cíl této práce... 7 1.3. Stručná charakteristika kapitol... 8 2. Problematika zrakového a sluchového postiţení... 9 2.1. Smyslové vady a speciální pedagogika... 9 2.2. Sluchové postiţení... 12 2.2.1. Klasifikace osob se sluchovým postiţením... 13 2.3.2 Příčiny sluchového postiţení... 18 2.3. Zrakové postiţení... 19 2.3.1. Klasifikace... 20 2.3.2. Nejčastější typy zrakových vad... 23 2.3.3. Příčiny zrakového postiţení... 26 2.4. Hluchoslepota... 27 2.4.1. Klasifikace hluchoslepoty... 28 2.4.2. Příčiny hluchoslepoty... 29 3. Kompenzační pomůcky... 31 3.1. Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postiţením... 31 3.1.1. Sluchadla... 32 obr.4 analogové zpracování signálu... 35 2.4.2. Kochleární implantát... 36 2.4.3. Další kompenzační pomůcky... 38 3.2. Kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postiţením... 41 3.2.1. Optické pomůcky... 42 3.2.2. Optoelektronické pomůcky... 42 3.2.3. Počítačové kompenzační pomůcky... 43 4. Jak lze získat kompenzační pomůcky... 57 5. Pokrok ve vědě... 62 5.1. Umělá sítnice... 62 5.2. Kamera v brýlích s implantátem... 62 6. Závěr... 65 Seznam literatury... 68 Rejstřík... 72 6
1. Úvod 1.1. Výběr tématu Výběr tématu absolventské práce byl pro mě výzvou. Protoţe jsem na svých praxích měla moţnost se setkat s lidmi s postiţením, rozhodla jsem se spojit svoje zkušenosti z těchto praxí a svůj zájem o techniku. Proto se tématem práce stala oblast Lidé s postiţením a technika. Tato oblast je pro tuto práci velmi rozsáhlá, proto jsem se rozhodla zmapovat pouze problematiku osob se zrakovým a sluchovým postiţením. Inspirací mi byl můj zájem o počítačovou techniku, kdy se od 12 let věnuji oblasti počítačů a od 18 let jsem se stala externím pracovníkem DDM Alfa Pardubice, kde jsem osm let vyučovala počítače (hardware 1, software 2 Windows, Office, programování ve Visual Basicu 3 ). Během studia a následujících let jsem měla moţnost se setkat s lidmi se smyslovým postiţením. Tito lidé se pro mě stali inspirací, neboť práce s nimi mě velmi oslovila. Zajímá mě oblast, jaké jsou dnes moţnosti v kompenzačních pomůckách na našem trhu, na jakých principech pracují a jak se pouţívají. Druhou oblastí, která mě zaujala je vědní pokrok v tomto oboru. 1.2. Cíl této práce Cílem této práce je přiblíţit druhy sluchového a zrakového postiţení všem zájemcům studujícím danou oblast. 1 hardware tímto termínem se označuje veškeré fyzicky existující technické vybavení počítače 2 software tímto termínem se označují data a programy 3 Visual Basic programovací jazyk od společnosti Microsoft 7
Druhý cíl mé práce je zaměřen na problematiku kompenzačních pomůcek výčtu existujících skupin a zařazení jednotlivých pomůcek do těchto skupin spolu s jejich krátkou charakteristikou. K dalšímu cíli této práce patří problematika financování kompenzačních pomůcek. Posledním cílem je popsání některých vědecký pokroků v nápravách zrakových vad. 1.3.Stručná charakteristika kapitol První kapitola je věnována výběru tématu práce a vymezení cílů této práce. Na začátku druhé kapitoly se zabývám problematikou speciální pedagogiky a jejího vztahu ke sluchovému a zrakovému postiţení. Dělením sluchových a zrakových vad a jejich krátkou charakteristikou. Také se v této kapitole zmiňuji o příčinách vzniku těchto vad. Kompenzačním pomůckám pro osoby se sluchovým a zrakovým postiţením je věnována třetí kapitola. Následuje čtvrtá kapitola, v níţ jsou popsány moţnosti, jak získat tyto kompenzační pomůcky. Pátá kapitola obsahuje některé vědecké pokroky pomáhají lidem se zrakovým postiţením, zejména nahrazováním zraku moderními metodami. Šestá a zároveň poslední kapitola je věnována shrnutí celé práce a zhodnocení cílů. 8
2. Problematika zrakového a sluchového postižení 2.1. Smyslové vady a speciální pedagogika Termínem lidé se smyslovým postiţením jsou označovány dvě značně odlišné skupiny, osoby se zrakovým postiţením a osoby se sluchovým postiţením. Další skupinou jsou osoby s kombinovaným postiţením, jak sluchovým tak zrakovým, tzv. hluchoslepota. Sluch je jedním ze základních smyslů člověka, díky němuţ můţeme vnímat zvuky. Schopnost člověka slyšet se pohybuje v rozmezí mezi 20 aţ 20 000 Hz,. Během ţivota dochází k tomu, ţe se horní hranice vnímání zvuku sniţuje. Běţný lidský hlas má frekvenci zhruba od 200 do 800 Hz. Díky sluchu dokáţeme rozeznávat zabarvení zvuků (jednotlivé tóny). Sluch nám pomáhá v orientaci v prostoru (méně neţ zrak). Zrak patří k základním smyslům člověka, jehoţ prostřednictvím získáváme 80-90% informací o okolním světě. Důleţitost zrakového vnímání je dána jeho jedinečnou schopností v minimálním čase podat maximum informací. Zrak je důleţitý pro orientaci v prostoru, pro rozlišování tvarů, barev, velikosti, vzdálenosti, hloubky, směru a pohybu nebo klidu v prostředí. Zrakové vjemy jsou důleţité pro kaţdou lidskou činnost, ať se jedná o práci, hru, učení, zájmové aktivity. Jsou rovněţ bohatým zdrojem estetických záţitků. Poškození nebo ztráta sluchu či (a) zraku omezují, deformují, nebo zcela vylučují tyto zdroje informací. Proto se problematikou poruch sluchu a zraku zabývá i speciální pedagogika 4. 4 speciální pedagogika tento termín poprvé v roce 1957 Bohumír Popelář 9
Speciální pedagogika je jedna z velmi významných pedagogických disciplín orientovaná na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské moţnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných osob. Speciální pedagogika je interdisciplinární obor, která spolupracuje s obecnou pedagogikou, medicínou, psychologii, sociologií, právem a dalšími obory. Cílem této pedagogiky je maximální rozvoj osobnosti postiţeného nebo znevýhodněného a dosaţení maximálního stupně socializace 5. Speciální pedagogiku lze klasifikovat podle druhu postiţení na šest oborů. Původ v tomto dělení můţeme nalézt v Sovákově 6 dělení, který u nás prosadil pojem speciální pedagogika.svoji klasifikaci zaloţil na jednotlivých druzích postiţení, které vyţadují specifické formy práce (ve vzdělávání i ve výchově). Klasifikace: 1. Psychopedie speciální pedagogika osob mentálně postiţených 2. Somatopedie - speciální pedagogika osob tělesně postiţených a mládeţe nemocné a zdravotně oslabené 3. Logopedie- speciální pedagogika osob s narušenou komunikační schopností 4. Surdopedie - speciální pedagogika osob sluchově postiţených 5. Etopedie - speciální pedagogika osob mravně narušených, s poruchami chování 6. Oftalmopedie - speciální pedagogika osob zrakově postiţených 5 socializace- proces začlenění člověka do společnosti 6 významný český speciální pedagog 10
K tomuto dělení dnes přiřazujeme ještě dva obory : 7. Speciální pedagogika osob s kombinovaným postižením s více vadami 8. Parciální nedostatky specifické vývojové poruchy učení, lehlé mozkové dysfunkce Protoţe se ve své práci zaměřuji na problematiku osob se sluchovým či (a) zrakovým postiţením, je zde nezbytné vysvětlení pojmů pouţívaných v této oblasti. Osobami se sluchovým postiţením se zabývá surdopedie, je to velmi mladý obor, jehoţ vznik je datován na rok 1983. Do tohoto roku byla problematika osob se sluchovým postiţením součástí logopedie. 7 V oblasti problematiky osob se zrakovým postiţením se můţeme setkat kromě označení oftalmopedie i s pojmy tyflopedie 8, defektologický slovník (1984) také uvádí pojem tyflologie 9. V současné době jsou tyto dosud pouţívané termíny postupně překonávány, protoţe předmětem našeho zájmu nesmí být pouze samo postiţení (handicap), ale také, a to hlavně, dítě, ţák, klient s určitým v tomto případě smyslovým problémem. V zahraniční literatuře se můţeme setkat s termínem speciální pedagogika se zaměřením na příslušný druh postiţení. V anglických publikacích se v terminologii zabývající se problematikou osob se zrakovým postiţením můţeme setkat zejména s pojmy Visual 7 Surdopedie, [online], (cit. 2010-10-10). URL: cs.wikipediaorg/wiki/surdopedie 8 tyflopedie z řec. tyflos =slepec, paidea = slovo, nauka věda o speciální výchově a vzdělávání zrakově postiţených 9 tyflologie - z řec. tyflos = slepec, logos = nauka, slovo vědní disciplína zabývající se zrakově postiţenými a jejich společenskou existencí 11
Impairment, Special Education for Blind and Partially Sighted, v německých pak např. Sehbehinderung. Ani zde však terminologie není jednotná. Surdopedie a oftalmopedie je úzce spjata s dalšími speciálně pedagogickými obory jako je etopedie, somatopedie, logopedie a specifické poruchy učení a chování. 2.2. Sluchové postižení "Sluch je pro život člověka jedním z nejdůležitějších smyslů" 10 Skupina osob se sluchovým postiţením je nehomogenní skupina osob, neboť se tyto osoby liší nejen typem ale i stupněm sluchového postiţení. V současnosti neexistuje přesná evidence o počtu osob se sluchovým postiţením, proto je jejich počet v České republice odhadován na 250 000 11. Největší skupinu tvoří osoby od 60let, u kterých jsou často diagnostikovány ušní šelesty 12. Další skupinu tvoří osoby zcela hluché, kterých je okolo 15 000. Počet osob, které uţívají znakový jazyk je odhadován na 7300. Odhadovaný počet osob se sluchovým postiţením stále stoupá. V roce 1955 byl odhadovaný podíl osob se sluchovým postiţením ve společnosti 3 %, v roce 1975 to uţ bylo 7 % a v roce 1995 dokonce 15%. 13 10 Pípeková a kol., 1998, str. 83 11 některé zdroje udávají počet osob se sluchovými vadami aţ půl milionů (méně závaţné postiţení) Jak časté jsou poruchy sluchu, [online], (cit. 2010-10-15). URL: www. ordinace.cz/clanek/jak-caste-jsou-poruchy-sluchu 12 ušní šelesty (tinnitus)- jedná se o specifickou kategorii sluchového postiţení, kdy pacienti popisují nepříjemné hučení a pískání čí šumění. 13 Navrátilová, 2000 12
2.2.1. Klasifikace osob se sluchovým postižením Sluchové vady je moţno dělit dle mnoha kritérií. V literatuře se nejčastěji setkáváme s dělením dle místa vzniku sluchové vady, dle doby vzniku a dle stupně postiţení. V následujícím přehledu se pokusím popsat nejčastější typy a příčiny sluchových vad., neboť cílem této práce není jejich kompletní přehled. Dělení sluchových vad dle: Místa vzniku postiţení 14 Periferní nedoslýchavost či hluchota tento typ sluchových poruch je diagnostikován ve většině případů sluchového postiţení dochází k poškození periferní části sluchového analyzátoru, včetně periferního neuronu periferní nedoslýchavost a hluchotu dále dělíme na Převodní vada (konduktivní) označení vychází ze vzniku vady, kdy je poškozen nebo zcela znemoţněn převod zvuků do vnitřního ucha tato vada je často spojena s bolestí v uchu nebo s výtokem z něj hlasitější zvuky jsou pro osoby s tímto postiţením slyšitelné, protoţe při této vadě dochází ke ztrátě sluchu, která obvykle nepřesahuje 60 db, pro zesílení zvuku pouţívá člověk s převodní vadou sluchu sluchadlo, neboť slyší méně, ale řeči rozumí 14 Sluchové vady a jejich typy, [online], (cit. 2010-10-15). URL: www.ordinace.cz/clanek/sluchové -vady-a-jejich-typy 13
převodní vady jsou většinou řešitelné, např. operací příčina této vady se vzniká v zevním nebo středním uchu různými překáţkami mezi příčiny patří: - obstrukce (ucpání) zvukovodu např. nahromaděním mazu a jeho ztuhnutí - obstrukce zevního ucha např cizí těleso - zánět středního ucha - chronický zánět středouší vţdy dochází k perforaci bubínku - perforace bubínku při úrazu či prudké změně atmosférického tlaku - otoskleróza dochází k přestavbě kosti labyrintu - vrozené vady zevního či středního ucha - úrazy hlavy, kdy dojde např. ke zlomení sluchových kůstek Percepční vada(senzoneurální) tato vada zcela převaţuje dochází k poškození vnitřního ucha a sluchové dráhy následkem je porušené vnímání nebo-li percepce zvuku percepční vady rozlišujeme dle lokalizace na kochleární (vzniká v hlemýţdi), retrokochleární (vzniká za hlemýţděm ve sluchovém nervu) mezi příčiny patří: - dědičnost 14
- virová onemocnění např. zarděnky, virus chřipky (nebezpečí vzniku sluchových vad je největší v prvním trimestru těhotenství) - léky, toxické látky, úrazy nebo ozáření matky během těhotenství - komplikace během porodu jako je např. nedostatek kyslíku, na který je citlivé vnitřní ucho - zánět mozkových blan v dětském věku - úrazy během ţivota - cévní příčiny - nadměrný hluk - virová onemocnění např. pásový opar, virus chřipky - látky ototoxické 15 např. rtuť, organická rozpouštědla, ale také některá antibiotika - věk stařecká nedoslýchavost Kombinované vady (smíšené) na jednom uchu se vyskytuje současně převodní a percepční vada mezi příčiny patří: - dlouhotrvající chronický zánět středouší, který vede aţ k poškození vnitřního ucha (díky působení bakteriálních toxinů) Centrální nedoslýchavost a hluchota vzniká v oblasti sluchové dráhy za sluchovým nervem, v místě zvaném podkorová a korová oblast centrální nervové soustavy 15 jsou látky toxické pro sluchový orgán 15
často od člověka s tímto postiţením můţeme slyšet: slyším, ale nerozumím, dochází k abnormálnímu zpracování zvukového signálu Dle doby vzniku Vrozené tyto vady mohou být genetického původu 16 vznik tohoto postiţení je na základě poškození jednoho či více genů negenetického původu vzniká při nitroděloţním vývoji, ale můţe vzniknout i během porodu, tedy v období prenatálním a perinatálním, příkladem negenetického poškození sluchu jsou spalničky Získané ke ztrátě sluchu můţe dojít jiţ v období prelingválním nebo aţ v období postlingválním Prelingválně postiţení jsou osoby, u kterých vznikla porucha sluchu ještě před fixací řeči (před šestým rokem věku dítěte), v tomto období pak dochází k přerušení vývoje řeči a ztrátě získaných schopností Postlingválně postiţení jsou osoby, u kterých porucha sluchu vznikla aţ po fixaci řeči, tudíţ po šestém roce věku dítěte a proto je důleţitá je časná spolupráce s odborníky, aby nedošlo ke ztrátě získaných schopností, mezi postlingvální postiţení patří sem ohluchlost a stařecká nedoslýchavost 16 Můţeme se setkat i s postiţením sluchu, které vzniká jako následek genetické vady. Tato vada postihuje struktury potřebné pro správnou funkci ucha (např rozštěp patra). Klasifikace sluchových postiţení, [online], (cit. 2010-10-15). URL: hendikep.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=100%aklasifikace&catid=61% 3Asluch-zakladni-informace 16
Příklady příčin získaných sluchových vad 17 : meningitida napadá hlemýţď či sluchový nerv příušnice mohou způsobit ztrátu sluchu aţ o 90dB, případně i více chlamýdie nebezpečné pro novorozence při porodu, kdy hrozí nákaza od matky syfilis zdrojem nákazy je přenos nemoci od matky AIDS HIV tato nemoc můţe postihnout hlemýţď fetální alkoholový syndrom porucha sluchu u novorozenců matek, které během těhotenství nadměrně konzumovaly alkohol předčasný porod Dědičné Dle stupně postiţení Nedoslýchavost Lehká sluchová ztráta 20 40 db Střední sluchová ztráta 40 70 db Těţká sluchová ztráta 70 90 db Hluchota Úplná (totální) jde o naprostou ztrátu sluchu Praktická člověk s tímto postiţením má jen zbytky sluchu 17 Klasifikace sluchových postiţení, [online], (cit. 2010-10-15). URL: hendikep.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=100%aklasifikace&catid=61% 3Asluch-zakladni-informace 17
Ohluchlost těţká nebo úplná ztráta sluchu, tato ztráta vzniká v průběhu ţivota po dokončení rozvoje řeči, proto zůstává zachována řeč (ale nutná následná práce na zachování řeči) 2.3.2 Příčiny sluchového postižení Příčiny vzniku sluchových vad můţeme dělit na 18 vnitřní (endogenní) vnější (exogenní) Tyto příčiny mohou na člověka působit v prenatálním, perinatálním i postnatálním období jeho ţivota. Prenatální 19 v tomto období má negativní vliv na sluch rentgenové záření, kterému by byla v době těhotenství vystavena matka nemoci matky během těhotenství (spalničky, zarděnky,.) rozdílný Rh faktor u matky a dítěte Perinatální 20 v období během porodu je sluch ohroţen mnoha vlivy jako je např. nízká porodní hmotnost, předčasný porod, asfyxie 21, poporodní ţloutenka Postnatální 22 18 Lejska, 2003 19 nitroděloţní vývoj v těle matky 20 období během porodu a těsně po porodu 21 tímto pojmem rozumíme nedostatek kyslíku během porodu a bezprostředně po porodu Asfyxie novorozence a její následky, [online], (cit. 2010-10-20). URL: http://www.lekarionline.cz/detske-lekarstvi/zakroky/asfyxie-novorozence-a-jeji-nasledky 22 období během ţivota 18
v tomto období je sluch člověka ohroţen třemi faktory a to biologickým faktorem (např. infekční choroby), mechanickým faktorem (úrazy hlavy (komoce 23, komprese 24, kontuze 25 ), úrazy ucha a perforace bubínku a posledním faktorem je faktor fyzikální (příkladem je hlučné prostředí). 2.3. Zrakové postižení Termínem zrakové vady označujeme nedostatky zrakové percepce různé etiologie i rozsahu. Spadají sem onemocnění oka s následným oslabením zrakového vímání, stavy po úrazech, vrozené či získané anatomicko fyziologické poruchy. 26 Porucha zraku, jeho oslabení nebo ztráta významně omezuje nebo zcela vylučuje tento zdroj informací. Důsledky negativního působení porušených zrakových funkcí se projevují v oblasti psychické, senzomotorické, mobility, orientaci zrakově postiţených. Zrakové postiţení lze dělit z různých hledisek.who klasifikuje zrakové postiţení podle zrakové ostrosti. Zraková ostrost (vizus) je schopnost oka identifikovat dva co nejblíţe leţící body jako dva oddělené objekty. Vizus se uvádí ve tvaru zlomku (V = 23 otřes mozku Otřes mozku, [online], (cit. 2010-11-10). URL: nemoci.vitalion.cz/otresmozku 23 Hluchoslepota, [online], (cit. 2010-10-10). URL: www.lorm.cz/download/hmn/obsahcd/hluchoslepota.html 23 autozomálně recesivně dědičná porucha projevující se současným 24 jedná se o mechanické poškození mozku, kdy dochází ke se strukturální změně buněk Poranění mozku (otřes mozku, zhmoţdění a stlačení), [online], (cit. 2010-11-10). URL: http://www.prvni-pomoc.com/view.php?cisloclanku=2009020001 25 jde o stlačení mozku vlivem krvácení či hematomu (to vzniká porušením cév při úrazu) - nemusí být tedy způsobeno úrazem, ale například i mozkovou mrtvicí Poranění mozku (otřes mozku, zhmoţdění a stlačení), [online], (cit. 2010-11-10). URL: http://www.prvnipomoc.com/view.php?cisloclanku=2009020001 26 Květoňová Švecová, 2000, str.18 19
6/18 apod.). První hodnota označuje vzdálenost v metrech, ze které je daný člověk schopen odlišit jednotlivé objekty. Druhá hodnota označuje vzdálenost, ve které je odliší zdravé oko. Druhou charakteristikou pro klasifikaci zrakového postiţení podle WHO je porucha zorného pole.( viz kapitola Nejčastější typy zrakových vad) 2.3.1. Klasifikace 27 Střední slabozrakost - zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí: maximum menší neţ 6/18 (0,30) - minimum rovné nebo lepší neţ 6/60 (0,10); kategorie zrakového postiţení 1. Silná slabozrakost - zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí: maximum menší neţ 6/60 (0,10) minimum rovné nebo lepší neţ 3/60 (0,05); kategorie zrakového postiţení 2. Těžce slabý zrak a) zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí: maximum menší neţ 3/60 (0,05) - minimum rovné nebo lepší neţ 1/60 (0,02); kategorie zrakového postiţení 3. b) b) koncentrické zúţení zorného pole obou očí pod 20 stupňů, nebo jediného funkčně zdatného oka pod 45 stupňů. Praktická nevidomost - zraková ostrost s nejlepší moţnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 aţ světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů kolem centrální fixace, i kdyţ centrální ostrost není postiţena, kategorie zrakového postiţení 4. 27 O zrakových vadách, [online], (cit. 2006-03-03). URL: http://www.sons.cz/nevidim.php 20
Úplná nevidomost - ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu aţ po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí, kategorie zrakového postiţení 5. Vady zraku lze rozlišovat dle různých hledisek. Různí autoři uvádí většinou podobná dělení Podle doby vzniku vrozená (kongenitální, prenatální, perinatální) získaná (postnatální, juvenilní, senilní) Podle délky trvání krátkodobá (akutní) dlouhodobá (chronická) opakující se (recidivující) Podle rozsahu vady orgánová funkční Pro svoji práci jsem si zvolila dělení podle typu zrakového postiţení a podle stupně vizuální percepce 28 Zrakové vady zde dělí do pěti kategorií: ztráta zrakové ostrosti (refrakční vady) zrakovou ostrost měříme nejčastěji Snellenovými optotypy 29 28 Květoňová Švecová in Pipeková a kol, 1998 21
postižení šíře zorného pole - postiţení zorného pole znamená omezení prostoru, který takto postiţená osoba vidí (skotom, trubicovité vidění) okulomotorické poruchy (strabismus) problémy se zpracováním zrakových podnětů (kortikální slepota) poruchy barvocitu (barvoslepost) Stupně zrakového postiţení: Slabozrakost 30 vidění je i za pomoci brýlí natolik sníţeno, ţe postiţený nemůţe číst písmo běţné velikosti. Příčinou jsou refrakční vady vyššího stupně, těţší formy astigmatismu, atd. Charakteristikou je nerozeznávání podrobností, nevidění vzdálenějších předmětů, nerozlišování barev Zbytky zraku 31 - děti se zbytky zraku se v útlém věku jeví jako celkem děti nevidomé. Ale je zde jeden nápadný rozdíl upoutává je silné světlo, za kterým se otáčí. Zbytky zraku mohou postiţené děti sledovat i dobře osvětlené předměty. Speciálními metodami a pomůckami je moţné zrakové zbytky zlepšovat. Zbytky zraku nejsou neměnným stavem můţe se zlepšovat i zhoršovat, proto se lidé s tímto postiţením učí znát obvyklé i slepecké písmo. Slepota (nevidomost) je dle Světové zdravotnické organizace a její mezinárodní klasifikace chorob uvádí, ţe osoby nevidomé jsou ty, jejichţ ostrost zraku s co nejlepší korekcí se pohybuje od maxima 3/60 po stav, kdy 29 Snellenovy optotypy: čísla, písmena, tvořeny v síti 25 čtverečků, paprsky ze 2 sousedních bodů dopadají do oka pod úhlem 1 min. (rozlišení detailů), paprsky z dálky 5-6 m Fisiologie oka,[online],(cit.2007-05-22). URL: http://209.85.135.104/search?q=cache:qx6eujigl2aj:www.ped.muni.cz/wsedu/mu/termin y/o%c4%8dn%c3%ad_fysiol.rtf+fysiologie+oka&hl=cs&ct=clnk&cd=1&gl=cz &client=firefox-a 30 Smýkal, 1995 31 Smýkal, 1995 22
jedinec nevnímá světlo. Z toho vyplývá, ţe slepotu lze rozdělit na praktickou (světlocit je zachován, příp. je zachována projekce) a totální (úplná absence vidění). 2.3.2. Nejčastější typy zrakových vad Refrakční vady Lidé s refrakční vadou mají obtíţe s rozlišováním detailů. Tyto vady je moţné korigovat korekčními skly, které vedou k dosaţení, co nejlepší zrakové ostrosti. Miopatie krátkozrakost - u této poruchy se paprsky sbíhají před sítnicí, takţe na sítnici vzniká neostrý obrázek. Krátkozrací lidé vidí špatně do dálky (v divadle, v ulici), ale při čtení mohou vidět celkem dobře. K dobrému vidění je nutno pouţívat brýle s rozptylkami ( mínusky ) Hypermetropie dalekozrakost zde dochází ke spojování paprsků aţ za sítnicí, takţe obrázek na sítnici jej neostrý. Hypermetropům se předepisují plusová skla, tzv. spojky. Astigmatismus je refrakční vada, při níţ nemá oko ve všech rovinách stejnou optickou mohutnost, na sítnici vzniká nepřesný obrázek. proto se při této poruše předepisují cylindrická skla, která lámou paprsky pouze v jedné rovině. Amblyipie 32 tupozrakost je podle Květoňová Švecová 33 funkční porucha, která představuje sníţení zrakové ostrosti různého stupně. V důsledku toho vzniká na sítnici jednoho ostřejší obraz vnímaného předmětu neţna sítnici druhého oka. Tím je narušeno binokulární vidění. Jedinec vidí buď ostrý zdvojený obraz nebo neostrý jednoduchý obraz. Nakonec se člověk naučí obraz 32 Květoňová-Švecová, 2000, str. 49 33 Květoňová Švecová, 2000 23
na horším oku potlačovat a preferovat obraz z lepšího oka, které se stává dominantním. Nakonec je slabší oko vyřazeno z činnosti, nezúčastňuje se zrakové činnosti a stává se tupozrakým. Často se při ni pojí šilhavost (strabismus). Porucha barvocitu Barevné vidění je schopnost oka rozlišovat různé délky elektromagnetického vlnění (u člověka 380 780 nm) a pociťovat je jako barvy. Mnoţství barevných odstínů vzniká kombinací třech základních barev - červené, zelené a modré. porucha vnímání určité barvy za určitých podmínek: červené (protanomalie), zelené (deuteranomalie), modré (tritanomalie) postiţený určitou barvu vůbec nevnímá: červenou protanopsie (červenoslepota) neschopnost rozeznávat červenou barvu zelenou - deutaranopsie (zelenoslepota) modrou tritanopsie (modroslepota) postiţený vůbec barvy nevnímá : monochromatopsie - úplná barvoslepota Postižení šíře zorného pole Toto postiţení znamená omezení prostoru, které člověk vidí. Pokud má jedinec výpadek v centru zrakového pole, bude mít problémy při pohledu přímo před sebe a bude se dívat stranou, aby viděl zřetelněji. Výpadek periferního vidění se můţe objevit v horním, dolním nebo postranním poli. Při pohybu v prostoru naráţí postiţený jedinec na předměty na té straně, kde je výpadek. 24
Okulomotorické poruchy Okulomotorické poruchy nastávají při vadné koordinaci pohybu očí. Dítě i dospělý můţe mít potíţe při pouţívání obou očí, při sledování pohybujícího se předmětu nebo při jeho prohlíţení. Předmět sleduje nejprve jedním, pak druhým okem. Při pohledu na blízký předmět, se při okulomotorické poruše můţe jedno oko stáčet dovnitř, druhé zevně, nebo se obě asymetricky stáčejí dovnitř. Objevují se obtíţe s přesně mířenými pohyby a při uchopování předmětu. Strabismus 34 šilhavost stav, kdy při fixaci určitého předmětu na blízko nebo na do dálky se osy vidění neprotínají v témţe bodě. Je vţdy přítomna porucha jednoduchého binokulárního vidění (JBV). 35 Obtíže se zpracováním zrakových informací Vznikají u lidí s poškozením zrakových center v kůře mozku. Lidé s tzv. korovou slepotou, mají problémy se zpracováním zrakové informace, i kdyţ není poškozen zrakový nerv ani sítnice. 36 Další poruchy zraku Nystagmus - bezděčné rytmické záškuby očí Šeroslepost (hemeralopie) je sníţená adaptace na tmu, popř. úplná neschopnost vidění za šera a tmy. Projevuje se špatnou orientací v prostoru při 34 Květoňová Švecová, 2000, str. 50 35 je koordinovaná senzomotorická činnost obou očí, která zajišťuje vytvoření jednoduchého obrazu pozorovaného předmětu ( Květoňová Švecová, 2000, str.50), JBV probíhá v několika vývojových etapách od narození do šesti let 36 Květoňová Švecová, 2000 25
těţce. 37 Prenatální vliv tvoří 55%, dědičnost zaujímá 37% a zbývajících 8 % nedostatečném osvětlení, ale i při zataţené obloze ve dne, před bouřkou a šerých prostorách budov Světloplachost (albinismus) způsobena nedostatkem či dokonce chyběním pigmentu v duhovce oka v sítnici. Duhovka nemůţe clonit světlo, informace přijímané oslněnou sítnicí jsou většinou zkreslené. 2.3.3. Příčiny zrakového postižení Výskyt zrakového postiţení závisí na úrovni ţivotních podmínek a zdravotnické péči. Podle Světové zdravotnické organizace se pohybuje počet nevidomých kolem 40 milionů. V České republice je nyní asi 60 000 těţce zrakově postiţených osob všech věkových kategorii, z toho 17 000 velmi tvoří jiné patologické vlivy. P říčiny zrako vého p o stižení 8% 37% 55% Příčiny zrakového postižení prenatální dědičnost jiné patologické jevy Obr. 1. Příčiny zrakového postiţení 37 Vítková,Marie, a kol.,1999 26
Ve věku od 5 20 let se nejčastěji vyskytují postiţení očního bulbu 38 26%, optického nervu 23%, sítnice 19,6%. čočky 17%. Etiologie vad zraku je velmi pestrá. Dělení zrakových vad dle vlivu prenatálních - u této kategorie velkou roli hraje dědičnost, působení různých vnějších činitelů v průběhu těhotenství ( onemocnění matky infekcemi, např. zarděnkami) perinatálních během porodu, např. při protahovaném porodu,..) postnatálních např. postnatální infekce, poškození zraku při pobytu v inkubátoru velkým mnoţstvím kyslíku získané během života poškození oka jako následek ţivotního prostředí (alergie), nemocí, omezení funkčnosti zrakového orgánu vlivem stárnutí 2.4. Hluchoslepota V České republice by podle světové statistiky mělo žít zhruba 4000 osob postižených hluchoslepotou. 39 Hluchoslepota, někdy se můţeme setkat s pojmy slepohluchota či hluchoslepost nebo slepohluchost, je postiţení, které je způsobeno kombinací zrakového a sluchového postiţení. V anglicky psané literatuře se setkáváme s pojmy pro hluchoslepotu deafblindness a pro hluchoslepé osoby the 38 bulbus oculi oční koule 39 Hluchoslepota, [online], (cit. 2010-10-10). URL: www.helpnet.cz/kombinovanapostizeni/hluchoslepota 27
deafblind, v německém jazyce se pouţívají termíny die Taubblindheit a die Taubblinden. Osoby s tímto postiţením trpí dvojvadou sloţenou ze sloţky sluchové a zrakové. Tyto vady mohou mít různý stupeň. Zrakovou vadou můţe být slabozrakost, zbytky zraku slepota. Sluchovou vadou pak nedoslýchavost zbytky sluchu hluchota. 2.4.1. Klasifikace hluchoslepoty 40 Hluchoslepotu můţeme klasifikovat podle různých kritérií. Nejčastěji se můţeme setkat s dělením dle stupně postiţení a dle doby vzniku postiţení. Podle stupně duálního postižení se rozlišuje: slabozraký nedoslýchavý je osoba, která má zbytky zraku a sluchu nedoslýchavý nevidomý je osoba, která má zbytky sluchu s totální či praktickou slepotou 40 Hluchoslepota, [online], (cit. 2010-10-10). URL: www.lorm.cz/download/hmn/obsahcd/hluchoslepota.html 28
slabozraký neslyšící je osoba, která má zbytky zraku a totální či praktickou hluchotou prakticky hluchoslepý je osoba, která má minimálními zbytky zraku a sluchu totálně hluchoslepý je osoba, která je totálně nevidomá a neslyšící Na základě toho dělení lze říci, ţe nejlehčí formou hluchoslepoty je kombinace slabozrakosti a nedoslýchavosti. Podle doby vzniku hluchoslepoty lze rozlišit osoby: hluchoslepý od narození čili s vrozenou hluchoslepotou hluchoslepý s vrozeným poškozením zraku a poškozením sluchu získaným v pozdějším období ţivota hluchoslepý s vrozeným poškozením sluchu a poškozením zraku získaným v pozdějším období ţivota hluchoslepý s poškozením sluchu a zraku získaným v pozdějším období ţivota 2.4.2. Příčiny hluchoslepoty Příčiny vzniku hluchoslepoty vrozená hluchoslepota, tento typ hluchoslepoty je ze tří čtvrtin způsoben napadením plodu virovou infekcí (např. zarděnky) 29
geneticky podmíněná hluchoslepota, je většinou diagnostikována jako Usherův syndrom 41 hluchoslepota jako následek procesu stárnutí, úrazů, psychických stresů a traumat, infekčních onemocnění, drog, alkoholu Pro hluchoslepotu jako tzv. multihandicap je charakteristické vzájemné ovlivňování a umocňování obou složek postižení. Výsledný handicap přináší mnohem závažnější ztížení podmínek života, než by byl jen pouhý součet obou handicapů dílčích. Kombinace postižení obou hlavních smyslů zabraňuje možnosti kompenzovat jedním ze smyslů výpadek druhého (jak je to běžné u osob pouze se zrakovým nebo pouze se sluchovým postižením). Hluchoslepota proto extrémně komplikuje výchovu, vzdělávání, pracovní uplatnění, ale i rodinný a společenský život postižených. 42 41 autozomálně recesivně dědičná porucha projevující se současným výskytem hluchoty a slepoty (retinopathia pigmentosa). Usherův syndrom, [online], (cit. 2010-10-10). URL: lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/usheruv-syndrom-2 42 Hluchoslepota, [online], (cit. 2010-10-10). URL: cs.wikipedia.org/wiki/hluchoslepota 30
3. Kompenzační pomůcky Kompenzační pomůckou pro postiţené rozumíme nástroj, přístroj nebo zařízení speciálně vyrobené nebo speciálně upravené tak, aby svými vlastnostmi a moţnostmi pouţití kompenzovalo, dorovnávalo či nahrazovalo nějakou nedostatečnou funkci lidského těla, způsobenou daným postiţením. Kompenzační pomůckou pro osoby se smyslovým postiţením (v tomto případě sluchovým či (a) zrakovým postiţením) to jsou všechny pomůcky, přístroje a zařízení, které nahrazují poškozený smysl sluch či (a) zrak. Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postiţením jsou koncipovány tak, ţe vyuţívají zejména zraku, ale i dalších zbývajících smyslů. Kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postiţením jsou koncipovány tak, ţe vyuţívají dalších dvou smyslů - sluchu a hmatu. 3.1. Kompenzační pomůcky pro osoby se sluchovým postižením Nové technologie vedou ke vzniku technických pomůcek i v oblasti problematiky sluchových vad. Tento pokrok znamená pro tyto lidi větší míru integrace do běţné společnosti. Kompenzační pomůcky se odvíjí od typu sluchové vady. Osoby s lehkou sluchovou vadou nepotřebují většinou ţádné technické kompenzační pomůcky. Pro tyto osoby je důleţité tolerantní chování okolí, kdy pro osobu s tímto postiţením je důleţitá mluva z menší vzdálenosti a hlasitěji. Tyto osoby jsou často vedeny k osvojení odezírání. Osoby s těţší sluchovou vadou vyuţívají sluchadla. Některé osoby s těţkou sluchovou vadou vyuţívají kochleární implantát.. 31
Na trhu je mnoho dalších kompenzačních pomůcek, které usnadňují ţivot těmto osobám, jedná se např. o světelné zvonky, 3.1.1. Sluchadla Sluchadlo je elektronická pomůcka. Sluchadlo slouţí k zesílení zvuku, zejména lidské řeči. Jedná se vlastně o miniaturní individuální zesilovač zvuku, který přivádí zvuk do vnitřního ucha. Přestoţe sluchadlo slouţí ke kompenzaci sluchové vady, jeho majiteli nenahradí normální sluch. 43 Sluchadla se umísťují za ucho, do ucha, nebo zcela do zvukovodu. Úkolem sluchadla není obnovení sluchu, ale efektivní vyuţití zbytku sluchu tak, ţe zesiluje zvuk a mluvený projev ve frekvencích, v nichţ je sluch daného jedince sníţen. Dnešní pokroky v technice, v tomto případě v digitální technologii, vedou k tomu, ţe současná moderní sluchadla jsou designově vyrobena tak, ţe jsou tak malá, prakticky neviditelná (např. sluchadla ve zvukovodu). Přestoţe jsou malá, jejich výkon a kvalita přenášeného zvuku ve vysoké kvalitě (kvalitu lze přirovnat k zvuku na CD). Jedním z největších problémů pro uţivatele sluchadla je rušivý efekt okolního hluku. Počítačové čipy v dnešních nejvyspělejších digitálních sluchadlech jsou schopné efektivně redukovat hluk a zdůraznit řeč plynulou a automatickou regulací zvuku. Neţ člověk začne pouţívat sluchadlo, je důleţité rozhodnout, které je pro něj vhodné. Dnes se při korekci sluchových vad stále více uplatňují sluchadla zvukovodová v EU aţ 70 %, v USA aţ 90 %. 44 V České republice neexistuje statistika, proto je počet osob s tímto typem sluchadla pouze 43 Sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). URL: http://www.prosluch.cz/sluchadla.php 44 Korekce sluchových vad, [online], (cit. 2010-11-05). URL: http://www.prosluch.cz/korekce.php 32
odhadován (předpokládá se aţ 45 %). Druhým typem nejvíce pouţívaným je sluchadlo závěsné. U osob nemocných s chronickým výtokem z uší lze uvaţovat o sluchadle na principu kostního vedení. Sluchadla dělíme dle několika faktorů: dle konstrukce (tvaru) závěsná tento typ sluchadla je tvořen pouzdrem z umělé hmoty (obsahuje potřebnou elektroniku), kdy se zavěšuje za ušní boltec zvuk je přiváděn do zvukovodu a k bubínku plastovou trubičkou s ušní vloţkou závěsná sluchadla se rozlišují na velmi výkonná, která pomáhají lidem s těţkou sluchovou ztrátou, dále na model se směrovým mikrofonem, který usnadňuje uţivateli poslech řeči v hlučném prostředí a na model s dálkovým ovládáním pro přepínání mezi různými poslechovými programy 45 45 Závěsná sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). URL: http://www.widex.cz/widex%20global/dictionary/agent_cz/behind-theear%20hearing%20aids.aspx 33
obr.2. závěsné sluchadlo 46 nitroušní tento typ sluchadla je umístěn přímo v uchu nitroušní sluchadla dělíme podle provedení na sluchadla boltcová, zvukovodová a kanálová kapesní brýlová obr.3. zvukovodové sluchadlo 47 dle zpracování signálu analogová sluchadla 46 Závěsná sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). URL: http://www.widex.cz/widex%20global/dictionary/agent_cz/behind-theear%20hearing%20aids.aspx 47 Zvukovodová sluchadla, [online], (cit. 2010-11-05). URL: http://www.widex.cz/widex%20global/dictionary/agent_cz/behind-theear%20hearing%20aids.aspx 34