Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice



Podobné dokumenty
Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

ANAEROBNÍ FERMENTACE

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Sestava a technologické parametry bioplynové stanice

Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Školení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D.

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: Plzeň Fax: contact@immobio-energie.

Bioplynové stanice v Jihočeském kraji

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

SUCHÁ FERMENTACE V MALOOBJEMOVÉM

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH TESTU PŘÍPRAVKU BCL BioGas

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Určující faktory návratnosti investic do BPS

Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o.

RESEARCH OF ANAEROBIC FERMENTATION OF ORGANIC MATERIALS IN SMALL VOLUME BIOREACTORS

BIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES

VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU

Anaerobní fermentace

QUANTI-QUALITATIVE ANALYSIS OF ANAEROBIC FERMENTATION OF FOOD WASTE KVANTI-KVALITATIVNÍ ANALÝZA ANAEROBNÍ FERMENTACE GASTRONOMICKÝCH ODPADŮ

ČIŠTĚNÍ A PŘEDÚPRAVA PROCESNÍCH A ODPADNÍCH VOD Z VÝROBY PAPÍRU ELEKTROCHEMICKÝM - FENTONOVÝM PROCESEM

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Nabídka na provádění biologického monitoringu provozu bioplynové stanice

Úvod Bioplynová stanice Provoz bioplynové stanice Produkty anaerobní digesce Bioplynová stanice Načeradec...

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU

Měření koncentrace příměsí v čištěném bioplynu při provozu bioplynové stanice a různé kvalitě bioplynu

VÍCE PLYNU, ŽÁDNOU DŘINU. MethaPlus

ODPADY ZE STRAVOVÁNÍ JAKO SUROVINA PRO VÝROBU BIOPLYNU FOOD WASTE AS A FEEDSTOCK FOR BIOGAS PRODUCTION

Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann

Dávkování surovin mokrou cestou. Ing. Miroslav Esterka

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (11)

Bioplyn - hořlavý a energeticky bohatý plyn

LABORATORY REACTOR OF NON LIQUID SUBSTRATES FERMENTATION

Studie využití bioplynu pro energetickou bezpečnost a rozvoj obcí a mikroregionů. úvod pro metodiku

Složka Obsah v % Methan- CH % Oxid uhličitý CO % Vodík H % Sulfan H 2 S 0,1 1 % Dusík 1 3 % Metan CH 4 CO 2 H 2 H 2 S NH 3 N 2

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ - ENERGETICKÝ ÚSTAV ODBOR TERMOMECHANIKY A TECHNIKY

Revolvingový fond Ministerstva životního prostředí. Výukové materiály projektu NAUČÍME VÁS, JAK BÝT EFEKTIVNĚJŠÍ VÝROBA BIOPLYNU

Datum: v 9-11 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin

Možnosti výroby a využití bioplynu v ČR Oldřich Mužík, Jaroslav Kára

OPTIMALIZACE PROCESU KULTIVACE ZELENÝCH ŘAS S VYUŽITÍM DIGESČNÍCH ZBYTKŮ ZE ZEMĚDĚLSKÝCH BIOPLYNOVÝCH STANIC. Ing. Pavla Hrychová

BENCHMARKING KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ VELKÝCH ČOV V ČR

Produkce bioplynu a konzervace travních porostů. Ing. Václav Jambor,CSc.

VYUŽITÍ BIOCAT+ V ZAŘÍZENÍ KOMPOGAS V GERMANIER ECORECYCLAGE SA V LAVIGNY VE ŠVÝCARSKU

MOŽNOST VYUŽITÍ G-FÁZE Z VÝROBY MEŘO PRO ENERGETICKÉ ÚČELY

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

Využití travní hmoty projekt bioplynové stanice Husinec

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

ENERGETICKO EKONOMICKÉ SROVNÁNÍ METOD INTENZIFIKACE BIOPLYNU

Bioplynové stanice v České republice. Miroslav Kajan, CzBA o.p.s. Separace plynů a par , Praha

Palivová soustava Steyr 6195 CVT

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe

OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

Kvalita kompostu. certifikace kompostáren. Zemědělská a ekologická regionální agentura

KALOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ. bioplyn 40 % org. 70 % org. 30 % anorg. 30 % anorg. 30 %

STRATEGIE VÝŽIVY DOJNIC V SOUVISLOSTI S DOBOU STÁNÍ NA SUCHO

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING

PATRES Školící program. Bioplynové technologie

PROVOZNÍ SLEDOVÁNÍ KVALITY BIOPLYNU V ZÁVISLOSTI NA POUŽITÝCH SUROVINÁCH SUBSTRÁTU OPERATIONAL QUALITY MONITORING BIOGAS IN RELATION RAW TO SUBSTRATE

Technologické zlepšení výtěžnosti bioplynu. Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování. Legislativní nařízená předúprava VŽP:

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců

VÝVOJ KALOVÉHO PRAHA ZA POSLEDNÍCH 10 LET

Bioplynové stanice na suchou fermentaci

Vysvětlivky: Důležité pojmy

Posouzení projektu bioplynové stanice???

Osvědčily se požadavky 30. BImSchV. v praxi?

Komposty na bázi vedlejších produktů výroby bioplynu a spalování biomasy

Zkušenosti z provozu vybraných membránových bioreaktorů

Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV

Organickou hmotu tvoří obvykle (biomasa): ČZU/FAPPZ

Stabilizovaný vs. surový ČK

Optimalizace stabilizace čistírenských kalů pomocí hydrolytických enzymů: Případová studie

ZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING

MONITORING PROCESS OF BIOMETHANIZATION

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR

TESTING OF BIOLOGICAL SUBSTRATES FOR ANAEROBIC DEGRADATION

Technika a technologie jako nástroj ochrany životního prostředí

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016

Vědecký výbor výživy zvířat

STABILIZACE KALŮ. Anaerobní stabilizace. Definice. Metody stabilizace kalů. Anaerobní stabilizace kalů. Cíle anaerobní stabilizace

Kombinovaná výroba elektrické energie, tepla a biosorbentu z biomasy. Michael Pohořelý & Siarhei Skoblia. Zplyňování

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2016

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

VODÍK Vodík Methan petrochemickými metodami. elektrolýza vody původu použité elektrické energie atomové, větrné, vodní a fotovoltaické

Porovnání účinnosti digestátů, kompostu a kejdy v polním pokusu. Michaela Smatanová

BIOLOGICKÁ REDUKTIVNÍ DECHLORACE CHLOROVANÝCH ETHENŮ S VYUŽITÍM ROSTLINNÉHO OLEJE JAKO ORGANICKÉHO SUBSTRÁTU PILOTNÍ OVĚŘENÍ

Zkušenosti s provozem vícestupňových generátorů v ČR

Závěrečná konference k projektu KLASTR Bioplyn, z.s.p.o

ECONOMIC MODELLING OF BIOGAS PRODUCTION. OLDŘICH MUŽÍK, ZDENĚK ABRHAM Research Institute of Agricultural Engineering

Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody

Legislativa o chrany ochrany ovzduší t ýkající týkající s e VOC

Transkript:

Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice Luděk Kamarád Wolfgang Gabauer Rudolf Braun Roland Kirchmayr 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 1z 21

Obsah Krátké představení Schematické spořádání bioplynové stanice Sledované parametry u vstupních substrátů Sledované parametry u fermentorů Sledované parametry u digestátu Sledované parametry u bioplynu Sledované parametry u kogeneračních jednotek Příklad kukuřičná vs. travní siláž 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 2z 21

IFA - Institut pro agrobiotechnologie Biotechnologie v rostlinné výrobě Analytická chemie Environmentalní biotechnologie Biotechnologie v živočišné výrobě Přírodní materiály a obalová technika www.ifa-tulln.ac.at 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 3z 21

Pracovní skupina Biogas Základní výzkum Optimalizace a zvyšování efektivity provozu bioplynových stanic Optimalizace procesu AD Konzultace = partner pro provozovatele BPS, průmyslové firmy a instituce státní správy 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 4z 21

Blokové schéma bioplynové stanice Substrát F1 Bioplyn F2 KJ El. energie Skladovací nádrž digestátu Tep. energie Digestát 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 5z 21

Substrát sledované parametry Mám zajištěn dostatek substrátu? Kvalita (obsah sacharidů, bílkovin a tuků) dostupnost pro mikroorg. Původ (souvisí s kvalitou) Sušina (%) Organická sušina (%), CHSK Struktura (velikost částic, je potřebná předúprava? -> jaká?) Organické zatížení fermentoru (kg org.sušiny/m 3 F*d -1 ) Dávkované množství (t/d nebo m 3 /d) Frekvence dávkování 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 6z 21

CHSK a sušina - základy Voda (%) Organická sušina (%) Popel = anorg. sušina (%) Sušina (%) CHSK (chem. spotřeba kyslíku) v oblasti bioplynu jako g/kg příp. g/l v oblasti odpadních vod mg/l: sumární parametr představující úplnou chemickou oxidaci vzorku pomocí dichromátu draselného lze stechiometricky spočítat Např. glukóza: 1 C 6 H 12 O 6 + 6 O 2 6 CO 2 + 6 H 2 O 180 g + 192 g 264 g + 108 g 192 g O 2 na 180 g glukózy 1.067 g CHSK na kg glukózy 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 7z 21

Substrát - vlastnosti BP výtěžek m³/kg org. sušiny % Methan Poznámka Sacharidy 0,83 50 Okyselení Tuky 1,43 70 Fettschock Pěnění Bílkoviny 0,72 71 Ammoniak (ph) Pěnění Zdroj: ATV-DVWK-Regelwerk, Merkblatt ATV-DVWK-M 363, S. 10, Hennef, 2002, ISBN: 3-936514-11-9 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 8z 21

Fermentory - proces tvorby bioplynu Acidogeneze Organické kyseliny a alkoholy 13% Acetogeneze 17% H 2, CO 2 Komplexní organické sloučeniny Polysacharidy, Bílkoviny, Tuky 5% 20% 28% 72% CH 4, CO 2 Hydrolýza Jednoduché organické sloučeniny monosach., aminokys., mastné kyseliny 10% 35% Kys. octová (Acetát) Methanogeneze 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 9z 21

Fermentory - sledované parametry Teplota (mezofilní nebo termofilní provoz) Míchání Průměrná doba zdržení (HRT = V F /V dd ) Chemické parametry: Jednotka (Zdroj: Labor IFA-Tulln/UT; n = 167, DI Michael Laaber) Rozmezí hodnot Zelená Žlutá Červená ph [-] 7,5 8,1 7,1 7,5 < 7,1; > 8,1 Sušina [%] 3 9 < 3 > 9 Org. sušina [%] 2,4 5,5 < 2,4; 5,5 6,5 > 6,5 TKN [g/l] < 6 > 6 - NH4-N [g/l] < 5 > 5 - UAN * [mg/l] < 600 600 800 > 800 Kys. octová [mg/l] 0 1.000 1.000 3.000 > 3.000 Kys. propionová [mg/l] 0 250 250 1.000 > 1.000 VFA suma [g/l] 0 1.500 1.500 4.500 > 4.500 UFA suma ** [mg HAc /l] 0 2,5 2,5 20 > 20 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 10 z 21

Nižší mastné kyseliny a organické zatížení Fermenter 1 5000 4500 NH4-N UAN Essigsäure Propionsäure ph UVA total Beschickung CSB 10 9 NH4-N, Undissoziierter Ammoniak, Essigsäure, Propionsäure [mg/l 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 CSB- Raumbelastun g NH4-N ph 8 7 6 5 4 3 Essigsäur 2 ph [-], Undissoziierte Säuren ges. [mg/l], Beschickung CSB [kg/m³.d] 500 1 UVA total UAN 0 0 12.7.04 31.8.04 20.10.04 9.12.04 28.1.05 19.3.05 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 11 z 21 Datum Propionsäure

Fermentory organické zatížení ots-raumbelastung (Laaber 2005) 60 50 rel. Häufigkeit [%] 40 30 20 10 0 < 2 2-3 3-4 4-5 5-6 6-7 < 8 org. Raumbelastung [kg ots /(m³ FV d)] 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 12 z 21

Skladovací nádrž a digestát Stupeň rozkladu (úbytek org. sušiny, CHSK a obsah nižších mastných kyselin, zbytkový potenciál tvorby bioplynu) Byla celková doba zdržení v systému dostatečná? Jakým způsobem chci digestát využívat? Obsah NH 4 -N, TKN Další chem. parametry související s aplikací na zem. půdu 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 13 z 21

Bioplyn sledované parametry Množství vyprodukovaného bioplynu (Nm 3 /h) Složení bioplynu (obsah methanu, H 2 S) Odpovídá vyprodukované množství (Nm 3 /kg org. sušiny) předpokladům? Materiálová bilance Směs methanu (CH 4 ) a oxidu uhličitého (CO 2 ) Vodík, (H 2 S: ~0,3%) Stopy N 2, CO, NH 3, ostatní sloučeniny Obsah methanu: 50-75% závisí na substrátu, ph, stavu procesu a teplotě Hustota: 1,2 kg/m³ Výhřevnost methanu: Ho = 39,3 MJ/Nm³ Výhřevnost bioplynu (65% CH 4 ): H o = 25,6 MJ/Nm³ (H u = 21,5 MJ/Nm³) Mez výbušnosti: 5,4-13,9% CH 4 ve vzduchu Teplota vznícení 700 C 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 14 z 21

Kogenerační jednotka El. a tepená účinnost KJ Množství vyrobené a prodané el. energie (kwh el /a) Množství vyrobené a prodané tep. energie (kwh tep /a) Lokalizace KJ Kapacita plynojemu Plánování servisních prací Dvě menší nebo jedna velká KJ? Jak co nejlépe využít energii, která je k dispozici? 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 15 z 21

Materiálová bilance 500kW el. Kukuřičná siláž vs. travní siláž BPS monitorována 2 roky Denní sběr dat Zpracování roční materiálové bilance 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 16 z 21

Materiálový tok pouze kukuřičná siláž Unit: t ww. d -1 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 17 z 21

Materiálový tok Kukuřičná siláž (48%), Travní a jetelová siláž (52%) Unit: t ww. d -1 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 18 z 21

Výsledky Doba zdržení, Produkce bioplynu Doba zdržení Jednotka Kukuřičná sil. Kukuřičná, travní a jetelová siláž F1 d 63,40 33,73 F2 d 65,08 34,76 Produkce bioplynu F1 Nm Gas3 m FV -3 d -1 2,96 2,43 F2 Nm Gas3 m FV -3 d -1 0,55 0,81 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 19 z 21

Aerobní vs. anaerobní zpracování AEROBE ENERGIETRANSFORMATION Mikrobielle Biomasse Substrat Chemische Energie 100 % ~50 % ~50 % Transformierte chemische Energie Restsubstrat ANAEROBE ENERGIETRANSFORMATION 5-10 % Mikrobielle Biomasse Substrat Chemische Energie 100 % ~90-95 % BIOGAS Energbi4.Cdr Restsubstrat 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 20 z 21

Děkuji za Vaši pozornost Kontakt: Tel: +43-2272-66280-517 Fax: +43-2272-66280-503 E-Mail: ludek.kamarad@boku.ac.at www.ifa-tulln.ac.at www.codigestion.com Literatura: [1] Resch, C., Braun, R., Kirchmayr, R., 2008, The influence of energcrop substrates on the mass-flow analysis and the residual methane potential at a rural anaerobic digestion plant, Water Science and Technology, Vol 57, 1, 2008, 73-81 [2] W. Gabauer, G. Voitl, R. Waltenberger, P. Bock, R. Braun, R. Kirchmayr, 2008, Microbiological monitoring of all biogas plants in the province of Lower Austria, Vth International Symposium on Anaerobic Digestion of Solid Wastes and Energy Corps, Hammamet, Tunisia, May 2008 2.12.2009 Energyfuture AT-CZ, Brno 2009 / IFA Tulln 21 z 21