k materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Návrh státní energetické koncepce České republiky do roku 2050 A. Obecné připomínky k části III V Praze dne 8. ledna 2009 Č.j.: 3/091000/2009 1. Státní energetická koncepce České republiky do roku 2050 (dále jen SEK ) by měla být závazná i pro další potenciální vlády ČR, proto by měla být zapracována do zákona. Navrhované řešení považujeme za nezbytné z hlediska dosažení vytyčených cílů SEK. 2. Navrhujeme, aby do kapitoly 2 Cíle návrhu státní energetické koncepce byl zapracován cíl stanovující, že cenová úroveň energie v ČR nesmí překračovat cenovou úroveň v konkurenčních oblastech (USA, Čína, Jižní Amerika, bývalé státy Sovětského svazu, ostatní státy EU). Tento dlouhodobý cíl považujeme z hlediska konkurenceschopnosti českých podnikatelů za nezbytný. 3. Považujeme za potřebné výslovně v SEK stanovit (například v kapitole 4 Nástroje v oblasti sledovaných cílů ), že implementace legislativy EU do legislativy ČR, nesmí zhoršovat postavení podnikatelů a obyvatel ČR vůči ostatním občanům členských států EU, tzn. při tvorbě národní legislativy nesmí docházet k tzv. negativní diskriminaci. Tento dlouhodobý cíl považujeme z hlediska konkurenceschopnosti českých podnikatelů za nezbytný. 4. SEK operuje s veličinou hrubá přidaná hodnota (HPH). V odborné terminologii například v současně platné SEK je užitý ukazatel energetické náročnosti tvorby hrubý domácí produkt (HDP). Doporučujeme, aby předkladatel přehodnotil používání této veličiny. Jako
další možnou a dle našeho názoru výstižnější alternativu doporučujeme ukazatel PEZ/konečná spotřeba. 5. V SEK je kladen velmi malý důraz na oblast úspor energie. Oblast úspor energie by měla být více zvýrazněna rozvojem energeticky úsporných projektů především ve veřejných budovách a objektech v majetku státu a v majetku dalších veřejných subjektů. V tomto musí jít stát příkladem a prioritně řešit takové projekty metodou EPC. Považujeme z hlediska stanovených cílů za potřebné materiál v uvedeném smyslu dopracovat. 6. V rámci SEK je prezentován energetický scénář maximálně využívající tuzemské energetické zdroje, které jsou k dispozici hnědé, resp. černé uhlí, obnovitelné zdroje. K těmto zdrojům, které jsou sledovány v energetických bilancích, přistupuje i podpora tuzemské těžby uranu, který umožní stabilizovat zajištění paliva pro jaderné elektrárny. Tento prakticky vyrovnaný energetický mix, doplněný v nezbytně nutné míře o dovozovou ropu, zemní plyn, resp. černé uhlí zaručuje, aby se dovozní energetická závislost pohybovala na nejnižší možné míře. Jelikož v rámci tohoto scénáře se pravděpodobně uvažuje o prolomení územních limitů na těžbu hnědého uhlí, bylo by vhodné zmínit kromě pozitiv využití těchto zásob i příslušná negativa související s implementací schváleného klimaticko-energetického balíčku v ČR a s náklady na rozšíření této těžby. V rámci této zprávy by mělo být zmíněno porovnání celkových diskontovaných nákladů tohoto aktualizovaného scénáře v porovnání s ostatními uvažovanými scénáři a nebo alespoň zmínit příslušný odkaz na výstupy Nezávislé energetické komise ČR. Zajištění zdrojové části v obecné podobě však nedává jistoty, že PEZ budou použity pro potřeby české energetiky. Doporučujeme tuto záležitost posoudit. Považujeme za potřebné materiál v uvedeném smyslu doplnit. 7. Problémem SEK je posuzování biomasy, která je označována za bezemisní energetický zdroj. To platí pouze pro skleníkové plyny (i když spalováním biomasy může za určitých provozních podmínek vznikat významné množství N2O). To, že biomasa obsahuje dusík, síru, chlor a další prvky, jejichž spalováním vznikají látky škodlivé pro životní prostředí, nebere koncepce v úvahu. Požadujeme materiál v této souvislosti dopracovat. 8. V SEK není počítáno s vlivem tzv. třetí fáze vývoje energetické náročnosti, ke které došlo ve většině průmyslově vyspělých zemí. Jedná se o fázi, kdy se náročnost nejprve ustálila a poté začala opět klesat, avšak nižšími tempy než v předchozím případě. Stalo se tak vlivem zpomalování pokroku ve zvyšování úrovně energetické účinnosti technologií (její další zvyšování je stále nákladnější), vlivem ukončování záměn příslušných forem energie, vlivem širšího využívání elektrické energie, jejíž produkce je spojena s vyššími transformačními ztrátami a konečně vlivem širšího zavádění moderně řízených automatizovaných procesů, zejména v sektoru obchodu a služeb, informačních technologií atd. Považujeme za potřebné materiál v uvedeném smyslu doplnit. Stránka 2 z 8
9. Návrh SEK neřeší dostatečným způsobem problematiku podnikových zdrojů a tepláren. Není dostatečně řešena problematika zásobování těchto zdrojů uhlím a to zejména v nejbližších letech. SEK by měla obsahovat řešení rizik vyplývajících z případného nedostatku uhlí a zemního plynu. SEK by měla v tomto smyslu obsahovat návrh na řešení krizových stavů, a to již od roku 2009. SEK rovněž nehodnotí užití primárních zdrojů energie ke konečné spotřebě. Z předloženého materiálu vyplývá, že vykazované ztráty se v průběhu let prakticky nemění. Navrhujeme proto v tomto smyslu SEK doplnit. Navrhované doplnění považujeme za nezbytné z hlediska dosažení stanovených cílů SEK. 10. V souvislosti s energetickou bezpečností státu doporučujeme, aby celková dovozní závislost byla konkretizována v časovém horizontu. Materiál by měl konkretizovat podíl dovozní závislosti z jednotlivých zemí. Nesouhlasíme s tím, aby naše dovozní závislost paliv a energie nadále stoupala, a to zejména z rizikových oblastí. Navrhujeme v této souvislosti materiál přepracovat. Navrhované doplnění považujeme za nezbytné z hlediska dosažení vytyčených cílů SEK. 11. SEK odráží požadavky vývoje, neodráží však prognózu vývoje spotřebitelských cen za energie. Navrhujeme v tomto smyslu materiál dopracovat. Navrhované doplnění považujeme za nezbytné z hlediska dosažení objektivity materiálu a rovněž dosažení vytyčených cílů SEK. 12. Nedostatkem SEK je, že posuzuje pouze emise skleníkových plynů spalováním biomasy ale vznikají škodlivé plyny mnohdy v daleko větší míře než při spalování fosilních paliv a zároveň vznikají i plyny, které při spalování fosilních paliv nevznikají (např. sloučeniny chloru atd.). Výroba biomasy (zemědělství) je velkým spotřebitelem fosilních paliv, hlavně nafty. Navrhujeme materiál v uvedeném smyslu doplnit. Navrhované doplnění považujeme za nezbytné z hlediska dosažení objektivity materiálu a rovněž dosažení vytyčených cílů SEK. 13. Řada grafů obsahuje údaje za rok 2005 i za rok 2006 podle platné a navrhované SEK. Není zřejmé, proč neobsahuje hodnoty alespoň za rok 2007. Pro přehlednost doporučujeme rovněž užívat stejné názvy v popiskách všech grafů. Navrhujeme SEK doplnit v uvedeném smyslu. Stránka 3 z 8
Navržená úprava zpřesňuje informaci, čímž bude ve výsledku podaná informace objektivnější. 14. Na str. 7 v bilanci PEZ je prakticky neměnný podíl plynu v prognostickém období, avšak bilance výroby elektřiny předpokládá růst intalovaného výkonu plynových elektráren po roce 2015. Navrhujeme SEK doplnit v uvedeném smyslu. Navržená úprava zpřesňuje informaci, čímž bude ve výsledku podaná informace objektivnější. 15. Str. 17 graf očekávaného vývoje světových cen je již nyní v rozporu se skutečností. Doporučujeme upravit v souvislosti s probíhající recesí. Navržená úprava zpřesňuje informaci, čímž bude ve výsledku podaná informace objektivnější. B. Konkrétní připomínky k části III 1. Připomínka k úvodní kapitole: Doporučujeme v 1 odstavci, druhá věta nahradit slova: které nebudou ohrožovat životní prostředí slovy které budou minimalizovat další zatížení životního prostředí. Navržená úprava zpřesňuje text. 2. Připomínka ke kapitole 1. Vize návrhu státní energetické koncepce Doporučujeme v 1 odstavci, druhý bod nahradit slova: zajištění konkurenceschopnosti evropských ekonomik slovy zajištění konkurenceschopnosti české ekonomiky v souladu s pravidly EU. Navržená úprava zpřesňuje text. 3. Připomínka k podkapitole 2.1. Maximalizace energetické efektivnosti Doporučujeme přehodnotit orientaci na maximalizaci celé řady odlišných cílů a doporučujeme z uvedených cílů vytvořit žebříček priorit. Jedná o finančně i kapacitně náročná opatření, jejichž naplnění bude spíše v teoretické rovině a v praxi nebude realizovatelné. Stránka 4 z 8
4. Připomínka k podkapitole 2.1. Maximalizace energetické efektivnosti, tabulky Druhá tabulka Porovnání konečné spotřeby platné SEK a návrhu SEK (PJ) na straně 6 neobsahuje hodnoty skutečné spotřeby za poslední roky. Doporučujeme proto její doplnění o známé hodnoty alespoň za poslední tři roky. Navržená úprava zpřesňuje text a ve výsledku bude podaná informace objektivnější. 5. Připomínka k podkapitole 2.3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí Pod bodem Dílčí cíle je uvedeno minimalizace emisí poškozujících životní prostředí a skleníkových plynů. SEK ale předpokládá nárůst emisí CO2 a NOx oproti současně platné SEK, tedy rozhodně v prvních letech neminimalizuje emise. Platná SEK nabízí výhodnější řešení, a to i z pohledu ocenění emisí podle externalit. Dále upozorňujeme, že graf Poměr CO2/PEZ znázorňuje poměr emisí CO2, není však zřejmé, zda s ohledem k celkovým primárním zdrojům energie nebo primárním zdrojům energie bez obnovitelných zdrojů nebo na PEZ nebo primárním zdrojům energie bez obnovitelných zdrojů a jádra. Navrhujeme tuto informaci upřesnit. V posledním odstavci této podkapitoly na straně 8 je uvedena následující informace, ze které vyplývají navýšené aktualizované vývoje spotřeby PEZ, KSE: Z grafu vyplývá, že návrh SEK byl přizpůsoben skutečnému vývoji hospodářství, kde proti platné SEK došlo k významnému nárůstu primárních energetických zdrojů (viz předchozí graf porovnání PEZ), avšak s dodržením stanovených mezinárodních emisních závazků ČR (viz limity pro rok 2010). Požadujeme doplnění předmětného odstavce o podrobnější vysvětlení popisující např. skutečný vývoj spotřeby PEZ do současnosti od uvedených předpokladů uvedených v platné SEK. Navržená úprava odstraní zmatečnost. 6. Připomínka k podkapitole 3.1. Maximalizace energetické efektivnosti SEK počítá s poklesem energetické a elektroenergetické tvorby HPH. Vzhledem k probíhající globální finanční krizi doporučujeme použít výstižnější ukazatel: konečná spotřeba/spotřeba PZE. Pod bodem Požadovaný stav, čtvrtá odrážka se uvádí: usilovat o dosažení energetické náročnosti ČR v roce 2020 na úrovni průměru EU 27. V této souvislosti není zřejmé, proč stoupá spotřeba primárních energetických zdrojů. Současně platná SEK předpokládala udržení spotřeby primárních energetických zdrojů na stejné úrovni. Navrhujeme doplnit vysvětlení ve výše uvedeném smyslu. Navržená úprava zpřesňuje text a ve výsledku bude podaná informace objektivnější. Stránka 5 z 8
7. Připomínka k podkapitole 3.3. Zajištění maximální šetrnosti k životnímu prostředí Doporučujeme přehodnotit cíl dosažení 10% podílu biopaliv na celkové spotřebě nafty a benzinu zmíněný ve výčtu pod bodem Požadovaný stav v oblasti sledovaného cíle, a to zejména z pohledu finanční a energetické náročnosti na úpravu těchto biopaliv. V této souvislosti SEK neřeší otázku náhradních (pohotovostních) zdrojů dodávky z fotovoltaických a větrných elektráren závisí na počasí. Navrhujeme, aby tato koncepce určila, kdo bude odpovědný za investice do těchto zdrojů a za jejich provoz, který má specifické ekonomické podmínky. 10% podíl shledáváme příliš vysokým. Z hlediska současného vývoje v oblasti motorových vozidel se tento trend jeví jako překonaný a zřejmě bude ze strany EU přehodnocen. Negativa zavedení tohoto opatření jsou převažující, motory nových vozidel jsou citlivé na zplodiny vznikající při spalování biopaliv, cena pěstovaných biopaliv a jejich úprava je finančně a energeticky náročná. 8. Připomínka ke kapitole 4 Nástroje v oblasti sledovaných cílů Pod bodem Státní programy a programy Evropské unie, strana 14, by měly být zmíněny příslušné priority operačních programů MPO a MŽP financovaných ze SCF EU, kde je možné získat investiční dotaci na realizaci projektu úspor energie a OZE s ohledem na množství těchto finančních prostředků. Navrhujeme doplnit tuto kapitolu v uvedeném smyslu. Na straně 14 je v této souvislosti zmíněn jako nástroj v oblasti sledovaných cílů týkajících se Akčního plánu energetické účinnosti na léta 2008 2016. Podle čtvrtého odstavce článku 4, Směrnice 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách týkajících se obecného cíle, by členské státy měly pověřit jeden či více stávajících nebo nových úřadů či agentur celkovou kontrolou a dohledem nad rámcem pro dosažení cíle uvedeného v odstavci 1. Tyto subjekty poté ověřují úspory energie plynoucí z energetických služeb a dalších opatření ke zvýšení energetické účinnosti, včetně stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení energetické účinnosti, a podávají zprávy o výsledcích. Není však dosud stanoven metodický rámec na národní úrovni podle této směrnice týkající se ex-post vyhodnocení těchto úsporných opatření. S ohledem na výše uvedenou realizaci priorit energetické efektivnosti v rámci příslušných operačních programů MPO a MŽP by měl být příslušný metodický rámec na národní úrovni nastaven. 9. Připomínky k podkapitole 5.1. Konkretizace vstupních podmínek scénáře, graf Demografický vývoj - předpoklady V grafu není zohledněna migrace obyvatelstva a dlouhodobých námezdních pracovníků. Tato skutečnost též ovlivňuje spotřebu energie. Stránka 6 z 8
10. Připomínka k podkapitole 5.1. Konkretizace vstupních podmínek scénáře, Potenciál těžby uranu SEK počítá zřejmě s výrobou elektrické energie prostřednictvím jaderných reaktorů stávajícího typu. Možné zásoby jaderného paliva by měly být stanoveny i v souvislosti s využitím reaktorů čtvrté generace jež přicházejí v úvahu v horizontu cca 15 let. Navrhujeme, aby předkladatel materiál v tomto smyslu doplnil. 11. Připomínka k podkapitole 5.1. Konkretizace vstupních podmínek scénáře, Struktura konečné spotřeby energie, Výroba a spotřeba energie Z textu ani z grafů není zřejmé, na základě jakých podkladů je počítáno s konstantní spotřebou konečné spotřeby elektřiny v průmyslu a stavebnictví po roce 2020. Z textu ani z grafů není zřejmé na základě jakých skutečností je počítáno se snížením spotřeby paliv v období let 2010 až 2025. V období po roce 2020 by bylo také vhodné uvažovat o dalším možném pokračování těžby černého uhlí v ČR především za předpokladu otevření dolu Frenštát (více než 1,5 mld. tun geologických zásob) a aktivaci zásob průzkumných území v uhlí a rovněž důlního plynu. Upozorňujeme také na skutečnost, že graf na straně 17 týkající se očekávaného vývoje světových cen energie nebere v potaz vliv současné finanční krize na ceny těchto komodit. Navrhujeme, aby předkladatel materiál v tomto smyslu doplnil. 12. Připomínka k podkapitole 5.1. Konkretizace vstupních podmínek scénáře, Potenciál těžby uranu, Vývoj instalovaného výkonu mimo elektráren OZE Není zřejmé, z jaké informace (zdroje) předkladatel čerpal pokud jde o tvrzení, že je zajištěno 600 t uranu ročně pro výkon 5 000 MW jaderných elektráren. Navrhujeme v tomto smyslu tuto kapitolu doplnit. Připomínáme, že směr, kterým by se měla jaderná energetika ubírat, jsou nové jaderné elektrárny, nikoli jaderné elektrárny současného (překonaného) typu. V této souvislosti poukazujeme na to, že graf Instalované výkony elektráren mimo OZE (MW) by měl pro přehlednost obsahovat i elektrárny na obnovitelné zdroje energie. Navržené doplnění zpřesňuje text a ve výsledku bude podaná informace objektivnější. 13. Připomínka k podkapitole 5.2. Výstupy ze scénáře V popiscích grafů uvedených na straně 27 pravděpodobně chybí, že se jedná o předpokládaný vývoj energetické náročnosti ve stálých cenách. Navrhujeme upřesnit popisky v tomto smyslu. Navržené doplnění zpřesňuje text a ve výsledku bude podaná informace objektivnější. Stránka 7 z 8
14. Připomínka k podkapitole 5.3. Zhodnocení scénáře s maximálním využitím domácích energetických zdrojů V této podkapitole se mluví o nárůstu cen tepla a větším znečišťování životního prostředí v případě přechodu z CZT na alternativní vytápění. Je zajímavé, že např. cena tepla z kogenerační jednotky V Zálesí (Praha 4) v roce 2008 je o 72 Kč/GJ nižší, než teplo dodávané z Mělníka. Také tvrzení o větším znečišťování životního prostředí je snadno zpochybnitelné uhelný zdroj je rozhodně větším producentem skleníkových plynů v porovnání se zemním plynem (stechiometrie). SEK v této podkapitole zmiňuje potřebu cca 42% dovozu. Je nutné, aby materiál konkretizoval podíl dovážených zdrojů z rizikových států nebo států s nespolehlivým dovozem, nevyjímaje Rusko. V bodu Charakteristika dle jednotlivých hledisek chybí hodnocení spotřeby energie v oblasti průmyslu a ostatních odvětví a oblasti staveb. Z jiných zdrojů vyplývá, že doprava nemá dominantní podíl na spotřebě energie. Převážná část spotřeby energií je z těchto výzkumů v energetické spotřebě budov, která činí 50% a více. V materiálu chybí snižování energetické spotřeby tímto směrem. Dtto platí pro oblasti průmyslu a ostatních odvětví. Navržené doplnění zpřesňuje text a ve výsledku bude podaná informace objektivnější. Stránka 8 z 8