Románský sloh nejvýznamnější památky u nás Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: leden 2013 Ročník: sedmý Vzdělávací oblast: dějepis
Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění v období románského slohu a to ve vazbě na nejvýznamnější památky u nás. Obsah či rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu dalšího vývoje výtvarného umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.
Nejvýznamnější předrománské, románské a románsko gotické památky na našem území Praha, Hradčany bazilika sv. Jiří - Bazilika byla založena r. 920 knížetem Vratislavem - Po r. 979 bazilika začleněna do nového areálu kláštera benediktinek, prvního ženského kláštera v Čechách - Jedna z nejstarších dochovaných kamenných staveb u nás - Hlavní průčelí překryto r. 1670 novou raně barokní fasádou, jižní portál je renesanční Dva pohledy na baziliku sv. Jiří. Celkový pohled na baziliku s věžemi se sdruženými okny a detail apsidy se špaletovými okny a klasickým obloučkovým vlysem a římsou. Interiér baziliky sv. Jiří. Na pohledu je patrná apsida s výmalbou i masa zdiva se sdruženými okny proraženými z hlavní lodi na tribunu nad vedlejší nižší lodí.
Znojmo rotunda sv. Panny Marie a sv. Kateřiny - typická rotunda s půkruhovitou apsidou sloužící jako hardí kaple přemyslovského dvořiště - původně plochý strop byl roku 1134 nahrazen klenutou kopulí s bohatou výmalbou - nejcenější na této stavbě jsou fresky zobrazující přemyslovská knížata (a to včetně legendárních předků přemyslovského rodu) Rotunda Panny Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě Detail fresky z rotundy zobrazující Přemysla oráče
Říp kaple sv. Jiří - starší rotunda s apsidou podkovovitého půdorysu - kníže Soběslav I. ji nechal roku 1126 opravit a přistavěl k ní věž, jako díkuvzdání za vítězství nad císařem Lotharem II. Sasským v bitvě u Chlumce - později doplněna o novorománský portál a větší, obloukově zaklenutá okna Olomouc torzo biskupského paláce, takzvaný Přemyslovský palác - stavbu trojlodní baziliky v areálu přemyslovského hradbu zahájil na počátku 12. století kníže Svatopluk - stavbu dokončil však až 1131 po vysvěcení baziliky olomoucký biskup Jindřich Zdík - po požáru 1266 proběhla rozsáhlá gotická přestavba došlo téměř k zániku této románské stavby - zachovaly se však vnější stěny románského paláce a r. 1868 byla objevena zazděná románská sdružená okna dokládající vynikající řemeslnou a uměleckou úroveň románské stavby Rekonstrukce románské baziliky sv. Václava a biskupského paláce v Olomouci. Ta to stavba zcela zanikla pozdějšími přestavbami. Dnešní vstup do zbytků biskupského paláce v Olomouci vedle dómu sv. Václava.
Sdružené okno z biskupského paláce v Olomouci. Vynikající úroveň uměleckého zpracování svědčí o vyspělosti moravského umění ve 12. století. Detail hlavice ze sloupů ze sdružených oken z biskupského paláce v Olomouci. Poříčí nad Sázavou Kostel sv. Havla - kostel prošel rozsáhlou barokní přestavbou a novorománskými úpravami, přesto je řazen mezi významné románské památky, díky dochovaným románským kryptám a ústupkovému portálu - typický příklad emporového (nebo též tribunového) kostela Typický emporový kostel z druhé poloviny 12. století dochovaný takřka v neporušeném stavu. Cenné jsou i fresky z 13 a 14 století
Cheb hrad s kaplí sv. Erharda a sv. Uršuly - vystavěn v první polovině 12. století pány z Vohgurbu - císař Fridrich II. Barbarossa jej nechal přestavit na falc pro příležitostné pobyty císařské družiny - z románského paláce se zachovaly obvodové zdi se třemi pětidílnými sdruženými okny - nejcennější památkou hradního areálu je kaple sv. Erharda a sv. Uršuly, tzv. dvojitá kaple čtvercového půdorysu. Klenbu v této kapli nesou v přízemí čtyři masivní sloupy; výzdoba hlavic štíhlých mramorových sloupů v patře je románská, křížová klenba však už patří nástupu gotiky Interiér kaple v chebské císařské falci ukázka vyspělého románského stavitelství. Elegantní sloupy s hlavicí a patkou nesou žebra křížové klenby. Na rozích stavby ústí žebra klenby do svazků pilastrů přičleněnýých k pilířům a zdem.
Jakub kostel sv. Jakuba - jednolodní emporový kostel, charakteristická ukázka pro románské panské dvorce - panská tribuna empora bývala spojena můstkem přímo s palácem - důležitostá památka, dochována listina pražského biskupství datuje stavbu přesně do roku 1165 - bohatá figurální a ornamentální výzdoba jižního průčelí - mimo dvorské prostředí tato výzdoba zcela výjimečná, patří k nejstaršímu souboru románských plastik Exteriér emporového kostela sv. Jakuba s typickou věží, apsidou a sdruženými okny. Empora v kostele sv. jakuba dříve panská tribuna pro vládce hradu, dnes zpěvácká kruchta osazená v baroku varhanním pozitivem.
Milevsko bazilika Navštívení Panny Marie a Kostel sv. Jiří - stavba zahájena před r. 1200 po požáru nedostavěného klášterního areálu - koncem 13. století proběhla raně gotická přestavba - roku 1420 milevský klášter vypálen a pobořen husity - bazilika prošla řadou barokních úprav - nachází se zde zachovalé románské detaily portálu a oken, především na severní straně - přes všechny přestavby působivá ukázka monumentální románské architektury - v areálu milevského kláštera se nachází další románská památka, tj. hřbitovní kostel sv. Jiljí původ sahá před založení samotné baziliky Exteriér románské baziliky se zřetelnými kruhovými okny. Interiér baziliky s masivními sloupy nesoucími klenbu hlavní lodi. Landštejn hrad - královský pomezní hrad založen na počátku 13. století jako český protějšek rakouského hradu v Marklu - skládá se z paláce umístěného mezi dvěma mohutnými hranolovými věžemi. Vyšší věž je dnes dominantou rozsáhlé zříceniny, nižší věž bývala hradní kaplí Mohutná obranná věž byla základem pevnostní architektury raného středověku. Podle francouzských hradů se této masivní věži říká též donjon (donžon).
Hulín kostel sv. Václava - kostel postaven ve dvacátých letech 13. století - přestavěn výrazně po požáru v 18. Století - zachovala se řada kamenických detailů a románský ústupkovitý portál se spirálovitě profilovanými sloupky a pruty, jež jsou typické pro pozdně románské období Celkový vzhled a detail hulínského portálu Třebíč bazilika sv. Prokopa - trojlodní bazilika benediktinského kláštera v Třebíči je typickým příkladem pro míšení prvků domácí románské stavební tradice a importovaného gotického slohu v přechodném období - masivní románské kvádrové zdivo a trojlodí nese nad klenebními poli žebrovou klenbu, její hvězdicovité uspořádání odkazuje k porýnským vzorům - oblouky jsou lomené, a to i v arkádách oddělujících lodi, sdružená okna a krásný portál náleží přitom zcela románskému slohu - bazilika byla dostavěna v baroku a společně s třebíčskou židovskou čtvrtí nedávno zapsána i do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO Románská rozeta Příklad kvalitního románského kamenného kvádříkového zdiva nesoucího u nás ojedinělé velké sdružené okno o pěti průhledech.
Detail románského ústupkovitého portálu třebíčské naziliky Příklad mísení romáského a raně gotického slohu, románské přízemí nese v patře již raně gotická okna Týnec nad Sázavou hrad - královský hrad vznikl v druhé polovině 13. století na místě starší osady - románský palác při někdejším opevnění zanikl - z původního nevelkého hradu se zachovala pouze hranolová věž z řádkového kvádrového zdiva, přisazená k rotundě z 11. století, která se stala hradní kaplí Propojení (byť mladšího) hradu s rotundou dobře symbolizuje vztah pánů k těmto církevním stavbám, považovali je totiž především za své soukromé svatyně. Zvíkov hrad - Zvíkov je středověký hrad již z 12. Století - vstup do hradu vede přes kamennou tzv. Píseckou bránu - vedle brány se tyčí mohutná věž Hláska - druhým vstupem Železná brána na severní straně
- královský palác má tvar pětiúhelníku - obestavěn patrovými křídly s velkou řadou místností zdobených nástěnnými freskami
Seznam použité literatury: Pijoan, J.: Dějiny umění/3, Praha 1998 Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995 Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001 Dvořáček, P.: Architektura českých zemí. Románský sloh, Praha 2005 Benešová, K., Chotěbor, P., Durdík, K., Dragoun, Z.: Deset století architektury. Architektura románská, Praha 2001 Maliva, J.: Vademecum I: výtvarnou kulturou českých zemí do konce období renesance, Praha 1996