SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ. Fakulta veřejných politik v Opavě BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Fakulta veřejných politik v Opavě BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Opava 2014 Lucie Ovšonková

SLEZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ Fakulta veřejných politik v Opavě Ústav veřejné správy a regionální politiky Lucie Ovšonková Veřejná správa a regionální politika Živnostenské podnikání v obci s rozšířenou působností Slaný Commercial activities in the municipality with extended powers Slaný Bakalářská práce Opava 2014 Ing. Lucie Kamrádová

ABSTRAKT Bakalářská práce řeší problematiku zjednodušení administrativních postupů v živnostenském zákoně a usnadnění vstupu do živnostenského podnikání. Hlavním cílem práce je vytvoření projektu pro začínající podnikatele, který reflektuje aktuální změny v živnostenském zákoně, jež mají vliv na snižování administrativní zátěže podnikatelů v České republice. Teoretická část práce je zejména zaměřena na historický vývoj soukromého podnikání na území České republiky a jeho právní vymezení. V praktické části je vytvořen projekt pro začínající podnikatele, modelové situace a příklady dobré praxe, které usnadní vstup do živnostenského podnikání začínajícím podnikatelům. V závěru jsou shrnuty získané poznatky a zhodnocen cíl práce. Klíčová slova: živnostenský zákon, podnikatel, živnost, živnostenský rejstřík, výpis z živnostenského rejstříku, živnostenský úřad, centrální registrační místo, jednotný registrační formulář

ABSTRACT The bachelor thesis addresses the issue of simplification of administrative procedures in the Trade Act and to facilitating the start of a business. The main goal is to create a project for start-up businesses, which reflects the current changes in the trade laws that have an impact on reducing the administrative burden on businesses in the Czech Republic. The theoretical part of the work is mainly focused on the historical development of private business in the Czech Republic and its legal definition. In the practical part of the project is created for aspiring entrepreneurs, model situations and examples of good practice that will facilitate the start of trading for starting entrepreneurs. In the conclusion the lessons learned are summarized and the target of the work is evaluated. Key words: trade Act, entrepreneur, trade, trade Register, exctract from the trade Register, trade office, central registration site, united registration form

Čestné prohlášení Tuto práci jsem vypracovala samostatně, veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Prohlašuji, že elektronická verze práce je shodná s verzí tištěnou. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Ústřední knihovně Slezské univerzity v Opavě.

Děkuji paní Ing. Lucii Kamrádové, za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytla při zpracování mé závěrečné práce. Lucie Ovšonková

OBSAH Úvod... 9 1 Historie podnikání na území České republiky... 11 1.1 Počátek vývoje podnikání na území našeho státu... 11 1.2 Období od vzniku samostatné Československé republiky... 12 1.3 Období po druhé světové válce... 14 1.4 Období po roce 1989... 14 1.5 Období od roku 1992-2002... 15 1.6 Období od roku 2003... 16 2 Právní vymezení podnikání... 18 2.1 Živnostenské podnikání v období od 1. 1. 1996-1. 8. 2006... 21 2.2 Živnostenské podnikání v období od 1. 7. 2008-1. 1. 2014... 23 2.3 Plánovaná opatření a dopady pro podnikatele... 27 2.4 Prodej lihu a lihovin... 27 2.5 Spotřebitelský ombudsman... 29 3 Charakteristika obvodu s rozšířenou působností Slaný... 32 4 Projekt pro začínající podnikatele... 36 4.1 Podnikat či nepodnikat?... 36 4.2 Všeobecné podmínky provozování živnosti... 37 4.3 Překážky provozování živnosti... 38 4.4 Kde a jak učinit podání?... 39 4.5 Členění živností... 39 4.6 Kdy může podnikatel začít podnikat?... 40 4.7 Čím se podnikatel prokazuje?... 40 4.8 Správní poplatky... 41 4.9 Registrační povinnost na Finančním úřadě... 42 4.10 Registrační povinnost na správě sociálního zabezpečení... 43 7

4.11 Registrační povinnost na zdravotní pojišťovně... 45 4.12 Povinnosti vůči ostatním úřadům... 45 5 Modelové situace a příklady dobré praxe... 47 5.1 Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona... 47 5.2 Hostinská činnost... 49 5.3 Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence... 51 5.4 Silniční motorová doprava... 52 Závěr... 56 Seznam použitých informačních zdrojů... 59 Seznam zkratek a symbolů... 65 Seznam obrázků... 66 Seznam tabulek... 67 Seznam příloh... 68 Přílohy... 69 8

Úvod Živnostenské podnikání a jeho formování sahá hluboko do minulosti. Zákonem č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatného státu československého byly začleněny dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení do právního řádu tehdejšího nově vzniklého Československého státu. Tato úprava přetrvala až do roku 1965, kdy došlo ke zrušení zákoníkem práce. Ve skutečnosti živnostenské podnikání bylo utlumeno již v roce 1948. Právní úprava podnikání se dočkala velice oprávněných změn a to zvláště po revolučním roce 1989, kdy došlo v podstatě ke znovuobnovení živnostenského podnikání v České republice. Živnostenské podnikání je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Velmi rychlé přijetí živnostenského zákona v pozdějších letech způsobilo velmi mnoho malých či velkých novelizací. V současnosti živnostenský zákon patří mezi nejvíce novelizované zákony v České republice. K zásadním novelám živnostenského zákona patří novela zákona č. 286/1995 Sb., která velmi uvolnila podmínky pro začínající podnikatele, otevřela nestandardním způsobem možnost podnikat bez patřičné odborné způsobilosti v mnoha směrech. Zákonem č. 356/1999 Sb., byla zjednána jistá náprava. Sjednocení právní úpravy s evropským právem přinesla novela zákona č. 167/2004 Sb., která byla přijata po vstupu České republiky do Evropské unie. Dne 24. 10. 2004 bylo schváleno programové prohlášení vlády České republiky, číslo usnesení 1006. Tímto opatřením byly zjednodušeny jak podmínky pro vstup do živnostenského podnikání, tak i při průběhu podnikání. V případě, že se bude plnit projekt zjednodušení administrativních postupů, dojde ke zlepšení podnikatelského prostředí v České republice, zároveň se zvýší konkurenceschopnost české ekonomiky. Z tohoto důvodu byl schválen zákon č. 214/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 8. 2006. Došlo k vytvoření centrálních registračních míst, jejich funkci vykonávají obecní živnostenské úřady a vytvoření jednotného registračního formuláře, který umožňuje prostřednictvím živnostenského úřadu oznámit určité skutečnosti i na finanční úřad, správu sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovnu a úřad práce. Další v řadě velmi významnou novelou živnostenského podnikání byla novela č. 130/2008 Sb., kterou byla ukončeno vydávání živnostenských listů a koncesních listin, místo těchto dokumentů začal být vydáván výpis z živnostenského rejstříku. Zavedla se do živnostenského podnikání jediná živnost volná. Zákonodárná iniciativa nepolevila ani v dalších letech, jelikož nadále pokračují procesy na zjednodušení administrativní zátěže pro podnikatele a to například zákonem č. 155/2010, zákonem č. 169/2010 Sb. Projekt snížení administrativní zátěže pro podnikatele je proces dlouhodobý. Z uvedeného důvodu je živnostenský zákon stále novelizován. 9

Listina základních práv a svobod stanoví základní práva a svobody na území České republiky, právo podnikat je zakotvenu ve 26. článku. V České republice je nejčastější a nejrozšířenější způsob podnikání právě živnostenské podnikání. Podnikatel může podle živnostenského zákona podnikat pouze na základě ohlášení nebo žádosti o koncesi. Jakékoli podnikání má možnost se rozvíjet jen za podmínky, že je podporováno státem. Stát může podporovat podnikatele tím, že zlepšuje podnikatelské prostředí nebo i tím, že odstraňuje administrativní překážky, které příliš podnikatele zatěžují. Mezi hlavní priority státu patří u každé další novely živnostenského zákona, rovněž odstranit administrativní překážky pro podnikatele. Živnostenské podnikání upravuje nadmíra právních předpisů, které častokrát až přemrštěnou regulací nepřinášejí žádný účinek. Spíše pro podnikatele představují administrativní a v podstatě i finanční zátěž. Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření projektu (manuálu) pro začínající podnikatele, který bude reflektovat aktuální změny v živnostenském zákoně, jež mají vliv na snižování administrativní zátěže podnikatelů v České republice. Součástí bakalářské práce je pohled do historie podnikání na území České republiky, právní vymezení podnikání, důležité změny, které posunuly vývoj živnostenského podnikání kupředu, charakteristika obce s rozšířenou působností Slaný a její postavení ve Středočeském kraji. Součástí kapitoly je komparace všech obcí s rozšířenou působností z hlediska počtu podnikatelů a počtu pracovníků. Zásadní kapitolu v bakalářské práci tvoří projekt pro začínající podnikatele. Co vůbec začínající podnikatel musí splnit předtím, než začne podnikat, kde a jakým způsobem může učinit podání, jakým způsobem se člení živnosti, od kdy může začít podnikatel podnikat. Mezi často kladené otázky na živnostenském úřadě patří, čím se takový podnikatel prokazuje? Důležitou součástí je nejen podání na živnostenském úřadě, ale i registrace na příslušných úřadech jako je finanční úřad, správa sociálního a zdravotní pojišťovna. Zároveň jsou vytvořeny modelové situace, které jsou zaměřeny na převažující živnosti v obci s rozšířenou působností Slaný. Modelové situace by měly sloužit k tomu, aby podnikatel získal ucelený přehled a v podstatě i návod, jak řešit ohlášení živností nebo žádosti o koncesované živnosti. V teoretické části bakalářské práce byla použita metoda komparace a v praktické části byl vytvořen projekt pro začínající podnikatele. Bakalářská práce vychází z právní úpravy platné k 1. 1. 2014. 10

1 Historie podnikání na území České republiky Počátek podnikání sahá až do nejstaršího vývoje lidského společenství. S rozmachem podnikání nastala potřeba jisté regulace a stanovení norem pro podnikání. Existence soukromého, nezávislého a svobodného podnikání v České republice je v současné době brána jako samozřejmost. Doby, kdy podnikatelé nemohli podnikat a veškeré jejich aktivity v podnikání byly trestány nebo dokonce represivně stíhány, nejsou zase tak dávné. Podnikatelé by si měli být vědomi, že mohou podnikat na základě nezcizitelných práv, která jsou jim garantována ústavním pořádkem české republiky. 1 Následující podkapitoly budou věnovány jednotlivým obdobím ve vývoji podnikání. 1.1 Počátek vývoje podnikání na území našeho státu Největší rozvoj řemesel a obchodu byl 10. a 15. století. V tomto období docházelo ke vzniku prvních měst a zvyšoval se prudce počet obyvatel. Města byla považována za řemeslná a obchodní centra. Řemeslníci si ve svých domech zakládali malé podniky. Většinou ve svém domě pracoval sám mistr a jen pár pomocníků. 2 Ve 13. století s vývojem řemesel docházelo i k vytváření prvotních cechů. Největší rozkvět cechovní výroby byl zaznamenán ve 14. století. Cechy se nejdříve objevovaly ve velkých městech a pak se postupně rozšiřovaly i do menších měst. Cech byla v podstatě veřejnoprávní korporace sdružující řemeslníky a živnostníky stejného nebo podobného charakteru podnikání. Mezi hlavní rysy cechů patřila jejich monopolizace. Řemeslo mohli provádět jen členové cechu a tím řemeslníci a živnostníci byly chráněni před konkurencí, která byla nežádoucí. Ve městech a v okruhu cca 1 míle od hradeb mohl vykonávat řemeslo pouze člen cechu. Všichni mistři měli zaručeny shodné podmínky a to jak pro výrobu, tak i pro dobyt produkce. Dále měli přednostní právo k nákupu surovin a zároveň byl vykonáván dozor nad dovozem cizích výrobků na týdenních a výročních trzích. Postupným rozšířením církevních zařízení docházelo k vytváření podmínek pro pobyt poutníků. Z tohoto důvodu docházelo k rozvoji pohostinství. 3 Cechovní předpisy upravovaly činnost cechů. Pravomocí cechů bylo zejména hlídání cen, kontrola množství mistrů, tovaryšů a stanovování velikosti produkce. V čele každého cechu byl cechmistr, který dohlížel na ceny, kvalitu výrobků, spravoval cechovní majetek a dbal na dodržování cechovních předpisů. 4 1 OUTLÁ, Anna a kolektiv. Veřejnoprávní aspekty podnikání. Plzeň 2012, s. 19. 2 FOLVARČNÁ, Andrea. Malé a střední podnikání. Ostrava 2005, s. 16. 3 KADLECOVÁ, Marta. Dějiny českého soukromého práva. Plzeň 2007, s. 262-265. 4 FIALA, Josef. Živnostenské podnikání. Brno 1993, s. 5. 11

Od 16. století usilovali panovníci o získání kontroly nad cechy. Vydávali mzdové a cenové předpisy. K podstatnému omezení činnosti cechů došlo zejména v 18. století a to obzvláště vlivem merkantilistů. 5 V době pobělohorské začal velký rozvoj manufaktur. Manufakturní výroba měla propracovanou dělbu práce a byla orientovaná na strojní výrobu. Tovární velkosériová výroba začala potlačovat význam řemeslné výroby. 6 Předpisy o množství a cenách se postupem času staly překážkou růstu výroby. Úřad cechovního inspektora vznikl v roce 1831 a v jeho kompetenci bylo vykonávat dozor nad činností cechů. Rovněž byl vydán generální cechovní patent. V roce 1839 na něj navázaly cechovní artikuly. 7 Mezi další omezení cechovní správy patřilo oficiální stanovení množství tovaryšů i mistrů. Začalo docházet k úpadku cechovních organizací. Postupujícím rozvojem byla cechovní soustava postupně nahrazena soustavou koncesní. K definitivnímu zrušení cechovního zřízení došlo v roce 1860, kdy byl vydán Císařský patent č. 227/1859 ř. z., kterým se vydal řád živnostenský. 8 V Českých zemích se stal živnostenský řád hlavním právním předpisem živnostenského podnikání. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi byl v platnosti živnostenský zákon č. 259/1924 Sb. 9 Živnostenský řád se vztahoval na veškerá živnostensky provozovaná zaměstnání. Osoba provozující určitou zamýšlenou, pravidelnou, usměrňovanou, k výdělku směřující, na vlastní vrub a nebezpečí provozovanou činnost byla považována za živnostníka. 10 Více než sto let zůstal živnostenský řád základním právním předpisem, k definitivnímu zrušení došlo dne 1. 1. 1966 zákoníkem práce č. 65/1965 Sb. 11 1.2 Období od vzniku samostatné Československé republiky Zákonem č. 11/1918 Sb., o zřízení samostatné Československého státu byly do právního systému nově vzniklého státu začleněny doposud platné říšské a zemské zákony. 12 Československo po první světové válce převzalo veškerý hospodářský potenciál, který byl vybudován za období Rakouska-Uherska. Podmínky a to zejména ekonomické byly nejliberálnější v celé tehdejší Evropě. Byl kladen velký důraz na podporu drobného podnikání, stát a státní správa zasahovala do soukromého podnikání jen velmi málo. Tehdejší 5 Hlavní myšlenkou merkantilistů bylo prosazování zásahů státu do ekonomiky. V habsburské monarchii spočíval v zákazu vývozu surovin do zahraničí, podpora dovozu nedostatkových surovin a rozšiřování průmyslové výroby. 6 RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky. Liberec 20ll, s. 12-13. 7 Cech mohl být založen pouze se souhlasem státu. 8 FIALA, Josef. Živnostenské právo. Brno 1994, s. 5. 9 TRÁVNÍČEK, Jiří, TRÁVNÍČEK, Zdeněk. Živnostenský zákon komentář. Praha 1991, s. 15. 10 KADLECOVÁ, Marta. Dějiny českého soukromého práva. Plzeň 2007, s. 263. 11 TRÁVNÍČEK, Jiří, TRÁVNÍČEK, Zdeněk. Živnostenský zákon komentář. Praha 1991, s. 15. 12 PELIKÁNOVÁ, Radka, et al. Commercial law in the Czech Republic. London 2010, s. 6. 12

Ministerstvo obchodu, průmyslu a živností upravovalo pouze určitá pravidla pro podnikání, do vlastního hospodaření podniků, obchodního podnikání nebo výroby nezasahovalo. 13 Hospodářská politika se začala formovat hned po vzniku samotného Československého státu v roce 1918. I přesto, že se musela vypořádat s důsledky první světové války, rozpadu monarchie, překonání důsledků velké hospodářské krize třicátých let a ataky nacistického Německa, které ohrožovali republiku, podporovala velmi vhodně dynamiku hospodářského růstu. 14 Drobné podnikání za první republiky tvořilo velmi podstatnou část ekonomiky. Působil zde soukromý sektor s klasickým tržním systémem, který měl úspěšně rozvinutou demokracii v západním stylu. Československo patřilo ve třicátých letech k 15 nejprůmyslověji rozvinutým zemím světa a bylo schopno konkurovat vysoce industrializovaným státům Evropy. 15 Československo se nevyhnulo hospodářské krizi na počátku třicátých let. Toto období znamenalo velké omezení podnikání, velký krach drobných živnostníků, ztráta pracovních příležitostí a masovou nezaměstnanost. Měnové a úvěrové změny vyvolaly ztrátu v tržní systém. Začal růst státních zásahů do ekonomiky. K překonání krize pomohla zbrojní výroba, kterou podporoval stát a to zejména i v souvislosti se sílícím ohrožením státu. Stát se snažil vyrovnávat poptávku a nabídku, přijímal opatření ke snižování nezaměstnanosti, reguloval ceny a z důvodu ochrany vnitřního trhu zakazoval zakládat nové podniky. 16 Počátkem Mnichova začal značný úpadek ve vývoji soukromého podnikání, pokračoval úplným zrušením této činnosti, které bylo obnoveno až v roce 1989. Podepsáním Mnichovské dohody v roce 1938 a okupaci českých zemí bylo hospodářství naprosto podřízeno válečným a politickým potřebám. Ačkoliv totalitní režim deformoval hospodářské vztahy a podřídil celé hospodářství válečnému systému, nebylo potlačeno soukromé vlastnictví, na rozdíl od pozdější totality socialistické. 17 Vývoj soukromého podnikání velmi klesl v období 2. světové války, kdy na našem území vzniklo státní zřízení Protektorát Čechy a Morava. 18 Přešlo se z hospodářství mírového na hospodářství válečné. Počátkem roku 1939 byla ve všech větších zbrojních podnicích zavedena nucená správa. 19 Veškerá průmyslová výroba byla orientovaná pouze na produkce válečného materiálu pro fašistickou německou armádu. 20 13 PETŘÍČEK, Václav. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. Praha 2006, s. 21-25. 14 Tamtéž, s. 28. 15 KORÁB, Vojtěch. Drobné podnikání. Brno 2006, s. 8. 16 PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Praha 2007, s. 34-35. 17 Tamtéž, s. 36. 18 1939-1945. 19 Poldovka, Zbrojovka Brno, Škodovka, Vítkovické železárny. 20 RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky. Liberec 2011, s. 15-16. 13

1.3 Období po druhé světové válce Krátce po skončení druhé světové války znamenalo pro soukromé podnikatele na velmi krátkou dobu obnovení prvorepublikových ekonomických a politický tradic, zvyklostí a to včetně tržního systému. Vnější poválečná geografická a politická situace neumožnila další přirozený rozvoj. Až do roku 1948 zde panovalo období, kdy docházelo k nárůstu regulace a redukci soukromého podnikání. 21 Hospodářská soustava začala směřovat k vybudování sociálního státu. Opatření v hospodářské oblasti se týkala znárodnění průmyslu a pozemkové reformy. Tím započaly procesy směřující k vybudování národohospodářské soustavy, která byla označovaná jako hospodářská demokracie. Hospodářská demokracie počítala s velkými zásahy státu do hospodářské oblasti. Pro řízení ekonomiky chtěla využít nástroje plánovaného hospodářství. 22 V únoru 1948 se dostala k moci Komunistická strana Československa. V Následujícím čtyřicetiletém období došlo k přerušení dalšího přirozeného vývoje tržní ekonomiky. Vytvořila se nová koncepce živnostenského podnikání, která se vyznačovala likvidační tendencí se zneužitím živnostenské správy ke komunistickým cílům. Komunistická strana Československa odejmula živnostenským organizacím jejich pravomoc a přenesla je na Národní výbory. Zájmy národních výborů směřovaly proti zájmům a existenci soukromého sektoru a živnostníků. 23 Počáteční likvidace soukromého podnikání v centrálně plánované a řízené ekonomice byla zpočátku tak strašně rychlá, že již na počátku padesátých let bylo zlikvidováno úplně soukromé podnikání a soukromý podnikatelský sektor zde neexistoval. 24 1.4 Období po roce 1989 Politické a ekonomické změny si vyžádaly velké změny v oblasti právního systému. 25 Zásadní změny v oblasti živnostenského podnikání přinesl až vývoj po roce 1989, kdy došlo k pádu komunistické vlády a k radikálním změnám. Jeden z hlavních cílů ekonomické demokratizace a reformy života společnosti bylo znovuobnovení soukromého podnikání. 26 Zákonná úprava živnostenského podnikání navázala na tehdejší zásady úprav živnostenského podnikání, které platily do roku 1948, formálně až do roku 1965, kdy bylo soukromé podnikání zrušeno zákoníkem práce. Od roku 1965 až do roku 1989 živnostenská 21 PETŘÍČEK, Václav. Česká podpora podnikání v evropském kontextu. Praha 2007, s. 36-37. 22 MAREK, Pavel. České živnostnictvo 1945-1960. Likvidace živnostníků, řemeslníků a obchodníků v českých zemích. Brno 2006, s. 13-14. 23 Tamtéž, s. 96-97. 24 RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky. Liberec 2011, s. 16. 25 PELIKÁNOVÁ, Radka, et al. Commercial law in the Czech Republic. London 2010, s. 9. 26 TRÁVNÍČEK, Jiří, TRÁVNÍČEK, Zdeněk. Živnostenský zákon komentář. Praha 1991, s. 11. 14

úprava úplně chyběla. Regulace byla prováděna jinými právními nástroji, ve kterých se nemohl uplatnit soukromý sektor. Postupem času se ukázalo, že tento stav je neudržitelný. Teprve rok 1989 vytvořil předpoklady pro novou právní úpravu živnostenského podnikání. 27 Živnostenský zákon byl schválen dne 02. 10. 1991. Teprve přijetím živnostenského zákona došlo u nás k uskutečnění zásady rovnosti vlastníků a svobody podnikání, tak jako v zemích s tržní ekonomikou. Zákonem o živnostenském podnikání byl nahrazen zákon č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů 28. Většina novel promítla do živnostenského zákona změny zvláštních právních předpisů, ale nebyla narušena celková koncepce zákona. Živnostenský zákon upravuje jen základní podmínky podnikání, neobsahuje ustanovení, která by regulovala provozování všech živností. Pouze u některých živností požaduje splnění odborné způsobilosti. Předpokládá se, že výkon ostatních činností bude regulován příslušnými právními předpisy. 29 1.5 Období od roku 1992-2002 Soustava živnostenských úřadů představuje velmi významnou součást veřejné správy zabezpečující výkon státní správy v přenesené působnosti na úseku živnostenského podnikání. 30 Veřejnou správu v oblasti živnostenského podnikání zajišťovalo od roku 1992-2002 celkem 513 živnostenských úřadů. 408 obecních živnostenských úřadů, které vykonávaly správu pro živnosti volné 31 a 76 okresních živnostenských úřadů (tzv. referáty okresních úřadů), které vykonávaly správu pro živnosti řemeslné, vázané, koncesované a živnosti provozované průmyslovým způsobem. Okresní živnostenské úřady byly zároveň pověřeny vedením živnostenského rejstříku. 32 Na území hlavního města Prahy bylo zřízeno 27 živnostenských odborů, které vykonávaly správu pro všechny živnosti. 33 Živnostenský odbor Magistrátu hlavního města Prahy, který rozhodoval o odvoláních proti rozhodnutím odborů na území hlavního města Prahy, dohlížel na jejich činnost a vedl živnostenský rejstřík. 34 Živnostenský úřad České republiky, vykonával metodickou a koordinační činnost, rozhodoval o odvoláních, které vydali okresní živnostenské úřady, a vedl ústřední evidenci podnikatelů. 27 HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 9. 28 DĚDIČ, Jan, KŘÍŽ, Radim. Zákon o živnostech (živnostenský zákon). Zlín 1991, s. 1. 29 HORZINKOVÁ, Eva, URBAN, Václav. Živnostenský zákon a předpisy související s komentářem. Praha 2013, s. 9. 30 MATES, Pavel. Stát a právní stát, základní pojmy. In Kadeřábková, Jaroslava, Mates, Pavel, Wokoun, René. (ed). Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň 2004, s. 345. 31 Nařízení vlády č. 475/1990 Sb., kterým se určují pověřené obecní úřady. 32 Zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících. 33 Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze. 34 Tamtéž. 15

V každém okresním městě byly do 31. 12. 2002 zřízeny 2 živnostenské úřady - obecní živnostenský úřad 35 a okresní živnostenský úřad. 36 Pokud chtěl podnikatel ohlásit volné živnosti a rovněž řemeslné, vázané a koncesované, bylo nutností, aby zavítal na oba zmíněné úřady. Úřady leckdy od sebe byly vzdáleny i několik desítek kilometrů, které musel podnikatel absolvovat. Z důvodu, že ke konci roku 2002 došlo k ukončení činnosti okresních úřadů, byla přesunuta agenda okresního živnostenského úřadu na obecní živnostenský úřad. 1.6 Období od roku 2003 Dne 1. 1. 2003 přestaly fungovat okresní úřady, 37 ke stejnému datu byly nově vytvořeny krajské úřady. 38 Obecní živnostenské úřady převzaly od 1. 1. 2003 veškerou agendu, která do té doby spadala jen do kompetence okresních živnostenských úřadů. Od 1. 1. 2003 je v České republice celkem 227 obecních živnostenských úřadů (205 živnostenských úřadů na obcích s rozšířenou působností, 22 živnostenských úřadů na pověřených městských částí hlavního města Prahy), 14 krajských živnostenských úřadů a Živnostenský úřad České republiky, jeho činnost vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu. Obrázek č. 1 Živnostenské úřady v České republice Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu, odbor živností, vlastní zpracování Obecní živnostenské úřady vykonávají činnosti v rozsahu stanoveném zákonem o živnostenském podnikání 39 týkající se všech živností, vedou živnostenský rejstřík, 35 Z pohledu registrace živností ohlašování pouze volných živností. 36 Z pohledu registrace živností ohlašování řemeslných, vázaných a koncesovaných živností. 37 Zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením okresních úřadů. 38 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení). 16

zabezpečují dozorovou činnost nad dodržováním povinností vyplývajících ze zákona o ochraně spotřebitele, 40 plní další úkoly stanovené zvláštními právními předpisy a zajišťují činnost centrálních registračních míst. Krajské živnostenské úřady koordinují, kontrolují, metodicky vedou obecní živnostenské úřady ve vlastním správním obvodu. Provádějí kontrolu obecních živnostenských úřadů ve svém správním obvodu a rozhodují o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů 41. Živnostenský úřad České republiky doposud nebyl vytvořen a jeho funkci zastává odbor živností Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. 42 vypracovává koncepce ve sféře živnostenského podnikání. Koordinuje, kontroluje a metodicky vede činnost krajských živnostenských úřadů. Je odvolacím orgánem proti rozhodnutím, které vydaly krajské živnostenské úřady. Zároveň je správcem živnostenského rejstříku. Může nařídit, tak jako krajské živnostenské úřady provedení kontroly na úseku živnostenského podnikání. Obecní a krajské živnostenské úřady vykonávají činnosti na úseku přenesené působnosti. Zaměstnanci, kteří jsou zařazeni do živnostenských úřadů, mají povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které se při své činnosti dozvěděli. 43 V roce 2011 Ministerstvo vnitra zpracovalo analýzu aktuálního stavu veřejné správy, předmětem zprávy, je že jednotlivé resorty státní správy začaly pozměňovat hierarchii podřízených ve svém území bez jakéhokoliv ohledu na výkon spojeného modelu veřejné správy. Záměrem Ministerstva průmyslu a obchodu je snaha vytvořit nový Živnostenský úřad České republiky, 14 regionálních pracovišť v krajských městech a územní detašovaná pracoviště v okresních městech. 39 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 40 Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. 41 Do 31. 12. 2002 rozhodoval o odvolání proti rozhodnutím obecních živnostenských úřadů okresní živnostenský úřad, proti odvolání proti rozhodnutím okresních živnostenských úřadů rozhodovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. 42 PRŮCHA, Petr. Lexikon správní právo. Ostrava 2002, s. 649. 43 6 odst. 2 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech. 17

2 Právní vymezení podnikání Podnikání je v současné době celosvětovým fenoménem. Pro všechny země podnikání znamená nezanedbatelné přínosy. Přispívá k hospodářskému růstu, zároveň má rozvoj podnikání velký přínos pro ekonomiku. Dalším významným přínosem je vytváření nových pracovních míst. K tvorbě nových pracovních míst stále více přispívají malé firmy. Nejen, že drobní živnostníci zaměstnávají nezaměstnané, ale často začínají sami podnikat z toho důvodu, že sami nemohli najít vhodné zaměstnání. Ačkoliv tento typ podniků nevytváří velké množství pracovních míst, je dobré, že tyto podniky vznikají, jelikož snižují nezaměstnanost a zároveň podporují konkurenceschopnost země. Podnikáním jsou vytvářeny nové inovace a technologické změny a tím se zvyšuje produktivita. Pokud je vytvářen větší konkurenční tlak na ostatní firmy musí rovněž zavádět různá zlepšení nebo inovace. Prostřednictvím podnikání se zároveň vyrovnává poptávka a nabídka. 44 Podnikání je bezesporu velmi důležité pro společnost. Jak ale vymezit podnikání a koho lze označit za podnikatele? Podnikání je například proces, kterým jedinci využívají veškeré příležitosti, bez ohledu na zdroje, které mají v danou chvíli k dispozici. Tato definice vyzdvihuje sílu podnikatele, který dokáže sledovat svoji podnikatelskou ideu i v tom případě, kdy nemá k dispozici dostatek finančních zdrojů. Pokud je tím pravým podnikatelem, dokáže peníze sehnat. 45 Podnikání lze definovat i jako činnost, která v sobě zahrnuje určité znaky, které musí být naplněny současně 46 a které umožňují identifikovat, zda určitá činnost je podnikatelská či nikoliv. Pojem živnostenské podnikání je pojem užší než pojem podnikání. Živnostenským podnikáním je potřeba rozumět pouze podnikatelské činnosti, které jsou vykonávány v rámci živností. 47 Právo podnikat je v České republice zakotveno v Listině základních práv a svobod. Každý občan má právo podnikat a provozovat i jinou hospodářskou činnost. 48 Právní úprava podnikání byla do konce roku 2013 vymezena zejména obchodním zákoníkem, dále živnostenským zákonem a zvláštními zákony 49, které upravují podmínky 44 LUKEŠ, Martin, JAKL, Martina. Podnikání v České republice. Praha 2012, s. 6-8. 45 STEVENSON, Howard, JARILLO, Jose, Carlos. A paradigm of Entrepreneurship: Entrepreneurial Management. Strategic Management Journal. Chichester: John Wiley & Sons, 1990, Vol. 11, Special Issue, Summer, s. 17-27. 46 Samostatnost, soustavnost, činnost podnikatele prováděna na vlastní jméno, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. 47 SALACHOVÁ, Bohumila. Právo v podnikání. Ostrava 2012, s. 7-8. 48 Zákon č. 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. 49 Zvláštní zákony upravují například činnost lékařů, znalců a tlumočníků, auditorů, daňových poradců, zprostředkování zaměstnání. 18

podnikání činností vyloučených ze živnostenského zákona. Pro podnikání jsou důležité i další právní předpisy, které upravují oblast účetnictví, daní a ostatních odvodů, ochrany spotřebitele a bezpečnosti práce. Mezi základní a nejdůležitější předpisy upravující podnikání patří živnostenský zákon 50 a do konce roku 2013 též obchodní zákoník. Obchodní zákoník definoval pojmy podnikatel, podnikání, obchodní majetek, obchodní firma a jiné. Upravoval také označování obchodní listin, výši základní kapitálu, druhy obchodních společností, podmínky vzniku a zániku obchodních společností. Částečně se obchodní zákoník vztahoval i na hospodářskou soutěž v případě, že se jí účastní i jiné osoby než podnikatelé. Obchodním zákoníkem se řídilo i závazkové právo. 51 Nicméně obchodní zákoník neupravoval podmínky, za kterých se fyzická anebo právnická osoba může stát podnikatelem. Od 1. 1. 2014 došlo ke zrušení obchodního zákoníku, 52 a to v podstatě bez náhrady. Část úpravy obchodního zákoníku přešla do nového občanského zákoníku 53 a část byla nenávratně zrušena. Část obchodního zákoníku, která je věnována družstvům, osobním a kapitálovým společnostem nově převzal zákon o obchodních společnostech a družstvech. 54 Nový občanský zákoník nahradil několik desítek právních předpisů, které doposud upravovali jednotlivé části života. Tím, že začal platit nový občanský zákoník a zákon o obchodních společnostech a družstvech, došlo k řadě nových skutečností, které rovněž sníží administrativní zátěž podnikatelů. Mezi velmi významné změny patří změna základního kapitálu u společnosti s ručním omezeným, nově bude stačit vklad společníka ve výši 1 Kč. Zrychlení zahájení podnikatelské činnosti přinese zejména zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob 55 spočívající v tom, že nově budou moct do veřejného rejstříku zapisovat i notáři, v případě, že nová zapisovaná skutečnost bude mít podklad v notářském zápise. Základním pramenem nového občanského zákoníku byl vládní návrh občanského zákoníku z roku 1937, který kvůli událostem, které následovaly po Mnichovské dohodě, nebyl přijat. Nový občanský zákoník oproti obchodnímu zákoníku, který platil do konce roku, 2013 nevymezuje podnikání jako takové. Nicméně nový občanský zákoník definuje, kdo je podnikatel. Ten, kdo samostatně na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Kromě toho se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Má se za to, že podnikatelem je osoba, která má k podnikání živnostenské oprávnění nebo jiné oprávnění podle jiného právního předpisu. 50 RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání v podmínkách České republiky. Liberec 2011, s. 22. 51 261 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 52 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 53 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 54 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. 55 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. 19