П$ ЁТР ИЛЬИ Ч ЧАЙКOВСКИЙ Podkrkonošský symfonický orchestr Čtvrtek 28. května 201 5 ANTONÍN DVOŘÁK
Program Anto nezn rusk Pjotr Iljič Čajkovskij Oba srov Kors Slovanský pochod, op. 31 Pjotr Iljič Čajkovskij Houslový koncert D dur, op. 35 I. Allegro moderato Moderato assai II. Canzonetta: Andante III. Finale. Allegro vivacissimo přestávka Antonín Dvořák Symfonie č. 9 e moll "Z Nového světa", op. 95 I. Adagio - Allegro molto II. Largo III. Molto vivace IV. Allegro con fuoco Dvo vním svět rovn Čajk "výc Noc můž krás by Č V p Ruso V ná neb Rusk Červ skla vyjá inte své skla obje poch mus Nep věci
Antonín Dvořák (1 841-1 904) je z českých skladatelů ve světě neznámější. Pjotr Iljič Čajkovskij (1 840-1 893) je nejznámější z těch ruských. Oba jsou v jistém smyslu vnímáni jako "ti západní" - Dvořák třeba ve srovnání s Bedřichem Smetanou, Čajkovskij ve srovnání s Musorgským, Korsakovem a dalšími autory tzv. Mocné hrstky. Dvořák se na rozdíl od Smetany proslavil v celém světě. Západ ho vnímal jako autora "exotické" hudby (třeba Slovanských tanců, jež jeho světovou kariéru nastartovaly), ale také jako symfonika, který se může rovnat Brahmsovi. Čajkovského vnímal západ velmi podobně, samozřejmě také jako "východního" skladatele. Ale ve srovnání třeba s takovou Musorgského Nocí na lysé hoře (kterou PSO uvedl v roce 201 3) na nás jeho hudba může přirozeně působit víc učesaně, blíže západu. Jednou z řady krásných výjimek je Slovanský pochod (Славя н ский марш ), v němž jako by Čajkovskij uvařil silný slovanský vývar. V polovině roku 1 876 se plně rozpoutala válka mezi Srby a Turky. Rusové aktivně podporovali Srby, s nimiž sdíleli ortodoxní vyznání. V následujícím roce Rusko vyhlásilo Osmanské říši válku. Čajkovskému nebyly politické věci asi moc vlastní, ale vyslyšel v roce 1 876 objednávku Ruské hudební společnosti pro dobročinný koncert ve prospěch Červeného kříže a srbských obětí. Během pár dní vznikla skladba, v níž skladatel mistrně namíchal srbské melodie a carskou hymnu, aby vyjádřil útlak a volání o pomoc srbského národa i srdečnou ruskou intervenci a vítězství (ke kterému teprve mělo dojít). David Brown ve své knize o Čajkovském označuje Slovanský pochod za nejlepší ukázku skladatelova mimořádného profesionalismu, pokud jde o to trefit se do objednávky. Čajkovskij to s posluchači uměl. Na premiéře Slovanského pochodu (asi měsíc po jeho dokončení) se strhl takový poprask, že dílo muselo být opakováno. Lidé prý vstoje volali bravo i plakali. Nepředstavujme si ale Čajkovského, který v roce 1 876 myslí jenom na věci slovanské...
Zkuste si představit, co to znamená být homosexuál v Rusku druhé poloviny 1 9. století. Ostatně, zkuste si představit, co znamená být homosexuál v dnešním Rusku, které zrovna nepatří k zemím, jež by oplývaly tolerancí vůči něčemu tak přirozenému, jako je láska ke stejnému pohlaví. Zhru závi Dvo nád hou P. I. Čajkovskij se v době, kdy komponoval Slovanský pochod, právě intenzivně potýkal s myšlenkou, že se ožení - chtěl tak pro veřejnost zakrýt svoji homosexualitu. Celý život dbal na to, aby jeho sexuální orientace nebyla veřejně zcela jednoznačně vyjevována. Jeho životopisci se však stále tak trochu přou v tom, zda svoji homosexualitu vnitřně přijímal, zda ji nějak nepotlačoval i sám v sobě. Vezmeme-li v úvahu, jak je lidské nitro těsně spjato se společenským světem kolem něj, tušíme, jak hluboce se naší duše dotýká, co si o ní tento svět myslí. Čajkovskij se v roce 1 877 skutečně oženil, ale sňatek se - pochopitelně ukázal velmi brzy jako nešťastný; nežili spolu. Oba Čajk nim dop ke k Aby se skladatel vzpamatoval z debaklu se svatbou, odvlekl ho jeho bratr Anatolij na cesty do západní Evropy. Vzniká opera Evžen Oněgin a také Houslový koncert. Čajkovskij nebyl houslista, a tak mu s vypracováním houslového partu koncertu pomáhal bývalý student z moskevské konzervatoře, na které Čajkovskij vyučoval. Jmenoval se Josif Kotek a skladatel se do něj zřejmě už před nějakou dobou zamiloval. Skoro jistě byli milenci. Zcela jistě byl Čajkovskij unešený tím, jak krásně Kotek sólo hrál. Nakonec koncert ale premiéroval jiný houslista, Adolf Brodskij. Nás skla v N form trad Dvo York svět F du violo Sym gen smr prem Kotek a Čajkovskij Tato doba představuje zajisté velký přelom v Čajkovského osobním i uměleckém životě. Začal si dopisovat s Naděždou von Meck, vdovou po úspěšném staviteli ruské železnice. Tato dáma podporovala řadu umělců, včetně Josifa Kotka. Skladatel od ní dostával v následujících letech pravidelné peníze, mohl zanechat výuky na konzervatoři a věnovat se pouze komponování. Jak Moz men čtyř odo jak v rů rozh
uhé být by ke Zhruba v době, kdy Čajkovskij dosáhl finanční nezávislosti (či spíše závislosti na paní von Meck...), stal se finančně nezávislým i Antonín Dvořák. O Slovanské tance a další atraktivní skladby se slovanským nádechem byl obrovský zájem. Také Dvořák v této době píše svůj houslový koncert. ávě nost ální eho alitu me-li lem yslí. ně - Oba skladatelé se setkali zhruba o deset let později, když v roce 1 888 Čajkovskij dvakrát navštívil Prahu a dirigoval zde řadu svých děl, mezi nimi i houslový koncert se sólistou Karlem Halířem. Skladatelé si pak dopisují a Čajkovskij hned iniciuje Dvořákovu koncertní cestu do Ruska, ke které došlo v roce 1 890. eho in a ovskij ním vou adu cích ři a Nás ale bude víc zajímat jiná Dvořákova cesta - do Nového světa. Sem skladatele pozvala zakladatelka a ředitelka Národní konzervatoře v New Yorku Jeanette Thurberová. Hudební celebrita Dvořákova formátu měla pozvednout prestiž této instituce a pomoci vybudovat tradici americké vážné hudby. Dvořák odjel v září roku 1 892 a už v lednu následujícího roku v New Yorku pracuje na Symfonii e moll, kterou později označí "Z Nového světa". V USA vzniká také jeho nejznámější smyčcový kvartet (č. 1 2, F dur, "Americký"), dále třeba Biblické písně nebo značná část druhého violoncellového koncertu. Symfonie měla premiéru 1 6. prosince 1 893 v Carnegie Hall, s veřejnou generální zkouškou o den dříve. Mimochodem - to bylo asi měsíc po smrti P. I. Čajkovského, který pár dní před svým skonem dirigoval premiéru své poslední (šesté) symfonie. Jak má vypadat symfonie, to určili skladatelé doby Haydnovy a Mozartovy: rychlá věta (často s pomalým úvodem), pomalá věta, menuet, nejrychlejší věta. Další generace v čele s Beethovenem tuto čtyřvětou strukturu hned různě modifikovaly, ale základní kostra odolala. Ve Dvořákově Novosvětské ji jasně cítíme, ale zároveň slyšíme, jak skladatel jednotlivé věty protkal melodiemi a tématy, která se v různých obměnách vynořují napříč větami - což v době Mozartově rozhodně běžné nebylo.
Novosvětská patří k nejhranějším symfoniím vůbec. Slavila úspěchy od prvních provedení. Poprvé v Evropě ji hráli v červnu 1 894 v Londýně, kde byl Dvořák velmi oblíbený. Poprvé v Čechách zazněla v červenci v Karlových Varech, poprvé v Praze v říjnu v Národním divadle. Ve Vídni byla provedena v roce 1 896. Necháme promluvit skladatele výňatky z jeho korespondence: Dvořák píše z New Yorku nakladateli Simrockovi do Berlína, 20. 1 2. 1 893 Úspěch symfonie byl velkolepý; časopisy praví, že dosud žádný skladatel neměl takový úspěch. Byl jsem v loži; síň byla naplněna nejlepším newyorským obecenstvem, lidé tleskali tolik, že jsem musel z lože děkovati jako král!? alla Mascagni ve Vídni (nesmějte se!). Vy víte, že se podobným ovacím rád dovedu vyhnouti, ale musil jsem to učinit a ukázat se! Seidl [dirigent premiéry 9. symfonie] řekl, že Vám bude o úspěchu telegrafovati. [...] Jsem šťastný a gratuluji Vám i sobě, že dílo vyjde u Vás. Dvořák píše z New Yorku Aloisi Göblovi na Sychrov, 27. 2. 1 894 Já často a často vzpomínám na Sychrov, a kolikráte večer, u stolu, vypravuju dítkám a zejména Otilce - jaké to tam bývalo, jakých šťastných dob jsem tam s Vámi a všemi přáteli zažil a jak dole u Šaibla v šenkovně se malá Otilka učila běhat! To vše jsou vzpomínky, na které po celý život nezapomenu. Dvořák píše z New Yorku Aloisi Göblovi na Sychrov, 25. 3. 1 895 Sinfonie se všude náramně líbí a také je pořád na programu. Což až tu ve Vídni uslyší! Dvořák píše Simrockovi do Berlína, 1 9. 2. 1 896 Ve Vídni jsem byl 1 6. 2. 96. Richter [dirigent vídeňské premiéry 9. symfonie] mi telegrafoval. Úspěch byl veliký a obecenstvo mi uspořádalo krásné ovace. Seděl jsem s Brahmsem v ředitelské loži. Potlesk byl tak veliký, že jsem se po Largu třikrát, po Scherzu rovněž třikrát musil poklonit z lože a po finale jsem musil dolů do sálu ukázati se vděčnému publiku ještě z podia. Takový úspěch jsem ještě nikdy ve Vídni neměl. Zaplať Bůh! Aloi spra za n kore Byl kon v Če v div jeho Dvo u d včet Mlad věno jiné Z jed
y od ýně, enci ídni 893 atel ším ože e se it a eo dílo Alois Göbl (1 841-1 907) byl tajemníkem knížete Kamila Rohana a spravoval jeho sychrovské a semilské panství. Byl také hudebník. Dvořák za ním jezdil na Sychrov, přátelili se a zachovala se nám jejich bohatá korespondence, v níž se velmi často píše o hudbě. Byl to právě Alois Göbl, kdo se podílel na organizaci Dvořákova koncertu v Semilech 1 6. září 1 894 - Dvořák trávil léto toho roku v Čechách, v říjnu se pak vrátil do New Yorku. Semilský koncert se konal v divadelním sále radnice (tam, kde má dnes PSO pravidelné zkoušky) a jeho výtěžek měl jít na výstavbu kostela. Na programu byly pouze Dvořákovy skladby. Vystupovalo zde České kvarteto (s Josefem Sukem u druhých houslí a Oskarem Nedbalem u violy) a místní hudebníci včetně okteta semilského Jizeranu. Mladá muzikoložka Eva Myslivcová se Dvořákovu vztahu k Liberecku věnovala nedávno ve své bakalářské práci. Podařilo se jí dokonce mimo jiné objevit kopie dvou dosud neznámých Dvořákových dopisů Göblovi. Z jednoho z nich (z 25. 3. 1 895) jsme výše citovali zmínku o symfonii. Roman Mlejnek olu, ých ně ivot ž tu iéry mi ži. něž zati y ve První strana Dvořákova rukopisu symfonie č. 9
Jakub Sedláček (nar. 1 985) se řadí mezi přední houslisty svojí generace, je vyhledávaným komorním hráčem a sólistou. Studoval na Pražské konzervatoři nejprve u profesora Jaroslava Foltýna a u prof. Ivana Ženatého, později na konzervatoři v Plzni u prof. Romana Fedčuka. Opakovaně se zúčastňoval Kocianovy houslové soutěže (třikrát druhé místo), dvakrát vyhrál soutěž Prague Junior Note (1 996, 2000). V létě 2000 se stal stipendistou mistrovských kurzů v USA na School of Music Meadowmoth, stát New York. V říjnu téhož roku debutoval ve Dvořákově síni Rudolfina 2. Paganiniho koncertem za doprovodu Pražské komorní filharmonie s dirigentem Mariem Košíkem. Účinkuje jako sólista s předními českými orchestry (Karlovarský symfonický orchestr, Moravská filharmonie Olomouc, Plzeňská filharmonie, PKF) pod taktovkami dirigentů Ondřeje Lenárda, Jana Chaloupeckého, Zbyňka Müllera a Bohumila Kulínského. Zúčastnil se masterclassu pod vedením Stephena Shippse, Andrease Cardenese, Charlese Avshariana a Pinchase Zuckermana. V říjnu 2006 provedl komplet 24 capricií N. Paganiniho na festivalu v Bolzanu. V roce 2007-2008 působil pedagogicky a koncertně v Bangkoku na College of Music, Mahidol University. V roce 2008 natočil pro společnost ARCO DIVA a koncertně provedl Concerto di Fiori pro housle a smyčcový orchestr Sylvie Bodorové a zahajoval Haydnovy hudební slavnosti. V letech 2008-201 1 byl koncertním mistrem a sólistou Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně. V roce 2009 úspěšně provedl Dvořákův houslový koncert se Symfonickým orchestrem Slovenského rozhlasu. V sezóně 201 1 /201 2 byl koncertním mistrem Plzeňské filharmonie. Do března 201 3 zastával pozici koncertního mistra v německé Thüringer Symphoniker. Nyní zastává tuto pozici v Karlovarském symfonickém orchestru. S PSO spolupracoval J. Sedláček již v roce 201 3, kdy uvedl Dvořákův houslový koncert. Gra kon v Pi (1 98 v B tuba v (200 byla dirig Půso v s v M a pe feso orch ped S P 201
řadí ace, ma zerlava ého, rof. se ové krát stal usic ve odu kuje ický PKF) ého, pod na a í N. obil idol rtně lvie 01 1 ého Graziano Sanvito, absolvent konzervatoře G. Nicolini v Piacenze (Itálie) obor klarinet (1 988), konzervatoře M. Feliu v Benicarló (Španělsko) obor tuba (2002) a konzervatoře v Teplicích obor dirigování (2006). V letech 1 989 až 1 998 byla jeho hlavní náplní vedle dirigování hra na klarinet. Působil mimo jiné v RAI (italský rozhlas a televize) v Miláně a Turíně, v symfonickém orchestru v Sao Paulu (Brazílie), v Guatemale a v Monterrey (Mexiko). Od roku 1 998 se stále více věnuje dirigování a pedagogické činnosti. V roce 2002 a 2003 působil jako hostující profesor na Pontifikální univerzitě (Vatikán-Řím). Od roku 2004 je členem orchestru Divadla F. X. Šaldy a zároveň působí v ZUŠ Liberec jako pedagog klarinetu, saxofonu, tuby a orchestrální hry. S Podkrkonošským symfonickým orchestrem spolupracuje od roku 201 2, od podzimu 201 3 je jeho šéfdirigentem.
Podkrkonošský symfonický orchestr funguje jako samostatný spolek a je podporován Městem Semily. Hraje v něm přes 70 hudebníků ve věku od 1 2 do 85 let z okruhu 1 00 kilometrů. Bez nároku na honorář zde hrají vedle sebe amatéři i profesionálové všech věkových kategorií. PSO navazuje názvem i myšlenkou na Podkrkonošský symfonický orchestr Zdeňka Fibicha, který působil v našem regionu v letech 1 954 až 1 990. K obnovení činnosti PSO došlo v roce 2007, kdy přerušil činnost Komorní symfonický orchestr Krkonošského metra vedený Karlem Jakubů. Hrstka hudebníků se rozhodla pokračovat v činnosti a v listopadu toho roku se konal ve Státním okresním archivu v Semilech první koncert bez dirigenta. Zazněla například Telemannova suita nebo pochod z Mozartovy Kouzelné flétny. V té době se počet členů orchestru sotva blížil třiceti. V následujících letech se těleso rozrůstalo a repertoár se proměňoval směrem k plnému obsazení symfonického orchestru. Taktovky se ujal nejprve v roce 2008 Martin Farský, s ním se několikrát vystřídal Jiří Bachtík a od roku 201 1 dirigoval PSO Bedřich Kameník. Se současným dirigentem se orchestr seznámil díky spolupráci s orchestrem ZUŠ Liberec v roce 201 2. PSO pravidelně spolupracuje s různými uměleckými subjekty v regionu, zejména s pěveckými sbory. Spolu se semilským Jizeranem a dalšími nadšenci také každoročně připravuje Rybovu Českou mši vánoční. Pozvánka na první koncert Podkrkonoškého orchestru - konal se před šedesáti lety! Za tento archivní materiál děkujeme paní Zdeně Lokajové. I. ho Jaro Jan Mag Karo Petr Šárk Pavl Ann Šárk Karo Han Miro Joha Elišk Barb II. ho Han Václ Miro Kris Růž Milo Tere Kris Kate Rad Mon Klau violy Jan Karo Zuza Kare Mar
olek ů ve zde ický 4 až nost lem i a ech ebo enů talo ého m se řich ráci onu, šími před é. I. housle Jaroslava Petrásková Jan K. Čeliš Magdalena Čapková Karolína Hájková Petra Šimůnková Šárka Košťálová Pavlína Horčičková Anna Mikulová Šárka Kourková Karolína Franclíková Hana Folprechtová Miroslava Jeřábková Johanka Kulhánková Eliška Janďourková Barbora Koutská II. housle Hana Červenková Václav Šikola Miroslava Hubačíková Kristýna Šoltesová Růžena Pernecká Miloslava Doleželová Tereza Jakubů Kristýna Poláková Kateřina Rádlová Radka Čulíková Monika Černá Klaudie Krausová violy Jan Hudousek Karolína Kočová Zuzana Bařinková, j. h. Karel Korál Martin Brož Denisa Kocvárová Monika Vyšanská Jana Bucharová Jana Zadražilová Dita Maturová violoncella Jiří Sládeček, j.h. Daniel Petrásek Josef Mlčoch Alois Melich Adam Šulc Adam Štěpánek Petr Macek Kristýna Davídková Tereza Kábelová Adéla Zajptová Josef Bartoň kontrabasy Roman Mlejnek Jiří Jedlička Tomáš Valenta Lenka Vaníčková flétny Monika Havrdová Jan Erhart Jana Kozlová Tereza Jakubů hoboje Martin Švancar Jaroslav Neubert Barbora Tipková Zuzana Tipková, j. h. anglický roh Barbora Tipková klarinety Matěj Hřib Anna Malinová fagoty Jiří Roudnický Zdeněk Dvořák lesní rohy Jiří Roudnický ml. Adam Varmuža Vojtěch Závěrka Lenka Libenská trubky Martin Petrák Petr Holubička Štěpán Runát pozouny Veronika Lédlová Michaela Heřmanová Hynek Jína Vojtěch Stříbrný tuba Jan Baudys bicí nástroje Petr Matoušek Martin Svatoš Jiří Svatoš David Flekna Jan Roudnický Tomáš Tvrzník, j. h.
Děkujeme sponzorům a mecenášům manželé Runátovi Jan Farský www.pso.ic.cz Ondřej Kráčalík