Advokátní kancelář Klára Samková s. r. o. zapsaná u Městského soudu v Praze, Mgr. Martina R. BLAHOUŠOVÁ Mgr. Petra GERLICHOVÁ Mgr. Petra HRUBÁ Mgr. Petra KOŽNEROVÁ Mgr. Eva FOLTÝNOVÁ JUDr. Michala MAŠÍNOVÁ Mgr. Monika LANDOVÁ JUDr. Klára A. SAMKOVÁ, Ph.D. Mgr. Lucia ŠČERBOVÁ Předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Ing. Petru Rafajovi prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sekce veřejných zakázek tř. Kpt. Jaroše 7 Brno 604 55 Ke sp. zn.: ÚOHS-V155/2013/VZ-20784/2013/522/LKo V Praze dne 18. listopadu 2013 Žadatel: Hlavní město Praha IČO: 00064581 se sídlem: Mariánské nám. 2, Praha 1, PSČ: 110 00 Práv. zast.: JUDr. Klárou A. Samkovou, Ph.D., advokátkou advokátní kanceláře Klára Samková s. r. o. Věc: Rozklad proti usnesení č.j. ÚOHS-V155/2013/VZ-20784/2013/522/LKo ze dne 4. listopadu 2013 Jednou Datovou schránkou Stránka 1
I. 1. Dne 5. listopadu 2013 bylo žadateli - hlavnímu městu Praze, IČO 00064581, se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha (dále jen žadatel ) prostřednictvím jeho právní zástupkyně doručeno usnesení nadepsaného úřadu č.j. ÚOHS-V155/2013/VZ- 20784/2013/522/LKo, ze dne 4. listopadu 2013, ve věci žádosti ze dne 25. 9. 2013 o nahlédnutí do spisů sp. zn. P217/2013/VZ a sp. zn. S108/2009/VZ (dále jen napadené usnesení ). 2. Napadeným usnesením bylo rozhodnuto tak, že žádosti žadatele se v části, v níž se žadatel domáhá nahlížení do spisu sp. zn. P217/2013/VZ, nevyhovuje. 3. Tímto podávám v zákonné lhůtě proti výše uvedenému usnesení který odůvodňuji následovně. r o z k l a d, II. 1. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen úřad ) uvedl, že žadatel v předmětné žádosti netvrdil ani neprokazoval právní zájem či jiný vážný důvod k nahlížení do spisu sp. zn. P217/2013/VZ. Úřad uložil žadateli lhůtu ke konkretizaci právního zájmu či jiného vážného důvodu a doložení důkazními prostředky. 2. Žadatel se následně vyjádřil ve vyjádření ze dne 14. 10. 2013, kde shrnuje dosavadní postup Úřadu při vyřizování žádosti o nahlédnutí do spisu sp. zn. P217/2013/VZ. Dále konstatuje, že spis sp. zn. S535/2013/VZ je pouze částí spisového materiálu, neboť předmětná věc je vedena rovněž pod sp. zn. sp. zn. P217/2013/VZ, a proto má právo nahlížet i do tohoto spisu. 3. Dle žadatele se podnětový spis stal součástí spisu sp. zn. S535/2013/VZ, a žadatel by proto měl mít možnost nahlédnout do tohoto spisu. 4. Závěry Úřadu jsou však takové, že spis sp. zn. P217/2013/VZ je veden v rámci šetření obdrženého podnětu a slouží výhradně ke zjištění, zda správní řízení bude zahájeno jde tedy o postup Úřadu před zahájením správního řízení. Účel správních spisů takového charakteru vyplývá i z rozsudku NSS č.j. 8 Afs 74/2007. Spis sp. zn. S535/2013/VZ je veden až v rámci správního řízení zahájeného z moci úřední, jehož účelem je vydání rozhodnutí o tom, zda se žadatel v předmětném řízení dopustil správního deliktu či nikoliv. Stránka 2
5. Úřad dále uvádí, že výše uvedené spisy jsou vedeny odděleně, samostatně a slouží k odlišnému účelu a Úřad proto postupuje v případě posouzení o nahlédnutí do spisu rovněž odděleně a samostatně. Žadatel musí splnit podmínky pro nahlédnutí do spisu pro každý spis odděleně a nestačí pouze argument, že je žadatel účastníkem správního řízení pod sp. zn. S535/2013/VZ. Dle žadatele Úřad porušuje vlastní pravidla k nahlížení do spisu, konkrétně bod 5.1.7. písm. e) Informací k nahlížení do spisu, dostupných ze stránek Úřadu, který upravuje postup v případě nahlížení do podnětových spisů. 6. Jelikož má spis sp. zn. P217/2013/VZ charakter postupu správního orgánu před zahájením správního řízení a v rámci tohoto spisu není zahájeno správní řízení, nelze při nahlížení do tohoto spisu uvažovat o aplikaci ustanovení 38 odst. 1 správního řádu. Pro účely nahlížení do spisu tak Úřad aplikoval ust. 38 odst. 2 správního řádu a vyzval žadatele usnesením ze dne 8. 10. 2013 k prokázání právního zájmu nebo jiného vážného zájmu. Výjimku by dle Úřadu tvořily spisy, jež by byly úkonem Úřadu spojeny a podnětový spis by se tak stal součástí spisu jiného. V předmětném případě k tomu však nedošlo. III. 1. Žadatel, jak je již Úřadu známo, se s výše popsaným názorem Úřadu neztotožňuje, resp. v části, ze které vyplývá, že pokud by se podnětový spis stal součástí spisu správního, měl by následně žadatel právo do něj nahlížet, ano. Skutečnost, že se v předmětném případě podnětový spis součástí spisu správního nestal, žadatel nechápe, protože u všech správních orgánů (tedy očividně krom Úřadu) se tomu tak stane. Je tomu tak jak i v trestních věcech, tedy že policejní orgán na základě trestního oznámení předvolá osobu, proti níž takové oznámení směřuje, seznámí jí s jeho obsahem a dá jí prostor se k němu vyjádřit. Pokud bude proti této osobě následně zahájeno trestní řízení, také se stanou veškeré do té doby vzniklé podklady získané policejním orgánem součástí nově zahájeného řízení, byť dostane novou spisovou značku. 2. Proto žadateli není jasné, proč Úřad v předmětné věci postupoval tak jak postupoval, když po přezkoumání podnětu (pravděpodobně) konstatoval, že podnět je důvodný a ve věci zahájil řízení, nicméně podnětové materiály neučinil součástí nově založeného spisu. Je tedy dle názoru Úřadu pouze na libovůli správního orgánu, zda podnětový spis spojí se spisem správním??? Stránka 3
Dle jakého klíče a jaká osoba o správnosti či zákonnosti takového postupu dle názoru Úřadu rozhoduje??? Případně, jaké jsou legální důvody učinit zmíněný úkon Úřadu (viz str. 3 bod 19 napadeného rozhodnutí) a učinit tak podnětový spis součástí spisu správního??? 3. S ohledem na skutečnost, že žadatel trvá na tom, že již jednou velice obšírně popsal a odůvodnil svojí žádost o nahlížení do předmětného spisu, dovoluje si tímto v dalším zcela odkázat na svá tvrzení popsaná ve svém Vyjádření k výzvě ÚOHSu ze dne 14. října 2013, t.j.: 1. Dne 8. října 2013 (t.j. 14 dnů potom, co žadatel požádal o nahlížení do spisu) bylo doručeno žadateli předmětné usnesení, ve kterém je po žadateli požadován právní důvod k nahlížení do spisu, protože, dle odůvodnění předmětného usnesení, je spis P217/2013 veden v rámci šetření obdrženého podnětu, které lze subsumovat pod úkony správního orgánu před zahájením správního řízení, jejichž výhradním účelem je zjištění, zda ÚOHS v předmětné věci zahájí správní řízení. Toto své tvrzení dokládá částí rozsudku NSS, sp. zn. 8 Afs 74/2007-150 ze dne 31.8.2009, dle kterého veškeré úkony před zahájením správního řízení slouží výhradně potřebám správního orgánu k jedinému účelu: vyhodnotit, zda zahájí správní řízení. Takový rozsudek však neexistuje. 2. Zmíněná citace se však nachází v knize Správní právo, a pokračuje hned v další větě následovně: V něm (ve správním řízení) je pak povinen seznámit účastníka řízení se všemi podklady pro rozhodnutí. Které skutečnosti byly podkladem pro jeho rozhodnutí a jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů, musí uvést v odůvodnění rozhodnutí. Soudní řád správní stanoví povinnost soudu zrušit rozhodnutí napadené žalobou pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí. 1 Existuje pak mnoho soudních rozhodnutí, ve kterých je odepřeno nahlížení do tzv. podnětového spisu osobám, který požadují nahlížet do spisu ve fázi před zahájení správního řízení. 2 Orgány státní správy a posléze i soudní orgány odůvodňují toto své odepření vesměs stejně, jak to udělal ÚOHS v předmětném usnesení, t.j. že šetření vedené pod sp. zn. P217/2013/VZ má charakter postupu správního orgánu před zahájením správního řízení a proto nelze aplikovat ust. 38 odst. 1 správního řádu. Konkrétně např. v rozsudku NSS sp.zn. 8 As 81/2010 ze dne 29. července 2011 bylo odmítnuto nahlížet do spisu osobě, která byla podezřelá z přestupku, 1 Hendrich D. a kol., SPrávní právo, obecná část, C.H. Beck, r. 2006, str. 340 2 např. rozsudek NSS sp.zn. 8 As 81/2010 ze dne 29. července 2011 Stránka 4
Stránka 5 avšak v zahájení přestupkového řízení nikdy nedošlo. Proto se taková osoba nikdy nestala účastníkem správního řízení a byla nucena domáhat se nahlížet do spisu dle ust. 38 odst. 2 správního řádu. 3. Z toho tedy vyplývá, že pokud by správní řízení zahájeno bylo, automaticky by se spis podnětový P stal spisem správním S a účastník řízení, v tomto případě žadatel, by měl mít možnost nahlížet do celého spisu, nikoliv pouze do jeho části. Ostatně co je spisem stanoví jasně správní řád v ust. 17 odst. 1, a to, že: Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy. Nejvyšší správní soud pak ve svém rozsudku, č.j. 1 Afs 58/2009-541 ze dne 31. března 2010 specifikoval, že Správní spis tvoří všechny dokumenty týkající se téže věci. Toto pravidlo se neuplatní pouze tehdy, stanoví-li tak zákon. 4. Dle ust. 36 odst. 2 správního řádu platí, že: nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Takto byl žadatel ÚOHSem vyzván k vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí, a to usnesením č.j. ÚOHS-S535/2013/VZ-16695/2013/522/LKo. K tomu žadatel požádal o nahlédnutí do předmětného spisu, aby věděl, jaké podklady má ÚOHS k dispozici, spolu s žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření, kterou mu ÚOHS stanovil takřka šibeniční. Při nahlížení do spisu byly zjištěny skutečnosti popsané výše v čl. II odst. 2 tohoto podání. Dále bylo při nahlížení do spisu ÚOHS-S535/2013 zjištěno, že spis obsahuje pouze a jenom smluvní dokumentaci a další podklady, které byly ÚOHSu zaslány přímo žadatelem k výzvě ÚOHSu, nikoliv jiné či další skutečnosti, ke kterým by se dalo vyjádřit. Tudíž není zřejmé, jak a v jakých intencích by se měl žadatel k takovým podkladům vyjadřovat. Dle ust. 68 odst. 3 správního řádu dále platí, že: V odůvodnění rozhodnutí se uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí.
Z uvedeného tedy vyplývá následující závěr: A) ÚOHS buď nemá k dispozici žádné další, tzn. jiné podklady pro své rozhodnutí než ty zaslané žadatelem; anebo B) ÚOHS takové další podklady k dispozici má, ale vzhledem k tomu, že se s nimi žadatel neměl možnost seznámit, k nim dle dikce zákona nesmí přihlížet jako k důkazům a ani je jinak pro své rozhodnutí použít. 5. Závěrem pak žadatel považuje za nutné upozornit na skutečnost, že ÚOHS zamítnutím žádosti žadatele o nahlížení do předmětného spisu kromě výše popsaného porušuje také své vlastní pravidla přístupu k informacím obsaženým v tzv. spisu P (šetření podnětů). Přímo na webových stránkách ÚOHSu je k nahlédnutí dostupný dokument nazvaný Informace k nahlížení do spisu, ze kterého v bodu 5.1.7 písm. e) věta druhá jasně plyne, že je třeba rozlišovat případy, kdy je spis P zařazen do správního spisu vedeného ve správním řízení a stane se tak jeho součástí. V tomto případě se postupuje při nahlížení do tzv. spisu P v souladu s touto směrnicí, o čemž bezpochyby pojednává bod 5.1.3, a to, že nahlížení do spisu je možné provést pouze na základě žádosti účastníka správního řízení nebo jeho zástupce. Tímto tedy žadatel rozhodně je. Naproti tomu se neuplatní věta první bodu 5.1.7 písm. e) se týká vyšetřovaní podnětů mimo správní řízení s odkazem na bod 5.1.10, kde se pojednává o jiných osobách než účastnících řízení, a to obdobně jako ve výše zmíněném čl. II bod 5 tohoto podání. K většině z výše uvedených argumentů se totiž Úřad nevyjádřil buď vůbec, anebo pouze v obecné rovině. IV. Vzhledem k výše uvedenému navrhuji, aby předseda ÚOHS rozhodl tak, že napadené usnesení nadepsaného úřadu č.j. ÚOHS-V155/2013/VZ-20784/2013/522/LKo ze dne 4. listopadu 2013, zruší a změní jej tak, že se nahlížení do předmětného spisu žadateli povoluje. Předem děkuji a jsem v úctě, JUDr. Klára A. Samková, Ph.D. advokátka v plné moci Stránka 6