podtřída : VEJCORODÍ (PROTOTHERIA) řád: Ptakořitní (Monotremata) - pouze Austr., původní plazí znaky: kloaka, urogenitální soustava, oviparie, stavba pletence lopatkového a pánevního, omezená termoregulace, jednoduchý mozek; savčí znaky: srst, mléčné žlázy, sek. čelistní kloub, 3 sluch. kůstky, bránice, úplně rozdělené srdce, teplokrevnost, bezjaderné erytrocyty,atd. čeleď: Ježurovití (Tachyglossidae) - noční hmyzožravci, trubicovitá tlama, krátké hrabavé nohy, bodlinatá srst, 1 vejce inkubováno ve vaku (pouze dočasně v době rozmnožování); ježura australská (Tachyglossus aculeatus); paježury (Zaglossus sp.)- Nová Guinea čeleď : Ptakopyskovití (Ornithorhynchidae) - jediný zástupce ptakopysk podivný (Ornithorhynchus anatinus) - obojživelný, kachní zobák, plochý ocas, nesmáčivá srst, plovací blány, kořist registruje pomocí elektroreceptorů, inkubace vajec v podzem. hnízdě podtřída : ŽIVORODÍ (THERIA) nadřád : VAČNATÍ ( METATHERIA) řád: Vačnatci (Marsupialia) - vyvinuli se v oblastech, kde nebyla velká konkurence placentálů - Austr., Amerika; primitivní pohlavní ústrojí (2 pochvy, rozeklaný penis), nedokonalá mláďata díky nedokonalé žloutkové placentě, kožní vak u matky; malý jednoduchý mozek. - vačice opossum (Didelphis marsupialis) - S. Am. ; chápavý ocas, vel. králíka; kunovec tečkovaný (Dasyurus viverinus) - vel. kočky, dravec, Austr.; ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisi) - "malý masožravý medvídek"; Tasmanie; vakovlk (Thylacinus cynocephalus) - asi vyhuben, největší původní masožravec v Austr.; koala (Phascolarctos cinereus) - živí se listy blahovičníků, Austr.; vakoveverky (Petaurus sp.) - blána mezi předníma nohama - skoky; vombat obecný (Vombatus ursinus) - Austr., Tasmanie, býložravci vzhledu hlodavců; klokani (Macropodidae) - pozemní a stromoví, dlouhé silné zadní nohy, svalnatý ocas, krátké přední konč., při skocích se odráží i ocasem, v běhu až 50km/h; australská oblast, druhy od velikosti krysy až po 3m velkého (i s ocasem) klokana obrovského; klokan stromový - stejně dlouhé všechny 4 končetiny; N. Guinea nadřád : PLACENTÁLOVÉ (PLACENTALIA) - dokonalá alantochoriální placenta, 1 pochva, nikdy kloaka a břišní vak řád : Hmyzožravci (Insectivora) - protáhlá lebka, malý jednoduchý mozek, úplný chrup (hodně malých zoubků); hlavně čich, popř. jednoduchá echolokace, slabý zrak; často podzemní nory; čeleď : Ježkovití (Erinaceidae) - bodliny, schopni svinutí do klubka (podkožní sval); ježek východní (Erinaceus concolor) - bodliny nepravidelně zbarvené, rozcuchané, brýle chybí; ježek západní (Erinaceus europaeus) - pravidelně proužkované černobílé bodliny, okolo očí "brýle" čeleď : Rejskovití (Soricidae) - protažený čenich, hustá srst, ušní boltce téměř skryté v srsti; noční aktivita, kořist hledají sluchem a čichem; rejsek obecný (Sorex araneus) - nejběžnější; rejsec vodní (Neomys fodiens) - na ocase kýl z chlupů; ocas max. 3/4 délky těla, černý hřbet; bělozubka šedá (Crocidura sualveolens) - k nám z teplých suchých oblastí, nejvíce v Africe; bělozubka nejmenší (Suncus etruscus) - jeden z nejmenších savců; obecně bělozubky na ocase dlouhé bílé odstávající chlupy čeleď : Krtkovití (Talpidae) - podzemní nebo obojživelný život, hustá lesklá srst; krtek obecný (Talpa europaea) - přední nohy k hrabání; vychuchol povolžský (Desmana moschata) - obojživelný čeleď: Štětinatcovití (Solenodontidae); Bodlínovití (Tenrecidae); Vydříkovití (Potamogalidae); Zlatokrtovití (Chrysochloridae); Bércounovití (Macroscelididae) řád : Letuchy (Dermoptera) řád : Letouni (Chiroptera) - jediní létající savci - přední končetiny přem. v křídla s létací blanou (lysá duplikatura kůže; natažena mezi krkem a př. konč., mezi př. a zadní konč. a mezi zadní konč. a ocasem); částečná pneumatizace kostí, hřeben na sternu - zadní konč. zakloubeny obráceně --- zavěšení; echolokace, noční aktivita, zimní spánek, utajené oplození podřád : Kaloni (Megachiroptera) - velké druhy - býložravci (plody, nektar, pyl, ovoce), protáhlý čenich, velké oči; echolokace ne nebo nedokonalá; tropy Starého světa; přes den zavěšeni větš. na stromech podřád: Netopýři (Microchiroptera) - malé oči, krátký čenich, velké boltce, přes den ukryti v jeskyních, dutinách, domech ; echolokace, větš. hmyzožraví, čeleď :Vrápencovití (Rhinolophidae) - blanité výrůstky okolo nozder; vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) čeleď : Vampýrovití (Phyllostomidae) - pouze Am., různá potravní adaptace, v. dlouhojazyčný (Glossophaga soricina); v. žábožravý (Trachops cirrhosus); upír obecný (Desmodus rotundus) - příbuzný vampýrům, saje krev kopytníkům v J.Am., přenos vztekliny čeleď : Netopýrovití (Vespertilionidae) - čenich bez výrůstků, ušní boltec s víčkem (tragus), loví v letu, hmyzožravci; 1-2 mláďata, všechny druhy v ČR chráněné n. ušatý (Plecotus auritus); n. velký (Myotis myotis) - rozpětí cca 35 cm; n. rezavý (Nyctalus noctula čeleď : Tadardidovití (Mollosidae) řád : Tany (Scadentia) řád : Primáti (Primates) - původ ve svrchní křídě; původně přizp. ke stromovému zp. života a šplhání (= brachiaci; uvolněné klouby, palce v opozici, zakřivení falangů); redukce čichového aparátu (zploštění obličeje) a rozvoj zraku (oči vpřed, zdokonalení oka, 1
binokulární vidění); rozvoj mozku a mozečku; pokročilejší zástupci nahrazení drápů nehty, rozvoj psychiky, celkově větší aktivita; - obecně základní znaky primátů : plantigrádní, pův. stromoví savci, uzavřená očnice, oči vpřed, vyvinuté klíční kosti, pětiprstá končetina s palcem v opozici, nehty a holými chodidly podřád : Poloopice (Prosimii) = nižší primáti - protažená oblič. část, dobrý čich; velké oči, nehet pouze na palci; Af., Asie, Madagaskar čeleď : Lemurovití (Lemuridae) - hustá výrazně zbarvená srst, dlouhý ocas, Madagaskar; l. kata (Lemur catta) - pruh. ocas; l. vari (Lemur variegatus) - největší, černobílý čeleď : Outloňovití (Lorisidae) - noční, obrovské oči, Af., Asie; outloň váhavý (Nycticebus coucang) čeleď : Kombovití (Galagidae) - dlouhé zadní nohy skoky, velké oči a boltce, ozývají se hlasy podobnými křiku dětí = "bush baby"; Af.; komba ušatá (Galago senegalensis) čeleď : Indriovití (Indriidae); Ksukolovití (Daubentoniidae); Nártounovití (Tarsiidae) podřád : Opice (Anthropoidea) = vyšší primáti - všechny znaky pokročilých primátů - mozek gyrifikovaný, prsty s nehty, očnice zcela uzavřena od spánk. jámy, oči vpřed, atd., aktivní ve dne; nadčeleď : Ploskonosí (Ceboidea) - jihoamerické opice se širokou nosní přepážkou; izolovaný vývoj; čeleď : Kosmanovití (Callithricidae) - vzhled veverky, palec s nehtem není v opozici, ostatní prsty s drápky; kosman (Callithrix); lvíček (Leontopithecus); tamarin (Saguinus) čeleď : Malpovití (Cebidae) - dlouhý chápavý ocas, nehty, palec v opozici; malpa (Cebus); vřešťan (Alouatta); chápan (Ateles) nadčeleď : Úzkonosí (Catarrhini) - opice starého světa; úzká nosní přepážka, prsty s nehty, nikdy chápavý ocas čeleď : Kočkodanovití (Cercopithecoidea) - většinou holý obličej a sedací část těla; život v hierarchicky usp. tlupách; guerézy (Colobus); hulmani (Presbytis) - Asie - i vysokohorské polohy v Tibetu; makak magot (Macaca sylvanus) - sv. Af., Gibraltar; makak rézus (Macaca mulatta); paviáni (Papio) - "psí" čenich, velké špičáky, pozemní, Af., Přední Asie; kočkodani (Cercopithecus) - dlouhý ocas, pestrá srst, stromoví nadčeleď : Lidoopi (Hominoidea) - rozšířený hrudník, prodloužené ruce, zkrácený ocas; rozvoj koncového mozku, samice menstruační cyklus, dlouhá gravidita; zubní vzorec 2123/2123 čeleď : Gibonovití (Hylobatidae) - brachiace na nejvyšší úrovni, většina života ve větvích - na zemi nemotorní, tropické lesy jv. Asie; monogamie a rodinné usp.; gibon lar (Hylobates lar) čeleď : Lidoopovití (Pongidae) - vyspělé formy s řídkou srstí; velký dif. mozek, rozvinutá mimika; krátký palec v opozici, reduk. ocas; šimpanz (Pan troglodytes) - 130-170 cm, 50-75 kg, rovníková Af. - pralesy a jejich okraje; tlupy, všežravec; gorila (Gorilla gorilla) - 1,8-2 m, 250-350 kg; výhradně pozemní život, stavby hnízda na jednu noc, tlupy, výhradně býložravá; dva podruhy - g. nížinná a g. horská; pralesy rovníkové Af.; orangutan (Pongo pygmaeus) - stromový samotář; 1-1,5 m; plodožravý,pralesy Bornea a Sumatry čeleď : Hominidi (Hominidae) - všichni zástupci vývojové linie vedoucí k člověku včetně člověka; viz fylogeneze člověka řád : Chudozubí (Edentata) - redukce až ztráta zubů; redukce skloviny; malý mozek, pomalý pohyb; Amerika čeleď : Lenochodovití (Bradypodidae) - stromoví býložravci, srpovitě zahnuté drápy pro přichycení - žijí zavěšeni na větvích - srst roste od břicha dolů, často v ní přítomné řasy - zelená barva; kolísavý počet krčních obratlů (6-9) a tělní teplota (28-35 C) čeleď : Mravenečníkovití (Myrmecophagidae) - trubicovité bezzubé čelisti s dlouhým lepkavým a vysunovatelným jazykem, negyrifikovaný mozek, dlouhé drápy na předních nohách - při chůzi našlapují na hřbety prstů; potravní specialisté - mravenci, termiti; stř. a j. Amerika čeleď : Pásovcovití (Dasypodidae) - kůže kryta kostěnými zrohovatělými pancíři; srst pouze na spodní části těla a ojediněle i mezi deskami (pancíř je zcela novou strukturou bez vztahu k pancířům plazů, např. želv!); noční všežravci; stř. aj. Amerika; pásovec devítipásý (Dasypus novemcinctus) - až na jih USA, utajená březost a polyembryonie = rozpad zárodku na několik nových řád : Luskouni (Pholidota) řád : Zajíci (Lagomorpha) - býložravci, konvergentně podobní hlodavcům, ALE 4 řezáky v horní čelisti kryté po celém povrchu sklovinou, vysoká lebka s proděravělými maxilami a kulovitými čelistními klouby (možný pohyb do stran při žvýkání); pozemní dobře běhají a skáčou dlouhé zadní nohy, chybí klíční kosti; často hrabou nory; cekotrofie = požírání vlastních výkalů a znovu strávení; výskyt kosmopolitní - na ostrovy a do Austrálie byli introdukováni, pokud mají vhodné podmínky a chybí přirozený nepřítel - nebezpečí přemnožení (rychlé rozmnožování) čeleď : Pišťuchovití (Ochotonidae) - krátké boltce, býložravci - tvoří zásoby na zimu; hory a stepi Asie a S. Ameriky; pišťucha stepní (Ochotona pusilla) čeleď : Zajícovití (Leporidae) - dlouhé boltce a zadní nohy, krátký ocas; zajíc polní (Lepus europaeus) - dobře vyvinutá osrstěná mláďata; králík divoký (Oryctolagus cuniculus) - kratší boltce, pův. ze záp. Středomoří, holá a slepá mláďata 2
řád : Hlodavci (Rodentia) - druhově nejpočetnější skupina savců, starobylá, ale velmi úspěšná; kosmopolitní - drobné formy s nízkou plochou lebkou, silně redukovaný chrup - 2 dlátovité stále rostoucí řezáky se sklovinou pouze na přední straně; chybí špičáky a redukovány jsou i zbylé zuby - pův. býložraví, dnes přizpůsobeni různé potravě; krátká březost několikrát do roka + hodně mláďat - často přemnožení čeleď : Veverkovití (Sciuridae) - velké oči, semenožraví; veverka obecná (Sciurus vulgaris); sysel obecný (Citellus citellus) - šedožlutý, ve stepních oblastech, u nás vzácný; svišť horský (Marmota marmota) - ve Vysokých Tatrách; čeleď : Bobrovití (Castoridae) - silné řezáky, plochý šupinatý ocas, kolonie, okolo vod staví hráze; bobr evropský (Castor fiber) čeleď : Křečkovití (Cricetidae) - často zkrácený ocas, větš. býložravci; křeček polní (Cricetus cricetus); lumík norský(lemmus lemmus) - v horách sev. Evropy, periodické přemnožení a následné migrace; norník rudý (Clethrionomys glareolus) - hojný, výrazně rezavé zbarvení hřbetu, ocas kratší než tělo, 8-12 cm; hryzec vodní (Arvicola terrestris) - větší hlodavec (13-20 cm) v okolí vod; ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) - pův. S. Am., v r. 1905 vypuštěno několik párů u Dobříše, dnes větš. Evropy, ze stran zploštělý ocas; hraboš polní (Microtus arvalis) - nejhojnější savec v ČR, šedý až hnědý hřbet, ocas krátký, vel. 8-12cm; pískomilové - nejhojnější savci pouštních oblastí Asie a Afriky, dlouhý ocas čeleď : Slepcovití (Spalacidae) čeleď : Myšovití (Muridae) - kosmopolitní skupina, často synantropní; spolu s letouny jako jediní placentálové osídlili australskou oblast před příchodem člověka; dlouhé boltce a málo osrstěný ocas, všežravci - myš domácí (Mus musculus); myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) - ostrá hranice mezi hnědošedým hřbetem a světlým břichem, nápadně velké oči a boltce; potkan (Rattus norvegicus) - ocas kratší než tělo, šedé zbarvení, pův. z vých. Asie, do Evropy se dostal až v 18. stol. lodní dopravou, nyní hojný hlavně v lidských sídlištích; krysa (Rattus rattus) - ocas delší než tělo, špičatý čenich, drobnější než potkan, do 18. stol. u nás po celém území hojně, v 19. stol. vytlačena agresivnějším potkanem, dnes se k nám občas druhotně dostává s lodní dopravou - okolo Labe a Ohře čeleď : Plchovití (Gliridae) - noční stromoví hlodavci s velkýma očima a delším huňatým ocasem; plch velký (Glis glis) - v teplejších obl., např. i v Praze, šedý; plšík lískový (Muscardinus avellanarius)- kulovitá hnízda z listí zavěšeného na křovinách, rezavě žlutý čeleď : Tarbíkovití (Dipodidae) - stepní a pouštní hlodavci Starého světa, vzhled malého "klokana" - dlouhé zadní nohy, dlouhý ocas se štětičkou na konci, velké oči; tarbík egyptský (Jaculus jaculus) čeleď : Myšivkovití (Zapodidae) čeleď : Dikobrazovití (Hystricidae) - noční býložravci, ve dne v norách nebo skalních puklinách, mezi srstí na hřbetě dlouhé bodliny, větš. Asie, Afrika; dikobraz obecný (Hystrix cristata) - ojediněle na Sicílii - byl vysazen Římany!? čeleď : Morčatovití (Caviidae) - patří spolu s dalšími 8 čeleděmi řazeni do podřádu morčatovců - všichni v jižní Americe, jsou vývojově na vrcholu řádu hlodavců, liší se někt. znaky od ostatních; morče divoké (Cavia aperea); mara stepní (Dolichotis patagona); kapybara (Hydrochoerus hydrochaeris)- největší hlodavec, cca 50kg; aguti čeleď : Činčilovití (Chinchillidae) - hustá srst, Amerika; činčila vlnatá (Chichilla laniger) řád : Šelmy (Carnivora) - pův. predátoři, dnes i jiné zp. obživy; masívní lebka s úplným chrupem - mohutné špičáky a žvýkací svalstvo, poslední třenový zub v horní čelisti a první stolička v dolní čelisti bývají přeměněny v trháky - ostré podélné hroty fungují jako nůžky; většinou rychle běhající prstochodci, vzácně ploskochodci se silnými drápy, klíční kosti chybějí; jednoduchý žaludek, krátké střevo, chybí slepé střevo; výborně vyvinuté smysly - hl. čich a zrak (tapetum lucidum); mláďata výhradně nidikolní - matky se o ně dlouho starají čeleď : Psovití (Canidae) - dlouhé nohy, prodloužený čenich, většinou smečky s dokonalou sociální strukturou, kořist loví štvaním; liška obecná (Vulpes vulpes); fenek (Fennecus zerda) - pouště, obrovské uši; vlk (Canis lupus); šakal obecný (C. aureus) - Af., Asie; kojot (C. latrans) - Amerika; dingo (C. dingo) - Austr., asi zdivočelá forma psa; pes hyenovitý (Lycaon pictus) - Afr.; mývalovec kuní = psík mývalovitý (Nyctereutes procyonides) - Asie; pes pralesní (Speothos venaticus) - J. Am. čeleď : Medvědovití (Ursidae) - největší; zakrnělý ocas, ploskochodci, všežravci, chybí mimické svaly; medvěd hnědý (Ursus arctos) - severní polokoule, různé poddruhy - grizly, brtník, kodiak; medvěd lední (Thalarctos maritimus) - Arktida; baribal (Ursus americanus) - S. Am.; m. ušatý (Selenarctos thibetanus) - Asie čeleď : Medvídkovití (Procyonidae) - Amerika; mýval severní (Procyon lotor); nosál (Nasua)- J. Am. čeleď : Lasicovití (Mustelidae) - krátké nohy, dlouhé štíhlé tělo, výrazně vyvinuty pachové žlázy okolo řitního otvoru; netvoří smečky; r. lasice (Mustela) - cca 30 cm, břicho vždy světlé, u nás 2 druhy : l. kolčava (M. nivalis), l. hranostaj (M. erminea) - černá špička ocasu; v zimě čistě bílá; r. kuna (Martes) - větší než lasice, břicho tmavé, na spodu hrdla bílá skvrna, u nás dva druhy : k. lesní (M. martes) - skvrna na hrdle nezasahuje na přední konč., tělo hnědé, k. skalní (M. foina) - skvrna na hrdle rozvětvená a zasahuje na přední konč., tělo šedavé; r. norek (Lutreola) - tmavý, na čenichu a bradě bílá skvrnka, původně u nás n. evropský (L. lutreola) - vyhuben, dnes n. americký (L. vison); r. tchoř (Putorius) - hnědožluté zbarvení, dva druhy : t. tmavý (P. putorius) - převláda tmavé zbarvení, ocas celý tmavý, spíš v okolí lidských sídlišť, t. světlý (P. eversmani) - převládá žluté zbarvení, pouze konec ocasu tmavý, spíš v polích; jezevec lesní (Meles meles) - černobílý, nejv. lasicovitá šelma u nás; vydra říční (Lutra lutra) - plochá hlava, protáhlé tělo, plovací blány; sobol (Martes zibellina) - 3
tajga; rosomák (Gulo gulo) - severské lesy, až 35kg; fretka (Putorius furo) - domestikovaný tchoř tmavý; skunk pruhovaný (Mephitis mephitis) - Amerika čeleď : Cibetkovití (Viverridae) - výrazně zbarvení zástupci; Afrika, j. Asie, ženetka tečkovaná (Genetta genetta); promyka červená (Herpestes sanguineus); mungo; surikata čeleď : Hyenovití (Hyaenidae) - krátké zadní nohy, sražené tělo, masívní lebka, silné zuby - mrchožrouti; hyena skvrnitá (Crocuta crocuta), h. žíhaná (Hyaena hyaena) - obě Afrika; hyenka hřivnatá (Proteles cristatus) - potravní specialista - živí se termity, j. Afrika čeleď : Kočkovití (Felidae) - zkrácená kulatá lebka, velké oči, zatažitelné drápy, loví přepadem, skokem nebo krátkým pronásledováním, většinou loví samostatně; přirozeně rozšířeny po celém světě kromě Antarktidy, australské obl. a někt. ostrovů; kočka divoká (Felis silvestris); rys ostrovid (Lynx lynx); r. Panthera - tygr (P. tigris) -Asie, lev (P. leo) - Afrika, levhart (P. pardus) - Afrika, jaguár (P. onca) - j. a stř. Amerika; irbis = levhart sněžný (Uncia uncia) - Asie, Himálaj, vzácný; puma americká (Felis concolor); ocelot velký (Felis pardalis) - Amerika; serval stepní (Leptailurus serval) - Afrika; gepard štíhlý (Acinonyx jubatus) - bývá řazen do sam. podčeledě, vysoké štíhlé nohy, nezatažitelné drápy, malá hlava, lov pomocí rychlého běhu, Afrika čeleď : Pandovití (Ailuridae) - potravní specialisté, Čína; panda velká (Ailuropoda melanoleuca); panda malá (Ailurus fulgens) řád : Ploutvonožci (Pinnipedia) - příbuzní šelmám; adaptace k životu ve vodě - tvar konč. = ploutve ( zachovány prsty), zadní konč. posunuty k ocasu a tvoří "ocasní ploutev", silná vrstva podkožního tuku, hydrodynamický tvar těla, uzavíratelné nozdry a uši, hustá krátká srst, vyšší zadržování kyslíku v krvi; výskyt hl. v chladných mořích, ale někt. formy i v jezerech čeleď : Lachtanovití (Otariidae) - dobrý pohyb po souši - podsunují zadní nohy pod tělo, krátké boltce a ocas, rozlišený krk; pouze v mořích ; lachtan tmavý (Zalopus californianus)- pobřeží Pacifiku; l. hřívnatý = lvoun (Otaria byronia) - pobřeží j. Am čeleď : Mrožovití (Odobaenidae) - 1 druh mrož lední (Odobaenus rosmarus) - až 4,5m a 1000kg; lysé tělo, horní špičáky přeměněny na kly; sev. polok. čeleď : Tuleňovití (Phocidae) - nejlépe adaptovaní na vodu - nemohou podsouvat zadní nohy - na souši pouze plazení, chybí boltce, krk nerozlišený; tuleň obecný (Phoca vitulina) - severní moře, Evropa; t. bajkalský (Pusa sibirica) - izolovaně v Bajkalu, další jezerní druhy v Kaspickém moři, Ladožském jezeru a finských jezerech; t. středomořský (Monachus monachus) - adptován na teplejší moře, ve Středozemním a Černém m.; rypouš sloní (Mirounga leonina) - největší - samci cca 3,5 tuny, pobřeží j. Am. řád : Hrabáči (Tubulidentata) řád : Damani (Hyracoidea) řád : Sirény (Sirenia) - býložravci trvale vázáni na vodu - řezáky zvětšeny v kly, přední konč. = pádla se zbytky kopýtek, zadní redukovány, tvar těla jako ploutvonožci, holá kůže, čenich stočen dolů, ocas = horizontální ploutev; při pobřeží teplých moří, v ústí velkých řek a někt. jezerech, kde se pasou na vodních rostlinách (kapustňáci jsou na Floridě využíváni k likvidaci přemnožených vodních rostlin) čeleď : Kapustňáci (Trichechidae); Dugongovití (Dugongidae); Korounovití (Hydrodamalidae) řád : Chobotnatci (Proboscidea) - největší suchozemští savci; dlouhý svalnatý chobot (= prodloužení nosu a horního pysku) - sídlo čichu a hmatu, uchopování; kly = prodloužené horní řezáky, bez kořenů, neustále dorůstají; lebka s pneumatizovanými kostmi; velké boltce - ochlazování, silná lysá kůže bez žláz, pouze na ocasu žíně; sloupovité končetiny - 5 prstů s kopýtky, podloženy citlivým nášlapným polštářem; samice 2 bradavky mezi předníma nohama, dlouhá březost - 21 měsíců; samci varlata trvale v břišní dutině; býložravci, stáda,pouze staří samci samotářsky; slon africký (Loxodonta africana) - samci až 6000 kg, velké uši, 2 prstíky na chobotu, 3 kopýtka na zadních nohách; slon indický (Elephas maximus) - menší, 1 prstík na chobotu, 4 kopýtka na zadních, polodomestikován; mamut severní (Mammuthus primigenius) - vyhynulý, cca 4000kg řád : Lichokopytníci (Perissodactyla) - přizp. k rychlému běhu v otevřené krajině a spásání málo kvalitní rostlinné potravy dlouhé štíhlé končetiny s redukcí prstů - osa končetiny prochází 3. prstem, vždy mizí palec; rohovité kopyto; protažená obličejová část, ostré řezáky (ukusování potravy), mezera (diastema) mezi špičáky a třenáky, silné pysky, jednoduchý žaludek a velké slepé střevo čeleď : Tapírovití (Tapiridae) - horní pysk chobotovitě prodloužen, na přední 4 prsty s kopýtky, na zadní 3; dobří plavci, noční aktivita; tapír jihoamerický (Tapirus terrestris) - j. Am.; t. čabrakový (T. indicus) čeleď : Nosorožcovití (Rhinocerotidae) - silná (až 6 cm) kůže; 1-2 rohovité výrůstky na čenichu, sloupovité nohy se 3 prsty; nosorožec dvourohý (Diceros bicornis) - africké savany; n. tuponosý = bílý (Ceratotherium simum) - vzácný, Afr.; n. indický (Rhinoceros unicornis) - 1 roh, jih Indie čeleď : Koňovití (Equidae) - zachován 1 (3.) prst a mohutná kopyta; kůň Převalského (Equus przewalskii); k. domácí (E. caballus) - domestikace před cca 4500 lety; osel africký (E. africanus) - předek osla domácího, domestikován dříve než kůň; zebra stepní (E. burchelli) - nejhojnější ze zeber, několik poddruhů (z. Böhmova, z. Chapmanova) řád : Sudokopytníci (Artiodactyla) - býložravci, osa končetiny mezi 3. a 4. prstem opatřenými kopyty, často vyvinuty i slabé 2. a 5. prst, ale bez významu při pohybu, vždy chybí 1. prst; chybí klíční kosti; potravu neukusují, ale škubou pomocí pysků a drsného jazyka; podřád : Nepřežvýkavci (Nonruminantia) - špičáky zvětšené v kly, jednoduchý žaludek, více mláďat 4
čeleď : Prasatovití (Suidae) - všežravci s protáhlým rypákem, bočně zploštělé tělo; prase divoké (Sus scrofa) - předek prasete domácího; prase bradavičnaté (Phacochoerus aethiopicus) - Afr.; babirusa (Babyrousa babyrussa) - Celebes, Moluky, vzácný čeleď : Pekariovití (Tayassuidae) - stepi a pralesy j. Ameriky; pekari páskovaný (Tayassu tajacu) čeleď: Hrochovití (Hippopotamidae) - obojživelná zvířata s lysou kůží, kolíkovité stále rostoucí zuby, došlap na poslední články 4 prstů; hroxh obojživelný (Hippopotamus amphibius) - až 3200 kg, Afr.; hrošík liberijský (Choeropsis liberiensis) - 250 kg, Afr. podřád : Mozolnatci (Tylopoda) - zcela chybí 2. a 5. prst, našlapují na pružný mozol naspodu prstů, mozoly i na kolenou a prsou; mimochodníci, rozeklaný osrstěný horní pysk; trojdílný žaludek, přežvykují (odlišný mech. než přežvýkavci!); tukové hrby - zásobní fce (energie a voda); velbloud dvouhrbý = drabař (Camelus ferus)- poušť Gobi, ostatní velbloudi jsou jeho potomci; v. jednohrbý = dromedár (C. dromedarius) - domestikovaná forma; lama vikuňa (Lama vicugna) a lama guanaco (Lama guanicoe) - obě v Andách, jejich domestikované formy jsou l. krotká a l. alpaka podřád : Přežvýkavci (Ruminantia) - čtyřdílný žaludek - předžaludky (bachor, čepec, kniha) a vlastní žaludek (slez - chemické trávení); polknutá potrava do bachoru (symbiotické org. tráví celulózu), rozžvýkaná a část. chem. natrávená potrava do čepce, odtud zpět do úst, kde pomocí stoliček přežvýkání, polknuto do knihy, kde se potrava promísí, pak posun do slezu a velmi dlouhého tenkého střeva; chybí řezáky a často i špičáky; 2. a 5. prst posunuty vzad a nahoru = paspárky, popř. zcela chybí; mléčné žlázy v tříselné krajině tvoří vemínka čeleď : Kančilovití (Tragulidae) čeleď : Jelenovití (Cervidae) - samci parohy = kostěný útvar rostoucí z pučnic na čelní kosti, během růstu kryty osrstěnou kůží s cévami, později kůže usychá a odlupuje se, periodicky shazovány; paspárky, stádní zvířata jelen lesní = evropský (Cervus elaphus) - poddruhy j. karpatský, sibiřský, wapiti ; srnec obecný (Capreolus capreolus); sob polární (Rangifer tarandus) - parohy i samice, tundra, migrace; los evropský (Alces alces) - tajga, tundra, u nás z Polska a v jižních Čechách, největší jelenovitý, lopatovité parohy; daněk skvrnitý (Dama dama) - původ Středomoří čeleď : Žirafovití (Giraffidae) - dlouhý krk, hlava s krátkými osrstěnými růžky, dlouhý jazyk, mimochodníci, živí se výhonky stromů; žirafa (Giraffa camelopardalis) - až 6m vysoká; okapi (Okapia johnstoni) - pralesy Konga, krátký krk, pruhované boky čeleď : Vidlorohovití (Antilocaprinae) čeleď : Turovití (Bovidae) - rohy - u obou pohlaví, trvale dorůstají - lze určit stáří jedince, = kostěné výběžky čelní kosti kryté rohovitým toulcem pokožkového původu; paspárky jsou redukované; maximálně zjednodušený chrup - chybí horní řezáky i špičáky tur domácí (Bos taurus); jak (Bos mutus) - Tibet; zebu indický (Bos indicus) - světlý skot s hrbem; buvol africký (Syncerus caffer) - není domestikován; buvol arni (Bubalus arnee) - předek domestikovaných buvolů v Asii; pižmoň (Ovibos moschatus) - někdy samostatná čeleď, hustá srst, ploché rohy, tundra S. Am., Grónsko; zubr evropský (Bison bonasus) - původně ve stř. a vých. Evropě, dnes znovu vysazován; bizon (Bison bison) - poddruh zubra?!; koza domácí (Capra hircus); koza bezoárová (C. aegagrus); ovce domácí (Ovis aries); muflon (Ovis musimon) - původ Středomoří; kamzík horský (Rupicapra rupicapra); skupina antilop : kudu (Tragelaphus), bongo (Boocercus); přímorožci (Oryx gazella); adas (Adax); vodušky (Kobus); pakoně (Connochaetes); impala (Aepyceros); gazaly (Gazella); sajga (Saiga); atd. řád : Kytovci (Cetacea) - přizp. k trvalému životu ve vodě : hydrodynamický tvar těla, holá tenká elastická kůže - pouze na hlavě sinusové chlupy; silná tuková vrstva; přední konč. přeměněná v pádla - zkrácená pažní kost a větší počet článků prstů, zadní končetiny téměř vymizely (pouze 1 kost pánevního pletence zůstala), hlavní orgán pohybu - horizontální ocasní ploutev; velká hlava (tv. až 1/3 délky těla) s dutinami, anatomická a fyziologická přizp. pro potápění do hloubek cca 1000m na dobu až 1-2 hod. - např. hodně krve a červ. krvinek, více hemoglobinu a myoglobinu, tolerance vůči vyšším hodnotám CO a laktátu v krvi, atd. - vysoce dif. mozek, silná gyrifikace, dokonalý sluch (i když zvukovod je zarostlý) - zvuková vlna přenášena lebečními kostmi a dutinami vyplněnými tukem; hydrolokace (= obdoba echolokace ve vodě), uzavíratelné nosní otvory posunuty na zadní část hlavy, šikmá bránice, plíce protažené vzad; 2 mléčné bradavky v zadní č. břicha, 1 mládě - po porodu jej vynese na hladinu na nádech, dlouhé kojení; varlata a penis v břišní dutině podřád : Kosticovci (Mysticeti) = velryby - z patra vyrůstají rohovité útvary = kostice na filtraci planktonu, kt. pak vtlačují do jícnu mohutným jazykem; 2 dýchací otvory, delší spodní čelist; plejtvákovec šedý (Eschrichtius gibbosus) - sev. Tichý oceán, 10-15m, 25-28 tun; plejtvák myšok (Balaenoptera physalus) - ve všech mořích, po stranách krku větší počet rýh, 20-23m, 45-65 tun; plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus) - největší žijící savec - více než 30m, 160 tun, všechny oceány, téměř vyhuben; keporkak (Megaptera novaeangliae) - dlouhé úzké hrudní ploutve, přečnívající spodní čelist, cca 14m, kosmopolit; velryba grónská ( Balaena mysticetus) - polární moře,dříve nejčastěji lovena, 15-17m podřád : Ozubení (Odontoceti) - větší počet homodontních zubů, stejně dlouhé čelisti, 1 dýchací otvor, dobře vyvinuta hydrolokace a komunikace mezi jedinci, vysoká inteligence, rychlost plavání až 65 km/h; delfínovec amazonský (Inia geoffrensis) - sladkovodní druh (celkem 4), 1,5-3m, redukovaný zrak, rybožraví; delfín obecný (Delphinus delphis) - ve všech teplejších mořích, 2,5m; v čelní krajině tukový orgán pro směrování vydávaných zvuků, celkem cca 27 druhů; kosatka dravá (Orcinus orca) - dravý druh delfínů, vysoká hřbetní ploutev; vorvaň tuponosý (Physeter macrocephalus) - největší, samci až 20m, živí se hlavonožci ve velkých hloubkách, chybí hřbetní ploutev; běluha (Delphinapterus leucas) - bílý stádní druh, severská moře, občas do řek, cca 4m; narval (Monodon monoceros) - 1 řezák (levý) u samců je prodloužený ve spirálovitý kel, v arktických mořích 5