Fytocenologie Jan Douda
Fytocenologie nauka o rostlinných společenstev (Moravec 1994) rostlinná sociologie (např. Klika 1948) - důraz kladen na sdružování rostlin v rostlinných společenstvech v zahraničí fytocenologie spojována zejména se středoevropskou klasifikační školou vegetace pro fytocenologii se dnes v zahraničí používá termín vegetační ekologie (van Maarel 2005)
Rostlinné společenstvo fytocenóza je kousek vegetace v homogenním prostředí s relativně uniformním druhovým složením a strukturou, který je odlišný od okolní vegetace
Clements (1974-1945) formace, organismus, klimax (monoklimax) Tansley (1871-1955) zabývá se sukcesí, polyklimaxová teorie, ekosystém
Gleason (1882-1975) individualistické pojetí, populační ekologie 7 6 Abundance 5 4 3 2 1 0-1 Environmental Gradient
Whittaker ordinace rostlinných společenstev, vegetační kontinuum Species abundance continuum Environmental gradient
rozsáhlé plochy Rusko Sovětský svaz zonalita vegetace a půd (Keller 1874-1945, Dokučajev 1846-1903) ekologické řady, vegetační gradienty Ramenskij (1884-1953), Rabotnov - individualistické pojetí Sukačev (1880 1967) - biogeocenologie
Rostlinné společenstvo Organismální pojetí rostlinného společenstva (Clements) Individualistické pojetí rostlinného společenstva (Gleason) Integrované pojetí rostlinného společenstva (Tansley)
Gradientová vegetační analýza (Ramenskij)
Klasifikace jako motor poznání vztahů mezi rostlinami
Historie bádání nad sdružováním rostlin formační přístup (např. de Candole 1806-1893, Grisebach 1914-1879, Drude 1852-1933, Kerner 1831-1958) využívali životních a vzrůstových forem k popisu vegetace v rozmanitých územích světa popis vegetace pomocí formací (na základě vzrůstových a životních forem např. Raunkiaer) je využíván i dnes pro světové zpracování vegetace (Rübel 1930, Ellenberg et Muller-Dombois 1967, Box et Kazue Fujiwara 2005)
Raunkiaerovy životní formy rostlin
Uppsalská škola Sernander (1866-1944), Du Rietz (1895-1967) skandinávská fytocenologie malá diverzita druhů, malá proměnlivost, vysoký podíl tajnosnubných rostlin sociace podle dominantních druhů a jednoduché kombinace stalých druhů
Curyšsko-montpellierský směr úplné soupisy druhů na určité ploše vznik v oblasti s rozmanitou vegetací a rozmanitými podmínkami prostředí (Alpy, Středomoří) zakladatel Carl Schröter práce o loukách v Alpách Eduard Rübel 1918 zakládá geobotanickou laboratoř Braun-Blanquet
Josias Braun-Blanquet (Švýcarsko) 1884-1980 přišel se základními myšlenkami jak sdružovat rostlinná společenstva do vegetačních jednotek zdůrazňuje tzv. význačné druhy (druhy omezené svým výskytem na danou jednotku) Braun-Blanquetova škola Braun-Blanquet J. (1928, 1951, 1964): Pflanzensoziologie. Berlin, Wien, Wien et New York.
curyšsko-montpellierský směr dva přístupy: Klasifikace jako vrchol bádání např. Reinhold Tüxen Klasifikace jako pomůcka pro pochopení vegetace např. Heinz Ellenberg
Reinhold Tüxen 1899 1980 časopis Tuexenia Tüxen R. (1956): Die heutige potentielle natürliche Vegetation als Gegenstand der Vegetationskartierung. Angew. Pfl.-Soziol., Stolzenau/Weser, 13: 5-42.
Heinz Ellenberg 1913-1997 Heinz Ellenberg: Vegetation Mitteleuropas mit den Alpen in ökologischer, dynamischer und historischer Sicht. 5. Aufl. Stuttgart, Ulmer. Heinz Ellenberg et. Al (1992): Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Scripta Geobotanica 18. (2. Aufl.) Verlag Erich Goltze.
Česká republika počátky fytocenologie: o Domin (1882-1953), o Podpěra (1893-1925) curyšsko-motpellierská škola do 50. let 20. stol. o Schustler, o Sillinger (Nízké Tatry), o Krajina (Vysoké Tatry), o Deyl (Zakarpatská Ukrajina)
Hlavním představitelem curyšsko-motpellierského směru v ČR do 50. let 20 stol. Jaromír Klika 1888-1957 Klika J. (1955): Nauka o rostlinných společenstvech (Fytocenologie). Praha.
Rudolf Mikyška 1901-1970 Mikyška R. et al. (1968): Geobotanická mapa ČSSR 1. České země., Vegetace ČSSR, A2,Academia, Praha.
Jaroslav Moravec 1929-2006 Moravec J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou, příloha, Litoměřice. Moravec J. (red.) (2000,2003): Přehled vegetace České republiky I., II., III., IV. Academia.
Zdeňka Neuhäuslová et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha. Bohn U., Neuhäusl, R. (Koord.) (2001): Karte der natürlichen Vegetation Europas, Maßstab 1:2,5 Mio. - Bonn
ekosystémový přístup fenomény Jan Jeník (1929-) Jeník J. (1961): Alpinská vegetace Krkonoš, Králického sněžníku a Hrubého Jeseníku. Praha.
Pracovní skupina pro výzkum vegetace MU Brno http://www.sci.muni.cz/botany/vegsci Chytrý M. Kučera T. et Kočí M. (2001): Katalog biotopůčeské republiky. AOPK, Praha. Chytrý M. et Tichý L. (2003): Diagnostic, constant and dominant species of vegetation classes and alliances of the Czech Republic: a statisctical revision. Masaryk University, Brno.
Popis vegetace
Fytocenologický snímek fytocenologické snímkování
Velikost snímkovaných ploch species-area vztah počet druhů počet druhů velikost plochy log velikost plochy
Disperze rostlin aneb co je homogenní? Homogenní plocha velikost druhově odlišných ploch v matrici je minimálně o řád menší než velikost studované plochy (např. 400 m 2 x 40 m 2 )
Patrovitost rostlinných společenstev E 3 : nad 3 m E 2 : 1-3 m E 1 : do 1 m E juv. : semenáčky stromů E o : mechorosty a lišejníky
Zastoupení druhů na ploše Braun-Blanquetova kombinovaná stupnice abundance a dominance
Zastoupení druhů na ploše Braun-Blanquetova kombinovaná stupnice abundance a dominance
Fytocenologický snímek
Fytocenologický snímek - hlavička
Principy klasifikace (C-M směr) vegetační jednotka (syntaxon) syntaxon je odvozen ze společných vlastností skupiny fytocenóz, které jsou považovány za důležité pro klasifikaci
Principy klasifikace (C-M směr)
Principy klasifikace (C-M směr)
Principy klasifikace (C-M směr)
E 3 : Alnus glutinosa...+...... 1453 4543 Populus tremula...... 4..1...3 Betula pendula...... a.....11 E 2 : Salix cinerea 535354455345555.........4 Salix aurita a3a3.b..13... 555 3.1..11. Alnus glutinosa...r.......1+. 3.+. Frangula alnus...1...........+. E 1 : D S, Ř, T Lysimachia vulgaris Galium palustre Peucedanum palustre Lycopus europaeus Carex elongata Scutellaria galericulata Viola palustris a+1.b1++..+a... +1..1.+ 1a11 ++.+1+..+++... a+b 11+. +..1...a+.+11+...... +..+ a.++..r.1+..+.1..+.....++. +......+...1....r. aa.. 3+13...+...+........+ r+.....++..........a.. D Calamagrostio canestentis-alnetum Calamagrostis canescens.a...aaa14........++ 1..+ Agrostis canina...a...+....a4... +11a Lysimachia thyrsiflora...+...1.+....1.....1.b Carex canescens...+........+. +.+. Stellaria alsine........1. +1.. D Carici elnogatae-alnetum Poa trivialis 11a+.......+a.... Ranunculus repens r...r.....+.11.... Filipendula ulmaria...3...... rr..... Myosotis nemorosa.......1+....
Synoptická tabulka
Program pro klasifikaci http://www.sci.muni.cz/botany/juice/
Numerická klasifikace - Twinspan
Ordinace individualistické pojetí vegetace Druhové složení Fytocenologické snímky
princip priority
Principy klasifikace (C-M směr) hierarchický systém základní jednotka asociace asociace: definována určitým druhovým složením, uniformní fyziognomií, určitými podmínkami prostředí
Syntaxonomické ranky
Hierarchický systém