Komentář ke zprávě o realizovaných opatřeních přikládané k vyúčtování za období květen listopad Druhý milník vytvoření geodatabáze

Transkript

1 Komentář ke zprávě o realizovaných opatřeních přikládané k vyúčtování za období květen listopad Druhý milník vytvoření geodatabáze Hlavním cílem této části projektu je vybudování geodatabáze informací, jak na základě historických mapových podkladů a dat DPZ, tak terénního mapování vegetace. Navázali jsme na výsledky mapování zaniklých vesnic a plníme databázi údaji o rozšíření rostlin na lučních enklávách na pravobřežní části CHKO Labské pískovce. Ve spolupráci se saskými partnery proběhla instalace mikroklimatických čidel podél Křinice, aby byla doplněna síť čidel řady TSM, která se zde odečítají již několik let. Úspěšně probíhá i publicita projektu a závěrem navrhujeme další postup. 1 1 Mapování vegetace Od konce května prakticky do poloviny září2018 probíhal s novým členem týmu P. Jirasem mapování lučních segmentů na základě práce J. Čápa a kolektivu, které nám laskavě poskytl vedoucí správy CHKO LP Ing. P. Bauer. Později proběhlo také mapování povodí Křinice pod vedením dalšího nového člena dr. M. Adámka za využití údajů H. Härtela a kol. K dispozici máme také cenné údaje od botanika Hanse Förstera, které nám poskytl dr. Frank Müller (TU Dresden). Výsledkem bylo srovnání krajinných a vegetačních změn od doby zachycených průzkumem provedeným v letech Mapování povodí Křinice Pobřežní vegetaci v povodí Křinice zmapoval v roce 1994 zaměstnanec NP České Švýcarsko dr. Handrij Härtel (Härtel et al. 1994). Toto dílo zasahuje na obě strany hranice a jeho součástí je poměrně přesná lokalizace vegetačních snímků v mapách 1: V přípravné fázi jsme georeferencovali původní mapové podklady a získali koordináty jednotlivých vegetačních snímků. K dispozici jsme měli také staré diapozitivy (poskytnul H. Härtel a naskenoval P. Jiras) jednotlivých lokalit, které byly nápomocné při přesnější lokalizaci snímku. Terénní snímkování jsme uskutečnili v červenci a srpnu 2018 (odpovídající sběru dat v roce 1994), kterému předcházelo také osobní setkání s dr. Handrijem Härtelem, který nám přímo na lokalitě upřesnil svou metodiku. Lokalizace původních snímků probíhala ve dvou krocích: pomocí GPS souřadnic jsme se navigovali co nejpřesněji na dané místo a následně jsme se snažili podle originálních fotografií dohledat místo snímku a zapsali fytocenologický snímek, který se svou rozlohou shodoval s rozlohou snímku původního. Nepřesnost při lokalizování jsme se snažili odfiltrovat pořízením soupisu druhového složení v okruhu 10 m (bude analyzováno později). Celkem jsme takto zopakovali 35 snímků (obr. 1) na české straně povodí Křinice. Snímky převedené do databáze Turboveg for Windows (Hennekens & Schaminée 2001) jsme analyzovali v programu JUICE (Tichý 2002), v programu R (R Core Team 2018) a v programu CANOCO 5 (Ter Braak and Šmilauer, 2012). Analýza dat spočívala zejména v porovnání původních snímků a námi opakovaných snímků. V roce 1994 bylo zaznamenaných 85 druhů cévnatých rostlin, v roce 2018 jsme sepsali celkem 124 druhů. Druhová diverzita a pokryvnost bylinného patra byla průkazně vyšší v opakovaných snímcích (obr. 2). Porovnávali jsme také Ellenbergovy indikační hodnoty,

2 přičemž jsme zjistili, že druhové složení opakovaných snímků vykazovalo průkazně vyšší hodnoty pro teplotu než u snímků původních. Změna druhového složení mezi původními a opakovanými snímky byla statisticky průkazná (Obr. 3). Vegetace se v roce 1994 vyznačovala zejména přítomností druhů jako Petasites hybridus, Ranunculus repens, Glechoma hederacea, Chrysosplenium oppositifolium, Cardamine amara, Viola biflora (C4a druh podle Grulich & Chobot, 2017). Pro vegetaci v roce 2018 byly naopak typické druhy jako Galium aparine, Circaea xintermedia, Valeriana sambucifolia, Carex brizoides, Impatiens noli tangere, Filipendula ulmaria a Veronica montana (C4a). Tyto rozdíly v druhovém složení naznačují, že vegetace břehů Křinice byla v roce 1994 rozvolněnější (menší pokryvnost bylinného patra) a nižší, což odpovídá ranějšímu stadiu sukcese (např. po povodni, seči apod.). Nepodařilo se nám dohledat zmínky o významnější povodni v této oblasti z doby původního snímkování. Extrémní situace nastala až v roce Vegetace v roce 2018 je hustší a tvořena spíše vyššími rostlinami, což odpovídá pozdnějšímu stadiu sukcese a/nebo delší době po ukončení managementu. Z porostu významně vymizel vzácnější chladnomilný horský druh Viola biflora, ale objevuje se zde nově naopak jiný vzácnější druh Veronica montana, jehož typickým biotopem jsou lesy, což také svědčí o pozdnějším sukcesním stadiu vegetace. Dále jsme analyzovali míru heterogenity (β diverzity) vegetace, vyjádřenou jako Bray Curtis dissimilarity mezi jednotlivými snímky, zvlášť v každém souboru snímků původních a opakovaných. Porovnání těchto hodnot mezi původními a opakovanými snímky ukázalo, že míra heterogenity vegetace se mezi jednotlivými obdobími statisticky průkazně liší, v r byla vyšší než v r (Obr. 4). Tento výsledek naznačuje, že současná vegetace, přestože je druhově bohatší a hustší, je celkově homogennější. Obr. 1 Mapa lokalit jednotlivých snímků v povodí Křinice. Orig. L. Hederová 22

3 Obr. 2 Srovnání druhové bohatosti a pokryvnosti bylinného patra snímků z roku 1994 a Orig. L. Hederová 3 3 Obr. 3 Grafický výstup CCA analýzy změn druhového složení vegetace mezi původními (1994) a opakovanými (2018) fytocenologickými snímky. Zobrazeno je 40 nejlépe vypovídajících druhů (zelený kroužek a název složený z prvních třech písmen rodového a druhového jména druhu) a Ellenbergovy indikační hodnoty druhů, druhová diverzita a pokryvnost bylinného patra jako dodatečné proměnné (šedé šipky s modrým popiskem, Cover herb pokryvnost bylinného patra, Species richness druhová bohatost, Shannon index indikátor beta diverzity, Continentality kontinentalita, Light světlo, Moisture vlhkost, Temperature teplota, Nutrient živiny). Pseudo F=2.9, P=0.001, vysvětlená variabilita v datech o druhovém složení je 9.2 %. Orig. M. Adámek

4 4 4 Obr. 4 Srovnání míry heterogenity, vyjádřené jako Bray Curtis dissimilarity, mezi soubory snímků z r a Opakovaný průzkum vegetace vybraných luk po 23 a 21 letech Jako podklad pro náš průzkum sloužilo poměrně podrobné dílo mapující vegetaci pro tehdy připravovaný NP Labské pískovce (Čáp et al. 1995) a částečně (pro oblast Mikulášovicka) i základní monitoring CHKO Labské pískovce (Čáp et al. 1997). Terénní průzkum jsme uskutečnili v květnu až srpnu Lokality v použitých pracích jsou identifikovány podle slovního popisu a přehledové mapky. Jejich polohu jsme v prvním kroku určili dle ortofotomap a následně v terénu. Na 96 lokalitách jsme zinventarizovali všechny druhy cévnatých rostlin a provedli odhad jejich pokryvnosti, stejně jako postupovali autoři použitých zdrojů. Dále jsme na lokalitách většinou zapsali i fytocenologické snímky a stručně zhodnotili změny a současný stav lokality. Celkem jsme zinventarizovali území na východní straně Labe ohraničené obcemi Mezná, Chřibská, Zahrady, Mikulášovice. Jedná se o louky různých typů, svažitosti, půdně chemických podmínek a managementu (Obr. 5 a 6). Analýza dat bude spočívat zejména v porovnání s předchozími výzkumy. Nyní probíhá náročná digitalizace, takže přibližně z třetiny údajů bylo zatím evidováno 420 druhů cévnatých rostlin; k nejvzácnějším z nich patří zejména Arnica montana ( O), Dactylorhiza majalis ( O), Pedicularis sylvatica ( S), Potamogeton alpinus ( S) a Salix repens ( O). Nejběžnější druhy byly v roce 2018 zejména Agrostis capillaris, Cirsium arvense, Festuca rubra, Poa pratensis, Poa trivialis, Ranunculus repens a Stellaria graminea na rozdíl před lety Deschampsia cespitosa, Holcus mollis, Ranunculus repens, Urtica dioica a Veronica chamaedrys.

5 5 5 Obr. 5. Příklad vhodně obhospodařované louky v lokalitě Vlčí hora s kvetoucím čertkusem. Foto P. Jiras Obr. 6. Příklad nevhodně obhospodařovaného travního porostu u Vysoké Lípy, který je masově doséván a hnojen, takže v něm prakticky chybí byliny a převažuje několik travních dominant. Foto P. Petřík

6 Tvorba geodatabáze V rámci druhého milníku byla vytvořena geodatabáze zaměřená na strukturu krajinných změn, konkrétně zaměřená na vývoj lesních porostů. Vektorové vrstvy obsahují lesní plochy s atributy pro věkovou strukturu a druhové složení lesních ploch. Na základě informace o stáří porostu a prostorové podrobnosti dat je možné modelovat strukturu lesních porostů ve všech historických časových řezech až po současnost (roky: 1940/1950, 1968, 1989 a ; Obr. 7). Dále ve spojení s daty o struktuře volné krajiny zpracovanými v rámci UJEP Ústí n. L vznikla podrobná a celistvá mozaika krajinného pokryvu. Vzhledem k druhové podrobnosti vytvořených vrstev je nyní možné sloučit kategorie a tedy i celé vrstvy s daty na Saské straně řešeného území (TUD IPF Drážďany) tak, aby vytvořená společná geodatabáze obsahovala celistvé vrstvy pokrývající celé přeshraniční zájmové území v jednotné legendě. Konkrétní podoba a sjednocená legenda společných přeshraničních GIS vrstev z jednotlivých období byla diskutována a dohodnuta na posledním setkání projektového týmu v Drážďanech. Vrstvy poslouží pro analýzy historické a současné rozmanitosti krajiny v jednotlivých časových řezech, plánovaných ve třetím milníku. 6 6 Obr. 7. Příklad výstupu geodatabáze. Orig. J. Prošek a J. Müllerová Publicita k projektu Webová aplikace Story Maps byla úspěšně prezentována týmu auditorů, který prověřoval hospodaření našeho projektu v červnu (viz odkaz). Výherce videosoutěže k projektům podpořeným z Kooperačního programu vypsané Saskou rozvojovou bankou v Lipsku jsme podpořili tematickými publikacemi a nabídkou exkurze po zaniklých sídlech. O své práci napsal Jiří Prošek působivý článek do popularizačního časopisu BOTANIKA (I/2018) Má krajina paměť? O projektu v rámci Botanického ústavu AV ČR průběžně informujeme na webových stránkách skupiny a laboratore/oddeleni gisa dpz/eus pamet krajiny. Na poslední schůzce v Drážďanech proběhla také diskuse k připravované putovní výstavě k projektu.

7 Výhled do další etapy Změna krajinné struktury a využití krajiny od r do 2015/17 se zaměřením na plochy s vysokou i nízkou stabilitou, degradovaná území Krajinné matrice (fragmentace, konektivita, stabilita) za použití různých krajinných indexů Vztah krajiny (a jejích změn) a biodiverzity role krajinných prvků a změn druhového složení a biodiverzity (vzácné vs. invazní druhy, bioindikátory) Dokončení mapování na německé části Křinice a zpracování analýz se zahrnutím okolních druhových soupisů Dokončení mapování vegetace na vybraných lučních porostech v CHKO a NP se zvláštním zaměřením na indikační druhy. Modely potenciálního šíření invazních druhů v zájmovém území a lokalit náchylných k invazi, návrh vhodných opatření Doporučení managementu lučních porostů 7 7 Použitá literatura Čáp J., Vondrová M. & Čápová J. (1995): Nelesní porosty v připravovaném národním parku Labské pískovce. AOPK Brno. Čáp J. et Vondrová M. (1997): Základní monitoring CHKO Labské pískovce, Díl 1. Mikulášovicko. Brno, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Handrij H., Benda P., Kunte L. & Ložek V. (1994): Schlußbericht zum Projekt Biologisch/naturschutzfachliche Untersuchungen an der böhmisch sächsischen Kirnitzsch. Praha, Bioservis. 183 pp. Grulich & Chobot Červený seznam ohrožených druhů cévnatých rostlin České republiky, Příroda 35, AOPK ČR, Praha. R Core Team R Development Core Team, R: A Language and Environment for Statistical Computing R Foundation for Statistical Computing, Vienna, Austria (2018), project.org Ter Braak, C.J.F., Šmilauer, P Canoco Reference Manual and User s Guide: Software for Ordination, Version 5.0. Biometris, Wageningen. Tichý L JUICE, Software for Vegetation Classification, J. Veg. Sci., 13 (2002), pp