TRESTNÍ PRÁVO
Trestní právo Obsah Obsah... 2 Základní informace a seznámení s oborem... 5 Představení oboru... 5 Pedagogická koncepce... 5 Charakteristika trestního práva hmotného prameny ke studiu... 5 Pojem trestního práva hmotného (materiální)... 5 Základní funkce trestního práva... 6 Trestné činy proti životu a zdraví... 6 Obecná charakteristika... 6 Některé trestné činy... 6 proti životu:... 6 Trestné činy proti začínajícímu životu... 7 Trestné činy proti zdraví... 7 Trestné činy ohrožení života a zdraví... 8 Účastenství... 8 Pojmy (trestná součinnost)... 8 Pachatelství, nepřímá pachatelství a spolupachatelství... 8 Účastenství... 9 Formy...10 Organizátorství...10 Návod...10 Pomoc...10 Účel trestu...10 Systém trestů...11 Obecně teoreticky...11 Přechod od stacionárních k ambulantním trestům...11 Účinnost nepodmíněných trestů...11 Současné tresty podle českého práva...11 Podmíněné odsouzení...12 Obecně prospěšné práce...14 Peněžitý trest...14 Restorativní justice...14 Ukládání trestů...15 Základní kritéria...15 Zvláštnosti při ukládání trestů za více trestných činů, souběh...18 Vězeňství...20 Nepodmíněné tresty podle současné zákonné úpravy...20 Zahraničí...20 Teoretická právní východiska vězeňské reformy...21 Progresivní výkon trestu...21 Trestné činy proti majetku...22 Obecná charakteristika...22 Jednotlivé trestné činy obohacovací trestné činy...22 Krádež...22 Neoprávněné držení platební karty...23 Zpronevěra...24 Podvod...24 Provozování nepoctivých her a sázek...26 Zatajení věci...26 Lichva...27 Trestné činy poškozovaní...27 Poškozování cizí věci...27 Prospěch z neoprávněného užívání věci...27 Trestné činy hrubě narušující občanské soužití...28 Obecná část...28 Opilství...29 Kuplířství...29 Neposkytnutí pomoci...29 Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti...30 Obecná charakteristika...30 2
Obsah Jednotlivé trestné činy trestné činy proti svobodě... 30 Omezování a zbavení osobní svobody... 30 Zavlečení do ciziny... 31 Obchodování s lidmi... 31 Loupež... 31 Vydírání... 32 Braní rukojmí... 32 Porušování domovní svobody... 33 Jednotlivé trestné činy trestné činy proti lidské důstojnosti... 33 Znásilnění... 33 Pohlavní zneužívání... 33 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných...34 Veřejný činitel... 34 Úplatek... 35 Zločinné spolčení... 35 První oddíl trestné činy proti výkonu pravomoci státního orgánu a veřejného činitele... 36 Trestné činy veřejných činitelů... 36 Úplatkářství... 36 Zločinné spolčení... 37 Některé formy trestné součinnosti... 38 Jiná rušení činnosti státního orgánu... 38 Trestní odpovědnost mládeže...40 Historie... 40 Rozbor platné právní úpravy... 41 Zvláštnosti konstrukce trestní odpovědnosti mladistvého... 41 Další zvláštnosti... 42 Hospodářská kriminalita...45 Jednotlivé trestné činy... 45 Trestní proces...46 Subjektivita... 46 Subjekty... 46 Obviněný... 46 Obhájce... 47 SEMINÁŘE...48 Působnost trestního zákona, výklad a analogie...48 Prameny... 48 Analogie... 48 Působnost trestního zákona... 49 Příklady... 50 Trestný čin, nebezpečnost pro společnost...51 Trestný čin... 51 Společenská nebezpečnost... 51 Příklady... 52 Objekt a objektivní stránka trestného činu...53 Příklady... 53 Pachatel trestného činu...54 Subjekt trestného činu... 54 Pachatel trestného činu... 54 Subjektivní stránka trestného činu...55 Úmysl... 55 Nedbalost... 55 Omyl... 56 Okolnosti vylučující protiprávnost...56 Vývojová stádia trestného činu...58 Příprava... 58 Pokus... 58 Společné pro pokus a přípravu... 59 Zánik trestnosti přípravy a pokusu... 59 Účastenství...59 Úvod - trestná součinnost... 59 Nepřímé pachatelství... 59 Účastenství v širším smyslu... 60 Spolupachatelství... 60 www.luciemarakova.com 3/83
Trestní právo Organizování, návod a pomoc...60 Trestné činy proti životu a zdraví...61 Trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti (hlava VIII.)...61 Souběh trestných činů...62 Případy vyloučení souběhu...63 Tresty...63 Příklady...63 Předběžná otázka...64 Příklady...65 Základní zásady...66 Ve kterých předpisech jsou obsaženy základní zásady trestního řízení...66 Vyhledejte v trestním řádu následující základní zásady (ustanovení)...66 Zásada rychlosti a zásada zdrženlivosti...66 Zásada ne bis in idem...67 Zásada kontradiktornosti...67 Ze zásady presumpce neviny vyplývají důležitá procesní pravidla:...67 Příklady...67 Subjekty a strany...69 Příslušnost soudu...69 Společné řízení...70 Příklady...71 Příprava na seminář...71 I. Opakování (soud)...71 II. V průběhu přípravného řízení se objevil důvod nutné obhajoby. Jako orgán činný v trestním řízení ustanovte obhájce. /Sami si vymyslete všechna potřebná data/....72 Subjekty a strany II....72 Příklady...73 Opakování (obviněný, obhájce, poškozený)...74 Zajištění osoby obviněného...75 Zajištění osoby obviněného...75 Příklady...76 Opakování (zajištění osob)...78 Dokazování:...78 Příklady...81 Opakování (dokazování)...81 Přípravné řízení...81 Příklady...82 4
Základní informace a seznámení s oborem 5.10.05 Základní informace a seznámení s oborem Představení oboru Ochrana společnosti před kriminalitou 4 disciplíny: 1) trestní právo hmotné (obecná část trestní odpovědnosti a sankce, zvláštní část jednotlivé trestné činy); je kvalifikováno v trestním zákoně: zde se stanoví co je trestný čin, jaké tresty a jaká ochranná opatření lze při jeho spáchání uložit 2) trestní právo procesní trestní řád: pravidla trestního procesu (procedury, v nichž se zjišťuje, zda byl spáchán trestný čin, kým byl spáchán a v rámci tohoto procesu se rozhoduje trestněprávní odpovědnost. 3) Kriminologie interdiscipllinární obor (teoretický i empirický); leží na pomezí trestního práva a dalších oborů zkoumání kriminality a jejích forem, vývoj kriminality a její příčiny, zabývá se osobností pachatele, zabývá se osobou oběti trestného činu a zabývá se také způsoby potírání kriminality 4) Kriminalistika na rozdíl od předchozího metody odhalování trestních činů a jejich pachatelů (otázky daktyloskopie, techniky výslechů apod.) Pedagogická koncepce Základní trestní odpovědnosti + materie trestního práva. Charakteristika trestního práva hmotného prameny ke studiu Povinná literatura trestní zákon (úplné znění); Učebnice Trestní právo hmotné (2 díly: Obecná část (poslední vydání: 4. 2003) a Zvláštní část (poslední vydání: 4. 2004)) obsahuje i řadu praktických částí. Příklady a klauzurní práce z trestního práva a řízení skripta (2002) obsahuje příklady a řešení + vzory klauzurních prací a řešení. Doporučení literatura sbírka klauzurních prací z trestního práva hmotného a procesního (2005) všechny klauzurní práce mají i aktuální řešení. Učebnice kriminologie (2004); Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek;odborné časopisy Pojem trestního práva hmotného (materiální) 1) součást právního řádu 2) odvětví veřejného práva 3) složka systému sociální a státní kontroly chránící společnost a její občany před kriminalitou Obsahem: - určuje, které ze společensky škodlivých činů jsou trestné (definuje jednotlivé trestné činy, zavinění, nepříčetnost apod.) - trestní právo hmotné stanoví tresty za spáchání trestných činů a podmínky ochranných opatření (2 druhy trestních sankcí: tresty (reagují na čin a mají mu být úměrná) a ochranná opatření (reaguje na nebezpečnost pachatele 3 druhy: a) ochranné léčení, b) ochranná výchova, c) zabrání věci má působit na nebezpečnost určitých osob, protože trest by nemohl zabránit pokračování tato nejsou ukládána předem, ale trvají, dokud není splněný účel) Trestní právo procesní (formální) je důležité je rozlišovat (jsou zde rozdíly i v terminologii). V rámci trestního práva jde o vztah mezi pachatelem a státem, obsahem tohoto hmotněprávního vztahu jsou práva a povinnosti (právo pachatele požadovat aby jeho činy byl posuzován v souladu s trestním zákonem a povinnost pachatele podrobit se trestu. V procesním právu jde o vztah obviněného a orgánu činného v trestním řízení. Právní skutečnost, která tento vztah zakládá je sdělení obvinění. www.luciemarakova.com 5/83
Trestní právo Základní funkce trestního práva Trestní právo je spjato s demokracií musí mít takový charakter, aby garantovalo občanům (FO i PO) patřičný svobodná prostor. Nemělo by být nadmíru represivní, nesmí suplovat jiné právní odvětví (občanské a správní právo). Základní funkce: - ochrana společnosti před kriminalitou (vymezení mezí určení, co má být kriminalizováno); má chránit společnost před činy vyšší společenské škodlivosti musí přispívat k udržení kriminality v určitých mezích a jejímu omezování V době totalitního státu sloužilo k potlačení politické opozice potlačení lidí jiného náboženského či politického smýšlení trestné činy proti republice trestný čin pobuřování, hanobení republiky a jejích představitele. Široce koncipované skutkové podstaty výtržnictví kaučukové formulace. 30.11.05 Trestné činy proti životu a zdraví Obecná charakteristika Trestné činy jsou koncentrovány v hlavě 7. Objektem je život a zdraví člověka, ale může zde být i majetek. Objektivní stránka ohrožovací delikty (tady nemusí být vyvolána sama porucha, ale stačí to ohrožení) a poruchové delikty. Subjektivní stránka máme činy jen úmyslně (vražda), jen nedbalostí (ublížení na zdraví s následkem smrti) a takové, které lze spáchat tak i tak (ohrožování pohlavní nemocí). Trest na doživotí lze uložit v našem řádu za 31 trestných činů, ale prakticky se dává jen za 2. Máme 3 stupně následků: 1) Smrt cerebrální smrt mozku 2) Těžká újma na zdraví 87 (7) Těžkou újmou na zdraví se rozumí jen vážná porucha zdraví nebo vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví a) zmrzačení, b) ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti, c) ochromení údu, d) ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí, e) poškození důležitého orgánu, f) zohyzdění, g) vyvolání potratu nebo usmrcení plodu, h ) mučivé útrapy, nebo ch) delší dobu trvající porucha zdraví. 3) Ublížení na zdraví není definováno zákonem, ale judikaturou způsobení takové poruchy, které znesnadňuje poškozenému fungovat v obvyklém způsobu života po dobu nejméně 1 týden pracovní neschopnost není faktorem přímým a jediným většinou se na to vezme soudní znalec (u pitvy je potřeba 2 znalců) 4) (menší ublížení na zdraví byl by to jen přestupek) Některé trestné činy proti životu: 219 Vražda (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let. (2) Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na dvou nebo více osobách, 6
Trestné činy proti životu a zdraví b) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, c) opětovně, d) na těhotné ženě, e) na osobě mladší než patnáct let, f) na veřejném činiteli při výkonu nebo pro výkon jeho pravomoci, g) na jiném pro jeho rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, nebo h) v úmyslu získat majetkový prospěch nebo v úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin, anebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky. Plod přestává být plodem okamžikem začátku porodu jakmile je vidět kousek dítěte. Euthanásie lidský život je chráněn i při nemoci, kdy je smrt zásadně nevyhnutelná. Privilegovaná skutková podstata trestáno, ale mírněji. Svolení poškozeného nevylučuje trestnost činu, na rozdíl od majetkových trestných činů. Společnost má na zdraví a životě všech jedinců zájem. Ale eutanásie sice splňuje znaky trestného činu, jenže je důležité, aby nebezpečnost pro společnost byla vyšší než nepatrná tady by byla cesta. Objektivní stránka spočívá v usmrcení jiného. Může se stát i opomenutím, pokud tento člověk má povinnost konat (zdravotní sestra). Subjektivní stránka často se zkoumá provedení (aby si osoba nenaběhla na nůž ). Důležitý je motiv. Nakládání s tělem po smrti už není zásadní. 220 Vražda novorozeného dítěte matkou Toto je privilegovaná skutková podstata liší se tím, že je specializovaná od obecné úpravy 219 (dá se spáchat pouze na novorozenci = užší objekt, pouze v daném čase); pachatelem může být jenom ta matka! Jinak je to 219 a ještě odst. E! Matka, která v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí své novorozené dítě při porodu nebo hned po něm, bude potrestána odnětím svobody na tři léta až osm let. 230 Účast na sebevraždě (1) Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 na osobě mladší než osmnáct let, na těhotné ženě nebo na osobě stižené duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinuté. Pokud by ale někdo někoho nutil, byla by to vražda. Trestné činy proti začínajícímu životu Upraveno 66/86 Sb. na žádost ženy, při zdravotních problémech. Trestné činy proti zdraví Ublížení na zdraví 221 (1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti, b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je bez vyznání, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. (3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 222 (1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. (2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi pro výkon jejich povinnosti, nebo www.luciemarakova.com 7/83
Trestní právo b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho politické přesvědčení, národnost, příslušnost k etnické skupině, rasu, vyznání nebo proto, že je bez vyznání. (3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobíli činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 smrt. 223 a 224 jsou koncipovány jako nedbalostní 223 Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. 224 (1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. (3) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nebo smrt více osob proto, že hrubě porušil předpisy o ochraně životního prostředí nebo předpisy o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické předpisy, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let. Trestné činy ohrožení života a zdraví 225 Rvačka (1) Kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, je-li při činu uvedeném v odstavci 1 jinému způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt. 226 Ohrožování pohlavní nemocí Kdo jiného vydá, byť i z nedbalosti, nebezpečí pohlavní nákazy, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců. Pozor, nepatří sem AIDS, protože to není typicky pohlavní choroba! Sem tedy jen typicky pohlavní choroby a to zase úmyslně či z nedbalosti. Účastenství Pojmy (trestná součinnost) Součinnost když se na trestné činnosti podílí více osob. Spolupachatel anebo kdy vedle hlavního pachatele figuruje organizátor, pomocník apod. říkáme tomu tedy trestná součinnost. Formy trestné součinnosti, které jsou definovány ve zvláštní části trestního zákona jako samostatné druhy trestných činů 5. oddíl třetí hlavy 164n = podněcování, schvalování, nadržování, nepřekažení, neoznámení. Devátá hlava podílnictví 251n, 260n podpora a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod 10 formy trestné součinnosti i některé formy přípravy trestných činů 7. Pachatelství, nepřímá pachatelství a spolupachatelství Pachatel, spolupachatel a účastník trestného činu 9 (1) Pachatelem trestného činu je, kdo trestný čin spáchal sám. používá se pojem pachatel v širším slova smyslu Nepřímé pachatelství není upraveno v platném kodexu, je upraveno v trestněprávní nauce a judikátech. Pachatelství, při kterém používá pachatel jakéhosi živého nástroje jiného člověka (musí jím být člověk a osoba odlišná od pachatele, dále osoba vůbec trestně neodpovědná (zneužití choromyslného, nepříčetného člověka, děti mladší 15ti let, osoba jednající v krajní nouzi, osoba konající rozkaz, osoba v omylu) nebo odpovědná, ale pro jiný trestný čin). 8
Účastenství Pachatel je odpovědný za úmyslný trestný čin, který spáchal prostřednictvím živého nástroje, musí tady být záměr toho živého nástroje. taxikář na hlavním nádraží naloží v dobré víře někomu kufry a někam mu je odveze pak se ukáže, že ty kufry nebyly jeho Spolupachatelství společné jednání, které může mít trojí podobu: Pachatel, spolupachatel a účastník trestného činu 9 (2) Byl-li trestný čin spáchán společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich, jako by trestný čin spáchala sama (spolupachatelé). 1) Každý spolupachatel naplnil všechny znaky příslušné skutkové podstaty trestného činu 2) Každý spolupachatel vykoná jenom část toho jednání popsané ve skutkové podstatě a až v celku naplní celkovou skutkovou podstatu u trestných činů, kde podstata obsahuje kumulativně 2 jednání - 241 (znásilnění) jeden se pachatel se dopouští násilí, druhý souloží. 241 Znásilnění (1) Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí donutí jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku nebo kdo k takovému činu zneužije bezbrannosti jiného, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. 3) Nejspornější nemůžeme říci, že se u všech spolupachatelů kryje jednání s jednáním popsaným ve skutkové podstatě trestného činu, a to ani z části. Jde o jakýsi řetěz každý z článků působí současně a má význam pro provedení vlastního trestného činu. vražda, kdy A oběť drží, B podává C zbraň a ten zasahuje smrtící ránu bezprostředně spolu souvisí, ale až komplex je vražda, ale jen jeden pachatel provedl jednání popsané ve skutkové podstatě, nicméně to jednání těch ostatních má takový význam, že to nejsou jen pomocníci, ale spolupachatelé. Vykládá se naukou tato skupina spíše restriktivně, ale v judikátech zjistíme, že se to vykládá extenzivně. volavka jde jen o pomoc Spolupachatelství je možné jen u trestných činů úmyslných, úmysl musí zahrnout i to, že trestný čin je páchán společným jednáním pachatelé musí jednat v určité dohodě, ta však nemusí být ani předběžná, ani výslovná. Každého spolupachatele posuzujeme tak, jakoby trestný čin spáchal sám za celou kořist. Účastenství 3 formy účastenství a) Organizátorství b) Návod c) Pomoc Rozšiřují se o to trestné činy ve zvláštní části. Pachatelem vraždy je i ten, kdo k ní navedl, kdo pomáhal i kdo organizoval. Institut účastenství je konstruován na zásadě akcesority (to je de lege lata) anebo na principu osamostatněním. Akcesorita znamená, že účastenství a jeho trestnost je závislé na trestnosti hlavního pachatele (hlavního trestného činu). Může být různého stupně. Podmínkou je, že ho hlavní pachatel dokonal či se o něj aspoň pokusil. Příprava je trestná jen u zvlášť závažných trestných činů. 10 (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor), b) navedl jiného k spáchání trestného činu (návodce), c) poskytl jinému pomoc k spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, radou, utvrzováním v předsevzetí, slibem přispět po trestném činu (pomocník). 164 Podněcování Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu nebo k hromadnému neplnění důležité povinnosti uložené podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Vztah mezi účastenstvím a trestným činem musí být dán (kauzální nexus). U organizátorství je to jasné nedošlo by k trestnému činu, kdyby nebylo organizátora. Pomocník pachateli hlavní www.luciemarakova.com 9/83
Trestní právo trestnou činnost usnadní. Jestliže vrah podanou zbraň nevyužije, potom většinou o pomoc nepůjde, ale to slovo většinou je zde kvůli problematice nebezpečnosti Účastenství se zásadně trestná stejně jak pachatelství. Formy Organizátorství 10 (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně a) spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil (organizátor), Pokud by byl spolupachatelem, už se organizátorstvím nebudeme zabývat není to souběh, ale akcesorita. Osoby si nemusí být vědomy organizátora = zvlášť nebezpečná forma trestné činnosti. Návod 10 (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně b) navedl jiného k spáchání trestného činu (návodce), Tato definice je špatná (tautologická). Správně by asi bylo, že návodcem je ten, kdo vyvolá u jiného potřebu spáchat trestný čin. Je myslitelný i návod k návodu a pomoc k návodu, návod k organizátorství apod Rozdíl mezi návodem (formou účastenství) a podněcováním (zvláštní druh trestné činnosti) Pomoc 10 (1) Účastníkem na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu je, kdo úmyslně c) poskytl jinému pomoc k spáchání trestného činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, radou, utvrzováním v předsevzetí, slibem přispět po trestném činu (pomocník). Pomoc úmyslná podpora pachatele, která záleží v tom, že pomocník spáchání trestného činu umožní či alespoň usnadní. Má to význam i pro dobu, ve které může být pomoc poskytnuta (před anebo v průběhu), nemusí být poskytnuta před dokonáním, ale musí být poskytnuta v době příprav či jeho průběhu, ale vždy před jeho ukončením. Pokud by byla poskytnuta následně, potom by mohlo jít tak o nadržování, podílnictví, ale ne o pomoc jako formu účastenství. Pomoc může být jak psychická, tak fyzická. Může připadat v úvahu jednání i opomenutí. Pachatel si to nemusí uvědomovat, to není důležité. Rozdíl je mezi pomocí a nepřekažením. Účel trestu 23 Účel trestu (1) Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti. (2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. K účelu trestu náleží i náhrada škody 10
Systém trestů 21.2.06 Systém trestů Obecně teoreticky Přechod od stacionárních k ambulantním trestům Pro středověk typické tresty tělesné vč. trestu smrti a jeho jednotlivých druhů. V době osvícenství došlo k přechodu trestů vykonávaných na svobodě člověka (omezení svobody pohybu apod.). jsou charakteristické tresty odnětí svobody, které byly odstupňovány způsobem výkonu a délkou. U nás: žalář (prostý a těžký, doživotní a dočasný); vězení (za přečiny a přestupky prosté, tuhé a domácí, nejkratší 24 hodin). Mohlo docházet k zostřování (posty byl o chlebu a vodě, samovazba, samovazba v tmavé cele, tvrdé lůžko apod. už to připomínalo fyzické tresty); zavření v případě mladistvých; státní vězení (custoria honesta) za politické zlořiny, přečiny a přestupky, nebylo spojeno s difamujícími prvky (zneuctění odsouzeného) Od těchto trestů se v průběhu 20. stol. Přechází soustavě alternativních trestů. Už 1919 byl v ČSR zákon o podmíněném odsouzení a podmíněném propuštění. Přechod charakterizuje celé 20. století a celou jeho 2. pol. Je to trend, který ukazuje přesun od stacionárních (vykonávaných v ústavech) trestů k ambulantním trestům (při těchto odsouzený žije normálně ve svém prostředí). Trend vyplývá ze subsidiarity trestního práva. Aplikujeme jej pouze, pokud je to nutné a pouze v nutné nezbytné míře. Účinnost nepodmíněných trestů Vězení = vzájemná demoralizace vliv narušených vězňů na ta méně narušené 1. Tento vliv je zvlášť silný u nás, protože výkon je společný = vězňové jsou neustále spolu. Na vězně mají negativní účinek spoluvězni 2. Vězení může u vězně narušit i svazky společenské, dále může vést k určité sociální stigmatizaci (to pak může být překážkou resocializace). Ve věznicích dominuje systém totálního zaopatření vězňů. Takový vězeň má všechno, nemusí nakupovat, prát a vařit. Toto vede k narušení volních vlastností těch vězňů narušení sebeovládání, schopnosti rozhodovat apod. může docházet k výchově k infantilismu (propuštěnému vězni dělá potíže postarat se sám o sebe. my chceme vězně naučit žít normálně, ale ty podmínky pro normální život jsme mu vzali! Docílit trvalých účinků je obtížné, ne-li nemožné. Spíše to má účinky desocializační namísto resocializačních. Současné tresty podle českého práva Druhy trestů - 27 Za spáchané trestné činy může soud uložit pouze tyto tresty a) odnětí svobody, b) obecně prospěšné práce, c) ztrátu čestných titulů a vyznamenání, d) ztrátu vojenské hodnosti, e) zákaz činnosti, f) propadnutí majetku, g) peněžitý trest, h) propadnutí věci, ch) vyhoštění, i) zákaz pobytu. 1 Vězení = škola zločinu 2 Nesnášenlivost a šikana pachatelů sexuálních zločinů na dětech www.luciemarakova.com 11/83
Trestní právo vězení. Chybí zde ale podmíněný trest odnětí svobody a výjimečný trest. 68 000 počet odsouzených v roce 2004 za trestné činy. Zhruba každý sedmý šel skutečně do Počty jednotlivých uplatněných trestů za rok 2004 Počet nepodmíněných trestů 10 192 Podmíněné tresty odnění svobody 36 000 Obecně prospěšné práce 13 000 Zákaz činnosti 120, ale většinou vedle jiného trestu, tam jich bylo několik tisíc Peněžité tresty 3 000 Nový kodex předpokládá i domácí vězení (za účelem práce a výjimečných případů bude moci opustit domov). Podmíněné odsouzení Mělo by mít klíčovou funkci. Je v současné době aplikováno u většiny odsouzených. Může mít 4 podoby dle de lege lata. 1) model podmíněného odsouzení s dohledem, tzv. probace Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem 60a (1) Za podmínek uvedených v 58 odst. 1 může soud podmíněně odložit Musí zde být dohled výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta, vysloví-li zároveň nad pachatelem dohled. Na výkon dohledu se užije obdobně ustanovení 26a a 26b. (2) Při podmíněném odsouzení s dohledem stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let; zkušební doba počíná právní mocí rozsudku. (3) Podmíněně odsouzenému, kterému byl vysloven dohled, může soud uložit přiměřená omezení nebo i přiměřené povinnosti uvedené v 26 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. (4) Jestliže podmíněně odsouzený, ohledně něhož byl vysloven dohled, vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. (5) Neučinil-li soud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 4, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil. (6) Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. Rozhodne-li soud podle odstavce 4, že se trest vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu. 26 (4) Soud může jako přiměřená omezení nebo povinnosti uvedené v odstavci 3 uložit zejména a) podrobit se výcviku pro získání vhodné pracovní kvalifikace, b) podrobit se vhodnému programu sociálního výcviku a převýchovy, c) podrobit se léčení závislosti na návykových látkách, které není ochranným léčením podle tohoto zákona, d) podrobit se vhodným programům psychologického poradenství, e) zdržet se návštěv nevhodného prostředí a styku s určitými osobami, f) zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek. 12
Systém trestů 2) Model podmíněného odsouzení bez vyslovení dohledu probačního úředníka Podmíněné odsouzení 58 (1) Soud může podmíněně odložit výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího dvě léta, jestliže vzhledem k osobě pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu má důvodně za to, že účelu trestu bude dosaženo i bez jeho výkonu. (2) Povolení podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody se netýká výkonu ostatních trestů uložených vedle tohoto trestu. 59 (1) Při podmíněném odsouzení stanoví soud zkušební dobu na jeden rok až pět let; zkušební doba počíná právní mocí rozsudku. (2) Podmíněně odsouzenému může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti uvedené v 26 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. (3) Doba, po kterou podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, započítává se do zkušební doby nově stanovené při podmíněném odsouzení pro týž skutek nebo do zkušební doby stanovené při uložení úhrnného nebo souhrnného trestu. 60 (1) Jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná. Výjimečně může soud vzhledem k okolnostem případu a osobě odsouzeného ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený zavdal příčinu k nařízení výkonu trestu, a a) stanovit nad odsouzeným dohled, b) přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než dvě léta, přičemž nesmí překročit horní hranici zkušební doby stanovené v 59 odst. 1, nebo c) stanovit dosud neuložená přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti uvedené v 26 odst. 4 směřující k tomu, aby vedl řádný život. Na výkon dohledu se užije obdobně ustanovení 26a a 26b. (2) Neučinil-li soud do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 1, aniž na tom měl podmíněně odsouzený vinu, má se za to, že se podmíněně odsouzený osvědčil. (3) Bylo-li vysloveno, že se podmíněně odsouzený osvědčil, anebo má-li se za to, že se osvědčil (odstavec 2), hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. (4) Rozhodne-li soud podle odstavce 1, že se trest vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu. 3) Podmíněné odsouzení bez dohledu a probačních prvků Liší se od předchozího tím, že nejsou omezení 4) Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem 26 Podmíněné upuštění od potrestání s dohledem (1) Za podmínek uvedených v 24 odst. 1 může soud podmíněně upustit od potrestání, považuje-li za potřebné po stanovenou dobu sledovat chování pachatele. (2) Při podmíněném upuštění od potrestání stanoví soud zkušební dobu až na jeden rok a zároveň vysloví nad pachatelem dohled. (3) Pachateli, od jehož potrestání bylo podmíněně upuštěno, může soud uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedl řádný život; zpravidla mu má též uložit, aby podle svých sil nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Problém je, že 2. a 3. model je aplikován velmi benevolentně a paušálně. Spíše výstraha odsouzenému, že až to spáchá podruhé, tak to bude horší. Mnozí podmíněně odsouzení mají pocit, že jsou vlastně beztrestní. www.luciemarakova.com 13/83
Trestní právo Znak podmíněnosti se objevuje i u podmíněného propuštění z výkonu trestu, u ochranné výchovy atd. Obecně prospěšné práce V současné době od 50 do 400 hodin. Úklid, údržba budov, údržba komunikací ve prospěch obce nebo jiných institucí. Je tady povinnost práce vykonat osobně, bezplatně a ve svém volném čase. Pokud práce řádně nevykonává, může být trest transformován v nepodmíněný trest odnětí svobody. Má být přihlédnuto ke stanovisku odsouzeného. Peněžitý trest Někteří autoři označují jako trest budoucnosti. Současnosti od 2 000 do 5 milionů. Nový kodex rozpětí značně zvětšuje (36,5 mil. Kč). Denní pokuty vzniklo ve skandinávských zemích. Základní myšlenka je v tom, že se trest rozdělí do 2 aktů: a) Stanová se výše denní pokuty, která je závislá na majetkových poměrech pachatele a na jeho příjmu (100 až 50 000 Kč). b) Počet pokut podle závažnosti trestního činu (20 730) Výhoda je ve zvláštním způsobu kalkulace té celkové výše trestu. Jde o to, aby byl trest pro veřejnost i pachatele průhlednější a spravedlivější. Restorativní justice Navazuje na etiketizační teorii, ale není s ní totožná. Základná myšlenka je v tom, že hlavním cílem společenské reakce není ani odstrašení ani převýchova, ale obnova původního stavu, který tady byl před spácháním trestné činnosti. Ideálně dohodou s pachatelem a poškozeným odčerpání prospěchu a náhrada škody. U spousty trestných činů nelze obnovit původní stav (vražda, nenapravitelné škody na zdraví). Ale u nejčastějších majetkových trestných činů by to asi bylo možné, ale pokud bude pachatel vědět, že mu hrozí relativně malé riziko (vrácení ukradeného zboží), tak by ho to mohlo spíše podněcovat než odstrašovat. Ale důraz na náhradu způsobené škody je velmi vhodný. V současné době se ale uplatňuje obzvláště v zákoně 218/2003 Sb. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže 14
Ukládání trestů 28.2.2006 Ukládání trestů Správně vyměřit trest je to základní Základní kritéria Klíčové jsou 2 zásady: 1) Zákonnost výslovně vyjádřena v zákoně je třeba se řídit pravidly, která jsou vyjádřena v části obecné i zvláštní /aby rozhodnutí soudu bylo kontrolovatelné) 2) Individualizace není explicitně vyjádřena, ale ustanovení TZ vyjadřují rámec a počítají s ní druh a intenzita trestu musí být volena tak, aby odpovídala všem zvláštnostem případu. Mezi oběma principy je úzká vazba. Někdy bývá pokládána otázka o spravedlivosti trestu. Spravedlivost je širší pojem než legalita; obecné mínění = názory společnosti. Spravedlivý je společností vnímán jako trest úměrný trestnému činu. Proto se může stát, že zákonný nebude pociťován jako spravedlivý, což může vést až ke změně. Volba správného druhu trestu Vyměření tohoto trestu konkrétní určení délky a také určení obsahu toho kterého trestu, určení modality. Zákon určuje hlediska: a) soud musí vycházet z účelu trestu 23 Základní účel ochrana společnosti (individuální prevence a generální prevence výchovný účinek trestu i na ostatní členy společnosti) 23 Účel trestu (1) Účelem trestu je chránit společnost před pachateli trestných činů, zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti a vychovat jej k tomu, aby vedl řádný život, a tím působit výchovně i na ostatní členy společnosti. (2) Výkonem trestu nesmí být ponížena lidská důstojnost. b) vychází se ze stupně společenské nebezpečnosti trestného činu, možnosti nápravy a poměrů pachatele 31 odst. 1 Vychází se z zákonných trestních sankcí určen 1) alternativně - převažují sankce relativně určité = ty vyhovují individualizaci 2) rámcově horní hranice nejzávažnější a dolní hranice nejméně závažný Základní předpoklad = správná právní kvalifikace TČ. Hranice ve zvláštní části mohou být i překročeny možnost překročení hranic je jen trest odnětí svobody. Je možné v zákonem stanovených případech zvlášť nebezpečná recidiva 42 nebo trestný čin spáchaný ve prospěch zločinného spolčení; tady se trestní sazba upravuje tak, že se horní hranice zvyšuje o 1/3 a test se ukládá v horní polovině takto zvýšené trestní sazby. 42 (1) Horní hranice trestní sazby odnětí svobody stanovené v tomto zákoně se u zvlášť nebezpečného recidivisty zvyšuje o jednu třetinu. Zvlášť nebezpečnému recidivistovi soud uloží trest v horní polovině takto stanovené trestní sazby odnětí svobody. (2) Horní hranice trestní sazby nesmí ani po zvýšení podle odstavce 1 převyšovat patnáct let. Při ukládání výjimečného trestu odnětí svobody nad patnáct až do dvaceti pěti let nesmí horní hranice převyšovat dvacet pět let. když máme 3 dolní a 8 horní: 1 10l8m + 3 13l8m 8 + z8 = 10let8m polovina = = = 6let10m 3 2 2 Názory, jestli můžeme zvyšovat 2x jsou diskutabilní, ale učebnice nepřipouští Lze i snížit mladiství, duševní choroba apod. www.luciemarakova.com 15/83
Trestní právo 32 (1) Jestliže pachatel spáchal trestný čin ve stavu zmenšené příčetnosti, který si, a to ani z nedbalosti, nepřivodil vlivem návykové látky, přihlédne soud k této okolnosti při stanovení druhu trestu a jeho výměry. (2) Má-li soud za to, že by vzhledem k zdravotnímu stavu takového pachatele bylo možno za současného uložení ochranného léčení ( 72) dosáhnout účelu trestu i trestem kratšího trvání, sníží trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, nejsa vázán omezením uvedeným v 40 odst. 3, a uloží zároveň ochranné léčení. 3 Trestný čin (4) Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou. Můžeme připodobnit ke znakům skutkové podstaty. Výměra trestu 31 (1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud k stupni nebezpečnosti trestného činu pro společnost ( 3 odst. 4), k možnosti nápravy a poměrům pachatele. (2) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud a) u spolupachatelů též k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo k spáchání trestného činu, b) u organizátora, návodce a pomocníka též k významu a povaze jejich účasti na spáchání trestného činu, c) u přípravy k trestnému činu a u pokusu trestného činu též k tomu, do jaké míry se jednání pachatele k dokonání trestného činu přiblížilo, jakož i k okolnostem a k důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo. (3) K okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující nebo k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby. c) přihlédnutí k polehčujícím a přitěžujícím okolnostem 33 a 34 demonstrativní výčet Je třeba je konkretizovat a odůvodnit. Jde o obecné okolnosti: 33 Při výměře trestu se jako k polehčující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel a) spáchal trestný čin v silném rozrušení, b) spáchal trestný čin ve věku blízkém věku mladistvých, c) spáchal trestný čin pod tlakem závislosti nebo podřízenosti, d) spáchal trestný čin pod vlivem hrozby nebo nátlaku, e) spáchal trestný čin pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil, f) spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, g) vedl před spácháním trestného činu řádný život, h) přičinil se o odstranění škodlivých následků trestného činu nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu, ch) trestného činu upřímně litoval, i) svůj trestný čin sám oznámil úřadům, j) při objasňování své trestné činnosti napomáhal příslušným orgánům, nebo k) přispěl k objasňování trestné činnosti spáchané ve prospěch zločinného spolčení. 34 Při výměře trestu se jako k přitěžující okolnosti přihlédne zejména k tomu, že pachatel a) spáchal trestný čin ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky, b) spáchal trestný čin surovým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným způsobem, 16
Ukládání trestů c) spáchal trestný čin využívaje něčí bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti, d) spáchal trestný čin ke škodě osoby mladší patnácti let, těhotné, vážně nemocné, vysokého věku nebo nemohoucí, e) spáchal trestný čin za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, f) spáchal trestný čin vůči osobě podílející se na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku, g) trestným činem porušil zvláštní povinnost, h) trestným činem způsobil vyšší škodu, ch) spáchal trestný čin jako organizátor, jako člen organizované skupiny nebo člen spolčení, i) svedl k činu jinak trestnému, provinění nebo trestnému činu jiného, zejména dítě mladší patnácti let, mladistvého nebo osobu ve věku blízkém věku mladistvých, j) trestný čin páchal nebo v něm pokračoval po delší dobu, k) spáchal více trestných činů, nebo l) byl již pro trestný čin odsouzen; soud je oprávněn podle povahy předchozího odsouzení nepokládat tuto okolnost za přitěžující, zejména s ohledem na význam chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsob provedení činu a jeho následky, okolnosti, za kterých byl čin spáchán, osobu pachatele, míru jeho zavinění, jeho pohnutku a dobu, která uplynula od posledního odsouzení, a jde-li o pachatele trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle 187a odst. 1, také tím, že se tohoto činu znovu dopustil proto, že se oddává zneužívání omamných nebo psychotropních látek a jedů. Jsou obecné, tedy pro kterýkoliv trestný čin. Nebezpečnost zvyšují či snižují. Jsou pojaty materiálně pokud ovlivňují stupeň společenské nebezpečnosti. Dále si lze představit že spáchal čin se zbraní, že se zúčastnil na činu ještě dalšímu způsoby. Polehčující svedení jinou osobou apod. není žádná okolnost, kterou bychom mohli vyloučit jako polehčující či přitěžující. Některé nejsou jednoznačně přitěžující či polehčující nehoda v opilosti. Není rozhodný počet, ale váha okolností. Okolnosti zvláště přitěžující výčet těchto okolností je taxativní a je uveden ve zvláštní části zákona. Je znovu třeba chápat je materiálně 88 88 (1) K okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby, se přihlédne jen tehdy, jestliže pro svou závažnost podstatně zvyšuje stupeň nebezpečnosti trestného činu pro společnost. (2) Skutečnost, že pachatel se trestného činu dopustil jako člen organizované skupiny, nebrání tomu, aby za splnění podmínek stanovených tímto zákonem byl současně postižen jako pachatel trestného činu spáchaného ve prospěch zločinného spolčení. Může být ale naplněno jen formálně = pachatel spáchal těžký následek = spoluzavinění poškozeného. Příklad: řidič jel za tmy, byla tam plná čára, kterou řidič přejel při průjezdu levotočivou zatáčku a zachytil cyklistu, který byl neosvětlen, jel prostředkem a byl opilý. Bylo to porušení důležité povinnosti, takže by mělo zvyšovat společenskou nebezpečnost, ale bylo to splněno jen formální použil se jen odstavec 1. Zákaz dvojího přičítání téže okolnosti dotýká se i právní kvalifikace a otázky viny 31 31 (3) K okolnosti, která je zákonným znakem trestného činu, nelze přihlédnout jako k okolnosti polehčující nebo přitěžující nebo k okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby. 1) člení se aby okolnost, která je zákonným znakem jak základní tak kvalifikované skutkové podstaty, byla znovu hodnocena jako přitěžující či polehčující obecná. Příklad vražda novorozence matkou už sama podstata zohledňuje rozrušení vyvolané porodem nemůžeme ho znovu uplatnit jako polehčující okolnost www.luciemarakova.com 17/83
Trestní právo 2) nelze k okolnosti, která je zákonným znakem (jen základní skutková podstata) nesmí být znovu hodnocena jako okolnost k uplatnění vyšší sazby toto pravidlo jen ve výjimečných případech pokud pachatel spáchá jiný zvlášť závažný následek. Toto pravidlo se uplatní tehdy, pokud posuzujeme skutkovou podstatu téhož trestného činu. Neuplatní se při jednočinném souběhu. Možnost nápravy odráží se už ve společenské nebezpečnosti musíme brát v úvahu, jak se vyvíjelo chování i po spáchání trestného činu. Musíme brát v úvahu to, v jakých poměrech žije pachatel to vše ukazuje na možnost nápravy posuzujeme z hlediska doby, kdy je ukládán trest. 31 (1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud k stupni nebezpečnosti trestného činu pro společnost ( 3 odst. 4), k možnosti nápravy a poměrům pachatele. Poměry pachatele = okolnosti, které nesouvisejí s TČ. Které ukazují na pachatele jako objekt trestu (majetek, zdravotní stav, starost o početnou rodinu) můžeme zvážit citelnost uloženého trestu. d) přihlédnutí ke zvláštním podmínkám při ukládání jednotlivých druhů trestů 53, 49, atd. Zvláštnosti při ukládání trestů za více trestných činů, souběh Ať už jde o jednočinný nebo vícečinný souběh 35. Zásady - obecně: 1) Kumulace trestů zásada sčítací = součet všech trestů za jednotlivé TČ. 2) Absorpce trestů mírnější tresty jsou absorbovány trestem nejpřísnějším ale ve svém důsledku se blíží upouštění od potrestání 3) Zásada aspirační zásada zostření zostření nejpřísnějšího trestu. Buď se zostří trest nebo trestní sazba. Naše úprava je poněkud benevolentní, protože je založena na zásadě absorpční, která je doplňována prvky aspirační i kumulační zásady. Úhrnný trest jestliže se o všech sbíhajících t. činech rozhoduje najednou jedním rozsudkem; potom vyměříme trest pro nejpřísněji trestný čin. Nejpřísněji trestný je ten, kde: a) je možno uložit výjimečný trest; pokud není b) Pak ten u něhož je nejvyšší horní hranice; pokud by byly stejné c) Ten, který má nejvyšší dolní hranici; pokud by byly i ty stejné, pak d) Ten, který připouští jen uložení trestu odnětí svobody; pokud zase ne e) Ten, který hrozí nejpřísnějším z mírnějších trestů 27 pořadí určuje závažnost (a) odnětí svobody, b) obecně prospěšné práce, c) ztrátu čestných titulů a vyznamenání, d) ztrátu vojenské hodnosti, e) zákaz činnosti, f) propadnutí majetku, g) peněžitý trest, h) propadnutí věci, ch) vyhoštění, i) zákaz pobytu. f) Přísnější je ta sankce, která stanoví méně alternativ Zpřísnění dolní hranice bude ta nejvyšší ze zbíhajících se sazeb prvek aspirační. Kumulativní prvek vedle trestu odnětí svobody je možno kumulovat další tresty (peněžité tresty, zákazy činnosti apod.) Spáchání trestných činů v souběhu je chápáno jako obecná přitěžující okolnost. 35 (1) Odsuzuje-li soud pachatele za dva nebo více trestných činů, uloží mu úhrnný trest podle toho zákonného ustanovení, které se vztahuje na trestný čin z nich nejpřísněji trestný; vedle trestu přípustného podle takového zákonného ustanovení lze v rámci úhrnného trestu uložit i jiný druh trestu, jestliže jeho uložení by bylo odůvodněno některým ze souzených trestných činů. Jsou-li dolní hranice trestních sazeb odnětí svobody různé, je dolní hranicí úhrnného trestu nejvyšší z nich. Neumožňuje-li tento zákon za některý 18
Ukládání trestů z takových trestných činů uložit jiný trest, než je trest odnětí svobody, nemůže být úhrnným trestem jiný z trestů uvedených v 27 jako trest samostatný. (2) Soud uloží souhrnný trest podle zásad uvedených v odstavci 1, když odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal dříve, než byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek za jiný jeho trestný čin. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli rozsudkem dřívějším, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším. V rámci souhrnného trestu musí soud vyslovit trest ztráty čestných titulů a vyznamenání, ztráty vojenské hodnosti, propadnutí majetku nebo propadnutí věci, jestliže takový trest byl vysloven již rozsudkem dřívějším. (3) Ustanovení o souhrnném trestu se neužije, jestliže dřívější odsouzení je takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen. (4) Odsuzujícím rozsudkem podle odstavce 2 se rozumí i rozsudek, kterým bylo za podmínek 26 odst. 1 podmíněně upuštěno od potrestání s dohledem. Spolu s uložením souhrnného trestu soud zruší výrok o podmíněném upuštění od potrestání s dohledem, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Souhrnný trest - když se o sbíhajících trestných činech rozhoduje postupně. 1) Souhrnný trest nesmí být mírnější než trest dřívější. Upustí se od dalšího trestu, pokud by první potrestání bylo přísnější. 2) Ztráty čestných titulů, tresty propadnutí majetku a propadnutí věci tyto druhy trestů musí bát znovu vysloveny, pokud je vyslovil předchozí rozsudek 3) Je potřeba přistoupit, až když rozsudek nabude právní moci vina musí být pravomocně zjištěna zruší výrok o trestu, ale rozhodne nový za oba trestné činy. Ukládání dalšího trestu 36 je to odlišná situace další trest stejného druhu za trestný čin, který spáchal předtím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán. Trest, který je ukládán nesmí přesahovat maximální výměru pro daný trest čím dříve ho spáchá, tím nižší je trest, který ho postihne. Ukládání společného trestu 37a) uložen za pokračování v trestném činu. Jako důsledek v pojetí skutku pokračování. Společný trest, když se rozhoduje postupně (třeba proto, že byly teprve dílčí činy odhaleny). Podobá se souhrnnému trestu, také předpokládá právní moc dřívějšího rozsudku, ale na rozdíl od souhrnného soud neruší jen výrok o trestu, ale i výrok o vině. Poté rozhoduje znovu novým výrokem o vině, ve kterém je vázán zjištěními z předcházejícího rozsudku a uloží společný trest. Společný trest nesmí být mírnější než trest uložený dřívějším rozsudkem. www.luciemarakova.com 19/83
Trestní právo 7.3.2006 Vězeňství Počty vězněných koncem roku 2004 Celkový počet 16 000 Z toho ženy 600 Mladiství 100 Průměrný náklad na 1 vězně 850 Kč/den Nepostradatelnost nepodmíněných trestů Prioritu by měly mít tresty alternativní, ambulantní viz výše. Ve 3 směrech jsou však nepostradatelné nepodmíněné tresty: a) když je pachatel nebezpečné individuum a trest je nutný pro ochranu společnosti b) velmi těžký trestný čin a občané by prostě nepochopili, kdyby mu nebyl uložen nepodmíněný trest c) výkon nepodmíněného trestu jako náhradního trestu v případě podmíněných, kdy se ale odsouzený ve zkušební době neosvědčí Předností je jeho zabraňující funkce. Je třeba zabránit hrozící budoucí trestné činnosti, ale má významnou výchovně-preventivní funkci. Sporný na těchto trestech je jejich resocializační efekt, protože spíše posiluje deformace osobnosti vězně. Nepodmíněné tresty podle současné zákonné úpravy Zahraničí 2 podoby 1) běžný trest odnětí svobody max. 15 let, dolní hranice není stanovena, jen u některých druhů trestných činů 2) výjimečný trest odnětí svobody tady jsou specifické podmínky nad 15 do 25 let a doživotí Německo nezná trest smrti; zná doživotní trest, standardně 1 měsíc 15 let, ale u postupně uložených trestů a jiných případů i více Španělsko nezná trest smrti, ale ani doživotí zná pouze dočasné a to zásadně do délky 20 let. Výjimečně delší než 20tiletý za vraždu krále připadá v úvahu trest až 30 let. Neurčité odsouzení spíše v anglosaských zemích; rozsudkem samotným je stanoveno, že odsouzení je na 2 4 roky a on bude někdy v tomto rozpětí propuštěn. Pocet _ veznu Vězeňský index = ukazuje sílu represe 3 100000Obyvatel Vybrané země ČR 180 Německo 123 Polsko 210 Maďarsko 165 Rusko 548 USA 714 3 I ti ve vyšetřovací vazbě 20