Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Malešov CZ0213613
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Malešov Kód lokality: CZ0213613 Kód lokality v ÚSOP: 2565 Rozloha (ha): 0,0398 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha 64 1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 0,0398 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 100 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP Kategorie Název 2140 PP Na černé rudě Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Připravuje se vyhlášení PP Smluvní ochrana dle 39 ZOPK Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Malešov Dotčená katastrální území Malešov 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Širší okolí tvoří horniny Kutnohorského krystalinika, především dvojslídné svory až svorové rudy, středně hrubé až hrubě šupinaté. Často se vyskytují žíly pegmatitu a polohy skarnů. Geomorfologie: Území leží v severozápadní části Hornosázavské pahorkatiny.
Reliéf: Hrana zaříznutého údolí řeky Vrchlice, kde se nacházejí vstupy do štol. Pedologie: Z půd zde jsou vyvinuty kambizemní pararendziny. Krajinná charakteristika: Skarnové ložisko. Těžba železné rudy od r. 1958 s přestávkami do r. 1973. Štolové patro dolu ústí v pravém břehu Vrchlice jen několik desítek metrů pod přehradou téhož názvu. Celková délka chodeb o průměrné světlosti 1,5x2 m činí asi 500 m. Biota Významné zimoviště netopýrů, jedno z pěti nejvýznamnějších zimovišť kriticky ohroženého netopýra černého (Barbastella barbastellus) v ČR. V důlním díle byl prokázán výskyt až 12 druhů letounů. Všechny tyto druhy jsou v ČR chráněny zákonem, 4 z nich v kategorii kriticky ohrožené. Dominantním druhem je netopýr černý (Barbastella barbastellus), který je zároveň předmětem ochrany EVL. Většina nalezených druhů využívá štoly jako zimoviště a je na ně vázána po významnou část zimního období. Populace netopýra černého je dlouhodobě stabilní s výraznějším meziročním kolísáním v závislosti na klimatických podmínkách. Významným rizikovým faktorem ohrožujícím populaci je onemocnění WNS.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: netopýr černý Barbastella barbastellus Kód předmětu ochrany: 1308 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení zimující populace 150 200 jedinci 15 % p > 2 % vynikající zachování populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: udržet zimující populaci na stávající úrovni 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: netopýr černý Barbastella barbastellus Kód předmětu ochrany: 1308 Popis nároků předmětu ochrany: O způsobu života netopýra černého v období rozmnožování dosud není mnoho známo, neboť letní nálezy jsou velmi vzácné. V této fázi životního cyklu je netopýr černý vázán především na listnaté a smíšené lesy nížin až submontánního pásma (200 800 m n. m.). Letní kolonie samic jsou nevelké (obvykle 10 15 ks) a využívají zejména štěrbiny za kůrou stromů, lze je však nalézt také za okenicemi, v mysliveckých posedech apod. Během sezony může kolonie vystřídat několik různých úkrytů. Jako zimoviště slouží podzemní prostory různých typů (štoly, jeskyně, bunkry, sklepy, chodby v hrázích vodních nádrží apod.), kde tento druh vyhledává chladnější místa (obvykle +2 až +5 C). Netopýr černý je štěrbinový druh, na zimovištích lze však nalézt i visící shluky desítek až stovek jedinců. Maximální počet zjištěný na zimovišti v České republice činí přes 1100 kusů. Potravu (malé motýly a dvoukřídlý hmyz) loví netopýr černý v lesích ve výši stromových korun, podél lesních okrajů a nad vodou. O přesunech tohoto druhu nejsou k dispozici detailní informace, je však schopen vykonávat poměrně dlouhé přelety (130 km údaj z území České republiky, ze zahraničí byly doloženy i podstatně delší přelety až 290 km). V této lokalitě ohrožují netopýra černého především návštěvy dolu v zimním období a s nimi spojené aktivity, které netopýry ruší nebo dokonce přímo ohrožují při zimování. Za významný rizikový faktor je nutné považovat též onemocnění WNS. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Důlní činnost Těžební činnost zde prokazatelně probíhala již v 18. století, je však pravděpodobné, že zde byl magnetit dobýván již dříve. Těžba byla zpočátku povrchová, později i podzemní. Znovu obnovena byla v letech 1907-1911. V letech 1950-1958 bylo ložisko znovu otevřeno. Dnes je důlní dílo již déle než 40 let nepoužívané. Důlní činností bylo vytvořeno zjevně optimální zimoviště pro více druhů letounů, zvláště pak pro netopýra černého.
- Zabezpečení díla Po likvidaci těžby byla dědičná štola zajištěna mřížovými dveřmi, těžní šachta byla zasypána sutí z likvidovaných provozních budov a komíny do těžební komory byly zakryty mřížemi. Stávající forma zabezpečení má na předmět ochrany pozitivní vliv, neboť z velké části brání nežádoucím vstupům do objektu aniž by zároveň přestavovala překážku pro vlet netopýrů či významně měnila klima v dole. - Turistika, speleologie Zejména zimní vstupy a rozdělávání ohně mohou mít významný negativní vliv na zimující netopýry. V roce 2000 bylo zimoviště zabezpečeno mřížemi proti nedovolenému vstupu. Místy se však v sousedství ocelových mříží nacházejí nevelké otvory, kterými mohou nepovolané osoby vnikat do důlního díla - slaňovat do hlavní dobývací komory - a rušit zde zimující netopýry. - Absence údržby Okolí vstupních otvorů postupně díky absenci pravidelné údržby postupně zarůstá náletovými dřevinami, které by v budoucnosti mohly představovat překážku pro vlet zimujících netopýrů. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Péče o předmět ochrany by měla spočívat především v regulaci vstupu návštěvníků. V zimním období je silně žádoucí omezit návštěvy důlního díla pouze na monitoring předmětu ochrany, popřípadě jiný výzkum schválený OOP. Stávající zabezpečení vstupních otvorů do důlního díla lze považovat za vyhovující. Populace netopýra černého je v lokalitě stabilní a použité mříže pro něj tedy zjevně nepředstavují překážku. Zabezpečení vstupu je třeba pravidelně kontrolovat a provádět jeho údržbu. V rámci údržby je nezbytné věnovat pozornost také drobným průlezům na okraji mříží, kterými je možné vnikat dovnitř mimo řádný vstup. Opravy a další zásahy do vstupu je třeba provádět mimo dobu zimování. V přibližně 5 10 letých intervalech je třeba vyřezávat náletové dřeviny, které zarůstají vstupní partie díla. V tomto případě je třeba postupovat odchylně od standardního postupu a vyřezávky provádět ve vegetační sezóně od května do září, tedy mimo dobu zimování netopýra černého. Od roku 1993 je důlní dílo vedeno jako opuštěné, skarnové ložisko však není dodnes vyčerpané. Obnovu těžby, jakkoliv nepravděpodobnou, lze považovat za nežádoucí, a v případě, že by k ní došlo, je třeba vyloučit práce v dole i jeho blízkém okolí v době zimování netopýrů. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management 1.5.-30.9. Poznámka bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu Barbastella barbastellus (netopýr černý) vstupní otvory do důlního díla a jejich okolí, zarůstající nálety; výřez provádět nestandartně ve vegetační sezóně, mimo dobu zimování netopýra černého 1 x za 5 rok / let
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Cílek V. (1988) Památky hornické činnosti na skarnovém ložisku Malešov u Kutné Hory; Památky a příroda 6, Praha: 113-116 Hanzal V., Neuwirth J., Průcha M. (2001) Netopýři zimující v důlním díle Malešov u Kutné Hory; Vespertilio 6, Praha: p. 170 Hanzal V., Průcha M.; Vajner P. (1996) Významné zimoviště netopýra černého (Barbastella barbastellus) na kutnohorsku; Speleofórum 96, Praha: 58 HUTUR o.s. (2008) Chiropterologický průzkum PP Na Černé rudě, ms. 11 pp. Chochel M. (2011) Plán péče o zvláště chráněné území - Přírodní památku Malešov, (návrh na vyhlášení) na období 2011-2020, ms. 41 pp. Koubek P., Ševčíková M. (2001) Plán péče o Přírodní památku Na černé rudě na období 2001-2010, ms. 18 pp. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka E-mail: praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL MZCHÚ OOP OP ZCHÚ PUPFL SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita maloplošné zvláště chráněné území orgán ochrany přírody ochranné pásmo zvláště chráněného území pozemek určený k plnění funkcí lesa Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0213613_Malesov_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0213613_Malesov_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště