Přístup k zákonu o prevenci závažných havárií v podmínkách Moravskoslezského kraje Ing. Kateřina Blažková, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje oddělení ochrany obyvatelstva a krizového řízení Výškovická 40, Ostrava-Zábřeh katerina.blazkova@hzsmsk.cz Ing. Jana Vanková Moravskoslezský kraj Krajský úřad Oddělení odpadového hospodářství 28. října 117, Ostrava jana.vankova@kr-moravskoslezsky.cz Souhrn Moravskoslezský kraj je výrazně ovlivňován průmyslovou činností, na kterou je navázáno nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi. V zónách havarijního plánování žije v Moravskoslezském kraji 55 tisíc obyvatel a nachází se zde 170 ohrožených významných objektů (školských, zdravotnických, sociálních a dalších zařízení, ve kterých dochází ke shromažďování velkého počtu osob). Příspěvek se zabývá systémem prevence závažných havárií a havarijního plánování v okolí provozovatelů. Rozebírá přístupy a možnosti spolupráce krajského úřadu, hasičského záchranného sboru kraje, provozovatelů a dalších správních úřadů při plnění povinností vyplývajících z nového zákona o prevenci závažných havárií [1] v procesu ochrany lidských životů a zdraví při chemických haváriích, včetně řešení domino efektů mezi provozovateli a vazby na havarijní plánování území. Úvod Návrh nového zákona o prevenci závažných havárií Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. obsahuje řadu významných změn. Nový systém klasifikace nebezpečných látek a skutečnost, že se zákon Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. bude vztahovat i na pevninské zásobníky plynu, bude pravděpodobně znamenat nárůst provozovatelů objektů spadajících do dikce prevence závažných havárií. Další významnou změnou je proces schvalování bezpečnostní dokumentace, kdy podkladem pro vydání rozhodnutí krajského úřadu bude posudek, který zpracuje právnická osoba zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí. Nová právní úprava Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. dále přináší širší spolupráci mezi krajskými úřady, hasičskými záchrannými sbory krajů a provozovateli, zejména v oblasti havarijního plánování, zajištění havarijní připravenosti, informování veřejnosti a preventivně výchovné činnosti. Návrh zákona Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. dále zavádí novou povinnost provozovatelů po projednání s hasičským záchranným sborem kraje pořizovat, udržovat a provozovat v zónách havarijního plánování koncové prvky varování. Zdroje rizik v Moravskoslezském kraji V Moravskoslezském kraji (dále jen MSK ) je v současné době zařazeno 12 objektů do skupiny A a 13 objektů do skupiny B. Mezi nejvýznamnější nebezpečné látky v MSK patří amoniak, chlor, oxid siřičitý, hutní plyny, LPG, benzín a nafta. Na území MSK jsou především provozovatelé, kteří v případě vzniku závažné havárie, ohrožují obyvatelstvo toxickými látkami, které dráždí dýchací cesty a jejich dlouhodobé vdechování může vést k otoku plic až smrti. Dále jsou to provozovatelé nakládající s hořlavými látkami, kteří v případě havárie ohrožují obyvatelstvo a jeho majetek tepelnou radiací provázející požár a vznikajícími toxickými zplodinami hoření. Menší část provozovatelů v dikci zákona o prevenci závažných havárií [1] tvoří provozovatelé nakládající s látkami výbušnými, kteří ohrožují životy a zdraví lidí, jejich majetek převážně účinky tlakové vlny, která provází výbuch a rovněž šířením nebezpečných látek v ovzduší.
Bezpečnostní dokumentace Ve formě dokumentace, kterou musí provozovatel objektu zařazeného do skupiny A a B zpracovat, nedojde podle návrhu nové právní úpravy Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. k výraznějším změnám. Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A bude muset zpracovat stejně jako doposud bezpečnostní program a plán fyzické ochrany objektu, provozovatel objektu zařazeného do skupiny B bezpečnostní zprávu, podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu, vnitřní havarijní plán a plán fyzické ochrany objektu. Stávající provozovatelé, u kterých se nezmění podmínky pro zařazení objektu do skupiny A či B předloží nový návrh na zařazení a bezpečnostní dokumentaci krajskému úřadu do 1 roku od nabytí účinnosti nového zákona. Provozovatelé, u kterých se změní podmínky pro zařazení objektu do skupiny A či B, zašlou krajskému úřadu návrh na zařazení a posouzení rizik do 1 roku od nabytí účinnosti nového zákona a bezpečnostní dokumentaci do 2 let od nabytí účinnosti zákona. Nově je navržen proces schvalování bezpečnostní dokumentace (bezpečnostní program a bezpečnostní zpráva) a rovněž se předpokládá prodloužení lhůty pro předložení těchto dokumentů krajskému úřadu bezpečnostní program do 6 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektu do skupiny A a bezpečnostní zpráva do 9 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zařazení objektu do skupiny B. V procesu schvalování bezpečnostní dokumentace se nově objevuje termín posudek návrhu bezpečnostní dokumentace ten si krajský úřad vyžádá po předložení bezpečnostní dokumentace u právnické osoby pověřené ke zpracování posudku (zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí). V návrhu nové právní úpravy Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. se předpokládá úhrada tohoto posudku správním poplatkem, který provozovatel zaplatí krajskému úřadu. Lhůta pro zpracování posudku nesmí být delší než 60 dnů, ve složitých případech může být prodloužena o dalších 30 dnů, což jistě prodlouží schvalovací proces (dosud krajský úřad musí rozhodnout do 90-ti dnů). S touto skutečností bude třeba počítat zejména u schvalování dokumentace nových objektů před kolaudací. Další změna v nové právní úpravě Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. se týká posouzení rizik (dnes analýzy a hodnocení rizik) závažné havárie, kterou musí provozovatel nového objektu předložit krajskému úřadu souběžně s podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí. K posouzení rizik musí krajský úřad rovněž zajistit zpracování posudku (obdobně jako u bezpečnostní dokumentace). Zóny havarijního plánování Odpovědnost za stanovení zóny havarijního plánování, která je dle nového zákona Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. výstižněji definována jako území, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu, nese krajský úřad. V MSK se na stanovení zóny havarijního plánování (dále jen ZHP ) spolupodílí hasičský záchranný sbor kraje (dále jen HZSK ). Důvodem je zejména fakt, že právě HZSK dále s tímto územím pracuje a zpracovává opatření ochrany obyvatelstva formou vnějšího havarijního plánu. Přestože tato forma spolupráce není dána současnou ani připravovanou legislativou, v MSK se osvědčuje a usnadňuje nejen proces stanovování ZHP, ale i navazujícího zpracování vnějšího havarijního plánu (dále jen VHP ), jeho schvalování, projednávání a prověřování. Nově se bude zákon Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. vztahovat i na pevninské podzemní zásobníky plynu. V MSK jsou situovány dva podzemní zásobníky plynu, Štramberk a Třanovice. Jedná se o rozsáhlé areály na povrchu složené s těžebních sond, které propojují uskladňovací prostor s povrchovou technologií podzemních zásobníků plynu. Podle stávající právní úpravy [3] nelze ZHP u těchto zásobníků stanovit. Návrh nové vyhlášky [4] umožňuje její stanovení s využitím tlaků na jednotlivých zařízeních povrchové technologie či bezpečnostních pásem v okolí jednotlivých těžebních sond a povrchové technologie podzemních zásobníků plynu. Nově tak v MSK vzniknou další ZHP, pro které bude pro účely ochrany obyvatelstva zpracován VHP a v návaznosti na něj havarijní karty pro zásah složek IZS. Mezi další nové povinnosti provozovatele v návrhu zákona Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. patří předložení vnitřního havarijního plánu a podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a vypracování vnějšího havarijního plánu (dále jen Podklady ) rovněž HZSK. Tato skutečnost po přijetí navrhované právní úpravy v praxi povede k efektivnější komunikaci mezi provozovatelem a HZSK jako zpracovatelem VHP. Vnitřní havarijní plán spolu s Podklady jsou nejdůležitějšími dokumenty a zdroji informací pro vypracování VHP. Předkládání těchto dokumentů a jejich aktualizací rovněž HZSK umožní
efektivnější aktualizaci zpracovaných VHP. Dle v současné době platné legislativní úpravy [1] vnitřní havarijní plány a Podklady nejsou poskytovány zpracovateli vnějšího havarijního plánu legitimní cestou, ale pouze na základě vůle, dobrovolnosti krajského úřadu. V praxi tak může docházet k případům, že je vnitřní havarijní plán změněn a aktualizován a uložen na krajský úřad, aniž by se změny promítly do vnějšího havarijního plánu. Tento stav může být odhalen pouze při integrované kontrole. Z důvodů sjednocení přístupů havarijního plánování v areálech, kde činnost provozuje více provozovatelů v dikci zákona o PZH [1], se v návrhu nového zákona Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. objevuje možnost zpracování společného vnitřního havarijního plánu. V současném stavu postupy k řešení závažných havárií v jednotlivých vnitřních havarijních plánech na sebe ne vždy navazují a jejich sjednocení bývá v praxi velmi obtížné. Z tohoto důvodu se jeví jako nejefektivnější společný vnitřní havarijní plán. Společný havarijní plán rovněž lépe ošetří systém řízení ve vztahu k domino efektům. Vnější havarijní plán Zpracovatelem vnějšího havarijního plánu je HZSK Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Způsob zpracování a odpovědnosti za zpracování VHP byly předem projednány v příslušných bezpečnostních radách. Mezi garanty zpracovávající vybrané plány konkrétních činností patří: odbor zdravotnictví krajského úřadu, který odpovídá za zpracování Traumatologického plánu, krajská hygienická stanice, která garantuje zpracování Plánu zamezení distribuce a používání potravin, krmiv a vody, kontaminovaných nebezpečnou látkou, krajská veterinární správa Státní veterinární správy, která je garantem Havarijního veterinárního plánu, Policie ČR příslušné Městské ředitelství, které garantuje zpracování Plánu zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a Plánu regulace pohybu osob a dopravy. Garanty další části VHP je HZS MSK. V průběhu zpracování VHP má velký význam spolupráce s provozovatelem, neboť právě provozovatel má největší povědomí o potenciálních rizicích, zná nejlépe technologie a postupy, případná opatření k minimalizaci nehod apod. Návrh VHP je předáván krajskému úřadu, který zajišťuje jeho rozeslání k vyjádření dotčeným orgánům státní správy a dotčeným obcím v zóně havarijního plánování a dále pak zajišťuje veřejné projednání VHP. Krajský úřad shromažďuje všechna vyjádření a připomínky a zpětně je postupuje HZS MSK, který je zapracovává do finální verze VHP. Vnější havarijní plán následně projednává příslušná bezpečnostní rada a schvaluje starosta obce s rozšířenou působností nebo hejtman Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. Návrh nového zákona Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. umožňuje HZSK vyžadovat přímo od provozovatele další nezbytné údaje k zpracování VHP. Jedná se o legitimnější cestu, kdy mohou být další podklady zpracovateli VHP od provozovatelů vyžadovány přímo, nikoliv přes prostředníka, krajský úřad. Nově se v zákonu Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. objevuje povinnost provozovatelů zařazených do skupiny B projednávat s HZSK pořizování, udržování a provozování koncových prvků varování v ZHP. V praxi to bude znamenat, že HZSK se bude vyjadřovat k záměru provozovatelů pořizovat koncové prvky varování jak ve svém areálu, tak bude apelovat na umisťování nových v zónách havarijního plánování. Je pravděpodobné, že pro realizaci budou HZSK s jednotlivými provozovateli uzavírat pro tyto účely smlouvy o spolupráci. Obsahová část VHP je dána prováděcí vyhláškou [3]. V praxi jsou VHP rozsáhlými dokumenty, které nevyhovují efektivnímu rozhodování při řešení reálné havárie, proto HZS MSK zpracoval pro jednotlivé scénáře tzv. Havarijní karty pro zásah složek IZS, které jsou pracovní dokumentací k VHP. Definují základní pravidla postupů pro zasahující složky. Z praktického hlediska jsou zpracovány ve formátu A 4. Havarijní karty jsou dostupné jak jednotkám jedoucím na místo události v papírové i elektronické podobě, tak i dalším zasahujícím složkám IZS. U provozovatele jsou uloženy spolu s dokumentací zdolávání požáru. Operační a informační středisko integrovaného záchranného systému má vytvořen software k výběru a editaci havarijních karet. Velký důraz je kladen na grafickou část, vytvořenou v prostředí geografických informačních systémů, kde jsou vizualizovány údaje o rozsahu havárie, pokrytí území signálem sirén, zhodnocení přístupových cest k objektu, plánování uzávěry, ohrožené významné objekty apod.
Informování veřejnosti a řešení dopadů závažných havárií Oblasti informování veřejnosti je v nové právní úpravě Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. oprávněně věnována větší pozornost, neboť pouze informovaný občan znalý zásad sebeochrany je schopen správně reagovat a rozhodovat se po vyhlášení signálu všeobecná výstraha. Plány konkrétních činností, které jsou nedílnou součástí VHP, při plánování opatření k ochraně obyvatelstva vycházejí z faktu, že obyvatelstvo má povědomí o ohrožení v oblasti, ve které žije, zná zásady žádoucího chování. Jedním z nástrojů, jak zajistit přípravu obyvatelstva, je jeho informování v dikci zákona o PZH [1] prostřednictvím informace v listinné a elektronické podobě. V návrhu nového zákona Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. je rozšířena povinnost zpracovat informaci veřejnosti i pro objekty zařazené do skupiny A. Krajský úřad ve spolupráci s HZSK a provozovatelem zpracuje pro objekty zařazené do skupiny A i B jasně a srozumitelně formulovanou informaci a tuto zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup (v praxi bude nejčastěji umísťována na internetu krajského úřadu, HZSK, dotčených obcí nebo může být publikována v jiném prostředí, ve kterém budou tato data shromažďována centrálně, např. s využitím informačního systému prevence závažných havárií, který je nově do návrhu zákona Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. zakomponován). Dále, stejně jako doposud, pro objekty zařazené do skupiny B vypracuje krajský úřad písemnou informaci, kterou minimálně jednou za 5 let poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování. MSK již nyní zpřístupňuje informaci obyvatelstvu na stránkách krajského úřadu, HZSK a portálu chemický monitoring [6]. Písemná informace je v MSK distribuována obyvatelstvu v podobě letáku formátu A4. Příklad vydávaného letáku je v příloze tohoto příspěvku. Nově se dále upravuje povinnost krajského úřadu zpracovat a po projednání v bezpečnostní radě kraje poskytnout veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o vzniku a následcích závažné havárie a o nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejich následků. Krajský úřad opět tuto informaci zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Návrh budoucích preventivních opatření, která nejsou uvedena v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie a která mohou vést ke zlepšení prevence závažných havárií, dle nového zákona Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. zpracuje krajský úřad ve spolupráci s HZSK. Dle platné legislativy [1] v praxi jen velmi zřídka a dle ne zcela zřejmých pravidel dochází ke konzultacím zpráv o havárii v působnosti zákona o prevenci závažných havárií [1] s HZSK, které havárii vyšetřují. Územní a stavební řízení Krajský úřad je dotčeným orgánem na úseku prevence závažných havárií při projednávání územně plánovací dokumentace, v územním řízení, případně ve stavebním řízení [1]. Dle nové právní úpravy Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. se předpokládá, že bude krajský úřad v těchto řízeních vydávat závazné stanovisko, které bude podkladem pro vydání rozhodnutí v územním či stavebním řízení. Z dosavadní praxe je známo, že ne vždy je v podkladech (dokumentaci) pro tato řízení uvedeno množství a klasifikace nebezpečných chemických látek a směsí a tudíž není možné vyhodnotit, zda se jedná o objekt, který bude nutno zařadit do skupiny A či B. Navíc nově bude mít krajský úřad povinnost nechat si zpracovat posudek k posouzení rizik závažné havárie, stejně jako k bezpečnostní dokumentaci. Toto všechno povede k průtahům jednotlivých řízení. Hasičský záchranný sbor kraje je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení z hlediska ochrany obyvatelstva Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. V územním řízení HZSK uplatňuje stanovisku požadavkem civilní ochrany Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.: k zásadám územního rozvoje, ve kterém navrhuje území ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území, územního plánu obce, ve kterém předává podklady pro návrh ploch zón havarijního plánování, regulačního plánu, ve kterém uplatňuje požadavky na pozemky a požadavky na jejich využití pro opatření vyplývající z určení zón havarijního plánování. V oblasti stavebního řízení HZSK uplatňuje požadavky na stavby pro průmyslovou výrobu a skladování. V současné době se při uplatňování požadavků ochrany obyvatelstva HZSK potýká s nedostatečným zázemím s ohledem na neexistenci technických norem či jiných předpisů umožňující praktické a efektivní uplatňovaní výše uvedených požadavků, které jsou nyní uplatňovány na základě vůle a dobrovolnosti projektantů či investorů, než na základě platných právních předpisů.
Závěry Rok 2015 a 2016 bude klíčový pro zavádění nových požadavků legislativy PZH, která reaguje na implementaci SEVESO III direktivy do právního řádu ČR. Nejen provozovatelé, ale i krajské úřady a HZSK se budou potýkat s celou řadou změn, které mají vést k efektivnějšímu systému prevence závažných havárií a havarijního plánování. Velkým přínosem je rovněž fakt, že návrh nového zákona Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. reflektuje koncepci ochrany obyvatelstva Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a posiluje vazby mezi provozovateli, coby původci havárie a státní správou, s cílem posílení spoluodpovědnosti a vazby na havarijní plánování území a ochranu obyvatelstva v zónách havarijního plánování.
Příloha: Informace pro obyvatelstvo v ZHP
Literatura [1] Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), 2014 [vid. 2014-11-25]. Dostupné z http://www.komora.cz/pro-podnikani/legislativa-a-normy/pripominkovani-legislativy/nove-materialyk-pripominkam/84-14-navrh-zakona-o-prevenci-zavaznych-havarii-zpusobenych-vybranymichemickymi-latkami-t-3-7-2014.aspx. [2] Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 25, s. 842. [3] Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 73, s. 3461. [4] Vyhláška č. 103/2006 Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu. In: Sbírka zákonů České republiky. 2006, částka 36, s. 1201. [5] Návrh vyhlášky o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a rozsahu zpracování vnějšího havarijního plánu, 2014 [vid. 2014-12-12]. [6] MV-GŘ HZS ČR. Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030. 1. vyd. Praha: MV-GŘ HZS ČR, 2013. 75 s. ISBN 978-80-86466-50-7. [7] Informační portál Chemické havárie. [on-line]. HZS MSK, 2014 [vid. 2014-12-12]. Dostupné z http://chemon/hzsmsk.cz/. [8] Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. In: Sbírka zákonů České republiky. 2002, částka 133, s. 7730.