Milí mariánští ctitelé!

roník 13. 2/2002 Milí mariánští ctitelé! Jsem rád, že vás mohu pozdravit. Ve svém srdci na vás myslím a pamatuji. Dostáváte do rukou nový Pozdrav ze Ktin. Najdete v nm vzpomínky tch, kterým naše poutní místo pirostlo k srdci a mnoho znamenalo a znamená pro jejich život. Jsem pesvden, že jejich zážitky potší i vás. Snad nkoho povzbudí k napsání podobných osobních zkušeností. Letošní putování k Pann Marii Ktinské bylo opt bohaté. Zaslouží si, abychom si je strun pipomnli. Mnozí jste byli pi tom, jiní se prostednictvím Pozdravu dozvíte, co se na zdejším poutním míst letos událo. Také se seznámíte, co chystáme v dalším poutním období. Jako obvykle pidáme i potebné informace. S nkterými se ješt setkáme u Panny Marie Ktinské, na poutním míst tolik obdivovaném a asto nazývaném: Zjevení Boží slávy, Úžasné místo!, Pekrásné místo klidu a lásky. Mnoho krásných chvil, plných lásky, radosti a pokoje vám u trnu Panny Marie Ktinské vyprošuji a zplna srdce žehnám P. Tomáš Prnka, duchovní správce

Ped osmdesáti lety zemel zdejší dlouholetý fará Bernard Pátek. Uvádím zápis z knihy: Poad služeb Božích r. 1922: P. Bernard Pátek se narodil 28. ervna 1851 v Brn. Jeho otec byl kostelníkem u sv. Jakuba v Brn, jmenoval se Ferdinand a vodíval poutníky na poutní místa. Jeho matka Marie roz. Bílá. Na knze byl vysvcen 26. ervence 1875 v Brn. Od 9. záí 1875 byl ustanoven kooperátorem v Mor. Budjovicích. Roku 1877 kooperátorem v Brn-Zábrdovicích, faráem v Ochozi od 26. února 1880. 28. ervna 1892 v den svých narozenin byl presentován od tehdejšího majitele ktinského pana Moice šlechtice Teubera na faru ktinskou a dne 3. ervence 1892 ped polednem jako fará Ketínský investován. Dne 24. prosince 1902 jmenován konsistorním radou. V zápise z 23. 7. 1922 teme: Praskla struna, jež po 30 rok znla nám hymnus sladných tón vpravd knžské innosti a práce, rozbit zvon, jenž hlaholil nám po 30 rok harmonii Božských pravd Kristových, zlomen kvt, jenž mezi námi po 30 rok šíil líbeznou vni vzácných vlastností vzorného charakteru lovka, pítele, knze. Váš duchovní otec, vldp. rada ktinský Bernard Pátek zemel. Osiela vaše farnost, osiela poutní vaše svatyn, zbavena svého dlouholetého, nadšeného strážce. Prozatímním správcem je ustanoven dosavadní zdejší kaplan, vldp. František Hanzl. Nezapomínejte v modlitbách na zemelého, modlete se zárove, aby Pán poslal na osielou vinici služebníka opt vrného.

Kdybyste se podívali do poutního kalendáe ve Ktinách, zjistili byste, že každoron zaátkem ervence picházejí do Ktin poutníci z malé vesniky Tištín, kde jsem se narodila. Stejn tomu bude i letos. Moje vzpomínka na tuto pou je stará více jak ti tvrt století. Jako dti jsme se na pou vždycky moc tšily. Byla to jedna z nejvtších událostí roku, na kterou se vesnice dlouho pipravovala, vždy pou trvala dva dny. Náš prvod tvoený vozy a koáry vyjíždl z Tištína pes Ivanovice na Hané do Vyškova. Tady pro vtšinu z nás zaala její pší ást. Dodnes si vzpomínám na množství jahod, které jsme cestou do Bukovinky a dál do Ktin v lese trhali. V ele prvodu nesli ministranti kíž a korouhviky, potom šly družiky a mládež, za nimi ženy a muži. Zpívali jsme mariánské písniky. Pedíkáva vždy kousek písn hlasit pednesl a procesí ji po nm pezpívalo, nebo jsme se modlili rženec. Když už jsme se blížili do Ktin, nastal velký shon. Maminka pro mne i sestru nesla celou cestu vyžehlené bílé šaty a tak jsme se musely pevléknout a obout. Ktinský kostel nás vítal vyzvánním zvon. Byla to krásná a slavnostní chvíle. Místní knz nás pivítal a my jsme se vydali hledat nocleh. V chalupách na slám, nkdy i v hospod na he. Jídlo na cestu nesla miminka s sebou, nejastji chleba a tvaroh utený s máslem a buchty. Pro nás malé bylo velkým zážitkem, když jsme ve Ktinách v hospod u Pásk mohli jít na polévku. * * * * * Druhý den byla mše svatá. Nkteí z poutník vystoupali kostelní schody na kolenou. Nás, dti, nejvíce pitahovalo množství stánk na námstí s cukrovými rženci, píšalkami, obrázky a oberstvením. Má mladší sestra mi pipomnla ješt jednu vc. Ve Ktinách jsme tradin potkávali i poutníky z nmeckých vesnic. Ženy v tom prvodu byly obleeny celé v erném a mly oranžové punochy. My jsme se modlili esky, oni nmecky. Na zpátení cest pro nás pijely vozy až do Raic. Doma nás pišli pivítat snad všichni rodinní píslušníci, jako bychom se vraceli z Ameriky. My jsme pijíždli opálení a plni dojm, které nám vydržely až do zimy. Každému jsme také vždy pivezli nco na památku. Nejslavnjší pou do Ktin se konala v roce 1926. Procesí neslo do kostela dar obraz namalovaný místním malíem pokoj, panem Adamíkem. Na poízení obrazu se skládala celá vesnice. Je na nm vyobrazen tištínský kostel a nad ním Panna Maria s Ježíškem. Když mi bylo 86 let, byla jsem ve Ktinách naposledy. Náš obraz má v kostele stále své estné místo. To mne velmi dojalo. Možná jsou v mém vzpomínání njaké nepesnosti, ale to víte, pam si s námi zahrává. Pro mnohé z vás je to už opravdu kus historie. Napsala Marie Kostihová z Brna. Pvodn uvedeno v Týdnu u nás.

Pišlo jaro roku 1968. V kostele u sv. Jakuba v Brn byla na vývsce zpráva: Pan biskup Karel Skoupý se vrátil z dlouholeté internace a ujal se opt svého úadu na biskupském stolci na Petrov. Na oznámení stálo, že chce pi mši svaté o svatodušní nedli podkovat Pann Marii Ktinské za šastný návrat do své diecéze v Brn. Byla svatodušní nedle. O pl 10. hodin se rozeznly ktinské zvony. Proud poutník zesílil. Když se ped desátou rozezvuely zvony podruhé, vyšel pan biskup v prvodu družiek ze ktinské fary. Z krušpánku a barvínku ml upletený nkolika metrový vnec, který byl protkán poupátky z rží. Otec biskup kráel uprosted. Krojovaná kapela mu hrála na cestu do kostela píse Máti Pán pesvatá. Když poutníci uvidli tvá naplnnou láskou a pokorou, všichni zjihli radostí. Všichni vidli, že mnohaletá internace se na nm podepsala. Ztžka vyšel po schodech ke kostelu, kde ho uvítal ktinský fará. Varhany se naplno rozezvuely a kostel zahml zpvem písn Chválu vzdejme, Moravané, kterou složil bývalý ktinský fará Bernard Pátek. Pan biskup záil radostí. Poklekl u oltáe a zaal se vroucn modlit. Všichni s ním prožívali tuto tichou chvíli díkvzdání. Když povstal, zaznla píse Ejhle oltá Hospodinv záí. Pan biskup usedl na sedes pod Ukižovaným a radostn pozoroval ty, kterým zasvtil svj život a oni mu i Pann Marii zstali vrni i pes všechny nástrahy a pekážky. V kázání se svil poutníkm, jak rád již od mládí chodil do Ktin o svatodušní nedli na pou. Dokonce jako chlapec nkolikrát jel se svými rodii na voze a když povyrostl, chodil s procesím a mnohokráte putoval ticetikilometrovou cestu z Lipvky do Ktin pšky. A nyní, když už m opouštjí síly, vracím se na toto poutní místo, posvcené kroky soluských bratí, kteí dali obci i jméno. Projevil také radost nad tím, že vidí kolem sebe tolik mladých lidí a dtí a že pišli z lásky k Pann Marii. Ke konci kázání se zdálo, jako by se s Pannou Marií louil a byl ve Ktinách naposledy za ti roky nato zemel. Na závr bohoslužby se nesla chrámem jeho oblíbená píse Maria, Maria, nad slunce jasnjší, nad msíc krásnjší. Když všem pítomným požehnal, pomalu odcházel a k tomu znla chrámem píse Ote náš, vyslyš nás, zachovej nám národ náš. Odpoledne bylo požehnání a Te Deum a po nm otec biskup znovu promluvil k poutníkm. Všechny potšil, že se bude opt konat ve farnostech bimování. Zavzpomínal na všechny poutníky, kteí do Ktin putovali a nezapomnl ani na Šebestiána Kubínka, apoštola dobré knihy, z Blažovic. Vždy koníval svou dlouhou pou po mariánských poutních místech ve Ktinách. Zde ped sochou Panny Marie prokleel mnoho hodin, aby naerpal nové síly pro další cestování. Po promluv se otec biskup rozlouil s poutníky. Ti mu zpívali na cestu píse Ó Matko Pán, Matko rajských krás. Vzpomínka uvedena v letním Pramínku autor Alois Benda

Ve stedu 8. kvtna se uskutenila tato tradiní a mezi mladými Brna a okolí známá pší Pou, jako jedna ze dvou hlavních akcí brnnského dkanátu. Oznaení tradiní je opravdu na míst, protože letos byla uspoádána již po sedmé mladými ze skupiny Elpis. Ta sdružuje zástupce mládeže jednotlivých farností msta Brna. Úastníci letošního putování vyrazili po skupinkách z místa srazu - okrajové mstské ásti Brno-Lesná. Hned v úvodu byli pivítáni generálním vikáem brnnské diecéze Mons. Jiím Mikuláškem, který mladé každým rokem svým jménem na tuto Pou zve. Letos pozvání pijalo nco pes 200 mladých. Mottem letošní Pouti se stal úryvek z Matoušova evangelia: Vy jste sl zem. Vy jste svtlo svta. - tedy motto, které pro tento rok vyhlásil pro svtové setkání mládeže v Torontu Svatý Otec. Poutníci dostali na cestu zajímavý úkol: pijít na to, jak být v souasné dob tou solí zem a svtlem svta. Zamýšlet se a diskutovat mli možnost ve svých skupinkách vedených vždy animátorem. Na pomoc jim byl dán vzor lovka, který to již kdysi dávno dokázal zcela beze zbytku - Panna Maria. Ve svtle jejího života tedy hledali recept pro to, jak to dokázat v dnešní dob. Své postehy potom mli možnost prezentovat v odpoledním programu ve Ktinách. Ta letošní Pou byla také plná symbol. Krom tradiní nše a Poutního kíže, posvceného v loském roce bývalým apoštolským nunciem v R arcibiskupem Giovannem Coppou, byla nesena sl - symbol pravé a nezkažené víry a svtlo - symbol touhy po pravd a plnosti života. Každá skupinka mla po trase tu výsadu nést v ele prvodu tyto symboly specifické pro letošní rok danou ást cesty. Novinkou byl také symbol poutnické hole a vlastn celé postavy poutníka, který šel vždy pár krok ped výpravou a ukazoval jim tak cestu. Ve Ktinách mladé pivítal na vstupním schodišti do utichajících zvon místní otec Tomáš Prnka. Vyjádil radost nad tím, že tato tradice poutí mladých je stále živá a rozrstá se. Dkazem toho je i rozšíení této akce pro sousední dkanáty, které také putovaly svými trasami tak, aby se všichni spolen sešli práv ve Ktinách a mohli alespo jednou v roce být takto pohromad a zažít jednotu církve.

Vrcholem celé Pout byla koncelebrovaná mše svatá za úasti nkolika knží, mladých poutník, ale i tch, co pišli i pijeli jen na tuto mši. Otec generální viká v homílii reagoval na závry úkolu mladých a pidal nkolik svých posteh, jak se inspirovat životem Panny Marie pro situace souasného života. V závru mše svaté vystoupili pítomní tyi delegáti nedávno skoneného Celostátního fóra mládeže ve Žáru nad Sázavou a seznámili pítomné s jeho prbhem a závry. Nakonec tedy nezbývá než vyjádit díky všem poutníkm, kteí tvoili opt neopakovatelnou atmosféru pšího putování krásnou sluncem prozáenou jarní pírodou, a tak odpovdli na pozvání spoleného prožití tohoto dne. Dík patí i mladým z okolí, kteí zareagovali na výzvu setkání sousedních dkanát. Bhem roku se snad tato myšlenka ješt více rozšíí a dojde svého naplnní i s ostatními mladými ty dkanát kolem Brna 8. kvtna 2003. A kdo by se chtl dovdt více, popípad se podívat na fotky, tak vše najde na internetových stránkách www.katolik.cz/elpis v rubrice Dkanátní akce. Podkování Chci Vám podkovat za vaše dopisy a pozdravy. Krásný pozdrav z íma nám poslal bývalý apoštolský nuncius arcibiskup Giovanni Coppa. Cituji: Roma 5. ervna 2002 Nejdstojnjší, milý ote Tomáši! Dkuji Vám srden za Váš pozdrav z hlavního poutního dnu ve Ktinách. Bylo to pro mne velmi krásné a vzpomínal jsem znovu na všechny pouti u Vás. Pozdravuji všechny, kteí podepsali kartiku. A dkuji také moc za krásné fotografie. Zapla Pán Bh. V modlitbách spojený s Vámi a se všemi + Giovanni Coppa ------------------ Z farnosti, kde onemocnl duchovní správce. Proste s námi za jeho uzdravení. U Vás to spíš Panna Maria Ktinská uslyší a snad nás vyslyší. ------------------ Dkuji za zaslané Pozdravy ze Ktin. Moc m vše zajímalo, peetla jsem vše a mám radost, jak krásn vše vedete u Matky Boží Ktinské. Prosím Vás o modlitbu pro celou mou širokou rodinu. Mám 17 pravnouat. Je mnoho starostí a kíž. Dkuji mnohokrát. ------------------ Díky také mnohým novomanželm za pozdravy ze svatební cesty i za radostná oznámení narození jejich dtí.

Pou do Ktin bývala pro nás omladinu velká slavnost, na kterou jsme se tšili od jara. Z nádraží z elic jsme jeli do Vyškova vlakem. U nádraží ve Vyškov jsme se seadili za ozdobeným kížkem a pes Drnovice, Raice šli dále pšky za zpvu mariánských písní celou cestu lesem. V Bukovince jsme šli na ofru a po chvíli odpoinku pokraovali do Ktin. Cestou nás doprovázel jeden rolník s komi a povozem, který nám vezl jídlo a vci a v pípad únavy si mohli starší lidé na voze i chvíli odpoinout. První cesta ve Ktinách vedla do kostela, abychom se poklonili Pann Marii a podkovali za šastnou cestu a za všechna dobrodiní. V kostele byla pro nás sloužena mše sv. Ubytováni jsme byli naproti kostelu, kde bývala pekárna. Brzy ráno jsme šli ke svaté zpovdi a potom byla mše svatá. Starší lidé zstali až do poledne v kostele. Po obd jsme se seadili a šli do Sloupu, kde jsme mli další pobožnost. Ráno po mši sv. jsme se vydali na zpátení cestu lesem pes Otinoves až do Myslejovic, kde na nás ekali naši vesniané s koáry a povozy, aby si nás, unavené, odvezli dom. Tyto pouti jsem konával až do doby, kdy jsem narukoval na vojnu. Byly to nezapomenutelné zážitky. Te jezdím s dtmi a vnouaty. Z našich poutí Po celý msíc kvten znly na našem milém poutním míst mariánské chvály a zpvy. Picházeli poutníci zblízka i z daleka. Picházeli pšky, na kolech auty, autobusy. Všem bylo u nebeské Matky moc dobe. 1. kvtna jsme pokraovali v desetileté píprav na velké jubileum ktinské, které nám stále pipomíná nápis na opravené kaplice v Bukovince: Zde se roku 1210 zjevila Panna Maria Ktinská. Dá-li Pán Bh se zde opt v roce 2003 sejdeme. Hasiská pou V nedli 5. kvtna 2002 mli hasii ve Ktinách svoji pou. Bylo zastoupeno více než dvacet hasiských jednot. V 10 hodin vyšel slavnostní prvod od koupališt ke kostelu, kde v 10.30 se slavila poutní mše svatá. Všechny úastníky pivítal místní starost Ing. Stanislav Klíma, po mši svaté všem podkoval krajský hejtman Ing. Stanislav Juránek, který jako lektor peetl druhé tení. Odpoledne za mírného dešt jsme sledovali ukázky staré i souasné hasiské techniky. Celou slavnost doprovázela mládežnická dechová hudba Bivojanka z Jedovnic. Již te se te se tšíme na další hasiskou pou 4. kvtna 2003. 1. jarní pou 11. a 12. kvtna jsme za krásného poasí a za velké úasti slavili první jarní pou. V sobotu jsme uvítali tradiní poutníky z Bestu (kolem oltáe procesí ítalo 384

poutník), Hulína, z Benešova, Veselí nad Lužnicí, Dolních Dunajovic, Poštorné, Šternberka, z Damboic, Fatimský apoštolát, Boskovic a další. Mnozí z poutník piputovali pšky. Zasloužili by si poutnický pamtní list. V nedli 12. kvtna za velké úasti poutník z Pavlovic u Kojetína, Jesence, Pivína, ehovic, Pustime a dalších sloužil mši svatou novoíšský opat Marian Rudolf Kosík OPraem. Pi hrubé mši svaté a pi odpolední pobožnosti zpíval vysokoškolský umlecký pvecký soubor z Pardubic. Dirigentka souboru s nadšením prohlásila: Zpívali jsme na mnoha místech, na zámcích, v tuzemsku i v zahranií, ale nikdy na tak krásném míst jako ve Ktinách. Hlavní pou 19. kvtna Již v pedveer hlavní pouti se náš chrám tém zaplnil. Hlavním celebrantem byl blanenský pan fará Jií Kaa, kázání pronesl jeho kaplan Pavel Kafka. Po veerní mši svaté tradiní svtelný prvod pes ambity a kapli svaté Anny. Doprovázela nás hudba z Lipové. Na Hod Boží svatodušní jsme v zaplnné mariánské svatyni pivítali vzácného poutníka apoštolského nuncia Mons. Erwina Josefa Endera. Bohoslužba slova zaznla esky, bohoslužba obti latinsky. Kázání pronesl apoštolský nuncius nmecky, které bylo esky tlumoeno. Zaznly podntné myšlenky o psobení Ducha svatého. Z kázání uvádím: Pijíždím k vám dnes o slavnosti letnic s obzvláštní radostí, abych spolen s vámi oslavil tento velký svátek církevního roku. Panu farái a rektoru této mariánské svatyn dkuji za pátelské pozvání. Od srpna minulého roku, kdy jsem se ujal úkolu zástupce Svatého otce ve vaší zemi, tj. ped devíti msíci, je to dnes má první úast na pouti k milostnému obrazu Matky Boží. Vím, jak moc byl s tímto poutním místem spjat mj pedchdce, arcibiskup G. Coppa. Rovnž je nám všem známa velká láska a úcta našeho nynjšího Svatého otce Jana Pavla II., k Pann Marii, matce našeho Pána. Jeho heslo zní:? Totus tuus Jsem zcela tvj, Maria! Odpoledne jsme spolu s apoštolským nunciem chvalozpvem: Bože chválíme Tebe podkovali za krásné chvíle u trnu Panny Marie Ktinské. Ale tím hlavní pou ješt neskonila. Piputovali poutníci ze šlapanické farnosti. Mši svatou pro n sloužili jejich knží. Orelská pou Poslední májová nedle patila orlm a orlicím župy dr. Jana Sedláka. Prvod s orelskými prapory doprovázela Damboanka, která hrála i v kostele pi poutní mši svaté. Odpoledne pak pokraovala pou na orelské základn v Bukovin. Vpravd bohatý mariánský msíc máj Panny Marie Ktinské. Ani v ervnu neutichly mariánské chvály. Velmi navštívena vyškovská pou, kterou vedl vyškovský dkan Antonín Šefek. Bohoslužbu obohatil vyškovský chrámový sbor a schola. Krásn vyznla i odpolední adorace.

Závr msíce ervna patil hanácké pouti. Sešli se poutníci z Hané, ze Sloupu a z jiných míst. Ve zpovdnicích bylo snad rušnji než o hlavní pouti. Sloupští a ivanovití tradin piputovali se soškami Panny Marie, s družikami a muži ze Sloupu se starobylým praporem. Hlavní mši svatou sloužil ivanovický pan fará P. Miroslav Hib. Sloupské poutníky pišel pozdravit jejich pan fará P. František Kozár a pan kaplan P. František Putna. Chci také pipomenout tradiní pou z farnosti Tištína. Mši sv. pro n sloužil jejich rodák P. František Krejsa. Tištínští mu popáli k jeho stíbrnému knžskému jubileu. Další mše svatá patila lipoveckým, pro které sloužil mši svatou také jejich pan fará P. Josef Šiška. Co píši tyto ádky, již se tšíme na svatoanenskou pou, kterou budeme slavit již za nkolik dní. Ješt se zmíním o dkovné bohoslužb, kterou slavil P. Lukasz Szendzielorz z Bluiny. Piputoval s dtmi, které byly u 1. svatého pijímání. V nedli 14. ervence 2002 jsem se zúastnil v Blažkovicích vzpomínkové bohoslužby vnované výroí 120 let od smrti Šebestiána Kubínka. Byl velikým ktinským poutníkem. Do Ktin pinesl adu knih, které uchováváme ve farní knihovn. Pší putování Pší poutníci do íma zvou mládež, rodiny a každého na pší pou na Velehrad. Trasa putování: Pondlí 19. srpna Žár n/sáz. Velké Meziíí Úterý 20. srpna Velké Meziíí Tišnov Steda 21. srpna Tišnov Ktiny tvrtek 22. srpna Ktiny Milonice Pátek 23. srpna Milonice Klimentek Buchlovice Sobota 24. srpna Buchlovice Velehrad, kde bude ve 12 hodin mše sv. a v 16 hodin závrené požehnání POZOR ZMNA!!! Svatohubertská pou se pekládá ze 3. listopadu na 10. listopadu 2002. V 10.30 hodin budeme slavit svatohubertskou mši. Zazní lesní rohy a myslivecké zpvy. V kostele bude umístna socha sv. Huberta poítáme i se speciální lesní výzdobou. Srden zveme!

Tradiní svcení kvtin a bylin pipadá na nedli 18. srpna. Bude k dostání náš aj Pozdrav ze Ktin. Možná vydáme i speciální bylinný aj k této pouti. Po mši sv. bude v ambitech pipravena ochutnávka rzných bylinných aj. Pipraví Rosa canina. K svcení si pineste kvtiny a byliny. Dušikovou pou plánujeme na 20. íjna 2002 za úasti strahovského opata Michaela Pojezdného OPraem. O dušikové pouti vyvšujeme úmrtní oznámení (parte), jak je nám bhem roku posíláte. Pokraujeme v pobožnosti prvních mariánských sobot. 7. záí uvítáme poutníky z ejkovic a okolí, 5. íjna z Moravských Prus, Bosonoh a další, 9. listopadu z Brna Králova Pole a 7. prosince pobožnost spojenou s mikulášskou nadílkou povede P. Pavel Kopecký, dkan z Letovic. Zaínáme vždy v 15.30. Díky za pokrmy, které pinášíte a požehnané pak rozdáváme. Mžete si napsat i prosby, které pak položíme na oltá. Fatimské pobožnosti v novém kostele v Bezin pokraují: v úterý 13. srpna za úasti P. Miroslava Parajky a jeho farník. V pátek 13. záí pobožnost povede P. Václav Novák, fará v Budišov a Pyšelu. V nedli 13. íjna zakoní novoíšský opat P. Marian Rudolf Kosík OPraem. Zaínáme v 17.30 hod. Za všechny Vaše modlitby, Vaši píze, Vaše dary upímné Pán Bh zapla. Na dobrodince pamatujeme u Panny Marie Ktinské. Náš bžný úet u S Blansko. 1361998309/0800. Na požádání pošleme složenky. Rádi zveejníme Vaše zprávy o pouti do Ktin. Napište své zkušenosti a zážitky. Zašlete je na naši adresu a v píhodný as uvedeme v našem Pozdravu. Dáváme do tisku náš oblíbený nástnný kalendá. ást náklad zašleme opt našim eským krajanm do rumunského Banátu. P o z o r! Od 22. záí 2002 naše nové telefonní íslo: 516439189. Vydává ímskokatolická farnost, 679 05 Ktiny Odpovídá P. Tomáš Prnka. r.. MK R E 11435.