Z celého srdce Vám žehnám P. Tomáš Prnka

Transkript

1 3/1994 Všem farníkm, poutníkm a dobrodincm posílám od trnu Panny Marie Ktinské vánoní pání spojené s podkováním za Vaše putování do Ktin, za Vaše dary na zvelebení naší mariánské svatyn i na stavbu kaple v Bezin-Prosei. Láska Boží a pímluva Panny Marie a Vás provází v roce Z celého srdce Vám žehnám P. Tomáš Prnka Plnoní mše sv. ve Ktinách ve 22 hodin.

2 Ausslas Zaínám a navazuji na Vaši poslední vtu dopisu: Pamatuji na Vás u trnu Panny Marie Ktinské. To je pro m ta nejhezí vta a ta skutenost nejpotebnjší pro mj život a spásu. V mém mládí ve škole uil m písný katecheta P. Tomášek, pozdjší pan kardinál, kterému jsem tenkrát ministroval a pi pohbu mé maminky ekl: Dti, Vaše maminka se o Vás bude starat tam z nebe a to lépe jako by to mohla dlat tady. Myslel jsem si tenkrát, že to jsou jen knžské útšné ei a nemá to nic spoleného se skuteností. Dnes poznávám pravdivost slov pana katechety. Bylo to v Keli. Byl jsem za války v Berlín totáln nasazen. Byl jsem v Líšni pi bombardování továrny. Byl jsem deset rok posunovaem u SD. Poteboval jsem zdatného andla strážného a toho jsem ml. Myslím, že mi ho moje maminka vyprosila. Když rozbili Líšeku, posbírali nás, kteí jsme zstali na živu a pevezli do Ktin do podzemních jeskyní nazvaných Ausslas a tam jsme u stroj pokraovali v perušené innosti. V pondlí jsme pijíždli do Babic, pšky do Ktin. Ubytováni jsme byli v lágrech postavených nkde blízko kostela smrem na Adamov. Odtud jsme chodili do podzemních slují zaízené fabriky a v sobotu zase trap do Babic, tak to trvalo asi nco víc jak pl roku pak bylo osvobození. Kostel ve Ktinách byl veer zavený a v nedli jsme tam nebyli. Hned ze zaátku jsme toužili se pomodlit a vbec vidt kostel zevnit. Šli jsme dva dlníci pan Florián z Pozoic a já na faru, zda by pan fará dovolil každý pátek veer otevít kostel pro dlníky z Ausslassu, aby se mohli pomodlit. Moc se to panu faráovi nezdálo, že se veer nesmí svítit, ale když jsme moc prosili, že pi dvou svíkách a za dozoru pana kaplana tak to povolil. A když jsme žádali vedoucího lágru, aby to napsal na tabuli kde se vyhlašovala naízení, napsal tam asi takto: V kostele ve Ktinách se poádají pobožnosti každý pátek v hodin pro dlníky z Ausslasu. Odhadem se tchto pobožností zúastovalo až 200 lidí. Myslím, že k tmto pobožnostem pispl také starý pán Vorá, vousatý, uitel v dchodu, který tam chodil a se mnou se seznámil. Pan kaplan na závr nám udlal požehnání a také hrály varhany. Tak jsme se tšili u Panny Marie ve Ktinách. Byly to slavné pátení pobožnosti. (Pevzato z dopisu poutníka z Tuan. Má nkdo podobné vzpomínky? Napište.) Z dopisu poutníka: Nedávno jsme ml to potšení, že jsem mohl obdivovat nádheru ktinského kostela zasvceného Pann Marii. Je to pekrásné dílo vhlasného architekta Santiniho. Bylo to práv na závr turistického zájezdu do ochotských jeskyní, pi kterém jsem byl zdravotn ohrožen, protože jsem pecenil svoje síly. Trpím totiž ischemickou srdení chorobou. Pipomínal jsme si slova modlitby k Pann Marii a prosil o pomoc. Nakonec vše pro mne dobe dopadlo. Bylo to jako zázrak. Od té doby se utíkám s prosbou o pomoc k Pann Marii v tžkých chvílích mé nemoci za pobytu doma i v nemocnici.

3 3/1994 Ktiny a Prostjov íká se, že každoron putuje do Ktin pes 200 procesí. K tm nejstarším patí putování z Prostjova. Tiskem V. Horáka vyšla brožurka: Poutní písn do Sloupu a má 31 slok. (Na fae ve Ktinách máme jen neúplný výtisk, rádi bychom získali úplný tisk.) Na první stránce teme: Poutníkm na uváženou! Po staletí již putují Prostjované k mocné Paní Ktinské, aby si tam vyprosili požehnání pro svoje poínání a pomoc v bolestech a strádání pozemském, podporu ve svých strastech tla i duše. Plni dvry k Matce Boží spcháme také my k Ní v posvátných dnech svatodušních, abychom zachovali tradici našich zbožných pedk. Vykonejme tedy pou! Konejme ji s istým, pokorným srdcem a vroucí dvrou! Ne na výlet, na pou jdeme. Proto využitkujme pouti k obrození duše! Dbejte rádi pokyn poadatel, ulehujte jim péi o zdárný výsledek pouti, vykonejte svatou zpov a sv. pijímání, abyste osvženi na tle i duši vrátili se šastn zpt, s páním, by jste i v dalších letech mohli putovat k Matce Boží. Z písn pi východu z chrámu Pán v Prostjov uvedu jen dv první sloky: Slyším zaznívat hlas ze zdáli, - jak by v nebi andlové zpívali: Poj te sem, poutníci, - darujte mn srdce kající! Matky Boží zaznívá to libý hlas, - který zdaleka i zblízka volá nás: - Poj te jen, spchejte, - lásce ve svém srdci zhasnout nedejte! O starobylém putování svdí i votivní obraz msta Prostjova. Obraz pedstavuje msto, které roku 1697 bylo postiženo požárem. V knize Prostjov (vydána r. 1989) se o této události píše: Msto zasáhla na konci 17. stol. Jedna z nejvtších živelných pohrom v jeho historii obrovský požár, který vypukl 27. dubna 1697 v dom na rohu Olomoucké ulice a Vápenice. Hospodyni, která tu smažila koblihy, chytilo na plotn sádlo, ohe vyletl komínem na stechu, silný severozápadní vítr jej rychle hnal po doškových stechách okolních dom. Požár brzy zachvátil celou Vápenici, pes domy u Olomoucké brány peskoil na námstí, odtud do židovského msta a dál na Brnnské pedmstí. Za ob mu padla radnice, škola, kostel sv. Kíže, v jehož vži se žárem roztavily zvony, 52 dom ve vnitním mst a ada pedmstských ulic. Msto zachvácené požárem zobrazil v roce 1723 neznámý malí. Pohle me ješt na obraz: Nad hoícím mstem se vznáší ktinská Panna Marie, po její pravici kleí sv. Jan Nepomucký, po levici sv. Florián. Rodika Boží je obklopena andílky, Pod jejíma nohama je plmsíc a had, který se chce zakousnout do jablíka. Dole pod mstem kleí skupinka sedmi muž a napravo devt žen spínajících prosebn ruce. Uprosted mezi obma skupinami je znázornn mstský znak a pod ním esky psaná prosba: Zajisté známe se k našim híchm, Boží Rodiko, vyznalo tvou slávu a naši chybu Prostjovské msto. Slávu, kterou tebe chváliti se zaslíbilo, chybu, když od pedsevzetí svého jest pestalo, tu zase tob ustaviným skrze sliby vzdycháním odevzdává. Odpus, ochrauj a oroduj za msto naše u Boha. Ui, blahoslavená Panno, a jest msto od ohn ochránno. Plaící Bohu toto zpívá: Na výsostech bu vná sláva. Ze srdené upímnosti tob pejíce veškeren lid a celé msto Prostjov.

4 Další slavný památník prostjovských poutí je socha Panny Marie Ktinské u hbitova. Na podstavci byl nápis, který esky zní asi takto: Pod ochranou Božské Máti Ktinské od ohn uchránné msto Prostjov zbožn postavilo. (dle dp. Františka Marka). U této sochy prostjovští poutníci se shromaž ovali pi svém píchodu do Ktin a stejn tak, když odcházeli. Na podstavci sochy je znak msta Prostjova. Latinský originál nápisu uchoval vzácný prostjovský knz František Starý (dle dopisu prostjovského rodáka dp. Oldicha Beránka). Píše o nm: Znal jsem ho, íkali jsme mu Staroušek, byl velmi bedlivý badatel a velký znalec bylin, ke a strom. Jemu možno pln dvovat, že originál nápisu uvedl pesn ve svém lánku: Pouti z Prostjova do Ktin v Prostjovském farním vstníku ro. V.. 10 ze dne I za tento farní vstník bychom byli vdni. Zmínný prostjovský rodák P. Oldich Beránek se vícekráte ve svých dopisech vyznal ze své lásky ke ktinskému poutnímu místu. Pipomíná jak v prostjovském procesí byla na nosítkách nesena devná socha Panny Marie Ktinské výška 135 cm. Je zachována? Dle jeho zprávy má být na Žižkov námstní na dom. 19 kamenná socha z let Ješt ocituji z jeho dopisu: Mj otec byl dlouholetý ktinský poutník. Tatínek m vzal poprvé na pší pou do Ktin, když jsem chodil do páté tídy obecné školy. Z Prostjova se chodilo do Ktin na ti dny. Do Ktin jsem s tatínkem putovával i jako student prostjovského klasického gymnasia. Pší ktinskou pou jsem vykonal mnohokráte. Obnoví prostjovští svoji velikou slavnou tradici? Panna Maria Ktinská eká. Poj te jen, spchejte, - lásce ve svém srdci zhasnout nedejte! Ktiny... tam na pou se chodilo zdaleka, pšky, vstíc dunly zvony ze štíhlé vže, pod jejich údery chvla se srdce. Vž ktinského kostela už zdálky záí jak bílé holubice blostná kídla a jako istá hladina léivého zídla. (J. K.)

5 Stavba kaple v Bezin Prosei Každý kostel, kaple je nkomu zasvcena, má svj titul. Pro naši novou kapli jsme zvolil titul: Panna Maria, matka církve. Tak ji nazval papež blahé pamti Pavel VI. ped závrem 2. vatikánského koncilu. Tento titul patil Marii od poátku církve. Známe obraz, který podávají Skutky apoštol: Maria uprosted apoštol, uedník, uprosted prvotní církve v jeruzalemském veeadle. Na kíži Pán Ježíš jí svil nás všechny. Je matkou celé církve, která je spoleenstvím vrných, ale i útoištm Petr, kteí selhali, Pavl, kteí po mnohém bloudní pece jen se obrátili, augustin, kteí našli pravou cestu. Jak krásné je pomyšlení, že je tu nkdo, komu nejsi lhostejný, kdo t sleduje s mateskou starostlivostí, kdo se za tebe pimlouvá: Synu ten nemá vína, ten nemá svtla, ten nemá víry, ten nemá radosti, Synu, pomoz mu. Do loretanské litanie byla vložena invokace: Matko církve, oroduj za nás! Následuje za invokací: Matko Kristova. Toto spojení má veliký význam. Maria nám dala Krista. A církev je tajemné tlo Kristovo. A každý dobe víme: Maria nás vede ke Kristu. Chceme, aby nás vedla k církvi, kterou on založil. Zamysleme se: Mluvíme-li o Bohu, vtšina íká: Nco nad námi asi bude. I pojem náboženství lidé pijímají zvlášt ve spojení s potebou morálky. Zmíníme.-li se však o církvi, jaká následuje reakce? Tak asto slyšíme: Na cest k Bohu nepotebuji církev. Vztah k církvi bohužel ochabl i u nás vících. Vtšinou mluvíme o církvi ve tetí osob. Kardinál Miloslav Vlk íká: To není dobré. Tím se od ní distancujeme. Církev založil Kristus a jist vdl pro. Chtl, abychom vytváeli veliké spoleenství bratí a sester, velikou rodinu dtí Božích a tím mli všichni k sob hodn blízko. Spoleenství církve nám pomáhá pekonat individualismus, který ve svt stále narstá. Zárove pomáhá stmelit rzná církevní hnutí a seskupení. Chce vytvoit velikou jednotu vících. asem pomocí lásky a dialogu rozšíit spoleenství na ekumenické úrovni. Kaple v Bezin Prosei, zasvcená Pann Marii, Matce církve, má nám v tomto úsilí pomáhat. A tak moderní stánek Boží bude mít význam nejen místní, ale stane se, a to je naše prosba i místem k modlitbám za rozhojnní naší vrnosti a lásky ke Kristov církvi. Hrubá stavba kaple je hotova. Vydali jsme dva a tvrt milionu K. Další milion K budeme potebovat. Upímné Pán Bh zapla za vaše dary. Sv. Pavel píše: Mj Bh je pebohatý, skvle Vám to oplatí skrze Krista Ježíše ve všem, cokoli budete potebovat. Dary mžete posílat bu pímo na farní úad Ktiny, nebo si vyžádat složenku, nebo pevodem na náš bžný úet u S Blansko /0800. Upozorujeme též na možnost sponzorských dar organizací i jednotlivc. Umožuje to naše legislativa zákonem. 586/1992 Sb. o daních z píjmu. Jedná se o daové zvýhodnní. Mžeme Vám podat bližší informace nebo se obrate na daové poradce. S pomocí Boží, Panny Marie i vaší bychom rádi kapli dokonili a posvtili koncem prázdnin 1995.

6 Orelská pou ve Ktinách 12. ervna 1994 za zvuk orelského pochodu Vzhru Orle slovanský krojované hudby Damboanka, vstoupil v hod. prvod Orl župy Dr. Jana Sedláka s prapory do poutního kostela Jména Panny Marie ve Ktinách, do jedné z nejkrásnjších svaty v Evrop, aby si všichni úastníci této pouti doplnili své duchovní bohatství a vyprosili si ochranu pro další orelskou innost u dobrotivé Matky Panny Marie. Mši svatou s kázáním a za doprovodu hudby Damboanky, sloužil P. Tomáš Prnka, dkan, pisluhovali orelští ministranti. Posvátné pocity radosti duchovního naplnní nelze slovy vyjádit. Obzvlášt pak pi svatém požehnání v odpoledních hodinách na hišti Orelské Jednoty v Bukovin, v nádherné pírod pímo pod nebeskou klenbou všech tyista pítomných zpívalo a spolu s P. Tomášem Prnkou pednášelo modlitby díkvzdání zakonení župní orelské nedle. Dkujeme Ti, Matko milostivá! A Vám Orlové a Orlice dík za úast na této pouti. Ješt žijí Orli v skalách Evropy! (Dle úedního listu Orla ro. 33 ís. 4). Ktinský kalendá I letos jsme vydali nástnný kalendá na rok 1995 s barevným obrázkem našeho kostela. Kalendarium vedle slavností a svátk obsahuje i data významnjších ktinských poutí. Chci upozornit na zvláštnost, kterou nemá žádný jiný kalendá. Jednotlivé nedle a svátky jsou vytištny v píslušných liturgických barvách. Na kídovém papíe formátu A3 zdaile technicky povedený kalendá pijde zájemce na rovnou desetikorunu. Pi vtším potu (aspo 8 kus) zasíláme i poštou. Mariánské soboty I letos jsme si vykonali pobožnost devíti prvních mariánských sobot. Mžeme pobožnost hodnotit jako velmi zdailou. První soboty mají již své místo v našem poutním kalendái. V píštím roce 1995 zahajujeme 1. dubna s obvyklým programem. Už sv. Pius X. poskytl za obvyklých podmínek plnomocné odpustky vícím, kteí na první sobotu v msíci vykonají smírnou pobožnost k Neposkvrnnému Srdci Panny Marie. Benedikt XV. dne potvrdil smírnou sobotu. Tento Pozdrav ze Ktin posíláme také do farností, které ve svém obvodu mají obec Prose nebo Bezina. Rádi bychom je pozvali na svcení kaple v Bezin Prosei. Snad se nám s Vaší pomocí podaí získat jejich úplný adresá. Vydává farní úad Ktiny Podávání novinových zásilek povoleno Oblastní správou pošt v Brn. j. P/2-2395/94 ze dne