Plynárenstv renství ve světě a v ČR
Význam plynu 22 % primárních zdrojů (1997) celosvětová spotřeba v roce 2003 dosáhla 2580 mld. m 3 se do roku 2020 zdvojnásobí velký růst spotřeby plynu pro plynové elektrárny v roce 2020 předpoklad 33 % z celosvětově vyrobené elektřinu bude z plynu (20 % 1999) v Evropě to bude ještě více
Dodávky zemního plynu do Evropy
Přeprava plynu Potrubní přeprava Přeprava zkapalněného plynu (-162 o C)
Náklady na LNG klesají..
.. a tedy roste jeho význam v přepravě
Budoucnost plynárenství si vyžádá obrovské investice 20 Investice do sítí do roku 2020 Capacity Bcm/year Zvýšení kapacity Projekty Yamal Shtockman NadymNadym-PurPur-Taz 450 200 miliard $ 10 Existující plynovody LNG Terminal v provozu 20 72 66 8 20 LNG Terminal projektovaný 20? 28 125 28 10? 110 38 Kazhakstan 56 16 Turkmenistan 15 8 19 8 10? 30 Irak 10 0 10 500 km 1.3(1) Azerbaidjan Iran
Plynárenstv renství v ČR
Český plynárenský systém Velký význam tranzitu (až 45 mld. m 3 ) V poměru k spotřebě nejvíce na světě (po Slovensku) Vlastníkem je RWE Energy
Podzemní zásobníky Řešení sezonnosti spotřeby (max:min měsíc = 1:7)
spotřeba zemního plynu v ČR je stabilní ( 9,7 mld. m 3 ) Závislost na dovozu téměř 100 % 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1998 1999 2000 2001 2002 Skutečný prodej Prodej přepočítaný na standardní teplotu
Legislativa a plyn Energetický zákon z 458/2000 Sb., v platném m znění Vyhl. č.. 165/2001 Sb., - o Dispečersk erském řádu plynárensk renské soustavy ČR Vyhl. č.. 166/2001 Sb., - kterou se stanoví podrobnosti o činnostech Ústředního plynárensk renského dispečinku inku Vyhl. č.. 167/2001 Sb., - o stavech nouze v plynárenstv renství Vyhl. č.. 245/2001 Sb., - o podrobnostech udělov lování státn tní autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízen zení,, její změny, prodloužen ení anebo zrušen ení Vyhl. č.. 251/2001 Sb., - kterou se stanoví Pravidla provozu přepravnp epravní soustavy a distribučních soustav v plynárenstv renství Vyhl. č.. 329/2001 Sb., - kterou se stanoví podmínky připojenp ipojení a dodávek plynu pro chráněné zákazníkyky Energetický regulační úřad Vyhl. č.. 377/2001 Sb., - o Energetickém m regulačním m fondu, kterou se stanoví způsob výběru určen eného držitele licence, způsob výpočtu prokazatelné ztráty ty a výše včetně pravidel placení finančních příspp spěvků do tohoto fondu Vyhl. č.. 438/2001 Sb., - kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice Vyhl. č.. 439/2001 Sb., - kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělen lené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělen lení nákladů,, tržeb a výnosů z vložen eného kapitálu v energetice Vyhl. č.. 673/2004 Sb., - kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s plynem Cenová rozhodnutí ERÚ k cenám m tepelné energie pro příslup slušný rok
Liberalizace trhu s plynem Oprávn vněnými nými zákaznz kazníky ky jsou : Od 1. ledna 2005 koneční zákazníci se spotřebou nad 15 mil. m 3 (v roce 2003) a všichni držitelé licence na výrobu elektřiny a při kombinované výrobě elektřiny a tepla (v rozsahu své spotřeby pro tuto výrobu) Od 1. ledna 2006 všichni koneční zákazníci s výjimkou domácností Od 1. ledna 2007 všichni koneční zákazníci
Účastníci na trhu s plynem Výrobce plynu Provozovatel přepravnp epravní soustavy Provozovatel distribuční soustavy Provozovatel podzemního zásobnz sobníku Oprávn vněný ný zákaznz kazník Obchodník k s plynem Chráněný ný zákaznz kazník
Pravidla trhu s plynem vydána vyhláška ERÚ č. 673/2004 Sb. ze dne 21. prosince 2004, kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s plynem v roce 2005 budou pravidla trhu doplněna o problematiku typových diagramů dodávek a s ohledem na zkušenosti s vývojem trhu
Základní charakteristika modelu trhu Regulovaný přístup k přepravní soustavě Regulovaný přístup k distribučním soustavám Sjednaný přístup k zásobníkům 8 bilančních zón virtuální výstupní body z přepravní soustavy Vstupní body jsou tvořeny hraničními body, virtuálními zásobníky Virtuální zásobníky (1 na provozovatele) vstupní/výstupní body Způsob sjednávání kapacity - po párech vstupních a výstupních bodů na bázi denního maxima odběru Režim denního bilancování Vyrovnávací bod Fyzické vyrovnávání plynárenské soustavy zajišťuje provozovatel přepravní soustavy Distribuční soustava výstup = vstup (udržovány pevné tlaky)
Bilanční zóny a vstupní/výstupní body
Schéma trhu s plynem Vyrovnávací bod plynárenské soustavy ČR Vstupní hraniční bod 1 Virtuální zásobník 1 Vstupní hraniční bod 2 Virtuální zásobník 2 Vstupní hraniční bod 3 Bilanční zóna 1 (Regionální distribuční soustava) Bilanční zóna 2 Bilanční zóna Oprávnění zákazníci Chránění zákazníci Lokální distributoři Výrobci plynu
Schéma trhu s plynem pro chráněné zákazníkyky = současný stav pro většinu v zákaznz kazníků Obchodník, Výrobce p s Obchodník Transgas Přepravní soustava Skladování k Regionální distribuční soustava r Regionální obchodník Chráněný zákazník Vysvětlivky: Tok plynu p Platba za přepravu k Platba za komoditu Platba za dodávku plynu Platba za přepravu, skladování a komoditu r s Platba za distribuci regionální distr. soustavou Platba za skladování
Jedno z možných schémat trhu oprávn vněného zákazníka Smlouva o sdružených službách při p i dodávce plynu Obchodník, Výrobce Přepravní soustava Skladování Regionální distribuční soustava r p s Obchodník Oprávněný zákazník Vysvětlivky: Tok plynu Platba za komoditu Platba za sdružené služby dodávky plynu p r s Platba za přepravu Platba za distribuci regionální distr. soustavou Platba za skladování
Přeprava plynu Sjednává se maximální denní kapacita pro jednotlivé páry vstupních bodů a výstupních bodů v m 3 /den: Roční pevná/přerušitelná, Měsíční - pevná /přerušitelná, Rezervace kapacity: Na plynárenský rok Sjednávání pro jednotlivé páry Při posouzení žádosti není rozhodující termín a pořadí přijetí žádosti Možnost převoditelnosti kapacit mezi obchodníky Nedostatek kapacity v přepravní soustavě Cena za přepravu na principu poštovní známky (nezávislé na vzdálenosti): Roční pevná /přerušitelná Měsíční - pevná /přerušitelná Toleranční pásmo 2 % Platba za překročení sjednané kapacity
Distribuce plynu Sjednává se maximáln lní denní kapacita pro jednotlivá odběrn rná místa v m 3 /den u zákaznz kazníků s průběhovým měřm ěřením (typ A a B) Roční pevná /přerušitelná Měsíční - pevná /přerušitelná U odběrných míst m neprůběhovým měřm ěřením m (typ C) Denní kapacita dle vzorce, později dle TDD Přidělování kapacity v distribuční soustavě : K nedostatku kapacity můžm ůže e dojít t pouze zvýšen ením současných požadavk adavků Při i posouzení žádosti je rozhodující termín n přijetp ijetí žádosti a podmínky v dané části sítěs Možnost převoditelnosti p kapacit mezi obchodníky Nedostatek kapacity v distribuční soustavě
Distribuce plynu (2) Ceny za distribuci: Několik tarifů na principu poštovní známky ve vazbě na odebírané množství Pro všechny kategorie dvousložkové ceny za distribuci (kapacita nebo stálý plat, odebrané množství) Roční pevná/přerušitelná Měsíční - pevná /přerušitelná Toleranční pásmo 2 % Platba za překročení sjednané kapacity (typ měření A a B)
Uskladňování plynu Sjednaný přístup, Virtuální zásobník (1 provozovatel) Pro potřeby přepravy při dovozu plynu do ČR se virtuální vstupní body nacházejí v hraničním místě, Nabízí se balíčky za celý virtuální zásobník: Na uskladněné množství se váže potřebný vtláčecí a čerpací výkon Roční nepřerušitelná (pevný výkon) Krátkodobá přerušitelný výkon Rezervace kapacity: Na skladovací rok Při posouzení žádosti není rozhodující termín a pořadí přijetí žádosti Možnost převoditelnosti kapacit Nedostatek skladovací kapacity Smluvní ceny
Odpovědnost za odchylku Režim vlastní odpovědnosti Režim přenesení odpovědnosti
Obchodní vyrovnání odchylek Subjekty bilancování jsou odpovědn dné za vyrovnání svého odběru z a dodávky do plynárensk renské soustavy v rámci r jednoho plynárensk renského dne. Nedodržen ením m rovnováhy množstv ství plynu na vstupu do a výstupu z přepravnp epravní soustavy vzniká bilanční odchylka Mimotoleranční bilanční odchylka (celý systém) Mimotoleranční nominační odchylka (vstupní/výstupn /výstupní body) Nominovaná množstv ství na vstupech do virtuáln lních zásobnz sobníků i výstupech z virtuáln lních zásobnz sobníků jsou považov ována za skutečně dodaná množstv ství (OBA)
Fyzické vyrovnávání odchylek Zajišťuje provozovatel přepravní soustavy Provozovatel přepravní soustavy disponuje limitovaným množstvím plynu (bezpečnostní rezervou) pro potřeby fyzického vyrovnávání soustavy nad rámec volné akumulace soustavy. Může využít i plyn subjektů bilancování Podrobnosti budou stanoveny v Řádu provozovatele přepravní soustavy
Vypořádání odchylek Přepravce oznámí subjektům bilancování každý pracovní den do 12:00 hod: Velikost bilanční odchylky Velikost nominační odchylky Velikost mimotoleranční bilanční odchylky Velikost mimotoleranční nominační odchylky Na základě předběžných souhrnných bilančních odchylek jsou jednotlivé subjekty bilancování povinny upravit své nominace v den na následující plynárenský den o hodnotu této odchylky prostřednictvím vyrovnávacího bodu soustavy
Vypořádání odchylek (2) Přepravce každý 10. den měsíce vyhodnotí a oznámí subjektům bilancování: Kumulativní součet skutečných bilančních odchylek Součet absolutních hodnot mimotolerančních bilančních odchylek Součet absolutních hodnot mimotolerančních nominančích odchylek Subjekt bilancování je povinen o hodnotu součtu skutečných denních odchylek upravit svoji nominaci na 15. plynárenský den (M + 15) daného měsíce Pokud tak neučiní je mu provozovatelem přepravní soustavy vyúčtován přebývající/chybějící plyn za cenu dle platného Cenového rozhodnutí ERÚ
Složení ceny z distribuce Procentní zastoupení jednotlivých složek v průměrné ceně dodávky zemního plynu pro chráněné zákazníky od 1.1. 2005 Obchod (distribuce) 1,25% DPH 15,97% Distribuce 14,96% Přeprava 2,12% Uskladnění 3,49% Komodita 62,20%
Predikovatelnost cen Velmi obtížný úkol Podobné jako předvídat ceny ropy Stále větší navázanost na ceny ropy Díky LNG bude stále více docházet k cenové arbitráži např. dnes cena v USA o dost vyšší než v Evropě Ceny plynu (wellhead) v USD/tcf ( IEA)
Rozdíly mezi zemním m plynem a elektřinou ČR je téměř 100% dovozně závislá V Evropě je jen velmi omezený počet zdrojů ZP; v případě ČR pouze několik Velká vzdálenost mezi místem těžby a spotřebou tisíce km Velké dopravní náklady vysoká potřeba investic princip TOP;store or pay
Rozdíly mezi zemním m plynem a elektřinou Zemní plyn lze skladovat v podzemním zásobníku Umístění podzemního zásobníku je dáno geologickými faktory Zdroje elektrické energie jsou naproti tomu umístěny na podstatě logistických výpočtů, které umožňují minimalizovat dopravní náklady Transport energie je omezen rychlostí proudění zemního plynu (cca 5 10 ms -1 ) V soustavě musí být část zemního plynu, která umožňuje funkci soustavy (primární akumulace) Je umožněna nerovnoměrnost mezi dodávkou a spotřebou na úkor změny akumulace soustavy