III VYBRANÉ PRÁVNÍ TERMÍNY

III VYBRANÉ PRÁVNÍ TERMÍNY Obsah 1 Cíle... 2 2 Právní úkon... 2 2.1 Výklad problematiky... 2 2.1.1 Definice právního úkonu... 2 2.1.2 Právní úkony lze vykládat... 2 2.1.3 Podmínky za jakých lze právní úkon učinit... 3 2.1.4 Podmínky neplatnosti právního úkonu... 3 2.2 Shrnutí poznatku... 3 2.3 Příklad... 4 2.4 Kontrolní otázky... 5 2.5 Klíč k otázkám... 5 3 Způsobilost k právním úkonům... 5 3.1 Výklad problematiky... 5 3.1.1 Způsobilost zaměstnance... 6 3.1.2 Způsobilost zaměstnavatele... 6 3.2 Shrnutí... 6 3.3 Příklady... 7 3.4 Pro zajímavost... 7 3.5 Kontrolní otázky... 7 3.6 Klíč k otázkám... 8 4 Právní předpoklad... 8 4.1 Výklad problematiky... 8 4.2 Příklady... 9 4.3 Kontrolní otázky... 9 4.4 Klíč k otázkám... 9 5 Forma právního úkonu... 10 5.1 Výklad problematiky... 10 6 Právo a nárok... 10 6.1 Výklad problematiky... 10 6.1.1 Právo... 10 6.1.2 Nárok... 10 6.2 Příklady... 11 6.3 Kontrolní otázky... 11 6.4 Klíč k otázkám... 11

1 Cíle V této části se seznámíte s vybranými právními termíny, které vám pomohou při dalším studiu a v praktickém životě při aplikaci pracovního práva. Seznámíte se termíny: Právní úkon Právní předpoklad Forma právního úkonu Právo a nárok. 2 Právní úkon 2.1 Výklad problematiky Tento pojem je zásadní pro pochopení uplatňování práv vyplývajících z občanského a pracovního zákoníku. Při definování pojmu právní úkon, zákoník práce v ustanovení 18 se odvolává na občanský zákoník, zákon č. 40/1965 Sb. a to zejména na ustanovení 34 až 51. 2.1.1 Definice právního úkonu Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Projev vůle může být učiněn: jednáním nebo opomenutím, může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. 2.1.2 Právní úkony lze vykládat Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. 2

Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen. 2.1.3 Podmínky za jakých lze právní úkon učinit Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný, Právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný, Právní úkon není neplatný pro chyby v psaní a počtech, je-li jeho význam nepochybný. 2.1.4 Podmínky neplatnosti právního úkonu Právní úkon je neplatný: jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní. pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou. který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 2.2 Shrnutí poznatku Právním úkonem tedy chápeme určitý projev vůle fyzické osoby (člověka) nebo právnické osoby zastoupené odpovědným zaměstnancem, který je v souladu (popsán v právních předpisech). 3

Například vznik, změna, skončení pracovního poměru viz druhá část zákoníku práce Pracovní poměr ( 30 až 73 ZP). Právní úkon může být vyjádřen slovy nebo písemně. Může však být proveden rovněž jednáním nebo opomenutím. Například pokud ne fyzická osoba nechá zaměstnat u zaměstnavatele, tj. začne vykonávat práci pro nějakou firmu, přestože neuzavřeli pracovní smlouvu, zaměstnanec i zaměstnavatel však tímto konáním svoji vůli, tudíž naplnili svým jednáním skutkovou podstatu pracovního poměru. Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, aby byl platný. O tom, zda daný právní úkon je platný či neplatný může, rozhodnou pouze soud. Pokud se tedy poškozená strana neodvolá k soudu se žalobou o neplatnosti právního úkonu, je tento právní úkon považován za platný. Právní úkon je platný jen tehdy, když je učen zaměstnancem nebo zaměstnavatelem, který je k němu ze zákona způsobilý. 2.3 Příklad Zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď z pracovního poměru bez udání důvodu. Dle ustavení 52 zákonu práce, může mu dát výpověď jen z důvodů, které jsou v tom paragrafu uvedeny v odstavci a) až g). Tedy tento právní úkon by neměl být platný. O jeho neplatnosti však může rozhodnout jenom příslušný soud. Proto zaměstnanec musí podat žalobu soudu, aby rozhodl o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou mu zaměstnavatel dal. Výpověď do rozhodnutí soudu bude platná. Až na základě jeho rozhodnutí může pozbýt platnosti. 4

2.4 Kontrolní otázky 1. Co z níže uvedených činností je právních úkonem a co není? Zdůvodněte proč je a pro není. a. Zaměstnanec dá zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru b. Zaměstnanec v závodní jídelně obědvá c. Zaměstnavatel pozval zaměstnance na společenské setkání s jejich rodinnými příslušníky d. Zaměstnanec čerpá dovolenou na zotavenou e. Zaměstnavatel jmenoval zaměstnance do manažerské funkce 2.5 Klíč k otázkám K bodu a) Výpověď z pracovního poměru je právním úkonem, který upravuje ZP v 50 a 51 P. K bodu b) Není právní úkon K bodu c) Není právní úkon K bodu d) Dovolená je nárok, který vyplývá ze zákoníku práce v 211 až 223, tedy se jedná o právní úkon. K bodu e) Zákoník práce upravuje jmenování zaměstnance do manažerské funkce viz ustanovení 33 odst. 3 ZP, jedná se o právní úkon. 3 Způsobilost k právním úkonům 3.1 Výklad problematiky Jak už bylo řečeno, právní úkon je platný jen tehdy, když je učiněn zaměstnancem nebo zaměstnavatelem, který je k němu ze zákona způsobilý. 5

3.1.1 Způsobilost zaměstnance Je definována v 6 odst. 1 zákonu práce následovně: Způsobilost fyzické osoby jako zaměstnance mít v pracovněprávních vztazích práva a povinnosti, jakož i způsobilost vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti vzniká, pokud není v tomto zákoně dále stanoveno jinak, dnem, kdy fyzická osoba dosáhne 15 let věku; zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. V 10 odst. 1 Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká narozením. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel vzniká dosažením 18 let věku. 3.1.2 Způsobilost zaměstnavatele Je definována v 7 následovně: Odst. 1 Zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Odst. 2 Zaměstnavatel vystupuje v pracovněprávních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. 3.2 Shrnutí Zaměstnanec je způsobilý k pracovněprávním úkonům pokud dosáhnul 15 let věku a ukončí povinnou školní docházku. Zaměstnavatelem může být fyzická osoba (např. podnikající na základě živnostenského zákona) v tom případě musí být plnoletý podle občanského zákona tj. dosažením 18 let. Pokud zaměstnavatelem je právnická osoba, je zatopena jejím statutárním zástupcem nebo jinou pověřenou osobou k provádění pracovněprávních úkonů. 6

3.3 Příklady Co se týče zaměstnance, zde je nutné poznamenat, že u nás povinná školní docházka činí 9 let, žák mohl propadnout v některém ročníku základní školy, ale protože splnil svoji zákonnou povinnost 9 roků navštěvovat základní školu, může ji opustit např. již v 7. třídě. Tento žák pokud bude starší 15 let, může uzavřít sám pracovní smlouvu i když není podle občanského zákona plnoletý, kde plnoletosti nabývá až v 18 letech. Na druhé straně nemůže uzavřít se zaměstnavatelem dohodu o hmotné odpovědnosti, jelikož zde se způsobilost k právním úkonům řídí občanským zákonem, kde ji nabude až v 18 letech. 3.4 Pro zajímavost V publikaci vydané v Praze 1932 O pracovní smlouvě dělníka průmyslového, váhklad zákonných předpis je difinována způsobilost k právním úkonům následovně: Způsobilost smluvní podle u 865 obč. zák. nemají a nemohou tudíž smlouvu pracovní uzavříti osoby pomatené (šílenci a blbci) a děti, kterým není ještě 7 let. O těchto stanoví cit. paragraf, že nemohou nic ani přípovědi slíbit, ani svoliti k přípovědi. Osoby pak starší 7 let, mohou uzavříti smlouvy pracovní jen s výhradou schváleného smlouvy se strany zákonného zástupce, resp. také poručenského osudu ( 865 obč. zak.). 3.5 Kontrolní otázky 1. Může dostat výpověď z pracovního poměru zaměstnanec, který se kterým byla uzavřena pracovní smlouva a je mladší 18 let? 2. Může zaměstnavatel uzavřít pracovní smlouvu s žákem, kterému je 16 let, základní školu ukončil v 8. třídě z důvodu že jednou propadl a jeden ročník opakoval? Splnil tento žák základní povinnou docházku? 3. Může 19 letý živnostník zaměstnat 14 letého občana? 7

3.6 Klíč k otázkám Otázka č. 1 Pokud bude občan starší 15 let a ukončil povinnou školní docházku, je způsobilý pracovněprávním úkonům (viz 6 odst. 1 ZP), tedy přebírá všechna práva a povinnosti, které z nich vyplývají. Proto může dostat výpověď z pracovního poměru. Otázka č. 2 Občan splní povinnou školní docházku, která v současné době činí 9 roků i když vyjde ze školy v 8. třídě, vzhledem k tomu, že jeden ročník pro neprospěch opakoval. Rozhodující je, že splnil 9-ti letou povinnou docházku. Jelikož je starší 15 let je způsobilí k právním úkonům a může uzavřít se zaměstnavatelem pracovní smlouvu. Otázka č. 3 Živnostník je starší 18 let, tedy je plnoletý, je tedy právně způsobilý uzavírat se zaměstnanci pracovněprávní vztahy. V našem případě však nemůže uzavřít pracovněprávní vztah s občanem mladším 15 let. 4 Právní předpoklad 4.1 Výklad problematiky Právní předpisy někdy vycházejí z právních předpokladů tzv. právní fikce. S nimi je nutné pří výkladu práva počítat. Z uvedeného vyplývá, že zákon může předpokládat skutečnosti, které nemusí odpovídat realitě. Účelem právního předpokladu, přestože neodpovídá skutečnosti je, aby zajistil právní ochranu osobě, která by mohla být určitým způsobem poškozena, jelikož v daný moment není možné jí určité právo přiznat. Tato situace může nastat také nedodržením právního předpisu, kdy zamýšlený právní úkon je neplatný, nebo daná osoba potřebuje v daný moment určitou právní ochranu i když skutečnost je jiná. 8

4.2 Příklady Pokud v pracovní smlouvě není uvedena zkušební doba nebo je uvedena v rozporu s právním předpisem, je zde právní předpoklad, že zkušební doba nebyla v pracovní smlouvě sjednána. Pokud se neodvoláte žalobou k soudu, že právní úkon je neplatný, bud zde platit právní předpoklad že daný právní úkon je platný. V zákoně o rodině například je právní předpoklad, že otcem dítěte narozeného v manželství je manžel. Nemusí to být však pravda, že manžel je biologickém otcem dítěte. Přesto mu plynou vyživovací povinnosti k dítěti vyplývající z tohoto zákona. Existuje zde však opravné opatření, že se může do jednoho roku dítěte odvolat k soudu a otcovství se zříci. Pokud tak neučiní, bude otcem i nadále. 4.3 Kontrolní otázky 1. Odpovídá vždy právní předpoklad skutečné realitě? 2. Proč myslíte, že se v právu využívá právních předpokladů, k čemu slouží? 4.4 Klíč k otázkám Otázka č. 1 Právní předpoklad (právní fikce) nemusí odpovídat skutečnosti. Otázka č. 2 V některých případech je nezbytné, aby právní předpis předpokládal určitou skutečnost, kterou nelze okamžitě stanovit zda je pravdivá či nepravdivá. Například může jít o právní ochranu dítěte v případě určení otcovství v manželství. Zákon se snaží po určitou dobu zajistit novému občanovi určité sociální zabezpečení, pokud se s konečnou platností nestanoví, kdo je otcem a ekonomicky zajistí narozené dítě. 9

Další příklad lze uvést při doručování písemností se zásadními právními rozhodnutími. V těchto případech vyžaduje právní předpis, aby byla daná písemnost prokazatelně doručena příslušné fyzické osobě nebo právnické osobě, jinak z toho vyplývající právní úkon bude neplatný. Pokud příjemce této zásilky ji osobně nepřevezme od poštovního doručovatel, nebo si ji nevyzvedne do určité doby na poště, pokud byl poštou k tomu vyzván (v současné době to platí také pro datové schránky), zákon takovouto zásilku považuje za doručenou. Tímto opatřením se snaží zákonodárce omezit obstrukce, které by mohly zúčastněné osoby činit při uplatňování jednotlivých právních úkonů. 5 Forma právního úkonu 5.1 Výklad problematiky Právní úkon může být učiněn písemnou nebo ústní formou. Zde platí zásada: Pokud právní předpis výslovně neurčí formu právního úkonu tj. zda musí být ústní nebo písemná, popřípadě připouští za určitých okolností obě, není forma právního úkonu stanovena. 6 Právo a nárok 6.1 Výklad problematiky Pojmy právo a nárok jsou dva velmi podobné právní pojmy, přesto je mezi nimi je určitý rozdíl. 6.1.1 Právo Vzniká na základě určitého právního předpisu bezpodmínečně. (Bez plnění jakékoli předchozí podmínky) 6.1.2 Nárok Vzniká na základě určitého právního předpisu, avšak musí dotyčný splnit před stanoveno zákonnou podmínku, aby mohlo dojít k zákonnému plnění. 10

6.2 Příklady Zaměstnanec má právo: dát výpověď na zaměstnání (Není zde stanovena žádná podmínka, kterou zaměstnanec musí splnit předem, než bude moci uplatnit svoje právo) Zaměstnanec má nárok: na dovolenou (aby ji dostal, musí odpracovat v roce u zaměstnavatele určitý počet dní), na mzdu (musí však předem splnit pracovní úkoly až potom může mu být proplacena mzda). 6.3 Kontrolní otázky Určete z níže uvedených právních úkonu co je nárokem a co právem. a. zaměstnanec dá výpověď z pracovního poměru b. výplata mzdy zaměstnanci c. žádost o starobní důchod d. zprostředkování práce nezaměstnanému příslušným úřadem práce 6.4 Klíč k otázkám Správná odpověď je b) a c). b) Nárokem je výplata mzdy, jelikož zaměstnance musí nejdříve pracovat, aby podle pracovní smlouvy dostal mzdu, na kterou má nárok. Splnil dohodnuté smluvní podmínky. c) Nárokem je rovněž žádost o starovní důchod. Musí nejprve odpracovat určitý počet let a mít odpovídající věk, kdy mu vznikne nárok na důchod. Odpovědi a) a d) jsou právem zaměstnance. a) Zde se vyžaduje žádná předem stanovená podmínka. Zaměstnanec může kdykoli vypovědět pracovní poměr. c) Stát je povinen občanu, který ztratil práci zprostředkovat zaměstnání. Tedy je to právo každého občana. 11