JABOK VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA SOCIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ A TEOLOGICKÁ Absolventská práce Klára Sosnová NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE PŘÍPRAVA BUDOUCÍCH PĚSTOUNŮ SE ZAMĚŘENÍM NA JEJICH VZDĚLÁVÁNÍ Vedoucí práce: PaedDr. Marie Vorlová Studijní program: Sociální pedagogika a teologie Praha 2015
Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem tuto absolventskou práci s názvem Náhradní rodinná péče příprava budoucích pěstounů se zaměřením na jejich vzdělávání napsala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny JABOK a v elektronické podobě prostřednictvím IS JABOK. V Praze 2015 Klára Sosnová.. - 2 -
Bibliografická citace: SOSNOVÁ, Klára. Náhradní rodinná péče příprava budoucích pěstounů se zaměřením na jejich vzdělávání. Praha 2015. Absolventská práce. JABOK Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. 50 str. - 3 -
Anotace Cílem absolventské práce s názvem Náhradní rodinná péče příprava budoucích pěstounů se zaměřením na jejich vzdělávání je popsat systém náhradní rodinné péče se zaměřením na vzdělávání pěstounů. Ve své práci se snažím popsat formy náhradní rodinné péče a následně způsoby a organizace, které se věnují vzdělávání pěstounů. Absolventská práce obsahuje pouze část teoretickou a je rozdělena do čtyř částí, ve kterých se věnuji nejprve formám náhradní rodinné péče, dále pěstounské péči. Třetí část je věnovaná samotnému vzdělávání pěstounů a následující část tvoří výběr několika organizací, které se vzdělávání pěstounů věnují. Klíčová slova: náhradní rodinná péče, pěstounská péče, vzdělávání pěstounů, - 4 -
Annotation The main aim of the graduate work called "Spare Family Care - Preparation of future foster parents focused on their education" is to describe this system and stayed focused on foster parents education. I am trying to describe basic forms of spare family care and basic ways and organizations which are dedicated to this issue. The graduate work contains theoretical level only which is divided into four parts. The first part describes basic forms of spare family care, the second part is devoted to foster care, the third part contains foster parents education description and finally the fourth part is a list of organizations which offers foster care services in Czech Republic. Key words: spare family care, foster care, education of foster parents - 5 -
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PaeDr. Marii Vorlové za trpělivost a ochotu, s jakou ke mně přistupovala v průběhu psaní absolventské práce. Dále děkuji všem, kteří mě během psaní práce podporovali, obzvláště své matce, která mě podporovala nejen během psaní závěrečné práce, ale také po celou dobu stuida. - 6 -
OBSAH 1. ÚVOD... - 9-2. NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE... - 10-2.1. Formy náhradní rodinné péče upravené zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině:...- 10-2.1.1. Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče...- 10-2.1.2. Pěstounská péče...- 11-2.1.3. Poručenství...- 11-2.1.3.1. Práva a povinnosti poručníka...- 12-2.1.4. Osvojení (adopce)...- 13-2.1.4.1. Podmínky pro osvojení...- 13-2.1.4.2. Předadopční péče...- 14-2.1.4.3. Kdo může osvojit dítě?...- 15-2.1.4.4. Problémy při osvojování...- 15-2.2. Právní úprava náhradní rodinné péče v České republice...- 15-2.2.1. Legislativní rámec náhradní rodinné péče v ČR...- 16-2.2.2. Legislativní vývoj právní úpravy náhradní péče v České republice...- 17-2.2.3. Změny, které přinesla novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí....- 19-3. PĚSTOUNSKÁ PÉČE... - 23-3.1. Skupinová pěstounská péče... - 24-3.2. Individuální pěstounská péče...- 24-3.2.1. Předpěstounská péče...- 24-3.2.2. Pěstounská péče na přechodnou dobu...- 25-3.2.3. Poručenství...- 25-3.3. Dávky pěstounské péče... - 26-3.4. Výběr pěstouna... - 28-3.5. Dohoda o výkonu pěstounské péče... - 29-3.6. Práva a povinnosti pěstounů... - 29 - - 7 -
3.7. Příprava budoucích pěstounů podle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2012...- 36-3.7.1. Obsah a rozsah odborné přípravy budoucích osvojitelů či pěstounů...- 36-3.7.2. Formy přípravy vybraných osvojitelů a pěstounů...- 37-4. VZDĚLÁVÁNÍ PĚSTOUNŮ... - 38-4.1. Typy vzdělávání pěstounů...- 38-4.1.1. Přípravné školení budoucích pěstounů...- 38-4.1.2. Průběžné vzdělávání pěstounů...- 39-4.1.3. Další možnosti plnění povinného vzdělávání pěstounů...- 39-4.2. Program PRIDE... - 40-4.2.1. Kategorie kompetencí úspěšného pěstouna či osvojitele... - 41-4.2.2. Přípravná sezení pro pěstouny v rámci programu PRIDE... - 42-4.3. Organizace zabývající se vzděláváním pěstounů...- 43-4.3.1. NATAMA...- 44-4.3.2. Rozum a cit...- 44-4.3.3. TRIALOG...- 45-4.3.4. Psychocentrum Domeček...- 45-4.3.5. Sdružení pěstounských rodin...- 46-4.3.6. Nadační fond J&T...- 46-5. ZÁVĚR... - 47-6. SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH REFERENCÍ... - 48 - - 8 -
1. ÚVOD Jako téma pro svou práci jsem si vybrala teoretický popis forem rodinné péči, s užším zaměřením na vzdělávání pěstounů. Věnovat se tématu vzdělávání pěstounů jsem se rozhodla z důvodu, protože se domnívám, že v oblasti této problematiky je ještě mnoho prostoru pro zlepšování, inovace a hledání nových cest. Informace o vzdělávání jsou dostupné především díky neziskovým organizacím, které svou činností připravují světlejší budoucnost pro děti, které neměly v životě tolik štěstí. Základním prvkem vzdělávání obecně jsou informace. Proto jsem se rozhodla nastínit problematiku stručným průřezem legislativními procesy, vzděláváním a sítí organizací, které se vzděláváním pěstounů v Česku zabývají. Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnovaná systému náhradní rodinné péče. Tuto část jsem do své práce zařadila z toho důvodu, abychom měli dostatečný základ pro rozbor samotné pěstounské péče. Další část se totiž věnuje již zmíněné pěstounské péči. Snažím se vysvětlit základní pojmy spojené s pěstounstvím a popsat poměrně složitý legislativní proces, kterým si musí každý budoucí pěstoun projít. Poslední ze tří hlavních oddílů této práce je zaměřen na vzdělávání pěstounů čtenář bude seznámen se základními formami vzdělávání a budou mu také představeny mnohé organizace, převážně neziskové, které již v oblasti poradenství a vzdělávání pro pěstouny jistou dobu působí. Cílem absolventské práce je popsat formy náhradní rodinné péče, péči pěstounskou a následně pak vzdělávání pěstounů jakožto právně zakotvenou povinnost registrovaného pěstouna. Mimo jiné má práce také zvýšit informovanost o této problematice a komplexně popsat metody v ní praktikované. - 9 -
2. NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE V první kapitole své práce bych se chtěla věnovat systému náhradní rodinné péče (dále v textu také jako NRP ). Ačkoliv prošel legislativní rámec náhradní rodinné péče za posledních 25 let zásadními změnami, pro seznámení s touto problematikou nám dostatečně poslouží výklad podle zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, který ovšem, nutno zmínit, již neplatí, neboť nový občanský zákoník, který nabyl platnosti 1. 1. 2014, ruší zákon o rodině. Druhá část nového občanského zákoníku totiž zahrnuje úpravu rodinného práva, která obsahuje i stěžejní téma této práce, totiž instituty náhradní rodinné péče. (VYSKOČIL, 2014) 2.1. FORMY NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE UPRAVENÉ ZÁKONEM Č. 94/1963 SB., O RODINĚ: svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče pěstounská péče poručenství, pokud poručník o dítě osobně pečuje osvojení 2.1.1. Svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče Zákon o rodině, konkrétně 45, mluví o řadě možností náhradní rodinné péče. Jednou z nich je svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby než rodiče. O svěření může rozhodovat soud v případě, kdy to vyžaduje zájem dítěte a fyzická osoba zaručuje jeho řádnou výchovu a souhlasí se svěřením dítěte do péče. Zpravidla by měl soud dát přednost příbuznému dítěte. Tato forma ovšem nemůže být uskutečněna v případě, kdy není možné stanovit rodičovskou vyživovací povinnost. (Ministerstvo práce a sociálních věcí [online], 2015) Jednou konkrétní možností výše zmíněného je svěření dítěte do společné výchovy manželů. V případě, kdy jeden z manželů zemře, zůstává dítě ve výchově pozůstalého manžela. Pokud dojde k rozvodu manželství, zaniká i povinnost společné výchovy. Aby ovšem bylo o dítě řádně postaráno, musí rozvodu předcházet úprava práv - 10 -
a povinností manželů, ve které bude zmíněno plnění povinností souvisejících s výchovou dítěte. (Ministerstvo práce a sociálních věcí [online], 2015) Pokud má být dítě svěřeno do výchovy pouze jednomu z manželů, druhý manžel musí vyjádřit souhlas s tímto rozhodnutím. Ovšem tento souhlas není třeba v případech: není-li druhý manžel nezpůsobilý k právním úkonům nebo je-li získání souhlasu druhého spojeno s těžko překonatelnou překážkou Soudní rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče je vždy spojeno s vymezením rozsahu jejich práv a povinností vůči dítěti. Zejména jde o právo a povinnost týkající se zajištění péče o osobu dítěte a jeho zastupování při běžných záležitostech. Důležité je vymezení práv osoby, do jejíž péče je dítě svěřováno. Též musí být zodpovězena otázka přijímání a hospodaření s výživným pro dítě od biologických rodičů, a také způsob vymáhání výživného v případě neplnění závazků ze strany rodičů. Ačkoliv by se totiž mohlo zdát, že kromě jiného zaniká i vyživovací povinnost biologických rodičů, není tomu tak. Rodiče jsou i nadále povinni platit výživné k rukám fyzické osoby, které bylo dítě svěřeno. Nerozhodne-li soud jinak, rodičům zůstává zachována rodičovská povinnost a také zůstávají zákonnými zástupci dítěte. 2.1.2. Pěstounská péče Další formou náhradní péče je pěstounská péče. Pěstounská péče je určena pro děti, jejichž rodiče nejsou schopni zajistit plnohodnotnou výchovu a jejichž vlastní zájem toto svěření vyžaduje. Společná pěstounská péče manželů je též jednou z možností pro život dítěte. Podrobněji se problematice pěstounské péče a záležitostem s ní spojeným věnuji v následující kapitole. 2.1.3. Poručenství Jinou možností zajištění náhradní rodinné péče je poručenství. Tato forma péče řeší situace, kdy: oba rodiče nezletilého dítěte zemřeli, oběma rodičům byla odebrána rodičovská zodpovědnost, - 11 -
výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. Ve výše zmíněných situacích řeší zákon o rodině ustanovení poručníka, který bude nezletilé dítě vychovávat, zastupovat a spravovat jeho majetek namísto rodičů. Jestliže je soudem stanovený poručník schopen naplňovat plný rozsah rodičovských povinností, zastává téměř stoprocentně místo rodiče v tomto případě je tedy možné hovořit o poručenství jako o jedné z forem náhradní výchovy, konkrétně o náhradní rodinné péči. V situaci osobní péče mají pak poručník i dítě (poručenec) nárok na stejné podmínky zabezpečení (dávky) jako pěstoun a dítě svěřené do pěstounské péče. 2.1.3.1. Práva a povinnosti poručníka Na rozdíl od rodičovských povinností se funkce poručníka liší v zásadní věci, a tou je vyživovací povinnost. Ačkoliv se poručník zodpovídá soudu za řádné plnění funkce poručníka a je povinován pravidelným dozorem, poručník není povinen plnit vyživovací povinnost vůči dítěti. Pravidelným dozorem se rozumí podávání zpráv o poručenci a dokládání účtů při správě jeho jmění. Co se týče samotné správy poručencova jmění, v případě, že tato správa obnáší značnou námahu, může poručník požádat o přiměřenou odměnu ze jmění dítěte. Poručník pečující o dítě má podobná práva a povinnosti jako pěstoun, neboť poručník uzavírá, stejně jako pěstoun, dohodu o výkonu pěstounské péče. Podrobněji se samotné dohodě věnuji v následující kapitole. Veškerá poručníkova rozhodnutí, která by zásadním způsobem ovlivnila život dítěte, musí schválit soud. Jestliže se poručník rozhodne ukončit svoji funkci, soud jej statusu zprostí - totéž se ovšem vztahuje i na poručníkovu nezpůsobilost k výkonu funkce poručníka nebo jeho porušení povinností vůči dítěti. - 12 -
2.1.4. Osvojení (adopce) Následující formě náhradní péče věnuji zvláštní pozornost a to hned z několika důvodu. Při osvojení totiž vznikají mezi osvojitelem (rodičem) a osvojencem (dítětem) vztahy natolik silné, že by se daly přirovnat ke vztahům mezi biologickým rodičem a dítětem. Kromě těchto rodinných vztahů vznikají i zákonné vztahy příbuzenské. Osvojitelé stoprocentně zastávají funkci rodiče a mají tak při výchově dítěte rodičovskou zodpovědnost v plném rozsahu. Od ostatních forem náhradní péče se liší i tím, že osvojitel, případně osvojitelé, se na základě pravomocného rozhodnutí soudu zapíše do knihy narození na matrice namísto rodiče. Dítě osvojením dostává příjmení osvojitele a tím definitivně zanikají formální vztahy k biologické rodině. Dalším důležitým faktorem při osvojování je věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojencem, který musí být přiměřený. Podle 65 zákona o rodině lze osvojit pouze nezletilé dítě. Soudní zkušenosti i výklad zákona o rodině též vylučují osvojení mezi sourozenci nebo přímými příbuznými. (Ministerstvo práce a sociálních věcí [online], 2015) 2.1.4.1. Podmínky pro osvojení K osvojení dítěte je nutný souhlas jeho zákonného zástupce, v případě nezletilého rodiče ovšem i jeho souhlas, i přesto, že v tu dobu není zákonným zástupcem. Souhlas dítěte se pak vyžaduje pouze v případě, je-li schopno posoudit dosah osvojení. K osvojení je třeba souhlasu zákonného zástupce osvojovaného dítěte. K osvojení je však třeba rovněž souhlasu nezletilého rodiče, i když není zákonným zástupcem dítěte. Je-li dítě schopno posoudit dosah osvojení, pak je k osvojení třeba také jeho souhlasu. Pokud se jedná o mezinárodní osvojení, je nezbytné mít souhlas Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. Souhlasu není třeba v případě, pokud jsou zákonnými zástupci dítěte jeho biologičtí rodiče a nemají o dítě zjevný zájem. Podle 68 zákon o rodině se má za to, že nezájem rodiče o dítě je zjevný, trvá-li alespoň 3 měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu. (Ministerstvo práce a sociálních věcí [online], 2015) Nejde-li chování rodiče jednoznačně označit jako hrubé porušování svých povinností, měl by orgán sociálně-právní ochrany dětí poučit rodiče o - 13 -
hypotetických důsledcích svého jednání a od tohoto poučení by měly uplynout minimálně 3 měsíce. V těchto otázkách, zda je či není třeba souhlasu rodičů z důvodu dlouhodobého nezájmu, má hlavní slovo soud, který ovšem rozhoduje na návrh sociálně-právní ochrany dětí, která je v danou chvíli opatrovníkem dítěte. Pokud rodiče dají předem souhlas k osvojení bez vztahu k určitým osvojitelům, jejich souhlas pak také není nutný. V těchto případech je však nutný souhlas opatrovníka, který musí být dítěti během řízení o osvojení přidělen. Souhlas předem je rodič povinen dát osobně a písemně před soudem nebo příslušným orgánem sociálně-právní ochrany dětí, ovšem nejdříve 6 týdnů po narození dítěte. Své rozhodnutí zpět poté může rodič vzít pouze do chvíle, než je dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu umístěno do tzv. předadopční péče do péče budoucích osvojitelů. 2.1.4.2. Předadopční péče Než soud rozhodne o osvojení, musí být dítě po dobu nejméně 3 měsíců v péči možných osvojitelů a budoucí osvojitel musí všechny náklady související se změnou počtu členů domácnosti hradit ze svého. Soud nerozhoduje o svěření dítěte do péče v případech: pokud se dítě nachází v pěstounské péči na přechodnou dobu, nebo pokud se dítě nachází v ústavu nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. V těchto případech totiž rozhoduje o svěření dítěte do péče osvojitelů orgán sociálně-právní ochrany dětí. Jinak se ovšem řeší situace, kdy se pěstoun rozhodne dítě osvojit. V těchto případech totiž zákon nevyžaduje pobyt dítěte v předadopční péči na jeho náklady. Stejně tak se přistupuje i k případům, kdy se dítě rozhodne osvojit jiná fyzická osoba než rodič, které bylo dítě svěřeno, nebo kdy se rozhodne osvojit dítě poručník, který o dítě osobně pečuje. - 14 -
2.1.4.3. Kdo může osvojit dítě? Osvojitelem se může stát každá fyzická osoba, která způsobem svého života zaručuje, že pokud si dítě osvojí, bude to ku prospěchu dítěte i společnosti. Na základě lékařského vyšetření a dalších vyšetřeních o zdravotním stavu osvojitele soud posoudí, zda se okolnosti nepříčí účelům osvojení. S rozhodnutím poté seznámí osvojitele a zákonného zástupce dítěte. Nezbytnou náležitostí je také vyjádření orgánu sociálněprávní ochrany dětí. 2.1.4.4. Problémy při osvojování Dítě nemůže být osvojeno, dokud nenabude právní moci rozhodnutí soudu v řízení o určení otcovství, zahájené na návrh muže, který o sobě tvrdí, že je otcem osvojovaného dítěte ( 70a zákona o rodině). Zákon o rodině upravuje dva druhy osvojení. Jedná se o osvojení zrušitelné a nezrušitelné. O nezrušitelném osvojení může soud rozhodnout pouze v případě, že se jedná o dítě, které je starší 1 roku věku. Zrušitelné osvojení je pak na návrh osvojence nebo osvojitele možné pouze z vážných důvodů. Po zrušení osvojení získává osvojenec zpět své původní příjmení a dochází k obnovení práv a povinností mezi osvojencem a původní rodinou. Možnost zažádat o nezrušitelné osvojení mají pouze manželé, nebo jeden z manželů, který žije v manželství s některým z rodičů, nebo pokud se jedná o pozůstalého manžela po rodiči nebo osvojiteli dítěte. Ve výjimečných případech může dítě osvojit i osamělá osoba, pokud však splňuje zákonné podmínky a osvojení bude ku prospěchu dítěte. Žádost o zprostředkování osvojení se podává na obecní úřad obce s rozšířenou působností v místě trvalého pobytu. Úřad shromáždí potřebné podklady pro zprostředkování osvojení a předá je k řízení krajskému úřadu. 2.2. PRÁVNÍ ÚPRAVA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE V této kapitole se budu věnovat právnímu zakotvení náhradní rodinné péče. - 15 -
2.2.1. Legislativní rámec náhradní rodinné péče v ČR Náhradní péče je primárně upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. a) Základní vnitrostátní normy upravující nebo přímo se dotýkající institutu náhradní péče: - Listina základních práv a svobod čl. 32 odst. 4 Děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči. Práva rodičů mohou být omezena a nezletilé děti mohou být od rodičů odloučeny proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu na základě zákona; - zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník; - zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále též jen ZOSPOD ). b) Další vnitrostátní normy upravující nebo dotýkající se institutu náhradní péče: zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře; zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách; zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních; zákon č.110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu; zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi; zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních; zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád; vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 17. prosince 2012 o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí; normativní instrukce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR č. 5/2013 s účinností od 4. 2. 2013, týkající se dávek pěstounské péče. - 16 -
c) Základní mezinárodní úmluvy a přepisy komunitárního práva přímo upravující nebo dotýkající se institutu náhradní rodinné péče, jimiž je Česká republika vázána: Úmluva o právech dítěte respektovat rodinu jako základní jednotku společnosti a jako přirozené prostředí, ve kterém se mohou rozvíjet a prospívat všichni její členové, zejména pak děti; Úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení; Listina základních práv EU; nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. 11. 2003, o pravomoci a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti. 2.2.2. Legislativní vývoj právní úpravy náhradní péče v České republice Během let 1990-2013 prošel legislativní rámec systému náhradní rodinné péče značným vývojem. Právní úprava byla v tomto období zakotvena v zákoně č. 94/1963 Sb. zákon o rodině, který byl postupně novelizován v letech 1998 a 2013. Dne 1. 1. 2014 byl zrušen zákon o rodině a zároveň nabyl platnosti nový občanský zákoník. Nový občanský zákoník upravuje rodinné právo včetně institutů náhradní rodinné péče. Prostřednictvím novely zákona o rodině došlo k úpravám v oblasti rodinného práva, a vlastně celé oblasti náhradní péče, které se nově dostali i do občanského zákoníku. Tzv. velká novela zákona o rodině obsahuje nejpodstatnější změny v oblasti náhradní rodinné péče, které by se daly považovat za poměrně radikální změny v přístupu k náhradní rodinné péči. První změnou je zakotvení práva dítěte na možnost vyjádřit se ke všem rozhodnutím rodičů, týkající se jeho osoby, podle stupně svého vývoje a musí být slyšeno v každém řízení, které o záležitostech týkající se jeho osoby rozhoduje. Prostřednictvím tohoto práva dochází k realizaci článku 12 Úmluvy o právech dítěte. Z úmluvy vyplývá pro smluvní strany povinnost zajistit, aby dítě, které je již schopno utvářet si vlastní názory, mělo prostor je svobodně vyjádřit. - 17 -
Další změnou bylo nahrazení dosavadního názvu hlavy druhé, tedy druhé části zákona o rodině, názvem Sociálně-právní ochrana dětí. Tato část zákona upravuje podmínky, za nichž lze dítě svěřit do péče někoho jiného, než rodiče. Dále je zde zdůrazněna zásada, že soud by měl dát přednost příbuznému dítěte. Novela dále hovoří o tom, že soud může svěřit dítě do pěstounské péče, může také nařídit ústavní výchovu. Je však povinen před tímto nařízením prošetřit, zda výchovu dítěte nelze zajistit náhradní rodinou péčí. Dochází také k úpravě osvojení. Tato úprava se na jedné straně zabývá tím, aby osvojení dítěte nemohlo být znemožněno jednorázovým formálním projevem zájmu rodiče o dítě, na druhé straně ale nadále neumožňuje, aby soud bez účasti rodičů rozhodoval jako o otázce předběžné o jejich kvalifikovaném nezájmu o dítě a zbavil je tak účastenství v řízení o osvojení. Nově díky novele dostává orgán sociálně-právní ochrany dětí pravomoc svěřit dítě, které je v ústavní výchově do předadopční péče. Novela dále upravuje i souhlas nezletilého rodiče jako podmínku pro osvojení. Vychází se ze zásady, že nezletilý rodič je schopný posoudit následky takového právního úkonu a že se jedná o právo stojící mimo rozsah rodičovské zodpovědnosti. Občanský zákoník stanovuje, že rodič mladší 16 let nemůže takovýto souhlas dát, tudíž ho za něj dává jeho opatrovník či poručník. Dále plátí, že soud musí zjišťovat zdravotní stav osvojitelů a osvojence. U osvojitelů z toho důvodu, aby zjistil, zda se zdravotní stav nepříčí účelu osvojení. U osvojence pak z toho důvodu, aby mohl se zdravotním stavem seznámit osvojitele, nikoliv z toho důvodu, zda je zdravotní stav osvojence v souladu s účelem osvojení. Zásadní změnou tedy je, že úprava předchází diskriminaci zdravotně postižených dětí. Novela se zpětně věnuje také institutu poručenství. Pokud není žádný z rodičů, který má vůči svému dítěti vykonávat rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, ustanoví se pro dítě poručník. Poručník nemá vůči dítěti vyživovací povinnost, má však zásadně všechna práva a povinnosti jako rodič. Poručníkem by měla být dítěti příbuzná nebo blízká osoba. Poručníkem se však může stát i jiná fyzická osoba, která zaručí, že bude jednat v zájmu dítěte. Před tím, než se osoba opravdu poručníkem dítěte stane, musí vyslovit souhlas. - 18 -
Nadále také zůstává institut opatrovnictví, a to především v případech kolize zájmu zákonných zástupců a dětí, nebo při kolizi zájmu mezi dětmi navzájem. Vzniká pojem tzv. majetkový opatrovník. Tato osoba má na starost správu jmění dítěte. Nadále platí, že opatrovník má povinnost účastnit se soudních a úředních jednání, týkajících se dítěte a průběžně také informovat soud o aktuálním stavu těchto řízení. Dále má povinnost opatřovat si stanoviska obou rodičů a zjišťovat názor dítěte, pokud je schopno posoudit význam opatření. V zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině byla nadále upravena činnost státních orgánů v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Ke změně došlo přijetím zákona o sociálněprávní ochraně dětí č. 359/1999, kterým byla nevyhovující úprava změněna tak, že došlo k oddělení sociálně-právní ochrany od úpravy v předpisech soukromoprávní povahy. Dále byl po přijetí zákona o sociálně-právní ochraně zrušen zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči. 2.2.3. Změny, které přinesla novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí V této kapitole bych ráda popsala konkrétní změny v konkrétních oblastech zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Nezanedbatelnou měrou se dotkly změny platné od 1. 1. 2013 také oblasti náhradní péče. Změny v sociálně-právní ochraně obecně Stanovení závazných postupů pro činnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí (dále také jako OSPOD) a dalších účastníků systému. Zavedení standardů kvality práce a nastavení minimálních rámců činnosti pro všechny subjekty v systému. Rozvoj náhradní rodinné péče, zvýšení podpory pěstounské péče, hmotné zajištění pěstounské péče na přechodnou dobu, změna způsobu příprav pěstounů, vytváření podmínek pro zřízení podpůrných a odlehčovacích služeb pro nové i stávající pěstounské rodiny. Změny v oblasti náhradní rodinné péče: - 19 -
Změny v oblasti zprostředkování. Změny v oblasti výkonu pěstounské péče. Pěstounská péče na přechodnou dobu. Převod pěstounských dávek ze systému státní sociální podpory. Zvýšení odměn za výkon pěstounské péče. Diferenciace příbuzenské pěstounské péče prarodičů v oblasti hmotného zabezpečení. Zrušení zařízení pro výkon pěstounské péče. Změny v procesu zprostředkování náhradní rodinné péče Ruší se zprostředkování na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Možnost rozhodnout o zamítnutí žádosti i před provedením odborného posouzení žadatele, pokud krajský úřad v průběhu řízení zjistí závažné důvody, pro které nelze žadatele zařadit do evidence žadatelů. Zprostředkování osvojení do ciziny jen je-li ze všech okolností zřejmé, že dítěti nelze zprostředkovat pěstounskou péči ani osvojení v ČR, nebo nelze předpokládat, že by v budoucnu mohla dítě do péče převzít osoba příbuzná či blízká. Přípravy k přijetí dítěte do rodiny (specifické u pěstounské péče na přechodnou dobu dále jen PPPD ) novela stanovuje rozsah min. 48 hodin (72 u PPPD), méně u druhožadatelů (min. 4 hodiny). Pěstounská péče, předpěstounská péče. Pokud je dítě umístěno rozhodnutím soudu v ústavní výchově v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen ZDVOP ) či v PPPD, případně pokud s tím rodiče souhlasí, může OSPOD před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dítě svěřit do tzv. předpěstounské péče osobě, která má zájem stát se pěstounem. Novelou je zavedena možnost rozhodnutí o předpěstounské péči zrušit (dosud nebylo možné, ani pokud se např. ukázalo, že prostředí není pro dítě vyhovující). - 20 -
Práva a povinnosti osob pečujících Pomoc se zajištěním osobní péče ( hlídací služba ) např. po dobu pracovní neschopnosti. Pomoc se zajištěním celodenní péče o svěřené děti v rozsahu min. 14 dní v kalendářním roce ( dovolená ). Právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci min. 1 za 6 měsíců. Minimální rozsah poradenství stanoví vyhláška. Povinnost v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte udržovat a rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami blízkými (rodiče, sourozenci, příbuzní). Právo na pomoc při plnění těchto povinností včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem. Právo na bezplatnou možnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě. Povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v rozsahu min. 24 hod. v době 12 kalendářních měsíců. Povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu péče a spolupracovat s osobou pověřenou sledovat vývoj dětí. Dohody o výkonu pěstounské péče Dohody o výkonu pěstounské péče jsou zcela novým dokumentem, kterým se upravují práva a povinnosti pěstounů, jež jsou specifikovány dle konkrétních potřeb dítěte a rodiny. Subjekty oprávněné dohody uzavřít: obecní úřad obce s rozšířenou působností, krajský úřad, obec, osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany dítěte Stanovena možnost výpovědi dohod. Vznik nového nástroje systémového financování státní příspěvek na výkon pěstounské péče (48 000 Kč/rok/dohoda či rozhodnutí). - 21 -
Změna v systému pěstounských dávek Převod pěstounských dávek ze systému státní sociální podpory. Zvýšení odměn pěstouna. Diferenciace příbuzenské pěstounské péče prarodičů odměna pěstouna je prarodičům přiznána pouze v případech zvláštního zřetele hodných. Odměna pěstouna se považuje za příjem ze závislé činnosti pro účely pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na úrazové pojištění a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Systém pěstounských dávek je podrobně popsán v kapitole V. Podpora náhradní rodinné péče. Pěstounská péče na přechodnou dobu Zvláštní evidence PPPD, specifické posuzování i přípravy. Jde o institut krizový, přechodný, cílem je umožnit rodičům upravit si poměry a převzít opět péči o dítě. Institut podrobně popsán v kapitole III. Systém náhradní péče v České republice. Osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany Nové činnosti, které mohou pověřené osoby v rámci sociálně-právní ochrany vykonávat zajištění přípravy žadatelů o NRP, možnost uzavřít s pěstouny dohodu o výkonu pěstounské péče, poskytovat odbornou pomoc a poradenství náhradním rodičům a jim svěřeným dětem. Zvýšení nároků na kvalifikaci osob, které se bezprostředně podílejí v rámci pověřených osob na péči o děti. Změny v oblasti vydávání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany (např. závazné stanovisko kraje, kde má vzniknout nové zařízení sociálně-právní ochrany či jiná pověřená osoba). - 22 -
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc zavedení limitů pro počet dětí umístěných ve ZDVOP a omezení počtu dětí na jednu pečující osobu (zvýraznění alternativy k ústavní péči a individualizace péče); změny ve výši státního příspěvku pro tato zařízení; jasné stanovení práv a povinností ředitelů zařízení; omezení doby pobytu v zařízení. (Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, MPSV, 1999) 3. PĚSTOUNSKÁ PÉČE Třetí část práce je věnovaná pěstounské péči. Konkrétněji pak typům pěstounské péče, individuální a skupinové pěstounské péči. Dále se věnuji předpěstounské péči a péči na přechodnou dobu. Nezanedbatelnou část tohoto úseku tvoří seznámení se s možnými dávkami a příspěvky pro pěstouny a dále pak jejich povinnostem a právům. Pěstounská péče je forma náhradní rodinné péče, zajišťující dostatečné hmotné zabezpečení dítěte a zároveň i přiměřenou odměnu pro osobu, která se dítěte ujala. Jedná se o formu náhradní rodinné péče, která je státem garantovaná a kontrolovaná. Nejdůležitějším činitelem z právního hlediska je zájem dítěte. (KOLUCHOVÁ, 2002, str. 17) Osoba pěstouna poskytuje dítěti řádnou výchovu a zastupuje dítě v běžných záležitostech a věcech, které se týkají dítěte. Pěstounskou péčí mezí dítětem a pěstounem nevzniká příbuzenský vztah, ale je častým zvykem, že v podobný typ vztahu jako je vztah příbuzenský postupem času doroste. Pěstounská péče vzniká a ve vážných případech může i zanikat rozhodnutím soudu. Soud stanovuje pěstounovi povinnost podávat o výkonu pěstounské péče pravidelné zprávy. Při vzniku pěstounské péče dochází k omezení styku dítěte s původními rodiči. Ovšem je-li dítě ve věku, kdy je schopno posoudit její obsah, má být zajištěno také jeho vyjádření k věci. (KOLUCHOVÁ, 2002, str. 17) - 23 -
3.1. SKUPINOVÁ PĚSTOUNSKÁ PÉČE Skupinová nebo kolektivní pěstounská péče je zakotvena v zákoně o sociálněprávní ochraně dětí. Tento typ pěstounské péče probíhá v tzv. zařízeních pro výkon pěstounské péče. Jedná se o velké pěstounské rodiny, kde můžou být i vlastní děti pěstounu společně s přijatými dětmi. Dalším typem jsou SOS dětské vesničky, kde je matka- pěstounka pověřená pěstounskou péčí. K sobě má většinou osobu, které se říká teta. Je zde pomocnicí matky pěstounky a pomáhá jí při vedení domácnosti a výchově dětí. Matka bydlí s několika svěřenými dětmi v jednom domě, 10-12 takových domů poté dohromady představuje Vesničku. Rodinu obývající domeček tak tvoří matka pěstounka a spolu s ní 6 a více dětí různého pohlaví a věku. Často se stává, že je rodina v SOS Vesničkách tvořená sourozenci, kteří pocházejí ze stejné vlastní rodiny, která nějakým způsobem selhala, proto se děti ocitli v náhradní rodině. Pěstounská péče zde zaniká dosažením zletilosti dítěte, nebo ve výjimečných případech může být zrušena rozhodnutím soudu. (KOLUCHOVÁ, 2002, str. 16-17) 3.2. INDIVIDUÁLNÍ PĚSTOUNSKÁ PÉČE Jedná se o typ pěstounské péče, která probíhá v běžném, přirozeném rodinném prostředí. Jedná se o prostředí, kde již pěstoun a pěstounka vychovali své vlastní nebo i jiné přijaté děti. (KOLUCHOVÁ, 2002, str. 16) V následující části se zaměřím na několik typů pěstounské péče, které probíhají na individuální rovině. 3.2.1. Předpěstounská péče Pojem předpěstounská péče se neužívá, přesto je předpěstounská péče upravena v 45b, odst. 2, zákona o rodině. Svěření dítěte do pěstounské péče má na starost orgán sociálně-právní ochrany dětí. Je-li dítě z rozhodnutí soudu v ústavu nebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nebo v pěstounské péči na přechodnou dobu, může být před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dočasně svěřeno rozhodnutím orgánu sociálně-právní ochrany dětí do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem a splňuje zákonem stanovené podmínky; obdobně může být do péče - 24 -
budoucích pěstounů svěřeno i dítě, které není v ústavní výchově, pokud rodiče s pěstounskou péčí souhlasí. (Formy náhradní rodinné péče [online], MPSV, 2013) 3.2.2. Pěstounská péče na přechodnou dobu Pěstounská péče na přechodnou dobu je v zákoně č. 359/1999 Sb. o sociálněprávní ochraně dětí, v platném znění ustanovena od roku 2006. (NOŽÍŘOVÁ, 2012, str. 19) V praxi to znamená, že soud může na návrh OSPOD svěřit dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu osobám, které jsou zařazeny do evidence OSPOD a stávají se tak vhodným kandidátem k výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu. Na přechodnou dobu se rozumí buď na dobu, po kterou nemůže rodič ze závažných důvodů dítě vychovávat, nebo dobu, po jejímž uplynutí lze podle 68a zákona o rodině dát souhlas rodiče s osvojením. Nebo dobu do pravomocného rozhodnutí soudu o tom, že tu není třeba souhlasu rodičů k osvojení podle 68 zákona o rodině. (Formy náhradní rodinné péče [online], MPSV, 2013) Ve výše uvedených případech musí soud nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumat situaci, zda důvody, kvůli kterým bylo dítě svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu, přetrvávají. K posouzení této situace je potřeba i zpráva od příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. (Formy náhradní rodinné péče [online], MPSV, 2013) Tento způsob péče může trvat nejdéle jeden rok. Vyživovací povinnost vůči svěřeným dětem nadále náleží rodičům, nebo pokud určí soud jiným osobám povinným výživou k dítěti. (Formy náhradní rodinné péče [online], MPSV, 2013) 3.2.3. Poručenství Po novele zákona o rodině byl do právní úpravy vnesen institut poručenství. Poručník je stanoven soudem, pokud došlo k situaci kdy, oba rodiče nezletilého zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu. (Formy náhradní rodinné péče [online], MPSV, 2013) Pokud soud stanový poručníka a ten bude o dítě pečovat tak, že bude naplňovat všechny složky rodičovské zodpovědnosti, dá se poručenství řadit do forem náhradní - 25 -
rodinné péče, jakoby šlo o pěstounskou péči. Mezi dítětem a poručníkem nevzniká stejný vztah jako mezi rodičem a dítětem, poručník je však zákonným zástupcem dítěte. Ze zákona má poručník práva a povinnosti k dítěti následující: výchova dítěte, zastupování dítěte a správa majetku dítěte. Na výkon všech výše uvedených funkcí dohlíží soud. Poručník má za úkol podávat soudu zprávy o osobě poručence a správě jeho jmění, a pokud se poručník rozhodne pro nějakou změnu týkající se poručence, musí mít nejprve souhlas soudu. (KOLUCHOVÁ, 2002, str. 17-18) 3.3. DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Výše příspěvku a okruh dávek pěstounské péče je zakotven v zákoně o sociálněprávní ochraně dětí č. 359/1999. Hlavními 5 dávkami pěstounské péče jsou: příspěvek na úhradu potřeb dítěte odměna pěstouna příspěvek při převzetí dítěte příspěvek na zakoupení motorového vozidla příspěvek při ukončení pěstounské péče První dávkou je příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Nárok na tento příspěvek má každé nezletilé nezaopatřené dítě, které je svěřeno do péče osoby pečující/v evidenci. Nárok na příspěvek trvá i po dosažení zletilosti dítěte a to až do 26. roku věku, jedná-li se o dítě, které je nezaopatřené a žije ve společné domácnosti s osobou pečující. Pokud dítě ještě není zletilé, žádá o příspěvek osoba pečující/v evidenci. Příspěvek se vyplácí měsíčně a jeho výše se odvíjí od věku svěřeného dítěte. Pro dítě ve věku do 6 let činí příspěvek 4 500 Kč, pro dítě ve věku od 6 do 12 let je příspěvek 5 550 Kč. U dětí ve věku od 12 do 18 let je příspěvek 6 350 Kč a pro dítě od 18 do 26 let činí příspěvek 6 600 Kč. Další dávkou, která je pěstounům vyplácena, je odměna pěstouna. Na tuto dávku má nárok každá pečující osoba a osoba v evidenci. Výše odměny pro osobu pečující činí 8 000 Kč, pokud pečuje o jedno dítě, v případě, že je pečováno o dvě děti, odměna činí 12 000 Kč. 20 000Kč činí příspěvek, pokud je pečováno alespoň o tři děti nebo alespoň o jedno dítě, které je závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III, nebo IV. Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna v těchto případech zvyšuje o - 26 -
4 000 Kč. Výše odměny pro osobu v evidenci je 20 000 Kč hned od prvního zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. Tento příspěvek se vyplácí i v případě, že osoba v evidenci aktuálně nepečuje o žádné dítě. 24 000 Kč pak činí odměna osobě v evidenci, má-li do péče svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III, IV. Dalším možným typem pěstounské péče je tzv.: příbuzenská pěstounská péče. K té dochází v případě, kdy má prarodič nebo praprarodič do své péče svěřeno dítě. V případě, kdy je ale osoba pečující příbuzenským pěstounem a má v péči jedno nebo dvě děti, které nejsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III, IV, nemá nárok na stejnou odměnu jako osoba pečující nebo v evidenci pokud se nejedná o případy hodné zvláštního zřetele. O tom, zda odměna pěstouna prarodiči či praprarodiči náleží, rozhodne krajská pobočka Úřadu práce ČR s podkladem z OSPOD. Výjimkou je, pokud má prarodič nebo praprarodič v pěstounské péči svěřeno 3 a více dětí nebo je alespoň jedno z nich osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV. Na ostatní dávky pěstounské péče mají však příbuzenské pečující osoby nárok v každém případě. Dalším typem příspěvku je příspěvek při převzetí dítěte, který se vyplácí osobě pečující, které bylo svěřeno dítě do pěstounské péče. Tento příspěvek však nenáleží osobě v evidenci, pokud je jí svěřeno dítě do pěstounské péče na přechodnou dobu. Výše příspěvku se při převzetí dítěte do 6 let vyplácí částkou 8 000 Kč, od 6 do 12 let je to 9 000 Kč a při převzetí dítěte ve věku od 12 do 18 let činí příspěvek 10 000 Kč. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla je příspěvek, který náleží osobě pečující, v případě, že má v pěstounské péči nejméně tři děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti a zakoupila osobní motorové vozidlo, nebo zajistila nezbytnou opravu vozidla. Vozidlo však nesmí používat pro výdělečnou činnost. Výše příspěvku činí 70% ceny zakoupeného vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, maximálně však 100 000 Kč. Posledním typem dávky je příspěvek při ukončení pěstounské péče. Jedná se o jednorázový příspěvek, na který má nárok osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči. Tento příspěvek se vyplácí ke dni zániku nároku na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. (Zákon č. 359/1999 Sb., Hl. 5, Část 2) - 27 -
3.4. VÝBĚR PĚSTOUNA V této části své práce bych ráda krátce nastínila průběh převzetí dítěte do péče. Pokud se osoba nebo pár rozhodne, stát se pěstounem, musí si nejprve uvědomit několik zásadních faktů a skutečností, které jsou s pěstounskou péčí spojené. Děti přijímané do náhradní rodinné péče mají v podstatě tytéž potřeby, práva a požadavky jako všechny ostatní děti, přesto je před přijetím dítěte do rodiny nutné upozornit na několik důležitých okolností. V první řadě je důležité uvědomit si důvody a osobní motivaci, proč chci dítě do rodiny přijmout. Dále pak zda dítě zvládnu zajistit po finanční stránce, a zda budu mít dostatek času na jeho výchovu. Zda se cítím duševně i fyzicky schopný vychovávat dítě. Pěstoun by měl být schopen vytvořit pro dítě stabilní rodinné zázemí a zároveň respektovat dítě takové, jaké je. (KOLUCHOVÁ, 2002, str. 17-18) Po fázi rozhodování přichází čas na úřední proces. Pokud se rodina či jednotlivec pevně rozhodnou, že chtějí dítě přijmout do své péče, je na čase podat na úřad obce s rozšířenou působností žádost o zprostředkování pěstounské péče. Krajský úřad pak provede odborné posouzení žadatele. Posouzení se týká charakteristiky osobnosti, psychického a zdravotního stavu, motivace, stability manželského vztahu a prostředí v rodině, sociálního prostředí, hlavně bydlení a domácnosti. Dále pak etnického, náboženského a kulturního prostředí žadatele a schopnosti dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout nové dítě do rodiny. (Jak se stát pěstounem?, 2015) Další fází je odborná příprava k přijetí dítěte do rodiny, která je zaměřená na sebepoznání, poznání práv a potřeb přijímaného dítěte. Seznámení s právy a povinnostmi pěstounů. Dále se řeší styk dítěte v NRP s rodiči a dalšími blízkými. Následná spolupráce s odborníky a velmi důležitá samotná komunikace s dítětem. (Jak se stát pěstounem?, 2015) Po tomto procesu nastává čas, kdy je rodina nebo budoucí pěstoun vyzván krajským úřadem k pohovoru o konkrétním dítěti, pro které byla rodina vytipována jako možní rodiče. Rodina dostane všechny dostupné informace týkající se dítěte. Informace o zdravotním a psychickém stavu, informace o sociálních otázkách a původní rodině dítěte. Celý následný postup při převzetí dítěte je závislí na mnoha dalších okolnostech. (KOLUCHOVÁ, 2002, str. 25-26) - 28 -
3.5. DOHODA O VÝKONU PĚSTOUNSKÉ PÉČE Při převzetí dítěte do péče vzniká dohoda o výkonu pěstounské péče. Dohody mají přispět k posílení pomoci a podpory náhradním rodičům. Tento typ podpory by se měl zaměřovat především na specifické oblasti týkající se péče o přijaté děti. Služby by tedy měli být zaměřené primárně na potřeby, které mají náhradní rodiny a děti v nich. Nejedná se primárně o stejné potřeby, které mají všechny děti ale o zájmy a potřeby, které vyplývají ze specifik náhradní rodinné péče. Proto je velmi důležité vyhodnotit individuální potřeby všech svěřených dětí a na základě tohoto vyhodnocení navrhnout a sjednat služby, které budou na tyto potřeby reagovat. Ona pomoc a podpora je prevencí selhávání náhradní rodinné péče. Má za cíl předcházet vzniku situací, které mohou vést až k odchodu dítěte do výchovného prostředí. Důležitým prvkem je zaměření se na podporu schopností osob v evidenci/ pečujících naplňovat potřeby svěřených dětí v následujících oblastech: Zpracování traumatu a ztráty u přijatých dětí- ztráta biologických rodičů (i v případech, kdy s nimi dítě nikdy nežilo), odloučení od dalších blízkých osob, týrání, zneužívání apod. Navázání bezpečné vztahové vazby s pečující osobou- techniky na podporu attachementu apod. Práce s důsledky poruch attachmentu- dá se předpokládat, že pokud dítě strávilo alespoň část svého života v ústavní péči, bude v oblasti navazování vztahů potřebovat intenzivnější podporu. Identita dítěte- zejména ve vztahu k rodičům, svému původu apod. Vztahy s rodiči a dalšími blízkými osobami- i v případě, že dítě s těmito osobami není v kontaktu, v jeho životě mají určité místo a je třeba toto téma s dítětem otevřít a pracovat s ním. (Informace k dohodám o výkonu pěstounské péče, MPSV, 2013, str. 1-2) 3.6. PRÁVA A POVINNOSTI PĚSTOUNŮ Pro uvědomění si celistvosti pěstounské péče je dobré seznámit se s právy a povinnosti pěstounů. Práva pěstouna jsou vůči dítěti poměrně omezená, zároveň má ale - 29 -
pěstoun státem přiznaná práva na určité služby a podporu. Převzetí dítěte klade na osobu, která dítě přijímá značné nároky a je třeba jim věnovat pozornost z hlediska poradenské činnosti a také jim konkrétně pomáhat v řešení běžných problémů v oblasti sociální, materiální, výchovné atd. Důležitým faktem je, že pěstoun má také nárok na finanční podporu ze strany státu. Ustanovení 47a odst. 2 ZSPOD upravuje práva osob pečujících a osob v evidenci (např. právo na preventivní a poradenskou činnost, pomoc při zajištění osobní péče o svěřené dítě) a povinnosti těchto osob (povinnost spolupracovat s orgánem sociálně-právní ochrany, umožnit provádění dohledu nad výkonem pěstounské péče, povinnost zvyšovat si odbornost, povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami jemu blízkými atd.). (Informace k dohodám o výkonu pěstounské péče, MPSV, 2013, str. 3) Je důležité, aby v dohodě o výkonu pěstounské péče nebo ve správním rozhodnutí byla individuálně specifikována práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci při výkonu pěstounské péče. Pro zabezpečení kvality nedostačuje obecná zákonná úprava práv a povinností pěstouna obsažená v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině. Každá pěstounská péče totiž vyžaduje individuální řešení a přístupy. I přesto, že je dítě v pěstounské péči, zůstává pod ochranou státu, a proto je nutné zajistit fungující systém doprovázení, podpory a také následného vzdělávání pěstounů a sledování výkonu pěstounské péče. (Informace k dohodám o výkonu pěstounské péče, MPSV, 2013, str. 3) 1. Právo na poskytnutí trvalé nebo dočasné pomoci při zajištění osobní péče o svěřené dítě Tato pomoc spočívá zejména v zajištění krátkodobé péče po dobu, kdy je osoba pečující nebo osoba v evidenci uznána dočasně práce neschopnou nebo při ošetřování osoby blízké, při narození dítěte, při vyřizování nezbytných osobních záležitostí, při úmrtí osoby blízké Zákon o sociálně-právní ochraně dětí předpokládá zajištění pomoci při zajištění osobní péče o svěřené dítě v tom případě, že osoba pečující nebo osoba v evidenci - 30 -
nezvládne osobní péči v potřebné míře zajistit. Kromě stavu okolností je důležité také brát zřetel na věk dítěte, jeho rozumovou vyspělost, schopnosti a zdravotní stav. Například pokud děti chodí do školy, není po dobu, kterou tráví ve škole nebo školní družině potřeba zajišťovat osobní péči. Dále v případě, že se jedná o manžele, druhý manžel má povinnost podílet se na péči o svěřené dítě ( 45c odst. 1 a 33 zákona o rodině v platném znění). Možnost realizovat toto právo, buď osoby pečující, nebo osoby v evidenci musí probíhat vždy velmi citlivě a především v zájmu dítěte. Je důležité, dohodnout se s osobou pečující nebo s osobou v evidenci na tom, jak budou o tuto formu pomoci žádat. Dále je potřeba domluvit se jakým způsobem a kde si budou dítě přebírat a předávat. Osoba pečují/ v evidenci se stává odpovědnou za předání informací o stavu dítěte, které mohou mít vliv na průběh péče. Krátkodobou péči mohou poskytovat např.: osoby blízké rodině komunitní a mateřská centra jiné pěstounské rodiny dobrovolníci pracovníci subjektu, se kterým je uzavřena dohoda (tuto péči může subjekt poskytovat více rodinám) mateřská školka či jiné obdobné zařízení (dětská skupina, soukromá školka atp.) paní na hlídání (může ji mít osoba pečující/ v evidenci již dohodnutou nebo ji dohodne subjekt uzavírající dohodu pro více pěstounských rodin) apod. (Informace k dohodám o výkonu pěstounské péče, MPSV, 2013, str. 4) Pro zprostředkování této služby je potřeba dodržovat předpisy týkající se daného typu služby. Subjekt uzavírá smlouvu s osobou pečující/ v evidenci, díky které je osobě vyplácen státní příspěvek. Tento příspěvek má sloužit na úhradu služby hlídání, proto musí osoba pečující nebo v evidenci s paní na hlídání či jinou pěstounskou rodinou dohodnout formu úhrady. Tato úhrada by se měla rovnat obvyklým cenám v dané lokalitě. - 31 -
Je důležité, aby každý, kdo bude tuto krátkodobou péči o dítě poskytovat, znal specifika dětí vyrůstajících v NRP. Tudíž by bylo dobré, aby každý, kdo je s dítětem v kontaktu byl nějakým způsobem proškolený a poučený alespoň v základní míře. Odpovědnost za dítě se vždy vztahuje k osobě, která dítě právě hlídá. (Informace k dohodám o výkonu pěstounské péče, MPSV, 2013, str. 5) 2. Právo na poskytnutí pomoci se zajištěním celodenní péče o svěřené dítě nebo děti v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let Toto ustanovení nabízí možnost odpočinku osobám pečujících a v evidenci. Slouží především k jejich psychohygieně. Důležité pro uskutečnění tohoto práva je fakt, že osoba pečující/ v evidenci skutečně poskytuje celodenní péči svěřeným dětem. Ona pomoc nesmí být v rozporu s potřebami a zájmy svěřených dětí. V případě mladších dětí a dětí, kterou jsou v rodině teprve krátkou dobu, je velmi důležité citlivě zvažovat formu podpory, aby se předešlo další traumatizaci dětí. U některých dětí je odlehčovací služba vítaná spíše v kratších časových úsecích, například jeden den v týdnu nebo jen část dne opakovaně. U malých dětí je služba vhodná třeba přes den tak, aby přes noc dítě bylo doma. Další možností odlehčovací péče může být příměstský tábor, kdy dítě chodí na noc domů. Respitní péči je tedy možno zajistit např.: pobytem pro děti z náhradních rodin s terapeutickým programem, zaměřeným na potřeby dětí v NRP, obdobným způsobem jako zajištění krátkodobé péče, zajištěním účasti dítěte na dětském táboře v souladu s jeho zájmy a potřebami (nemusí se jednat o výchovně-rekreační tábor pro děti dle 39 odst. 1 písm. d) zákona o sociálně-právní ochraně dětí). Další možností je také pobyt dítěte na táboře, který si sjednala sama osoba pečující/ v evidenci, je však nutné posoudit vhodnost takového pobytu pro dítě. Úhrada musí být nutně přiměřená, pokud bude úhrada nad rámec příspěvku, musí ji osoba pečující/ v evidenci částečně uhradit sama. Vzhledem k výši státního příspěvku je pochopitelné, že nadstandardní služby není možné z příspěvku financovat. Nabídka - 32 -