WORKSHOP STARÉHO ŽELEZÁŘSTVÍ Stará huť u Adamova / 2009 2014
7. Workshop starého železářství 20. 22. května 2015 / Stará huť u Adamova (národní kulturní památka umístěná v památkové rezervaci ve správě Technického muzea v Brně) Akce je pořádána Technickým muzeem v Brně, Spolkem Františka sekcí industriální archeologie Kruhu přátel Technického muzea v Brně, Středoevropskou cestou železa a Archaia Brno o.p.s. Stará huť u Adamova se nachází 10 kilometrů severovýchodně od Brna na území Moravského krasu (na mapě: TMB Technické muzeum v Brně / SH Stará huť u Adamova). 2
Železářský podnik založila před polovinou 18. století knížata z Lichtenštejnu. Vysoká pec byla vystavěna roku 1746 a několikrát přestavována. Huť ukončila svoji činnost roku 1877 poté, co se provoz stal nerentabilním. Rekonstrukce části původního areálu započala v roce 1971 a roku 1984 došlo ke zpřístupnění muzejní expozice věnované historii železářství ve střední části Moravského krasu instalované v tzv. Kameňáku, budově bývalé modelárny. Stará huť u Adamova vysoká pec, vápenné pece a budova muzea Rudonosná střední část Moravského krasu se stala důležitým železářským centrem již v období 8.-11. století. Na katastrech obcí Babice n. Svitavou, Habrůvka, Olomučany a Rudice byla archeologicky prozkoumána dvacítka železářských raně středověkých hutí vybavených 2 10 pecemi tří různých typů. Experimentální železářský okrsek v areálu Staré huti 3
Huť K pokusným a ukázkovým tavbám jsou používány kusové pece rekonstruované na základě poznatků získaných během archeologických výzkumů. V posledních letech se tým Technického muzea v Brně soustředil na typ vestavěných pecí s tenkou hrudí. Řez pecí s tenkou hrudí z 9. století Jedna z rekonstruovaných pecí s tenkou hrudí používaných v roce 2010, stav po zimě 2010/11 Experimentální tavby jsou prováděny každoročně během tří květnových dnů a následně i při navazující sobotní akci určené široké veřejnosti. Část výsledků taveb je bezprostředně kovářsky zpracovávána. Současně je prováděn výpal dřevěného uhlí v milíři vystavěném s předstihem. Získané dřevěné uhlí je používáno při archeometalurgických experimentech. 4
Dvojice nově vystavěných pecí Vysoušení pecí 5
Pražení železné rudy Stavba milíře 6
Pokrývání milíře pláštěm Rozebírání milíře 7
Příprava dřevěného uhlí pro tavbu drcení na vhodnou velikost, v pozadí milíř Huť práce v peci č. 2 8
Vypouštění strusky / Vylomení hrudního štítku otevření pece Vytažení železné houby 9
Zpracování železné houby (resp. nyní již železné lupy) fotografie dokumentují různé tavby 10
Lupa je naseknuta sekerou, výsledek získaný v roce 2012 je zatím nejvíce podobný originálním naseknutým raně středověkým lupám nalezeným na území Moravy 11
Zpracování železné lupy kováři Patrickem Bártou a Thierry Tonnelierem 12
Jeden ze zahraničních účastníků Adam Thiele z budapešťské Technické univerzity společně se svým bratrem obsluhuje raně středověkou pec z maďarského území označovanou jako typ fajszi (více o jeho archeometalurgických aktivitách na adrese: www.bucavasgyuro.net) Drcení bahenní železné rudy / Zpracování železné lupy 13
Paul Merluzzo, Laboratoire d Archeologie des Metaux, Francie, při práci s raně středověkou pecí rekonstruovanou na základě nálezů z východní Francie Fotografie byly zhotoveny v areálu Staré huti u Adamova v letech 2010 2012 Martinem Barákem, Jiřím Mertou, Evou Řezáčovou a Dominikem Tallou. Více o experimentálních a ukázkových tavbách prováděných Technickým muzeem v Brně lze nalézt na stránkách Spolku Františka sekce industriální archeologie Kruhu přátel Technického muzea v Brně: www.starahut.com. Kontakt: Ondřej Merta / Technické muzeum v Brně / tel.: 541 421 426 / e mail: mertaj@technicalmuseum.cz / www.technicalmuseum.cz 14