Sociální zabezpečení v ČR 10 23.4.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 10 23.4.2014 1

Cíl předmětu VF 23.4.2014 2

Literatura 23.4.2014 3

Literatura 23.4.2014 4

1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění sociálního zabezpečení. 3. Důchodové pojištění a zabezpečení, důchodové reformy ve světě a v Česku. 4. Důchodové pojištění: účast na pojištění, doba pojištění, výpočtový základ, jednotlivé důchody, příklady výpočtů důchodů. 5. Nemocenské pojištění a zabezpečení: účast na pojištění, nemocenské, náhrada mzdy, ostatní dávky, příklady výpočtu dávek. 6. Úrazové pojištění zaměstnanců, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání: jednotlivé dávky, výpočet dávek. 23.4.2014 5

7. Zdravotní pojištění a zabezpečení, zdravotní reformy ve světě a v Česku. Zdravotní pojišťovny. Veřejné zdravotní pojištění: účast na pojištění, rozsah péče, finanční spoluúčast pacienta. 8. Zabezpečení v nezaměstnanosti: výpočet dávek, podpůrčí doba. Aktivizace a motivace příjemců podpory v nezaměstnanosti. 9. Státní sociální podpora, jednotlivé dávky, výpočet dávek. 10. Sociální pomoc, sociální služby, dávky. Životní a existenční minimum. 11. Financování sociálního zabezpečení. 12. Konzultace. Zápočtový test. 23.4.2014 6

Zákon o pomoci v hmotné nouzi, č. 111/2006 Sb., v platném znění / ZPHmN, poslední novela č. 366/2011 Sb., účinnost od 01. 01. 2012 Zákon o sociálních službách, č. 108/2006 Sb., v platném znění, poslední novela č. 366/2011 Sb., účinnost od 01. 01. 2012 Zákon o životním a existenčním minimu, č. 110/2006 Sb., v platném znění (v návaznosti na znalosti získané z předchozího výkladu státní sociální podpory, n. v. 409/2011Sb.) S účinností od 01. 01. 2012 zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením/ozp

Břeská N., Vránová, L. : Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené osoby k 1. 7. 2008, Olomouc: ANAG, 2008, ISBN 978-80-7263-478-1 (příp. akt. vydání 2010) Koldinská, K., Marková, H. : Sociální pomoc a právo, Praha: Orac, 2001, ISBN Kol. autorů: Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany, Brno: ANAG, 2005 Králová, J., Rážová, E. : Sociální služby a příspěvek na péči 2009/2010, Olomouc: ANAG, 2009

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Hmotná nouze http://www.mpsv.cz/cs/5 Sociální služby http://www.mpsv.cz/cs/9 Zdravotní postižení http://www.mpsv.cz/cs/8

V důsledku růstu nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení se jeví účinná pomoc k překonání tíživých situací stále potřebnější. Právní teorie definuje jako specifickou oblast společenských vztahů upravenou normami práva sociálního zabezpečení, jejichž předmětem úpravy jsou právní vztahy vznikající, měnící se a zanikající v souvislosti se sociálními událostmi. Základní sociální událostí je nedostatek příjmu způsobený nepříznivou sociální situací, ke které dochází v důsledku neschopnosti jedince zabezpečit potřeby své a osob na něm závislých, a to zejména vlastní výdělečnou činností.

1. Pomoc v hmotné nouzi 2. Sociální služby 3. Péče o osoby zdravotně postižené

Současné pojetí klade důraz na co největší účast klienta sociální pomoci při řešení jeho nepříznivé sociální situace. Klient = jedinec, jemuž je sociální pomoc poskytována. Subjekt, jenž by měl vyvinout samostatnou aktivitu a primárně též kontrolovat kvalitu jemu poskytovaných služeb. Formy sociální pomoci jsou poskytovány za částečnou či plnou úhradu jejich příjemcem, takže se tento stává v podstatě tím, který si sjednává za úplatu služby.

Z hlediska sociální politiky ji lze chápat jako poslední síť sociální ochrany, resp. záchrannou sociální síť. Důležitá součást systému sociálního zabezpečení a představuje jednu ze záruk poskytnutí sociální ochrany každému. Od ostatních systému sociálního pojištění a státního zaopatření se liší zejména: A) způsobem řešení sociálních událostí B) charakterem subjektů poskytujících sociální pomoc soukromoprávní právnické osoby, nestátní organizace ve spolupráci s obcemi, které jejich činnost koordinují C) způsobem financování transfer ze státního rozpočtu, z rozpočtů samosprávných celků, příjemcem za přispění státu Znaky: 1) Vysoká míra individualizace při posuzování existence nároku na plnění a při plnění samotném. 2) Subsidiarita věcná působnost právních norem nastupuje až v případě, kdy není k dispozici plnění ze žádného jiného systému, resp. tato plnění byla vyčerpána a trvá potřeba zabezpečit základní životní potřeby občana. Sociální pomoc (služby) poskytovány přednostně jinými subjekty než státními, jejich koordinaci zabezpečují obce v samostatné působnosti. Stát plní funkci garanční a kontrolní. 3) Vysoká míra sociální solidarity bohatých s chudými, zdravých s nemocnými.

Systém dávek a služeb určených občanům, kteří nejsou schopni sami zabezpečit své životní potřeby a péči o sebe v nezbytném rozsahu z následujících možných důvodů: a) Nedostatečný příjem b) Vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu c) Vzhledem k vysokému nebo nízkému věku d) Z důvodu společenské nepřizpůsobenosti e) Ve zvláštní životní situaci (živelní pohromy)

23.4.2014 15

Dnem 1. ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a došlo tak k řadě změn v původní oblasti dávek sociální péče. Zákon o pomoci v hmotné nouzi zrušil ke stejnému datu zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého byly poskytovány některé dávky sociální péče. Současně s tím zanikly i dávky sociální péče poskytované podle vyhlášky MPSV ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, které byly vázány na sociální potřebnost. Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce ČR, působnost úřadu práce místo obcí s rozšířenou působností

Poskytování pomoci k zajištění základních podmínek fyzickým osobám prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi. Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení.

moderním systémem pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, systém motivuje osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení osob jednotný na celém území České republiky založen na ideovém principu, že každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá ; jedním z nástrojů je např. výhodnější zápočet příjmů z pracovní aktivity systémem, jehož nedílnou součástí je sociální práce s klienty a sociální poradenství (pro tyto účely využívá např. aktivizační plány a programy individuálního motivačního postupu).

Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanovuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi, tyto situace nazývá hmotnou nouzí. Jde v zásadě o situace, kdy osoba/společně posuzované osoby nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit. Zákon o pomoci v hmotné nouzi zároveň napomáhá řešení některých nárazových životních situací, které nelze vyřešit jinak, než okamžitou pomocí. Důležité je, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její situace hmotné nouze, ale i k předcházení jejího vzniku.

Příjem se zjišťuje zpravidla za období tří kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku. Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku a její výši, je stanoven v zákoně o životním a existenčním minimu. Nicméně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví určité odchylky: tzv. čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce se započítávají ve výši 70% příjmy z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se započítávají ve výši 80% ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se započítávají ze 100% (příspěvek na živobytí se nezapočítává).

Nedostatečný příjem je pouze jednou z podmínek hmotné nouze, podstatné je, že osoba/společně posuzované osoby si ho nemohou zvýšit vlastním přičiněním. Zvýšením příjmu vlastním přičiněním se rozumí zvýšení příjmu o vlastní prací, 12 ZPHmN výdělečná činnost, zvýšení úvazku, přijeté lépe placené práce, snaha využít služeb agentur práce, výkon krátkodobého zaměstnání a veřejně prospěšných prací (z. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti), výkon dobrovolnické služby nebo veřejné služby v rozsahu o o alespoň 20 hodin měsíčně řádným uplatněním nároků a pohledávek, 13 ZPHmN prodejem nebo jiným využitím majetku, 14 ZPHmN Zákon o pomoci v hmotné nouzi blíže stanoví, co se rozumí jednotlivými formami vlastního přičinění, stanoví i situace, okruh osob, u nichž se některá forma vlastního přičinění nevyžaduje a vliv snahy osoby na nárok na dávku a její výši. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře.

Veřejná služba doplňuje vedle veřejně prospěšných prací, krátkodobého zaměstnání a dobrovolnické služby možnosti zachování pracovních dovedností u osob dlouhodobě setrvávajících ve stavu hmotné nouze. Veřejnou službu může zřizovat obec po dohodě s ÚP ČR. Pokud obec veřejnou službu bude organizovat, lze na základě písemné smlouvy mezi obcí a osobou v hmotné nouzi zabezpečovat pomoc v záležitostech, které jsou konány ve prospěch obce a jejích občanů.

příspěvek na živobytí - 21 a násl. ZPHmN doplatek na bydlení - 33 a násl. ZPHmN mimořádná okamžitá pomoc - 36 s násl. ZPHmN

Příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok: osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva (Evropská sociální charta) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce občan členského státu EU, kterému nárok na sociální výhody vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropských společenství a jeho rodinný příslušník (např. Nařízení Rady EHS) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu po dobu delší než 3 měsíce cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu EU a bylo mu uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky rodinný příslušník cizince uvedeného v předchozí odrážce, kterému bylo uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.

Okruh oprávněných osob pro mimořádnou okamžitou pomoci je širší, kromě osob uvedených výše jsou oprávněnými osobami při splnění podmínek rovněž osoby pobývající na území České republiky na základě zákona o pobytu cizinců. V odůvodněných případech je-li osoba vážně ohrožena na zdraví může jí být mimořádná okamžitá pomoc poskytnuta, i když pobývá na území České republiky v rozporu se zákonem o pobytu cizinců.

Příspěvek na živobytí je základní dávka pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatečný příjem osoby/společně posuzovaných osob. Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi, pokud její příjem/příjem společně posuzovaných osob nedosahuje částky živobytí. 21 ZPHmN nárok nevznikne v kalendářním měsíci, pokud průměrný měsíční příjem za předchozí 3 kalendářní měsíce byl vyšší než trojnásobek životního minima osoby nebo společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob je dán zákonem o životním a existenčním minimu. Zákon o pomoci v hmotné nouzi však stanoví několik odchylek, např. do okruhu společně posuzovaných osob nepatří - osoba, která nastoupila výkon trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby (a výkon trestu nebo vazby trval celý kalendářní měsíc), - osoba, která je umístěna k celoročnímu pobytu v ústavu sociální péče nebo obdobném zařízení apod. Vzhledem k tomu, že v praxi dochází k různým situacím, které jsou zcela individuálního charakteru, má orgán pomoci v hmotné nouzi možnost z okruhu společně posuzovaných osob některou osobu vyloučit.

Živobytí osoby/společně posuzovaných osob je stanoveno s ohledem na příjem, možnost jeho zvýšení, majetkové poměry a další okolnosti (jako je např. nákladné dietní stravování, délka setrvání ve stavu hmotné nouze, aktivní přístup k hledání zaměstnání apod.). Částka živobytí se odvíjí od výše existenčního a životního minima a stanoví se individuálně pro každou osobu na základě zhodnocení její snahy, možností a potřeb. 23 ZPHmN - výše příspěvku na živobytí se stanoví jako částka na živobytí osoby/společně posuzovaných osob minus příjmem osoby/společně posuzovaných osob, který je snížený o přiměřené náklady na bydlení. Přiměřené náklady na bydlení jsou náklady na bydlení, maximálně však do výše 30 %, v Praze 35 %, příjmu osoby či rodiny.

Mgr. Za kalendářní měsíc rozdíl mezi: - částkou na živobytí osoby(čž) a příjmem osoby(p), není-li osoba společně posuzována s jinými - částkou živobytí společně posuzovaných osob a příjmem společně posuzovaných osob. PŽ = ČŽ P Minimální výše PŽ za kalendářní měsíc 50,- Kč.

Zálohové poskytování příspěvku na živobytí, lze důvodně předpokládat, že se jedná pouze o přechodný stav hmotné nouze. Podmínka očekávaného příjmu povinnost vracet bezodkladně, bude-li získaný příjem nižší než příspěvek na živobytí nebo osoba nezíská do 3 let od uplatnění předmětného nároku nebo pohledávky žádný příjem, povinnost vracet příspěvek na živobytí zaniká. Není-li nezaopatřenému dítěti po dobu delší než 3 měsíce placeno soudem stanovené výživné- určuje se nejprve částka nahrazující neplacené výživné nebo jeho část, která bude poskytována jako součást příspěvku na živobytí ve výši soudem stanoveného výživného, maximálně však ve výši rozdílu mezi příjmem dítěte a jeho životním minimem.

Společně s vlastními příjmy pomáhá uhradit odůvodněné náklady na bydlení. Výše doplatku na bydlení je stanovena tak, aby po zaplacení odůvodněných nákladů na bydlení (tj. nájmu, služeb s bydlením spojených a nákladů za dodávku energií) zůstala osobě/společně posuzovaným osobám částka živobytí. Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, a jehož příjem/příjem společně posuzovaných osob je po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nižší než částka jeho živobytí/částka živobytí společně posuzovaných osob. Okruh společně posuzovaných osob pro účely doplatku na bydlení je stejný jako pro účel příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory. Podmínkou nároku na doplatek na bydlení je získání nároku na příspěvek na živobytí a nárok na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory.

Doplatek na bydlení lze přiznat (s přihlédnutím k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), i osobě, které příspěvek na živobytí nebyl přiznán, protože její příjem/příjem společně posuzovaných osob přesáhl částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob, ale nepřesáhl 1,3násobek této částky. Nárok na doplatek na bydlení nevznikne, pokud osoba bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení nabídnutou nebo zprostředkovanou obcí, v níž má trvalý pobyt. Toto neplatí pro osoby starší 65 let a poživatele starobního důchodu. Zákon o pomoci v hmotné nouzi pamatuje i na specifické situace spojené s bydlením. V případech hodných zvláštního zřetele může orgán pomoci v hmotné nouzi rozhodnout, že za nájemce považuje pro účely doplatku na bydlení i osobu dlouhodobě užívající jinou než nájemní formu bydlení. Nárok na doplatek na bydlení má také nezletilé nezaopatřené dítě, které je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež nebo které žije v náhradní rodinné péči, na které přešlo vlastnictví nebo nájem bytu a dítě nemá dostatečný příjem nebo majetek k úhradě odůvodněných nákladů na bydlení. Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob.

Výše doplatku na bydlení se vypočte tak, že se od částky odůvodněných nákladů na bydlení připadajících na kalendářní měsíc (snížené o příspěvek na bydlení náležející za předchozí kalendářní měsíc) odečte částka, o kterou příjem osoby/společně posuzovaných osob (včetně vyplaceného příspěvku na živobytí) převyšuje částku živobytí osoby/společně posuzovaných osob. Odůvodněné náklady na bydlení: 1) Až do výše cílového nájemného do 31. prosince 2010 jako součin cílové hodnoty měsíčního nájemného platného pro daný kalendářní rok, stanovené podle zákona č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu (určuje Ministerstvo pro místní rozvoj Sdělením ve sbírce zákonů vždy s účinností k 1. červenci kalendářního roku, rok 2007 č. 333/2006 Sb. a podlahové plochy bytu. 2) Pravidelné úhrady za služby bezprostředně spojené s užíváním bytu, popř. obdobné náklady spojené s družstevní a vlastnickou formou bydlení (fond oprav apod.) 3) Úhrada prokazatelné nezbytné spotřeby energie v místě obvyklá podle průměrné ceny za dodávku energií pro bytovou jednotku určité velikosti podle sdělení příslušných dodavatelů těchto energií.

Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy není osoba v hmotné nouzi, ale je jí vhodné bezprostředně poskytnout pomoc. Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout: První situací je ta, kdy osoba sice neplní podmínky hmotné nouze, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví. Dávka doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima). Druhá situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je spojena s vážnou mimořádnou událostí. Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, která není v hmotné nouzi a kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Při rozhodování o výši mimořádné okamžité pomoci se přihlíží k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby; maximální výše dávky činí 15násobek částky životního minima jednotlivce, tj. až do výše 46 890 Kč.

Třetí situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je situace, kdy osoba není v hmotné nouzi, ale nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky: k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte; výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce 10násobek částky životního minima jednotlivce.

Čtvrtá situace: Nedostatek prostředků k nákupu nebo opravě předmětů dlouhodobé potřeby nebo k uhrazení odůvodněných nákladů vznikajících v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí. Dávku lze poskytnout až do výše těchto výdajů, maximálně však v průběhu kalendářního roku do výše 10násobku částky životního minima jednotlivce, tj. až do částky 31.260 Kč.

Poslední situace se týká osob, které nesplňují podmínky hmotné nouze, ale které nemohou v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jde zejména o osobu, která je: je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. V tomto případě lze poskytnout dávku ve výši 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout 4násobek částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně částku 12 504 Kč.

Řízení o přiznání dávek je zahájeno na základě podání žádosti na předepsaném tiskopisu, který je k dispozici na pověřených obecních úřadech nebo ho lze nalézt na internetových stránkách http://portal.mpsv.cz/soc/hn Žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi se podávají na sociálních odborech pověřených obecních úřadů podle místa trvalého pobytu občana do konce roku 2011, od roku 2012 na krajských pobočkách Úřadu práce České republiky. V rámci řízení se posuzuje, zda je osoba či rodina skutečně v hmotné nouzi a zda splňuje podmínky nároku na příslušnou dávku. V konečné fázi se pak stanovuje výše dávky. Jednotný postup na celém území České republiky zabezpečuje jednotný informační systém a aplikační program.

23.4.2014 38

1 poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám prostřednictvím: a) sociálních služeb b) příspěvku na péči Dále upravuje podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, 78 a násl. Upravuje výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb. Upravuje inspekci poskytování sociálních služeb. Upravuje předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách, 115 a násl. Upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka při pomoci v hmotné nouzi, v sociálně-právní ochraně dětí, ve školách a školských zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, ve věznicích, v zařízeních pro zajištění cizinců a v azylových zařízeních, 109 a násl. Akreditace vzdělávacích zařízení a akreditace vzdělávacích programů, 117a-e

23.4.2014 40

Podmínky nároku - 7 10 Poskytuje se osobám závislým na pomoci jiné osoby za účelem zajištění potřebné pomoci, 8 vymezuje 4 stupně závislosti, 11 stanovuje pevné částky výše příspěvku. O příspěvku rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností do konce roku 2011, od roku 2012 krajská pobočka Úřadu práce ČR. Příjemce příspěvku - 19 oprávněná osoba, zákonný zástupce, osoba pečující o nezletilou osobu na základě rozhodnutí příslušného orgánu

Mgr. Stupeň závislosti na pomoci jiné fyzické osoby Osoba do 18 let Osoba starší 18 let I. - Lehká 3.000 2.000 - od 01. 01. 2011 jen 800,- Kč II. - Středně těžká 6.000 4.000 III. - Těžká závislost 9.000 8.000 IV. - Úplná závislost 12.000 12.000

Nárok na příspěvek vzniká dnem splnění podmínek dle 7 a 8 zákona o sociálních službách. Závislost na pomoci jiné osoby posuzuje příslušný posudkový lékař z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Lékařská posudková služba příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Nárok na výplatu příspěvku vzniká podáním žádosti o přiznání příspěvku, není-li řízení o jeho přiznání zahájeno z moci úřední, 13 zákona o sociálních službách. Příspěvek se vyplácí měsíčně v české měně, 18 zákona o sociálních službách.

23.4.2014 44

Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem služeb bývá mimo jiné podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Obsah základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí předpis.

1. Sociální poradenství 2. Sociálně zdravotní služby 3. Sociální rehabilitace 4. Osobní asistence, pečovatelská služba 5. Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba 6. Služby rané péče 7. Podporované bydlení 8. Odlehčovací služby 9. Centra denních služeb 10. Stacionáře denní a týdenní 11. Domovy pro osoby se zdravotním postižením 12. Domovy pro seniory 13. Azylové domy 14. Domy na půl cesty 15. Chráněné bydlení 16. Kontaktní centra 17. Telefonická krizová intervence 18. Krizová pomoc 19. Nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež 20. Noclehárny 21. Služby následné péče a doléčovací 22. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 23. Terapeutické komunity 24. Terénní programy

Mgr O sociální službu musí člověk obvykle sám požádat. Sociální služby a příspěvek na péči jsou při splnění podmínek stanovených v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1. 2007, poskytovány: osobě, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu, osobě, které byl udělen azyl, občanovi a rodinnému příslušníkovi občana členského státu Evropské unie, cizinci, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu po dobu delší než 3 měsíce.

Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení; kromě toho sami zřizují organizace poskytující sociální služby. Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby, které nabízejí široké spektrum služeb, jsou rovněž významnými poskytovateli sociálních služeb dotace!!! Ministerstvo práce a sociálních věcí je nyní zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče.

Dávky podmíněné nepříznivým zdravotním stavem Pro účely sociálního zabezpečení vypracovávají posudky o zdravotním stavu ve vymezeném rozsahu OSSZ, ČSSZ a posudkové komise MPSV. Z tohoto pravidla existují některé výjimky, zejména v systému nemocenského pojištění, kde posuzování (např. dočasné pracovní neschopnosti) náleží ošetřujícím lékařům, jejichž činnost je lékaři OSSZ kontrolována.

Posudky o zdravotním stavu nejsou rozhodnutími a nelze proti nim podávat opravné prostředky. Posudky slouží jako podklad orgánu, který podle zákona rozhoduje o dávce nebo službě. Posouzení zdravotního stavu vždy vyžádá orgán, který o dávce nebo službě rozhoduje. V případě nesouhlasu s rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, vydaném v prvním stupni správního řízení, lze podat odvolání k nadřízenému orgánu. Žalobu k soudu lze podat až po skončení odvolacího řízení správního. Pro účely odvolacího řízení správního podávají posudky o zdravotním stavu posudkové komise MPSV, pokud v předcházejícím řízení podávala posudek OSSZ.

Posudek orgánu posudkové služby musí vycházet ze zjištění zdravotního stavu občana a musí odpovídat posudkovým kritériím zakotveným v obecně závazných právních předpisech. Při posuzování posudkový orgán vychází z lékařských zpráv a posudků vypracovaných odbornými lékaři o zdravotním stavu občanů a přihlíží i k výsledku případného vlastního vyšetření posuzované osoby, zejména u příspěvku na péči. Může též posuzovanou osobu vyzvat, aby se podrobila vyšetření lékařem orgánu posudkové služby anebo vyšetření v určeném zdravotnickém zařízení a poskytla další součinnost, která je potřebná k podání posudku.

Mgr Posudky o nepříznivém zdravotním stavu jsou podkladem pro správní rozhodnutí, proti kterému lze podat odvolání, o kterém rozhoduje nadřízený orgán. Je-li rozhodováno o nárocích na plný invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod proti rozhodnutí lze podat žalobu k soudu. U vymezených dávek sociální péče a o mimořádných výhodách osobám těžce zdravotně postiženým je však podání žaloby k soudu vyloučeno; pak lze využít mimořádných opravných prostředků podle správního řádu (obnova řízení, přezkumná řízení).

Mgr. Rada seniorů ČR kontakt se seniory, řešení jejich problémů a poskytování pomoci při jednáních na úřadech, rozšiřování informovanosti a vědomosti. Konzultační a poradenská střediska v Praze, Brně, Hradci Králově a Ostravě. www.rscr.cz

Mgr. Ilona www.sluzbyprevence.mpsv.cz Internetový informační portál je zaměřen na zprostředkování informací o všech subjektech působících v oblasti sociálních služeb pro osoby: ohrožené sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní péče nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností

SOCIÁLNÍ REFORMA 2012 Tisková zpráva MPSV ze dne 12. 01. 2011 Informační portál pro veřejnost a úředníky na webu http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/ V roce 2012 došlo k zásadním změnám Novela 366/2011 Sb. Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi a dalších souvisejících předpisů. Nový z. č. 329/2011 Sb., účinný od 01. 01. 2012, o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

OZP = osoba se zdravotním postižením Ke zmírnění sociálních důsledků zdravotního postižení. K podpoře sociálního začleňování. Průkaz osoby se zdravotním postižením. Druhy dávek - 2 z. č. 329/2011 Sb. Příspěvek na mobilitu - 6-8 z. č. 329/2011 Sb. Příspěvek na zvláštní pomůcku - 9-12 z. č. 329/2011 Sb. Výpůjčka zvláštní pomůcky - 13 z. č. 329/2011 Sb.

Příspěvek na mobilitu - 6-8 z. č. 329/2011 Sb. Nárok osoby starší 1 roku. Opakovaně se v kalendářním měsíci dopravuje nebo je dopravována. Osoba není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. Tiskopis viz formuláře dostupné na https://formulare.mpsv.cz/oksluzby/cs/welcome Výše dávky: 400 Kč měsíčně. Příspěvek na mobilitu je opakující se nároková dávka, která je určena osobě starší 1 roku: - která není schopna zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace (nebo které byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně, a to po dobu platnosti průkazu ZTP nebo ZTP/P, nejdéle do 31. 12. 2015), - která se opakovaně se v kalendářním měsíci dopravuje nebo je dopravována, a které nejsou poskytovány pobytové sociální služby podle zákona o sociálních službách v domově pro osoby se zdravotním postižením, v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem nebo ve zdravotnickém zařízení ústavní péče.

Příspěvek na zvláštní pomůcku - 9-12 z. č. 329/2011 Sb. Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba, která má: - těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí, - těžké sluchové postižení, - těžké zrakové postižení. Tam, kde je pomůckou motorové vozidlo, má nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku osoba, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí anebo těžkou nebo hlubokou mentální retardaci. Okruh zdravotních postižení odůvodňujících přiznání příspěvku a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání jsou uvedeny v příloze k zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.

Příloha z. č. 329/2011 Sb. Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku 1. Těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí 2. Těžké zrakové postižení 3. Těžké sluchové postižení a zdravotní stavy vylučující jeho přiznání.

Podmínkou pro poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku- dále je že: Osoba je starší 3 let (motorové vozidlo, úprava bytu), 15 let (vodicí pes), 1 roku (všechny ostatní pomůcky). Zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím. Osoba může zvláštní pomůcku využívat. Zvláštní pomůcka není zdravotnickým prostředkem, který je plně hrazen z veřejného zdravotního pojištění anebo je osobě zapůjčen příslušnou zdravotní pojišťovnou. Také nesmí jít o zdravotnický prostředek, který nebyl osobě uhrazen z veřejného zdravotního pojištění nebo zapůjčen zdravotní pojišťovnou z důvodu nedostatečné zdravotní indikace. Pokud je pomůckou motorové vozidlo, je také podmínkou, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být vozidlem převážena. Seznam druhů a typů zvláštních pomůcek, na které je dávka určena, je obsažen ve vyhlášce. Příspěvek se poskytuje i na pomůcku, která ve vyhlášce uvedena není, a to za podmínky, že jí krajská pobočka ÚP považuje za srovnatelnou s některou z pomůcek, která ve vyhlášce uvedena je.

Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku- podstatné je: - zda jde o pomůcku v ceně do nebo přes 24 000 Kč a speciální úpravu má pro motorové vozidlo. Na pořízení zvláštní pomůcky v ceně nižší než 24 000 Kč se příspěvek na zvláštní pomůcku poskytne jen osobě, která má příjem (příjem s ní společně posuzovaných osob) nižší než 8násobek životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob. Výše příspěvku na zvláštní pomůcku se stanoví tak, že spoluúčast osoby činí 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky, nejméně však 1 000 Kč. Z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména žádá-li osoba opakovaně o příspěvek na různé zvláštní pomůcky v ceně do 24 000 Kč, lze tento příspěvek poskytnout, i když příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných přesahuje výše uvedený násobek životního minima. Výše příspěvku na pořízení zvláštní pomůcky, jejíž cena je vyšší než 24 000 Kč, se stanoví tak, že spoluúčast osoby činí 10 % z předpokládané nebo již zaplacené ceny zvláštní pomůcky. Jestliže osoba nemá dostatek finančních prostředků ke spoluúčasti, krajská pobočka ÚP určí nižší míru spoluúčasti (s přihlédnutím k míře využívání zvláštní pomůcky, k příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných a k celkovým sociálním a majetkovým poměrům), minimálně však 1 000 Kč.

Limity příspěvku na zvláštní pomůcku: Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku činí 350 000 Kč. Součet vyplacených příspěvků na zvláštní pomůcku nesmí v 60 kalendářních měsících po sobě jdoucích přesáhnout částku 800 000 Kč. Výše příspěvku na zvláštní pomůcku motorové vozidlo se stanoví s přihlédnutím - k četnosti a důvodu dopravy, - příjmu osoby a příjmu osob s ní společně posuzovaných - a celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Maximální výše příspěvku na zvláštní pomůcku motorové vozidlo činí 200.000 Kč.

Povinnost vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část: - nepoužil příspěvek v plné výši do 3 měsíců ode dne jeho vyplacení nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou ÚP na pořízení zvláštní pomůcky, - v období před uplynutím 60 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku nebo v období před uplynutím 120 kalendářních měsíců po sobě jdoucích ode dne vyplacení příspěvku poskytnutého na pořízení motorového vozidla pozbyla vlastnické právo ke zvláštní pomůcce, přestala používat zvláštní pomůcku motorové vozidlo - se přestala opakovaně dopravovat nebo přestala být schopna převozu motorovým vozidlem, byl-li vyplacen příspěvek na pořízení motorového vozidla, - použila příspěvek v rozporu s rozhodnutím o jeho přiznání nebose prokáže, že osoba, uvedla v žádosti o příspěvek na zvláštní pomůcku nepravdivé nebo zkreslené údaje. Osoba není povinna vyplacený příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část vrátit, jestliže nepřesahuje 100,- Kč: důvodem byla změna zdravotního stavu byl vyplacen příspěvek na pořízení vodícího psa a pes zemře nebo ztratí své dovednosti z důvodu onemocnění nebo úrazu, k němuž došlo bez zavinění příjemce dávky, zemřela. Krajská pobočka Úřadu práce může z důvodů hodných zvláštního zřetele rozhodnout o prominutí povinnosti vrátit příspěvek na zvláštní pomůcku nebo jeho poměrnou část.

Výpůjčka zvláštní pomůcky Příspěvek na zvláštní pomůcku se neposkytuje na pořízení: - stropního zvedacího systému, - schodišťové plošiny, - schodolezu. Tyto zvláštní pomůcky se poskytují na základě smlouvy o výpůjčce podle občanského zákoníku, a to osobě starší 3 let, která má těžkou vadu nosného nebo pohybového ústrojí uvedenou v příloze k zákonu o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením v bodě 1 písm. a), b) nebo d) až i), a to na její žádost. Konkrétní zvláštní pomůcku určuje krajská pobočka ÚP, která uzavírá písemnou smlouvu o výpůjčce s osobou jménem státu krajská pobočka ÚP. Kromě obecných náležitostí stanovených občanským zákoníkem musí smlouva obsahovat ujednání o povinnosti osoby zajistit řádnou instalaci a provoz zvláštní pomůcky v souladu s jinými právními předpisy a ujednání o povinnosti hradit náklady na údržbu, opravy a revize zvláštní pomůcky. Příspěvek na instalaci zvláštní pomůcky: Nemá-li osoba dostatek finančních prostředků k úhradě instalace zvláštní pomůcky, může jí krajská pobočka ÚP poskytnout příspěvek na instalaci. Spoluúčast osoby činí vždy minimálně 1000 Kč.

OZP = osoba se zdravotním postižením Průkaz Od roku 2012 přes karty sociálních systémů. Průkaz osoby se zdravotním postižením není samostatnou listinou, ale je součástí karty sociálních systémů. Jednou z funkcí karty je funkce průkazu osoby se zdravotním postižením. Průkaz osoby se zdravotním postižením nahradí průkaz mimořádných výhod osvědčujících stupeň zanikajícího institutu mimořádné výhody. Existující papírové kartičky TP, ZTP a ZTP/P budou nahrazeny průkazem osoby se zdravotním postižením, který zažité zkratky přebírá. Staré průkazy v klasické papírové podobě do konce roku 2011. MPSV na přechodné období nové plastové karty zakázka za 2 miliony korun do doby než budou vydány nové karty sociálního systému v červnu 2012. Ačkoli je institut mimořádných výhod rušen, benefity, které osobám se zdravotním postižením vyplývaly z držení průkazů TP, ZTP a ZTP/P, zůstávají v platnosti. Zákon umožňuje dva způsoby vydání průkazu osoby se zdravotním postižením, a to automatické v souvislosti s přiznáním příspěvku na péči či příspěvku na mobilitu a samostatné.

Průkaz TP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost). Pokud by však tyto osoby byly neschopné zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jim průkaz ZTP/P. Výjimkou jsou osoby starší 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty (těm náleží průkaz ZTP). Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty. Pokud osoba ve stupni závislosti II není schopná zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace, náleží jí průkaz ZTP/P (opětovně se nesmí jednat o zletilou osobu, která tuto schopnost nemá díky úplné nebo praktické hluchotě). Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace (s výjimkou zletilých osob, které nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace kvůli sluchovému postižení).

Osoba, která je držitelem průkazu TP, má nárok na - vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, - přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP, má nárok na - vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, - přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních, - bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), - slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

Osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, má nárok na - vyhrazené místo k sedění ve veřejných dopravních prostředcích pro pravidelnou hromadnou dopravu osob, s výjimkou dopravních prostředků, v nichž je místo k sedění vázáno na zakoupení místenky, - přednost při osobním projednávání své záležitosti, vyžaduje-li toto jednání delší čekání, zejména stání; za osobní projednávání záležitostí se nepovažuje nákup v obchodech ani obstarávání placených služeb ani ošetření a vyšetření ve zdravotnických zařízeních, - bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy osob (tramvajemi, trolejbusy, autobusy, metrem), - slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy, - bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě, - bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji nedoprovází průvodce.

Osobě, která je držitelem průkazu ZTP nebo průkazu ZTP/P, a průvodci držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva ze vstupného na divadelní a filmová představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. Tyto benefity jsou nenárokové. Další nároky osob, které jsou držiteli průkazu TP, ZTP nebo ZTP/P, upravují jiné právní předpisy. Těmito předpisy jsou např. zákon o daních z příjmů, zákon o místních poplatcích, zákon o správních poplatcích, zákon o pozemních komunikacích, zákon o dani z nemovitosti. Průkazy mimořádných výhod osvědčující stupeň mimořádných výhod (papírové kartičky TP, ZTP a ZTP/P) vydané podle předpisů účinných do konce roku 2011 zůstávají v platnosti i po tomto dni, a to do uplynutí doby platnosti vyznačené v těchto průkazech, nejdéle však do 31. prosince 2015.