Elektrárny A2B13PEL 2015 PEL 1



Podobné dokumenty
Výroba elektrické energie

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

přednáška č. 6 Elektrárny B1M15ENY Tepelné oběhy: Stavové změny Typy oběhů Možnosti zvýšení účinnosti Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta

Technologie výroby elektrárnách. Základní schémata výroby

Elektroenergetika 1. Termodynamika

Osnova kurzu. Výroba elektrické energie. Úvodní informace; zopakování nejdůležitějších vztahů Základy teorie elektrických obvodů 3

Parní turbíny Rovnotlaký stupeň

Parní turbíny Rovnotlaký stupe

Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy

ENERGETICKÁ ZAŔÍZENÍ ENERGETICKÁ ZAŔÍZENÍ

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 1. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

LOPATKOVÉ STROJE LOPATKOVÉ STROJE

Jaderné reaktory a jak to vlastně funguje

ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE

VY_32_INOVACE_06_III./10._JADERNÉ ELEKTRÁRNY

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Zpracování teorie 2010/ /12

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Jaderné reaktory a jak to vlastně vše funguje

přednáška č. 1 Elektrárny A1M15ENY Ing. Jan Špetlík, Ph.D. Obecný přehled Legislativa Schéma vyvedení výkonu Obecné požadavky na VS

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Teplárenské cykly ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI. Pavel Žitek

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv Spalovací turbíny Ing. Jan Andreovský Ph.D.

Zapojení špičkových kotlů. Obecné doporučení Typy turbín pro parní teplárny. Schémata tepláren s protitlakými turbínami

Termodynamika pro +EE1 a PEE

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ =DISTRICT HEATING, = SZT SYSTÉM ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM = CZT CENTRALIZOVANÉ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.

Energetika Osnova předmětu 1) Úvod

Simulace provozu JE s reaktory VVER 440 a CANDU 6

DÁLKOVÉ VYTÁPĚNÍ (DISTRICT HEATING, CZT CENTRALIZOVAN ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM)

Elektroenergetika 1. Technologické okruhy parních elektráren

PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT VYUŽITÍ ELEKTRICKÉ ENERGIE

VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

1/79 Teplárenské zdroje

1/62 Zdroje tepla pro CZT

Digitální učební materiál

Tematické okruhy z předmětu Vytápění a vzduchotechnika obor Technická zařízení budov

SVAŘOVÁNÍ KOMPONENT JADERNÝCH ELEKTRÁREN I.

Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:

Obnovitelné zdroje energie

Jaderná elektrárna. Martin Šturc

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

Zásobování teplem. Cvičení Ing. Martin NEUŽIL, Ph. D Ústav Energetiky ČVUT FS Technická Praha 6

TYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK. Kotel horkovodní. Typy kotlů dělení z hlediska:

Příklad 1: Bilance turbíny. Řešení:

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla (KVET) Možnosti využití biomasy

Elektroenergetika 1. Elektrické části elektrárenských bloků

Zvyšování vstupních parametrů

Produkty a zákaznické služby

Elektroenergetika 1. Vodní elektrárny

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ENERGIE

Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl

Elektroenergetika. (podklady ke státnicím) Komise: +ELE - 01

5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

Parní teplárna s odběrovou turbínou

Schéma výtopny. Kotel, jeho funkce a začlenění v oběhu výtopny. Hořáky na spalování plynu. Skupinový atmosférický hořák teplovodního kotle

ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra technických zařízení budov Situace v ČR 55% uhelné 42% jádro 3% vodní 0,1 % ostatní (vítr, fotovoltaická)

Kogenerace s parním strojem. Limity parního motoru

ERÚ, 2011 Všechna práva vyhrazena

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR v roce 2004

Doc. Ing. Michal KOLOVRATNÍK, CSc. Doc. Ing. Tomáš DLOUHÝ, CSc.

Energetické zdroje budoucnosti

Pravidla při práci s elektřinou Jaderné elektrárny Větrné elektrárny Sluneční elektrárny Vodní elektrárny Tepelné elektrárny Otázky z prezentace

ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Ekonomické a ekologické efekty kogenerace

znění pozdějších předpisů. Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh Datum uvedení do provozu

ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Energetika se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie. Energii nevytváříme, pouze transformujeme z jedné formy na druhou.

3.1 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

13. VÝROBA A ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE Úvod Rozvod elektrické energie Energetická soustava Výroba elektrické energie

Moderní energetické stoje

Vzdělávání energetického specialisty. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.

Solární systémy. Termomechanický a termoelektrický princip

Ele 1 Základy elektrotechnického kreslení, druhy výkresů, značky. Výroba a rozvod elektrické energie, výroba stejnosměrného a střídavého napětí.

3.1 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Pokročilé technologie spalování tuhých paliv

Digitální učební materiál

Obnovitelné zdroje energie

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

Bionafta. Bionafta. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol. Bioetanol

Perspektivní metody. PROČ sušení pevných paliv? Většina dodané energie se ztrácí. Klasická metoda sušení horkými spalinami

přednáška č. 1 Elektrárny B1M15ENY Obecný přehled Legislativa Schéma vyvedení výkonu Obecné požadavky na VS Ing. Jan Špetlík, Ph.D.

Kapitola 1. Chladicí soustavy v průmyslu

ZDROJE A PŘEMĚNY. JAN PREHRADNÝ, EVŽEN LOSA Katedra jaderných reaktorů FJFI ČVUT v Praze

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

Obnovitelné zdroje energie pro vlastní spotřebu. Martin Mikeska - Komora obnovitelných zdrojů energie

Životní prostředí Energetika a životní prostředí

ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA

energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a druhotných energetických zdrojů.

Univerzální středotlaké parní kotle KU

Nezkreslená věda Jak funguje jaderná elektrárna

Pavel Ripka ČVUT FEL Praha

ZDROJE TEPLA Rozdělení Jako zdroj tepla může být navržena kotelna, CZT (centrální zásobování teplem) nebo netradiční zdroj (tepelné čerpadlo,

Termomechanika 5. přednáška

NA FOSILNÍ PALIVA: pevná, plynná, kapalná NA FYTOMASU: dřevo, rostliny, brikety, peletky. SPALOVÁNÍ: chemická reakce k získání tepla

Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha

Transkript:

Elektrárny A2B13PEL 2015 PEL 1

Dělení a provoz výroben elektrické energie Dle typu technologie klasické tepelné (parní) elektrárny na fosilní paliva biomasu paro-plynové elektrárny (elny s PPC) jaderné elektrárny (JE) větrné elektrárny (VTE) fotovoltaika (FVE) vodní elektrárny (VE) spalovací elektrárny ostatní (geoterm., příliv ) 2015 PEL 2

Centralizovaná výroba Centralizovaná výroba elektrické energie: relativně malý počet zdrojů o velkém výkonu nízká cena za 1 kw instalovaného výkonu negativní dopad výpadku velkého zdroje na síť přeprava elektřiny na velké vzdálenosti znamená větší ztráty vodní elektrárna uhelná elektrárna jaderná elektrárna 2015 PEL 3

Základy termodynamiky Entalpie i (J kg -1 ) tepelný obsah, součet vnitřní a mechanické energie látky di = du + d(pv) = du + p dv + v dp = dq + v dp Entropie s (J kg -1 K-1 ) kvantitativně vyjadřuje nevratnost tepelných pochodů v soustavě látek míru neuspořádanosti systému dq = T ds s roste nevratný proces (ireverzibilní) s = konst. vratný proces (reverzibilní) celková entropie uzavřeného systému se nemůže nikdy změnit Tepelný oběh sled změn, po nichž se soustava dostane do původního stavu (uzavřená křivka) Izoterma (T = konst.) Izochora (v = konst.) Izobara (p = konst.) Izoentropa (s = konst.) Adiabatická změna mezi danou soustavou a prostředím se nevyměňuje teplo 2015 PEL 4

Carnotův oběh Největší účinnost, vratný děj Jen pro ideální plyny (přibližně realizovatelný v oblasti mokré páry) 4 vratné změny pracovní látky: izotermická expanze (při teplotě ohřívacího tělesa T1) [2 3] {ohřev v kotli}. Do systému se přivádí teplo q p. adiabatická expanze (při poklesu teploty z T1 na T2) [3 4] {turbína} izotermická komprese (při teplotě T2 ochlazovacího tělesa) [4 1] {kondenzátor}. Odvod tepla q o ze systému. adiabatická komprese (mezi teplotami T1 a T2) [1 2] {stlačení v čerpadle (kompresoru)} Účinnost qp qo T 1 q T p 2 1 2015 PEL 5

Clausius-Rankinův oběh - parní Využívá skupenské změny mezi kapalinou a párou úplná kondenzace páry na kapalinu Příkon napájecího čerpadla je podstatně menší než příkon kompresoru! 1... stlačení kapaliny na pracovní tlak {čerpadlo} 1 2... dodání tepla Qp {kotel} = ohřev na bod varu + izotermické odpaření + přehřátí páry 2 3... adiabatická expanze {parní turbína} 3 4... izotermická kondenzace {kondenzátor}, odvod tepla Q o Přivedené teplo: Odvedené teplo: Práce čerpadla: Účinnost: 2015 PEL 6 q p q q p o 2 1 2 1 qp i2 i1 qo i3 i1 a p p v i2 i3 p2 p1. v i i p p. v 2 1.

Elektrárna s kondenzační turbínou Typ turbíny: kondenzační - chlazení výstupní páry z turbíny v kondenzátoru Kondenzát: 25 40 C Napájecí voda: > 104 C [vypuzení plynů (vzduchu, kyslíku) koroze!] ~ 200 C = kondenzáty + přídavková voda na krytí ztrát ve výrobním okruhu páry a vody 2015 PEL 7

Elektrárna s protitlakou turbínou (teplárna) Typ turbíny: protitlaká pára z turbíny je využitelná pro teplárenský provoz Nevýhoda: Přímá závislost el. výkonu generátoru na tepelném zatížení spotřebiče v protitlaké síti turbíny. Pára z výstupu turbíny využitá v ohřívácích pro teplárenský provoz kondenzuje za obdobných podmínek jako v kondenzátoru v ohříváku topné vody. Předává však teplo topné vodě a teplota kondenzátu je tedy vyšší cca 100 C. Vzhledem k využitému předanému teplu skupenské změny pára-voda je protitlaká turbína při chodu na jmen. parametrech nejúčinnější. Q P el konst 2015 PEL 8

Elektrárna s odběrovou turbínou Kombinovaná výroba el. a tepel. energie (kondenzační elektrárna + teplárna) turbína s dvěma odběry Elektrárna s teplárenským provozem Výhoda: El. výkon se může měnit v širokém rozsahu daném vt turbíny, nezávisle na zatížení tepelného spotřebiče (odběru tepla) 2015 PEL 9

Zvyšování termické účinnosti C-R oběhu přihřívání páry zopakování části oběhu s nejvyšší účinností rekuperace napájecí vody eliminace části oběhu s nejnižší účinností snížení tlaku v kondenzátoru, zvýšení parametrů vstupní páry zvýšení rozdílů teplot vstupu a výstupu 2015 PEL 10

Částečná expanze páry ve vt (vysokotlaké) části turbíny - přihřátí páry v přihříváku - dokončení expanze v nt (nízkotlaké) části turbíny Výhody: výrazné zvýšení účinnosti (jednostupňové přihřátí: o cca 5-7 %, druhé přihřátí: o cca 1-2 %) zmenšení vlhkosti páry na konci expanze (tj. na posledních lopatkách turbíny) zvýšení termodynamické účinnosti turbíny snížení nebezpečí eroze lopatek turbíny (vodní kapky na posledních lopatkách nt části turbíny) Přivedené teplo: qp i2 i1 i4 i3 Odvedené teplo: T qo i5 i1 2 4 Práce čerpadla: a p p 2 1. v Účinnost: 1 3 5 Přihřívání páry i2 i5 i4 i3 p2 p1. v i i i i p p. v 2 1 4 3 2 1 s 2015 PEL 11

Přihřívání páry kouřovými plyny z kotle: Přihřívání páry Přihřívání páry ostrou nebo odběrovou párou: 2015 PEL 12

Rekuperační ohřev napájecí vody Odebrání části páry (o vhodné teplotě) z turbíny ( neregulovaný odběr ) její kondenzačního teplo je pak použito na ohřev kondenzátu a napájecí vody Max. počet ohřívačů: 8 až 10 (pak klesá účinnost). zvýšení termodynamické účinnosti tepelného oběhu postupné zmenšování množství páry v posledních stupních turbíny ( menší rozměry posledního stupně turbíny, větší průtok páry zvýšení výkonu turbíny!) 2015 PEL 13

Snížení tlaku v kondenzátoru Snížením tlaku a teploty v kondenzátoru dosáhnu větší q o, ale i práce celkově se účinnost zvýší. Možnosti snížení tlaku v kondenzátoru: snížení teploty chladící vody (nejvýhodnější!) zvětšení průtoku chladící vody (nevýh.: zvýš. výkonu čerpadel zvýš. vlastní spotřeby) zvětšení teplosměnné plochy v kondenzátoru (nevýh.: zvýš. investič. nákladů) Přivedené teplo: Odvedené teplo: Účinnost: q p q q p qp i i q i i o o 4 1' 5' 1' 4 1' 2 1 i4 i5' p2 p1. v i i p p. v přírůstek odvedeného tepla přírůstek práce 2015 PEL 14

Zvyšování parametrů vstupní páry Vhodnou kombinací zvýšení tlaku a teploty vstupní ( ostré ) páry Zvyšování TLAKU vstupní páry Omezení: Zvyšuje se vlhkost páry na konci expanze snížení termodynamické účinnosti turbíny. Max. dovolená vlhkost páry na konci expanze: 12 až 14 %. Omezení cirkulace v kotli. Kotle s přirozenou cirkulací: max. tlak páry 17 MPa; kotle průtlačné až 24 MPa! Zvyšování TEPLOTY vstupní páry zvýšení termické účinnosti oběhu zvýšení termodynamické účinnosti turbíny (zmenší se vlhkost páry na konci expanze!) Omezení: pouze materiálovými možnostmi Konstrukce z feriticko-perlitické oceli: max. teplota páry 535 C. Pro vyšší teploty: vysokolegovaná austinická ocel. Používané teploty páry: pro bloky 110 a 200 MW: 535 až 545 C, pro 500 MW: 545 C 2015 PEL 15

Jouleův (Braytonův) oběh - plynový A B... adiabatická komprese plynu {kompresor} B C... izobarický přívod tepla {spalovací komora} C D... adiabatická expanze plynu {plynová turbína} D A... izobarický odvod tepla {v uzavřených obězích v tepelném výměníku, votevřených obězích přes atmosféru} Přivedené teplo: Odvedené teplo: Práce: qp ic ib qo id ia a i i i i C B D A Kompresní poměr: v v A B Účinnost: qp qo TD 1 q T 1 p AD 1 1 1 1 p 2015 PEL BC 16 p C

Plynový oběh Spalovací turbína 2015 PEL 17

Plynový oběh Výhody a nevýhody: rychlé najíždění a odstavování (výkonová pružnost) nízké pořizovací náklady (malá spotřeba materiálu) vysoká provozní spolehlivost kompaktní uspořádání stroje, malý obestavěný prostor drahé kvalitní palivo (plyn, olej) náročnost na výrobu a použité materiály velký příkon kompresoru: až 70 % výkonu spalovací turbíny! vysoká teplota na výstupu z turbíny ( malá účinnost oběhu) (25 až 35 %) : Teplota spalin: > 1500 ºC + vzduch (chlazení) teplota směsi před turbínou: 600 až 800 ºC. 2015 PEL 18

Regenerace odpadního tepla Plyny po výstupu z turbíny ohřívají vzduch před vstupem do spalovací komory 2015 PEL 19

Paroplynový cyklus Teploty: plynové oběhy: přívod tepla: 600 až 800 ºC (stacionární turbíny až 1300 ºC), odvod tepla: vysoká teplota nízká účinnost oběhu parní oběhy: přívod tepla: 250 až 350 ºC (max. 650 ºC), odvod tepla: cca 30 ºC kombinace: Q p- plyn. Q o- plyn. Q p- pára Q o-pára 2015 PEL (kond.) 20

Paroplynový cyklus Uhelná elektrárna příklad zapojení Výhody: Vyšší účinnost: elektrárna s čistě plynovým oběhem: ηel = 0,28-0,38 elektrárna s parním oběhem: ηel = 0,28-0,42 elektrárna s paroplynovým oběhem: ηel = 0,42-0,58 Kompresní práce plynového oběhu se zmenšuje. Díky kondenzaci vodní páry se několikanásobně zmenšuje její objem příkon napájecího čerpadla činí řádově procenta výkonu parní turbíny (u čistě plynového oběhu to jsou 2/3 hrubého výkonu turbíny!) Nevýhody: Nutno spalovat jakostní palivo (plyn, olej) v plynové části oběhu. 2015 PEL 21

Elektrické části elektráren Úkoly vyvedení výkonu z elektrárny zajištění vlastní spotřeby zajištění řídicích, kontrolních a ochranných funkcí při výrobě elektřiny Synchronní alternátory (PE, JE, VE) turboalternátory hladký rotor, 2 póly, 3000 ot/min hydroalternátory vyniklé póly, nízké otáčky Transformátory blokové VS 2015 PEL 22

Elektrické části elektráren Schéma EMĚ I 2015 PEL 23

Jaderné elektrárny Jaderným palivem je obohacený uran ve formě tablet oxidu uraničitého Uspořádaných do palivových tyčí Moderátorem i chladivem je deionizovaná voda Temelín (2 x 1125 MW) - 2002 Dukovany (4 x 520 MW) - 1986 Uložení vyhořelého jaderného paliva 2015 PEL 24

Jaderná reakce Vazební energie 2015 PEL 25

Jaderná reakce Jaderné štěpení 2015 PEL 26

Jaderné elektrárny - palivo Palivový element přesné lisované tablety oxidu uraničitého uložené v trubce ze zirkonové slitiny Palivové články složeny z vodicí konstrukce a palivových tyčí uložených v distančních mřížkách Chladivo odvod tepla z reaktoru, může sloužit zároveň jako moderátor Moderátor slouží ke zpomalení neutronů (snížení energie) při řetězové reakci, obklopuje palivo i regulační tyče v reaktoru (voda, deuterium, grafit) Regulační tyče podle potřeby jsou zasouvány do aktivní zóny, kde pohlcují neutrony, řízení výkonu reaktoru (bór, kadmium) Havarijní tyče slouží k rychlému utlumení štěpné reakce v případě poruchy 2015 PEL 27

Jaderné elektrárny - palivo 2015 PEL 28

Jaderný reaktor 2015 PEL 29

Rozdělení reaktorů Jaderné elektrárny Podle neutronů tepelné reaktory štěpení jaderného paliva především tepelnými neutrony (do 1 ev) rychlé reaktory štěpení jaderného paliva především rychlými neutrony (nad 0,1 MeV). Z U238 vzniká štěpitelný materiál. Podle chladiva a moderátoru PWR (VVER) 63% tlakovou vodou chlazený a moderovaný reaktor (Dukovany, Temelín) BWR 21% vroucí vodou chlazený a moderovaný reaktor PHWR 11% těžkovodní reaktor (CANDU) BWGR (RBMK) 4% vroucí vodou chlazený, grafitem moderovaný reaktor (Černobyl) FBR 1% rychlý množivý reaktor, bez moderátoru, Na chlazení 2015 PEL 30

Jaderné elektrárny Technologické schéma jendookruhová elna (BWR) dvojokruhová elna (PWR) 2015 PEL 31

Decentralizovaná výroba elektrické energie Decentralizovaná výroba elektrické energie: výpadek marginálně neovlivňuje kvalitu elektrické energie v síti elektřina je vyráběna v místě spotřeby, odpadají přenosové ztráty lokální problémy s připojování do sítě neodpovídá tradiční koncepci DS Decentralizace soustavy je spjata s rozvojem obnovitelných zdrojů energie (OZE). Pomocí OZE má být zajištěna ekologická výroba elektrické energie: energie vodních toků sluneční energie energie spalováním biomasy energie větru 2015 PEL 32

Vodní elektrárny (VE) Dle výkonu malé (MVE) do 20 MW střední velké nad 200 MW Dle funkce průtočné bez akumulace akumulační - zadržují/akumulují vodu v nádrži největší akumulační VE Orlík 4 x 91 MW přečerpávací pracují v generátorickém a čerpadlovém režimu největší přečerpávací VE Dlouhé Stráně 2 x 325 MW Dle spádu nízkotlaké do 20 m středotlaké vysokotlaké nad 100 m 2015 PEL 33

Základní charakteristika vodních turbín celk = 0,6 0,8 2015 PEL 34

Bánkiho turbína Rovnotlaká turbína Dvojnásobný průtok oběžného kola, pro spád od 1 do 50 m rozsah průtoků je od 50 l do několika m 3 /s (MVE) 2015 PEL 35

Peltonova turbína Rovnotlaká turbína s využitím pro spády nad 30 m a pro průtoky od 10 l/s Využívá se ve vysokotlakých (horských) oblastech 2015 PEL 36

Francisova turbína Používá se pro velmi nízké spády od 0,8 m a pro velké průtoky i jako reverzní v přečerpávacích elektrárnách se spádem až do 500 m I jako reverzibilní stroj 2015 PEL 37

Kaplanova turbína Přetlaková výborně regulovatelná turbína Výroba je poměrně náročná, což se odráží ve vyšších cenách Používá se pro spády od 1 do 20 m, průtoky 0,1 až několik m 3 /s (jezové a MVE) 2015 PEL 38

Solární elektrárny Sluneční elektrárny fotovoltaické statické x trackery střešní x volné plochy sluneční elektrárna s kolektory věžová sluneční elektrárna (heliostat) sluneční záření je soustředěno soustavou naklápějících zrcadel na věž, na jejímž vrcholu je umístěný tepelný výměník určený pro ohřev teplonosného média (principiálně jako PE) 2015 PEL 39

Fotovoltaické elektrárny 75 % energie dopadá na naše území v období duben září V ČR dopadne na 1 m² vodorovné plochy zhruba 950 1340 kwh energie Roční množství slunečních hodin se pohybuje v rozmezí 1331 1844 hod Účinnost max cca 20 % Doba využití maxima cca 10 % 1 MWh / 1 kw inst. 2015 PEL 40

FVE Instalovaný výkon plocha panely: 150 W/m 2 menší plochy cca 1 MW/ha = 100 W/m 2 nad 5 MW instalovaného výkonu musí být plocha větší 0,5 MW/ha komunikace, vývody, měniče, TRF 2015 PEL 41

FVE - výkon Demonstrační systém FEL (K13113) total 3 kw 2015 PEL 42

2500 2000 1500 1000 500 0 500 FVE - výkon PpS MW Čerpání MW 9. 10.5.2011 FvE MW Spotřeba MW 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00 0:00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00 2015 PEL 43 8500 8000 7500 7000 6500 6000 5500 0:00

2500 2000 1500 1000 500 0 500 FVE - výkon PpS MW Čerpání MW 11. 12.5.2011 8500 FvE MW 8000 7500 7000 6500 6000 5500 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00 0:00 2:00 4:00 6:00 8:00 10:00 12:00 14:00 16:00 18:00 20:00 22:00 2015 PEL 44 0:00

Větrné elektrárny vyšší polohy nad 650 m n.m. nelze realizovat VTE a FVTE v CHKO 2015 PEL 45

Rozvoj větrné energetiky na území ČR 90. léta 1. rozmach poruchy, stagnace zákon 180/2005 2. rozmach dočasná stagnace Větrné elektrárny VS vyhřívání lopatek, vytápění, osvětlení, ztráty P = k. D 2. v 3 D délka lopatky (m) v rychlost větru (m.s -1 ) k koeficient (typ turbíny, účinnost) VTE v ČR 2015 PEL 46

Rychlost větru Weibullovo rozdělení Kryštofovy Hamry 21 x 2 MW Větrné elektrárny 2015 PEL 47

Konstrukční provedení VTE Konstrukce rotoru vrtule VTE pevné připojení lopatek k rotoru turbíny pohyblivé uložení lopatek k rotoru turbíny (pitch regulation) Generátory používané ve VTE asynchronní generátory synchronní generátory dvojitě napájené generátory (double-fed generator) Připojení VTE do elektrické sítě přímé připojení (turbína převodovka generátor) nepřímé připojení (turbína měnič f generátor) 2015 PEL 48

Biomasa správné spalování biomasy uvolnění jen tolik CO 2 kolik je absorbováno rostoucími rostlinami obsah zanedbatelného množství síry nevzniká SO 2 hodnoty NO X závisí na obsahu dusíkatých látek a závisí na teplotě spalování teplota spalování nižší než 500 C uvolnění nespálených dehtových plynů lapače nečistot v komíně vyšší obsah vody nižší výhřevnost spalování čisté biomasy tuhá kapalná plynná spalování biomasy a fosilních paliv 2015 PEL 49

Biomasa Výhody: zdroj energie není vázán na lokality pěstování energetických plodin likvidace odpadů zbytek lze využít jako hnojiva menší negativní dopady na životní prostředí Nevýhody: vyšší obsah vody nižší výhřevnost vyšší objem paliva vyšší skladovací prostory vysoké investiční náklady na výrobu bioplynu nutnost likvidace popela logistika přísunu paliva Situace využití biomasy v ČR využití rychlerostoucích dřevin (habr, olše, ) využití dřevěného odpadního materiálu (dřevěné odštěpky a krajinky z pil) obilná sláma: využití v energetice pouze 20-30 % hlavní využití v zemědělství 2015 PEL 50

Další OZE Geotermální Přílivová Příbojová 2015 PEL 51

Cena elektřiny Kč / MWh regulované položky (ERÚ) systémové služby, OTE, OZE, distribuce daň z elektřiny zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů Cena elektřiny 2015 - D02d ČEZ 6,94 105,27 495,00 1213,00 distribuce energie systémové služby výkup OZE a KVET činnost OTE silovka daň z elektřiny DPH 1656,76 28,30 736,1067 2015 PEL 52