PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI CIVILNÍHO LETECTVÍ 2007/2008 Renata Hlucháňová ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Státní správa v oblasti civilního letectví zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.
Touto cestou bych chtěla poděkovat doc. JUDr. Soně Skulové, Ph.D., vedoucí mé diplomové práce, za pomoc při zpracování práce. Dále bych také chtěla poděkovat Ing. Radomíru Janíkovi, vedoucímu hasičské a bezpečnostní služby Letiště Brno Tuřany, Ing. Zdeňku Jelínkovi, zástupci ředitele odboru civilního letectví a vedoucího oddělení koncepce a rozvoje z Ministerstva dopravy České republiky a Mgr. Vítězslavu Kulawiecovi, vedoucímu oddělení ochrany civilního letectví z Ministerstva dopravy České republiky, za jejich čas, vstřícnost, cenné rady a trpělivost. Dále chci poděkovat také všem, kteří mě jakýmkoliv způsobem při mé práci podporovali. 2
Teď, když jsme se naučili létat v povětří jako ptáci a potápět se jako ryby, zbývá už jen jediné: Naučit se žít na zemi jako lidé. G. B. Shaw 3
OBSAH: 1. ÚVOD 6 2. PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI CIVILNÍHO LETECTVÍ 8 2.1. Základní vnitrostátní právní předpisy 8 2.1.1. Letecký zákon 9 2.1.2. Letecké předpisy řady L a JAR 10 2.1.2.1. Závaznost leteckých předpisů 11 2.2. Základní právní předpisy Evropského společenství 13 2.3. Základní mezinárodní právní předpisy 13 2.4. Shrnutí 14 3. STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI CIVILNÍHO LETECTVÍ 16 3.1. Základní pojmy 16 3.2. Státní správa 21 3.2.1. Ministerstvo dopravy 21 3.2.2. Úřad pro civilní letectví 24 3.2.3. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod 25 3.3. Organizace pověřené přeneseným výkonem státní správy 26 3.3.1. Letecká amatérská asociace ČR 27 3.3.2. Aeroklub ČR 28 3.4. Státní podniky na úseku civilního letectví 29 3.4.1. Řízení letového provozu České republiky, s.p. 29 3.4.2. Správa Letiště Praha, s.p. 30 3.5. Ostatní podniky a organizace v civilním letectví 31 3.5.1. Asociace leteckých provozovatelů ČR 31 3.5.2. Výzkumný a zkušební letecký ústav, a.s. 31 3.5.3. Ústav leteckého zdravotnictví 32 3.6. Mezinárodní organizace v civilním letectví 33 3.7. Shrnutí 33 4
4. OCHRANA CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY 36 4.1. Právní úprava v České republice 36 4.2. Právní úprava v rámci Evropského společenství 37 4.3. Mezinárodní právní úprava 39 4.4. Základní pojmy 41 4.5. Vývoj právní úpravy protiprávních činů v civilním letectví 43 4.6. Základní přehled protiprávních činů páchaných v civilním letectví 45 4.7. Správa ochrany civilního letectví před protiprávními činy 47 4.7.1. Národní bezpečnostní program ochrany civilního letectví České republiky před protiprávními činy 48 4.7.2. Bezpečnostní program ochrany civilního letectví před protiprávními činy 48 4.7.3. Preventivní bezpečnostní opatření 49 4.7.3.1. Bezpečnostní kontrola vztahující se k letadlu 50 4.7.3.2. Bezpečnostní kontrola vztahující se k cestujícím a zavazadlům 50 4.7.3.3. Nová bezpečnostní pravidla 53 4.7.4. Činnosti při protiprávních činech 54 4.8. Shrnutí 55 5. ZÁVĚR 57 6. RESUMÉ 60 7. POUŽITÉ VÝRAZY A ZKRATKY 62 8. SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY 66 8.1. Knižní publikace 66 8.2. Ostatní publikace 67 8.3. Zákony a předpisy 68 8.4. Internetové zdroje 69 9. PŘÍLOHY 70 5
1. ÚVOD Téma státní správa v oblasti civilního letectví je velmi široké, pojmout tuto oblast komplexně by bylo v podstatě nemožné, proto jsem se ve své práci zaměřila na základní právní úpravu státní správy v oblasti civilního letectví a dále se pak více zaměřila na oblast ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Téma jsem si vybrala z toho důvodu, že je mi letectví velmi blízké. Oblast civilního letectví a jeho správa v České republice je tématem velice zajímavým a dalo by se říci, že doposud nezpracovaným. Letecká doprava se za několik desítek let své existence velice rychle vyvinula a její rychlý vývoj neustále pokračuje. Od jejího počátku a vývoje, který byl poznamenán hlavně výrobou nových typů letadel, výstavbou a zvětšováním letišť, zrychlováním, modernizací a přizpůsobováním letectví potřebám lidí, se v poslední době civilní letectví začíná zaměřovat hlavně na bezpečnost civilního letectví a na ochranu cestujících, mimo jiné i na ochranu civilního letectví před protiprávními činy. Poměrná mladost civilního letectví, překotnost jejího vývoje a jeho častá právní úprava a změny se podle mého názoru projevila také v neucelené úpravě civilního letectví v literatuře. Ve své práci se nejprve zabývám základními právními předpisy, které s daným tématem souvisí, a to právními předpisy České republiky, předpisy Evropského společenství a mezinárodními právními předpisy, ze kterých právní úprava v České republice vychází. Dále v práci nastiňuji základní pojmy z oblasti civilního letectví, a to z důvodu lepší a snadnější orientace v dané problematice a pro snadnější pochopení textu diplomové práce. Vysvětlení základních pojmů by také mělo přispět k lepší čitelnosti textu práce i pro ty, kteří se s touto oblastí setkávají poprvé, a kteří by nemuseli znát dobře všechny používané pojmy a výrazy. Prvním jádrem mé diplomové práce je úprava státní správy civilního letectví na území České republiky v současné době. Státní správu na tomto úseku pojímám podle agendy jednotlivých správních úřadů civilního letectví, kdy nastiňuji vznik, organizační složení a právní úpravu jednotlivých úřadů a hlavně pak jejich základní činnosti. Úřady člením podle důležitosti a významu pro civilní letectví, kdy se nejprve zabývám nejvyšším článkem státní správy v oblasti civilního letectví Ministerstvem dopravy, ústředním správním úřadem Úřadem pro civilní letectví, a Ústavem pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod. Dále 6
pokračuji rozborem organizací pověřených přeneseným výkonem státní správy a samosprávními organizacemi, poté se zaměřuji na státní podniky České republiky a dále se již pouze okrajově zabývám některými ostatními podniky a organizacemi působícími v oblasti civilního letectví. Na konci tohoto bloku se, opět spíše informativně, z důvodu provázanosti českého civilního letectví s mezinárodním letectvím, zmiňuji i o základní činnosti Mezinárodní organizace civilního letectví a orientačně uvádím výčet dalších nejdůležitějších mezinárodních organizací. Druhým jádrem mé diplomové práce je oblast ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Toto téma jsem si zvolila hlavně z důvodu jeho naléhavosti v dnešní době. Letectví je vedle silniční, železniční a vodní dopravy jedno ze základních druhů dopravy a je také jeho nejmladším druhem. Mezi jeho hlavní výhody patří jeho rychlost, spolehlivost a možnost převozu objemných nákladů. Ač se to zdá možná k neuvěření, letecká doprava je dopravou nejbezpečnější. Přesto stane-li se v letecké dopravě nehoda, mívá katastrofální a dalekosáhlé následky, což je způsobeno zejména tím, že jde o dopravu provozovanou nad zemským povrchem. Problematika bezpečnosti civilního letectví se pak zejména po 11. září 2001 stala prioritou v zaměření všech organizací provozující leteckou dopravu. Hrozba terorismu a vůbec všech protiprávních činů, spáchaných na palubě letadla nebo na letišti, se stala aktuálním, vysoce citlivým a dopodrobna upravovaným tématem. Důsledky spáchání protiprávního činu na palubě letadla nebo v uzavřené letištní hale bývají škodlivější než spáchání těchto protiprávních činů na jiných místech, což je dáno především již výše zmíněným provozem letecké dopravy nad zemským povrchem a také stísněnějším a omezeným či vyloučeným únikovým prostorem. Ochrana civilní letecké dopravy tak představuje soubor mnoha opatření, jednak v oblasti pozemní a jednak v oblasti vzdušné bezpečnosti. Závěrem práce shrnuji získané poznatky a nastiňuji možný směr budoucího vývoje spolu s vlastními názory a návrhy. Na úplném konci práce pak zveřejňuji seznam použitých pramenů a literatury a přikládám přílohy. Cílem mé práce je pokusit se podat souhrnný výkaz státní správy civilního letectví a blíže přiblížit právní úpravu ochrany civilního letectví před protiprávními činy. Diplomová práce je aktuální ke dni 31. března 2008. 7
2. PRÁVNÍ ÚPRAVA V OBLASTI CIVILNÍHO LETECTVÍ 2.1. Základní vnitrostátní právní předpisy následující: Mezi základní platné právní předpisy České republiky pro oblast civilního letectví patří Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 222/2000 Sb., o nerovnoměrném rozvržení pracovní doby některých zaměstnanců v civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 409/2001 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou v důsledku válečných nebo teroristických akcí provozem letadla v souvislosti s provozováním letecké dopravy, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 410/2006 Sb., o ochraně civilního letectví před protiprávními činy a o změně vyhlášky Ministerstva dopravy č. 108/1997, kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 466/2006 Sb., o bezpečnostní letové normě, ve znění pozdějších předpisů. 8
Významné místo v civilním letectví zaujímají tzv. letecké předpisy, zejména letecké předpisy řady L a JAR, které obsahují souhrn podmínek, které musí být v leteckém provozu dodržovány a které se týkají provozu letadel a s tím souvisejících požadavků na způsobilost letadel, leteckého personálu, řízení letů, údržbu letadel, letišť a pozemních leteckých zařízení. 1 S civilním letectvím dále souvisí řada dalších zákonů a jiných právních předpisů. Jedná se např. o zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti (všechny ve znění pozdějších předpisů). 2.1.1. Letecký zákon Vývoj leteckého zákona na našem území začal v Československé republice v roce 1925 vydáním zákona č. 172/1925 Sb., o letectví. Ten ve znění zákona č. 48/1930 Sb. platil i po konci druhé světové války až do roku 1956, kdy byl přijat dne 24. září 1956 nový zákon č. 47/1956 Sb., který platil až do března roku 1997, kdy nabyl dne 1. dubna 1997 účinnost nynější letecký zákon. V návaznosti na něj byla přijata také jeho prováděcí vyhláška č. 108/1997 Sb., která nabyla účinnosti až 1. června 1999. 2 Protože se oblast civilního letectví neustále a poměrně rychle vyvíjí, byly letecký zákon i jeho prováděcí vyhláška již několikrát novelizovány. 3 K posledním novelizacím došlo hlavně z důvodu postupného slučování právního řádu České republiky a komunitárního práva. Letecký zákon upravuje otázky civilního letectví komplexně. Na vojenské letectví se vztahuje pouze tam, kde je to výslovně uvedeno. Upravuje zejména podmínky stavby a 1 Draxler, K. Přístrojové systémy letadel I. Praha : ČVUT, 2003, s. 14. 2 Letecký zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů v částce č.17/1997 a jeho prováděcí vyhláška v částce č. 37/1999. 3 Letecký zákon byl novelizován zákonem č. 189/1999 Sb., účinným od 1. listopadu 1999, zákonem č. 146/2000 Sb., účinným od 12. června 2000, zákonem č. 258/2002 Sb., účinným od 28. června 2002 (s výjimkou čl. I bodů 4, 8 a 9, účinnými od 1. ledna 2003), zákonem č.167/2004 Sb., účinným od 1. května 2004, zákonem č. 413/2005 Sb., účinným od 1. ledna 2006 (s výjimkou čl. XXII bodů 1 a 3, účinnými od 1. března 2006, a čl. LV bodů 2 až 8, účinnými od 1. ledna 2007), zákonem č. 186/2006 Sb., účinným od 11. května 2006, a zákonem č. 225/2006 Sb., účinným od 1. července 2006. Prováděcí vyhláška č. 108/1997 Sb. byla novelizována vyhláškou č. 101/1999 Sb., účinnou od 1. června 1999, vyhláškou č. 244/2003 Sb., účinnou od 1. září 2003, vyhláškou č. 359/2006 Sb., účinnou od 18. července 2006 a vyhláškou č. 410/2006 Sb., účinnou od 23. srpna 2006. 9
provozování letadla, letiště a letecké stavby, podmínky využívání vzdušného prostoru, poskytování leteckých služeb, letecký rejstřík, podmínky provozování leteckých činností, podmínky užívání sportovního létajícího zařízení, ochranu letectví a výkon státní správy v oblasti civilního letectví. Letecký zákon se člení na 12 částí. V jeho první části je mimo jiné vymezena působnost Úřadu pro civilní letectví (dále pouze: ÚCL ) a v druhé části je mimo jiné vymezen i Letecký rejstřík, který vede ÚCL, a který má význam nejen s ohledem na potřeby státní správy, ale také s ohledem na mezinárodní součinnost. Úpravě státní správy v civilním letectví se zákon věnuje ve své deváté části. Je zde vymezena pravomoc a působnost jednotlivých úřadů státní správy, výkon státního dozoru a podmínky ukládání sankcí. Ustanovení 96 leteckého zákona je velmi podstatné. Uvádí, že použití leteckého zákona je možné pouze tehdy, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika (dále pouze: ČR ) vázána, nestanoví jinak. Dalším velmi významným ustanovením leteckého zákona je jeho ustanovení 102 odst. 2, které stanovuje povinnost dodržovat letecké předpisy, které jsou v souladu s mezinárodními smlouvami, jsou součástí právního řádu ČR, a které vydává: - Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO (dále pouze: ICAO ), - Sdružení leteckých úřadů podle předpisů Evropského společenství JAA, - Evropská organizace pro bezpečnost leteckého provozu EUROCONTROL. 4 a to ve znění přijatém ČR zastoupenou Ministerstvem dopravy. Smyslem tohoto ustanovení je učinit vyjmenované kategorie leteckých předpisů, které mají mezinárodněprávní původ, bezprostředně vnitrostátně závaznými a aplikovatelnými ve vztazích mezi subjekty českého vnitrostátního práva, kterým je toto právo určeno. 5 2.1.2. Letecké předpisy řady L a JAR 6 V ČR jsou vydávány letecké předpisy řady L a JAR podle výše zmíněného ustanovení 102 leteckého zákona. 4 EUROCONTROL vydává bezpečnostní letecké předpisy ESARR. 5 Také viz sdělení pany Hany Zavoralové z tiskového oddělení Ministerstva dopravy ČR [citováno 31. března 2006]. Dostupné z: http://www.gliding.cz/forum/viewtopic.php?p=13341&sid=1aa1a3667b7b6a071a774f4cbc4e 78d4. 6 Přehled všech platných předpisů řady L a JAR tvoří přílohy č. 1 a 2 této diplomové práce. 10
Leteckými předpisy řady L se aplikují na české podmínky standardy a doporučení ICAO, obsažené v annexech, které tvoří přílohy Úmluvy o mezinárodním civilním letectví. Jejich znění připravuje ÚCL a jsou vydávány Ministerstvem dopravy 7 (dále pouze: MD ) ve formě výnosů. 8 Každý stát si může stanovit určité odchylky od předpisů ICAO, o čemž pojednává čl. 38 Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, který uvádí, že pokud se stát nemůže podrobit ve všech směrech mezinárodní normě, nebo nemůže uvést vlastní nařízení nebo předpisy v naprostý soulad s mezinárodní smlouvou, musí tyto rozdíly ihned oznámit ICAO. Společné letecké předpisy řady JAR vydávají Sdružené letecké úřady (dále pouze: JAA ) 9 podle předpisů Evropských společenství. 10 V ČR jejich znění připravuje ÚCL. Předpisy JAR upravují civilní letectví v oblasti techniky, certifikace, výroby, údržby, oprav a provozu letadel a výcviku leteckého a pozemního personálu, včetně ověřování jejich zdravotní způsobilosti. 11 Nejedná se o duplicitní předpisy k annexům ICAO, ale o předpisy doplňující a podrobně specifikující. Tyto předpisy v sobě zahrnují požadavky ICAO jako minimální standard a některé dokonce postupně nahrazují platnost některých předpisů řady L. 12 2.1.2.1. Závaznost leteckých předpisů Letecké předpisy jsou publikovány prostřednictvím MD v Letecké informační příručce, kterou vydává Letecká informační služba 13 a jsou vydávány jako závazný právní předpis. Letecké předpisy představují závazná ustanovení, která musí být bezpodmínečně dodržována ve všech aktivitách, kterých se jednotlivé letecké předpisy týkají. 14 To znamená, že každý, kdo 7 Podle ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR mohou ministerstva na základě a v mezích zákona a jsou-li k tomu zákonem zmocněna vydávat právní předpisy, které se řadí mezi tzv. odvozené (sekundární, podzákonné) normativní právní akty. Ústava nehovoří o tom, aby se tyto předpisy vydávaly k provedení zákona, který umožnil jejich vydání, vydaný předpis však nesmí přesáhnout rámec daný zákonnou úpravou, nesmí být v rozporu s platnými zákony. 8 Přijetí výnosů MD bylo oznamováno ve Sbírce zákonů. Podle ustanovení 14 zákona č. 309/1999 Sb., zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, bylo možno nejpozději do 30. června 2002 vyhlašovat opatření ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky, vydaná na základě zmocnění obsažených ve zvláštních zákonech (tedy i předpisy řady L). Tato opatření se ve Sbírce zákonů vyhlašovala uveřejněním jejich plného znění nebo oznámením o jejich vydání s uvedením orgánu, který je vydal, a s údajem, kde lze do nich nahlédnout (předpisy řady L byly vyhlašovány oznámením o jejich vydání). 9 JAA jsou součástí mezivládní organizace Evropské konference pro civilní letectví (ECAC). 10 Po vstupu ČR do Evropské unie se platnost předpisů JAR nezrušila. V roce 2003 vznikla nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), která by měla postupně převzít pravomoci JAA, týkající se i leteckých předpisů v Evropské unii. 11 Předpisy JAR jsou převážně rozděleny do dvou částí do části závazné (Požadavky) a části výkladové (Výklad). 12 Např. předpisy L 6/1 a L 6/3 se již pro obchodní leteckou dopravu nepoužívají (viz Draxler, K. Přístrojové systémy letadel I. Praha : ČVUT, 2003, s. 16). 13 O letecké informační službě blíže viz kapitola 3.4.1. této diplomové práce. 14 Draxler, K. Přístrojové systémy letadel I. Praha : ČVUT, 2003, s. 14. 11
provozuje v civilním letectví nějakou činnost, musí letecké předpisy dodržovat. Problém je ovšem s jejich všeobecnou platností, závazností i s jejich právní silou. Letecké předpisy nejsou vyhlašovány ve Sbírce zákonů a ani jejich přijetí již ve Sbírce zákonů není oznamováno. 15 Otázka jejich právní síly tak zůstává nevyřešena, což určitě nekoresponduje s principy právního státu, kterým ČR je. 16 Jediné řešením tak vidím ve vyjasnění jejich právní síly a v pevném stanovení jejich právní formy. 17 Letecká informační příručka navíc neřeší ani otázku platnosti a účinnosti leteckých předpisů. Letecké předpisy řady L jsou českým překladem 18 annexů a 4 dokumentů PANS 18 aplikovaných na české podmínky, které tvoří přílohy Úmluvy o mezinárodním civilním letectví, která je pro ČR právně závazná (Úmluva o mezinárodním civilním letectví byla ostatně vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv ČR). Letecké předpisy řady JAR vydávají, jak již bylo zmíněno, JAA. ČR je členem JAA od roku 1996 prostřednictvím ÚCL a po splnění všech požadovaných podmínek se stala roku 2000 plnoprávným členem JAA se všemi závazky a právy, které pro ni z tohoto členství vyplývají. Jednou z podmínek je také dodržování leteckých předpisů, které jsou pro členské státy závazné. Až do konce roku 2007 nebyly předpisy řady L a JAR volně k dostání. K dispozici byly pouze na MD a ÚCL a jedinou možností jak je získat bylo jejich zakoupení na podniku Řízení letového provozu. 19 Tento stav byl podle mého názoru pro civilní letectví poměrně negativní. Rozhodně nepřispíval k právnímu povědomí o úpravě civilního letectví a už vůbec nebyl k prospěchu bezpečnosti civilního letectví, zejména jeho prevence. Lidé pracující v oblasti civilního letectví, ale i ostatní veřejnost, tak postrádala dostupnost leteckých předpisů na internetu, ačkoliv v té době již legislativa z jiných oblastí a resortů na internetu dostupná byla. Od 1. ledna 2008 došlo k nápravě tohoto stavu a předpisy řady L a JAR je možno z internetových stránek Letecké informační služby volně stahovat. 20 15 Podle ustanovení čl. 52 Ústavy ČR je k platnosti zákona třeba, aby byl vyhlášen. Podle dovolené analogie lze podle mého názoru toto ustanovení aplikovat i na vyhlášení jiných závazných právních předpisů, tedy i na letecké předpisy. Otázkou tak zůstává, zda byly letecké předpisy řádně vyhlášeny. 16 Podle slov pana Mgr. Vítězslava Kulawiece, vedoucího oddělení ochrany civilního letectví na MD, je závaznost leteckých předpisů opravdu problémem. Je nepochybné, že právně závazné jsou, což ostatně vyplývá již z ustanovení 102 leteckého zákona, nicméně by zřejmě nastal problém v případě, že by toto bylo napadeno před soudem. Letecké předpisy jsou nepochybně závazné pro stát, není však dořešena otázka jejich závaznosti pro fyzické a právnické osoby zúčastněné na civilním letectví. 17 Dále viz závěr této diplomové práce. 18 Procedures for Air Navigation Services. 19 Nebo prostřednictvím výpisů a fotokopií na MD a ÚCL. 20 Předpisy řady L a JAR si lze stáhnou na internetové adrese: http://lis.rlp.cz/predpisy/predpisy/index.htm. 12
2.2. Základní právní předpisy Evropského společenství 21 Úprava civilního letectví v rámci Evropského společenství může být obsažena nejen v primárním právu (zakládací smlouvy a smlouvy, které mění zakládací smlouvy) a sekundárním právu (zejména nařízení a směrnice), ale také ve dvoustranných a vícestranných smlouvách uzavřených mezi členskými státy nebo mezi Evropským společenstvím a třetími státy. Základním dokumentem Evropského společenství je Smlouva o založení Evropského společenství, která ve svém článku 3 zakládá společnou politiku Evropského společenství v oblasti dopravy. Ke splnění svých úkolu vydávají orgány Evropského společenství (Evropský parlament společně s Radou, Rada a Komise) nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska. Vyplývá to z ustanovení článku 249 Smlouvy o založení Evropského společenství, podle kterého má nařízení obecnou působnost a je závazné v celém svém rozsahu a přímo použitelné v členských státech, směrnice je závazná pouze co se týče jejího výsledku, kterého má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků k jejímu dosažení se ponechává na vnitrostátních orgánech, rozhodnutí je závazné v celém svém rozsahu pouze pro ty, pro které je určeno, a doporučení a stanoviska závazná nejsou. V oblasti civilního letectví již bylo vydáno několik nařízení a směrnic. Letecké předpisy, vydávané Sdruženými leteckými úřady JAA (předpisy JAR) a Evropskou organizací pro bezpečnost letového provozu EUROCONTROL (předpisy ESARR) součástí komunitárního práva nejsou. 22 2.3. Základní mezinárodní právní předpisy Základní mezinárodní právní úpravou v oblasti civilního letectví je Úmluva o mezinárodním civilním letectví (dále pouze: Chicagská úmluva ), ze dne 7. prosince 1944, a její přílohy (tzv. annexy). Tato úmluva je v České republice platná od 4. dubna 1947 a byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 147/1947 Sb. 23 21 Přehled právních předpisů Evropského společenství, které se vztahují na oblast civilního letectví, je uveřejněn např. na internetových stránkách: http://eur-lex.europa.eu/cs/repert/0740.htm. 22 Čapek, J., Klíma, R., Zbíralová, J. Civilní letectví ve světle práva. Praha : LexisNexis CZ, 2005, s. 74. 23 Další mezinárodní právní předpisy viz kapitola 4.3. této diplomové práce. 13
2.4. Shrnutí Prameny právní úpravy jsou v civilním letectví poměrně druhově různorodé. Vyplývá to podle mého názoru nejen ze skutečnosti, že je civilní letectví úzce a pevně spjato s mezinárodním a komunitárním právem, ale také ze zvláštnosti letectví a letecké dopravy jako takové. Letecká doprava je podle některých názorů poměrně mladým oborem. Doprava se celkově začala pořádně vyvíjet až v minulém století a to poměrně překotně. Je tedy samozřejmé, že prvotní právní úprava byla velmi kusá a nedokonalá. S tím, jak přicházely nové poznatky a vývoj techniky, se s vývojem dopravy začaly vyvíjet také právní předpisy, které ji upravovaly. Civilní letectví bylo již od počátku úzce svázáno s mezinárodním letectvím. Zkušenosti vyspělejších států v oblasti civilního letectví bylo samozřejmě dobré využít i pro vnitrostátní úpravu. Letecká doprava je navíc nejčastěji používána jako doprava mezinárodní, bylo tedy potřeba sjednotit právní úpravy v jednotlivých státech a usnadnit tak její provozování. Podle povahy českého právního řádu je samozřejmě jediným možným řešením obecné úpravy civilního letectví forma zákona. Stejně jako v jiných právních odvětvích, tak také v civilním letectví, přichází v úvahu řešení, aby zákon prováděla jedna nebo více prováděcích vyhlášek. Vyhláška může jednotlivé oblasti, které zákon upravuje, blíže přiblížit a podrobněji rozvést, což je podle mého názoru vhodnější, než aby to tak bylo stanoveno již v obecném zákoně. Zákon by měl shrnovat opravdu obecné rysy povahy civilního letectví, zatímco vyhlášky by měly být naopak více podrobné a rozhodně propracovanější, než je tomu doposud. Navíc mám za to, že zákon a vyhlášky by měly být jedinými vnitrostátními právními formami, které oblast civilního letectví upravují. Co se týče leteckých předpisů, které jsou myslím přehledně u uceleně rozpracovány 24, je zde problém s jejich právní povahou. Jejich právní povaha není zcela jasná, což vyvolává pochybnosti o jejich obecné závaznosti. Vidím tedy jako nutné posílit jejich právní závaznost a jako nejlepší současné řešení se mi jeví změna jejich právní formy a to na formu prováděcí vyhlášky k leteckému zákonu. Letecký zákon by pak ovšem musel z hlediska korespondence s prováděcími vyhláškami projít důkladnou rekonstrukcí, a myslím, že jako nejlepší řešení by bylo vytvořit zcela nový letecký zákon. 24 Ačkoliv tak můžu tvrdit pouze z hlediska leteckého předpisu L 17, který jsem jako jediný z leteckých předpisů podrobněji zkoumala. 14
Jak jsem se již zmínila, právní úprava civilního letectví vychází z mezinárodního a v současné době také komunitárního práva. Právní úprava civilního letectví v celosvětovém i evropském měřítku je podle mého názoru na poměrně vysoké úrovni, o čemž svědčí i kvality leteckých předpisů, které z ní vychází, a dobře rozvinutá síť mezinárodních a evropských organizací. České právní normy v oblasti civilního letectví podle mého názoru za mezinárodními a komunitárními normami zatím trochu pokulhávají. Současný letecký zákon z roku 1997 má za sebou sice teprve 11-ti letou existenci, s ohledem na rychlý rozvoj civilního letectví je však již dnes zastaralý. Změny v civilním letectví se promítají hlavně do vydaných nařízení Evropského společenství nebo v leteckých předpisech. Tam, kde je potřeba změnit či doplnit ustanovení leteckého zákona, dochází i k jeho změnám, čímž však zákon přestává být přehledný. V oblasti kumunitárního práva jsou nařízení pro členské státy závazná a přímo použitelná. U mezinárodních norem, z jiné oblasti než komunitárního práva, tomu tak není. Musí proto dojít k recepci mezinárodní normy. V případě civilního letectví došlo k zajímavé věci. Chicagská úmluva byla v ČR vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv, její přílohy (annexy) již ne. Annexy však tvoří nedílnou součást Chicagské úmluvy. V ČR byl tento problém vyřešen vyhlášením leteckých předpisů řady L, které se číselně shodují s annexy Chicagské úmluvy, a jejichž obsah je poměrně totožný s annexy, pouze doladěný na české podmínky. A protože je Chicagská úmluva pro ČR závazná, jsou závazné i její přílohy (annexy). Mám však za to, že závazné je jejich původní (anglické) znění, ne již český překlad a přizpůsobení na české podmínky formou leteckých předpisů řady L. Závaznost leteckých předpisů tak podle mého názoru z ničeho nevyplývá a je spíše obyčejová. 15
3. STÁTNÍ SPRÁVA V OBLASTI CIVILNÍHO LETECTVÍ 3.1. Základní pojmy Na následujících řádkách vyložím pouze nejzákladnější pojmy, které se vztahují na oblast civilního letectví a bez jejichž vysvětlení by nebylo možno do dané oblasti proniknout. Jejich objasnění tak bude sloužit k lepší orientaci a ke snažšímu pochopení textu diplomové práce. 25 Letecká doprava Ve smyslu platné právní úpravy je letecká doprava jeden z druhů tzv. leteckých činností. Zahrnuje obchodní leteckou dopravu, letecké práce, letecké činnosti pro potřeby státu, letecké činnosti pro vlastní potřebu, rekreační a sportovní létání. Zvláštním druhem jsou pak letecká veřejná vystoupení a letecké soutěže. Takto pojatá letecká doprava je součástí tzv. civilního letectví. Leteckou dopravu lze provádět pouze těmi letadly, která jsou zapsaná v Českém leteckém rejstříku a jsou opatřena rejstříkovou značkou. Péče o rozvoj letecké dopravy náleží MD a jemu podřízenému ÚCL. Oba státní orgány usměrňují provozování letecké dopravy a dozírají, aby se tato činnost vyvíjela ve shodě s ustanoveními platné právní úpravy. Civilní letectví Civilním letectvím rozumíme veškeré letecké činnosti provozované v ČR civilními letadly jakékoliv státní příslušnosti pro civilní účely, jakož i letecké činnosti provozované pro civilní účely českými letadly v cizích státech. 26 Mezi civilní letectví nelze zahrnout letectví vojenské, celní nebo policejní, jejichž letadla jsou ve smyslu Chicagské úmluvy pokládána za letadla státní. Letecké právo Letecké právo je soubor právních předpisů, které se vztahují na civilní letectví. Letecké právo vychází na jedné straně ze zásady plné a výlučné svrchovanosti států nad částí 25 Pojmy, které se týkají ochrany civilního letectví před protiprávními činy, jsou objasněny ve čtvrté části v kapitole 4.4. této diplomové práce. 26 Jurníková, J. a kol. Správní právo zvláštní část. 5. vydání. Brno : MU Brno, 2004, s. 366. 16
vzdušného prostoru, které se rozprostírá nad celým územím státu, a na druhé straně ze svobody vzdušného prostoru nad volným mořem a výlučnými ekonomickými zónami. 27 Každý stát má naprostou a výlučnou svrchovanost nad svým územím, využít jeho vzdušný prostor je tak možno pouze s jeho souhlasem. V zájmu rozvoje mezinárodní letecké dopravy si však státy poskytují různé svobody v letecké dopravě, např. právo pokojného přeletu a právo přistání. Děje se tak na základě uzavřených mezinárodních smluv. Letadlo Letadlem rozumíme zařízení schopné vyvozovat sílu nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu. 28 Podle Annexu 7 Chicagské úmluvy je letadlo zařízení, které se udržuje v atmosféře na základě reakce se vzduchem, která je jiná než reakce vzduchu se zemským povrchem. Dovětek: která je jiná než reakce vzduchu se zemským povrchem tak z pojmu letadlo vylučuje stroje, které se pohybují na vzdušných polštářích, protože ty působí právě na základě reakce vzduchu se zemí (tyto stroje řadíme mezi lodě). V českém právním řádu však definice pojmu letadlo chybí. Pouze ustanovení 2 odst. 2 leteckého zákona obsahuje definici součástí letadla, kdy za součást letadla se rozumí, pro účely schvalování typu, letecké motory a letecké vrtule. Letiště Letiště je podle ustanovení 2 odst. 5 leteckého zákona územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, včetně souboru staveb a zařízení, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím. Státní příslušnost a registrace letadel Základem právního statutu každého letadla je jeho příslušnost k určitému státu. Podle Chicagské úmluvy musí mít každé letadlo příslušnost pouze k jednomu státu. Letadlo bez státní příslušnosti nelze provozovat, stejně jako nelze, aby mělo letadlo příslušnost k více než jednomu státu. V každém státě se letadla zapisují do leteckého rejstříku a příslušnost letadla k danému státu je vyjádřena jeho poznávací značkou. 27 Madar, Z. a kol. Slovník českého práva, I. díl. 3. vydání. Praha : LINDE Praha, 2002, s. 630. 28 Dvořák, J., Chlebek, J. Letecký zákon a postupy ATC (010 00), učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů dle předpisu JAR-FCL 1. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006, s. 35. 17
Význam státní příslušnosti letadla je umocněn tím, že kromě odpovědnosti domovského státu za provoz všech letadel zapsaných v jeho leteckém rejstříku, má stát také povinnost zajistit, aby letadlo zapsané v jeho leteckém rejstříku vyhovovalo všem vnitrostátním normám letové způsobilosti, dbát na to aby řízení letadla bylo svěřeno pouze těm členům posádky, kteří jsou k této činnosti náležitě kvalifikováni, a aby při všech letech tohoto letadla i nad územími cizích států byly dodržovány předpisy těchto cizích států, které se vztahují k letecké dopravě (např. ohledně vstupu a výstupu na jeho území, režimu přechodu státních hranic apod.). Letadlo ztrácí svou příslušnost k určitému státu pokud je vymazáno z leteckého rejstříku nebo pokud je předáno druhému státu. V rámci převodu musí být nejprve letadlo vypsáno z rejstříku jednoho státu a až poté může být zapsáno do rejstříku státu jiného. Letecký rejstřík 29 Jak již bylo zmíněno letadla mají státní příslušnost toho státu, u kterého jsou zapsaná do leteckého rejstříku. Každé letadlo může být zapsáno v leteckém rejstříku pouze jednoho státu. Letecký rejstřík v ČR vede ÚCL. Zápisem letadla do českého leteckého rejstříku získává letadlo českou státní příslušnost, o čemž získá osvědčení o zápisu letadla. Do Leteckého rejstříku ČR může být zapsáno pouze to letadlo, jehož provozovatelem je fyzická osoba s trvalým pobytem v ČR nebo právnická osoba se sídlem v ČR, a kterému bylo vydáno nebo kterému bylo uznáno za platné osvědčení letové způsobilosti a které ještě není zapsáno v leteckém rejstříku jiného státu. Rejstřík letadel ČR na základě žádosti přidělí civilnímu letadlu předběžně poznávací značku a s tou letadlo uskuteční poznávací lety za účelem vydání osvědčení o letové způsobilosti. Až po vydání osvědčení o letové způsobilosti bude moci být letadlo zapsáno do Leteckého rejstříku ČR pod již dříve přidělenou značkou. Do českého leteckého rejstříku se zapisují tyto údaje o letadlu 30 : - vlastník, - provozovatel, - rejstříková značka, - typ, výrobní číslo a ostatní základní technické údaje, - zřízení zástavního práva k letadlu, součástem letadla a náhradním dílům k letadlu a jeho součástem, 29 Srovnej: Fiala, J., Mates, P., Nový, K., Průcha, P. Malá právnická encyklopedie. 4. vydání. Praha : LINDE Praha, 2001, s. 83. Madar, Z. a kol. Slovník českého práva, I. díl. 3. vydání. Praha : LINDE Praha, 2002, s. 628-629. Dvořák, J., Chlebek, J. Letecký zákon a postupy ATC (010 00), učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů dle předpisu JAR-FCL 1. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006, s. 39-40. Čapek, J., Klíma, R., Zbíralová, J. Civilní letectví ve světle práva. Praha : LexisNexis CZ, 2005, s. 154-156. 30 Viz ustanovení 4 odst. 2 leteckého zákona. 18
- datum zápisu a výmazu z leteckého rejstříku. Letecký rejstřík je veřejně přístupný seznam, do kterého může každý nahlížet a požadovat z něj opis nebo výpis zapsaných údajů a nebo potvrzení, že určitý údaj v leteckém rejstříku zapsán není. Poznávací značka Každé letadlo musí být vždy označeno poznávací značkou, která se skládá ze značky státní příslušnosti nebo společné značky, z pomlčky a z rejstříkové značky. Poznávací značku v ČR přiděluje pouze ÚCL. Značení českých letadel je upraveno ve výnosu MD, kterým se vydává předpis L 7 Značky státní příslušnosti a rejstříkové značky letadel, který vychází z Annexu 7 Chicagské úmluvy. Značkou státní příslušnosti rozumíme vnější označení letadla, které vyjadřuje příslušnost civilního letadla k určitému státu. Skládá se ze série znaků státní příslušnosti obsažených v radiových volacích značkách. Značka musí být oznámena ICAO. ČR má přidělenou dvojici písmen OK a OL. Společnou značkou rozumíme označení, které je dáno letadlu na jiném než národním základě. Skládá se ze série znaků obsažených v radiových volacích značkách a úřadu zapisujícímu společné značky jej přiděluje ICAO. Rejstříkovou značkou rozumíme označení, pod kterým je letadlo zapsáno do leteckého rejstříku. U motorových letadel tvoří rejstříkovou značku skupina tří písmen, u bezmotorových pak skupina čtyř číslic. Rejstříkovou značku přiděluje v ČR pouze ÚCL. 31 Letecká nehoda a incident Leteckou nehodou 32 rozumíme událost spojenou s provozem letadla, která se stala mezi dobou, kdy kterákoliv osoba nastoupila do letadla s úmyslem vykonat let a dobou, kdy všechny osoby letadlo opustily a při které: a) některá osoba byla smrtelně (jako smrtelná zranění se berou zranění mající za následek smrt do 30 dní od data nehody) nebo těžce zraněna v důsledku: - přítomnosti v letadle, 31 U motorových letadel je značka tvořena třemi jakýmikoliv písmeny abecedy: A, B, C, D, E, F, G H, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, R, S, T, U, V, W, X, Y, Z, vyjma určitých skupin, které jsou např. pilotními signály (XXX, PAN, TTT), tísňovými signály (SOS) apod. První písmeno v označení udává rok výroby, druhé třídu letadla (normální, cvičnou, akrobatickou, speciální) a třetí písmeno je individuálním označením, kterým se od sebe odlišují letadla stejného roku výroby a stejného typu. 32 Dvořák, J., Chlebek, J. Letecký zákon a postupy ATC (010 00), učební texty pro teoretickou přípravu dopravních pilotů dle předpisu JAR-FCL 1. Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006, s. 163-164. 19
- přímého kontaktu s kteroukoliv součástí letadla, včetně částí, které se od letadla oddělily, - přímého působení proudu plynů vytvořených v letadle, s výjimkou případů, kdy ke zranění došlo přirozeným způsobem, nebo si je způsobila osoba sama nebo bylo způsobeno druhou osobou, nebo jestli šlo o černého pasažéra ukrývajícího se mimo prostory používané pro cestující a posádku. b) letadlo bylo zničeno nebo poškozeno tak, že poškození - nepříznivě ovlivnilo pevnost konstrukce, výkon nebo letové charakteristiky letadla, - vyžádá si větší opravu nebo výměnu poškozených částí s výjimkou poruchy nebo poškození motoru (je-li toto poškození omezeno pouze na motor), jeho příslušenství nebo motorové kryty, nebo došlo k poškození vrtulí, okrajových částí křídel, antén, pneumatik, brzd, aerodynamických krytů nebo k malým vrypům nebo proražením potahu, c) letadlo je nezvěstné nebo je na zcela nepřístupném místě. (Za nezvěstné je letadlo považováno jestliže pátrání po něm bylo úředně ukončeno a trosky nebyly nalezeny.) Podle vyhlášky č. 108/1997, kterou se provádí letecký zákon, je druhem letecké nehody zejména: - srážka letadel za letu, - srážka letadla s terénem, - srážka letadel na zemi, - srážka letícího letadla s letadlem na zemi, - srážka letícího letadla s vozidlem na zemi, - srážka letícího letadla s osobou na zemi, - srážka letadla s osobou na zemi, - srážka letadla s vozidlem na zemi, - srážka letadla s překážkou na zemi. Leteckým incidentem 33 rozumíme jinou událost než je letecká nehoda, která je spojená s provozem letadla a která ovlivňuje nebo by mohla ovlivnit bezpečnost provozu. Jedná se o chybnou činnost osob nebo nesprávnou činnost leteckých a pozemních zařízení v leteckém provozu, jeho řízení a zabezpečování, jejíž důsledky však zpravidla nevyžadují předčasné ukončení letu nebo provádění nestandardních (nouzových) postupů. Podle výše uvedené vyhlášky č. 108/1997 je druhem incidentu zejména: 33 Viz Hlava 1 leteckého předpisu L 13 Předpis o odborném zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů. 20
- situace blízká srážce, - možnost srážky, - možnost vzniku situace blízké srážce. 3.2. Státní správa Státní správa na úseku civilního letectví je v současné době vykonávána třemi orgány státní správy. Těmito orgány jsou MD, ÚCL a Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod (dále pouze: ÚZPLN ). MD je ústředním orgánem státní správy pro oblast dopravy a tedy i pro civilní letectví, ÚCL a ÚZPLN jsou organizační složky státu. Zatímco ÚCL je MD podřízen, ÚZPLN MD podřízen není. Většina výkonných (rozhodovacích) pravomocí v oblasti civilního letectví náleží ÚCL, přičemž v tomto smyslu má MD úlohu orgánu odvolacího. Rozhodovací pravomoci jsou však MD ponechány v těch oblastech, kde je nutné uplatňovat širší zájmy. MD tak rozhoduje např. o sjednávání mezinárodních leteckých dohod. 34 Co se týče samosprávných územních celků, tyto nejsou v oblasti civilního letectví pověřeny veřejnou správou. 3.2.1. Ministerstvo dopravy MD je ústředním orgánem státní správy. 35 Odpovídá za tvorbu státní politiky v oblasti dopravy a v rozsahu své působnosti za její uskutečňování. MD vykonává také státní správu ve věcech civilního letectví, a to podle rozsahu vymezeném v leteckém zákoně a podle mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu ČR. 36 Podle leteckého zákona MD zejména: - vykonává správu letadlových adres přidělených ČR mezinárodní organizací, 34 ČR jich má sjednáno více jak 70. 35 MD bylo původně zřízeno zákonem č. 2/1969 Sb. Později bylo na určitou dobu zrušeno a obnoveno bylo až ustanovením 1 odst. 13 zákona č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy ČR, a kterým se mění a doplňuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR. Obnoveno bylo jako Ministerstvo dopravy a spojů a tento název neslo až do 1. ledna 2003, kdy byla část jeho působnosti převedena na nové Ministerstvo informatiky (Ministerstvo informatiky, na které tak mimo jiné přešla působnost Ministerstva dopravy a spojů na úseku spojů, bylo zrušeno 1. června 2007 a jeho působnost převzalo Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj). Od 1. ledna 2003 tak nese MD současný název. 36 MD sídlí v Praze, IČO MD je 66003008. 21
- zajišťuje provozování veřejného letiště po dobu, po kterou není vlastník letiště schopen zajistit jeho provozování vlastními silami nebo prostřednictvím jiného provozovatele, - vydává rozhodnutí o zavedení provozních omezení ke snížení hluku na letišti, - vydává povolení pro zahraničního leteckého dopravce k provozování obchodní letecké dopravy do nebo z ČR nebo na území ČR, - vydává národní programy podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, - vydává osobám provádějícím detekční kontrolu osvědčení odborné způsobilosti, - vydává povolení k výkonu kontroly zavádění a plnění opatření a postupů uvedených v bezpečnostním programu provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele letových provozních služeb, poskytovatele služeb při odbavovacím procesu na letišti a schváleného agenta, - vydává osvědčení k provádění bezpečnostních školení, - zajišťuje leteckou službu pátrání a záchrany a to ve spolupráci s Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra, - rozhoduje o udělení a odebrání přepravních práv leteckým dopravcům, - schvaluje letový řád zahraničního leteckého dopravce, - schvaluje provozní a technické předpisy pro provoz sportovních létajících zařízení a výcvikové osnovy, - schvaluje bezpečnostní program provozovatele letiště, leteckého dopravce, poskytovatele letových provozních služeb, poskytovatele služeb při odbavovacím procesu na letišti a schváleného agenta a jeho změny, - uděluje souhlas k letům za účelem výkonu státní správy, - pověřuje právnickou osobu výkonem státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení a odnímá udělené pověření, - uzavírá veřejnoprávní smlouvy k provádění výkonu státní správy ve věcech sportovních létajících zařízení, - vytváří systém ochrany civilního letectví před protiprávními činy a zavádí, koordinuje a kontroluje bezpečnostní opatření k ochraně civilního letectví před protiprávními činy, - stanovuje zvláštní bezpečnostní opatření v bezpečnostním programu provozovatele malého letiště a rozhoduje o jejich změně nebo zrušení, - vede seznam schválených agentů a zveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup, - stanovuje opatření a postupy zajišťující ochranu civilního letectví před protiprávními činy nad rámec bezpečnostního programu a rozhoduje o jejich zrušení, 22
- jmenuje zástupce ČR do správní rady Evropské agentury pro bezpečnost letectví a do výboru ustanoveného podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství, - je dotčeným orgánem státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace a v územním řízení, týkají-li se leteckých staveb, - uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska zájmů letecké dopravy, - je odvolacím úřadem ve správním řízení proti rozhodnutím ÚCL vydaným podle leteckého zákona, - je oprávněno v mimořádných situacích, které bezprostředně a vážně ohrožují civilní letectví, vydat příkazy k provádění letů na dobu nezbytně nutnou. MD se organizačně člení do odborů, které jsou členěny do jednotlivých sekcí (úseků). Odbory se dále mohou členit na oddělení. V čele každého odboru stojí ředitel a v čele oddělení vedoucí oddělení, který je přímo podřízený řediteli odboru. Pro oblast civilního letectví je zřízen odbor civilního letectví, který spolu s odborem silniční dopravy spadá do sekce silniční a letecké dopravy. 37 Základním posláním a působností odboru civilního letectví je zajišťování výkonu státní správy a státního odborného dozoru ve věcech civilního letectví. Odbor dále působí: - ve věcech vrcholového leteckého úřadu, - ve věcech koncepčního a metodického zabezpečování rozvoje civilního letectví a jeho řídících systémů, - v oblasti ochrany před protiprávními činy, - při zajišťování dopravních vztahů, - v oblasti své odborné působnosti zabezpečuje zastoupení ČR v mezinárodních organizacích, - jako odvolací orgán ve správním řízení, - jako zpracovatel podkladů pro harmonizaci práva Evropského společenství. Odbor civilního letectví se člení na 4 oddělení. Oddělení letecké dopravy hlavně sjednává v rámci své působnosti dvoustranné mezivládní dohody o letecké dopravě či o leteckých službách a zajišťuje provádění a kontrolu plnění závazků a opatření, které z nich vyplývají, Oddělení letecko-provozní v rámci své hlavní činnosti zajišťuje plnění závazků ČR v oblasti bezpečnosti civilního letectví a mimo jiné působí v oblasti letecko-provozní regulace 37 Přehled organizační struktury MD pro oblast civilního letectví tvoří přílohu č. 3 této diplomové práce. 23
a v oblasti užívání a uspořádání vzdušného prostoru ČR, včetně přidělování kmitočtů pro pohyblivou službu a radionavigační zařízení, Oddělení ochrany civilního letectví působí v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy 38 a Oddělení koncepce a rozvoje se podílí na koordinaci vnějších vztahů při zajišťování závazků plynoucích pro české civilní letectví z členství ČR v Evropské unii, ICAO, Evropské konferenci pro civilní letectví (ECAC), Evropské organizaci pro bezpečnost leteckého provozu (EUROCONTROL), Světové obchodní organizaci (WTO) a členství MD ve Sdružených leteckých úřadech (JAA). V rámci MD působí také odbor infrastruktury, v jehož rámci je zřízeno i oddělení infrastruktury letišť a vodních cest. V kompetenci tohoto odboru je mimo jiné oblast rozvoje, koncepce a plnění úkolů v oblasti letištní infrastruktury, realizace pravidel pro poskytování pozemních odbavovacích služeb na letištích ČR a realizace pravidel ochrany životního prostředí a snižování negativních vlivů letecké dopravy. 3.2.2. Úřad pro civilní letectví ÚCL byl zřízen dne 1. dubna 1997 v souladu s ustanovením čl. 79 Ústavy ČR leteckým zákonem. Jedná se o správní úřad zřízený pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví, který je podřízen MD. 39 Základní činnosti úřadu jsou uvedeny v ustanovení 89 leteckého zákona. 40 V souladu s ustanovením 90 leteckého zákona, vykonávají pověření zaměstnanci ÚCL spolu s pověřenými zaměstnanci MD státní dozor v civilním letectví. V čele ÚCL stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy, který rovněž schvaluje statut ÚCL. Ředitel je pověřen řízením úřadu, je statutárním orgánem a jedná za ÚCL ve všech věcech, pokud jimi nepověří jiné vedoucí zaměstnance. 41 Činnost ÚCL je rozdělena do dvou sekcí, do sekce technické a sekce letové a provozní, a do tří samostatných odborných útvarů, do odboru řízení letového provozu a letišť, odboru standardizace a leteckých předpisů a odboru letového ověřování. V čele každé sekce a každého odboru stojí ředitel. Jednotlivé odbory se dále člení na oddělení, případně referáty, které řídí vedoucí. 42 Součástí organizační struktury ÚCL je rovněž Kancelář 38 Blíže k činnosti tohoto oddělení viz kapitola 4.7. diplomové práce. 39 ÚCL sídlí v Praze, IČO ÚCL je 48134678. 40 Přehled základní činnosti ÚCL tvoří přílohu č. 4 této diplomové práce. 41 K 1. listopadu 2007 došlo ke změně na postu generálního ředitele ÚCL, kdy doc. Ing. Jindřicha Plocha, CSc. nahradil Ing. Petr Navrátil. Od 17. března 2008 je ředitelem Ing. Josef Rada. 42 Přehled organizační struktury ÚCL tvoří přílohu č. 5 této diplomové práce. 24
úřadu. Má charakter odboru a plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti ÚCL. V jejím čele stojí ředitel kanceláře úřadu. ÚCL je organizační složkou státu a jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly MD. Při hospodaření s majetkem státu postupuje ÚCL podle ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. Podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, podává ÚCL každý rok výroční zprávu o své činnosti. 3.2.3. Ústav pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod Funkci provádění odborného zjišťování příčin leteckých nehod v ČR (potažmo v Československé republice) plnilo od roku 1946 MD, od roku 1948 Státní letecká správa, od roku 1952 Hlavní správa civilního letectví, od roku 1956 Ústřední správa civilního letectví, od roku 1958 Státní letecká správa, od roku 1965 Státní letecká inspekce, od roku 1997 ÚCL a od roku 2003 ÚZPLN. ÚZPLN byl zřízen tzv. malou novelou leteckého zákona, zákonem č. 258/2002 Sb., v jeho ustanoveních 55a až 55d, a svou činnost zahájil dne 1. ledna 2003. Jedná se o nezávislou instituci, která není nikomu podřízena, ani MD. ÚZPLN vychází z širokého programu mezinárodních organizací a směřuje ke zvýšení bezpečnosti civilního letectví. Jeho založení bylo nutné i pro vstup ČR do Evropské unie. 43 ÚZPLN shromažďuje a analyzuje informace o veškerých leteckých nehodách a určuje příčiny leteckých nehod, vypracovává závěry a bezpečností doporučení k předcházení leteckých nehod a shromažďuje, zpracovává, vyhodnocuje a uchovává údaje o hlášených událostech. Jediným cílem odborného zjišťování příčin leteckých nehod a leteckých incidentů je stanovení účinných preventivních opatření. Zjišťování stavu, bezpečnostní doporučení, závěry ani hlášení událostí se v žádném případě nesmí zabývat hodnocením nebo posuzováním viny nebo odpovědnosti za zavinění. O každé letecké nehodě nebo incidentu musí inspektor ÚZPLN bez zbytečného odkladu zpracovat zprávu, která, pokud je to vhodné, musí obsahovat bezpečnostní doporučení. Tato zpráva musí být zveřejněna do 12 měsíců od data letecké nehody nebo incidentu způsobem umožňujícím dálkový přístup. Předmětem činnosti ÚZPLN je zejména odborně technické zjišťování příčin leteckých nehod a incidentů: 43 ÚZPLN sídlí v Praze, IČO ÚZPLN je 70990948. 25