Správní právo dálkové studium. IX. Obce obecní zřízení. A) Historický vývoj na území ČR - viz okruh VIII. územní samospráva v bodě A)

Transkript

1 Správní právo dálkové studium IX. Obce obecní zřízení A) Historický vývoj na území ČR - viz okruh VIII. územní samospráva v bodě A) B) Právní základy obecního zřízení a) ústavní základy obecního zřízení - ú.z. č. 1/1993 Sb., Ústava ČR čl. 8 a celá hlava sedmá - Listina základních práv a svobod čl. 17 odst. 5, 18 a 36 - Evropská charta místní samosprávy (pro ČR jde o závazný dokument) b) zákonná úprava - zákony č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), č. 491/2001 Sb., o volbách do obecních zastupitelstev, č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, č. 22/2004 Sb., o místním referendu, č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, č. 553/1991 Sb., o obecní policii - další množství zákonů upravujících např. hospodaření s majetkem obcí, přechod majetku z vlastnictví státu do majetku obcí, finanční kontrolu a další C) Pojem a znaky - obec = základní územně samosprávný celek-čl. 99 Ústavy ČR - ohledně obecné definice obce jako ÚSC včetně vymezení tří znaků ÚSC (územní a osobní základ a právní subjektivita) viz podklad k okruhu VIII. - pouze je třeba zdůraznit, že: - každá část území ČR je součástí některé obce - výjimka=území vojenských újezdů=zákonem vymezené území státu určené k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil - podle čl. 100 odst. 2 Ústavy ČR je obec vždy součástí VÚSC - s občanstvím obce jsou spojena práva osob vůči obci, zejména: - právo volit a být volen do zastupitelstva obce - právo účastnit se hlasování v místním referendu - právo vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva obce - právo požadovat projednání určité záležitosti náležející do samostatné působnosti obce, je-li žádost podepsána stanoveným počtem občanů obce - právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky, podněty - práva občanů příslušejících k národnostním menšinám (označení ulic, užívání jazyky v úředním styku) D) Druhy obcí - zákon o obcích je právním předpisem, který upravuje právní postavení všech obcí v ČR - výjimku z této obecné úpravy představuje hlavní město Praha, pro které platí zvláštní právní úprava (tedy nepoužije se úprava obsažena v zákoně o obcích) - v rámci zákonné úpravy obecního zřízení se prolínají dvě základní zásady: - i) zásada jednotné právní úpravy pro všechny obce = princip jednotné obce (princip univerzality obcí) = právní normy, které stanoví základy vnitřní organizace a samosprávy jsou zásadně jednotné pro všechny obce = výraz vzájemné rovnoprávnosti jednotlivých obcí bez ohledu na jejich velikost, počet obyvatel, ekonomickou sílu, historický vývoj apod. - ii) rozdělení obcí na několik druhů 1

2 = rozdíly v právním postavení s ohledem na rozsah vykonávané agendy státní správy a v některých spíše formálních otázkách - v ČR existují dva základní druhy obcí: a) tzv. základní obce = obce, které nejsou městy b) města - podle zákona o obcích je městem - obec, která byla městem ke dni nabytí účinnosti zákona o obcích - nově může za město určena obec, která má alespoň obyvatel, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády - rozdíly mezi městy a základními obcemi dle obecního zřízení se týkají především označení orgánů (obecní úřad - městský úřad) - jinak je úprava základů vnitřní organizace a rozsahu působnosti v podstatě totožná - další kritéria členění obcí: a) vnitřní organizace liší se tam, kde se volí rada obce a tam, kde pravomoc rady vykonává starosta (podle obecního zřízení se rada obce nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů) b) podle rozsahu státní správy (přenesené působnosti) vykonávané jejich orgány - obci např. může být odňat výkon přenesené působnosti, pokud orgán obce neplní zákonem svěřenou státní správu, v tomto případě rozhoduje krajský úřad - v obcích určených zákonem působí pověřené obecní úřady a obecní úřady s rozšířenou působností (takové obce jsou přímo vyjmenovány zákonem) - vykonávají stanovenou státní správu pro správní obvody zahrnující i území dalších obcí c) města z hlediska obecního zřízení se člení do tří skupin i) města základní (ta která nejsou statutárními městy) ii) statutární města iii) hlavní město Praha - statutární města jsou v obecním řízení ( 4) výslovně vyjmenovaná města (např. Ostrava, Zlín, Karviná, Olomouc, Brno, Havířov, Opava atd.) - pro statutární města platí jednak obecná úprava obecního zřízení, ale současně obecní zřízení pro ně obsahuje i zvláštní úpravu, která platí pouze pro statutární města - na základě rozhodnutí statutárních měst se může jejich území členit na městské obvody (městské části) s vlastními orgány samosprávy členění statutárních měst na: - územně členěné statutární města=statutární města, jejichž území je rozděleno na městské obvody či části. Vydávají statut (formou obecně závazné vyhlášky), kterým upravují zejména otázky vnitřní organizace statutárního města a jeho městských obvodů či částí - ostatní statutární města jejich postavení se v podstatě neliší od ostatních měst. Při výkonu státní správy vykonávají jejich orgány působnost, která je zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. Po právní stránce jsou rozdíly od jiných měst vesměs formální a týkají se např. označení orgánů (starosta-primátor, městský úřad-magistrát). - zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze je zvláštní úpravou vůči obecnímu zřízení zákon o obcích se na hlavní město Prahu nevztahuje - podle zákona o hl.m. Praze je Praha obcí - Praha má vedle svého postavení hlavního města ČR postavení kraje a obce - Hlavní město Praha se člení na městské části 2

3 E) Působnost obce - základní členění působnosti obce na: a) územní působnost obce - je určena územními hranicemi obce=v rámci těchto hranic jsou obce oprávněny vykonávat své úkoly - případné rozšíření místní působnosti musí mít zákonný základ (např. podle 1 odst. 6 zákona o obecní policii může obecní policie na základě smlouvy uzavřené mezi obcemi plnit své úkoly i na území jiné obce či obcí) - obce s rozšířenou působností a obec s pověřeným obecním úřadem-vykonávají vymezené úkoly státní správy pro správní obvod zahrnující území více obcí b) věcná působnost - zahrnuje veřejné záležitosti různého charakteru - obce vystupují jako nositelé veřejné správy s veřejnými oprávněními vůči fyzickým a právnickým osobám - působnost obce se dále člení na: a) působnost samostatnou (přirozenou) b) působnost přenesenou (cizí) 1) Samostatná působnost = patří sem ty záležitosti, které jsou obci vlastní a které obce vykonávají vlastním jménem a na vlastní odpovědnost = obce spravuje své vlastní záležitosti = pokud z obecního zřízení nevyplývá, že v konkrétním případě jde o přenesenou působnost, platí, že jde o samostatnou působnost - samostatnost při výkonu vlastních záležitostí je dána zákonným rámcem - obce se při výkonu samostatné působnosti řídí při vydávání OZV zákonem, v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona ( 35 odst. 3 obecního zřízení) - stát může do rámce samostatné působnosti zasahovat jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem (čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR) - obcím náleží při výkonu samosprávy prostředky právní ochrany (ve správním či ústavním soudnictví) - rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem (a ne např. nařízením vlády) - členění samostatné působnosti podle úkolů na samostatnou působnost i) fakultativní (dobrovolnou)=typický projev samosprávy - stát ponechává na vůli obcí, zda budou či nebudou určité záležitosti vykonávat a vytváří pro obce prostor pro její rozhodování o tom, zda využije svého oprávnění (určitou otázku upravit či nikoliv) např. místní poplatky ii) obligatorní (povinnou)=při splnění zákonem daných podmínek je obec povinna plnit dané úkoly - je to dáno intenzivním zájmem státu na zajištění určitých činností - jedná se stále o výkon samosprávy, neboť orgány obcí nejsou při výkonu těchto činností organizačně podřízeny orgánům státní správy - rozsah samostatné působnosti = obecně jako obstarávání záležitostí, které jsou ve výlučném zájmu místního společenství a jsou způsobilé k tomu, aby je spravovala obec v rámci svého území - Ústava ČR neurčuje rozsah samostatné působnosti 3

4 - obecní zřízení řadí do samostatné působnosti záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou svěřeny zákonem do působnosti krajů nebo pokud nejde podle zákona o výkon státní správy = všeobecné vymezení samostatné působnosti obcí podle 35 odst. 1 obecního zřízení (jedná se o zásadu subsidiarity působností obcí vůči působnosti krajů) - zvláštní vymezení samostatné působnosti obcí pak je uvedeno v konkrétních ustanoveních obecního zřízení. Tento výčet není úplný. Do samostatné působnosti obcí patří zejména: a) záležitosti existence obce a jejich územních změn - slučování, připojení, oddělení obcí, dohody o změně hranic obcí, označování názvů ulic, části obce apod. - ke změně názvu obce dává souhlas Ministerstvo vnitra na návrh obce-rozhodování o změně názvu obce nespadá do samostatné působnosti obce b) vnitřní organizace obce - organizace voleb do zastupitelstva obce - organizace místního referenda - volba, zřizování a ustanovování orgánů obce-určování osobního základu orgánů obce - zřizování a řízení obecní policie - rozhodování o čestném občanství c) rozpočtové hospodaření - čl. 101 odst. 3 Ústavy ČR = obce hospodaří podle vlastního rozpočtu d) hospodaření s obecním majetkem - čl. 101 odst. 3 Ústavy ČR = obce mohou mít vlastní majetek - obecní zřízení pak upravuje konkrétní pravidla pro hospodaření s majetkem obce - jedná se zejména účelnost a hospodárnost využívání majetku, o jeho využívání v souladu se zájmy obce. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj majetku. Majetek obce musí být chráněn před jeho zničením, poškozením, odcizením či zneužitím. Dále jsou v obecním zřízení upravena omezení při nakládání s obecním majetkem - zdrojem finančních prostředků na obecní úrovní jsou např. místní poplatky - právo vlastnit majetek, hospodařit s ním dle vlastního uvážení (v souladu se zákonem) = jeden ze základních projevů práva na samosprávu e) podnikatelské aktivity obce-obce mohou vstupovat do soukromoprávních vztahů (zde vystupují jako běžné právnické osoby) f) zakládání a zřizování právnických osob a organizačních složek obcí g) zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku (! 10 obecního zřízení, zákon o obecní policii) h) spolupráce s jinými subjekty - zejména zřizování tzv. svazků obcí podle obecního zřízení, účast obcí v zájmových sdruženích ch) záležitosti rozvoje obce - územní plán obce, schvalování programu rozvoje obce 2) Přenesená působnost = obce vykonávají záležitosti jiného nositele veřejné správy státu = výkon přenesené působnosti má pro obce povahu povinnosti, kterou lze uložit pouze na základě zákona = výkon přenesené působnosti lze orgánům obcí odejmout (viz výše) - při výkonu přenesené působnosti se obce řídí 4

5 - při vydávání nařízení obce zákony a jinými právními předpisy - v ostatních záležitostech též usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů (v případě těchto směrnic je však podmínkou jejich závaznosti publikace ve Věstníku vlády pro orgány obcí a krajů) a opatřeními příslušných orgánů veřejné správy v rámci kontroly výkonu přenesené působnosti podle obecního zřízení - při výkonu přenesené působnosti se rozlišují obce s pověřeným obecním úřadem a obecní úřady obcí s rozšířenou působností - tyto obce jsou stanoveny zvláštním zákonem (rozuměj jejich výčet) - v podstatě jde o to, že takové obce při výkonu přenesené působnosti vykonávajíc veřejnou správu na území více obcí - zvláštní zákon, který obsahuje výčet obcí s pověřeným obecním úřadem současně stanoví výčtem obce, na jejichž území obec s povařeným obecním úřadem vykonává svěřený okruh veřejné správy (např. na úseku vodního zákona, řidičských průkazů, evidence obyvatel, sociální péče apod.) - stejně tak to platí i u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností - samozřejmě mimo takto v zákoně uvedených případech každá obec v rámci svého území vykonává přenesenou působnost (např. při organizaci voleb do Poslanecké sněmovny ČR, občanské průkazy, stavební úřady apod.) F) Normotvorba obcí - právními předpisy obce jsou OZV a nařízení - podmínkou platnosti právních předpisů obce je jejich vyhlášení vyvěšení na úřední desce obecního úřadu na dobu 15 dnů - obce vedou evidenci vydaných právních předpisů - oprávnění vydávat vlastní předpisy ve formě OZV = jeden z projevů práva na samosprávu (čl. 104 odst. 3 Ústavy ČR) - obecně závazná vyhláška = podzákonný pramen práva (z hlediska právní síly) - územní působnost OZV je omezena na území, která vyhlášku vydala - OZV nejsou prováděcím právním předpisem obsahem OZV může být stanovení nových povinností, které jinak ze zákonné úpravy nevyplývají - předpokladem pro vydávání OZV je zákonný základ v tom smyslu, že teprve ze zákona musí plynout, zda obce mohou některou oblast veřejné správy upravit (příkladem jsou místní poplatky) - OZV jsou vydávány v rámci samostatné působnosti obce - v rámci přenesené působnosti obce vydávají nařízení-nařízení obce - jedná se o prováděcí právní předpis nařízení nemůže stanovit novou povinnost (nemůže při ukládání povinností překročit zákonný rámec), slouží pouze k provedení zákona (či jiného právního předpisu provádějícího zákon) - z hlediska právní síly se rovněž jedná o podzákonný pramen práva - nařízení jsou vydávána na základě zákona, v jeho mezích, je-li k tomu zákonem zmocněna (zákonné zmocnění je podmínkou, bez které nelze nařízení vydat) G) Dozor a kontrola - dozor podle zákona o obcích se člení na: a) dozor nad vydáváním a obsahem OZV obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti - dozor vykonává Ministerstvo vnitra ČR - OZV odporuje zákonu MV ČR vyzve obec k nápravě obec sjedná nápravu (OZV platí dále) obec nápravu nesjedná MV ČR rozhodne o pozastavení 5

6 účinnosti OZV a stanoví obci lhůtu k nápravě obec sjedná nápravu a MV ČR své rozhodnutí o pozastavení účinnosti OZV zruší obec nápravu nesjedná a současně není proti jeho rozhodnutí podán obcí rozklad (je-li podám rozklad proti rozhodnutí MV ČR, pak je návrh podán k Ústavnímu soudu až po rozhodnutí, kterým byl rozklad zamítnut) c MV ČR podá k Ústavnímu soudu ČR návrh na zrušení OZV a ÚS ČR pak o takovém návrhu rozhodne - je-li OZV v rozporu se základními právy a svobodami, pak MV ČR může účinnost takové vyhláška pozastavit ihned a teprve poté vyzve obec ke sjednání nápravy, dále je postup v podstatě totožný jako u rozporu OZV se zákonem - v případě usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v samostatné působnosti se: - posuzuje rozpor se zákonem nebo jiným právním předpisem - se postupuje obdobně jako u OZV pouze s tou zásadní výjimkou, že o zrušení rozhodují příslušné obecné soudy a nikoliv ÚS ČR Závěr: MV ČR může pouze pozastavit účinnost OZV ve vymezených případech o zrušení OZV rozhoduje výlučně Ústavní soud ČR na návrh MV ČR u OZV se posuzuje pouze jejich rozpor se zákonem (případně ústavními zákony) a základními právy a svobodami b) dozor nad vydáváním a obsahem nařízení obcí a usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v přenesené působnosti - dozor zde vykonává příslušný krajský úřad - o zrušení nařízení rozhoduje ÚS ČR, krajský úřad pozastavuje účinnost - o zrušení usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů obcí v přenesené působnosti rozhoduje krajský úřad c) dozor nad vydáváním a obsahem usnesení, rozhodnutí a jiných opatření orgánů městských obvodů a městských částí územně členěných statutárních měst - kontrola výkonu přenesené a samostatné působnosti - MV ČR kontroluje výkon samostatné působnosti orgánů obcí - Krajské úřady v přenesené působnosti kontrolují výkon přenesené působnosti orgánů obcí - Obecní zřízení pak dále upravuje oprávnění a povinnosti při výkonu kontroly H) Orgány obcí a) zastupitelstvo obce = kolektivní orgán složený z členů volených v přímých volbách občany obce (volby do obecních zastupitelstev upravuje zvláštní zákon) - pro počet členů obecního zastupitelstva je rozhodující počet obyvatel obce, obecní zřízení stanoví minimální a maximální počet členů = nejvyšší orgán obce = náleží mu rozhodující oprávnění v samostatné působnosti obce nerozhoduje v přenesené působnosti - rozhoduje v záležitostech, které - jsou mu svěřeny zákonem - si vyhradilo v rámci samostatné působnosti obce vydává OZV rozhoduje o vyhlášení místního referenda schvaluje územní plán obce 6

7 rozhoduje o některých majetkoprávních úkonech obce volí a odvolává starostu a další členy rady - svou působnost vykonává na zasedáních, která jsou zásadně veřejná!!! - zastupitelstvo zasedání nejméně jednou za tři měsíce - rozpuštění obecního zastupitelstva = rozhodnutím MV ČR ředitel krajského úřadu z řad zaměstnanců kraje jmenuje správce obce, který stojí v čele obecního úřadu a zabezpečuje výkon přenesené působnosti - funkce člena zastupitelstva je veřejnou funkcí b) rada obce = v oblasti působnosti - samostatné je výkonným orgánem obecního zastupitelstva a jemu odpovídá za výkon této působnosti - přenesené rozhoduje rada jen, stanoví-li tak zákon - kolegiální orgán tvořený starostou, zástupcem a dalšími členy (radními) ze členů zastupitelstva - počet členů je lichý (od 5 do 11), nesmí přesáhnout 1/3 počtu členů obecního zastupitelstva členy jmenuje odvolává obecní zastupitelstvo - nevolí se v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů funkci rady plní starosta - schází se dle potřeby, schůze jsou zásadně neveřejné - připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva, zabezpečuje plnění přijatých usnesení - řeší otázky vnitřní organizace obecního úřadu (rozděluje pravomoci v obecním úřadu, zřizuje a ruší odbory a oddělení obecního úřadu, jmenuje a odvolává vedoucí jednotlivých odborů) - vydává nařízení obce c) starosta - je volen zastupitelstvem z jeho členů, ze své činnosti je odpovědný zastupitelstvu - stojí v čele obecního úřadu - jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu (je-li tato funkce v obci zřízena) - řídí obecní policii (je-li v obci zřízena a není-li tato pravomoc svěřena jinému členu zastupitelstva) - je oprávněn pozastavit výkon usnesení rady, je-li v rozporu se zákonem - ve statutárních městech a v hlavním městě vykonává funkci starosty primátor d) obecní úřad - personálně tvořen starostou, místostarostou, tajemníkem (je-li tato funkce zřízena) a zaměstnanci obecního úřad - v rámci působnosti-samostatné plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo nebo rada obce v oblasti samosprávy nedisponuje samostatnou rozhodovací pravomocí - v rámci působnosti přenesené-vykonává tuto působnost, pokud není svěřena do působnosti jiného orgánu obce - funkce tajemníka obecního úřadu je povinná (obec je povinna ji vytvořit) v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností, v ostatních obcích se tato funkce zřizuje fakultativně d) zvláštní orgány - v případech stanovených zvláštními zákony starosta zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány obce a jmenuje a odvolává jejich členy - např. komise přestupková či povodňová jedná se o orgány obce e) orgány zastupitelstva a orgány rady obce 7

8 - zastupitelstvo může (a nemusí) zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány zřídit výbory - povinně se zřizuje finanční a kontrolní výbor - při splnění stanovených podmínek možno zřídit výbor pro národnostní menšiny, osadní výbory, - rada může jako své iniciativní a kontrolní orgány zřídit komise - starosta za splnění zákonných podmínek může komisi svěřit výkon přenesené působnosti ve svěřených oblastech = komise zde má postavení výkonného orgánu obce f) orgánem obce je i obecní policie, je-li zřízena v obci 8