Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Lektorství ruského jazyka a literatury Katedra pedagogiky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Zahraniční student jako jednotka systému české veřejné vysoké školy 2015 Vedoucí práce: Mgr. Blanka Pravdová Autor: Marie Pospěchová
Prohlašuji, že jsem závěrečnou bakalářskou vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 30. 3. 2015. - 2 - Marie Pospěchová
Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce Mgr. Blance Pravdové za důvěru, trpělivost, cenné rady a připomínky při vedení práce. Dále bych ráda poděkovala v anonymitě skrytým přátelům respondentům, kteří se zúčastnili mého výzkumu, a rodině, která mě vždy respektovala a podporovala v mých rozhodnutích. - 3 -
Abstrakt Téma práce česky Téma práce anglicky Zahraniční student jako jednotka systému české veřejné vysoké školy Foreign student as a unit of the system on the Czech public university Téma práce rusky Иностранный студент как единица системы чешского государственного университета Klíčová slova česky Statut: Zahraniční student, Česká republika, vzdělávání v zahraničí, vysoká škola, mobilita studentů, kvalitativní výzkum, hloubkový rozhovor, otevřené kódování Klíčová slova anglicky Statute: Foreign student, The Czech republic, study abroad, public university, mobility of students, qualitative research, indepth interview, open coding Klíčová slova rusky статуc: «иностранный студент», Чехия, учёба за границей, государственный университет, мобильность студентов, качественное исследование, подробное интервью, открытое кодирование - 4 -
Tato bakalářská práce pojednává o zahraničních studentech studujících na českých veřejných vysokých školách. Součástí bakalářské práce je výzkum popisující, jak zahraniční student vnímá nové podmínky a prostředí a jak se do něj dokáže začleňovat. V práci jsou dále představeny základní koncepty, jako je například metodologie kvalitativního výzkumu, popis účastníků výzkumu, charakteristika hlavní metody získávání dat, popis postupu v rámci otevřeného kódování a následná analýza a interpretace dat. This thesis deals with foreign students at Czech public universities. Part of the thesis is dedicated to research on how foreign students perceive the new environment and conditions, and their ability to adapt. The paper also introduces basic concepts, such as qualitative research methodology, a description of the research participants, characteristics of the main methods of data acquisition, description of the procedure in an open coding and subsequent analysis and interpretation of data. Тема выпускной квалификационной работы: "Иностранные студенты, обучающиеся в чешских государственных университетах". Целью выпускной квалификационной работы является исследование того, как иностранный студент воспринимает новую среду и условия, и как он к ним адаптируется. В работе рассматриваются такие понятия, как методология качественного исследования, характеристика участников исследования, характеристика основного метода получения данных, описание процесса в рамках открытого кодирования и последующего анализа и интепретации данных. - 5 -
1. Obsah Úvod... - 8 - A. Teoretická část... - 10-1. Vysokoškolské studium v České republice... - 11-1.1. Student a studium... - 11-1.2. Základní charakteristiky systému vysokoškolského vzdělávání v České republice... - 12-1.2.1. Studijní programy... - 13-1.2.2. Formy studia... - 14-1.2.3. Doba studia... - 14-1.2.4. Stipendium:... - 14-2. Mezinárodní spolupráce v rámci vysokoškolského studia... - 15-2.1. Právo zahraničního studenta na vzdělání v České republice... - 15-2.2. Možnosti studia cizinců v ČR... - 18-2.3. Mezinárodní dohody o uznávání dokladů o vzdělání... - 19-2.3.1. Postup při uznávání vzdělání... - 20-3. Studium na Masarykově univerzitě... - 22-3.1. Masarykova univerzita v oblasti mezinárodní spolupráce... - 23-3.1.1. Realizované výzkumy týkající se mobility studentů a mobilitních programů... - 23-3.1.2. Konkrétní programy mobility přijíždějících studentů.... - 24-4. Pobyt cizinců v České republice... - 29-4.1. Příjezd a období pobytu... - 29-4.2. Další práva a povinnosti cizinců... - 32-5. Vysokoškolský student z pohledu psychologie... - 32-5.1. Psychologie osobnosti... - 32-5.1.1. Srovnání postojů adolescentů v Evropě ve 20. století... - 33-5.2. Pohled vývojové psychologie:... - 34-5.3. Sociální psychologie... - 35 - - 6 -
5.3.1. Socializace... - 35-5.3.2. Sociální situace... - 36 - B. Empirická část... - 37-6. O metodologii... - 38-6.1. Stanovení výzkumného cíle, problému a otázek... - 38-6.1.1. Cíle výzkumu:... - 38-6.1.2. Základní otázky:... - 39-6.2. Výběr vzorku účastníků a jeho charakteristika... - 39-6.3. Metoda sběru dat... - 40-6.4. Analýza dat a jejich interpretace... - 41-6.4.1. Jeden, prosím... - 43-6.4.2. Ďábelská jízda začíná!... - 44-6.4.3. Pád do neznáma... - 46-6.4.4. Nečekané zatáčky... - 55-7. Shrnutí... - 57 - Závěr... - 59 - Seznam použité literatury... - 60 - Seznam použitých schémat... - 65 - Seznam použitých tabulek... - 65 - Seznam použitých grafů... - 65 - Seznam použitých zkratek... - 66 - Přílohy... Chyba! Záložka není definována. - 7 -
Úvod Život každého z nás je spojen s řadou křižovatek, na kterých se musíme rozhodnout, jak chceme, aby vypadala naše budoucnost, co od života očekáváme, a co všechno jsme pro to schopni udělat. Velkou otázkou zůstává, kam se přihlásit na střední školu a zda pokračovat také ve vysokoškolských studiích, popřípadě jaký obor zvolit. V důsledku poznávání spojeného s procesem vzdělávání se naše názory a vnímání okolí změní. Stát, ve kterém jsme vyrůstali, už pro nás není středobodem vesmíru a my máme potřebu poznat víc, cestovat, zažít dobrodružství Čím častěji jedinec do zahraničí cestuje, tím více se v něm probouzí potřeba se tam znovu vrátit. Někteří preferují cestovat stopem, jiní v rámci rodinné dovolené. Mladí lidé využívají pracovních příležitostí nabízených agenturou v zahraniční, jako jsou například au pair pobyty, sběr ovoce na farmách nebo práci v campu. Možností, jak vycestovat do zahraničí, je také koupě voucherového pobytu a placené jazykové stáže. V souvislosti s rozvojem společnosti, ve které se na demokratických principech rozšiřuje spolupráce státu se státem, mají všichni mladí cestovatelé ještě jednu příležitost, studium v zahraničí. Jak jinak nejlépe ukázat, že nejsme xenofobní a dokážeme se orientovat? Jakým způsobem se naučit cizí jazyk? Jak najít spoustu nových přátel, poznat jinou zemi, její kulturu a mentalitu dané společnosti? Odpovědí na tyto otázky je skutečně studium v zahraničí. Programů podporujících mobilitu (nejen) studentů z celého světa je mnoho, každý student, který projeví zájem, si studium v zahraničí může vyzkoušet. Během studií na Masarykově univerzitě jsem přišla do kontaktu s mnoha cizinci. Sama jsem poté absolvovala studium v zahraničí v rámci podpory studentské mobility, což mi do jisté míry umožnilo vžít se do situace, které je zahraniční student vystavován. Z těchto důvodů jsem se rozhodla se tématem mobility zahraničních studentů do České republiky zabývat. Jako konkrétní veřejnou vzdělávací instituci jsem zvolila Masarykovu univerzitu, neboť se domnívám, že znalost prostředí je při bádání velmi důležitá. Téma bakalářské práce s názvem Zahraniční student jako jednotka české veřejné vysoké školy pojednává o mobilitě zahraničních studentů na Masarykovu univerzitu. - 8 -
Součástí práce je výzkum, jehož hlavním cílem je popsat, jak zahraniční student vnímá nové prostředí a podmínky a jakým způsobem se sžívá s novým školským zázemím. V první části práce, teoretickém kontextu, jenž tvoří pět kapitol, jsme vymezili základní pojmy týkající se vysokoškolského studia a všeobecné informace spojené se systémem vysokoškolského vzdělávání v České republice. Další z kapitol je věnována mezinárodní spolupráci v rámci VŠ studia či problematice a procesu uznávání dokumentů o vzdělání. Nechybí také kapitoly pojednávající o studiu na Masarykově univerzitě, programech podporujících mobilitu zahraničních studentů a výzkumech studentské mobility provedených studenty MU, povinnostech cizinců přijíždějících do ČR či popisu osobnosti zahraničního studenta v pojetí psychologie. Druhá, empirická, část bakalářské práce zahrnuje kapitolu o metodologii, v níž jsou podrobně popsány cíle výzkumu, charakteristika vzorku účastníků a zdůvodnění užitých metod, postupů a technik. Výzkum, který byl proveden, je popsán od počátečního plánování, přes sběr dat, jejich analýzu a interpretaci až k závěrečnému shrnutí. - 9 -
A. Teoretická část - 10 -
1. Vysokoškolské studium v České republice Úkolem této kapitoly je představit základní charakteristiky vysokoškolského vzdělávání v České republice, včetně stěžejních pojmů, jako je například vysokoškolský student, vysoká škola a studium. Jaká máme práva a povinnosti, a kde hledat potřebné informace týkající se VŠ: Jedno ze základních práv, právo člověka vzdělávat se, je obsaženo v Listině základních práv a svobod (článek č. 26, čl. č. 33) 1 a také v Listině základních práv Evropské unie (článek 14) 2 Všechny obecné náležitosti týkající se vzniku a zániku, typu, úkolech a jednotlivých částí vysokých škol, řeší zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb., a všechny jeho změny a doplňky). 3 Specifičtější odpovědi najdeme zpravidla ve vnitřních řádech dané vzdělávací instituce, popř. na studijním oddělení konkrétní VŠ. 4 1.1. Student a studium Ve Slovníku spisovné češtiny najdeme pojem studenta, na straně 420 v pravém sloupci, s významem posluchače vysoké školy. 5 Z hlediska práva, se za studenta považuje každý uchazeč dnem zápisu do studia a zároveň jeho statut končí dnem přerušení, nebo ukončení studia ( 61, zákon o vysokých školách, 1998 Sb.). Studentem vysoké školy je každý uchazeč, který splnil určitá kritéria: správně vyplnil a podal přihlášku, zaplatil za ni 1 Listina základních práv a svobod: komentář. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2012. ISSN 978-80-7357-750-6. 2 Úřední věstník Evropské unie: Listina základních práv Evropské unie [online]. 14.12.2007 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=oj:c:2007:303:0001:0016:cs:pdf 3 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: ZÁKON Č. 111/1998 SB., O VYSOKÝCH ŠKOLÁCH - TEXT SE ZAPRACOVANÝMI NOVELAMI[online]. listopad 2010 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/zakon-c- 111-1998-sb-o-vysokych-skolach-text-se-zapracovanymi 4 Vysoké školy: Podmínky studia na vysokých školách v České republice [online]. 26.4.2010 [cit. 2015-03-02]. Dostupné z:http://www.vysokeskoly.cz/clanek/podminky-studia-na-vysokych-skolach-v-ceske-republice 5 Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost: s Dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Vyd. 3., opr. Praha: Academia, 2005, 647 s. ISBN 80-200-1080-7. - 11 -
administrativní poplatek, předložil doklad o úplném ukončení předchozího vzdělání (například hlásí-li se na bakalářský či magisterský studijní program je po uchazeči požadován doklad o maturitní zkoušce) a úspěšně prošel přijímacím řízením. 1.2. Základní charakteristiky systému vysokoškolského vzdělávání v České republice Pojem vzdělávat se/ studovat znamená studiemi nabývat vědomostí, rozvíjet duševní schopnosti člověka a osvojovat nové znalosti nepřetržitým poznáváním. V českém školském systému je vysoká škola nejvyšší možnou vzdělávací institucí vůbec. Zákon o vysokých školách (111/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů) dělí vysoké školy na univerzitního/ neuniverzitního typu a státní/soukromé/ veřejné. Veřejnou vysokou školu vždy zřizuje a ruší pouze zákon. Tento typ škol je spravován MŠMT ČR. Veřejná vysoká škola je dotována ze státního rozpočtu, přičemž výše příspěvku závisí na mnoha proměnných (počet studentů, výsledky a náročnost výzkumné činnosti, nabízené programy apod.). Postavení orgánů, jejich činnost a hierarchii, práva a povinnosti studentů a akademických pracovníků upravují vnitřní předpisy (studijní, zkušební, stipendijní, disciplinární, jednací řád atd.). Samosprávné orgány fakulty FAKULTY ÚČELOVÁ ZAŘÍZENÍ VYSOKOŠKOLSKÉ ÚSTAVY JINÁ PRACOVIŠTĚ Děkan (stojí v čele fakulty) Disciplinární komise fakulty Vědecká rada fakulty Akademický senát fakulty Další orgány fakulty Tajemník Akademická obec Schéma č.1: Vnitřní členění VŠ podle zákona 111/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů Akademičtí pracovníci Studentstvo - 12 -
1.2.1. Studijní programy Vysoké školy v České republice nabízejí mimo programy celoživotního vzdělávání také akreditované studijní programy typu bakalářského, magisterského, navazující magisterského a doktorského. Jednotlivé typy studijních programů se svými vlastnostmi od sebe navzájem liší. Bakalářský studijní program Délka programu je minimálně tři a maximálně čtyři roky, počet potřebných kreditů 6 činí 180-240 ECTS, na konci studia student skládá státní závěrečnou zkoušku (dále jen SZZ) a obhajuje svou bakalářskou práci. Absolvent programu získává titul Bc. / BcA Magisterský studijní program Tento program můžeme studovat po dobu čtyř až šesti let. Počet kreditů, které v magisterském studijním programu musíme získat je limitován 240-360 ECTS. Student končí magisterský program SZZ a obhajobou diplomové práce. Absolvent se stává Ing. arch. / Ing. / MDDr. / MUDr. / MVDr. / Mgr. / MgA.. Dalším typem ukončení je státní rigorózní zkouška, je-li obor lékařský či zaměřený na hygienu a veterinární lékařství, absolventi získávají akademický titul: PhDr. / JUDr. / RNDr. / ThLic. / ThDr. / PharmDr.. Navazující magisterský studijní program Student projevující zájem o navazující magisterský studijní program musí být absolventem bakalářského studijního programu, jehož zaměření je stejné či velmi blízké. Povolená doba studia navazujícího programu je jeden až tři roky, standartní jsou dva. Počet získaných kreditů v průběhu studia je 60-180 ECTS. Absolventu studia jsou uděleny tituly, jako u výše zmíněného magisterského studia v závislosti na jeho studijním oboru. Doktorský studijní program Student, absolvent magisterského studijního programu stejného zaměření, se vzdělává a je vzděláván v rámci individuálního studijního plánu po dobu tří až čtyř let. Program tohoto typu 6 Kredit (ECTS- European credit transfer system)- jednotka kreditového systému fungujícím na převážné většině vysokých škol, udávající míru zátěže studenta, při absolvování předmětu student dostane daný počet kreditů; kredity se sčítají, je nutné dodržet limit kreditů pro postup do dalšího semestru a pro úspěšné ukončení studijního programu, který je dán každou univerzitou - 13 -
je zaměřen na samostatnou tvůrčí a teoretickou činnost, na jehož konci je student podroben státní doktorské zkoušce a obhajobě své disertační práce. Absolventu je udělen titul Ph.D. / Th.D., oba tituly se uvádí za jménem. 1.2.2. Formy studia 7 Vyčleňujeme tři formy studia: Prezenční studium probíhá během pracovních dnů. Student se účastní seminářů, přednášek a praktických cvičení. Kontakt se školitelem je přímý. Distanční forma studia umožňuje studentovi osobně si volit místo a čas svého vzdělání. Školitel je v kontaktu se svým studentem pouze pomocí multimédií, kterými je zároveň studentu zasílán podpůrný materiál. Kombinované studium nese charakteristiky prezenční i distanční formy studia. Materiál je studentům zasílán převážně pomocí internetu, tato forma je založena na samostudiu a následné konzultaci, přímé setkání se školitelem je ve stanovených intervalech (např. jednou týdně). 1.2.3. Doba studia I když zákon umožňuje bezplatné studium do 26 let věku jedince, každý studijní program má vymezenou minimální a maximální dobu, po kterou je možné jej studovat (viz výše studijní programy). Při překročení maximální doby studia je student povinen hradit poplatky za školné, které jsou stanoveny konkrétní vysokou školou. 1.2.4. Stipendium: 8 Studentu může být fakultou, nebo vysokou školou přiznána finanční částka- stipendium, a to: za vynikající studijní výsledky či výsledky prohlubující jeho znalosti, při tíživé sociální situaci, v případech zvláštního zřetele hodných, na podporu studia v zahraničí, jako podpora studia v České republice, studentům doktorských studijních programů či při nároku na přídavek na dítě. 7 Studentské finance: Formy studia [online]. [cit. 2015-03-07]. Dostupné z: http://student.finance.cz/pruvodcestudiem/vysoka-skola/formy-studia/ 8 Zákony od centrum: Fakulta [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/zakon-o-vysokychskolach/cast-2-hlava-2-dil-1-14 -
2. Mezinárodní spolupráce v rámci vysokoškolského studia Jednou z důležitých činností vysokých škol je spolupráce na mezinárodním poli, zvláště evropském, jako například podpora společných projektů se zahraničními institucemi, vzájemné uznávání dokumentů o vzdělávání a podpora mobility studentů a akademických pracovníků. Co se této spolupráce týče, byla v devadesátých letech minulého století podepsána Sorbonnská (1998) a vzápětí Boloňská (1999) smlouva, týkající se vytváření atraktivního evropského prostředí pro vysokoškolské vzdělávání. Stěžejními body deklarací bylo, zabezpečit kvalitní vzdělávání, zjednodušit uznávání studií pořízených v zahraničí, zavést společný kreditní systém, podpořit a zvýšit mobilitu akad. pracovníků a studentů a udělat přehled v systémech vysokoškolského vzdělávání, tj. vytvořit strukturu v systému vysokoškolského studia (viz studijní programy). 9 2.1. Právo zahraničního studenta na vzdělání v České republice Studentem vysoké školy v ČR může být tedy nejen občan České republiky, ale také cizinec. Rozumíme-li občanem ČR, každou osobu, která má české státní občanství, pak cizinec je chápán jako fyzická osoba mající jiné než české státní občanství (občan jiného státu EU či občan třetí země). 10 Práva cizinců studovat v České republice upravují konkrétní, pro ČR závazné, dokumenty. Uchazeči, pocházející ze zemí Evropské unie, Švýcarska, Norska, Lichtenštejnska a Islandu, mají stejné možnosti jako čeští studenti (tzn. platí pro ně stejná práva, také stanovená výše poplatků za vzdělání uvedená v zákoně o vysokých školách). Každému studentu i studentu- cizinci, který je schopen studovat na české veřejné vysoké 9 MŠMT: Boloňský proces [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/vysoke-skolstvi/bolonskyproces-1 10 Česká republika. Zákon č. 326, o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů: o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. In: 1999. - 15 -
škole v českém jazyce, se dostává bezplatného vzdělání. Naopak všichni studenti, a to i čeští, kteří si vybrali studijní obory vyučované v jiném než českém jazyce, si své studium hradí. 11 Včetně práva na studium, které bylo popsáno v odstavci výše (student- cizinec žije v České republice po celou dobu studijního programu), připadá v úvahu ještě druhá možnost: zahraniční student může využít široké škály stipendijních programů do České republiky s délkou trvání od několika dní do dvou semestrů. Graf č. 1: Cizinci na vysokých školách v ČR podle státního občanství 11 ÚZ č. 1041- Školství: školy a školská zařízení - školský zákon a vyhlášky, pedagogičtí pracovníci, vysoké školství, výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče : podle stavu k.. Ostrava: Sagit, 1. 9. 2014. ISSN 978-80-7488-067 4. Graf č.1: Český statistický úřad: Cizinci na vysokých školách v ČR podle státního občanství; 2013 [online]. 10.12.2014, 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/tab/a1003275eb - 16 -
Graf č.2: Studenti vysokých škol 12 Graf č.3: 13 12 Graf č.2: Česká republika od roku 1989 v číslech- Tab.12.08 Vysoké školy (1989-2013) [online]. [cit. 2014-06-25]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/d9003fd97c/$file/3201814_1208.pdf>. Pozn. (Do akademického roku 2000/2001 tvoří čísla v grafu počet studií, které byly zjištěny a přirovnávány tak k počtu studentům. Od akademického roku 2001/2002 zaznamenává graf počet studentů jako fyzických osob.) 13 Graf č.3: Česká republika od roku 1989 v číslech- Tab.12.08 Vysoké školy (1989-2013) [online]. [cit. 2014-06-25]. Dostupné z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2014edicniplan.nsf/t/d9003fd97c/$file/3201814_1208.pdf>. - 17 -
Graf č.4: 14 Počet zahraničních studentů na českých VŠ podle národnosti Souhrnně řečeno, zahraniční student je jedinec, který studuje v České republice v rámci některého ze vzdělávacích programů nabízených na vymezené období. Stejně tak je zahraničím studentem na české veřejné vysoké škole osoba, která přijela studovat z vlastního rozhodnutí, tzn. mimo program podporující mobilitu. V obou případech má jedinec státní občanství státu, odlišné od českého. 2.2. Možnosti studia cizinců v ČR Vláda České republiky nabízí zahraničním studentům tyto možnosti studií: Letní škola slovanských studií: Jedná se o kurzy konající se na těchto vysokých školách (Univerzita Palackého Olomouc, Jihočeská univerzita České Budějovice, Masarykova univerzita Brno, Univerzita Karlova Praha, Ústav jazykové a odborné přípravy Poděbrady, Západočeská univerzita Plzeň), v období od července do září, a to od dvou do čtyř týdnů podle tematického zaměření kurzu. Kurz obsahuje hodiny s teoretickým zaměřením, exkurze, výlety a další aktivity. MŠMT ČR nabízí určitému počtu zájemců z partnerských zemí Graf č. 5: Český statistický úřad: Vzdělávání cizinců [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_vzdelavani - 18 -
uhrazení kurzu stipendijní místa. Nedostane-li se zájemce o kurz v rámci stipendijního programu, může se přihlásit jako samoplátce. 15 Stipendijní pobyty v ČR: Zahraničním studentům, s jejichž zemí má ČR uzavřeny smlouvy o podpoře mobility studentů, jsou nabízena stipendia na českých veřejných VŠ. Stipendium je zaměřené na studijní či výzkumný pobyt o délce trvání od dvou do desíti měsíců na jimi vybrané univerzitě, přičemž informace limitující typ a délku trvání pobytu je dána na počátku. Žádost o stipendium má svůj předem daný postup a své náležitosti. 16 Stipendia vlády České republiky Government scholarships : Toto vládní stipendium zabezpečuje podporu studia zahraničních studentů z rozvojových zemí na českých vysokých školách. Stipendium existuje ve dvou variantách, přičemž první nabízí studium bakalářského, magisterského či doktorského studijního programu s rokem přípravných kurzů českého jazyka. Při úspěšném absolvování studijního programu student dostává diplom. Druhá varianta obsahuje studium navazujícího magisterského či doktorského studijního programu v anglickém jazyce. Jedná se o studium v oblasti ekonomiky, zemědělství, informatiky a energetiky na některé z těchto univerzit: Univerzita Tomáše Bati Zlín, Masarykova univerzita Brno, Univerzita Palackého Olomouc, Vysoká škola Báňská Ostrava, Česká zemědělská univerzita Praha a Technická univerzita v Liberci. 17 2.3. Mezinárodní dohody o uznávání dokladů o vzdělání Otázky spojené s uznáváním dokladů o vzdělání jsou v současnosti téměř všemi státy řešeny dohodami. Za poslední půl století bylo uzavřeno hned několik smluv, které se staly pro Českou republiku zavazující. MŠMT: Výsledky dotačního výběrového řízení [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/vysledky-dotacniho-vyberoveho-rizeni 16 MŠMT: Stipendijní pobyty v České republice v akademickém roce 2015/2016 [online]. [cit. 2015-02-24]. Dostupné z:http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/stipendijni-pobyty-v-ceske-republice-v-akademickem-roce-2014 17 MŠMT: Stipendia vlády ČR [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/stipendiavlady-ceske-republiky-rozvojove-zeme-1 MŠMT: Výsledky dotačního výběrového řízení [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodnivztahy/vysledky-dotacniho-vyberoveho-rizeni - 19 -
Jedna z nejstarších dohod o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech pochází ještě z období existence Československé republiky. Dohoda byla uzavřena s bývalou Jugoslávií, avšak v dnešní době platí jako dvoustranná dohoda mezi ČR a Slovinskem. Další smlouvou je například listina z roku 2005, která upravuje vztah Česka a Maďarska. Smlouva s Polskem (2006) je navíc doplněna o uznávání částí studií. Dohoda s Německem (2008) se týká pouze uznávání vysokoškolských dokladů o vzdělání. Dvoustranná smlouva se Slovenskem (2001) hovoří o automatické platnosti slovenských diplomů v České republice a českých diplomů na Slovensku bez jakéhokoli dodatečného úředního ověřování. Objevili se také smlouvy multilaterální: Pařížská úmluva (1979) sjednaná v rámci UNESCO hovoří o uznávání studií a diplomů v evropském regionu. Evropská úmluva (1953) sjednala rovnocennost dokladů umožňujících přístup na VŠ, č. 15 s dodatkovým čl. č. 49 (1991), Evropská úmluva o rovnocennosti částečného studia na VŠ, č. 21 (1956), Evropská úmluva o akademickém uznávání univerzitní kvalifikace č. 32 a úmluva o uznávání kvalifikací z vysokoškolského vzdělání v evropském regionu (2000). 18 2.3.1. Postup při uznávání vzdělání Při uznávání dokumentů o vzdělání se především zohledňuje, má-li daná země ekvivalenční či jinou platnou dohodu s Českou republikou. Existuje-li dohoda o rovnocennosti : Dohody s Polskem, Maďarskem a Slovinskem spadají do kategorie prezidentské smlouvy, stojící nad zákonem. Držitelé dokladů z těchto států mohou své dokumenty používat na území ČR a naopak, a to bez notářského ověření. V praxi se ale stává, že ověření notáře a překlad do českého jazyka držitel dokumentu potřebuje. Dalším úskalím je omezený počet vzdělávacích institucí, které jsou zahrnuty do bilaterální smlouvy. Smlouva s Německem spadá jako předešlé smlouvy do stejné kategorie. Držitel, který si chce nechat uznat doklad o vzdělání, musí nejdříve o uznání dokladu zažádat na stanovených úřadech. Při splnění 18 MŠMT: Zákon č. 179/2006 Sb., O ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) [online]. [cit. 2015-02-27]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/zakon-c- 179-2006-sb-o-overovani-a-uznavani-vysledku-dalsiho-vzdelavani MŠMT: Mezinárodní smlouvy [online]. [cit. 2015-02-28]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/seznammezinarodnich-smluv - 20 -
podmínek je žadateli vyhověno, avšak v praxi je uznaný dokument doporučeno přeložit do českého jazyka a zařídit si jeho notářské ověření. 19 Ujednání se Slovenskem o rovnocennosti diplomů je založeno na dlouholetosti úzkého sepětí a velmi podobného systému vzdělávání. Ačkoli je smlouva se Slovenskem zařazena do kategorie vládních smluv, je k ní přistupováno jako ke smlouvě prezidentské. Vzhledem k blízkosti jazyků, není zapotřebí překladu dokumentu do českého jazyka. 20 Smlouva České republiky s Rakouskem nese pouze doporučující význam. Nicméně obě země podepsaly Lisabonskou úmluvu (1997), kterou jsou povinny uplatňovat v plném znění před zákonem, zákon o VŠ. Smlouva o právní pomoci zaručuje oboustrannou výjimku, v rámci které není požadována legalizace diplomů. Překlad je zpravidla vyžadován. 21 Mezi státy neexistuje smlouva o uznávání vzdělání, státy jsou členy Lisabonské smlouvy: (Smlouva z roku 1997; členové: Albánie, Austrálie, Andora, Ázerbájdžán, Belgie, Bosna a Hercegovina, Bělorusko, Bulharsko, Černá Hora, Estonsko, Dánsko, Finsko, Gruzie, Francie, Island, Irsko, Izrael, Chorvatsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Kypr, Litva, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Lotyšsko, Malta, Makedonie-FYROM, Moldavsko, Norsko, Nizozemsko, Nový Zéland, Rakousko, Rusko, Rumunsko, Portugalsko, Spojené království, Španělsko, Švýcarsko, Švédsko, Srbsko, Turecko, Vatikán a Ukrajina.) Žadateli o uznání dokumentu vzdělání nabytého v zahraničí je zamítnuto pouze v případě, je-li rozdíl mezi studijním programem absolvovaným na zahraniční vzdělávací instituci a české vysoké 19 MŠMT: A: POSTUP PODLE EKVIVALENČNÍCH DOHOD - MAĎARSKO, POLSKO, SLOVINSKO, NĚMECKO, SLOVENSKO [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/a-postup-podle-ekvivalencnich-dohod-madarskopolsko Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Zahraniční smlouvy [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/mezinarodni_smlouvy/index.html 20 MŠMT: A: POSTUP PODLE EKVIVALENČNÍCH DOHOD - MAĎARSKO, POLSKO, SLOVINSKO, NĚMECKO, SLOVENSKO [online]. [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/a-postup-podle-ekvivalencnich-dohod-madarskopolsko 21 MŠMT: Rakousko- doporučení [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/se-zemive-ktere-je-zahranicni-vysoka-skola-ktera-doklad-o - 21 -
škole značný, v opačném případě musí mít vysoká škola na zřeteli, že Česká republika je vázána Lisabonskou smlouvou, která má přednost před zákonem; zákon o VŠ. 22 Neexistuje žádná smlouva V případě, že se státem není uzavřena ekvivalenční smlouva ani žádná jiná, se porovnává náplň a rozsah studia uskutečněného v zahraničí s programy nabízenými na českých vysokých školách. Pokud je nalezen studijní program, který z velké části odpovídá, o uznání studia získaného v zahraničí rozhodne: veřejná vysoká škola, MŠMT ČR, MO rozhodující o zahraničním vzdělání zaměřeném na vojenství, nebo MV v programech týkajících se bezpečnostní služby. Držitel zahraničního dokumentu o vzdělání může být požádán o ověření diplomu, o superlegalizaci či vyšší ověření tzv. Apostilou. Povinnost superlegalizace se nevztahuje na státy Haagské úmluvy, jedná se o: Albánii, Afghánistán, Vietnam, Švýcarsko, Alžírsko, Bělorusko, Španělsko, Chorvatsko, Rakousko, Jemen, Francii, Maďarsko, Slovensko, Ukrajinu, Řecko, Slovinsko, Gruzii, Černou Horu, Sýrii, Bosnu a Hercegovinu, Belgii, Bulharsko, Koreu (KLDR), Kypr, Kubu, Moldavsko, Kyrgyzstán, Makedonii-FYROM, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Ruskou federaci, Srbsko a Uzbekistán. Není-li doklad o vzdělání uznán, může se držitel odvolat na MŠMT ČR, jehož následné rozhodnutí je konečné. 23 3. Studium na Masarykově univerzitě Předmětem této kapitoly je seznámit se s Masarykovou univerzitou (dále jen MU ) v oblasti mezinárodní spolupráce, tzn. zmínit se o realizovaných výzkumech spojených se studentskou mobilitou a mobilitními programy uskutečněných studenty MU a představit programy podporující mobilitu přijíždějících studentů, do kterých je univerzita zapojena. 22 MŠMT: Lisabonská úmluva [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/zeme-v-nizbyl-doklad-vydan-je-smluvni-stranou-tzv 23 MŠMT: Obecný postup bez ekvivalenční dohody [online]. [cit. 2015-03-02]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/se-zemi-ve-ktere-je-zahranicni-vysoka-skola-ktera-doklad-o-1-22 -
Programy podporující mobilitu jsou představeny podrobněji, neboť někteří účastníci výzkumu se stali studenty MU v rámci těchto programů. Veřejná vysoká škola Masarykova univerzita nabízí svým zájemcům o studium více než 1300 studijních oborů na svých devíti fakultách. Jako druhá nejstarší univerzita v České republice, zaujímá přední příčku v žebříčku nejžádanějších univerzit. Na světě je jedinou univerzitou vlastnící na Antarktidě polární výzkumnou stanici. 3.1. Masarykova univerzita v oblasti mezinárodní spolupráce Roku 1999 studovalo na univerzitě přes 18 800 studentů, z toho 572 cizinců. 24 Během následujících let došlo nejen k vnitřnímu rozvoji univerzity, ale také ke značnému posílení vztahů v oblasti mezinárodní spolupráce. V současnosti se Masarykova univerzita velmi významně podílí na podpoře mobility studentů, na univerzitě studuje více než 40 000 studentů, z toho přibližně každý šestý je zahraničí student. 3.1.1. Realizované výzkumy týkající se mobility studentů a mobilitních programů Téma mezinárodní spolupráce Masarykovy univerzity se stává v závěrečných pracích studentů Masarykovy univerzity velmi populární. Z výzkumů, které byly provedeny, lze vydělit výzkumná šetření zabývající se mobilitními programy, a mobilitou samotnou. V důsledku provázanosti těchto dvou skupin řadíme práce studentů MU podle jejich roku obhájení. Irena Crhanová (2007) v práci Přínosy zahraniční studijní stáže zkoumá, který ze tří autorkou zvolených přínosů je nejdominantnější. Výsledek vedeného výzkum ukazuje, že největším přínosem zahraniční studijní stáže je spojen s osobnostním růstem jedince. Práce Realizace programu Erasmus na MU autorky Tamary Muchové (Muchová, 2009) se zaměřuje na příčiny neúplného využívání mobilitního programu Erasmus. Autorka dospěla ke zjištění, že důvody spočívají ve špatné informovanosti studentů, omezenosti nabízených zahraničních studií, nízké jazykové vybavenosti studentů či obav z prodloužení studia v České republice. 24 Masarykova univerzita: Historický přehled [online]. [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.muni.cz/history/summary - 23 -
Průběh přizpůsobení a sociální vztahy studentů MU po návratu z výměnných programů Erasmus je práce napsaná Blankou Mikuláškovou (Mikulášková, 2010). V práci se autorka zaměřila na období návratu studenta MU ze zahraničí. Výsledek výzkumu provedeného v rámci práce zdůraznil především problémy spojené s mezilidskými vztahy po návratu ze zahraničního studia. Ondřej Bárta (2011) se ve své diplomové práci Syndrom Erasmus věnoval změnám nastávajícím u českých studentů vyjíždějících na zahraniční pobyt, přičemž důsledky pobytu, které ve svém shrnutí popsal, mají na jedince pozitivní vliv a vedou k jeho osobnímu rozvoji. Mariana Firbasová (2013) v práci Zapojení českých univerzit do programu Erasmus: vývoj a trendy v kontextu evropeizace srovnává deset českých univerzit v rámci konkrétního programu Erasmus, z hlediska možností a vývoje mobility studentů a akademických pracovníků. V práci dospěla k výsledku, že proces evropeizace na vybraných deseti vysokých školách je minimální a zároveň s rostoucí mobilitou akademických pracovníků a studentů roste na konkrétní vysoké škole také počet předmětů vyučovaných v cizích jazycích. Práce Reversní kulturní šok českých studentů přijíždějících z USA Pavly Jandové (Jandová, 2014) se věnuje problematice spojené s obdobím po návratu ze studijního pobytu v USA. V závěru své práce autorka vylíčila, že i když tento proces probíhá u každého navrátivšího se jedince, je možné jej minimalizovat. Martina Krutílková (2014) v práci s názvem Kulturní šok českých studentů v USA se zabývá mírou kulturního šoku českých studentů, kteří odjeli na studijní pobyt do Spojených států amerických. Kulturní šok českých studentů je spojen v převážné míře se zcela odlišnou kulturou a prostředím. Práce s názvem Adaptace a sociální opora na krátkodobých zahraničních pobytech, jejíž autorkou je Anna Martínková (2014) pojednává o studentech vyjíždějících na krátkodobé zahraniční pobyty. Autorka při výzkumném šetření zjistila, že pokud zahraniční student využívá sociální oporu ostatních zahraničních studentů, je lépe psychicky zadaptovaný než student, který této sociální opory nevyužil. 3.1.2. Konkrétní programy mobility přijíždějících studentů. Programy podporující studentskou mobilitu jsou zpravidla dvojího charakteru, za prvé dovolují studentům vycestovat, za druhé přicestovat. V nabídce konkrétní univerzity se - 24 -
seznámíme s širokou škálou možností, dohod, díky kterým mohou zahraniční studenti studovat na Masarykově univerzitě. Tabulka č.1: Přijíždějící zahraniční studenti v rámci programů mezinárodní spolupráce ve vzdělávání. rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Erasmus 359 394 422 464 519 530 527 Celkem 527 597 635 612 784 760 903 A) Výměnné pobyty 25 Australsko- evropská spolupráce ( AEN ) je dohoda mezi sedmi australskými univerzitami a Utrechtskou unií o podpoře mobility studentů. Délka studijního pobytu v ČR je na jeden semestr. (Utrechtská unie je spolek 31 evropských univerzit z 27 evropských států. Mezi členy této unie patří také česká vysoká škola Masarykova univerzita v Brně.) Učitelství angličtiny jako cizího jazyka ( TESOL ) je projekt zaměřený na podporu spolupráce studentů, jejichž rodným jazykem je angličtina (studenti nejen z Evropy), a studentů, kteří angličtinu studují jako cizí jazyk. Obsah programu spočívá v příjezdu zahraničního studenta, který na univerzitě vede v jarním semestru kurzy a přednášky anglického jazyka. Má-li zahraniční student zájem o český jazyk, popř. jiné předměty, může je ve svém volném čase navštěvovat. Zvládne-li student vedení kurzu angličtiny, je mu udělen certifikát potvrzující jeho praxi ve výuce dospělých CELTA. Výměnné pobyty studentů ze středoevropského regionu ( CEEPUS ) jsou umožněny studentům z Albánie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Chorvatska, Makedonie, Maďarska, Polska, Rumunska, Rakouska, Slovenska, Srbska, Slovinska a Prištiny-Kosovo. Zahraniční studenti mohou studovat v rámci programu mobilitních sítí na předem daných Tabulka č.1: MASARYKOVA UNIVERZITA. Výroční zpráva o činnosti 2013. Dostupné z: http://www.muni.cz/media/docs/1058/mu_vz2013.pdf 25 Centre for international cooperation: Exchange students [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cic.muni.cz/en/left-incoming-mobility/incoming-student/incoming-student-exchange (vlastní překlad) - 25 -
oborech, nebo jako freemovers, kdy sami kontaktují koordinátory a domluví si studium jimi vybraného oboru. Výměnné pobyty pro studenty střední a východní Evropy ( GFPS ) se týkají spolupráce Běloruska, Polska, České republiky a Německa. (Největší zájem studovat na MU v rámci tohoto programu mají němečtí studenti.) Mobilitní program bilaterální dohody funguje na smlouvách o spolupráci mezi univerzitami. 26 Graf č.5: Státy a počet v nich spolupracujících univerzit v rámci bilaterálních dohod s MU. Freemovers je program podporující studenty, kteří preferují si svůj studijní pobyt zařídit zcela sami (studijní program, ubytování, ). Podmínkou je pouze existence dohody o přijímání freemovers mezi zahraniční vysokou školou (= Masarykova univerzita) a vysílací univerzitou, a to nad rámec ostatních smluv o spolupráci. 26 Graf č.5: Centre for international student: Bilateral agreements [online]. [cit. 2015-03-11]. Dostupné z: http://czs.muni.cz/cs/left-incoming-mobility/academic-staff/bilateral-agreements/incoming-teacher-agreementuniversities - 26 -
Středoevropský studijní mobilitní program ( CEPS ) na Masarykově univerzitě nabízí zahraničním studentům semestrální studijní pobyt v angličtině zahrnující i základní kurz českého jazyka. Program Erasmus patří mezi nejznámější programy podporující studentskou mobilitu vůbec. Využít ho mohou všichni studenti z členských států EU. Erasmus Mundus Action II je jednou z dalších možností, jak studovat na MU pro studenty evropských a neevropských oblastí. 27 Mezinárodní spolupráce se středoamerickými univerzitami ( MAUI ). Program zahrnuje 14 amerických univerzit spolupracujících s Utrechtskou unií. Mezinárodní program výměny studentů ISEP je založen na mobilitě studentů ze Spojených států amerických a ostatními zeměmi. Studenti přijíždějící na Masarykovu univerzitu na podzimní, nebo jarní semestr si mohou vybrat ze dvou variant tohoto programu; první varianta nabízí kurzy napříč univerzitou jedná se o kurzy vyučované v jiném než českém jazyce, druhá varianta přímá zahrnuje výběr předmětů v rámci TESOL TE, nebo CEPS a bezplatný kurz českého jazyka ve všech úrovních. B) Stipendia 28 Program Aktion je vytvořen na základě bilaterální smlouvy mezi Rakouskem a Českou republikou. Podporuje rakouské studenty přijíždějící na MU v období od jednoho do devíti měsíců. Visegradský stipendijní program je uskutečňován mezi V4, tj. (Slovenskem, Českou republikou, Polskem a Maďarskem), a těmito zeměmi (Ázerbájdžán, Albánie, Arménie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Chorvatsko, Makedonie, Montenegro, Moldavsko, Ruská federace, Ukrajina a Srbsko) v délce studijního pobytu od jednoho do čtyř semestrů. 27 Centre for international cooperation: Erasmus Mundus Aktion II [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cic.muni.cz/en/left-incoming-mobility/incoming-student/incoming-student-exchange/incoming-student-exchangemundus (vlastní překlad) 28 Centre for international cooperation: Scholarschips [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cic.muni.cz/en/leftincoming-mobility/incoming-student/incoming-student-scholarships (vlastní překlad) - 27 -
Program CESRI jako podpora americkým studentům nabízí pobyty v Rakousku, České republice, Polsku, Slovensku a Maďarsku v období letních prázdnin, jejichž hlavní náplní je výzkumná činnost v oblasti přírodních věd a energetiky. Fulbright : program pracuje na základě bilaterální dohody mezi USA a ČR o podpoře mobility studentů. Stipendia Benjamina A. Gilmana mohou využít vysokoškolští studenti z USA při studiu na MU. Program DAAD je určen německých studentům, kteří chtějí studovat na MU. Česká republika se stala součástí také mezinárodní dohody o vzdělávání zahraničních studentů na českých VŠ. Masarykova univerzita založila program Kohnovo výzkumné stipendium na podporu mobility studentů magisterského a doktorského programu z USA a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. 29 C) Letní programy a kurzy 30 Letní školy na MU nabízejí zahraničním studentům studium českého jazyka. Univerzita nabízí zahraničním zájemcům krátké intenzivní kurzy orientované na konkrétní témata po dobu celého akademického roku, či již zmíněnou Letní školu slovanských studií. Letní programy ve střední Evropě kombinují teoreticky založené kurzy s exkurzí do těchto měst střední Evropy: Vídně, Prahy, Bratislavy, Budapešti, Krakova a Wroclawi. D) Přípravné roční kurzy českého jazyka: Pro všechny zájemce připravuje Masarykova univerzita roční přípravný kurz českého jazyka, který je určen zvláště pro ty, kteří plánují studovat na české vysoké škole. 29 Centre for international cooperation: Scholarschips [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://cic.muni.cz/en/leftincoming-mobility/incoming-student/incoming-student-scholarships (vlastní překlad) 30 Centre for international cooperation: Summer and other Short-term Programmes Offered across the University [online]. [cit. 2015-03-09]. Dostupné z: http://czs.muni.cz/cs/left-incoming-mobility/incoming-student/incoming-student-summer (vlastní překlad) - 28 -
E) Ostatní: Další možností, jak studovat na MU, je v rámci dohody mezi fakultami. 4. Pobyt cizinců v České republice Cizinci pobývající v České republice mají zákonem daná svá práva, ale i ze zákona vyplývající povinnosti. Cílem kapitoly bude seznámit čtenáře s právy a povinnostmi cizinců v ČR. 4.1. Příjezd a období pobytu Každý občan jiného státu, který se zdržuje na území ČR je povinen vyřídit si povolení k pobytu. Vyčleňujeme občany EU a občany třetích zemí. Občan EU 31, Islandu, Norska, Švýcarska a Lichtenštejnska: vstupuje na území České republiky v rámci schengenského prostoru bez speciální hraniční kontroly (nepřekročil-li v rámci přicestování do České republiky jeho vnější hranice). Mobilita v rámci schengenského prostoru je volná. Jedinec cestuje s platným průkazem totožnosti či cestovním dokladem. Jedinou jeho povinností vyplývající ze zákona je povinnost ohlašovací na odboru cizinecké policie 32, a to za předpokladu plánovaného pobytu překračující třiceti denní interval. Plánuje-li jedinec pobývat na území České republiky dobu delší než 90 dní, může zažádat o povolení k trvalému pobytu, či potvrzení o přechodném pobytu. 33 31 Občanem EU= (občan Dánska, Švédska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Slovenska, Belgie, Bulharska, České republiky, Estonska, Francie, Finska, Irska, Chorvatska, Kypru, Itálie, Litvy, Maďarska, Rumunska, Řecka, Slovinska, Rakouska, Německa, Malty, Nizozemska, Lucemburska, Španělska, Švédska, Lotyšska, Polska a Portugalska) 32 Viz Oddělení pobytových agend (Policie České republiky: Služba cizinecké policie [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/oddeleni-pobytovych-agend.aspx) 33 Ministerstvo vnitra České republiky: Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.mvcr.cz/clanek/prijezd-do-cr.aspx - 29 -
(Potvrzení o přechodném pobytu se vydává pouze z iniciativy občana, není povinné o něj žádat. 34 O povolení k trvalému pobytu může občan zažádat až po pěti letech nepřetržitého pobytu na území České republiky.). 35 Občan třetí země je občanem jiného státu, než je Lichtenštejnsko, Norsko, Island a Švýcarsko a jeho země zároveň nepatří mezi členské státy EU. 36 Přicestuje-li občan třetí země do České republiky z jiné členské země EU, není podroben hraniční kontrole, ta naopak nastává, přicestoval-li ze země mimo schengenský prostor. 37 Po příjezdu do České republiky je občan třetí země povinen se do tří pracovních dní ohlásit na oddělení cizinecké policie, a to s platným cestovním dokladem a řádně vyplněným ohlašovacím lístkem. Pobyt občana třetí země v České republice může být bezvízový (upravuje zákon č. 326/1999 Sb.; zákon o pobytu cizinců na území České republiky ve znění pozdějších předpisů), podle něhož se může v schengenském prostoru zdržovat z každých 180 maximálně 90 dní a nesmí být výdělečně činný. Výjimku při překročení devadesáti denního limitu umožňuje pouze existence bilaterální smlouvy, dlouhodobé vízum, či povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu. 38 Občan třetí země může zažádat o: krátkodobé vízum (Oprávnění pobývat v ČR na dobu stanovenou ve vízu maximálně však na 90 z každých 180. Jedná se o vízum typu C.) 39, dlouhodobé vízum (Podává se například za účelem studia v ČR. Jeho platnost je maximálně šestiměsíční a závislá na doložení potvrzení o studiu.) 40, pobyt dlouhodobý 34 Ministerstvo vnitra České republiky: přechodný pobyt [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/docdetail.aspx?docid=21657256&doctype=art&chnum=1 35 Ministerstvo vnitra České republiky: Trvalý pobyt [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-pro-cizince-obcane-eu-a-jejich-rodinni-prislusnici-trvaly-pobyt.aspx 36 Ministerstvo Vnitra České republiky: Občan třetí země [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/kdo-je-obcan-treti-zeme.aspx 37 Schengenský hraniční kodex novelizovaný nařízením EU č. 610/2013. In: 26.6.2013. 38 Ministerstvo vnitra České republiky: Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.mvcr.cz/clanek/prijezd-do-cr-povinnosti-a-delka-pobytu.aspx 39 Ministerstvo vnitra České republiky: Příjezd do ČR, povinnosti a délka pobytu [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z:http://www.mvcr.cz/clanek/prijezd-do-cr-povinnosti-a-delka-pobytu.aspx 40 Ministerstvo vnitra České republiky: Vízum k pobytu nad 90 dnů [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/vizum-k-pobytu-nad-90-dnu-dlouhodobe.aspx?q=y2hudw09mg%3d%3d - 30 -
(Zahrnuje přísné požadavky: výpis z rejstříku trestů, lékařskou zprávu, zajištění peněžních prostředků k pobytu a mnoho dalších náležitostí. Platnost povolení je až jeden rok a je možné jej až o dva roky prodloužit.) 41, nebo trvalý pobyt (Žádá se o něj minimálně po pěti letech nepřetržitého pobytu v ČR. Mezi podmínky schválení pobytu patří mimo jiné i osvědčení o zkoušce z jazyka českého.). 42 Graf č.6: Počet cizinců v krajích a jejich rozdělení podle státního občanství V posledních letech se rozvíjí tendence studentům z třetích zemí, kteří by rádi studovali v České republice, usnadnit proces udělování povolení k pobytu, a to projektem Zrychlená procedura udělování pobytových oprávnění pro cizince- zahraniční studenty třetích zemí, na kterém pracuje MŠMT ČR, MV a MZV. Cílem projektu je nejen podpořit konkurenceschopnost České republiky v přílivu zahraničních studentů do státu, ale zároveň 41 Ministerstvo vnitra České republiky: Informace pro školy a studenty [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-pro-skoly.aspx?q=y2hudw09nw%3d%3d 42 Ministerstvo vnitra České republiky: trvalý pobyt občané třetích zemí [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/obcane-tretich-zemi-trvaly-pobyt.aspx?q=y2hudw09mg%3d%3d Graf č.6: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Život cizinců v ČR 2011: Cizinci v ČR. 30.12.2011. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/6e0039a870/$file/111811k1.pdf - 31 -
nabídnout jednotlivcům přijíždějícím do ČR za účelem studia (bez jakýchkoli smluv spolupráci) i individuální speciální dohody. 43 Podrobnější informace o pobytu cizinců v ČR můžeme nalézt na stránkách MV ČR. 4.2. Další práva a povinnosti cizinců Všichni cizinci pobývající na území Českého státu jsou povinni ohlásit změny ve svých údajích, zapříčiněných svatbou, narozením dítěte a změnou místa pobytu, také jsou nuceni oznámit příslušným úřadům ukončení svého pobytu v České republice. 5. Vysokoškolský student z pohledu psychologie Úkolem této kapitoly je popsat studenta z hlediska vývojové, sociální psychologie a psychologie osobnosti. Součástí této kapitoly je také srovnání postojů adolescentů se státy v Evropě. 5.1. Psychologie osobnosti Podle Eriksonovy teorie Osmi věků člověka se objekt našeho výzkumu, nachází mezi pátým a šestým obdobím svého vývoje. 44 Přesněji řečeno v konečné fázi období identity, které je spojeno s hledáním sebe sama a zjištěním, co od života očekáváme a jaké postoje zastáváme. Šesté období, stádium intimity, je ohraničené horním limitem 30 let, spojené s otázkou intimity, intimity v mezilidských vztazích, ujasněním si pozice, profese, kterou chceme vykonávat. Zmíněná dvě stádia jsou obecně spojena s velkou vlnou vnitřních konfliktů, strachem, napětím, ale také odvahou, kterou vkládáme do snahy nalézt harmonii, poznat to správné, stát si za svým přesvědčením a být s ním spokojeni. 45 43 MŠMT: Studium v ČR bude pro cizince jednodušší [online]. [cit. 2015-03-10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/studium-v-cr-bude-pro-cizince-jednodussi 44 Systém vzdělání v České republice by odpovídal spíše období šestému, musíme však vzít na zřetel, že studenti, jenž k nám přijíždějí z ostatních zemí, mají odlišné vzdělávací systémy (př. v Rusku jedinec nastupuje na VŠ ve věku 16 let, což stále náleží do stádia pátého). 45 ŘÍČAN, Pavel. Psychologie osobnosti. 2. vyd. Praha: Orbis, 1975, s. 160-163. - 32 -