CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Podobné dokumenty
CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

Znečištění ovzduší města Liberce

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

8. Závěr. VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav

!" snížení emisí těch znečišťujících látek, u kterých jsou překračovány imisní limity s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanovených lhůtách,

Mezinárodní smlouvy a evropské právní předpisy Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

EMISNÍ VSTUPY + EMISNÍ FAKTORY SEMINÁŘ ROZPTYLOVÉ STUDIE V NOVÉ LEGISLATIVĚ OCHRANY OVZDUŠÍ

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

STANOVENÍ EMISÍ LÁTEK ZNEČIŠŤUJÍCÍCH OVZDUŠÍ Z DOPRAVY

Identifikace zkušebního postupu/metody IP 100 (ISO 9096, ČSN EN )

Novinky v legislativě

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

Znečištění ovzduší a zdraví

Výběr látek k hodnocení zdravotních rizik ovzduší. MUDr.H. Kazmarová Státní zdravotní ústav Praha

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ... 4 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ZÁKLADNÍ INFORMACE INFORMACE O LOKALITĚ, KTEROU PROJEKT ŘEŠÍ...

EMISE X IMISE. Emise = uvolňování polutantů do prostředí

Co vše dělá Moravskoslezský kraj pro zlepšení kvality ovzduší v našem regionu

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV

Metodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti

Ochrana ovzduší ve státní správě IX

Seminář KONEKO k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Praha, 23. května Zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování ovzduší

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Platné znění části zákona s vyznačením změn

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Aktuality v problematice venkovního a vnitřního ovzduší

Výsledky měření emisí v roce 1999

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,

UŽITEČNÉ SEMINÁŘE. CZ Hradec Králové, 21. února Zjišťování znečišťování ovzduší a nová legislativa ochrany ovzduší

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Čakovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Doprava, znečištěné ovzduší a lidské zdraví

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ

VÝVOJ EMISNÍ BILANCE OD ROKU 1990, EMISNÍ ANALÝZY, VÝVOJ PODÍLŮ NA EMISÍCH A EMISNÍ PROJEKCE. Pavel Machálek Oddělení emisí a zdrojů

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Opatření Střednědobé strategie (do roku 2020) zlepšení kvality ovzduší v ČR

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ

Květen 2004 Ročník XIV Částka 5 OBSAH

RNDr. Vítězslav Jiřík, Mgr. Petr Mikeš Organizace KHS Ostrava Název textu Návrh systému hodnocení zdravotních rizik na území Prahy BK8 - Zdravotní

Zdravotní rizika expozic znečišťujícím látkám v ovzduší Ostravy O N D Ř E J M A C H A C Z K A

Program zlepšování kvality ovzduší, zóna CZ02 Střední Čechy 78

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Návrh postupu pro stanovení četnosti překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice PM 10

Identifikace typových regionálních projektů

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRO PROJEKTY PRIORITNÍ OSY 2 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

Historický vývoj znečišťování ovzduší na Ostravsku ve vztahu k současným problémům stavu znečištění ovzduší regionu

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ

PROSTOR A TĚŽBA GRAFITU V LOMU HOSTY

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY PRO EMISE TĚŽKÝCH KOVŮ

Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

Novinky v legislativě pro autorizované měření emisí novela 452/2017 Sb.

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Ekotech ochrana ovzduší s.r.o. Zkušební laboratoř Všestary 15, Všestary. SOP 01, kap. 4 5 (ČSN EN )

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Z VENKOVNÍHO OVZDUŠÍ VÝVOJ B. Kotlík, H. Kazmarová, CZŢP, SZÚ Praha

(2) V případě tepelného zpracování odpadu činí lhůta podle odstavce 1 pouze 3 měsíce.. Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce

Znečištění ovzduší. Bratislava, 19. února 2014 MUDr. Miroslav Šuta. a lidské zdraví. Centrum pro životní prostředí a zdraví

S-MHMP /2010/OOP-VIII-153/R-16/Hor Ing. Horvathová R O Z H O D N U T Í

Úvod do problematiky, sledování úrovně znečištění ovzduší, vyhodnocení plnění cílů v oblasti ochrany ovzduší RNDr. Leona Matoušková, Ph.D.

Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR)

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Vinoř B. STATISTIKA - ČSÚ

Novela vyhlášky č. 415/2012 Sb.

Tepelné zpracování odpadu

HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 2 SPECIFICKÉHO CÍLE 2.4 OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

OBYTNÝ SOUBOR KOMÍN - TRIANGL ROZPTYLOVÁ STUDIE. Zpracováno podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší a metodiky SYMOS

KVALITA OVZDUŠÍ. V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECHS VaV 740/4/01 Charakterizace zátěžz. ěže e obyvatel škodlivinami z ovzduší.

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ

5 ) Vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních

145/2008 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 26. března 2008,

Připravované projekty MŽP v oblasti zlepšení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji

EKOME, spol. s r.o. Měření emisí a pracovního prostředí Tečovská 257, Zlín - Malenovice

ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OVZDUŠÍ A SNIŽOVÁNÍ EMISÍ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

Charakterizace zátěžz. ěže obyvatel malých sídel s škodlivinami z ovzduší

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

STŘEDNĚDOBÁ STRATEGIE do roku 2020 ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

BIOANALYTIKA CZ, s.r.o. Píšťovy Chrudim III. Ing. Markéta Dvořáčková

Návrh vyhlášky o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší

Transkript:

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ

ZADÁNÍ MODELOVÉHO HODNOCENÍ Zadal: Lafarge Cement, a. s., Čížkovice Vypracoval: ATEM Ateliér ekologických modelů, s. r. o. Mgr. Jan Karel, Ing. Josef Martinovský Termín: březen 2012 Zadání: Vypracovat rozptylovou studii vlivů cementárny na kvalitu ovzduší za předpokladu spoluspalování paliva GEOBAL4 vyrobeného z ostravských kalů, do hodnocení zahrnout všechny zdroje emisí v areálu cementárny, modelovat všechny relevantní znečišťující látky.

DŮVODY ZADÁNÍ STUDIE v roce 2011 byl zveřejněn záměr spoluspalování ostravských kalů (resp. z nich vyrobeného paliva Geobal4) v cementárně Čížkovice poblíž Litoměřic záměr byl medializován a setkal se s ostře negativní reakcí části veřejnosti - tato reakce však byla založena na značně zkreslených informacích o vlivu spalování kalů na zdraví obyvatel žijících v okolí ve snaze předložit veřejnosti reálná data o vlivu závodu na zdraví lidí nechal provozovatel cementárny provést nejprve veřejnou spalovací zkoušku a následně vypracovat rozptylovou studii, vycházející z výsledků této zkoušky nejvíce byla medializována zejména rizika spojená s emisemi běžně nesledovaných znečišťujících látek PAH, dioxiny, těžké kovy atd. vedle spalování Geobalu4 byly do rozptylové studie zahrnuty i veškeré další zdroje v prostoru cementárny, aby byly doloženy vlivy všech částí provozu

POSUZOVANÉ ZDROJE EMISÍ hlavní komín (emise z výroby cementu) emisní bilance dle výsledků spalovacích zkoušek provedených při spalování GEOBALu4 v listopadu 2011 všechny ostatní velké, střední a malé zdroje znečišťování ovzduší dle provozní evidence manipulace surovinami těžkou technikou ve skladovacích prostorech závodu (výfukové emise i prašnost) pohyb vozidel po areálových komunikacích i po nezpevněných plochách prostoru cementárny (výfukové emise i prašnost) pohyb vozidel na příjezdových a odjezdových trasách mimo areál železniční doprava související s provozem cementárny (v areálu i mimo něj)

ROZLOŽENÍ ZDROJŮ ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVDUŠÍ Detail zdrojů v prostoru cementárny

POSUZOVANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY Hodnoceny byly všechny relevantní znečišťující látky, tj. všechny látky, u kterých: jsou zaznamenány emise (tj. jsou při provozu hodnocených zdrojů produkovány) existují data o zdravotní rizikovosti (imisní limity, referenční koncentrace) Tj.: suspendované částice frakcí PM 10 a PM 2,5 oxid dusičitý, oxid siřičitý, oxid uhelnatý těžké kovy: olovo, arsen, kadmium, rtuť organické polutanty: VOC těkavé organické látky, polycyklické aromatické uhlovodíky zástupce benzo(a)pyren, PCB - polychlorované bifenyly, PCDD/PCDF - polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany halogenovodíky: HCl (resp. chlor a jeho anorg. sloučeniny), HF (fluor a jeho anorg. sloučeniny)

STANOVENÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Stanovení emisí zvláště velkých, velkých a středních zdrojů emisí v závodu: emise z hlavního komína (zdroj 101 výroba cementu) byla stanovena emisní bilance na základě výsledků spalovací zkoušky, provedené v listopadu 2011 při zkoušce byl spolu s ostatním palivem spalován také Geobal4, a to v podílu 4:2:1 (Geobal4 : drcené pneumatiky : brikety) v předchozích letech bylo na zdroji spalováno 5 tun kalů z Růžodolu ročně, nyní dochází k navýšení podílu kalů, předpokládá se spotřeba 15 tun Geobalu4 za rok celková roční emise byla vypočtena na základě provozních dat dle souhrnné evidence za rok 2010, avšak s použitím měrných emisí dle výsledků spalovací zkoušky emise z ostatních velkých a středních zdrojů dle provozní evidence za rok 2010

STANOVENÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Stanovení emisí zdrojů neobsažených v provozní evidenci: emise PM 10 a PM 2,5 ze zvířeného prachu a z procesů v prostoru cementárny z EF dle vyhl. č. 205/2009 Sb. z metodiky US EPA AP-42 Compilation of Air Pollutant Emission Factors výfukové emise z nákladních automobilů program MEFA-06 emise z provozu strojů, volnoběhy vozidel, železniční doprava databáze emisních faktorů zpracovatele sekundární prašnost z provozu strojů a z dopravy metodika US EPA AP-42 dopočet VOC = TOC/0,8 dle vyhlášky 337/2010 Sb.

kg.rok -1 mg.rok -1 t.rok -1 g.rok -1 STANOVENÍ EMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK 600 8 500 Pojezdy vozidel po areálu Manipulace v areálu 7 6 400 Malé zdroje 5 300 Ostatní velké a střední zdroje 4 200 Hlavní komín 3 2 100 1 0 NOx SO2 CO PM10 PM25 VOC 0 S PCB 13 B(a)P 160 4.0 144.0 140 3.5 120 3.0 100 2.5 80 2.0 60 1.5 40 33.1 1.0 20 0.48 0.042 16.32 0.72 4.32 0.5 0 As Cd Hg Ni Pb HCl HF 0.0 S I-TEQ PCDD/PCDF S I-TEQ PCB

VYMEZENÍ ÚZEMÍ 3 výpočtové oblasti různý detail řešení

ROZLOŽENÍ REFERENČNÍCH BODŮ Bezprostřední okolí cementárny

ZDRAVOTNÍ RIZIKOVOST ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Hodnocení výsledků modelových výpočtů je vztaženo k hodnotám mezních koncentrací, jejichž hodnoty odrážejí míru zdravotního rizika spojeného s inhalací dané látky: u látek, které měly stanoven imisní limit nebo cílový imisní limit dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., je vyhodnocení vztaženo k hodnotě limitu. Jedná se o: oxid dusičitý, suspendované částice frakce PM 10 a PM 2,5, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, olovo, arsen, kadmium, benzo(a)pyren a v určitém smyslu i těkavé organické látky u látek, které neměly stanovené limity, byly použity referenční koncentrace, převzaté nebo odvozené z následujících zdrojů (v tomto pořadí): - referenční koncentrace Státního zdravotního ústavu (2003) - Světová zdravotnická organizace WHO Air quality guidelines for Europe (2000) - US EPA databáze IRIS (Integrated Risk Information System) Jedná se o: rtuť, HCl, HF, PCB a PCDD/PCDF

ZDRAVOTNÍ RIZIKOVOST ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Určení mezních hodnot látek, které nemají stanoven limit: Těkavé organické látky (VOC) směs mnoha sloučenin, jejichž působení na zdraví člověka se značně liší Většina je neškodná, některé mají ve vyšších koncentracích různé účinky (např. neurotoxické, alergenní apod.). Vzhledem k velmi malé úrovni imisních příspěvků cementárny bylo možné použít jako referenční hodnotu imisní limit pro nejrizikovější z VOC benzen s tím, že tento postup je výrazně na straně bezpečnosti výpočtu. Jeho limit činí 5 µg/m 3 pro roční průměr. Rtuť (Hg) WHO stanoví směrnou hodnotu ve výši 1 µg/m 3 pro roční průměr, přičemž nejnižší hodnota, při které byly pozorovány účinky na zdraví, (LOAEL) je kolem 20 µg/m 3, faktor /20 je použit pro vyjádření nejistot.

ZDRAVOTNÍ RIZIKOVOST ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Určení mezních hodnot látek, které nemají stanoven limit: Fluorovodík (HF) byla použita hodnota 50 µg/m 3 pro roční průměr stanovená jako referenční koncentrace pro fluor a jeho anorganické sloučeniny Národní referenční laboratoří pro venkovní ovzduší SZÚ Chlorovodík (HCl) SZÚ ani WHO neuvádí Databáze EPA IRIS uvádí pro chronickou inhalační expozici HCl referenční koncentraci 20 µg/m 3. Hodnota byla opět odvozena z podstatně vyšší LOAEL (6 mg/m 3 ) a faktoru nejistoty /300

ZDRAVOTNÍ RIZIKOVOST ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Určení mezních hodnot látek, které nemají stanoven limit: Polychlorované bifenyly (PCB) směrná hodnota ani referenční koncentrace pro inhalační expozici neexistuje, neboť dle WHO dosahuje denní příjem PCB z ovzduší jen cca 1-2 % v porovnání s příjmem v potravě. Databáze IRIS nicméně uvádí alespoň jednotkové riziko pro inhalační expozici PCB ve výši 1 10-4 (mg/m 3 ) -1 s tím, že se jedná o horní hranici odhadu rizika. Při použití doporučené hodnoty přijatelného rizika ve výši 1 10-6 (obecně respektovaná hodnota užívaná mezinárodně i v ČR) byla odvozena referenční koncentrace odpovídající hranici přijatelného rizika: 0,01 µg/m 3

ZDRAVOTNÍ RIZIKOVOST ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK Určení mezních hodnot látek, které nemají stanoven limit: Polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF, obecně označovány jako dioxiny ) jsou vyjadřovány přepočtem na ekvivalentní množství nejtoxičtějšího dioxinu, kterým je 2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin (označeno jako I-TEQ PCDD/PCDF) směrná hodnota ani referenční koncentrace pro inhalační expozici dioxinů nebyla stanovena, neboť dle WHO je > 95 % denního příjmu představováno potravinami. WHO nicméně uvádí, že koncentrace > 0,3 pg/m 3 (tj. 0,0000003 µg/m 3 ) již indikují přítomnost lokálně významných zdrojů emisí dioxinů. Jako referenční hodnota pro účely kontroly (ale nikoli nutně indikující zdravotní riziko) byla proto použita tato hodnota.

VÝSLEDKY MODELOVÝCH VÝPOČTŮ Dva základní typy modelových imisních veličin: průměrné roční koncentrace vyjadřují reálný vliv zdroje v průměru za celý rok při uvažování celkové roční emise a charakteristického zastoupení meteorologických podmínek. Jsou jednoznačně nejvhodnější imisní veličinou při posuzování vlivu zdroje znečišťování ovzduší. maximální krátkodobé (hodinové, denní) koncentrace vyjadřují teoretickou hodnotu, která nastane při setrvalém proudění přímo od zdroje k výpočtovému bodu po zadaný časový interval (hodina, den) a současně při nepříznivých rozptylových podmínkách. Používají se pouze tehdy, pokud je imisní limit nebo referenční hodnota vztažena k danému intervalu.

SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 10 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE ŠIRŠÍ OKOLÍ Imisní limit: 40 µg.m -3

SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 10 PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE OKOLÍ CEMENTÁRNY Imisní limit: 40 µg.m -3

SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 10 MAXIMÁLNÍ DENNÍ KONCENTRACE ŠIRŠÍ OKOLÍ Imisní limit: 50 µg.m -3 (povoleno 35 překročení za rok)

SUSPENDOVANÉ ČÁSTICE PM 10 MAXIMÁLNÍ DENNÍ KONCENTRACE OKOLÍ CEMENTÁRNY Imisní limit: 50 µg.m -3 (povoleno 35 překročení za rok)

ARSEN PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE ŠIRŠÍ OKOLÍ Cílový imisní limit: 6 ng.m -3

ARSEN PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE OKOLÍ CEMENTÁRNY Cílový imisní limit: 6 ng.m -3

BENZO(A)PYREN PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE ŠIRŠÍ OKOLÍ Cílový imisní limit: 1 ng.m -3

BENZO(A)PYREN PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE OKOLÍ CEMENTÁRNY Cílový imisní limit: 1 ng.m -3

PCDD/PCDF PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE ŠIRŠÍ OKOLÍ Referenční hodnota: 300 fg.m -3

PCDD/PCDF PRŮMĚRNÉ ROČNÍ KONCENTRACE OKOLÍ CEMENTÁRNY Referenční hodnota: 300 fg.m -3

PŘEHLED NEJVYŠŠÍ VYPOČTENÝCH HODNOT bod 6: Sulejovice - Ke Mlýnu 74, bod 7: Čížkovice - Benešova 307, bod 11: Čížkovice - U Cementárny 292

Podíl limitu (%) Podíl limitu (%) PODÍL NEJVYŠŠÍ VYPOČTENÉ A MEZNÍ HODNOTY 120 110 100 Mezní IMISNÍ LIMIT hodnota 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 0.05 0.003 0.01 0.02 0.003 0.20 0.002 0.0002 0.0001 0.005 IHr As IHr Cd IHr Hg IHr Ni IHr Pb IHr B(a)P IHr HCl IHr HF IHr PCB IHr PCDD/PCDF 120 110 100 90 Mezní IMISNÍ LIMIT hodnota 104.8 80 70 60 55.0 50 40 30 29.4 20 10 0 5.6 5.3 2.8 0.6 2.0 IHr NO2 IHk NO2 IHk SO2 IHr PM10 IHd PM10 IHr PM2.5 IHk CO IHr VOC

SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ MODELOVÝCH VÝPOČTŮ Z výsledků modelových výpočtů vyplývají následující závěry: průměrné roční koncentrace všech sledovaných znečišťujících látek jsou výrazně pod úrovní imisních limitů či referenčních koncentrací u specifických polutantů (těžké kovy, PAH, PCB, PCDD/PCDF, HCl, HF) dosahují vypočtené imisní příspěvky nejvýše 0,2 % mezní hodnoty. příspěvek cementárny je tedy u těchto látek minimální, v praxi takové koncentrace nelze měřením postihnout. maximální hodnoty (hodinové, denní) jsou ve vztahu k limitům položeny výše, což je dáno skutečností, že se jedná o teoretickou hodnotu při nejhorších uvažovaných podmínkách. I v tomto případě jsou však vypočtené hodnoty výrazně pod úrovní limitů, s výjimkou max. 24hodinových hodnot PM 10 z tohoto důvodu následovala analýza příspěvků jednotlivých skupin zdrojů emisí k vypočtené hodnotě PM 10

ANALÝZA IMISNÍCH PŘÍSPĚVKŮ PM 10 Podíl jednotlivých skupin zdrojů na výsledné koncentraci PM 10 v místě s nejvyšší vypočtenou hodnotou Liniové zdroje 12.92% Ostatní bodové zdroje 13.41% Plošné zdroje 73.66% Hlavní komín 0.01%

ANALÝZA IMISNÍCH PŘÍSPĚVKŮ PM 10 Výsledky analýzy: rozhodujícím zdrojem imisní zátěže PM 10 v daném místě jsou jednoznačně plošné zdroje (manipulace se surovinou) podíl imisních příspěvků z hlavního komína je nižší než 0,1 % Návrh opatření: zastřešení hald sypkých materiálů nebo alespoň ohrazení stěnou dosadba protiprašné zeleně využití mlžících či skrápěcích zařízení intenzivnější čištění komunikací a pojízdných ploch v době suchých dnů omezení prací s buldozerem v době suchých dnů

CEMENTÁRNA ČÍŽKOVICE MODELOVÉ HODNOCENÍ KVALITY OVZDUŠÍ DĚKUJI ZA POZORNOST ATEM - Ateliér ekologických modelů s.r.o. Hvožďanská 3, 148 01 Praha 4 tel: 241 494 425, e-mail: atem1@atem.cz http://www.atem.cz