EMISNÍ VSTUPY + EMISNÍ FAKTORY SEMINÁŘ ROZPTYLOVÉ STUDIE V NOVÉ LEGISLATIVĚ OCHRANY OVZDUŠÍ

Transkript

1

2

3 EMISNÍ VSTUPY + EMISNÍ FAKTORY SEMINÁŘ ROZPTYLOVÉ STUDIE V NOVÉ LEGISLATIVĚ OCHRANY OVZDUŠÍ Praha 17. října 2017

4 Obsah Požadavky legislativy Emisní vstupy Emisní faktory

5 Požadavky legislativy Příloha č. 15 k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Obsahové náležitosti rozptylové studie 3.2. Údaje o zdrojích

6 3.2. Údaje o zdrojích Požadavky legislativy Popis technologického vybavení zdroje, souvisejících technologií a počtu provozních hodin Podkladové údaje o emisích (z posuzovaného zdroje i emise přímo související s tímto zdrojem a emise z technologicky propojených či navazujících záměrů bez ohledu na investora) a výduších V případě emisí z mobilních zdrojů jsou uvedeny rovněž údaje o intenzitě dopravy (denní a maximální hodinová intenzita; údaje o pojezdech vozidel) a složení dle kategorií a emisních tříd vozidel

7 Podkladové údaje o emisích Požadavky legislativy emisní koncentrace nebo hmotnostní toky znečišťujících látek, průtoky odpadních vzdušin, jejich teplota a rychlost ve vyústění, celkové roční emisní bilance látek; pro výpočet výchozího stavu se použijí emise vykázané v souhrnné provozní evidenci; pro roční emisní bilanci se použije pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data dostupná; pro výpočet emisí nového zdroje se použije příslušný emisní limit nebo emisní faktor; použít lze také nižší emisní koncentraci, pokud bude zajištěno plnění této emisní koncentrace technickými podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu, specifikace výduchů (konstrukce, výška, průměr).

8 Zjišťování úrovně znečišťování 6 odst. 1 písm. a) zákona Provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování: 1) u znečišťující látky, pro kterou má stanoven specifický emisní limit nebo emisní strop, 2) anebo, pokud je tak výslovně stanoveno v prováděcím právním předpisu nebo v povolení provozu, u znečišťující látky, pro niž má stanovenu pouze technickou podmínku provozu.

9 Kamenolomy

10 Zjišťování úrovně znečišťování 6 odst. 2 a 9 zákona Provozovatel stacionárního zdroje zjišťuje úroveň znečišťování měřením. V případě, kdy nelze, s ohledem na dostupné technické prostředky, měřením zjistit skutečnou úroveň znečišťování, rozhodne krajský úřad na žádost provozovatele, že pro zjištění úrovně znečišťování se namísto měření použije výpočet. Vyhláška stanoví stacionární zdroje, u kterých se použije výpočet namísto měření, dále stanoví způsob, podmínky a intervaly zjišťování úrovně znečišťování, rozsah, způsob a podmínky zaznamenávání, ověřování a vyhodnocení.

11 Způsob zjišťování emisí výpočtem 12 odst. 1 vyhlášky č. 415/2012 Sb. Bilancí technologického procesu, součinem emisního faktoru pro odpovídající skupinu stacionárních zdrojů (uvedeno ve Věstníku MŽP) a počtu jednotek příslušné vztažné veličiny, součinem měrné výrobní emise a příslušné vztažné veličiny, pokud nelze použít způsob podle písm. a) nebo b) a je tak stanoveno v povolení provozu.

12 Zjišťování úrovně znečišťování 3 odst. 6 vyhlášky Pokud nemá stacionární zdroj pro určitou znečišťující látku stanoven specifický emisní limit v této vyhlášce, ale pouze v povolení provozu, stanoví krajský úřad podle 12 odst. 4 zákona v povolení provozu rovněž způsob, podmínky a četnost jednorázového měření emisí této znečišťující látky.

13 Emisní vstupy Stávající stacionární zdroje na základě zjišťování úrovně znečišťování dle zákona a ohlašování SPE, údaje má k dispozici provozovatel dotčeného stacionárního zdroje, použije se pětiletý průměr vykázaných dat, pokud jsou tato data dostupná, nutno zohlednit provoz dotčeného stacionárního zdroje, výpočet podílu velikostních frakcí částic příloha č. 2 MP, pokud nemá dotčený stacionární zdroj povinnost zjišťovat emise pomocí emisních faktorů.

14 Emisní vstupy Nové stacionární zdroje využití příslušného emisního limitu, hodnota koncentrace garantovaná dodavatelem může se jednat o nižší emisní koncentraci, musí však být zajištěno plnění této emisní koncentrace podmínkami provozu stacionárního zdroje uloženými v povolení provozu, pomocí emisních faktorů.

15 Emisní faktory Věstník MŽP Světové metodiky Studie a metodiky na národní úrovni

16 Nové sdělení k emisním faktorům Sdělení k emisním faktorům uvedeno ve Věstníku MŽP 2016/1 a na webu MŽP ochrany ovzduší. EF - pouze pro zdroje dle 3 odst. 5 vyhlášky (zjišťování úrovně znečištění výpočtem) + kamenolomy. Využití možnosti dle 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb.

17 Nové sdělení k emisním faktorům Studie společnosti TESO a.s., ČHMÚ Pro některé stacionární zdroje (body 1.3., 2.1., 6.15., a ) nejsou v novém Sdělení emisní faktory uvedeny. Důvodem byl nedostatek údajů nebo příliš vysoká variabilita zdrojů a použitých technologií příslušné kategorie. Pro tyto zdroje se uplatňuje možnost zjišťovat úroveň znečišťování výpočtem způsobem uvedeným v 12 odst. 1 písm. a) nebo c) vyhlášky č. 415/2012 Sb.

18 Kamenolomy - EF

19 Světové metodiky US EPA AP 42 Americká metodika, vycházejí z ní téměř všechny dnes využívané systémy pro odhad emisí různých typů emisních zdrojů. EMEP/EEA Air Pollutant Emission Inventory Guidebook Evropská metodika, emisní faktory jsou publikovány ve třech úrovních, od velmi obecných (Tier 1) až po nejdetailnější (Tier 3). AU NPI (National Polutant Inventory) Australská metodika, využita pro výpočet množství emisí z povrchových dolů v ČR.

20 Národní studie a metodiky Metodika odhadu fugitivních emisí TZL z povrchových dolů paliv a jiných nerostných surovin ( Není určena pro zpracování RS, pro výpočet množství emisí z povrchových dolů využita australská metodika, opatření ke snížení emisí. Určení emisí z plošných zdrojů a fugitivních emisí vznikajících v rámci hutní a hornické činnosti ( Metodika pro stanovení produkce emisí znečišťujících látek ze stavební činnosti (

21 Děkuji za pozornost Mgr. Libor Cieslar Odbor ochrany ovzduší MŽP tel.: