Název Česky Planetka Anglicky Asteroid Obecné informace Planetka je malé těleso obíhající kolem Slunce nebo kolem jiné hvězdy (dosud nebyla žádná planetka obíhající kolem jiné hvězdy objevena). Planetky mívají většinou malou hmotnost a nepravidelný tvar. Ve sluneční soustavě se taková tělesa nacházejí zejména v prostoru mezi Marsem a Jupiterem, v tzv. hlavním pásu. Oběžné dráhy planetek se nachází i jinde ve sluneční soustavě, kříží oběžnou dráhu Země, nebo obíhají Slunce až za drahou Neptunu. Za planetky se obvykle považují tělesa větší než 100 m. Menší se nazývají meteoroidy. Jen několik planetek má přibližně kulový tvar a velikost větší než 200 km v průměru. Jsou to například planetky Pallas, Juno, Vesta nebo Iris. Trpasličí planety existují pouze ve sluneční soustavě a to od roku 2006. Aby mohlo být těleso trpasličí planetou, musí obíhat kolem Slunce, musí být kulového tvaru a nesmí být měsícem jiného tělesa. Poslední důležitou podmínkou je, že okolí dráhy trpasličí planety není vyčištěno, tedy že se zde volně nachází kusy skal. Trpasličí planety tvoří samostatnou pětičlennou skupinu, patří sem Pluto, Haumea, Makemake, Ceres a Eris. Ještě do roku 2006 patřilo Pluto mezi planety, svou oběžnou dráhu mělo za Neptunem. Do blízké budoucnosti astronomové plánují rozšířit skupinu trpasličích planet o více než 40 dalších těles.
Zajímavosti První planetka byla objevena 1. ledna 1801 na palermské hvězdárně Giuseppem Piazzim a dostala jméno Ceres. V současnosti je známo 457 026 katalogizovaných planetek s dobře určenou drahou. Z tohoto počtu je 14 226 pojmenováno. Jejich počet stále rychle roste. Obrázky Úkol Která hvězdárna objevila první planetku a kdy? Autoři: Lukáš Svoboda, Oliver Boura, Jan Tolar, Lukáš Reissmann, Václav Bistrý, Pavel Kondrát
Název Česky Slunce (a jiné hvězdy) Obecné informace Anglicky Sun Slunce je pro člověka zdrojem tepla a světla, bez něho by bylo na Zemi chladno a tma a nemohl by zde existovat život. I když má Slunce pro Zemi velký význam, ve vesmíru je Slunce jen pouhou hvězdou. Svou velikostí je Slunce běžná hvězda, ale existují stonásobně větší hvězdy, ale také stokrát menší, tzv. trpaslíci. Slunce je osamělé, ale mnoho hvězd žije v párech (dvojhvězdy) nebo ve skupinách (hvězdokupy). Prostor mezi hvězdami je vyplněn plynem a prachem. Všechny hvězdy nezáří stejnoměrně jako Slunce, střídavě zesilují nebo zeslabují svůj jas. Tyto hvězdy jsou označovány jako proměnné. Když se ale zaměříme na Slunce jako na centrum sluneční soustavy, zjistíme, že jeho velikost je i tak nepředstavitelná. Slunce zaujímá ve hmotnosti celé soustavy 99%, zbylé 1% tvoří hmotnosti osmi planet, jejich družic (měsíců) a dalších vesmírných těles.
Zajímavosti Teplota slunečního povrchu je 6 000 C. Každý čtvereční centimetr září jako 250 000 svíček. Sluneční nitro je zahříváno až na 15 000 000 C. Astronomové odhadují, že hvězd ve vesmíru může být až 30 miliard. Obrázky Úkol Jaké teploty dosahuje sluneční povrch? Autoři: Barbora Návarová, Jakub Trnka, Jasmína Dolejší, Zdeněk Tůma, Pavlína Kovářová
Název Česky Meteoroid, meteor a meteorit Anglicky Meteoroid, meteor, meteorite Obecné informace Tělesa, od velikosti prachu až po kusy kamene, se nazývají třemi způsoby. Volně ve vesmíru se jedná o meteoroidy. Tyto meteoroidy mohou být pozůstatkem původního materiálu, který zbyl po vzniku planet. Ale může to být prach zanechaný kometami nebo úlomky vzniklé po srážce dvou objektů. Ve chvíli, kdy se meteoroid střetne se zemskou atmosférou, se zahřeje, začne rudě zářit a shoří. Viditelnou stopu, kterou zanechá na obloze, nazýváme meteor. Meteoroid, který proletěl atmosférou, ale neshořel a dopadl na zem, označujeme jako meteorit. Velké meteority po sobě zanechávají hluboké krátery. Jeden z nevětších kráterů leží v kanadském Quebeku, má 100 km v průměru a je téměř 200 milionů let starý.
Zajímavosti Největší železný meteorit (siderit) je znám jako Hoba. Jeho rozměry jsou 2,95 x 2,84 x 1,2 m a hmotnost 60 000 kg. Leží na místě svého dopadu u města Grootfontein v Namíbii v jihozápadní Africe, kde byl nalezen v roce 1920. Největší kamenný meteorit (aenolit) má hmotnost 1 770 kg a byl součástí čtyřtunového meteorického deště, který padal v březnu 1976 v oblasti Jilin na severovýchodě Číny. Obrázky Úkol Jak se jmenuje viditelná světelná stopa meteoroidu? Autoři: Vojtěch Ježek, Michaela Radilová, Jakub Kuchta, Šimon Kuc, Daniel Štekl
Název Česky Výzkum vesmíru Anglicky Space exploration Obecné informace 20. červenec 1969, významný den ve výzkumu vesmíru. Americký astronaut Neil Armstrong se jako první prošel po povrchu Měsíce a poté pronesl známou větu: Byl to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. Cestu na Měsíc absolvoval s astronautem Edwinem Aldrinem v kosmické lodi Apollo 11. Během následujících let se po Měsíci prošlo dalších deset astronautů. Velitelem poslední výpravy, v roce 1972, byl Eugene Cernan, astronaut s českými kořeny. (Text na informační tabuli) Výzkum planet sluneční soustavy byl úkolem sond. Ve výzkumu dominovaly dvě mocnosti, USA a SSSR. Americké sondy, pojmenovány Pioneer, Voyager, Mariner 10, Galileo, Ulysses a Clementine, zkoumaly planety sluneční soustavy, Slunce a Měsíc. Sondy Sovětského svazu (SSSR) byly Veněry, Luna, Lunochody a Vega zkoumaly Venuši, Měsíc a Halleyovu kometu. Na planetě Mars je postavena základna a laboratoř Desert Research Station, sloužící ke studiu podmínek pro život a počasí na planetě. ISS (Mezinárodní vesmírná stanice = International Space Station) je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice. První díl stanice, modul Zarja, byl vynesen na oběžnou dráhu v listopadu 1998. Od listopadu 2000, kdy na stanici vstoupila první stálá posádka, je trvale obydlena nejméně dvoučlennou posádkou, která se každých 6 měsíců obměňuje.
Zajímavosti Prvními návštěvníky vesmíru byla zvířata. Nejčastěji se mluví o Lajce pes, který se potuloval po Moskvě, která na oběžnou dráhu přistála 3. 11. 1957. Ale ještě před Lajkou vesmír navštívilo mnoho opic, myší a jiných psů. Jejich osud, stejně jako osud Lajky, nebyl příliš šťastný. Když po několika letech letěli do vesmíru první lidé (1961 Rusové, 1962 Američané) věděli, že mohou dopadnout podobně jako Lajka. Prokázali tak velkou statečnost, když do vesmírných strojů nastoupili. Prvním člověkem, který vystoupil z lodi do volného vesmírného prostoru, byl v roce 1965 Alexej Leonov. Byl jištěn lanem a vzdálil se od lodi zhruba 5 metrů Obrázky Úkol Kdo byl Neil Armstrong a Alexej Leonov? Autoři: Lucie Chlanová, Klára Honomichlová, Bára Bártová, Sára Jedličková, Kristýna Kiglerová, Marek Anděl, Nicol Marie Šneidrová