OBSAH PILÍŘ A EKONOMIKA...13

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 1 OBSAH OBSAH...1 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY...9 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO...10 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Podralsko...10 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko...11 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ...13 PILÍŘ A EKONOMIKA...13 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ...13 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví...13 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců...13 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců...13 3.1.4 Podíl právních forem podnikání (pro úvahu kapitálové síly podnikatelů)...14 3.1.5 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields...14 3.1.6 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů...14 3.1.7 Počet pracovních příležitostí po obcích...14 3.1.8 Vývojové trendy...14 3.1.9 Závěr a hodnocení kapitoly...15 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA...16 3.2.1 Daňové příjmy v Kč...16 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč...16 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč...17 3.2.4 Přijaté dotace v Kč...17 3.2.5 Běžné výdaje v Kč...18 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč...19 3.2.7 Financování v Kč...19 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč...20 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč...20 3.2.10 Zhodnocení a závěr...21 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY...22 3.3.1 Železniční doprava...22 3.3.2 Silniční doprava...22 3.3.3 Nehodové úseky...24 3.3.4 Doprava letecká...24 3.3.5 Cyklistická a pěší doprava...25 3.3.6 Hraniční přechody...25 3.3.7 Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob...26 3.3.8 Závěry a doporučení...28 3.4 A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA...30 3.4.1 Vodovod a kanalizace...30 3.4.2 Energetika...36 3.4.2.1. Elektrická energie...36 3.4.2.2 Plynofikace, vytápění, obnovitelné zdroje...36 3.4.3 Komunikační systémy...39 3.4.4 Závěry...40

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 2 3.5 A.5 CESTOVNÍ RUCH...41 3.5.1 Historické ohlédnutí a popis současného stavu...41 3.5.2 Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu hospodářsky slabé oblasti Podralsko...41 3.5.2.1 Ubytovací zařízení...41 3.5.2.2 Počet lůžek v ubytovacích zařízeních podle kategorií...42 3.5.3 Sdružení na podporu cestovního ruchu...43 3.5.4 Turistické informační centrum...43 3.5.5 Výčet a počty lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu...44 3.5.6 Závěr...44 3.5.7 Navrhovaná opatření...44 PILÍŘ B - SPOLEČNOST...46 3.6 B.1 OBYVATELSTVO...46 3.7 B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ...49 3.7.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání...49 3.7.1.1 Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení...49 3.7.1.2 Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení...49 3.7.1.3 Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání...50 3.7.1.4 Návrh vývoje...50 3.8 B.3 ZDRAVOTNICTVÍ...51 3.8.1 Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení...51 3.8.1.1 Lůžková zdravotnická zařízení v HSO Podralsko...51 3.8.1.2 Zdravotnická zařízení v HSO Podralsko...51 3.8.1.3 Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení...53 3.8.1.4 Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Podralsko...53 3.8.2 Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení...54 3.8.3 Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici...55 3.9 B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST...58 3.10 B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE...59 3.10.1 Kulturní a historické atraktivity regionálního významu...59 3.10.2 Kulturní zařízení...59 3.10.3 Pravidelné a nepravidelné kulturní akce...60 3.10.4 Památkové rezervace...61 3.10.5 Památkové zóny...62 3.11 B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA...63 3.11.1 Sportovní zařízení...63 3.11.2 Pravidelné a nepravidelné sportovní akce...64 3.12 B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND...66 3.13 B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST...72 3.13.1 Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví...72 3.13.2 Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%)...72 3.13.3 Počet žadatelů o práci na úrovni obce...72 3.13.4 Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo72 3.13.5 Míra nezaměstnanosti...73 3.13.6 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti...73 3.13.7 Sezónní nezaměstnanost...73

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 3 PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ...74 3.14 C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ...74 3.14.1 Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko...74 3.14.2 Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko...74 3.14.3 Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko...74 3.15 C.2 OVZDUŠÍ...76 3.16 C.3 VODA...77 3.17 C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE...78 3.18 C.5 PŘÍRODA A KRAJINA...80 3.18.1 Zvláštní ochrana přírody...80 3.18.2 Obecná ochrana přírody...82 3.18.2.1 Krajinářské aspekty...82 3.18.2.2 Ochrana dřevin...85 3.18.3 Závěry a doporučení...85 3.19 C.6 SUROVINY A ODPADY...86 3.19.1 Ložiska nerostných surovin...86 3.19.2 Závěr k problematice surovin...88 3.19.3 Produkce komunálního odpadu...88 3.19.4 Množství separovaného sběru podle druhu odpadu...89 3.19.5 Skládky komunálního odpadu...92 3.20 C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA...93 3.20.1 Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty...93 3.20.2 Koncepce udržitelného rozvoje...93 3.20.3 Indikátory EVVO...93 3.20.3.1 Zapojení veřejnosti...93 3.20.3.2 Dostupnost informací...93 3.20.3.3 Nevládní neziskové organizace...94 3.20.3.4 Počet organizací, které přijaly a používají environmentální metody řízení...94 3.21 C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ...95 3.21.1 Zemědělský půdní fond a zemědělství...95 3.21.2 Zemědělské pozemky intenzita a způsoby jejich využívání...95 3.21.2.1 Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas)...95 3.21.2.2 Nevyužívané a ladem ležící pozemky...96 3.21.2.3 Zemědělské hospodaření rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny...98 3.21.2.4 Zemědělské hospodaření živočišná výroba, struktura...98 3.21.2.5 Zemědělské hospodaření využívání zemědělských pozemků pro energetické účely...98 3.21.2.6 Zemědělské hospodaření ekologické zemědělství...99 3.21.3 Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru...101 3.21.4 Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost...102 3.21.4.1 Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost...102 3.21.5 Rybářství, rybníkářství...103 3.21.6 Závěry a doporučení...104 3.22 C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ...106

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 4 PILÍŘ D - SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH...108 3.23 D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE...108 3.24 D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE...108 3.25 D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH...108 3.26 D.4 MÍSTNÍ AGENDA 21...109 3.27 D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY...110 3.27.1 Nadřazená ÚPD...110 3.27.2 Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí...111 3.27.3 Rozvojové programy...113 3.27.3.1 Plány rozvoje vyšších celků...113 3.27.3.2 Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí...114 3.27.4 Závěry a doporučení...114 3.28 D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY...115 3.28.1 Příslušný pověřený obecní úřad...115 3.28.2 Příslušný finanční úřad...115 3.28.3 Příslušná matrika...116 3.28.4 Příslušný pracovní úřad...116 3.28.5 Příslušný stavební úřad...116 3.28.6 Příslušné obvodní oddělení Policie ČR...116 3.28.7 Působnost hasičů...117 3.28.8 Působnost záchranné služby...117 3.29 D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE...118 3.29.1 Nevládní neziskové organizace podle právní formy...118 3.29.2 Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti...119 3.29.3 Finanční příspěvky obcí NNO...120 4. GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA...122 4.1. Silné stránky...122 4.2 Slabé stránky...122 4.3 Příležitosti...123 4.4 Hrozby...124 5. PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALKO.125 6. SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO...127 6.1 Rozdrobenost sídelní struktury...127 6.2 Doprava...127 6.3 Vzdělanostní struktura...127 6.4 Nezaměstnanost...128 6.5 Cestovní ruch...128 7. LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO...129 7.1 Doprava...129 7.2 Technická infrastruktura...129 7.3 Staré ekologické zátěže...129 7.4 Velké zdroje znečištění...130 7.5 Stárnutí obyvatelstva...130 7.6 Brownfields...130

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 5 PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY...131 PŘÍLOHA Č. 2: PŘEHLED KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ POSKYTNUTÝCH OBJEDNATELEM...138 PŘÍLOHA Č.3: CITOVANÁ LITERATURA...140 PŘÍLOHA Č.4: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA...141 PŘÍLOHA Č.5: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT...142 PŘÍLOHA Č.6: TABULKY A GRAFY.147

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 6 Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KN KOP KÚLK LČR LFA LK MČOV MěÚ MMR MP MPSV MR MSP MŠ Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bez tržní produkce mléka Cost Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) Less favoured areas = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Malá čistírna odpadních vod Městský úřad Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 7 MŠMT Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy MZE Ministerstvo zemědělství MŽP Ministerstvo životního prostředí NN Nízké napětí NNO Nevládní nezisková organizace NPR Národní přírodní rezervace OA Osobní automobily OKEČ Odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP Obec s rozšířenou působností OS Občanské sdružení OÚ Obecní úřad PHM Pohonné hmoty POH Plán odpadového hospodářství POV Program obnovy venkova PP Přírodní památka PPP Public Private Partnership PR Přírodní rezervace PRVKÚK Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje PSP ČR Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky PUPFL Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN lesní pozemky ) RD Rodinný dům SFŽP Státní fond životního prostředí SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SOŠ Střední odborná škola SŠ Střední škola SZP Společná zemědělská politika TIC Turistické informační centrum TKO Tuhý komunální odpad TTP Trvalé travní porosty luk a pastvin ÚP Úřad práce ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚPN VÚC Územní plán velkého územního celku ÚPN VÚC LK Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje ÚPO Územní plán obce ÚPP Územně plánovací podklad UR Udržitelný rozvoj ÚSES Územní systém ekologické stability ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky VKP Významný krajinný prvek VLS Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) VN Vysoké napětí VPS Veřejně prospěšná stavba VVN Velmi vysoké napětí

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 8 VVP ZCHÚ ZO ZPF ZŠ ZUŠ ŽP Vojenský výcvikový prostor Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) Zastupitelstvo obce Zemědělský půdní fond Základní škola Základní umělecká škola Životní prostředí

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 9 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny při tvorbě Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006 na základě posouzení šesti zvolených ukazatelů: míra nezaměstnanosti (k 31.12.2001 větší než 10%) intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel menší než 170 podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel) daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele nižší než 4000 Kč na obyvatele) hustota zalidnění (menší než 50 obyvatel na km 2 ) podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách podíl obyvatelstva bez maturity. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, centrální Semilsko a západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/rk a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko byl vybrána jako program pilotní, jehož součástí bude, po zpracování analytické části, vyhodnocení významu jednotlivých zadaných indikátorů a případné doporučení úpravy jejich rozsahu a specifikace pro analýzu dalších oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uveden v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, )

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 10 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Podralsko Hospodářsky slabá oblast Podralsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje 2004-2006, jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Podralsko je tvořena 14 obcemi: Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Mimoň, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem, Ralsko, Stráž pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice, Zákupy. Do takto vymezeného regionu zasahují dva okresy Česká Lípa a Liberec, dva správní obvody obcí s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Česká Lípa a Liberec. Do území hospodářsky slabé oblasti Podralsko dále ještě zasahuje celkem 5 obvodů pověřených obecních úřadů (Doksy, Česká Lípa, Mimoň, Český Dub a Jablonné v Podještědí). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Podralsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Podralsko Obec HSO Podralsko Okres Správní obvod obce Pověřený obecní úřad s rozšířenou působností Bezděz Česká Lípa Česká Lípa Doksy Bohatice Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Brniště Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Dubnice Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Mimoň Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Noviny pod Ralskem Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Pertoltice pod Ralskem Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Ralsko Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Stráž pod Ralskem Česká Lípa Česká Lípa Mimoň Velký Valtinov Česká Lípa Česká Lípa Jablonné v Podještědí Zákupy Česká Lípa Česká Lípa Česká Lípa Cetenov Liberec Liberec Český Dub Hlavice Liberec Liberec Český Dub Všelibice Liberec Liberec Český Dub

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 11 2.2 Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Podralsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Podralsko Ukazatel HSO Podralsko Liberecký kraj Výměra (km 2 ) 379,4 3 162,9 Počet obyvatel (k 31.12.2004) 19 329 427 563 Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km 2 ) 51 135 Věková struktura obyvatel (v %, k 31.12.2004) Obyvatelstvo ve věku 0-14 18,8 15,7 Obyvatelstvo ve věku 15-59 67,0 67,2 Obyvatelstvo ve věku 60+ 14,2 17,1 Index stáří k 31.12.2004 0,76 1,09 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním 3,9 7,04 (k 1.3.2001, v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém 48,7 48,8 počtu obyvatel (k 1.3.2001, v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno 9,9 8,5 jako podíl ekonomicky aktivních obyvatel k celkovému počtu registrovaných nezaměstnaných) Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) 28,6 44,5 Délka silnic I.třídy v km na 1 km 2 0,007 0,116 Délka silnic II.třídy v km na 1 km 2 0,144 0,154 Délka silnic III.třídy v km na 1 km 2 0,243 0,513 Domy úhrnem (k 1.3.2001) 3 419 84 883 Byty úhrnem (k 1.3.2001) 7 789 189 241 Území hospodářsky slabé oblasti Podralsko má celkovou výměru 379,4 km 2, což představuje téměř 12% rozlohy Libereckého kraje. K 31.12.2004 žilo na území obcí HSO Podralsko 19 329 obyvatel. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Libereckého kraje je podíl obyvatel HSO Podralsko 4,5%. S ohledem na uvedené skutečnosti je logické, že hustota obyvatel v HSO Podralsko je výrazně nižší než v celém Libereckém kraji. Tento stav je způsoben zejména skutečností, že do HSO Podralsko patří obec Ralsko, která je svou rozlohou 170,2 km 2 druhou největší obcí v ČR hned za Prahou, ovšem v obci žijí pouze 1 834 obyvatelé, což výrazně snižuje hustotu zalidnění celé oblasti. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Podralsko příznivější věkovou struktur obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku a tento stav vytváří předpoklad pro růst obyvatel přirozenou měnou, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nižší než 1. Výrazný podíl na příznivé věkové struktuře měl rozvoj těžby uranu v tomto regionu po roce 1970, kdy se za prací a tím i za bydlením do oblasti Českolipska přistěhovalo velké množství obyvatel v produktivním věku. Opačná situace je v Libereckém kraji, kde je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktuvním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Podralsko téměř o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména zmíněnou přistěhovaleckou vlnou v důsledku rozvoje těžby uranu v letech 1970 1990, kdy na Českolipsko přišli zejména obyvatelé s nižším stupněm dosaženého vzdělání s uplatněním především v dělnických profesích. Vedle tohoto faktoru se na nepříznivé vzdělanostní struktuře podílí také odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných obyvatel do jiných míst, kde nacházejí lepší podmínky pro uplatnění své kvalifikace. Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Podralsko jen o 0,1% procenta nižší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Podralsko 9,9 %, což je o 1,4 % více než v Libereckém kraji. Nezaměstnanost se v červenci 2005

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 12 pohybovala od 7,1% v obci Bezděz do 17,7% v Ralsku. Celkem v sedmi obcích byla míra nezaměstnanosti vyšší než 10% a ve třech obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 %. Výjimkou v HSO Podralsko je obec Noviny pod Ralskem, kde byla míra nezaměstnanosti v červenci 2005 pouze 4,6%. Výrazně nižší je podíl zemědělské půdy na celkové výměře obcí HSO Podralsko v porovnání s celkovým podílem v Libereckém kraji. Tento stav je způsoben především nízkým podílem zemědělské půdy v obci Ralsko. Zemědělská půda v obci Ralsko představuje pouze 6% celkové výměry obce. Započtením celkové výměry obce Ralsko (170,2 km 2 ), která rozhodujícím způsobem ovlivňuje rozlohu HSO Podralsko, a započtením malého podílu zemědělské půdy v této obci do celkové plochy zemědělské půdy, se výrazně sníží celkový podíl v celé HSO Podralsko, který v některých obcí představuje více než 70 % podíl. Výměra zemědělské půdy v obci Ralsko je ovlivněna skutečností, že na území obce byl až do roku 1991 vojenský výcvikový prostor a území obce tak bylo využíváno k vojenským účelům. Hustota dopravní sítě silnic druhým tříd je shodná s hustotou, která je v Libereckém kraji. Opačná situace je v případě silnic prvních tříd, kterých je v HSO Podralsko pouze 2,9 km (v obci Bezděz). V přepočtu na km 2 tak připadá v HSO Podralsko pouze 0,007 km silnic prvních tříd, což je nepoměrně méně než v Libereckém kraji, kde na km 2 připadá 0,116 km silnic první třídy. Hustota dopravní sítě silnic třetích tříd je v HSO Podralsko o polovinu nižší než v Libereckém kraji. Úhrnný podíl domů i bytů v HSO Podralsko představuje pouze 4% z úhrnného počtu domů a bytů v Libereckém kraji. Tento stav potvrzuje nízkou hustotu zalidnění v HSO Podralsko způsobenou zejména rozlehlostí obce Ralsko a nízkým počtem obyvatel obce. V HSO Podralsko je velké množství malých sídel (částí jednotlivých obcí) a zástavba v jednotlivých obcích je nesouvislá. Nejvýrazněji se tento stav projevuje v obci Ralsko, kde je značná vzdálenost jednotlivých sídelních jednotek obce. Tento stav s sebou přináší vyšší finanční náročnost na vybudování a provozování například dopravní a technické infrastruktury, zajištění dopravní obslužnosti, občanské vybavenosti atd.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 13 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI PODRALSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ 3.1.1 Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví metodou výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1 pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 1,15. [3] Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č.6. Na základě této analýzy bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou: těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím, viz tabulka č. Ta-A.1.2 v příloze č.6. Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: - existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětví dle OKEČ, - vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a podnikání a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovaly pouze obce Mimoň, Zákupy, Stráž pod Ralskem a Brniště, zde byla provedena analýza lokalizačních koeficientů, viz tabulka č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. U zbývajících obcí byla provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Na základě Paretovy analýzy bylo zjištěno, že nejčastější odvětví v těchto obcích jsou odvětví A-zemědělství, F-stavebnictví, G-obchod, H-pohostinství a K-služby. Těchto pět odvětví ve všech obcích bez výrazné existence zpracovatelského průmyslu shodně tvoří 60 až 70 % uplatnění podnikatelů, viz tabulka č. Ta-A.1.4 v příloze č.6. 3.1.2 Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.5 v příloze č.6. Podralsko vykazuje největší počet drobných podniků, a to v celkovém počtu 3 086, nejvíce se jich nachází v Mimoni 1 117. 3.1.3 Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.6 v příloze č.6. Lze konstatovat, že v regionu Podralsko převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v novel. znění, viz obrázek A.1.1 v příloze č.6.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 14 3.1.4 Podíl právních forem podnikání (pro úvahu kapitálové síly podnikatelů) Tato analýza byla provedena vzhledem k úvaze, že podnikatelé v HSO budou volit právní formu podnikání v první řadě dle požadavku předepsaného základního kapitálu v minimální výši, a teprve po té dle dalších parametrů jako např. počet zakladatelů firmy (společníků, majitelů) apod. Tedy, že budou převážně upřednostňovat právní formu podnikání jako fyzická osoba. Analýzou bylo zjištěno, že 80 až 90 % podnikatelů v regionu Podralsko podniká jako fyzické osoby bez zápisu do obchodního rejstříku, na základě toho lze konstatovat, že 80 90 % podnikatelů této oblasti nedosahuje obratu nutného pro zápis do obchodního rejstříku, viz tabulka č. Ta-A.1.7 v příloze č.6. 3.1.5 Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Výzkumem [4] bylo zjištěno, že existuje korelace mezi výskytem brownfields a HSO. Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Podralska se nachází cca 7 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji, přičemž do šetření nebyl zahrnout bývalý vojenský újezd Ralsko. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v tabulce č. Ta-A.1.8 v příloze č.6. 3.1.6 Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Byly prozkoumány firmy s více jak 250 zaměstnanci. Na základě toho lze konstatovat, že v mikroregionu Podralsko z celkového počtu 3 186 firem evidovaných v Databázi Albertina [1] se nachází pouze dvě firmy (cca 0,6 %) se zahraniční účastí: fa VEST-IZOL a.s. v Zákupech (100% akcionářem je fa STANKIEWITCH GmbH, Německo) a fa FALCON MIMOŇ a.s. (cca 10% akcionářem je firma Falcon Products, Inc. USA). 3.1.7 Počet pracovních příležitostí po obcích Počet pracovních příležitostí byl zjištěn jako součet počtu ekonomicky aktivních obyvatel a dojíždějících za prací, od kterého byl odečten počet vyjíždějících za prací. Výsledný indikátor udává počet pracovních míst v obci. Z tabulky č. Ta-A.1.10 v příloze č.6 je patrné, že s výjimkou Velkého Valtinova ze všech obcí vyjíždělo více osob za prací než do obce dojíždělo. Jelikož údaje pocházejí ze SLDB z roku 2001, lze předpokládat, že bilance dojížďky a vyjížďky za prací je negativní i v obci Velký Valtinov, kde od té doby zanikla sýrárna. Tabulka vyjadřuje i míru mobility pracovní síly. Téměř polovina ekonomicky aktivního obyvatelstva z uvedených obcí za prací dojíždí, v některých obcích je to až 75 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Lze tedy konstatovat, že ochota lidí dojíždět za prací je v uvedené HSO poměrně značná. Je zřejmé, že nedostatek práce bude mít na dojížďku za prací vliv vedle dalších faktorů jakými jsou např. lépe placená práce, více odborná, kvalifikovaná práce, směnnost práce apod. Jednou z priorit Program rozvoje HSO pro stabilizaci obyvatelstva by mělo být zvýšení pracovních příležitostí pokud možno přímo v místě bydliště nebo v blízkém okolí. Tím by se jednak snížila nutná dojížďka za prací se svými negativními dopady na životní prostředí, jednak stabilizovanější obyvatelstvo má pozitivnější přístup k ochraně životního prostředí ve svém bydlišti a jeho okolí. 3.1.8 Vývojové trendy V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z hlavních priorit podpora seskupení odvětví tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2005) dochází ke snaze podporovat vznik klastrů pro urychlení místního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru, státu. V tabulce č. Ta-A.1.9 v příloze č.6 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obcí

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 15 Mimoň, Zákupy, Stráž pod Ralskem a Brniště do klastrových iniciativ. V Libereckém kraji se jedná o odvětví sklářského a textilního průmyslu. Dále napojení na potenciální klastry, které fungují přirozeně bez nutnosti zásahu státu. V Libereckém kraji se jedná o odvětví pryže a automobilového průmyslu. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé). 3.1.9 Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Podralsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Vedle možností zapojování firem do tzv. klastrů nebo-li odvětvových seskupení bylo poukázáno na závažnou korelaci výskytu brownfields a hospodářsky slabých oblastí. Lze doporučit, aby nové podnikatelské aktivity, a to především průmyslové, byly umísťovány do již existujících průmyslových zón, a to přednostně do lokalit typu brownfields.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 16 3.2 A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. 3.2.1 Daňové příjmy v Kč Při výpočtu tohoto indikátoru se vycházelo z podkladů předaných krajským úřadem. K dispozici byla data po jednotlivých obcích zahrnutých do HSO Podralsko za období 2001 až 2008. Pro výpočty byla použita data za roky 2001 až 2005, přestože rok 2005 nevyjadřuje skutečnost, ale předpokládané příjmy a výdaje. Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: daně z příjmů, daně ze zboží a služeb, místní a správní poplatky, majetkové daně. Z tabulky č. Ta-A.2.14 vyplývá, že v oblasti Podralsko dochází k růstu daňových příjmů v jednotlivých letech, výjimku tvoří rok 2003. Abychom mohli skutečně posoudit nárůst daňových příjmů bylo by vhodné vypočítat průměrnou daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele. K dispozici byl pouze počet obyvatel k 31.12.2004. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za HSO Podralsko činí 7 447,-- Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykazuje v roce 2004 obec Ralsko, a to ve výši 13 348,-- Kč a druhou obcí s nejvyšší daňovou výtěžností je obec Noviny pod Ralskem s výtěžností 9 657,-- Kč. Nejnižší průměrná daňová výtěžnost je v obci Velký Valtinov, kde činí 5 063,-- Kč na obyvatele. Průměrná daňová výtěžnost v jednotlivých obcích se pohybuje v rozmezí od 13 348,-- Kč do 5 063,-- Kč na jednoho obyvatele, ale ve většině obcí se pohybuje v rozmezí 6 500,-- Kč až 7 500,--Kč. Přehled průměrné daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.6. 3.2.2 Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny : příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), příjmy z vlastní činnosti, uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), správní municipální poplatky za úkony, přijaté úroky, transfery od jiných subjektů (např. dary). Přehled nedaňových příjmů je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.2, ze které je zřejmé, že nedaňové příjmy ve většině obcí v letech 2001 až 2003 klesaly (výjimku tvoří pouze obce Brniště a

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 17 Mimoň). V letech 2004 a 2005 dochází k minimálnímu nárůstu nedaňových příjmů ve všech obcích. Celkový přehled nedaňových příjmů za HSO Podralsko je uveden v tabulce č. Ta-A.2.14. V roce 2004 činily průměrné nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Podralsko 5 919,-- Kč. Rozmezí nedaňových příjmů na jednoho obyvatele v jednotlivých obcích se pohybuje od 182,-- Kč až 5 395,-- Kč. Nejvyšší nedaňový příjem na jednoho obyvatele vykazuje obec Ralsko, a to ve výši 5 395,-- Kč, druhý nejvyšší příjem má obec Noviny pod Ralskem ve výši 3 355,-- Kč. Nejnižší příjem má obec Pertoltice pod Ralskem ve výši 182,--Kč a druhý nejnižší příjem vykazuje obec Bohatice ve výši 716,--Kč. (Zpracováno v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.6). 3.2.3 Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů emisí cenných papírů (dluhopisů). Kapitálové příjmy v jednotlivých obcích v jednotlivých letech jsou velmi rozdílné a pohybují se od nulového příjmu až po 15 774 tis. Kč. V roce 2005 všechny obce vykazují nulové kapitálové příjmy. V roce 2004 byla průměrná výše kapitálového příjmu na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Podralsko ve výši 492,--Kč. Nejvyššího kapitálového příjmu na obyvatele dosáhla v roce 2004 obec Bezděz ve výši 3 019,--Kč, přestože v absolutních částkách nejvyšší kapitálové příjmy vykazuje obec Mimoň. Obec Hlavice v roce 2004 nevykázala žádný kapitálový příjem a také po celé období let 2001 až 2005 vykazuje minimální kapitálové příjmy. Podrobněji v tabulkách č. Ta-A.2.3 a č. Ta-A.2.6 uvedených v příloze č.6. 3.2.4 Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery dotace. Tyto dotace jsou: kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; dotace ze stáních fondů jedná se o přísně účelové dotace; další druhy dotací. Z poskytnutých údajů je zřejmé, že výše dotací v jednotlivých obcích je různě vysoká (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.4). Nejvyšší dotace v absolutní částce vykazují obce Mimoň, Ralsko, Stráž pod Ralskem a Zákupy. Z lokality těchto obcí vyplývá, že se jedná o obce, které se nacházely v bývalém vojenském prostoru, který je značně zdevastován, proto je nutná obnova tohoto prostoru. Pokud dotace přepočteme na jednoho obyvatele, vykazuje oblast Podralsko dotace ve výši 27 785,-- Kč. Nejvyšší dotaci na jednoho obyvatele vykazuje obec Mimoň 44 867,-- Kč a obec Zákupy 28 686,-- Kč. Minimální dotace vykazují obce Pertoltice pod Ralskem 539,-- Kč a Bohatice 323,-- Kč (viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.6). Dále je možné z poskytnutých údajů ještě uvést, že obce Bohatice, Hlavice, Noviny pod Ralskem, Pertoltice pod Ralskem a Velký Valtinov v letech 2001 až 2004 nevykazovaly žádné investiční dotace. Obce Mimoň, Stráž pod Ralskem, Ralsko a Zákupy získávají investiční dotace každý rok.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 18 Tabulka č. Ta-A.2.14: Přehled celkových příjmů za HSO Podralsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 2005 Daňové příjmy 111 134 138 852 134 736 138 385 148 600 Nedaňové příjmy 120 797 100 328 92 570 109 986 117 420 Přijaté dotace 515 374 513 456 536 165 516 290 201 273 Běžné příjmy 747 305 752 636 763 471 764 661 467 293 Kapitálové příjmy 29 529 28 494 13 524 9 143 0 Příjmy celkem 776 834 781 130 776 995 773 804 467 293 Zdroj: Vlastní zpracování Z výše uvedené tabulky je patrné, že běžné a celkové příjmy v letech 2001 až 2004 nepatrně stoupaly. Nejvyšší položku příjmů tvoří dotace, druhou významnou položkou příjmů jsou daňové příjmy. Malou část příjmů tvoří kapitálové příjmy. V roce 2005 dochází k výraznému poklesu, který je především zapříčiněn poklesem dotací. Pokles příjmů oproti roku 2004 v absolutní částce činí u běžných příjmů 297 368 tis. Kč a u celkových příjmů 306 511 tis. Kč. Tabulka č. Ta-A.2.15: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2005 Druh příjmů 2001 2002 2003 2004 2005 Daňové příjmy 14,3 17,8 17,3 17,9 31,8 Nedaňové příjmy 15,6 12,9 12,0 14,2 25,1 Přijaté dotace 66,3 65,7 69,0 66,7 43,1 Běžné příjmy 96,2 96,4 98,3 98,8 100,0 Kapitálové příjmy 3,8 3,6 1,7 1,2 0 Příjmy celkem 100 100 100 100 100 Zdroj: Vlastní zpracování Z výše uvedené tabulky vyplývá, že největší podíl příjmů tvoří dotace, které se v letech 2001 až 2004 pohybovaly v rozmezí 65,7% až 69%. V roce 2005 došlo k poklesu dotací, oproti roku 2004 dotace poklesly v absolutní částce o 315 017 tis. Kč. Pokud bychom tento pokles vyjádřili v procentech, tvoří dotace v roce 2005 pouze 40% dotací v roce 2004. 3.2.5 Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů. Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 stoupaly. V roce 2005 došlo k poklesu, který byl zapříčiněn poklesem výdajů v obcích Mimoň (v roce 2005 došlo k poklesu oproti roku 2004 o 210 465 tis. Kč), Stráž pod Ralskem (pokles v roce 2005 oproti roku 2004 činil 63 418 tis. Kč) a v Zákupech (zde pokles v roce 2005 oproti roku 2004 činil 44 245 tis. Kč). Větší podíl z celkových běžných výdajů činí výdaje na materiál, energii a služby. Největší běžné výdaje vykazují obce Mimoň (v roce 2004 výdaje ve výši 345 448 tis. Kč), Stráž pod Ralskem (v roce 2004 výdaje činily 126 251 tis. Kč) a Zákupy (výdaje zde v roce 2004 činily 85 407 tis. Kč). Nejnižší výdaje vykazují obce Bohatice (v roce 2004 činily výdaje 786 tis. Kč) a Cetenov (v roce 2004 běžné výdaje byly 907 tis.kč). Z uvedených údajů vyplývá, že mezi jednotlivými obcemi jsou velké rozdíly mezi běžnými výdaji. Přehled velikosti běžných výdajů je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.7. Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v oblasti Podralska činí 37 162,-- Kč. Největší průměrný výdej na jednoho obyvatele vykazuje obec Ralsko, ve výši 67 115,-- Kč a nejnižší výdej obec Bohatice, ve výši 5 071,-- Kč. Údaje o průměrných výdajích na jednoho obyvatele jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.10.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 19 3.2.6 Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Velikost kapitálových výdajů je v jednotlivých obcích velmi rozdílná a od roku 2001 do roku 2005 dochází v jednotlivých letech k jejich poklesu. (V roce 2005 byly kapitálové výdaje o 117 681 tis. Kč nižší než v roce 2001. Kapitálové výdaje v roce 2005 činí 40% výdajů roku 2001). Nejvyšší kapitálové výdaje vykazují obce Mimoň, Ralsko, Stráž pod Ralskem a Zákupy. Některé obce vykazují v některých letech nulové kapitálové výdaje, jako např. Bohatice, Hlavice, Noviny pod Ralskem apod. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2005 jsou zpracovány v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.8. Průměrný kapitálový výdaj v roce 2004 na jednoho obyvatele v oblasti Podralsko činil 4 527,--Kč. Nejvyšší kapitálový výdaj na jednoho obyvatele za rok 2004 vykazuje obec Ralsko ve výši 16 520,-- Kč. Nejnižší kapitálové výdaje na jednoho obyvatele mají obce Cetenov (výdaje nula Kč), Všelibice (výdaje 40,--Kč) a Velký Valtinov (výdaje 57,--Kč). Průměrné kapitálové výdaje na jednoho obyvatele za rok 2004 v Kč po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č Ta-A.2.10. Tabulka č. Ta-A.2.16: Přehled celkových výdajů za HSO Podralsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh výdaje 2001 2002 2003 2004 2005 Běžné výdaje 562 362 636 486 633 720 690 552 374 753 Kapitálové výdaje 195 091 179 146 144 870 84 128 77 410 Výdaje celkem 757 453 815 632 778 590 774 680 452 163 Zdroj: Vlastní zpracování Tabulka č. Ta-A.2.17: Relativní (%) vyjádření jednotlivých druhů výdajů v letech 2001 až 2005 za HSO Podralsko Druh výdaje 2001 2002 2003 2004 2005 Běžné výdaje 74,2 78,0 81,4 89,1 82,9 Kapitálové výdaje 25,8 22,0 18,6 10,9 17,1 Výdaje celkem 100 100 100 100 100 Zdroj: Vlastní zpracování Z tabulky č. Ta-A.2.16 vyplývá, že běžné výdaje za HSO Podralsko v letech 2001 až 2004 stoupaly a v roce 2005 došlo k jejich poklesu. Naopak kapitálové výdaje od roku 2001 postupně klesaly. V tabulce č. Ta-A.2.17 jsou jednotlivé výdaje za HSO Podralsko uvedeny v procentním zastoupením z celku. Z tabulky je patrné, že běžné výdaje představují větší podíl výdajů, který se pohybuje od 75% do 89%. 3.2.7 Financování v Kč Tato položka představuje rozdíl mezi příjmy (daňovými, nedaňovými, kapitálovými a dotacemi) a výdaji (běžnými a kapitálovými). Hodnota této položky se vykazuje obráceným znaménkem, než jak je rozdíl skutečně vypočten. Pokud jsou příjmy vyšší než výdaje, vyjde hodnota rozdílu kladná, ale jelikož obce jsou rozpočtové organizace, musí se jejich rozpočet rovnat nule, proto musí přebytek ze svého rozpočtu odvést, čili musí ho o příslušnou položku snížit. Přehled financování v letech 2001 až 2005 a po jednotlivých obcích je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.11. Záporné hodnoty v tabulce znamenají, že obce vykazují přebytkový rozpočet a kladné hodnoty znamenají schodkový rozpočet.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 20 V roce 2001 všechny obce oblasti Podralsko vykazují přebytkový rozpočet, celkový přebytek za Podralsko činil 19 372 tis. Kč. Taktéž v roce 2005 (pokud obce nebudou žádat kraj o dodatečné úpravy rozpočtu) vykazují skoro všechny obce přebytkový rozpočet (kromě obcí Stráž pod Ralskem a Velký Valtinov), za oblast Podralsko přebytek rozpočtu činí 15 142 tis. Kč. Nejvyšší přebytek v roce 2001 vykázaly obce: Stráž pod Ralskem (13 196 tis. Kč), Brniště (2 683 tis. Kč). V roce 2005 nejvyšší přebytek rozpočtu vykazují obce: Ralsko (9 504 tis. Kč) a Mimoň (4 128 tis. Kč). V letech 2002 až 2004 byly za oblast Podralsko, jako celek vykázány schodkové rozpočty, kdy schodek v jednotlivých letech klesal (v roce 2002 činil schodek 34 501 tis. Kč, v roce 2003 činil schodek 1 623 tis. Kč a v roce 2004 činil schodek 928 tis. Kč). Nejvyšší schodek v roce 2002 vykázaly obce: Stráž pod Ralskem (14 180 tis. Kč), Ralsko (11 523 tis. Kč), Mimoň (5 235 tis. Kč) a Zákupy (3 373 tis. Kč). V roce 2003 nejvyšší schodek vykazuje Stráž pod Ralskem (6 395 tis. Kč). Přebytkový rozpočet v sledovaných letech vykazují obce: Bezděz (mimo rok 2003), Bohatice (mimo roky 2002 a 2003), Brniště, Cetenov (mimo r. 2002), Dubnice (mimo roky 2002, 2004) a Všelibice (mimo roky 2002 a 2003). 3.2.8 Úhrn aktiv/pasiv v Kč Hodnota tohoto ukazatele je tvořena: stálými aktivy, peněžními fondy, cizími zdroji, bankovními úvěry a půjčkami, krátkodobými závazky celkem. Tento indikátor zaznamenává v jednotlivých letech postupný nárůst. Jednotlivé úhrny aktiv/pasiv v letech 2001 až 2005 po jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.12. Z tabulky je patrné, že jednotlivé obce vykazují různě velké hodnoty toho indikátoru, např. v roce 2005 se hodnota pohybuje v rozmezí od 2 176 tis.kč do 840 654 tis. Kč. Nejvyšší úhrn aktiv/pasiv v letech 2001 až 2005 vykazují obce: Mimoň (790 518 tis. Kč v roce 2001 a 840 654 tis. Kč v roce 2005); Stráž pod Ralskem (533 499 tis. Kč v roce 2001 a 291 398 tis. Kč v roce 2005); Zákupy (376 240 tis. Kč v roce 2001 a 462 234 tis. Kč v roce 2005). Nejnižší hodnoty vykazují obce: Bohatice (v roce 2001 částku 1 947 tis. Kč a v roce 2005 částku 2 176 tis. Kč) a Cetenov (v roce 2001 úhrn činil 7 356 tis. Kč a v roce 2005 činil úhrn 7 982 tis. Kč). Pokud se blíže podíváme na složení položky úhrnu aktiv/pasiv, z podkladových materiálu zjistíme, že největší položku tvoří u všech obcí stálá aktiva, která jsou především tvořena nemovitostmi a pozemky. Některé obce nevykazují žádné hodnoty v položce bankovní úvěry a půjčky: Bezděz, Bohatice, Brniště, Cetenov, Dubnice, Hlavice, Pertoltice pod Ralskem, Velký Valtinov, Všelibice. Naopak obce Mimoň, Noviny pod Ralskem, Stráž pod Ralskem, Ralsko a Zákupy vykazují v této položce určité hodnoty, což dokládá, že k financování obce využívají cizích zdrojů, tj. úvěrů a půjček. 3.2.9 Obligatorní výdaje v Kč Obligatorní výdaje představují povinné výdaje, které obce hradí, např. příplatky na dopravu, školství apod. Přehled obligatorních výdajů po jednotlivých obcích v letech 2001 až 2008 je uveden v příloze č.6 v tabulce č. Ta-A.2.13. Z tabulky je zřejmé, že výdaje v jednotlivých letech ve většině obcí stoupají. V roce 2005 byly celkové výdaje za oblast Podralsko o 87 801 tis. Kč vyšší než v roce 2001, tzn., že výdaje vzrostly o 26,8%. Mezi jednotlivými obcemi je velký rozdíl mezi velikostí obligatorních výdajů, jejich velikost se pohybuje v rozmezí od 739 tis. Kč do 120 945 tis. Kč v roce 2005. Nejnižší hodnoty v roce 2005 vykazují

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 21 obce Bohatice (739 tis. Kč) a Cetenov (921 tis. Kč). Nejvyšší výdaje v roce 2005 vykazují obce Stráž pod Ralskem (120 945 tis. Kč) a Mimoň (116 423 tis. Kč). 3.2.10 Zhodnocení a závěr Provedení zhodnocení obcí podle uvedených indikátorů je téměř nemožné. Mezi jednotlivými obcemi jsou velké rozdíly v hodnotách sledovaných indikátorů. K tomu, aby bylo možné provést nějaké posouzení jednotlivých indikátorů po jednotlivých obcích, bylo by zapotřebí mít k dispozici buď údaje za Liberecký kraj nebo hodnoty za celou Českou republiku.

Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Podralsko analytická část 22 3.3 A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY Doprava je v moderní ekonomice jedním z klíčových faktorů, spoluvytváří podmínky pro podnikání, ovlivňuje celý rozvoj společnosti. 3.3.1 Železniční doprava V rámci Libereckého kraje je provozována poměrně hustá a stabilní železniční síť. Řešeným územím HSO prochází celostátní železniční tratě 086 Česká Lípa - Liberec a okrajově 080 Bakov nad Jizerou - Jedlová. Na jihovýchodě se k území mírně blíží železniční trať č. 070 Praha Mladá Boleslav Turnov, kde je možné k dopravnímu spojení využívat železniční stanici Mnichovo Hradiště. Tratě nejsou modernizovány ani elektrifikovány. Celková délka tratí v HSO je cca 21 km. Dopravní výkony od roku 1989 výrazně poklesly a došlo k přesunu nákladní dopravy ze železnice na silnice. Důvodem klesajícího zájmu o železnici jsou vyšší náklady a malá flexibilnost. Pro podporu rozvoje HSO je nejvýznamnější trať Česká Lípa - Liberec, kde je navržena její optimalizace a elektrizace s časovým předpokladem realizace po roce 2015. Územně je trať stabilizována. Ve výhledu vzroste význam vlečky Mimoň - Hradčany letiště (4,5 km) v důsledku využití přidružených ploch u letiště pro vybudování výrobních a skladovacích ploch. Předpokládá se její celková rekonstrukce. 3.3.2 Silniční doprava Vymezeným územím HSO prochází okrajově přes obec Bezděz silnice I. třídy I/38 Jestřebí - Mladá Boleslav - Znojmo. Základní nosnou dopravní kostru HSO tvoří silnice II. a III. tříd, které mají dopravně obslužný význam pro zastavěné části obcí. Rozhodujícími hlavními dopravními osami jsou silnice II/268 Mnichovo Hradiště - Mimoň - Nový Bor a II/270 Dubá - Mimoň - Jablonné v Podještědí (Petrovice). Dopravní kostra krajských silnic je doplněna sítí místních komunikací. Hustotu silniční sítě a délky silnic I. II. a III. tříd zobrazuje tabulka č. Ta-A.3.1. Silniční síť je v HSO méně hustá než v okrese Česká Lípa celkem i než v Libereckém kraji a ČR. Je to dáno velkou rozlohou bývalého VVP Ralsko, který zaujímá významnou část plochy řešeného území a byl pro veřejnost uzavřen a relativně řídkým osídlením celé HSO. V rozlehlé obci Ralsko je množství místních účelových komunikací, dnes převážně nevyužitelných pro běžný automobilový provoz. Stavebně technický stav krajských silnic a některých místních komunikací je špatný. Silnice a místní komunikace vykazují řadu dopravních závad (nedostatečné šířkové uspořádání, častý výskyt směrových oblouků malého poloměru, nepřehledné výškové oblouky, nedostatečný rozhled na křižovatkách apod.) a řada úseků vyžaduje zásadní rekonstrukci. Stav povrchů vozovek silnic II. a III. tříd je pravidelně vyhodnocován. Následně je provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení od hodnocení stavu výborný, dobrý, vyhovující, nevyhovující, havarijní. V HSO Podralsko jsou povrchy vozovek převážně hodnoceny v kategorii vyhovující až nevyhovující. Dalším problémem silniční sítě v HSO Podralsko je nedostatečné (nenormové) šířkové uspořádání silniční sítě. Proto je třeba zachovávat plochy v bezprostřední blízkosti silnic a při případných rekonstrukcí silnic je třeba rozšiřovat šířkové uspořádání dotčených silnic na stanovenou šířku. Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004. Pro rozvoj HSO bude důležité řešit vyhovující silniční propojení Kuřívody - Osečná (Liberec) v kontextu s rozvojem prostoru Ralska a směrech přepravních vztahů ve vztahu k regionálnímu centru Liberci a dopravního propojení prostoru Podještědí a Podralska. Taktéž je nutné pro odstranění vysoké zátěže obytných území hlukem a exhalacemi realizovat obchvaty obcí - Mimoně, Zákup, Bohatic v případě jejich opodstatněnosti. Popřípadě řešit zklidnění dopravy v obcích, jejichž centry jsou vedeny průtahy krajských silnic např. Bohatice.