Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 1 OBSAH

Transkript

1 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 1 OBSAH OBSAH ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO Vymezení hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A EKONOMIKA A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Vývojové trendy Závěr a hodnocení kapitoly A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Daňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy v Kč Kapitálové příjmy v Kč Přijaté dotace v Kč Běžné výdaje v Kč Kapitálové výdaje v Kč Financování v Kč Úhrn aktiv/pasiv v Kč Obligatorní výdaje v Kč Zhodnocení a závěr A.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ SYSTÉMY Železniční doprava Silniční doprava Nehodové úseky Doprava letecká Cyklistická a pěší doprava Vertikální doprava Hraniční přechody Dopravní obslužnost - veřejná doprava osob Závěry a doporučení A.4 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vodovod a kanalizace Energetika Elektrická energie Plynofikace, vytápění Obnovitelné zdroje energie Komunikační systémy Závěry A.5 CESTOVNÍ RUCH Popis současného stavu... 42

2 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část Indikátory pro hodnocení hospodářského rozvoje v oblasti cestovního ruchu HSO Frýdlantsko Ubytovací zařízení Počet lůžek v ubytovacích zařízeních bez kategorií Počet lůžek v zařízeních volného cestovního ruchu Sdružení na podporu cestovního ruchu Turistická informační centra Incomingová cestovní kancelář Vyhodnocení dotazníkové akce starostů obcí PILÍŘ B - SPOLEČNOST B.1 OBYVATELSTVO B.2 ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁVÁNÍ Základní charakteristika hospodářsky slabé oblasti z pohledu školství a vzdělávání Indikátory pro školství a vzdělávání Počet školských a vzdělávacích zařízení podle typu zařízení Počet žáků v jednotlivých školských a vzdělávacích zařízeních a počet žáků na 1 pedagoga podle typu zařízení Počet a podíl obyvatel podle nejvyššího dosaženého vzdělání Závěr B.3 ZDRAVOTNICTVÍ Zdravotnická zařízení podle druhu zařízení Lůžková zdravotnická zařízení Ostatní zdravotnická zařízení Detašovaná pracoviště zdravotnických zařízení Rozložení zdravotnických zařízení a detašovaných pracovišť v HSO Frýdlantsko Počet lékařů podle druhu zdravotnických zařízení Vzdálenost a časová dostupnost k nejbližší nemocnici B.4 SOCIÁLNÍ OBLAST B.5 KULTURA A PAMÁTKOVÁ PÉČE Kulturní a historické atraktivity regionálního významu Kulturní zařízení Pravidelné a nepravidelné kulturní akce Památkové rezervace Památkové zóny B.6 SPORT A TĚLOVÝCHOVA Sportovní zařízení Pravidelné a nepravidelné sportovní akce B.7 BYDLENÍ A BYTOVÝ FOND B.8 TRH PRÁCE A ZAMĚSTNANOST Počet a podíl ekonomicky aktivních obyvatel, mužů, žen podle odvětví Míra zaměstnanosti celková, mužů a žen, starších nad 55 let (%) Počet žadatelů o práci na úrovni obce Volná pracovní místa na úrovni okresu a počet žadatelů o práci na jedno pracovní místo Míra nezaměstnanosti Dlouhodobá míra nezaměstnanosti Sezónní nezaměstnanost Počet pracovních příležitostí po obcích PILÍŘ C - PROSTŘEDÍ C.1 ZÁKLADNÍ FYZICKO-GEOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Geomorfologické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko... 82

3 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část Hydrografické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko Klimatické charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko C.2 OVZDUŠÍ C.3 VODA C.4 STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE C.5 PŘÍRODA A KRAJINA Zvláštní ochrana přírody Obecná ochrana přírody Krajinářské aspekty Územní systém ekologické stability (ÚSES) Významné krajinné prvky (dle 3 ze zákona i registrované dle 6) Ochrana dřevin Závěry a doporučení C.6 SUROVINY A ODPADY Ložiska nerostných surovin Závěr k problematice surovin Produkce komunálního odpadu Množství separovaného sběru podle druhu odpadu Skládky komunálního odpadu C.7 ENVIRONMENTÁLNÍ ŘÍZENÍ ÚZEMÍ, INFORMOVANOST, ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁNÍ, OSVĚTA Subjekty se zaměřením na EVVO Akce se zaměřením na EVVO Střediska EVVO Závěr C.8 ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zemědělský půdní fond a zemědělství Zemědělské pozemky intenzita a způsoby jejich využívání Území s méně příznivými podmínkami (LFA = Less favoured areas) Nevyužívané a ladem ležící pozemky Zemědělské hospodaření rostlinná výroba, hlavní pěstované plodiny Zemědělské hospodaření živočišná výroba, struktura Zemědělské hospodaření využívání zemědělských pozemků pro energetické účely Zemědělské hospodaření ekologické zemědělství Subjekty využívající pozemky ZPF a podnikající v oboru zemědělství Lesní pozemky (PUPFL) a lesní hospodářství, myslivost Struktura nezemědělských pozemků, lesnatost Subjekty využívající lesní pozemky (PUPFL) a podnikající v oboru lesního hospodářství a myslivosti Rybářství, rybníkářství Závěry a doporučení C.9 FINANCOVÁNÍ OCHRANY A TVORBY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PILÍŘ D SPRÁVA VĚCÍ VEŘEJNÝCH D.1 MANAGEMENT UDRŽITELNÉHO ROZVOJE D.2 INDIKÁTORY UDRŽITELNÉHO ROZVOJE D.3 PARTICIPACE VEŘEJNOSTI NA ROZHODOVACÍCH PROCESECH V ÚZEMÍ D.4 MÍSTNÍ AGENDA D.5 ÚZEMNÍ PLÁNY A ROZVOJOVÉ DOKUMENTY Nadřazená ÚPD Územně plánovací podklady a dokumentace jednotlivých obcí

4 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část Rozvojové programy Plány rozvoje vyšších celků Program obnovy venkova, strategie rozvoje jednotlivých obcí Závěry a doporučení D.6 PŮSOBNOST ORGÁNŮ STÁTNÍ SPRÁVY Příslušný pověřený obecní úřad Příslušný finanční úřad Příslušná matrika Příslušný pracovní úřad Příslušný stavební úřad Příslušné obvodní oddělení Policie ČR Působnost hasičů Působnost záchranné služby D.7 NEVLÁDNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE Nevládní neziskové organizace podle právní formy Nevládní neziskové organizace podle klasifikace činnosti Finanční příspěvky obcí nevládním neziskovým organizacím, které působí na jejich katastru GLOBÁLNÍ SWOT ANALÝZA Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby PROSTOROVÉ A FUNKČNÍ VZTAHY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO SPOLEČNÉ A ŠIRŠÍ PROBLÉMY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO Doprava (dostupnost oblasti) Nezaměstnanost Vzdělanostní struktura Brownfields LOKÁLNÍ A SPECIFICKÉ PROBLÉMY OBCÍ V HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO Zemědělství a lesnictví Technická infrastruktura Životní prostředí a staré ekologické zátěže Cestovní ruch Ostatní problémy PŘÍLOHA Č.1: STRUKTURA ANALYTICKÉ A NÁVRHOVÉ ČÁSTI VČETNĚ PŘEHLEDU INDIKÁTORŮ PRO JEDNOTLIVÉ KAPITOLY PŘÍLOHA Č.2: POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA PŘÍLOHA Č.3: DOTAZNÍK VYUŽITÝ PŘI SBĚRU DAT PŘÍLOHA Č.4: TABULKY A GRAFY

5 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 5 Přehled použitých zkratek AČR ANNOLK AOPK BD b.j. BTPM CBA CZT ČD ČOV ČR ČSÚ DDM DP DPS EAO EIC ERDF ESF EU EVVO GIS HSO CHLÚ CHOPAV IDS KČT KES KEZ KN KOPK KPSE KSS LK k.ú. KÚLK LČR LFA LK LQ MČ Armáda České republiky Asociace neziskových organizací Libereckého kraje Agentura ochrany přírody a krajiny Bytový dům Bytová jednotka Bez tržní produkce mléka Cost Benefit Analysis (analýza nákladů a přínosů) Centrální zásobování teplem České dráhy Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dům dětí a mládeže Dobývací prostor Dům s pečovatelskou službou Ekonomicky aktivní obyvatelé Ekologické informační centrum Evropský fond pro regionální rozvoj Evropský sociální fond Evropská unie Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta Geografický informační systém Hospodářsky slabé oblasti Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Integrovaný dopravní systém Klub českých turistů Koeficient ekologické stability Kontrola ekologického zemědělství Katastr nemovitostí Koncepce ochrany přírody a krajiny Libereckého kraje Krajský program snižování emisí Libereckého kraje Krajská správa silnic Libereckého kraje Katastrální území Krajský úřad Libereckého kraje Lesy České republiky (státní podnik) Less favoured areas = podle kritérií EU tzv. území s méně příznivými podmínkami Liberecký kraj Koeficient lokalizace Místní část

6 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 6 MČOV MěÚ m.j. MK MMR MP MPSV MR MSP MŠ MŠMT MZE MŽP NN NNO NPR OA OKEČ ORP OS OSN COPNI OÚ OZE PHM POH POV PP PPP PPŽP PR Prac.příl. PRVKÚK PSP ČR PUPFL RD RP RTN SCZT SFŽP SLDB SOŠ Malá čistírna odpadních vod Městský úřad Mimo jiné Místní komunikace Ministerstvo pro místní rozvoj Městská policie Ministerstvo práce a sociálních věcí Mikroregion Malé a střední podnikání Mateřská škola Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Nízké napětí Nevládní nezisková organizace Národní přírodní rezervace Osobní automobily Odvětvová klasifikace ekonomických činností Obec s rozšířenou působností Občanské sdružení Classification of the Purposes of Non-Profit Institutions (Odvětvová klasifikace nevýrobních činností) Obecní úřad Obnovitelné zdroje energie Pohonné hmoty Plán odpadového hospodářství Program obnovy venkova Přírodní památka Public Private Partnership Program péče o životní prostředí Přírodní rezervace Pracovní příležitost Program rozvoje vodovodů a kanalizací na území kraje Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky Pozemky určené k plnění funkcí lesa (v terminologii KN lesní pozemky ) Rodinný dům Regulační plán Regiotram Nisa Systém centrálního zásobování teplem Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Střední odborná škola

7 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 7 SROP Společný regionální operační program SŠ Střední škola SZP Společná zemědělská politika TIC Turistické informační centrum TJ Tělovýchovná jednota TKO Tuhý komunální odpad TTP Trvalé travní porosty luk a pastvin ÚP Úřad práce ÚPD Územně plánovací dokumentace ÚPN VÚC Územní plán velkého územního celku ÚPN VÚC LK Územní plán velkého územního celku Libereckého kraje ÚPO Územní plán obce ÚPP Územně plánovací podklad UR Udržitelný rozvoj US Urbanistická studie ÚSES Územní systém ekologické stability ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky VKP Významný krajinný prvek VLS Vojenské lesy a statky ČR (státní podnik) VN Vysoké napětí VPS Veřejně prospěšná stavba VŠ Vysoká škola VVN Velmi vysoké napětí VVP Vojenský výcvikový prostor ZCHÚ Zvláště chráněné území (dle zákona o ochraně přírody) ZO Zastupitelstvo obce ZPF Zemědělský půdní fond ZŠ Základní škola ZUŠ Základní umělecká škola ŽP Životní prostředí

8 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 8 1. ÚVOD, ÚDAJE O ZADÁNÍ PROJEKTU, PODKLADY Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly vymezeny v rámci tvorby dlouhodobého dokumentu - Strategie rozvoje Libereckého kraje, která byla schválena usnesením Zastupitelstva Libereckého kraje č. 9/02/ZK, ze dne 22. ledna Hospodářsky slabé a ohrožené oblasti byly vymezeny na základě čtyř ukazatelů, které byly, v souvislosti s tvorbou Programu rozvoje kraje a novým vymezením hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje, rozšířeny o další dva ukazatele hodnotící kvalitu lidských zdrojů. Jedná se o: míra nezaměstnanosti (v %; k a ) intenzita podnikatelských aktivit (počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel; k ) daňová výtěžnost (daňové příjmy obcí na 1 obyvatele; k r. 2000) hustota zalidnění (počet obyvatel na km2; k ) podíl ekonomicky aktivních obyvatel zaměstnaných ve službách (podíl na celkovém počtu ekonomicky aktivních obyvatel, v %; k ) podíl obyvatelstva bez maturity (podíl na celkovém počtu obyvatel starších 15 let, v %; k ) Novější údaje nebyly pro sledované údaje k dispozici. Při hodnocení míry nezaměstnanosti byly použity dva časové horizonty ( a ), z důvodu podchycení sezónních prací a nezaměstnaných absolventů škol. Po posouzení těchto ukazatelů a váhy jejich významu bylo vymezeno šest hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje Cvikovsko, Frýdlantsko, Hrádecko-Chrastavsko, Podralsko, Centrální Semilsko a Západní Českolipsko. Hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje byly schváleny v roce 2004 Radou Libereckého kraje usnesením č.370/04/rk a Zastupitelstvem Libereckého kraje usnesením č. 93/04/ZK. Cílem zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí je podrobně popsat jednotlivé hospodářsky slabé oblasti na základě statistických dat, definovat hlavní problémy těchto regionů na základě SWOT analýzy, stanovit opatření, aktivity a pilotní projekty vedoucí k odstranění hlavních problémů hospodářsky slabých oblastí. Samostatně bude zpracována cost-benefit analýza osmi vybraných pilotních projektů vyplývajících z Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí. Zadání pro program rozvoje hospodářsky slabých oblastí bylo sestaveno pracovníky Odboru hospodářského a regionálního rozvoje Krajského úřadu Libereckého kraje. V rámci zadání byla definována podrobná struktura analytické a návrhové části. Největší důraz kladen na definování čtyř hlavních pilířů pro základní charakteristiky HSO a na výběr indikátorů pro jednotlivé kapitoly v těchto pilířích. Struktura analytické a návrhové části včetně přehledu indikátorů pro jednotlivé kapitoly v definovaných pilířích je uvedena v příloze č.1. Pokladem pro zpracování Programu rozvoje hospodářsky slabých oblastí Libereckého kraje byly koncepční dokumenty Libereckého kraje tématicky zaměřené na jednotlivé kapitoly analytické a návrhové části. Přehled všech podkladových koncepčních dokumentů je uveden v příloze č.2. Zdrojem dat pro sestavení jednotlivých indikátorů a kapitol analytické části byla data získaná z ČSÚ, z jednotlivých odborů Krajského úřadu Libereckého kraje, z GIS, z územních plánů, z dotazníkového šetření provedeného během sběru dat pro analytickou část, vlastní zdroje dat zpracovatelů jednotlivých kapitol a z dalších institucí (ÚZIS, Katastrální úřad, městské a obecní úřady, )

9 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 9 2. VYMEZENÍ A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO 2.1 Vymezení hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko Hospodářsky slabá oblast Frýdlantsko byla vymezena společně s dalšími pěti oblastmi při zpracování Programu rozvoje Libereckého kraje , jak bylo popsáno v první kapitole. Celá hospodářsky slabá oblast Frýdlantsko je tvořena 17 obcemi: Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Pertoltice, Raspenava a Višňová. Celá oblast leží v okrese Liberec. Oblast zaujímá téměř celý správní obvod obce s rozšířenou působností, tzv. obce III.stupně, Frýdlant. Obec Oldřichov v Hájích patří do správního obvodu obce III. stupně Liberec. Do území hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko dále zasahují celkem 3 obvody pověřených obecních úřadů - Frýdlant, Nové Město pod Smrkem a Chrastava (ta pouze pro obec Oldřichov v Hájích). Správní rozdělení jednotlivých obcí v HSO Frýdlantsko je uvedeno v tabulce č. Ta-1. Tabulka č. Ta-1: Správní rozdělení obcí v HSO Frýdlantsko Obec HSO Frýdlantsko Okres Správní obvod obce s rozšířenou působností Pověřený obecní úřad Bílý Potok Liberec Frýdlant Frýdlant Bulovka Liberec Frýdlant Frýdlant Černousy Liberec Frýdlant Frýdlant Dětřichov Liberec Frýdlant Frýdlant Dolní Řasnice Liberec Frýdlant Frýdlant Habartice Liberec Frýdlant Frýdlant Hejnice Liberec Frýdlant Frýdlant Heřmanice Liberec Frýdlant Frýdlant Horní Řasnice Liberec Frýdlant Frýdlant Jindřichovice pod Smrkem Liberec Frýdlant Nové Město pod Smrkem Krásný Les Liberec Frýdlant Frýdlant Kunratice Liberec Frýdlant Frýdlant Nové Město pod Smrkem Liberec Frýdlant Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Liberec Liberec Chrastava Pertoltice Liberec Frýdlant Frýdlant Raspenava Liberec Frýdlant Frýdlant Višňová Liberec Frýdlant Frýdlant

10 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část Základní charakteristiky hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko Tabulka č. Ta-2: Základní charakteristiky HSO Frýdlantsko Ukazatel HSO Frýdlantsko Liberecký kraj Výměra (km 2 ) 320, ,9 Počet obyvatel (k ) Hustota zalidnění (počet obyvatel na 1 km 2 ) Věková struktura obyvatel (v %, k ) Obyvatelstvo ve věku ,2 15,7 Obyvatelstvo ve věku ,5 67,2 Obyvatelstvo ve věku ,3 17,1 Index stáří k ,84 1,09 Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním 2,4 7,04 (k , v %) Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu 51,0 48,8 obyvatel (k , v %) Míra nezaměstnanosti v červenci 2005 (v %, počítáno 16,0 8,5 jako podíl celkového počtu registrovaných nezaměstnaných ku ekonomicky aktivním obyvatelům) Podíl zemědělské půdy na celkové výměře (v %) 43,1 44,5 Délka silnic I.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,047 0,116 Délka silnic II.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,100 0,154 Délka silnic III.třídy v km na 1 km 2 (2003) 0,408 0,513 Domy úhrnem (k ) Byty úhrnem (k ) Území hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko má celkovou rozlohu 320,4 km 2, což představuje více než 10 % rozlohy Libereckého kraje. K žilo na území obcí HSO Frýdlantsko obyvatel. V porovnání s celkovým počtem obyvatel Libereckého kraje je podíl obyvatel HSO Frýdlantsko 4,0 %. Hustota zalidnění je tedy v HSO Frýdlantsko výrazně nižší než v celém Libereckém kraji, celkově asi na úrovni 40 % hodnoty celého kraje. Důvodem je výrazně venkovský charakter oblasti, neboť žádná obec nemá více než obyvatel (přirozené centrum Frýdlant není do oblasti zařazeno) a pouze 4 obce mají větší populační velikost než obyvatel. Značnou část rozlohy území HSO Frýdlantsko pak představují rozsáhlé lesní komplexy Jizerských hor. V porovnání s Libereckým krajem má HSO Frýdlantsko příznivější věkovou strukturu obyvatelstva. Podíl obyvatel v předproduktivním věku je vyšší než podíl obyvatel v poproduktivním věku a tento stav vytváří předpoklad pro růst obyvatel přirozenou měnou, což potvrzuje i hodnota indexu stáří, která je nižší než 1. Mezi jednotlivými obcemi však existují ve věkové struktuře značné rozdíly (blíže viz kapitola 3.6 B.1). V Libereckém kraji je podíl obyvatel v předproduktivním věku nižší než ve věku poproduktivním, čemuž odpovídá i hodnota indexu stáří, která je vyšší než 1. Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním je v HSO Frýdlantsko asi o dvě třetiny nižší než v Libereckém kraji. Nepříznivá vzdělanostní struktura je způsobena zejména venkovským charakterem oblasti a výrazně periferní polohou, která je dodnes výrazným handicapem oblasti. Pro vysokoškolsky vzdělané obyvatele je zde minimální množství pracovních příležitostí, kde by mohli uplatnit svou kvalifikaci. Tato situace společně s vysokou nezaměstnaností rovněž podporuje trend odchodu mladých vysokoškoláků do míst s lepším pracovním uplatněním.

11 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 11 Podíl ekonomicky aktivních obyvatel na celkovém počtu obyvatel je v HSO Frýdlantsko o 2,2 procentního bodu vyšší než v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti byla v červenci 2005 v obcích HSO Frýdlantsko 16,0 % a dosáhla tedy téměř dvojnásobku hodnoty celého kraje. Kromě Oldřichova v Hájích, kde bylo nezaměstnaných 9,5 %, ale do Frýdlantska geograficky nepatří, je ve všech obcích nezaměstnanost vyšší než 10 %. V 5 obcích byla nezaměstnanost vyšší než 15 % a ve 3 dokonce více než 20 %. Nejvyšší hodnoty pak dosáhla obec Černousy s nezaměstnaností 29,1 %! Nezaměstnanost je tak zřejmě nejvážnějším problémem celého Frýdlantska. Podíl zemědělské půdy na celkové rozloze obcí HSO Frýdlantsko je téměř totožný s celkovým podílem v Libereckém kraji. Mezi jednotlivými obcemi však existují velmi výrazné rozdíly. V Hejnicích je podíl zemědělské půdy 8 % a v Bílém Potoce 13 % (většinu území zabírají jizerskohorské lesy), naopak v Dolní Řasnici je to 75 % a v Krásném Lese 70 %. Hustota silniční sítě všech 3 tříd zaostává za průměrem Libereckého kraje. Největší rozdíl je u silnic 1.třídy, kde hustota za HSO činí jen 40 % průměru kraje. Prochází zde jediná silnice I. třídy I/13 Liberec- Frýdlant- Zawidów a 2 silnice II. třídy. Hustota dopravní sítě silnic III. třídy je v HSO Frýdlantsko o pětinu nižší než v celém kraji. V HSO Frýdlantsko je postaveno 5,4 % ze všech domů v Libereckém kraji. Výrazně vyšší podíl ve srovnání s počtem obyvatel je způsoben velkým množstvím trvale neobydlených domů, které jsou využívány k rekreačním účelům. Podíl bytů v HSO Frýdlantsko na úhrnu celého kraje je 3,6 %, tedy poněkud méně než je podíl obyvatel, což je způsobeno větší průměrnou velikostí domácnosti.

12 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY HOSPODÁŘSKY SLABÉ OBLASTI FRÝDLANTSKO DLE JEDNOTLIVÝCH PILÍŘŮ PILÍŘ A EKONOMIKA 3.1 A.1 HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ Počet a podíl registrovaných ekonomických subjektů podle odvětví Výchozím bodem metodiky tohoto indikátoru je kvantitativní vymezení odvětví pomocí výpočtu koeficientu lokalizace podle klasifikace odvětví OKEČ na základě zvoleného ukazatele (počet pracovníků a přidaná hodnota). Odvětvovou strukturu v regionu měříme pomocí koeficientu lokalizace (LQ), který udává, zda ve srovnání s českou odvětvovou strukturou je v regionu konkrétní odvětví zastoupeno více či méně. Je-li koeficient lokalizace větší než 1, pak dané odvětví zaměstnává větší podíl regionální pracovní síly než na úrovni národní. V praxi se pro posuzování významnosti existence potenciálního klastru uvažují hodnoty nad pásmem 0,85 1,15 (Webové stránky Agentury CzechInvestu (Průvodce klastrů online) Analýza podniků dle odvětví (OKEČ) probíhala dle následujících kroků: Provedením analýzy nejdůležitějších odvětví dle OKEČ v Libereckém kraji dle alfabetického kódu. Na základě toho bylo identifikováno, že nejdůležitějšími odvětvími v Libereckém kraji jsou těžba nerostů (která však spěje k útlumu), dále zpracovatelský průmysl a vzdělávání. Podrobnější analýze byla dále podrobena odvětví zpracovatelského průmyslu v Libereckém kraji, a to dle ukazatele počtu pracovníků v odvětví a přidané hodnoty vytvořené daným odvětvím. Druhým krokem bylo provedení analýzy odvětví v jednotlivých obcích, která byla podmíněna následujícími parametry: - existencí alespoň dvou podniků v obci s rozdílnými odvětví dle OKEČ, - vzhledem k využívání dat z databáze Ministerstva průmyslu a obchodu a ČSÚ musí mít firmy pro porovnání s ostatními regiony Libereckého kraje více jak 100 zaměstnanců a - jejich hlavní podnikatelská činnosti nesmí být v kategorii G (50-52) - obchod. Tyto podmínky splňovaly pouze obce Raspenava a Nové Město pod Smrkem, u nich byla tedy provedena analýza lokalizačních koeficientů, podle počtu zaměstnanců v odvětví a přidané hodnoty vytvářené daným odvětvím, viz tabulka č. Ta-A.1.1 v příloze č. 6. U všech obcí Frýdlantska byla dále provedena ve třetím kroku analýza hlavních ekonomických činností ve všech kategoriích u jednotlivých podniků pomocí porovnání četnosti jednotlivých OKEČ. Lze konstatovat, že odvětví, která je možné zahrnout pod služby, tedy obchod, pohostinství a služby samotné se na ekonomických činnostech Frýdlantska podílí cca 38 %. Na základě Paretovy analýzy (oddělující podstatné od méně podstatného) bylo pak zjištěno, že nejvýznamnějšími odvětvími v těchto obcích jsou dle četnosti výskytu: G - obchod, F - stavebnictví, A - zemědělství, K služby, H pohostinství, N ostatní služby obyvatelstvu (a další v pořadí je odvětví DJ výroba kovů a kovodělných výrobků), ve zkoumané oblasti Frýdlantska se jedná o 77% podíl uvedených odvětví. Konkrétní údaje o podílu těchto šesti odvětví s výrazným podílem obchodu, stavebnictví a zemědělství v rozsahu převážně drobného podnikání, na uplatnění podnikatelů v jednotlivých obcích jsou uvedeny v příloze č. 6 tabulce č. Ta-A Počet registrovaných ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Tento indikátor je uveden v tabulce č. Ta-A.1.3 v příloze č.6. Frýdlantsko vykazuje největší počet drobných podniků. Celkový počet podniků je 3 405, nejvíce se jich nachází v Novém Městě pod Smrkem- 744.

13 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část Podíl zaměstnanců v malých a středních podnicích k celkovému počtu zaměstnanců Analýza tohoto indikátoru je uvedena v tabulce č. Ta-A.1.4 v příloze č.6. Lze konstatovat, že v HSO Frýdlantsko výrazně převažují podnikatelé v rozsahu drobného podnikání, výjimku tvoří pouze Hejnice se zahraničním investorem KNORR - BREMSE Systémy pro užitková vozidla,cr, s.r.o. Hejnice, ( zaměstnanců). Členění podniků bylo provedeno dle kritérií dle Zákona o podpoře podnikání č. 47/2002 Sb., v novel. znění, viz příloha č.6 obr. A.1.1. Pozitivním faktorem v oblasti hospodářského rozvoje Frýdlantska je výskyt firem s tzv. ekologickým zemědělstvím. Jedná se o firmy uvedené v příloze č.6 tabulce č. Ta-A.1.5. Jedná se o firmy, kterým bylo na základě kontroly uvedeno hodnocení ekologický producent a byly zařazeny do systému evidence bio-farem KEZ o.p.s. Právě krok tímto směrem je velice důležitý pro rozvoj obcí Frýdlantska, a to vzhledem k tomu, že právě odvětví zemědělství (OKEČ A ) bylo identifikováno jako jedno z nejvýznamnějších odvětví. Významným přínosem je samozřejmě podpora malého a středního podnikání ze strany státu formou legislativního rámce či dotací pracovních míst pro absolventy Výskyt deprimujících území tzv. brownfields Z hlediska celého kraje se 52 % brownfields nachází v některé z hospodářsky slabých oblastí. V oblasti Frýdlantska se nachází z hlediska počtu cca 27 % zjištěných brownfields v Libereckém kraji. Z celkového počtu 70 identifikovaných brownfields v obci s rozšířenou působností Frýdlant jich 67 (tedy 96 %) leží na území hospodářsky slabých obcí. V HSO Frýdlantsko lze předpokládat, že by v rámci revitalizace brownfields bylo vhodné podpořit obzvláště příhraniční obce v profilaci na biofarmy. Možností je např. státní podpora v oblasti odstranění ekologických zátěží bývalých státních statků pro rychlejší start biofarem. Dále pak v obcích přilehlých k Hejnicím je možný rozvoj pomocí podpory potenciálních klastrů a klastrových iniciativ v oblasti strojírenství (zlepšení podnikatelského prostředí regionu). Při dodržení všech požadovaných ekologických norem by se tyto dvě základní profilace oblasti neměly popírat. Důkazem je i blízkost dvou obcí- Hejnic a Lázní Libverdy. Hejnice jsou průmyslovou oblastí a Lázně Libverda jsou vyhlášené svými minerálními prameny jako léčebně turistická oblast. Výskyt deprimujících území v regionu HSO je uveden v příloze 6 tabulka č. Ta-A Podíl zahraničních firem na celkovém počtu ekonomických subjektů Analýza zahraničních firem byla provedena na základě úvahy o velikosti podniků dle počtu zaměstnanců. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že v HSO Frýdlantsko se z celkového počtu firem evidovaných v Databázi Albertina (Praha, 2004) nachází 14 zahraničních investorů. Jedním z nejvýznamnějších je německá společnost KNORR-BREMSE Systeme für Nutzfahrzeuge GmbH. Existuje rovněž potenciální zájem zahraničních investorů o investice v některých lokalitách Vývojové trendy Zásadním posunem v rozvoji celého regionu by mohla být orientace HSO Frýdlantsko na agroturistiku. Oblast má pro tento typ podnikání dobré podmínky. Jihovýchodní část HSO (obce Nové Město p. S., Hejnice, Bílý Potok a Raspenava) leží v chráněné krajinné oblasti Jizerských hor. Severozápadní část HSO (státní hranice se SRN a Polskem) leží ve Frýdlantské pahorkatině, jejímž centrem je známé a turisty oblíbené město Frýdlant. V obcích byl vysledován potenciál jak ve službách (pohostinství, ubytování, obchod), tak i v zemědělství (rozvoj biofarem). Agroturistika je jednou z forem venkovského cestovního ruchu s přímým vztahem k zemědělským prostorám a pracím. Specifickým typem agroturistiky je ekoagroturistika, která je zaměřena na pobyty turistů úzce spojené s ekologickým zemědělstvím. Ekologičtí zemědělci neznečišťují prostředí, protože nepoužívají zemědělské chemikálie, nevyrábí nadprodukci, protože výnosy plodin a užitkovost zvířat jsou nižší, vytváří pracovní příležitosti,

14 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 14 protože ekologické hospodaření je pracnější. Přispívají tím k vyšší přidané hodnotě produkované na venkově, a tím nepřímo k udržení osídlení venkova. Profilací HSO na bioprodukci, kdy ceny biopotravin jsou vyšší, dochází k rozvoji hospodářství slabého mikroregionu. Další možností směru rozvoje HSO je podpora obnovitelných zdrojů energie 1 (větrné elektrárny, biomasa = využití ladem ležící zemědělské půdy). Velice dobré zkušenosti mají s touto problematikou v obci Jindřichovice pod Smrkem. Místní firma RESEC, s.r.o. poskytuje informace odborné i laické veřejnosti o koncepci energeticky soběstačného území na bázi obnovitelných zdrojů v rámci EIC (Ekologické Informační Centrum). V rámci stimulace rozvoje regionu by měla být jednou z dalších priorit podpora seskupení odvětví, tzv. klastrů, která by měla být součástí strategií regionálního rozvoje kraje i celé České republiky. Klastry jsou přirozené systémy daného regionu, s rozdílnými aplikacemi konceptu podpory vyhovujícím rozmanitým situacím. V současné době (r. 2006) dochází k podpoře vzniku klastrů pro urychlení regionálního ekonomického růstu. Vznik klastru v tomto případě bývá iniciován vládní agenturou na základě analýzy odvětví v daném regionu. V takovém případě hovoříme o klastrových iniciativách. Jedná se o organizovaný výkon podporující růst a konkurenceschopnost klastrů v rámci regionu, rozvoj firem v klastru a státu. V příloze č. 6 tabulce č. Ta-A.1.7 je naznačena možnost zapojení podnikatelů z obcí Frýdlantska do klastrových iniciativ. V HSO Frýdlantsko se jedná potenciálně o odvětví strojírenského průmyslu, klastru elektrických strojů a zařízení a klastru plastikářství. Další firmy by se mohly zapojit do klastru v rámci infrastruktury (měkké a tvrdé), či v oblasti poskytování služeb. Pasivita v oblasti přijímání opatření ke zlepšení situace místní ekonomiky by mohla vést k zániku stávajících a neexistenci nových ekonomických subjektů s příslušným dopadem na místní zaměstnanost a tedy i ekonomickou situaci zdejšího venkovského prostoru Závěr a hodnocení kapitoly Text kapitoly vychází především z analýzy statistických dat o ekonomických subjektech v HSO Frýdlantsko, dále ze studie Vlivu průmyslových zón na Liberecký kraj zpracované v roce 2002 Katedrou podnikové ekonomiky Hospodářské fakulty TUL, tato byla aktualizována v roce 2004 Agenturou regionálního rozvoje, spol. s r.o. V textu byly rovněž využity výsledky analýzy brownfields neprůmyslových deprimujících zón Libereckého kraje (viz projekt Ministerstva pro místní rozvoj ČR, WB-13-04). Provedená analýza HSO Frýdlantsko dle výše uvedených indikátorů ukázala, že daná oblast vykazuje vysoký výskyt lokalit typu brownfields. Právě na příkladu Frýdlantska je zřejmý silný trend snižování podílu výroby v zemědělském sektoru. HSO Frýdlantsko je součástí vyššího územního celku, který dle metodiky MMR ČR nespadá do hospodářsky slabých oblastí. Příkladem je konkrétně obec Černousy (s mírou nezaměstnanosti k ve výši 31 %) v působnosti obce s rozšířenou působností Frýdlant (s mírou nezaměstnanosti k ve výši 16 %), spadající pod okres Liberec (s mírou nezaměstnanosti k ve výši 8,4 %). Obec Černousy tak, dle uvedené metodiky MMR ČR, nesplňuje kritéria pro zvýšenou podporu ze státního rozpočtu (Rydvalová, P., Žižka, M.: Komparace metod pro vymezení regionů se soustředěnou podporou státu, Liberec, 2006). Zdejší ekonomickou situaci, především podnikatelské prostředí nepříznivě ovlivňuje i existence hospodářsky slabých oblastí v Polsku a Německu, které jsou postiženy vysokou nezaměstnaností (v německé části Euroregionu k %, v polské ke stejnému datu 25,5 %- ČSÚ Liberec- a úbytkem obyvatel přirozenou měnou i migrací. V celkovém počtu podnikatelských subjektů z hlediska počtu zaměstnanců lze konstatovat, že se již typickým znakem hospodářsky slabých oblastí stává vysoký podíl drobných podnikatelů (do 10 zaměstnanců), v HSO Frýdlantsko je to konkrétně 98,12 % z celkového počtu podniků. 1 Dne byl podepsán zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie

15 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část A.2 VEŘEJNÁ EKONOMIKA Z historického hlediska základem společnosti je obec sdružující občany, kteří mají na jejím území bydliště. Obec je základní samosprávní celek, samostatný ekonomický subjekt, který vlastní majetek a hospodaří s ním, má vlastní finanční prostředky a sestavuje svůj vlastní rozpočet. S rostoucím požadavkem na zvyšování míry soběstačnosti municipálních rozpočtů je žádoucí, aby zdroje byly tvořeny příjmy, které jsou: dostatečně výnosné, aby se zvýšila ekonomická soběstačnost municipalit; předem plánovatelné, protože s nahodilými příjmy lze obtížně počítat, přestože v konečném důsledku zlepšují skutečné plnění municipálního rozpočtu; administrativně málo náročné, aby náklady na správu a výběr daní byly co možná minimální; závislé na aktivitě municipality, tedy takové, které může municipalita svou činností ovlivnit. Při výpočtu jednotlivých indikátorů se vycházelo z podkladů předaných Krajským úřadem Libereckého kraje (Odbor hospodářského a regionálního rozvoje, zpracované poradenskou firmou Res Perita Consulting). Poskytnutá data za roky vyjadřovala skutečnost. Data za roky vyjadřovala plánované hodnoty a z tohoto důvodu tato data nebyla při zpracování použita. Údaje za Liberecký kraj nebyly bohužel k dispozici. Jedno kritérium pro vymezení hospodářky slabé oblasti je daňová výtěžnost na jednoho obyvatele. Z toho důvodu byla mezi sledované indikátory zařazena i oblast veřejné ekonomiky Daňové příjmy v Kč Při výpočtu tohoto indikátoru se vycházelo z podkladů předaných krajským úřadem. K dispozici byla data po jednotlivých obcích zahrnutých do HSO Frýdlantsko za období 2001 až Daňové příjmy po jednotlivých obcích jsou uvedeny v tabulce č. Ta-A.2.1 a jsou tvořeny z následujících položek: daně z příjmů, daně ze zboží a služeb, místní a správní poplatky, majetkové daně. Tabulka č. Ta-A.2.1: Daňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava

16 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 16 Višňová Celkem Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z tabulky č. Ta A.2.1 vyplývá, že v hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko dochází v jednotlivých letech k postupnému růstu daňových příjmů. V roce 2004 byly daňové příjmy o 25 % vyšší než v roce V absolutních částkách dosahují nejvyšších daňových příjmů tři obce, které patří k nejlidnatějším, jedná se o obce Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenavu. K posouzení nárůstu daňových příjmů byla vypočítána daňová výtěžnost na jednoho obyvatele, a to za rok 2004, jelikož k tomuto datu byly k dispozici údaje o počtu obyvatel. Průměrná daňová výtěžnost na jednoho obyvatele za rok 2004 za HSO Frýdlantsko činí 6 717,-- Kč. Nejvyšší daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele vykazuje v roce 2004 obec Jindřichovice pod Smrkem (11 374,-- Kč). Ostatní obce v HSO Frýdlantsko mají skoro shodnou daňovou výtěžnost na jednoho obyvatele a to v rozmezí od 5 461,-- Kč do 8 315,-- Kč. Přehled průměrné daňové výtěžnosti na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č. 6 v tabulce č. Ta-A Potvrzuje se tak princip solidarity zákona o rozpočtovém určení daní, který určuje způsob jejich transferu územním samosprávným celkům a některým státním fondům. Z poskytnutých dat lze dále vyvodit, že největší podíl na daňových příjmech je tvořen daní z příjmů. Celkový růst daňových příjmů byl způsoben především nárůstem tohoto typu daní. Ostatní součásti daňových příjmů ve sledovaných letech nevykazovaly podstatných změn. Celkový přehled daňových příjmů za HSO Frýdlantsko je uveden v tabulce č. Ta-A Nedaňové příjmy v Kč Nedaňové příjmy tvoří druhou velkou skupinu běžných příjmů municipálních rozpočtů. Nedaňové příjmy jsou tvořeny těmito položkami: příjmy z municipálního majetku (příjmy z pronájmu majetku apod.), příjmy z vlastní činnosti, uživatelské poplatky (poplatky ze psů, poplatky za užívání veřejného prostranství apod.), správní municipální poplatky za úkony, přijaté úroky, transfery od jiných subjektů (např. dary). Tabulka č. Ta-A.2.2: Nedaňové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích

17 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 17 Pertoltice Raspenava Višňová Celkem Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje Res Perita Consulting Propočty: vlastní Přehled nedaňových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.2, ze které vyplývá, že v průběhu let 2001 až 2004 dochází ke kolísavému vývoji, kdy nedaňové příjmy jeden rok nepatrně klesnou a druhý rok zase stoupnou. V průběhu sledovaných let tak nedochází k výrazným změnám ve velikosti nedaňových příjmů. Pouze obec Jindřichovice pod Smrkem zaznamenala v roce 2003 velmi výrazné zvýšení nedaňových příjmů, které v roce následujícím opět poklesly asi na polovinu. Největší část nedaňových příjmů v jednotlivých obcích tvoří příjmy z vlastní činnosti a příjmy z pronájmů. Celkový přehled nedaňových příjmů, který je v jednotlivých obcích velmi rozdílný, je za HSO Frýdlantsko uveden v tabulce č. Ta - A.2.5. V roce 2004 činily nedaňové příjmy na jednoho obyvatele za hospodářsky slabou oblast Frýdlantsko 2 670,-- Kč. Nejvyšší nedaňové příjmy (více než je průměr za celou HSO) na jednoho obyvatele vykazují obce Horní Řasnice (9 774,-- Kč) a Jindřichovice pod Smrkem (8 144,-- Kč). Velmi nízkých nedaňových příjmů dosahují obce Bulovka (953,-- Kč), Habartice (849,--Kč) a Kunratice (685,- -Kč). Přehled průměrných nedaňových příjmů na jednoho obyvatele za rok 2004 po jednotlivých obcích je zpracován v příloze č. 6 v tabulce č. Ta- A Kapitálové příjmy v Kč Další položku příjmů municipálních rozpočtů tvoří tzv. kapitálové příjmy. Tyto příjmy jsou tvořeny: z vlastních příjmů: a) z prodeje majetku b) z prodeje podílů emisí cenných papírů (dluhopisů). Tabulka č. Ta-A.2.3: Kapitálové příjmy v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava

18 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 18 Višňová Celkem Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje Res Perita Consulting Propočty: vlastní Přehled kapitálových příjmů je uveden v tabulce č. Ta-A.2.3, ze které vyplývá, že nejvyšší kapitálové příjmy v letech 2001 až 2004 vykazují obce Nové město pod Smrkem a Hejnice. Rozdílné hodnoty mezi jednotlivými obcemi i v jednotlivých letech lze vysvětlit samotným charakterem těchto příjmů, které jsou z největší části tvořeny prodejem obecního majetku. Pokud obec prodá svůj majetek, v krátkém časovém horizontu si zvýší kapitálové příjmy, ale v dlouhodobém horizontu se bude muset bez těchto příjmů obejít, neboť tak ztrácí možnost budoucích příjmů z pronájmů. Průměrný kapitálový příjem na jednoho obyvatele za HSO Frýdlantsko v roce 2004 činil 321,-- Kč (podrobněji uvedeno v příloze č.6. v tabulce č. Ta-A.2.16). Nejvyššího průměrného kapitálového příjmu na jednoho obyvatele v roce 2004 dosahuje obec Oldřichov v Hájích. Pro zjištění trendů a rozdílů mezi jednotlivými obcemi by však bylo třeba delší časové řady a podrobnějších informací o jednotlivých obcích Přijaté dotace v Kč K dalším významným zdrojům, které municipality získávají jsou peněžní transfery dotace. Tyto dotace jsou: kapitálové (investičně účelové), poskytované na vymezené okruhy potřeb, a to na stavby zlepšující životní prostředí, stavby veřejné spotřeby školy nebo budovy pro sociální a zdravotní péči apod.; specifické účelové dotace (neinvestiční), např. k údržbě kulturních památek apod.; dotace ze stáních fondů jedná se o přísně účelové dotace; další druhy dotací. Tabulka č. Ta-A.2.4: Přijaté dotace v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje Res Perita Consulting Propočty: vlastní

19 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 19 Přehled o výši dotací v jednotlivých letech po jednotlivých obcích uvádí tabulka č. Ta-A.2.4. Z uvedené tabulky je zřejmé, že výše dotací v jednotlivých obcích je různě vysoká. Velký podíl tvoří dotace většinou účelově vázané na jednotlivé akce, čímž lze také vysvětlit jejich značné výkyvy jak v čase, tak i mezi jednotlivými obcemi. Celkově převažují dotace neinvestičního charakteru. Nejvyšší dotace v absolutních částkách získávají obce Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenava. Nejnižší příjem dotací v roce 2001 vykazují obce Pertoltice, Krásný Les, Heřmanice a Černousy. Z tabulky je zřejmé, že nejvyšší dotace získávají nejlidnatější obce. Pokud dotace přepočteme na jednoho obyvatele, vykazuje hospodářsky slabá oblast Frýdlantsko v roce 2004 dotace ve výši ,-- Kč. Nejvyšší dotace na jednoho obyvatele dosahují obce Nové Město pod Smrkem (31 635,-- Kč), Hejnice (27 613,-- Kč) a obec Raspenava (25 641,-- Kč). Nejnižší příjem dotací na jednoho obyvatele vykazuje obec Oldřichov v Hájích (965,-- Kč). Podrobněji viz příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.16 Tabulka č. Ta-A.2.5: Přehled celkových příjmů za HSO Frýdlantsko v jednotlivých letech v tis. Kč Druh příjmů Daňové příjmy Nedaňové příjmy Přijaté dotace Běžné příjmy Kapitálové příjmy Příjmy celkem Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje Res Perita Consulting Propočty: vlastní Tabulka č. Ta-A.2.6: Relativní (procentuální) vyjádření jednotlivých druhů příjmů v letech 2001 až 2004 za HSO Frýdlantsko Druh příjmů Daňové příjmy 18,9 21,8 20,3 22,8 Nedaňové příjmy 10,3 10,6 9,6 9,0 Přijaté dotace 68,8 66,4 68,7 67,1 Běžné příjmy 98,0 98,8 98,6 98,9 Kapitálové příjmy 2,0 1,2 1,4 1,1 Příjmy celkem Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje Res Perita Consulting Propočty: vlastní Z výše uvedených tabulek č. Ta-A.2.5 a Ta-A.2.6 je patrné, že běžné a celkové příjmy obecních rozpočtů v letech 2001 až 2004 mají kolísavý trend. Tento vývoj byl především ovlivněn vývojem dotací, které tvoří nejvýznamnější příjmovou položku a právě v roce 2002 a 2004 dochází k jejímu poklesu, který byl způsoben poklesem dotací v obci Hejnice. I přes tento pokles tvoří dotace více než dvě třetiny obecních rozpočtů. Nejvyšší podíl na rozpočtu tvoří dotace v obcích Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenavě, kde se podílejí více než padesáti procenty (viz příloha č. 6, tabulka č. Ta-A.2.15). Druhou významnou položku tvoří daňové příjmy, které tvoří okolo pětiny celkových příjmů. Kapitálové příjmy tvoří pouze doplňkovou část rozpočtu Běžné výdaje v Kč Běžné výdaje slouží k financování běžných potřeb v příslušném rozpočtovém roce a většinou tvoří objemově rozhodující skupinu výdajů municipálních rozpočtů.

20 Program rozvoje hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko analytická část 20 Tabulka č. Ta-A.2.7: Běžné výdaje v jednotlivých letech po obcích v tis. Kč Obec Bílý Potok Bulovka Černousy Dětřichov Dolní Řasnice Habartice Hejnice Heřmanice Horní Řasnice Jindřichovice pod Smrkem Krásný Les Kunratice Nové Město pod Smrkem Oldřichov v Hájích Pertoltice Raspenava Višňová Celkem Zdroj: Krajský úřad Libereckého kraje Res Perita Consulting Propočty: vlastní Běžné výdaje v letech 2001 až 2004 mají kolísavý trend. Z údajů, které byly k dispozici lze zjistit, že největší podíl na výdajích tvoří výdaje na materiál, energii a služby. Tato položka zaznamenává v jednotlivých letech vzestupný trend, který je s největší pravděpodobností způsoben růstem cen (především cen materiálů a služeb). Největší běžné výdaje vykazují obce, které mají nejvíce obyvatel, a to Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenava. Nejnižší výdaje vykazují obce Pertoltice, Heřmanice a Kunratice, které mají nejnižší počet obyvatel. Přehled velikosti běžných výdajů po jednotlivých obcích je uveden v tabulce č. Ta-A Průměrné běžné výdaje na jednoho obyvatele v hospodářsky slabé oblasti Frýdlantsko za rok 2004 činily ,-- Kč (viz. příloha č.6, tabulka č. Ta-A.2.18). Největší průměrný výdaje na jednoho obyvatele vykazují obce Nové Město pod Smrkem (ve výši ,--Kč), Hejnice (ve výši ,--Kč) a Raspenava (ve výši ,-- Kč) a nejnižší pak obec Kunratice Kapitálové výdaje v Kč Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých, většinou investičních potřeb, které přesahují jedno rozpočtové období. Tyto výdaje jdou do všech oblastí veřejné ekonomiky na municipální úrovni. Souvisí s výdaji nejen na nové investice, ale i se splácením půjček. Ovšem při velkém podílu návratných půjček na financování investic může nastat vysoké úrokové zatížení, které může být v budoucnu významným břemenem a pohlcovat významnou část výdajů municipálních rozpočtů. Údaje o kapitálových výdajích po jednotlivých obcích v letech 2000 až 2004 jsou zpracovány v tabulce č. Ta-A.2.8.