Téma 10 LOGISTICKÉ ČINNOSTI VE VAZBĚ NA NEHMOTNÉ OPERACE 1. Spediční činnosti Patří k těžišti logistiky Zasílatelé mají široké možnosti při logistickém řízení. V současné době představuje spedice neboli zasílatelství určitý spojovací článek mezi dodavatelem nebo odběratelem a dopravcem. Jedná se o organizování, řízení a koordinování celého průběhu přepravy, o zajištění dodání zboží v pravý čas na správné místo. (Zasílatel organizuje dopravu zboží pro obchod a průmysl na základě logistických principů a tím minimalizuje dopravní náklady a rizika, dále radí příkazci ve všech dopravních otázkách, pomáhá při přepravě, zajišťuje přepravu a provádí účelná opatření, aby zásilka došla k příjemci včas a řádně. Pro přepravu je zvolena nejvýhodnější trasa a dopravní prostředky). Spediční činnost jsou upravené několika právními normami. Jsou to právní normy, které regulují přístup k trhu ( Živnostenský zákon, Zákon o silniční dopravě) a dále právní předpisy, které upravují podmínky závazkového charakteru ( Obchodní zákoník, Občanský zákoník). Nejdůležitější z těchto závazkových vztahů je zasílatelská smlouva (zasílatel se zavazuje příkazci, že zprostředkuje pod vlastním jménem a na účet příkazce přepravu věci z určitého místa do určitého jiného místa, a příkazce se zavazuje zasílateli zaplatit úplatu. Obsah zasílatelské smlouvy: a) musí obsahovat určení smluvních stran b) určení zásilky c) určení přepravy d) určení místa odeslání a místa určení zásilky e) dále zde může být uvedena úplata f) pokyny příkazce g) pojištění apod. (Povinností zasílatele je potom obstarat přepravu s vynaložením odborné péče, plnit pokyny příkazce, provést inkasní úkon, jednat v zájmu příkazce, pojistit přepravovanou věc (ukládá-li to smlouva), informovat příkazce o škodě, která zásilce hrozí. Povinností příkazce je dát pokyny a poskytnout potřebnou součinnost zasílateli, zaplatit úplatu a náklady a dále musí být příkazce srozuměn s tím, '1.(' zasílatel je oprávněn uskutečnit přepravu sám, pokud to smlouva ani pokyny příkazce nevyloučí, a že má zasílatel k zajištění svých nároků ze zákona zástavně právo k zásilce).
Zasílatel odpovídá za zásilku od okamžiku převzetí zásilky do předání dopravci. Odpovčdnosti se zprostí prokázáním, že škodu nemohl odvrátit ani při vynaložení odborné pččc, Zasílatel nese odpovědnost, která vznikla v důsledku nesplnění povinnosti informovat příkazce o hrozící či vzniklé škodě. Příkazce nese odpovědnost za škodu, která zasílateli vznikla v důsledku poskytnutí nesprávných údajů o obsahu a povaze zásilky. Zasilatelská smlouva zaniká: a) splněním, to znamená obstaráním přepravy nebo uskutečněnún přepravy b) dohodou stran c) prodejem zásilky d) následnou nemožností plnění (ztráta zásilky apod.) e) uplynutím lhůty a nebo odstoupením od smlouvy Smluvní vztahy základní zásady Zasílatel je oprávněn: - žádat, aby mu byl dán písemný příkaz k obstarání přepravy, jestliže smlouva nemá písemnou formu, - prodat vhodným způsobem zásilku na účet příkazce, hrozí-li jí bezprostředně neodkladná škoda a není-li čas vyžádat si pokyny příkazce, žádat na příkazci smluvenou odměnu podle sazeb zasílatele, dále mu přísluší náhrada nutných a užitečných nákladů vynaložených za účelem splnění zasílatelské smlouvy, na příkazci požadovat přiměřenou zálohu na náklady spojené s plněním smlouvy, a to dříve než započne s jejím plněním, žádat na příkazci zaplacení odměny, jakmile uzavřel smlouvu s dopravcem a věci mu odevzdal, uplatňovat zástavní právo na zásilce k zajištění svých nároků vzniklých ze zasilatelského poměru, dokud je zásilka u někoho, kdo ji má u sebe jménem zasilatele nebo dokud má zasílatel listiny, které ho opravňují se zásilkou nakládat. považovat pokyn týkající se zboží za závazný pro sebe až do odvolání přfkazce jednat dle vlastního uvážení, aby byl zachován zájem příkazce zejména při volbě druhu opravního prostředku a trasy, jestliže neobdržel dostatečný nebo proveditelný pokyn, přepravu uskutečnit sám, neodporuje-li to smlouvě nebo nezakáže-li to příkazce nejpozději do začátku uskutečnění přepravy; použije-li zasílatel k.obstarání přepravy další zasílatele, odpovídá při tom, jak by přepravu obstaral sám, organizovat dopravu včetně volby způsobu přepravy, pokud nebylo dohodil jinak.
Příkazce je povinen: dát zasílateli písemně příkaz k obstarání přepravy, pokud není písemná smlouva a žádá-li o to zasílatel, okamžitě po vyžádání zasílatelem předat další pokyny, jestliže hrozí zásilce bezprostřední škoda, zaplatit zasílateli smluvenou odměnu, jakmile zasílatel uzavřel smlouvu s dopravcem popř. podle dohody poskytnout přiměřenou zálohu, uhradit zasílateli smluvenou odměnu, a nebo, nebyla-li smluvena, odměnu dle sazeb zasilatele vždy příkaz odvolal, jestliže tento příkaz k obstarání dopravy není akceptován bez zbytečného odkladu, dát zasílateli k dispozici správné údaje o obsahu zásilky a o její povaze, upozornit včas zasílatele obvyklým způsobem na veřejně právní případně celně právní povinnosti spojené s přepravou, pokus zasílateli nejsou známy; příkazce odpovídá za všechny důsledky tohoto opomenutí, poskytnout zasílateli při stornu příkazu obstarání přepravy smluvenou odměnu po odečtení ušetřených výloh; prokáže-li příkazce, že zrušil objednávku z oprávněných důvodů, za které odpovídá zasílatel, má zasílatel nárok pouze na náhradu svých výloh, poskytnout zasílateli mimo smluvené odměny náhrady nutných a užitečných nákladů, jakož i náhradu nákladů, které zasílatel účelně vynaložil při plnění svých závazků, uhradit zasílateli náhradu nákladů a příslušnou odměnu za zpětnou dopravu zboží, a to ve stejné výši jako při přepravě příjemci, jestliže příjemce odmítne převzetí jemu dovezené zásilky; odměnu je třeba zaplatit zasílateli tehdy, když je objednávka na dobírku nebo podle jiného způsobu je dodatečně odvolána nebo částka není zaplacena, uhradit zasílateli pohledávky za dopravné, cla, daně a jiné poplatky, zaplacené zasílatelem. Svaz spedice a logistiky vydal Všeobecné zasílatelské podmínky, které obsahují zavedená základní práva a povinnosti zasílatele a příkazce. Nejsou závaznou právní normou. Ovšem pokud se na ně odvoláme ve smlouvě, stávají se závaznými. při nebezpečí z prodlení postupuje v zájmu ochrany zásilky i bez pokynu příkazce, aby byly co nejvíce chráněny zájmy příkazce podle okamžitých informací známých zasílateli, Historie SSL Spedice má v českých zemích velkou tradici a patří k nejstarším ve světě. V roce 1997 se konal ve Vídni světový kongres Mezinárodní federace spedičních svazů (FIATA) u příležitosti stého výročí
založení první národní asociace speditérů na světe a sice v Rakousku. Je třeba uvést, že jejími členy byla celá řada spedičních firem, sídlících v české části rakouského impéria. Česká spedice byla po vytvoření samostatného Československa v roce 1918 značně aktivní i mezinárodně. V letech 1926 a 1946 byla vždy zakládajícím členem světové speditérské federace FIATA. V roce 1948 a následujících letech došlo v rámci totální nacionalizace prakticky na 40 let k likvidaci soukromého podnikání ve spedici a jako v jiných sektorech byl i zde uplatněn státně monopolní systém. ROK 1991: krátce po zásadních politických změnách dochází k založení Svazu spedice a skladování České republiky jakožto profesního živnostenského společenstva především soukromých firem tohoto oboru. V roce 1992 se svaz stává řádným členem FIATA. (Podrobná informace o FIATA je na www.fiata.com). ROK 1998: dochází ke změně názvu na "Svaz spedice a logistiky České republiky". SPEDIČNÍ A LOGISTICKÉ SLUŽBY "Spediční a logistické služby" jsou služby všeho druhu, vztažené k přepravě (vykonávané jedním druhem dopravy nebo multimodálně), sdružování, skladování, manipulaci, balení nebo distribuci zboží jakož i pomocné a poradenské služby s nimi spojené, včetně ale nikoliv výlučně celních a daňových věcí, deklarování zboží pro úřední účely, zajišťování pojištění zboží a příjmu nebo zajišťování plateb a dokladů, týkajícich se zboží. Spediční služby rovněž zahrnují logistické služby s moderními a komunikačními technologiemi ve vztahu k přepravě, manipulaci nebo skladování zboží a de facto celkový management dodavatelského řetězce. Tyto služby mohou být prováděny na míru za účelem pružného zajištění poskytovaných služeb (definice přijatá FIATA a CLECAT v r. 2004). Posláním SSL je zastupovat členy svazu a podporovat je v poskytování služeb. 2. KARNET TIR (Úm1uva o společném tranzitním režimu) Znamená společný tranzitní režim, který platí bez újmy na druhu a původu zboží, které se případně překládá, dále odesílá nebo skladuje v rámci EU Pro dovoz zboží ze zemí, které nejsou členy EU platí původní celní režim.tranzitní celní prohlášení a tranzitní doklady pro společný tranzitní režim musí odpovídat daným vzorům a musí být vystaveny podle pravidel přílohy úmluvy. Jako společný tranzitní režim se označuje vždy podle případu buď režim Tl nebo T2. Režim Tl: používá se pro všechno zboží, které se případně překládá, dále odesílá nebo skladuje.
Režim T2: platí pro zboží, které se případně překládá, odesílá nebo skladuje, pouze za těchto předpokladů: a) Pouze když se jedná o zboží EU Úmluva TIR je založena na čtyřech zásadách a) zboží musí být dopravováno ve vozidlech nebo kontejnerech, které poskytují dostatečné záruky, b) vymahatelná cla a poplatky musí být po dobu celé dopravní trasy kryty platnou mezinárodní zárukou, c) na zboží musí být vystaven mezinárodně uznávaný karnet, který se potvrzuje v zemi odjezdu a slouží jako kontrolní doklad v zemi odjezdu, tranzitu a určení, d) celní kontrolní opatření učiněná v zemi odjezdu musí být přijata v tranzitních zemích a zemi určení. Funkce karnetu TIR spočívá v tom, že každé sdružení zastupující zájmy dopravců v určité zemi a schválené celními orgány této země ručí společně a nerozdílně spolu s držitelem karnetu TIR v této zemi za úhradu všech cel a poplatků, které mohou být eventuálně vymahatelné. Každé porušení ustanovení této úmluvy vystavuje pachatele v zemi, kde byl přestupek spáchán, potrestání podle právního řádu této země. Každá stranu má právo dočasně nebo trvale vyloučit z užívání výhod plynoucích z ustanovení této úmluvy každou osobu, která vážně porušila zákony nebo nařízení, vztahující se na mezinárodní přepravu zboží. Poznámka: Dříve se zboží pohybovalo v rámci úmluv Evropského hospodářského společenství (EHS) Bylo založeno tzv. Římskou smlouvou, která vstoupila v platnost 1. 1. 1958. U zrodu stálo šest zakladatelských států - Belgie, Francie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Itálie. EHS vzniklo s cílem uskutečnit tzv. horizontální integraci, tzn. hospodářskou unii s výhledem na vybudování velkého společného trhu s volným pohybem kapitálu, zboží, služeb a pracovních sil. Již v době svého vzniku si EHS vytklo za cíl vytvoření celní a měnové unie, režimu volného pohybu osob, zavedení společné daňové, finanční, obchodní a sociální politiky. K dosažení těchto cílů a dodržování povinností plynoucích z Římské smlouvy byly zřízeny čtyři instituce: Evropské parlamentní shromáždění, Rada, Komise a Soudní dvůr.
V současné době je veškerý pohyb zboží v zemí EU v bezcelním režimu. 3. KARNET ATA Tento karnet je karnetem zbožovým, na rozdíl od karnetu TIR, který je karnetern vozovým. Může být použit při dočasných dovozech a vývozech zboží do zahraničí bez povinnosti skládání celních jistot v devizách v zemi dočasného dovozu za předpokladu, že stát dočasného dovozu je členem mezinárodní Úmluvy o kametu ATA. Skládání celních jistot je zde nahrazeno ručením obchodních komor zemí dočasného dovozu. Karnet ATA kryje vývoz a dovoz těchto předmětů: zařízení potřebné pro výkon povolání, sem patří mimo jiné i zařízení potřebné pro umělce, divadelní společnosti a orchestry, včetně předmětů používaných pro soukromá a veřejná představení (hudební nástroje, kostýmy, kulisy, zvířata atd), zařízení určená pro vystavování a předvádění, obchodní vzorky a reklamní filmy. Hodnota zboží vyváženého na karnet ATA nesmí přesáhnout 5 míl. Kč a nesmí se jednat o obchodní zboží. Kamet ATA je v podstatě souborem celních propustek. 4. Obchodní činnosti Do obchodních činností patří: - prodej spedičních služeb, - pronajímání skladovacích prostor či ploch, - skladování či uložení věcí, - pronájem palet či kontejneru, - pronájem dopravního prostředku. Jde o činnosti, jejichž poskytování mohou za úplatu nabízet logistická centra. Jde o realizaci prodeje či pronájmu a tím tedy dochází k získání finančních prostředků. S těmito činnostmi velmi úzce souvisí marketing. V dopravních službách ovšem dochází omezení marketingových aktivit. Z těchto důvodů: nástroje jako distribuce a podpora prodeje zde mají menší uplatnění. V nákladní dopravě jsou v plné míře uplatňovány tržní vztahy a marketing. Jsou zde ale jistá omezení, a to především legislativní, dále zákaz nočních jízd, omezení zátěže a rychlosti, ustanovení jízdních řádů, uložení nebezpečného nákladu, pracovní a sociálně právní předpisy, předpisy o technice jištění, zákaz přepravy kombinace určitého zboží, ochrana území atd. Hlavními nástroji je propagace, reklama a public relations (práce s veřejností). Vztahy s veřejností v oboru dopravy jsou takovou vědou a uměním, které umožňují
dopravní organizaci chápat veřejné mínění, zajišťovat pozitivní veřejné mínění o organizaci a vytvářet vzájemné porozumění mezi dopravní organizací a veřejností. Vztahy s veřejností v sobě zahrnují prvky psychologie, politiky, ekonomie, společenského pohybu a znalosti dopravní problematiky, ale stojí mimo ně. 5. Pojišťovací činnosti V zájmu smluvních stran je, aby si svůj díl odpovědnosti během přepravy pojistily. Při uzavírání pojistné smlouvy s pojišťovnou je třeba dát pojišťovně k dispozici údaje o: - druhu, - množství, - povaze, - značení a balení zboží, - údaje o částce, na kterou má být zásilka pojištěna. Částka nezahrnuje pouze hodnotu zásilky, ale i : dopravné, clo, zisk (10 %), poplatky za vážení Je to maximální částka, která bude po zničení či ztrátě zboží pojistníkovi vyplacena. Částka musí být uvedena v měně, v níž je náhrada očekávána a v níž bude účtováno pojistné. Dále je třeba poskytnout údaje o vymezení místní platnosti pojištění (odkud kam) a o časové platnosti (od kdy do kdy) a údaje o dopravním prostředku, kterým bude přeprava uskutečněna. Druhy pojistek: jednotlivá (individuální) pojistná smlouva - na každou jednu přepravu se uzavře nová pojistná smlouva, tento postup je méně obvyklý, dlouhodobé hromadné pojistné smlouvy - jsou obvyklejší, podstatně zjednodušují přihlašování jednotlivých přeprav k pojištění a nabízejí pojistníkovi řadu výhod včetně možnosti dohody o dodatečné úhradě pojistného, paušální pojistky - používají se pro opakované zásilky stejného druhu bez přihlašování jednotlivých přeprav k pojištění s úhradou paušálního pojistného předem.
Lomené pojištění a jeho úskalí Varianty poškození: 1. U nehody či ztráty zásilky je jasné, která pojišťovna má hradit tuto ztrátu či poškozené zboží. 2. Vada zjištěná až po rozbalení zboží u příjemce- nelze určit, v čí odpovědnosti k poškození došlo. I když oba smluvní partneři pojistí svůj zájem u své pojišťovny, vzniká nebezpečí, neskryté vady nebudou uhrazeny žádným z pojistitelů (odborné vyloupení zásilky, poškození obsahu obalu bez vnějších známek na obalu a podobně), které lze zjistit až po vybalení v místě určení. U těchto škod nelze viníka případů doložit, ve kterém úseku vznikly a který z pojistitelů za ně nese odpovědnost. Řešení: a) CIF CIP doložky, které slouží k usnadnění dohody o dělbě rizik a nákladů spojených s přepravou zboží od prodávajícího ke kupujícímu. CIF: doložka pro dohodnutý přístav určení a zahrnuje pojištění rizika poškození od momentu nalodění do momentu vylodění zboží. CIP: doložka zahrnující pojištění rizika poškození zboží od vylodění po předání zboží prvnímu dopravci a je platná do vyložení zboží tímto dopravcem v místě určení. b) Kupující pojistí sám zásilku bez ohledu na prodávajícího (nebezpečí přechodu zboží) na celou cestu. Zde se odstraní toto lomené pojištění v úseku odpovědnosti prodávajícího a bude nárokovat jen případné skryté škody a ne ty, které vznikly z odpovědnosti prodávajícího při přepravě. 6. Finanční činnosti Rozeznáváme tři základní druhy: a) financování jako takové, b) finanční činnosti zahrnující platební styk se zákazníkem c) finanční služby poskytované zákazníkům. Ad a) Financování je vlastně získávání (obstarávání) finančních zdrojů a jejich použití k úhradě výdajů na činnost podniku. Jde tedy o získávání kapitálu pro běžné i mimořádné potřeby podniku, rozhodování o umístění kapitálu, rozhodování o rozdělení zisku. Ad b) U platebního styku se zákazníkem se nejprve rozhodujeme, jakým způsobem bude platba uskutečněna, tedy volíme platební nástroj. Tato volba musí vycházet ze znalosti obchodního partnera. Platební instrumenty rozlišujeme z několika hledisek. Prvním hlediskem je' závazek banky na podporu smluvního závazku Ad)c Zahrnuje dělení na instrumenty - dokumentární (jejich realizace předpokládá předložení dokumentů o uskutečněné dodávce nejčastěji zboží, ale i služeb) - nedokumentární - platební (předpokládá se u nich, že plat proběhne jejich prostřednictvím) a
zajišťovací (jsou vystavovány pro případ neplnění zajištěných závazků). Pro mezinárodní přepravu je jako základní platební instrument využíván hladký plat (bankovní převod).. Vysvětlivky : Dokumentární inkaso je bezzávazkový dokumentární platební instrument. Jeho používání se řídí jednotlivými pravidly pro inkasa, vydanými Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. Pravidla vyžadují přesné inkasní instrukce prodávajícího jeho bance a sledování vývoje inkasa příkazcem. Splnění inkasních podmínek je závislé na rozhodnutí kupujícího, inkasní pohledávky jsou pohledávkami prodávajících. Nákladovost tohoto inkasa je vyšší než u hladkých platů. Dokumentární akreditiv je závazkový dokumentární instrument, jde o instrument dlouhodobě mezinárodně používaný a tedy dokonale propracovaný. Tento instrument dává dodavateli jistotu, že splní-li akreditivní podmínky, tj. předloží-li požadované dokumenty, dostane zaplaceno, a to i v případě, když by odběratel nemohl nebo nechtěl převzít zboží a zaplatit je. Odběratel má naproti tomu jistotu, že dodavatel nedostane zaplaceno dříve než dodá a předloží příslušné doklady. Směnka je cenný papír vystavený na řad, obsahující směnečné náležitosti přesně stanovené zákonem. Nákladovost směnky je odvozena od úkonů, které banka u směnky obstarává. Šek je bezzávazkový nedokumentární platební instrument. Je to v podstatě příkaz, který dává příkazce (majitel účtu) šekovníkovi (bance), aby k tíži jeho účtu zaplatil určitou částku ve prospěch osoby uvedené na šeku. Šek je velmi rozšířeným instrumentem pro jeho nízkou nákladovost, snadnou převoditelnost a poměrně rychlou možnost vymáhání. Bankovní záruka je závazkový, dokumentární nebo nedokumentární zajišťovací Istrument. Proti akreditivu je zpravidla levnější. Banka vystavením záruky přebírá závazek za klienta, a proto se jako u ostatních závazků zajišťuje. Po dobu, kdy závazek trvá, plat! příkazce bance provizi. lndemnita (slib odškodnění) je závazný, zajišťovací instru ment, formou se blíží záruce. Stand-by akreditiv je závazný, dokumentární a zajišťovací dokument. Lze jej charakterizovat jako záruku ve formě akreditivu. Místo obchodních dokumentů svědčících o splnění dodávky jsou předkládány dokumenty negativní, prokazující, že odběratel neplatil. Hladký plat je vedle šeku nejrozšířenějším platebním instrumentem. Je použitelný pro platy za služby, dopravu a podobně. Platba v hotovosti
Finanční služby jsou většinou poskytovány bankovními ústavy, patří sem vedení bankovních účtů, podnikatelské úvěry a záruky, platební styk, šeky, dokumentární platby.