Projekt: Záchrana společenstev suchých trávníků v údolí Vápovky Projektová dokumentace 1
Projektová dokumentace Program: OPŽP, L. výzva, prioritní osa 6 Projekt: Záchrana společenstev suchých trávníků v údolí Vápovky Žadatel: ALKA Wildlife, o.p.s. Lidéřovice 62, 38001 Dačice, IČ: 28064933; www.alkawildlife.eu Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Poledníková, ředitel Email: katerina.polednikova@alkawildlife.eu Tel: 606598903 Koncept projektu Cíl projektu Uchování a zvyšování početnosti druhů prostřednictvím záchrany společenstev suchých trávníků v údolí Vápovky (Jihočeský kraj, ORP Dačice) a vytváření vhodných podmínek pro jejich další existenci. Zhodnocení situace Údolí Vápovky a jejích přítoků mezi obcemi Červený Hrádek, Jersice a Bílkov u Dačic patří z botanického i zoologického pohledu k nejzajímavějším a nejcennějším částem regionu severovýchodního Dačicka a jihovýchodního Telčska. Jedná se o poslední oblast, kde se v rámci celého regionu zachoval velký počet xerotermních společenstev vázaných na jižně, jihovýchodně a jihozápadně orientované svahy údolí. Nacházíme zde společenstva, která jsou z fytocenologického pohledu velmi obtížně klasifikovatelná. Ve vegetaci suchých trávníků se zde setkávají druhy podhorských krátkostébelných trávníků s teplomilnými druhy na hlubších půdách doplněné o druhy suché větve mezofilních trávníků. Jedná se pravděpodobně o regionálně unikátní přechodné vegetační typy, které se nachází na kontaktu podhorské flóry Českomoravské vrchoviny a teplomilných floristických elementů vázaných na údolí Moravské Dyje postupujících dále podél jejích přítoků. Tyto typy trávníků byly v minulosti zřejmě typické pro celou oblast povodí Moravské Dyje, ale do současnosti se jich zachoval pouhý zlomek (zalesnění, sukcese křovin, ruderalizace a degradace vlivem dlouhodobé absence hospodaření apod.). Ve vyšší koncentraci a rozloze se zachovaly jen ve výše zmíněné oblasti. Vlivem absence údržby těchto trávníků, které jsou konvenčními zemědělskými postupy jen obtížně obhospodařovatelné a tlakem na zalesňování tohoto typu stanovišť, se jedná v současnosti o jedny z nejohroženějších typů vegetace nejen ve výše zmíněném regionu. Na tento typ vegetace je obecně vázána celá řada významných a ohrožených druhů živočichů, především bezobratlých. Na zájmových lokalitách byl dosud proveden pouze jeden podrobnější inventarizační průzkum týkající se skupiny Lepidoptera, při kterém bylo na kosené ploše lokality 2
Záhonky u Červeného Hrádku zjištěno téměř 500 druhů motýlů (Motýlí fauna xerotermních strání u Červeného Hrádku na okrese Jindřichův Hradec; Šumpich 2003). Autor zde mimo jiné konstatuje: Dosažené výsledky zásadním způsobem obohacují poznání fauny motýlů nejen Dačicka, ale celé této části Českomoravské vrchoviny a z praktického hlediska pak upozorňují na rizika vyplývající z radikálních změn v zemědělském hospodaření ve volné krajině v posledních desetiletích. Z hlediska ochrany přírody byla zásadním způsobem prokázána opodstatněnost periodického kosení těchto typů biotopů a tím i účelnost dosud vynaložených finančních prostředků. Význam zkoumané lokality dokládá mj. výskyt několika druhů, které jsou vázány pouze na nejzachovalejší stepní biotopy střední Evropy jako např. makadlovka Sophronia ascalis, kropenatec čičorkový (Tephrina arenacearia) či můra žlutavá (Hadena luteago). Rovněž na základě příležitostných nálezů zástupců dalších skupin bezobratlých (např. brouků a pavouků) lze vyzdvihnout mimořádnou biologickou hodnotu xerotermních trávníků v rámci celého regionu. Kromě druhů zákonem chráněných dle přílohy vyhlášky č. 395/1992 Sb. (kudlanka nábožná Mantis religiosa, majka obecná Meloe proscarabeus, majka Meloe scabriusculus, zlatohlávek Oxythyrea funesta, prskavec menší Brachinus explodens, otakárek fenyklový Papilio machaon) zde byla rovněž zjištěna řada dalších druhů Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky - Bezobratlí (Farkač a kol. 2005). Velmi významná je dále skutečnost, že předmětné lokality vytváří komplex v doletové vzdálenosti od sebe, což je naprosto nezbytné pro existenci metapopulační struktury jednotlivých druhů. Suché stráně s roztroušenými keři a stromy jsou také velmi vhodným prostředím pro řadu druhů obratlovců, zejména plazy (např. užovka hladká Coronella austriaca, ještěrka obecná Lacerta agilis) a drobné druhy ptáků (strnad luční Miliaria calandra, ťuhýk obecný Lanius collurio, bramborníček hnědý Saxicola rubetra, bramborníček černohlavý Saxicola torquata ). Vzhledem k tomu, že z pohledu biodiverzity rostlinných a živočišných druhů i rostlinných společenstev představují dané lokality velmi cennou vegetaci, měla by být vyvinuta maximální snaha o jejich záchranu. Lokalizace Projekt Záchrana společenstev suchých trávníků v údolí Vápovky bude realizován na pěti oddělených lokalitách v k.ú. Bílkov, Jersice a Červený Hrádek u Dačic na celkové ploše 4,54 ha (viz mapa č. 1 a 2, tabulka č. 1). Ve všech případech se jedná o suché stráně v údolí vodního toku, které nebyly dlouhodobě obhospodařované. Tabulka č. 1. Popis lokalit Číslo název lokality Katastrální území Parcelní číslo Plocha pro opatření 1 Stráň u Bílkova Bílkov 559/1 0,31 2 Stráň u Dolnojersického mlýna Jersice 64/3; 61/4; 65; 67/29 0,87 3 Stráň severně od Jersic Jersice 312/5; 312/6; 312/4 1,53 4 Stráň na přítoku Jersického rybníka 5 Stráň Záhonky u Červeného Hrádku Jersice 225/9;225/8;225/7;225/6;225/5; 225/4;225/3;225/2;225/1; 192/18;192/19 0,89 Červený 169/9 0,96 Hrádek 3
Popis opatření 1. Managementové zásahy Projekt spočívá především v obnově šetrného hospodaření na výše jmenovaných lokalitách. Jedná se o tato opatření: 1a) Asanační opatření: selektivní probírka náletových dřevin a odstranění stařiny Ve všech případech se jedná o dlouhodobě neobhospodařované plochy, které proto částečně zarůstají náletovými dřevinami a zároveň se zde nahromadila značná vrstva stařiny. V prvním roce projektu je proto plánována selektivní probírka těchto náletových dřevin a kosení všech ploch s následným pečlivým vyhrabáním a odstraněním nahromaděné biomasy. Probírka dřevin bude provedena tak, aby na lokalitách byly zachovány rozptýlené skupinky perspektivních jedinců různých původních druhů dřevin (např. hlohy, duby, některé polykormony trnky). Kosení bude provedeno mozaikovitě, ručně vedenou sekačkou a křovinořezem. 1b) Pravidelná péče: pastva ovcí a kosení Hlavním opatřením následné pravidelné péče bude extenzivní oplůtková pastva ovcí. Pastva ovcí bude probíhat v dřevěných ohradách, které budou na jednotlivých lokalitách instalovány v rámci tohoto projektu. To zajistí udržitelnost provedených zásahů i do budoucna. Jednotlivé lokality budou přepásány postupně po částech, přičemž budou rozděleny do vhodných segmentů dle počtu zvířat a velikosti pasené plochy. Na lokalitě Stráň u Bílkova a na části lokality Stráň u Dolnojersického mlýna bude z logistických důvodů jako pravidelná údržba zavedeno pouze mozaikovité ruční kosení. Po ukončení projektu je plánováno pokračovat v následné péči o předmětné lokality stejnými metodami. Tabulka č. 2. Opatření na jednotlivých lokalitách v hektarech název Prvotní zásah Následná údržba Probírka Ruční kosení a Pastva ovcí Ruční kosení dřevin vyhrabání stařiny Stráň u Bílkova 0,0386 0,2698 0 0,3084 Stráň u Dolnojersického mlýna 0 0,8671 0,5442 0,3229 Stráň severně od Jersic 0,1064 1,4191 1,5255 0 Stráň na přítoku Jersického rybníka 0 0,8867 0,8867 0 Stráň Záhonky u Červeného Hrádku 0,0552 0,9018 0,957 0 2. Monitoring vlivu opatření V rámci projektu je plánován monitoring vlivu prováděných opatření na nejvýznamnější skupiny živočichů a rostlinná společenstva. V rámci dotačního projektu bude proveden základní průzkum stávajícího/počátečního stavu lokalit z hlediska vybraných skupin organismů. Plánován je i monitoring v průběhu následné péče po ukončení projektu, aby se srovnáním výsledků jednotlivých průzkumů mohl zhodnotit vliv provedených opatření a pravidelné péče na biodiversitu lokalit. 2a) Monitoring rostlinných společenstev a druhů Sledování vlivu realizovaných opatření na rostlinná společenstva bude provedeno prostřednictvím fytocenologických snímků na ploše 16 m 2 na každé předmětné lokalitě. Plocha bude fixována 4
v terénu před započetím managementových opatření. V následujících letech budou odečítány změny vegetace na každém fytocenologickém snímku. V průběhu projektu bude také proveden inventarizační soupis všech zaznamenaných rostlinných druhů. 2b) Monitoring vybraných druhů bezobratlých V rámci bezobratlých živočichů bude sledován stav populací nejvýznamnějších zástupců z bioindikačně důležitých skupin brouků, pavouků a denních motýlů. Monitoring bude prováděn standardními entomologickými metodami na základě několika opakovaných návštěv během vegetační sezóny. 2c) Monitoring ptáků Pro monitoring ptáků bude použita metoda mapování hnízdních okrsků, která je založena na několika opakovaných sčítáních jedinců v hnízdním období. Zaznamenáváni jsou všichni registrovaní ptáci s důrazem na jejich teritoriální chování (např. zpěv) a současné jsou registrovány skupiny jedinců a nálezy hnízd tzv. kombinovaná mapovací metoda. Publicita a propagace projektu Publicita a propagace projektu proběhne dle pravidel dotačního programu. Projekt bude prezentován na webových stránkách žadatele. Na všech pěti lokalitách budou umístěny pamětní desky. Pro veřejnost bude zorganizována jedna terénní exkurze s odborným výkladem a prezentací projektu. Časový harmonogram Projekt je plánován na dva roky: 2014 a 2015. Ukončen bude 31.12.2015 Aktivita 2014 2015 Probírka dřevin X Asanační kosení X Instalace ohrad X Pastva ovcí X Následné kosení X Monitoring X X Exkurze X 5
Mapa č. 1 Přehledová mapa lokalit v k.ú. Jersice a Červený Hrádek 6
Mapa č. 2 Lokalita v k.ú. Bílkov 7
Soulad se strategickými dokumenty Projekt je plně v souladu s Koncepcí ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje. Projekt je v souladu s hlavními cíli této koncepce, mezi něž patří zachování a aktivní tvorba rozmanité, esteticky vyvážené a ekologicky stabilní krajiny; zachování a zvýšení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů; zajištění ochrany a managementu mimořádně hodnotných segmentů krajiny (, prvků ÚSES); zachování rozmanitosti krajiny a biotopů nezbytných pro život populací zvláště chráněných a dalších významných druhů rostlin a živočichů; zvyšování ekologické stability zemědělské krajiny a přirozené biodiversity včetně podpory pravidelného kosení travních porostů především v botanicky cenných lokalitách. Projekt je také v souladu se Státní politikou životního prostředí ČR: jednou z prioritních oblastí je ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti. Projekt je také v souladu se Státním programem ochrany přírody a krajiny ČR: je plně v souladu s cíli tohoto programu týkajícími se krajiny (bod 3.1), její ekologické stability a udržitelného využívání; travních porostů (bod 3.2) zachování a obnova druhově a morfologicky pestrých travních porostů; a druhů (bod 3.4) udržení populací původně planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů. Lokality jsou součástí Plánů ÚSES Hříšice a Červený Hrádek jako interakční prvky nebo lokální biokoridory. Rozpočet projektu Rozpočet projektu je založen na základě dokumentu Náklady obvyklých opatření pro posuzování OPŽP přepočteno na plochu: 1. Kosení v prvním roce: ručně vedenou sekačkou a křovinořezem s vyšší svažitostí terénu a dlouhodobě neobhospodařované (celkem 50% navýšení za ztížené podmínky), tedy 27 000/ha 2. Kosení v druhém roce: ručně vedenou sekačkou a křovinořezem s vyšší svažitostí a členitým terénem (celkem 35% navýšení za ztížené podmínky), tedy 24 300/ha 3. Odstranění náletu nad 1 m výšky s navýšením 30% za svažitost, tedy 39 000/ha 4. Extensivní oplůtková pastva ovcemi: 20 500/ha 5. Pevné dřevěné ohrazení: 200/m Všechny managementové práce včetně výroby a instalace dřevěných ohrad budou řešeny subdodavatelsky. Lokalita opatření plocha Cena bez dph Cena s dph Stráň u Bílkova Asanační kosení 0,2698 ha 7285,- 8815 Probírka dřevin 0,0386 ha 1505,- 1821 Následné kosení 0,3084 ha 7494,- 9068 Stráň u dolnojersického mlýna Stráně severně Jersic Asanační kosení 0,8671 ha 23412,- 28329 Následné kosení 0,3229 ha 7846,- 9494 Instalace ohrad 360 m 72 000,- 87120 Pastva ovcí 0,5442 ha 11 156,- 13499 Probírka dřevin 0,1064 ha 4150,- 5020 Asanační kosení 1,4191 ha 38 316,- 46362 Instalace ohrad 987 m 197 400,- 238854 8
Pastva ovcí 1,5255 ha 31 273,- 37840 Stráň na přítoku Asanační kosení 0,8867 ha 23 941,- 28969 Jersického rybníka Instalace ohrad 813 m 162 600,- 196746 Pastva ovcí 0,8867 ha 18 177,- 21994 Stráň Záhonky u Probírka dřevin 0,0552 ha 2 153,- 2605 Červeného Hrádku Asanační kosení 0,9018 ha 24349,- 29462 Instalace ohrad 812 m 162 400,- 196504 Pastva ovcí 0,957 ha 19 619,- 23739 Celkem 815075,- 986241 Monitoring ptáků bude řešen odbornými zaměstnanci žadatele: 5 x dvě osoby (220kč/hod * 8 hodin) + cestovné 32km*5kontrol*7kč/km, to celé v roce 2014 a stejně v roce 2015 + 2 dny zpracování dat (220*8*2), celkem 44 480 kč. Entomologický a fytocenologický monitoring bude řešen subdodavatelsky: počítáno stejná intenzita jako pro monitoring ptáků: Entomologický průzkum: 44 480 Kč Fytocenologický průzkum: 44 480 Kč Exkurze pro veřejnost: 4 odborníci * 8 hodin * 220Kč/hod + cestovné 32km*7kč/km; celkem 7264,- Trvalá pamětní deska: 5*2000, celkem 10 000,- položka jednotka Počet jednotek Cena/jednotku bez dph Celkem bez dph Celkem s dph Mzdové náklady Monitoring ptáků hodina 192 220 42240,- 42240,- exkurze hodina 32 220 7040,- 7040,- Cestovní náhrady km 352 7 2464,- 2464,- Služby Management Tabulka výše 815075,- 986 241,- Fytocenologický Jeden 2 22240,- 44480,- 53 821,- monitoring rok Entomologický Jeden 2 22240,- 44480,- 53 821,- monitoring rok Pamětní desky deska 5 1653 8265,- 10000,- Celkem 1 155 626,- 9
Detailní popis jednotlivých lokalit a fotodokumentace Stráň u Bílkova Prudká jv. orientovaná skalnatá stráň nad nivou Vápovky na jz. okraji obce je typickou ukázkou xerotermní vegetace Dačicka. Původně se jednalo o zcela holé obecní pastviny, které do současnosti již z větší části zarostly nálety dřevin a křovin. Stále zde však zůstala zachována část cenné nelesní xerotermní vegetace suchých acidofilních trávníků blízké sv. Koelerio-Phleion phleoidis s početnou populací kriticky ohroženého druhu divizny ozdobné (Verbascum speciosum). Divizna ozdobná je druhem jv. Evropy, přes Turecko a Zakavkazí zasahuje až do sz. Iránu. V ČR leží severní hranice jeho výskytu. Za autochtonní se na našem území považovaly lokality na Podyjí a u Dačic. Výskyt v Bílkově a okolí není botanické veřejnosti všeobecně znám, přestože se zde vyskytuje dlouhodobě, podobně jako v případě Toužína u Dačic. Existují spory o původnosti druhu na území ČR. Podle situace na Dačicku se zdá, že by výskyt divizny ozdobné mohl souviset s ranně středověkým osídlením oblasti, jelikož z Bílkova i z Toužína je dokumentován výskyt starých tvrzí. Druh by pak bylo možné považovat za jeden ze starých archeofytů naší květeny. Dle druhé hypotézy by se mohlo jednat o reliktní exklávní výskyt, který souvisí s napojením údolí Moravské Dyje na oblast Podunají. Bez podrobného molekulárního studia problém nelze rozluštit. Jelikož se v blízkosti Bílkova jedná o jednu ze tří předpokládaných autochtonních oblastí výskytu druhu v ČR, je zásadní lokalitu zachovat. Kromě divizny ozdobné se na lokalitě vyskytují další regionálně významné teplomilné a světlomilné druhy (Asperula cynanchica, Centaurea stoebe, Festuca rupicola, Jovibarba globifera C3, Sanquisorba minor a Veronica verna C4a), z nichž některé jsou hodnoceny jako vzácné a ohrožené v rámci celé ČR. Bez obnovy pravidelné seče nebo pastvy bude pokračovat degradace rostlinných společenstev vlivem expanze konkurenčně silných druhů trav, ruderální vegetace a křovin. 10
Obr. 3: Rámcové porovnání krajinného kontextu lokality Stráň u Bílkova v roce 2011 (www.mapy.cz) a v roce 1953 (kontaminace.cenia.cz). Na historickém snímku je vidět původní velikost zcela bezlesých xerotermních strání navazujících přímo na sídla na okraji obce. 11
Obr. 4: Lokalita Stráň u Bílkova vyznačení celkové plochy (žlutá linie) v rámci katastrální mapy, na které budou provedena výše jmenovaná opatření (selektivní prořezávka a kosení). 12
Obr.5: Fotodokumentace stávajícího stavu lokality Stráň u Bílkova 13
14
Stráň u Dolnojersického mlýna Lokalitu přestavuje mírný jv. orientovaný svah nad údolím Vápovky, který se nachází sz. směrem na dohled obce Jersice. Jedná se o druhově bohaté a květnaté trávníky na ploše starého sadu, místy zarůstající mezofilními křovinami a nálety dřevin. Z fytocenologického pohledu se jedná o nesmírně obtížně hodnotitelnou vegetaci, která vykazuje prvky mezofilních (sv. Arrhenaterion elatioris), suchých širokolistých (sv. Bromion erecti) i podhorských trávníků (sv. Violion caninae). Celkově převládá charakter suchého křídla ovsíkových luk (as. Ranunculo bulbosi-arrhenateretum). Z travních dominant se zde výrazně uplatňuje Briza media, Avenula pubescens a Arrhenatherum elatius, vtroušeně se vyskytují Koeleria pyramidata, Anthoxantum odoratum, Anthylis vulneraria, Campanula patula, Centaurea scabiosa, Centaurea jacea, Leontodon hispidus, Galium verum, Thymus pulegioides, Hieracium pilosella, Sanguisorba minor, Leuanthemum vulgare agg., Knautia arvensis, Viola canina, Viola hirta aj. Vzhledem k tomu, že trávníky byly aspoň z části ještě donedávna pravidelně koseny, patří plocha stráně k nejzachovalejším a druhově nejpestřejším trávníkům tohoto typu v regionu. Lokalita je významná také svou rozlohou, jelikož podobné trávníky se v této oblasti zachovaly většinou jen v plošně nepatrných fragmentech. Bez obnovy pravidelné seče nebo pastvy bude pokračovat degradace rostlinných společenstev vlivem expanze konkurenčně silných druhů trav a křovin. 15
Obr. 6: Rámcové porovnání krajinného kontextu lokality Stráň u Dolnojersického mlýna v roce 2011 (www.mapy.cz) a v roce 1953 (kontaminace.cenia.cz). 16
Obr. 7: Lokalita Stráň u Dolnojersického mlýna vyznačení ploch v rámci katastrální mapy, na které budou provedena opatření: žlutá linie: kosení; červená linie: asanační kosení a následná pastva, tato linie také vyznačuje umístění dřevěné ohrady Obr.8: Fotodokumentace stávajícího stavu lokality Stráň u Dolnojersického mlýna 17
18
Stráně severně Jersic Jedná se o rozsáhlé bezlesé svažité stráně místy s drobnými skalními výchozy nad nivou Vápovky vzdálené asi 1 km severně od obce Jersice. Stejně jako v předchozích případech se jedná o enklávu původní vegetace suchých trávníků, které lze hodnotit nejblíže suchým acidofilním trávníkům sv. Koelerio-Phleion phleoidis, které obsahují prvky typické pro suché širokolisté trávníky sv. Bromion erecti, mezofilní suché louky as. Ranunculo bulbosi- Arrhenateretum a podhorské trávníky sv. Violion caninae. Na místech s mělkou půdou v místech skalních výchozů je maloplošně zachovaná vegetace mělkých půd sv. Hyperico-Scleranthion perennis. Luční společenstva jsou silně degradována dlouhodobou absencí hospodaření. V místech splachů ze sousedního pole je vegetace i značně ruderalizovaná. Ve vegetaci se silně uplatňuje expanzní ovsík (Arrhenatherum elatius), na nejvíce ruderalizovaných místech je dominantní pýr plazivý (Elytrigia repens). Původní druhová garnitura je stále zachovaná jen má vzhledem k silné vrstvě stařiny a expanzi konkurenčně silných druhů menší plošné zastoupení. Vyskytuje se zde např. Koeleria pyramidata, Phleum phleoides, Avenula pubescens, Centaurea scabiosa, Briza media, Fragaria viridis, Neslia paniculata, Silene nutans, Lychnis viscaria, Viola canina, Viola hirta, Thymus pulegioides, Scleranthus perennis aj. Ze vzácných a ohrožených druhů byl vzácně zaznamenán jalovec obecný (C3) a několik jedinců divizny ozdobné (C1). Bez obnovy pravidelné seče nebo pastvy bude pokračovat degradace rostlinných společenstev vlivem expanze konkurenčně silných druhů trav a křovin. 19
Obr. 9: Rámcové porovnání krajinného kontextu lokality Stráně severně Jersic v roce 2011 (www.mapy.cz) a v roce 1953 (kontaminace.cenia.cz). 20
Obr. 10: Lokalita Stráně severně Jersic vyznačení celkové plochy v rámci katastrální mapy, na které budou provedena opatření (selektivní prořezávka, asanační kosení a následná pastva). Linie zároveň ukazuje umístění dřevěných ohrad. 21
Obr.11: Fotodokumentace stávajícího stavu lokality Stráně severně Jersic 22
23
Stráně na přítoku Jersického rybníka Lokalitu tvoří dvě protilehlé, různě svažité stráně na obou stranách uzavřeného údolí nad bezejmenným levobřežním přítokem Vápovky vzdálené asi 800 m sv. od obce Jersice. Stejně jako v případě předchozích lokalit se jedná o suché, druhově bohaté trávníky nevyhraněného charakteru. V případě mírně svažité stráně vjv. orientace se jedná o louky spíše mezofilního charakteru (as. Ranunculo bulbosi-arrhenateretum) s prvky suché větve podhorských trávníků sv. Violion caninae (Avenula pubescens, Anthoxanthum odoratum, Carlina acaulis, Ranunculus bulbosus, Knautia arvensis, Briza media, Thymus pulegioides, Leontodon hispidus, Koeleria pyramidata, Carex caryophyllea, dianthus deltoides, Galium verum, Viola canina, Viola hirta, Centaurea jacea aj.) Místy jsou trávníky silně druhově ochuzené zasažené silnou expanzí třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Je možné, že před kolektivizací zde mohli být zastoupeny i menší pole. Na protějším, prudkém svahu z. orientace má vegetace více xerotermní charakter, hodnotitelná jako nevyhraněná společenstva sv. Koelerio-Phleion phleoidis, místy výraznou tendencí k suchému křídlu sv. Violion caninae. Druhové složení je obdobné, jen ve vegetaci místy výrazně dominuje Phleum phleoides a vyskytuje se více Sanguisorba minor, Potentilla verna, Thymus pulegioides aj. Bez obnovy pravidelné seče nebo pastvy bude pokračovat degradace rostlinných společenstev vlivem splachů z okolních polí a expanze konkurenčně silných druhů trav. Při náhodné návštěvě této lokality v létě tohoto roku zde byla jako zatím na jediném místě v celém Jihočeském kraji nalezena bohatá populace kriticky ohrožené kudlanky nábožné (Mantis religiosa). Péče o lokalitu tak bude probíhat s ohledem na ekologické nároky tohoto významného teplomilného představitele naší fauny. 24
Obr. 12: Rámcové porovnání krajinného kontextu lokality Stráň na přítoku Jersického rybníka v roce 2011 (www.mapy.cz) a v roce 1953 (kontaminace.cenia.cz). Na historickém snímku je vidět stav lokality ještě v předkolektivizačním stavu. 25
Obr. 13: Lokalita Stráň na přítoku Jersického rybníka vyznačení celkové plochy v rámci katastrální mapy, na které budou provedena výše jmenovaná opatření (kosení a následná pastva). Linie také ukazuje umístění dřevěné ohrady. 26
Obr.14: Fotodokumentace stávajícího stavu lokality Stráň na přítoku Jersického rybníka 27
28
Stráň Záhonky u Červeného Hrádku Lokalitu přestavuje mírný jjz. orientovaný svah nad údolím Vilímečského potoka při jeho ústí do Vápovky, který se nachází jižně nedaleko obce Červený Hrádek. Jedná se o druhově bohaté a květnaté trávníky, místy zarůstající mezofilními křovinami a expandujícími trávami. Stejně jako v předchozích případech se jedná o enklávu původní vegetace suchých trávníků, které lze hodnotit nejblíže suchým acidofilním trávníkům sv. Koelerio-Phleion phleoidis, které obsahují prvky typické pro suché širokolisté trávníky sv. Bromion erecti, mezofilní suché louky as. Ranunculo bulbosi-arrhenateretum a podhorské trávníky sv. Violion caninae. V místech splachů ze sousedního pole a dlouhodobě neobhospodařovaných plochách je vegetace i značně ruderalizovaná. Ve vegetaci se silně uplatňuje expanzní ovsík (Arrhenatherum elatius). Původní druhová garnitura je stále zachovaná. Vyskytuje se zde např. Koeleria pyramidata, Phleum phleoides, Avenula pubescens, Centaurea scabiosa, Briza media, Fragaria viridis, Silene nutans, Lychnis viscaria, Viola canina, Viola hirta, Thymus pulegioides, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum aj. Ze vzácných, ohrožených a regionálně významných druhů byl zaznamenán rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata), divizna jižní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum) a smělek štíhlý (Koeleria macrantha). Bez obnovy pravidelné seče nebo pastvy bude pokračovat degradace rostlinných společenstev vlivem expanze konkurenčně silných druhů trav a křovin. Obr. 15: Rámcové porovnání krajinného kontextu lokality Stráň Záhonky u Červeného Hrádku v roce 2011 (www.mapy.cz) a v roce 1953 (kontaminace.cenia.cz). 29
Obr. 16: Lokalita Stráň Záhonky u Červeného Hrádku vyznačení celkové plochy (červená linie) v rámci katastrální mapy, na které budou provedena opatření (selektivní prořezávka, asanační kosení a následná pastva). Červená linie ukazuje také umístění dřevěné ohrady. Obr.17: Fotodokumentace stávajícího stavu lokality Stráň Záhonky u Červeného Hrádku 30
31