(od r. 1492, od objevení Ameriky) Feudální společenský řád ze středověku ještě přetrvával, ale rychlý rozkvět výroby a obchodu se stal základem kapitalistického výrobního hospodářství. Vznikaly manufaktury, zdokonalovala se výroba, rozšiřoval se i obchod mezi světadíly. Vznikla třída buržoazie, vlastnící kapitál a výrobní prostředky, a proletariát (nemajetný pracující lid). V 15. a 16. stol. se vyvíjely přírodní vědy, které způsobily převrat v myšlení lidí: - církevní dogmata ztrácela na věrohodnosti - objevení Ameriky potvrdilo kulatost Země - zdokonalila se chemie - lékařské vědy využívaly poznatky z pitev - vynález knihtisku Všechny změny ve vývoji společnosti ovlivnilo filozofické hnutí (myšlenkový proud) (nezávislost osobnosti na církevní dogmatice) - vznikla v Itálii - vyjadřuje myšlenky, které chtěly křísit antický vztah k životu, opírá se o racionální myšlení, o poznatky ve fyzice a matematice - 1) Leon Battista Alberti (1404-1472) Deset knih o architektuře 2) Giocomo Barozzi da Vignola (1507 1573) Pravidla pěti řádů = tabulky, moduly 3) Andrea Palladio (1508 1580) Čtyři knihy o architektuře Renesance upouští od vysokých gotických staveb a vrací se k architektuře klasické harmonie a rozměrově nabývá lidské měřítko. - stavby se rozvíjí do šířky, kterou zdůrazňují vodorovnými arch. prvky římsami (v jednotlivých podlažích, nad okny, pod okny, ) sokly a arkádami (= sloupy nebo pilíře spojené klenbovými pásy)
- renesance se vrací k masivnímu zdivu, vytlačuje opěrnou skeletovou soustavu gotiky - = kamenicky opracované kamenné zdivo, vytváří reliéfní plastiku = vícevrstvá barevná omítka s geometrickými a figurálními ornamenty - vzor v antice architrávový (řecký) = sloup a rovný překlad archivoltový (římský) = pilíř a oblouk - klenbový oblouk je půlkruhový, mírně lomený s žebrovými kleštinami pro zachycení šikmých tlaků - klenby křížové, valené - střešní kopule valená s lunetou křížová klášterní 1 oblouk 1.valené klenby 2 oblouk 2.valené klenby 3 žebro (průsečnice) 3 tupé žebro 4 povrchové přímky - za štítem je skryta sedlová střecha - tvar trojúhelníkový, po obvodě členěný,
obloučkový rozevřený obloučkový - táborský vlaštovčí ocasy vykrajovaný horizontálně členěný s pilastry - jednoduchá s dekorativním orámováním = šambránou - sdružená s rovným nadpražím s římsou, někdy ostění a nadpraží profilované, - trojdílné okno šambrána s ušima šambrána bosovaná dekorovaná šambrána sdružené s římsou syrský oblouk - nárožní arkýř čtyřboký nebo víceboký
- v zámecké architektuře - čtvercového nebo vícebokého půdorysu - s ochozem zdobený arkádami věž s arkádovým ochozem věž v horní části osmiboká lunetová římsa zakončovaní prvky čučky zábradlí z kuželek - balustrády příklady renesančních konzol rolwerk zavíjející ornament feston závěs z roušky, z ovoce
(1420 1500) (1377 1446) - perspektivní zobrazení - kopule dómu Santa Maria del Fjord - kostel S. Lorenzo ve Florencii (1500 1540) (1444 1514) - návrh a částečná realizace novostavby chrámu sv. Petra v Římě (na místě starokřesťanské baziliky (1483 1520) - Bramantův žák, architekt, ale hlavně malíř - začíná s výzdobou papežovy rezidence ve Vatikáně (1495 1564) - nejvýznamnější osobnost malíř, sochař, architekt, básník, filozof - pohřební kaple rodu Medici (bohatá bankéřská rodina ve Florencii) - pracoval na stavbě chrámu sv. Petra v Římě - maloval Sixtinskou kapli - mramorová socha Davida představuje nový realistický styl (1452 1519) - malíř, sochař, matematik, fyzik, architekt, astronom - obraz Poslední večeře (1497) - obraz Mona Lisa (1502) (1540 1580) (1507 1573) - pracoval na stavbě chrámu sv. Petra po Michelangelovi - teoretik umění kniha O pěti řádech umění - zaměřil se na výstavbu města Vicenza - renesance se u nás uplatňuje v architektuře světských staveb zámků, paláců, radnic, obytných domů, u církevních staveb se objevuje spíše v detailech (věže, okna, v gotických kostelech) - vzorem jsou stavby italské renesance - přizpůsobuje se domácím tradicím a podmínkám
- nové sídlo šlechty (větší komfort než ve hradech) - dispozice 4-křídlové uzavřené nebo 3-křídlové otevřené - Jindřichův Hradec, Mělník, Telč, Litomyšl, Opočno, Bučovice, Třeboň 4-křídlový uzavřený arkády na sloupech a pilířích malé arkády na nádvoří arkádové nádvoří zámku jindřichohradeckého zámku 1590 1592 v Moravském Krumlově 1557-1562 - geometrický rozvrh porostu, přesný sestřih, cestičky písčité a výsadba záhonů do přesných ornamentů - fontány, kašny, letohrádky - zahrada Pražského hradu, zámecká zahrada v Telči, v Bučovicích, královský letohrádek na Pražském hradě Belvedér
- radnice s vysokými věžemi - masný krám střední loď komunikační, v bočních lodích prodejny - obytný dům hloubková dispozice s domovními štíty různých tvarů, fasáda zdobena sgrafitem renesanční radnice ve Volyni radnice v Litoměřicích Dům Granovských v praze (Ungelt) 1560 - malé kapličky - boží muka = sloup nebo pilíř se skříňkou na obrázek, nahoře s křížem, umístěná ve volné krajině, v polích - navazuje na vrcholnou renesanci a vnáší do architektury dynamické prvky - ustupuje od přísných forem a tvarů, které byly dány architektonickými učebnicemi - (je v opozici) - -, neklidem, nečekaným překvapením, volným dekorem - baroko se uplatnilo nejen v architektuře, ale i v malířství, sochařství, literatuře, filozofii,
- dosahuje se jí kombinací křivek a přímých linií (vše zachyceno v pohybu) - způsoby zobrazování vyvolávají dojem reálného prostoru - cihly - barevný umělý mramor = směs sádry a klihové vody - štuková omítka (štukatérské práce dosahují vrcholu) - světlé odstíny - časté pozlacování soch a architektonických prvků - rané baroko asi 1600-1690 - vrcholné baroko 1690-1740 - pozdní baroko = rokoko asi 1740-1780 (asi 1600 1690) zdi byly plasticky členěny nikami, výklenky, předsazenými sloupy, polosloupy, pilastry = nosný, hlavně dekorativní prvek vystupující (1/2); 2/3; 3/4) v celé výšce ze zdi, lze rozeznat patku, dřík, hlavici, nejčastěji polokruhový půdorys = svislý stavební prvek plochý, jen mírně vystupuje z plochy zdi fasáda - pilastry, sokl pásová bosáž fasáda polosloup, bosované přízemí
velká tvarová rozmanitost s motivem klenáků polokruhové - kostel plastiková šambrána s ušima často s prsténcovou bosáží, někdy s horním oknem, někdy s předsazenými sloupy nesoucí balkón A s prsténcovou bosáží, B s obelisky, C s prsténcovou bosáží a oknem, D s balkónem na předsazených sloupech iónský a korintský, v interiéru spirálovitě točené trojúhelníkové, segmentové, poměrně nízké, ve vrcholech sochy doplňuje barokní stavby sochy, plastiky, vázy, plastické drobnosti
(1690 1740) je období dynamického baroka a vynikajících umělců - Kryštof Dientzenhofer (1655 1722) - jeho syn Ignác Kilián Dientzenhofer (1689 1751) - Giovanni Batista Alliprandi (1665 1720), ostatní typy řada tvarových variant akant, páska, mřížka, mušle mřížka plastický akant páska mušle mansardové, vikýře věžové stavby střechy cibulové, zvonové A,B cibulová C,D cibulová s lucernou E zvonová F zvonová s lucernou G zvon. mansardová
bohatost tvarů, plocha se plasticky vydouvá bohatě zdobeny, doplněny figurálními plastikami, atlanty (plastika muže nesoucí břemeno) často čtyřboké, pootočené S vrcholným barokem se objevuje zvláštní forma baroka = gotizující barok: - stavby (arch. J. B. Santini) rekonstrukce gotických chrámů - barokní gotika neopisuje a nenapodobuje gotiku, ale některé prvky gotické (lomený oblouk, žebra, opěrný systém) začleňuje do barokní stavby (asi 1740 1780) - rokoko není samostatný architektonický sloh - je dekorací (zdobením) na barokních stavbách - ornamentika vykrajovaná, nesymetrická
- = rokokový dekor, asymetrický, tvaru S nebo C - rekonstrukce původně gotických chrámů a stavby nové - kostely = mistrovská díla z období vrcholného baroka - morové nebo mariánské sloupy zpravidla sloup se sochou P. Marie a sochami patronů, ochránců před morem - na venkově boží muka a malé kapličky - kláštery - rozsáhlá hospodářská centra = komplexy budov různého účelu věž barokní gotika kopule kostel sv. Mikuláše na Malé Straně Loreta v Praze (Dientzenhoferové)
- sídlo šlechty domácí i přistěhovalé - vývoj dispozice zámku = prostor uvnitř podkovité dispozice barokního zámku, vpředu ozdobně uzavřený mříží se vstupní bránou = ústřední sál v 1. patře, opatřen kopulí dominanta zámku A uzavřená 4-křídlová, B čelní křídlo s hl. vstupem se snižuje (portál nebo věž) C podkovitá dispozice (z uzavřeného dvora = čestný dvůr), D čestný dvůr se zvětšuje o hospodář. Budovy Zámek v Jemništi podkovitá dispozice s čelním dvorem - F.M.Kaňka 1724 - řešena na osu zámku - zahrad. objekty - fontány, jezírka, plastiky (vázy) - gloriety (ozdob. sloup. stavba v parku na vyvýšeném místě) - sala terrena (otevřená trojosá stavba k odpočinku, k pohoštění, poslechu hudby dekorace zahrad - vázy vyhlídkový zahradní pavilon
barokní dům dva typy: 1) s bohatě zdobenou fasádou a štítem, hluboký do dvora 2) s mansardovou střechou a štítovými vikýři domovní znamení nad vchodem úzká dispozice široká dispozice