VWS MEMSEP s.r.o. U Nikolajky 1070/13 150 00 Praha 5 Tel.: 251 561 468, fax: 251 561 469 e-mail: vwsmemsep@veoliawater.com www.memsep.cz Jsme členem mezinárodní skupiny Veolia Water Solutions & Technologies Dodáváme úpravny vody a čistírny odpadních vod pro široké spektrum našich zákazníků z oblastí jako jsou: energetika chemický průmysl farmaceutický průmysl potravinářský průmysl mikroelektronika atd. Nabízíme komplexní služby od prvních konzultací až po realizaci úpraven vody a čistíren odpadních vod.
Ten čas šíleně letí Vždyť to bylo nedávno, co bylo časopisu 50 a už jsou tu zase další kulatiny! Časopis se dostal do věku, který máme v podvědomí spojen s odchodem do důchodu. Jsem si ale skoro jistý, že se ani nenaděju a uteče dalších deset let a časopis i nadále tady bude. To bych se už ale měl pomalu chystat do důchodu i já. Ale obávám se, že ten si budu muset ještě nadlouho odříci. To zase ale není tak velký problém, když práce baví. Co časopis čeká? Kam by měl směřovat? Nad tím se zamýšlí předseda redakční rady, pan profesor Wanner, v úvodním příspěvku. Já už teď mám nachystaný příspěvek do prosincového čísla, kterým tu šedesátku završíme. Bude se týkat mého sledování toho, o čem se za ta desetiletí v časopise psalo. Posloužilo mi k tomu zjišťování četnosti různých klíčových slov v názvech článků: čištění, havárie, přehrady, meliorace, revitalizace, kvalita atd. apod. etc... Je vidět, jak některé pojmy, kdysi hojné, dnes skoro v klíčových slovech nenajdete. Jiné na čas zmizely, aby se zase začaly postupně objevovat, třeba závlahy. Objevila se i nová slova: například revitalizace. Nebo o financích se před léty také skoro vůbec nepsalo. No uvidíme, jaká bude náplň letošního roku. Myslím, že bychom měli i sdělit, co jsme s novým rokem upravili, změnili. Jednak se nám nejednou stalo, že třeba až půl roku po zvřejnění nějakého článku se někdo ozval, že s tím či oním nesouhlasí, že má připomínku k metodice apod. Po tak dlouhé době už ale ani nemá cenu reakci otiskovat. Na druhou stranu bychom byli rádi, kdyby časopis byl více dvojcestný, tedy nejen od autora ke čtenáři, od redakce k odběrateli. No a zjistili jsme, že vyvolat diskusi je velice složité. Složitější než sehnat inzerát či článek, i když to bývá také někdy fuška. Tyto skutečnosti jsme se rozhodli zohlednit v tom, že za každým hlavním článkem nebo některými dalšími příspěvky bude sdělení o tom, že k článku se čtenáři mohou vyjadřovat po dobu cca dvou měsíců po vyjití. Věříme, že takto explicitní pobídnutí k diskusi ji i vybudí. V tomto čísle si myslím, že by za komentář stál třeba rozhovor s ředitelem SFŽP, panem Štěpánkem, nebo Slovo na závěr pana Vučky, v němž se zabývá odklízením sněhu do řek. Chtěli bychom, aby v časopise bylo i více článků strategických. Budeme jistě čerpat i z vystoupení účastníků na semináři Úběžníky, pořádané firmou ASIO, za což jí patří díky. Zajímavé byly např. příspěvky pánů Maršálka a Durase zpochybňující věčnou pravdu o tom, že je třeba na ČOVkách odstraňovat co nejvíce dusíku, nebo pan Wanner zdůraznil, že v cizojazyčné literatuře už se neuvádí odpadní voda, nýbrž spotřebovaná voda a hledají se další cesty jejího využití. Pan Vykydal zapochyboval o tom, že obor bude od roku 2015 samofinancovatelný, jak by dle představ EU měl být. No, co přednáška, to opravdu přínos pro účastníky. Snad autoři najdou čas, aby své postřehy přetavili do článků. Aby se nám lépe komunikovalo s autory, upravili jsme i pokyny autorům, které najdete na www.vodnihospodarstvi.cz a také jsme je v tomto čísle otiskli na straně 18. Co dalšího se změnilo? Čistírenské listy se přejmenovaly na Listy CzWA a převzaly obdobnou grafickou podobu jakou má VTEI. Trochu jsme upravili rozměr časopisu tak, aby měl standardní rozměr A4. Ještě pár úprav a oprav jsme udělali, ale ty ani nestojí za řeč, jelikož je při zběžném prohlídnutí časopisu ani nepostřehnete. Taktéž si dovoluji připomenout, že na www.vodnihospodarstvi. cz ke kompletnímu ročníku 2008 přibyl již i celý ročník 2009. Věříme, že pomůže v orientaci a v rychlém hledání, kterému slouží i zvlášť vedený elektronický rejstřík věcný i jmenný, kde najdete všechny články a autory od prvého vydání v roce 1951. Taktéž zde najdete novou záložku recenze, kam každému zdarma zavěsíme krátkou upoutávku na publikace s vodohospodářskou tematikou (bude-li zájem, mohou to být i diplomové, habilitační a podobné práce). Dovolím si na počátku šedesátého roku existence časopisu Vám poděkovat za přízeň a poprosit Vás o co největší spoluúčast při tvorbě časopisu. ASIO Vás zve na putovní únorové semináře Kam kráčíš H 2 O?. Informace na www.asio.cz, záložka Výstavy a semináře Ing. Václav Stránský
vodní hospodářství OBSAH CONTENTS 1/2010 Látky narušující hormonální rovnováhu organismů a celková toxicita odpadní vody Roční studie na ČOV v Brně-Modřicích (Jedličková, B.; Hilscherová, K.; Bláha, L.)...3 Kombinovaný přístup (Jáglová, V.)...6 Rozhovor měsíce: Petr Štěpánek, ředitel SFŽP ČR (Stránský, V.)...8 Možnosti uskladnenia anoxickej granulovanej biomasy v denitrifikačnom USB reaktore (Jonatová, I.; Galbová, K.; Drtil, M.; Babjaková, L.; Pagáčová, P.)...13 Bolí vás něco? Kolik léčiv od nás přiteče do ČOV? (Fuksa, J. K.; Svoboda, J.; Svobodová, A.)...16 Různé Šedesátka Vodního hospodářství a co nás ještě čeká v r. 2010 (Wanner, J.)...1 Strategický rámec udržitelného rozvoje...7 Právní předpisy...7 Pozvánky na konference Pitná voda, Cyanobakterie, Priehradné dni...20 Pokyny autorům...21 Firemní prezentace LentiKat s Biotechnologies: Biotechnologie Lentikats...10 VWS MEMSEP s.r.o.: Chemická úpravna vody v elektrárně Ledvice...11 Listy CzWA Nakládání se žlutými vodami a jejich využití v praxi (Holba, M.; Škorvan, O.; Plotěný, K.; Maršálek, B.)...I Fosforu v pracích prášcích a mycích prostředcích (Slavíček, M.)... IV Různé Studentská vědecká konference 2009 na Ústavu technologie vody a prostředí VŠCHT v Praze (Srb, M.)... VI Ocenění prof. Ing. Jiřího Wannera, DrSc. medailí prof. Emila Votočka... VIII Endocrine disruptors and overall cytotoxicity of waste water year round study at Waste Water Treatment Plant in Brno-Modřice (Jedličková, B.; Hilscherová, K.; Bláha, L.)...3 The Combined approach (Jáglová, V.)...6 Interview of the Month (Stránský, V.)...8 Storage of anoxic granulated biomass in denitrification USB reactor (Jonatová, I.; Galbová, K.; Drtil, M.; Babjaková, L.; Pagáčová, P.)...13 Do you fell some pains? How much pharmaceuticals we discharge to wastewater treatment plants? (Fuksa, J. K.; Svoboda, J.; Svobodová, A.)...16 Miscellaneous...1, 7, 20, 21 Company Section...10, 11 Letters of the CzWA Yellow water treatment and full-scale application (Holba, M.; Škorvan, O.; Plotěný, K.; Maršálek, B.)...I Phosphorus in washing powders and detergents (Slavíček, M.)... IV Miscellaneous...VI, VIII Asociace pro vodu ČR Odborná skupina Kaly a Odpady si Vás dovolují pozvat na tradiční bienální konferenci Kaly a odpady, která se bude konat ve dnech 23. a 24. června 2010 v Brně v hotelu Myslivna. Přihlášky příspěvků se stručným abstraktem příspěvku (maximálně 1/2 strany) zašlete nejlépe e-mailem do 25. března 2010 na adresu: Michal.Dohanyos@vscht.cz Info: CzWA Jana Šmídková, +420 543 235 303, +420 737 508 640, czwa@czwa.cz, www.czwa.cz
Šedesátka Vodního hospodářství a co nás ještě čeká v r. 2010 Uplynulých deset let Když nám páni redaktoři přinesli na redakční radu v prosinci 2009 ke schválení grafickou úpravu titulní stránky časopisu pro rok 2010, která vhodným způsobem upozorňuje čtenáře na výjimečný fakt, že časopis bude v tomto roce vycházet již 60 let, poněkud mě to zarazilo. Ne snad samotná 60, to je všeobecně známo, že Vodní hospodářství patří vedle Světa motorů k nejstarším odborným časopisům u nás. Spíše jsem si uvědomil, jak rychle uběhlo oněch deset let od doby, kdy jsme oslavovali 50 let vydávání časopisu. Vzpomínám si, že jsme tenkrát věnovali mnohem větší pozornost přípravám oslav této padesátky. Ale rok 2009 nebyl moc vhodný pro nějaké slavení a rok 2010 nebude asi o nic lepší. Ono i těch prvních devět let nového století uběhlo jakoby rychleji než léta devadesátá. Pokud to tedy nebyl jen subjektivní pocit, je možné tuto kontrakci času vysvětlit tím, že s vydáváním časopisu bylo mnohem více práce a starostí než v předchozím desetiletí. A to i přes známé problémy začátkem 90. let s hledáním stálého vydavatele a s rozpadem časopisu, kdy se z bývalé malé vody (řada B) vyvinul konkurenční časopis sdružení SOVAK. Časopis se však podařilo stabilizovat a v druhé polovině 90. let se rozrostl o odborné přílohy a své odborné zázemí výrazně rozšířil spoluprací s AČE ČR. Přesto musel časopis Vodní hospodářství čelit v prvních letech 21. století dalším, mnohdy ještě větším problémům, které měly kořeny jak uvnitř časopisu, tak i mimo něj: Složení redakční rady, která vznikla jakýmsi historickým způsobem, s velmi rozdílnou aktivitou jednotlivých členů a s profesním zázemím, které ne zcela pokrývá rovnoměrně zájmové oblasti časopisu. Ad hoc financování vydávání časopisu, kdy k vydávání časopisu nelze používat žádné pravidelné a předem stanovitelné částky, které by umožnily i lepší a systematičtější redakční práci. Z dvoučlenné redakce (a širší tým není možno z příjmu časopisu udržovat) se pak jeden člen musí téměř výhradně starat o zajišťování inzerce, neboť příspěvky z inzerátů a firemních sdělení drží časopis ekonomicky nad vodou. Přitom inzerce v časopise Vodní hospodářství je pro inzerující firmy čistě věcí jejich vlastní marketingové politiky, která se může měnit s ekonomickými poměry na trhu. S postupem času je stále obtížnější zajistit kvalitní odborné články v dostatečném množství, tak aby bylo možno alespoň přibližně plnit ediční plány časopisu. Tento boj o autory má rovněž několik příčin, z nichž jako ty hlavní lze uvést alespoň: o Většina schopných potenciálních autorů pochází z řad vysokoškolsky vzdělaných odborníků, kteří byli k publikování vedeni již na vysokých školách. Mnozí z nich jsou dnes zaměstnáni v provozech firem VaK nebo u vodohospodářských společností, kde se od nich očekává autorská aktivita primárně nasměrovaná na časopis SOVAK. o Je sice pravda, že hlavními kmenovými autory časopisu Vodní hospodářství bývali pracovníci a studenti (doktorandi) vysokých škol nebo pracovníci vědecko-výzkumných institucí či vývojových oddělení firem, kteří využívali časopis jako platformu pro publikaci výsledků svého výzkumu. Bohužel, v průběhu posledního desetiletí pronikl i k nám ten nešťastný trend z USA, že časopisy a články v nich se bodují jako krasobruslaři na mistrovství. Začal hon autorů za body, neboť čím více bodů autor utrží, tím větší šanci má získat další projekt. Navíc v řadě institucí, zejména na vysokých školách, má toto bodové hodnocení až nepříjemný dopad na plat dotyčného autora. o V důsledku těchto trendů se rychle vyčlenily z odborných časopisů tzv. impaktované časopisy. Např. podle Metodiky hodnocení výsledků výzkumu a vývoje v roce 2009 Rady pro výzkum a vývoj (dále jen RVV ) vlády ČR, je možno za článek v impaktovaném časopise získat 10 až 305 bodů (podle hodnoty impakt faktoru IF daného časopisu), za článek v odborném recenzovaném časopise registrovaném RVV pouze body čtyři! Pokud časopis není zahrnut do tohoto seznamu RVV, je bodové ohodnocení článku nula! o Výsledkem této skutečnosti je to, že autoři z universit a v.v.i. publikují raději v jiných českých časopisech, které sice s vodním hospodářstvím mají málo či nic společného, ale mají alespoň minimální IF, což zajišťuje pohodlnou cestou oněch alespoň 10 bodů. Tento trend je smrtící nejen pro náš časopis, ale i pro vlastní výzkum, neboť autoři takto nemusí vstupovat do přímé konkurence s renomovanými autory v mezinárodních časopisech s vyšším IF. Nestálá (a dlouhodobě nezajištěná) ekonomická situace časopisu limituje i možnosti vydavatelů a redakční rady neustále zlepšovat a modernizovat grafickou stránku časopisu, formy komunikace s autory a čtenáři. Zároveň to omezuje možnost přímé účasti redaktorů časopisu na odborných akcích v ČR, byť řada z nich probíhá s tzv. mediálním partnerstvím Vodního hospodářství. Proto v časopise prakticky nenajdeme profesionálně zpracované reportáže z těchto odborných akcí a musíme se spoléhat na zprávy od vlastních organizátorů akce. Co musíme udělat v období 2010 2020 i) Stabilizace financování časopisu. Tento úkol je víceméně z oblasti zbožných přání a bude zejména záviset na podpoře firem. Vzhledem k významu časopisu pro rozvoj oboru vodního hospodářství by byla logická i nějaká systematická podpora rezortních ministerstev (MZe i MŽP) a Svazu vodního hospodářství ČR, který by mohl více využívat tento časopis jako své médium. ii) Zkvalitnění práce redakční rady. Pokud budeme chtít udržet časopis Vodního hospodářství v seznamu odborných recenzovaných časopisů RVV, kam jsme se kvalifikovali v roce 2008, je nutno též radikálně obměnit složení i způsob fungování stávající redakční rady. S tímto úkolem začínáme hned teď v prvních dnech roku 2010. Udržení Vodního hospodářství v seznamu RVV je prioritou č. 1. iii) Zařazení časopisu do mezinárodních databází. Bodové ohodnocení článku lze zvýšit ze 4 bodů na 8, pokud je časopis zařazen nejen do seznamu RVV, ale i do některých světově uznávaných databází. Vodní hospodářství se bude snažit o zařazení do databáze Scopus. iv) Získávání nových autorů. Časopis by se měl více soustřeďovat na získávání nových autorů, zejména z řad magisterských i doktor- Jedno z prvních čísel Vodního hospodářství 1
Redaktoři Vás i letos rádi přivítají na společném stánku s CzWA na veletrzích WAT-ENVI ských studentů VŠ. K tomuto úkolu bude nutno více využívat členů redakční rady, z nichž mnozí působí právě jako učitelé těchto studentů na VŠ. Zároveň by měl časopis být schopen nabídnout začínajícím autorům aktivní pomoc při přípravě článku i při jeho průchodu recenzním řízením. Impaktovaný vodohospodářský časopis z ČR V roce 2008 připravil předseda redakční rady Vodního hospodářství spolu se svými doktorandy Ing. Srbem a Ing. Vejmelkovou materiál, který zpracovával dostupné informace o podmínkách pro zařazení odborných časopisů do seznamů impaktovaných časopisů Thompson Scientific. Materiál byl od té doby pravidelně na redakční radě projednáván a aktualizován na podmínky ČR. Zároveň byl záměr projednán a doporučen k další realizaci i výborem AČE ČR/CzWA. Kromě těchto jednání byla vedena řada dalších jednání, kterých se kromě předsedy redakční rady zúčastnili aktivně i její člen Ing. Vučka a pan šéfredaktor Ing. Stránský. Výsledky těchto jednání lze stručně shrnout asi následovně: V České republice trvá zájem na vydávání časopisu Vodní hospodářství, tj. včetně odborných recenzovaných článků, odborných příloh časopisu, vodohospodářské publicistiky, komerčních rubrik a inzerce. Z rozboru impaktovaných časopisů vyplynulo, že v takovéto podobě nemá časopis Vodní hospodářství šanci se kvalifikovat do seznamu impaktovaných časopisů Thompson Scientific. Přesto však konzultace ukázaly, že zejména s ohledem na začínající vědecké pracovníky, kteří potřebují publikace v impaktovaných časopisech, je existence takového časopisu v ČR žádoucí. Např. při obhajobách doktorských disertačních prací (Ph.D.) je požadováno, aby výsledky disertace byly publikovány v alespoň jednom článku v impaktovaném časopise. Pro vydávání impaktovaného časopisu v ČR s tématikou ochrany vod, zásobování pitou vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zpracování kalů, analytiky vody a hydrochemie, mikrobiologie vody a dalších disciplín spojených s tzv. malou vodou existují i další důvody, zejména: o Usnadnění přístupu k publikování v impaktovaných časopisech i pro autory z prostředí mimo vysoké školy; stále častěji se do řešení výzkumných projektů zapojují i pracovníci z výzkumných oddělení firem, kteří budou potřebovat při obhajobě svých výsledků rovněž publikace s impakt-faktorem. Tento trend by se měl ještě zvýraznit po rozjezdu Technologické agentury ČR. o Český výzkum v oblasti malé vody byl vždy na úrovni srovnatelné s ostatními rozvinutými zeměmi, které své impaktované časopisy v oboru mají. o V České republice je vydáváno přes 25 odborných impaktovaných časopisů, které reprezentují i poměrně marginální oblasti výzkumu. Je proto přirozené, aby tak důležitý obor jako je vodní hospodářství měl rovněž svůj impaktovaný časopis. Jako jediné možné řešení se ukázalo založení speciálního časopisu, který by publikoval výhradně recenzované odborné a vědecké články, a to buď přímoto v angličtině, nebo v češtině/slovenštině s rozsáhlými anglickými abstrakty. V souladu s kritérii Thompson 2 Scientific by financování takového časopisu nemohlo být založeno na inzerci. V počátečním období by byla frekvence vydávání jednotlivých čísel 2x ročně, postupem by mohlo dojít k vydávání čtvrtletnímu či dvouměsíčnímu. Proběhlé konzultace rovněž prokázaly, že k zajištění dostatečného přísunu kvalitních článků, které by umožnily novému časopisu uspět v kvalifikačním řízení Thompson Scientific, je nutno využít celého autorského potenciálu tohoto oboru v ČR, tj. včetně autorů publikujících dosud převážně v časopise SOVAK. Na začátku roku 2010 je tedy situace v přípravě nového impaktovaného časopisu (s pravděpodobným názvem Water Management Letters) následující: myšlenku vydávání plně podporují CzWA a některé vysokoškolské ústavy vodohospodářského zaměření, zájem projevily i některé firmy v oboru očekává se stanovisko rezortních ministerstev k tomuto projektu (zástupci MZe a MŽP jsou členové redakční rady Vodního hospodářství a jako takoví byli o celé záležitosti pravidelně informováni) redakční rada, redakce i vydavatel časopisu Vodní hospodářství jsou ochotni poskytnout nezbytnou podporu při rozjezdu projektu pro další osud vydávání impaktovaného vodohospodářského časopisu bude významný, ne-li rozhodující postoj sdružení SOVAK, jehož odborný časopis stejného jména nelze rovněž transformovat na časopis s impakt faktorem, a patrně tento statut časopisu není ani cílem sdružení. Jednání o tomto tématu již byla iniciována koncem roku 2009. Závěrem lze konstatovat, že náš časopis Vodní hospodářství v 60. roce jeho vydávání představuje oblíbené a renomované odborné médium, které oslovuje velmi široké spektrum čtenářů co do jejich profesního zaměření a pokrývá prakticky všechny oblasti vodního hospodářství, tj. nejen tzv. malou, ale i velkou vodu. Dá se říci, že role časopisu Vodní hospodářství je ve výměně informací v České republice nezastupitelná. O to významnější bude vyřešit úspěšně všechny úkoly, které před nás příštích deset let časopisu postaví. To, jestli bude v lednu 2020 při vstupu do 70. ročníku hodnotit můj nástupce uplynulých deset let jako úspěšnou periodu, bude záviset nejen na snažení redakční rady, redakce a vydavatele, ale i Vás odběratelů, čtenářů, autorů příspěvků, zadavatelů inzerce a rovněž na postojích státní správy k tomuto časopisu. Nebudeme si zastírat, že problém úspěšného přežití dalších deseti let je problémem dostatečného a stabilního financování. Nové podmínky v oblasti vědy a výzkumu, které jsou nedílnou součástí i našeho oboru vodní hospodářství, si vyžádaly úvahy o zřízení nového časopisu, který by mohl splnit kvalifikační kritéria Thompson Scientific. Tím by naši autoři získali možnost publikovat v domácím prostředí v odborném časopise s impakt-faktorem. Chtěl bych zdůraznit, že potřeba takového časopisu je zcela objektivní, rozhodně ne subjektivní. V každém případě však musí být případné zahájení vydávání nového impaktovaného časopisu vyřešeno tak, aby neohrozilo ani autorsky ani ekonomicky vydávání našeho časopisu Vodní hospodářství. Vážení odběratelé, čtenáři, autoři i inzerenti a další sponzoři časopisu Vodní hospodářství, dovolte mi, abych Vám popřál jménem svým, redakční rady, redakce i vydavatele vše nejlepší do jubilejního roku 2010, který Vám snad lépe a úspěšněji uběhne ve společnosti našeho časopisu. prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. předseda redakční rady
Látky narušující hormonální rovnováhu organismů a celková toxicita odpadní vody Roční studie na ČOV v Brně-Modřicích Barbora Jedličková, Klára Hilscherová, Luděk Bláha Klíčová slova endokrinní disrupce estrogenita androgenita dioxin xenobiotikum cytotoxicita hormonální rovnováha odpadní voda Shrnutí Některé látky mají schopnost interagovat s endokrinním systémem organismů (hormonální regulace) a mohou tak negativně působit na jejich celkovou homeostázu, rozmnožování a chování. Známými zdroji těchto látek jsou kromě nečištěných odpadních vod také vody vytékající z čistíren odpadních vod (ČOV). Řada zahraničních studií prokázala pomocí testů s tkáňovými kulturami (in vitro testy) přítomnost anti/estrogenních nebo anti/androgenních látek v odpadních vodách v koncentracích, které již mají vliv na vodní organismy. V této studii prezentujeme výsledky analýz celoroční studie, ve které jsme s využitím tří in vitro testů hodnotili anti/estrogenitu, anti/androgenitu a toxicitu dioxinového typu na přítoku a na odtoku odpadní vody z ČOV v Brně-Modřicích. Výsledky měření byly srovnatelné s daty ze zahraničních městských ČOV. Testování potenciálu vzorků narušovat endokrinní funkce organismů ukázala význam parametru celkové nespecifické toxicity vzorků pro buňky (cytotoxicity). u Úvod V posledních desetiletích byly pozorovány změny reprodukčních orgánů u měkkýšů, ryb, aligátorů a jiných živočichů, ztenčování skořápek rybožravých ptáků nebo změny poměrů pohlaví u ryb [1], [2]. Tyto změny byly později dány do souvislosti s hormonálními poruchami způsobenými exogenními chemickými látkami (Endocrine Disruptors EDCs). Schopnost narušovat endokrinní systém organismů vykazuje široké spektrum látek uvolňovaných do vodního prostředí. Patří mezi ně látky ze skupin farmak (např. 17α-ethynylestradiol používaný v hormonální antikoncepci), surfaktantů, pesticidů, zpomalovačů hoření, těžkých kovů, látky z tzv. zboží denní potřeby (např. krémy s UV filtrem nebo mošusové látky přidávané do voňavek), dále různá aditiva průmyslových materiálů, přirozené hormony nebo některé látky obsažené v rostlinách (např. genistein v sóji). EDCs se vzájemně liší nejen svými fyzikálně-chemickými vlastnostmi a hladinami, ve kterých jsou účinné, ale také způsobem (mechanismem) účinků. Díky celosvětově pozorované feminizaci samců ryb pod výpustmi z čistíren odpadních vod (ČOV), jsou dnes nejvíce prozkoumanou skupinou těchto látek tzv. (xeno)estrogeny, které mají, zjednodušeně řečeno, schopnost stimulovat estrogenní receptory v tělech exponovaných organismů, čímž napodobují tělu vlastní estrogenní hormony. Dalším mechanismem účinku EDCs může být naopak blokace estrogenního receptoru tzv. antiestrogenita, kdy je látka k receptoru navázána, ale nedojde k aktivaci příslušných genů, jako by tomu bylo v případě navázání tělu vlastního estrogenu. Obdobným mechanismem účinku bychom mohli zjednodušeně popsat androgenitu a antiandrogenitu zprostředkovanou androgenním receptorem, pro kterou existuje z životního prostředí v případě stimulace receptoru dobře známý příklad maskulinizace některých druhů ryb v říčních tocích pod papírnami [3], [4]. Interakce xenobiotik s dalšími vnitrobuněčnými receptory, které nesouvisí přímo s reprodukcí, jsou v životním prostředí podstatně méně prozkoumány. Chemické látky však nemusí narušovat endokrinní rovnováhu pouze receptorovými mechanismy, mohou např. ovlivňovat syntézu tělu vlastních hormonů. Mezi EDCs bývají řazeny také tzv. látky dioxinového typu. Jsou to látky stimulující aryl hydrokarbonový receptor (AhR), který má řadu funkcí především ve vývojových procesech a při degradaci xenobiotik v těle. Nadměrnou stimulací aryl hydrokarbonového receptoru dochází např. k narušení funkcí štítné žlázy, nervového a imunitního systému a poškozování plodu nebo vzniku rakoviny. Hlavními známými zdroji EDCs jsou kromě nečištěných odpadních vod také vody vytékající z ČOV. Limitní koncentrace EDCs ve výtocích z ČOV zatím nejsou legislativou stanoveny (neplatí pro úpravny vody určené k druhotnému využití vody v domácnostech) ani v Evropské unii, ani jinde ve světě [5], nicméně Evropská unie vyžaduje, aby členské státy snižovaly koncentrace 41 tzv. prioritních polutantů ve vodním prostředí (některé z nich jako např. DDT jsou prokázanými EDCs) a navrhuje mezi ně zařadit další xenobiotika, která nejsou dostatečně odstraňována na stávajících ČOV [6]. Organismy v reálném prostředí ale nejsou vystaveny jednotlivým chemickým látkám, nýbrž jejich směsím. Hodnocení potenciálu vzorků vody narušovat endokrinní systém na základě znalostí jednotlivých v nich obsažených EDCs nemusí být přesné. Může docházet k nadhodnocení zanedbáním vlivu látek s antagonistickým účinkem nebo naopak k podhodnocení vlivem synergického působení látek ve směsích či díky neznalosti všech přítomných EDCs [7]. Další limitací je často finanční náročnost instrumentálních analytických metod. Tradiční chemické analýzy proto bývají doplňovány nebo nahrazovány biologickými metodami. Testy s tkáňovými kulturami (in vitro) umožňují kvantitativní hodnocení zmiňovaného potenciálu environmentálních směsí bez nutné znalosti chemického složení směsí a mechanismu interakcí jednotlivých látek. Cílem naší studie bylo i) zhodnotit potenciál látek (obsažených v městské odpadní vodě) narušovat endokrinní systém organismů anti/estrogenním a anti/androgenním mechanismem a působit toxicitu dioxinového typu a ii) zhodnotit účinnost městské ČOV v Brně Modřicích v odstraňování účinků těchto EDCs. Vedlejšími cíli práce bylo dále hodnocení celkové nespecifické toxicity (cytotoxicity) odpadních vod a porovnání našich výsledků s daty získanými na zahraničních ČOV. Materiál a metody Odpadní voda (OV) byla vzorkována na přítoku a na odtoku z ČOV Modřice po dobu jednoho roku nejméně jedenkrát měsíčně. Směsné vzorky byly odebírány do skleněných lahví automatickým vzorkovačem každých 120 min po dobu 24 hodin (vzorek typu B). Objem vzorku na přítoku a odtoku z ČOV se podle potřeby lišil od 222 ml do 2 l. Vzorky OV na přítoku byly filtrovány nejdříve přes sklovitou vatu a později, podobně jako vzorky OV odebírané na odtoku, přes filtry ze sklovitých vláken o velikosti pórů 1 μm (Whatman). Ihned po odběru a filtraci následovala extrakce na tuhou fázi. Byly použity extrakční kolony C18 od firem Supelco a Applied Separations nebo SDB Waters Oasis (velikost kolon: 1 g sorbentu/1 l OV na přítoku nebo 2 l OV na odtoku, kondicionace 8 ml 100% MeOH a ekvilibrace 8 ml H 2 O bez podtlaku, převedení vzorku za použití podtlaku max. 10 mm Hg (1,3 kpa), průtok max. 15 ml/min. Po převedení vzorku byly kolony sušeny proudem vzduchu cca 15 min). Eluce byla provedena 12 ml MeOH bez použití podtlaku. Vzorky byly dále zakoncentrovány na objem 0,5 ml odpařením pomocí proudu dusíku a skladovány při 18 C. Anti/estrogenita vzorků byla hodnocena pomocí buněk lidského karcinomu prsu MVLN stabilně transfekovaných genem pro luciferázu. Syntéza enzymu luciferázy je řízena aktivací estrogenního receptoru. V přítomnosti estrogenních látek je tedy produkován enzym, který lze snadno stanovit pomocí měření emitovaného luminiscenčního světla. Výsledky lze kvantifikovat a využít ke stanovení celkové koncentrace přítomných estrogenů. Hodnocení přítomnosti antiestrogenů se provádí sledováním úbytku luminiscence při přidání vzorků k známým koncentracím standardních estrogenů [8]. Anti/androgenita vzorků byla stanovena podobným postupem jako anti/estrogenita, ale za použití rekombinantních kmenů kvasinek Saccharomyces cerevisiae exprimujících lidský androgenní receptor a jeho responzivní elementy spojené s genem pro luciferázu [9]. Toxicita dioxinového typu byla stanovena pomocí in vitro testu s buňkami H4IIE-luc odvozenými z potkaního karcinomu jater stabilně transfekovanými genem pro luciferázu pod kontrolou aryl hydrokarbonového receptoru [8]. Množství anti/estrogenní, anti/androgenní aktivity a toxicity dioxinového typu je vyjádřeno v toxických ekvivalentech standardního estrogenu, respektive androgenu nebo dioxinu. Jako standardy byly použity 17β-estradiol, testosteron a 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p- 3
Tab. 1. Estrogenní potenciál vzorků odpadní vody a účinnost jeho odstranění na ČOV v Brně-Modřicích. Koncentrace jsou vyjádřeny jako ng ekvivalentů 17β-estradiolu (EEQ) na litr vody Estrogenita [ng/l EEQ] Odběr Přítok Odtok % odstranění EEQ květen 07 36 0,6 98 červen 07 147 2,1 99 červenec 07 44 3,1 93 srpen 07 60 0,2 >99 září 07 86 3,7 96 říjen 07 21 3,9 81 listopad 07 21 0,1 >99 prosinec 07 17 1,1 93 leden 08 16 0,1 99 únor 08 5 0,1 98 březen 08 30 1,0 97 duben 08 11 0,1 99 Graf 1. Estrogenní potenciál vzorků odpadní vody na ČOV v Brně Modřicích dioxin. Např. hodnota estrogenního ekvivalentu (EEQ) tak vyjadřuje, jaká koncentrace 17β-estradiolu by způsobila stejný efekt, který byl pozorován u hodnoceného vzorku. Toxicita vzorků pro buňky, tzv. cytotoxicita, byla hodnocena rovněž pomocí rekombinantních kmenů kvasinek Saccharomyces cerevisiae exprimujících za normálních podmínek geny pro enzym luciferázu [9] a dále pomocí měření životaschopnosti zmíněných lidských buněk MVLN. Výsledky Estrogenní potenciál extraktů OV na přítoku se pohyboval od 5 do 147 ng/l EEQ. Estrogenní potenciál extraktů vody na odtoku byl naměřen od 0,1 do 3,9 ng/l EEQ (tab. 1, graf 1). Účinnost odstranění estrogenních látek na ČOV v průběhu roku dosahovala 81 až >99 % (tab. 1). U žádného z extraktů vzorků OV nebyl naměřen antiestrogenní potenciál. Androgenita byla zaznamenána pouze u některých extraktů OV na přítoku, a to v rozmezí 17 až 205 ng/l androgenního ekvivalentu (AEQ). U žádného extraktu vzorku vody z odtoku nebyla při hodnocení androgenního potenciálu naměřena významná indukce luminiscence. Díky vysoké citlivosti buněk k toxicitě vzorků (viz níže), bylo nejnižší stanovitelné množství androgenních látek poměrně vysoké, a proto jsme se rozhodli údaje o těchto mezích stanovitelnosti zahrnout do výsledkové tabulky (tab. 2). V případě přítomnosti androgenních látek na úrovni této meze stanovitelnosti by byla minimální účinnost jejich odstranění vždy vyšší než 96 % (tab. 2). Antiandrogenní efekty nebyly ve vzorcích OV pozorovány. Toxicita dioxinového typu se pro částice v extraktech odpadní vody na přítoku pohybovala od 0,47 do 2,5 ng/l toxického ekvivalentu vztaženého k 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxinu (TEQ biotest ) a od 0,09 do 0,89 ng/l TEQ biotest pro extrakty vody na odtoku (tab. 3, graf 2). Účinnost odstranění těchto látek se v průběhu roku pohybovala od 12 do 87 %, ve dvou případech byla pozorovaná hladina mírně vyšší na výstupu než na vstupu (tab. 3). V extraktech vzorků OV na přítoku byla pozorována výrazná cytotoxicita, která ale byla v průběhu čištění odstraněna. V některých případech způsoboval cytotoxicitu extrakt představující 25krát ředěnou OV na přítoku, zatímco stejnou cytotoxicitu extrakt vody z odtoku nezpůsobil ani v případě, kdy odpovídal neředěné vodě (tab. 4). Kvasinkové buňky byly v porovnání s lidskými buňkami citlivější vůči cytotoxicitě extraktů odtoku (tab. 4). Diskuze Námi naměřené hodnoty estrogenního ekvivalentu 5 až 147 ng/l pro extrakty odpadní vody na přítoku a 0,1 až 3,9 ng/l na odtoku z ČOV jsou srovnatelné s mnoha dalšími měřeními na zahraničních městských ČOV (tab. 5). Účinnost odstraňování estrogenních látek na ČOV v Brně-Modřicích byla velmi vysoká (81 99 %), většinou vyšší než 96 % (tab. 1). Některé vodní organismy však mohou být negativně ovlivňovány estrogenními látkami ve vodě v koncentracích v řádech jednotek ng/l EEQ [2]. Rekombinantní kmen kvasinek Saccharomyces cerevisiae použitý pro stanovení androgenního potenciálu extraktů vzorků OV byl překvapivě velmi citlivý vůči nespecifické cytotoxicitě. Díky této citlivosti se nejnižší stanovitelná množství androgenních látek v extraktech na 4 Tab. 2. Androgenní potenciál vzorků odpadní vody a účinnost jeho odstranění na ČOV v Brně Modřicích. Koncentrace jsou vyjádřeny jako ng ekvivalentů testosteronu (AEQ) na litr vody Androgenita [ng/l AEQ] Odběr Přítok Odtok % odstranění AEQ květen 07 44 205 <4* >97 červen 07 18 130 <2* >98 červenec 07 <70* <3* >96 srpen 07 <70* <3* >96 září 07 <23* <1* >99 říjen 07 23 <1* >99 listopad 07 36 <1* >99 prosinec 07 23 <1* >99 leden 08 24 <1* >99 únor 08 28 <1* >99 březen 08 18 <1* >99 duben 08 17 <1* >99 * = NSM nejnižší stanovitelné množství látek přítoku pohybovala od 4 do 70 ng/l AEQ a na odtoku od 1 do 4 ng/l AEQ. Námi naměřené hodnoty AEQ 17 až 205 ng/l pro extrakty OV na přítoku a hodnoty pod limitem detekce pro extrakty OV na odtoku jsou také porovnatelné s údaji ze zahraničních ČOV (tab. 5). Díky vysoké citlivosti buněk vůči nespecifické cytotoxicitě však mohlo dojít k překrytí některých účinků. Nižší účinnost odstraňování látek vykazujících toxicitu dioxinového typu nebyla překvapující. Jedná se o látky vysoce lipofilní a perzistentní povahy, které bývají na ČOV obecně málo odstraňovány a v někte- Tab. 3. Toxicita dioxinového typu naměřená v extraktech vzorků odpadní vody a účinnost jejího odstranění na ČOV v Brně Modřicích. Koncentrace jsou vyjádřeny jako ng ekvivalentů 2,3,7,8-tetrachlorodibenzo-p-dioxinu (TEQ biotest ) na litr vody Toxicita dioxinového typu [ng/l TEQ biotest ] Odběr Přítok Odtok % odstranění TEQ květen 07 0,5 0,4 12 červen 07 1,7 0,5 73 červenec 07 1,6 0,2 85 srpen 07 2,5 0,3 87 září 07 0,9 0,4 51 říjen 07 1,1 0,5 54 listopad 07 0,6 0,5 18 prosinec 07 1,4 0,3 78 leden 08 1,1 0,8 31 únor 08 0,7 0,8-11 březen 08 0,8 0,2 77 duben 08 0,1 0,1-12
Tab. 4. Srovnání cytotoxicity extraktů odpadní vody. Tabulka vyjadřuje, kolikrát zředěná (či v případě desetinných čísel zakoncentrovaná) voda by způsobila 25% cytotoxicitu u testovaných buněk Graf 2. Toxicita dioxinového typu naměřená v extraktech vzorků odpadní vody na ČOV v Brně-Modřicích rých případech může eventuálně docházet k jejich dočasnému uvolnění do vodního sloupce během procesu biologické aktivace v důsledku rozkladu organického materiálu, na který byly navázány. Vyšší citlivost kvasinek vůči toxicitě OV na odtoku v porovnání s citlivostí testovaných lidských buněk (tab. 4) by mohla být vysvětlena například možnou přítomností antibiotik v OV na odtoku z ČOV, ale tato otázka bude vyžadovat další studium. Závěr V extraktech OV na přítoku do ČOV v Brně-Modřicích byly naměřeny hladiny estrogenních a androgenních látek v koncentracích srovnatelných s jinými ČOV zahraničních městských aglomerací. Účinnost odstraňování těchto EDCs byla velmi dobrá, obvykle více než 96 %, ale zbytkové hladiny estrogenních látek v řádech jednotek ng/l EEQ mohou stále představovat účinné koncentrace s vlivem na některé vodní organismy. Poděkování: Poděkování patří zaměstnancům Brněnských vodáren a kanalizací a.s., bez jejichž ochotné spolupráce a pomoci na ČOV v Brně-Modřicích by tato studie nemohla být uskutečněna. Studie byla podpořena projektem MŠMT ENVISCREEN 2B08036. Literatura [1] Sumpter, J. P., and A. C. Johnson, Lessons from endocrine disruption and their application to other issues concerning trace organics in the aquatic environment. Environmental Science & Technology, 2005. 39: p. 4321-4332. [2] Sumpter, J. P., Endocrine disrupters in the aquatic environment: An overview. Acta Hydrochimica Et Hydrobiologica, 2005. 33(1): p. 9-16. [3] Howell, W. M., D. A. Black, and S. A. Bortone, Abnormal Expression of Secondary Sex Characters in a Population of Mosquitofish, Gambusia-Affinis-Holbrooki - Evidence for Environmentally-Induced Masculinization. Copeia, 1980(4): p. 676-681. [4] Larsson, D.G.J., H. Hallman, and L. Forlin, More male fish embryos near a pulp mill. Environmental Toxicology and Chemistry, 2000. 19(12): p. 2911-2917. [5] Bolong, N., et al., A review of the effects of emerging contaminants in wastewater and options for their removal. Desalination, 2009. 239(1-3): p. 229-246. [6] Belgiorno, V., et al., Review on endocrine disrupting-emerging compounds in urban wastewater: occurrence and removal by photocatalysis and ultrasonic irradiation for wastewater reuse. Desalination, 2007. 215(1-3): p. 166-176. [7] Leusch, F.D.L., et al., Efficacy of an advanced sewage treatment plant in southeast Queensland, Australia, to remove estrogenic chemicals. Environmental Science & Technology, 2005. 39(15): p. 5781-5786. [8] Hilscherova, K., et al., Cell bioassays for detection of aryl hydrocarbon (AhR) and estrogen receptor (ER) mediated activity in environmental samples. Environmental Science and Pollution Research, 2000. 7(3): p. 159-171. [9] Leskinen, P., et al., Bioluminescent yeast assays for detecting estrogenic and androgenic activity in different matrices. Chemosphere, 2005. 61(2): p. 259-266. [10] Vethaak, A.D., Rijs, G.B.J., Schrap, S.M., Ruiter, H., Gerritsen, A., Lahr, J., Estrogens and Xeno-estrogens in the Aquatic Environment of the Netherlands: Occurrence, Potency and Biological Effects. 2002, Dutch National Institute of Inland Water Management and Waste Water Treatment, Lelystad, The Netherlands. [11] Murk, A.J., et al., Detection of estrogenic potency in wastewater and surface water with three in vitro bioassays. Environmental Toxicology and Chemistry, 2002. 21(1): p. 16-23. [12] Svenson, A. and A.S. Allard, Occurrence and some properties of the androgenic Zředění OV, které by způsobilo 25 % cytotoxicitu [násobky] Saccharomyces cerevisiae MVLN Odběr Přítok Odtok Přítok Odtok květen 07 2,2 1,6 0,8 0,1 červen 07 5,3 1,1 25,0 nd červenec 07 20,0 0,8 6,3 0,3 srpen 07 14,3 1,1 8,3 nd září 07 16,7 0,5 5,3 nd říjen 07 5,9 0,5 16,7 nd listopad 07 12,5 0,5 4,2 nd prosinec 07 14,3 0,5 5,0 0,5 leden 08 16,7 0,4 5,6 nd únor 08 4,8 0,5 5,3 nd březen 08 3,6 0,4 4,2 nd duben 08 4,5 0,1 5,0 nd nd nebylo detekováno (extrakty OV nebyly cytotoxické ani tehdy, pokud představovaly 10x zakoncentrovanou odpadní vodu) Tab. 5. Příklady estrogenních a androgenních potenciálů naměřených v extraktech odpadních vod pomocí in vitro testů z dostupných zahraničních studií Vzorek Přítok ČOV Odtok ČOV EEQ (ng/l) AEQ (ng/l) Stát Reference 0,6 153 Holandsko [10] 8,2 75 Holandsko [11] 20 310 Švédsko [12] 17,3 81 Nový Zéland [7] 0,6 5,2 Japonsko [13] <NSM 169 Holandsko [14] 0,05 2,6 Holandsko [10] 1,7 3,4 Holandsko [11] <NSM 160 Švédsko [12] <NSM Holandsko [14] <NSM Nový Zéland [7] 34 635 Velká Británie [15] 0,6 5,2 Japonsko [13] NSM nejnižší stanovitelné množství látek activity in municipal sewage effluents. Journal of Environmental Science and Health Part a-toxic/hazardous Substances & Environmental Engineering, 2004. 39(3): p. 693-701. [13] Nakada, N., et al., Identification of estrogenic compounds in wastewater effluent. Environmental Toxicology and Chemistry, 2004. 23(12): p. 2807-2815. [14] Blankvoort, B.M.G., et al., Androgenic activity in surface water samples detected using the AR-LUX assay: indications for mixture effects. Environmental Toxicology and Pharmacology, 2005. 19(2): p. 263-272. [15] Thomas, K.V., et al., An assessment of in vitro androgenic activity and the identification of environmental androgens in United Kingdom estuaries. Environmental Toxicology and Chemistry, 2002. 21(7): p. 1456-1461. Mgr. Barbora Jedličková (adresa pro korespondenci) Mgr. Klára Hilscherová, Ph.D. doc. Mgr. Luděk Bláha, Ph.D. Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii RECETOX, Přírodovědecká fakulta Masarykova universita Kamenice 3, 625 00 Brno tel.: 549 491 462 email: jedlickova@recetox.muni.cz Endocrine disruptors and overall cytotoxicity of waste water year round study at Waste Water Treatment Plant in Brno Modřice (Jedličková, B.; Hilscherová, K.; Bláha, L.) 5
Key words endocrine disruption estrogen androgen dioxin cytotoxicity in vitro waste water treatment plant effluent Anti/estrogens, anti/androgens and some other groups of compounds have recently emerged as environmental contaminants of concern due to their ability to cause hormone-like effects and interfere with normal functioning of the endocrine system in an exposed organism. Waste Water Treatment Plants (WWTPs) are one of the main sources of these compounds. Using in vitro bioassays, numerous studies showed presence of these compounds in waste waters at concentrations that could potentially be of toxicological concern. In Kombinovaný přístup Veronika Jáglová Klíčová slova kombinovaný přístup Rámcová směrnice NV 61/2003 Sb. emisní limity imisní standardy vodní útvar dílčí povodí Souhrn 1. lednem 2010 vstoupila v platnost povinnost stanovovat emisní limity v povolení k vypouštění odpadních vod kombinovaným přístupem a nejen vodoprávní úřady, ale i všechny dotčené subjekty stojí před novým úkolem, používat tento přístup v praxi. u Úvod Kombinovaný přístup je velmi in termín, který minimálně v prvních měsících roku 2010 uslyšíme ve všech pádech a od všech subjektů, které mají co do činění s vypouštěním odpadních vod. Co to vlastně je kombinovaný přístup a proč se tímto přístupem zabýváme? Legislativní základ Základním právním předpisem pro ochranu vod na evropské úrovni je směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. října 2000, kterou je stanoven rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, tzv. Rámcová směrnice o vodách. V bodě 40. preambule této směrnice je uvedeno, že vodní politika Společenství má být založena na kombinovaném přístupu s využitím omezování znečišťování u zdroje, a to stanovením mezních hodnot emisí a norem environmentální kvality. Článkem 10 výše zmíněné směrnice je pak stanovena povinnost členských států EU zajistit, aby všechna vypouštění do povrchových vod byla omezována podle kombinovaného přístupu k bodovým a difuzním zdrojům znečištění. Difuzní zdroje znečištění nejsou v Rámcové směrnici konkrétně definovány, proto se předpokládá, že za difuzní zdroje lze považovat všechny jiné zdroje než bodové zdroje znečištění, které jsou evidované dle platné legislativy. Z pohledu české vodohospodářské praxe a používané terminologie tedy chápeme pod tímto pojmem jak difuzní zdroje znečištění (drobné neevidované bodové zdroje znečištění nebo neidentifikované bodové zdroje znečištění), tak plošné zdroje znečištění (zemědělství, erozní smyvy atd.). Požadavek na kombinovaný přístup byl do české legislativy transponován nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, v platném znění (dále jen NV 61 ), konkrétně jeho ustanovením 2 písm. j). Kombinovaný přístup je v tomto ustanovení definován jako způsob stanovení cílových emisních limitů při současném dodržení emisních a imisních standardů a cílového stavu vod ve vodním toku s přihlédnutím k nejlepším dostupným technikám ve výrobě a nejlepším dostupným technologiím zneškodňování odpadních vod. V ustanovení 6 odst. 11 NV 61/2003 Sb. je pak zakotvena povinnost vodoprávního úřadu stanovit v povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových emisní limity kombinovaným přístupem tak, aby imisní standardy uvedené v nařízení (příl. 3) byly dosaženy nejpozději do 22. prosince 2015. Tato povinnost vodoprávního úřadu nabyla účinnosti 1. lednem 2010 a vodoprávní úřady tedy stojí před novým úkolem, naučit se kombinovaný přístup aplikovat v praxi. 6 the present study, we have investigated levels of anti/estrogens, anti/ androgens and dioxin-like compounds (by the use of in vitro assays) in influent and effluent waters at municipal WWTP in Brno-Modřice during a year round assessment. Obtained results were comparable with the previously published data from other countries. Nonspecific cytotoxicity of the waste water has been shown to be an important parameter for evaluation of endocrine potential. Tento článek je otevřen k diskusi do 31. března 2009. Rozsah diskusního příspěvku je omezen na 2 normostrany A4, a to včetně tabulek a obrázků. Příspěvky posílejte na e-mail stransky@vodnihospodarstvi.cz. Opatření V kontextu s výše uvedeným je třeba zmínit, že koncem roku 2009 byly schváleny plány povodí, které byly zpracovány pro tři mezinárodní oblasti povodí nacházející se na území České republiky Labe, Odra a Dunaj. Jedná se o plány jak na mezinárodní, tak na národní a regionální úrovni a tyto jsou dostupné ke stažení na internetových stránkách www.mzp.cz/cz/planovani_oblasti_vod. Nedílnou součástí těchto plánů jsou Programy opatření, jejichž provedením by mělo být dosaženo dobrého stavu vod. Mezi tato opatření beze sporu patří i užití kombinovaného přístupu, což zajistí integrovaný přístup ke všem zdrojům znečištění a zároveň komplexní řešení omezování vnosu znečištění v rámci celého vodního útvaru, případně dílčího povodí tak, jak je požadováno Rámcovou směrnicí. Vlastní metodika V rámci první novelizace NV 61, která probíhala v letech 2006 a 2007, byla navržena a přijata metodika pro výpočet emisních limitů kombinovaným přístupem. Autorem této metodiky je Ing. Nesměrák z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v.v.i (dále jen VÚV ). Metodika je přílohou k Metodickému pokynu odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ČR (dále jen MŽP ) k nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech již od roku 2007, všichni dotčení měli tedy možnost se s touto metodikou detailně seznámit. Navržená metodika je založena na kombinaci dvou přístupů: 1) aplikace principu skládačky (puzzle), kdy je každý vodní útvar řešený jako samostatná jednotka a musí vyhovět emisním a imisním požadavkům a 2) řešení v celém dílčím povodí nad zájmovým profilem. Do řešení pomocí skládačky vstupují všechny útvary povrchových vod tekoucích i stojatých. Tento způsob by měl zajistit rovnocenný přístup k znečišťovatelům v celé republice bez ohledu na to, ve které části dílčího povodí se zdroj znečištění nachází. Výpočet vychází z toho, že na horním i dolním konci vodního útvaru jsou nebo budou dodrženy imisní standardy stanovené NV 61/2003 Sb. Řešení se provádí pro průměrné hodnoty, přičemž snížení znečištění v zájmovém profilu musí být zajištěno jak snížením vypouštěného znečištění z bodových zdrojů, tak snížením zatížení z plošných a difuzních zdrojů, a to rovným dílem. Nejdůležitější podmínkou je, že nejlepší dostupná technika ve výrobě a nejlepší dostupná technologie v oblasti zneškodňování odpadních vod představuje v kombinovaném přístupu zatím (v prvním cyklu plánů povodí, na 6 let, tj. do roku 2015) nejvyšší možný požadavek na bodový zdroj znečištění. To znamená, že vodoprávní úřad by při stanovení emisních limitů kombinovaným způsobem neměl použít hodnoty nižší, než jsou emisní standardy pro nejlepší dostupnou technologii (v případě minimální účinnosti je tomu naopak). Zároveň je však třeba mít na paměti další základní environmentální cíl, kterým je zamezení zhoršení stavu vodních útvarů. Metodika založená na principu skládačky byla zvolena proto, že umožňuje okamžitě řešit aktuální problém a je založena pouze na bilancování množství a jakosti vody v toku a bilancování množství vypouštěného znečištění. Kromě toho, navržený postup umožňuje individuální přístup ke každému zdroji znečištění ležícímu v povodí řešeného vodního útvaru.
Softwarová pomůcka Přestože se zvolený postup výpočtu jevil jako nejpřijatelnější z možných postupů stanovení emisních limitů kombinovaným způsobem, nejedná se zdaleka o banální trojčlenku, kterou lze spočítat pomocí běžné kalkulačky. Pokud jste již měli možnost se s metodikou seznámit, jistě mi dáte za pravdu. I proto odbor ochrany vod Ministerstva životního prostředí přislíbil, že zajistí vytvoření softwaru ke kombinovanému přístupu, který by měl zejména vodoprávním úřadům zjednodušit práci při vydávání povolení k vypouštění. V roce 2009 byla VÚV zpracována aplikace KOMJAK, která je určena k provádění výpočtů emisních limitů kombinovaným způsobem podle výše uvedeného metodického pokynu. Kromě vlastní výpočetní části obsahuje tato aplikace také nástroje pro správu úloh a uživatelský editor dat. Nedílnou součástí aplikace je rovněž uživatelská příručka, která by měla usnadnit práci s touto aplikací. Software včetně uživatelské příručky a dat pro výpočet je přístupný ke stažení na internetové stránce http://heis.vuv.cz/projekty/kombinovanyzpusob, nebo přes internetovou stránku MŽP na adrese http://www.mzp. cz/cz/kombinovany_pristup. Vzhledem k tomu, že se jedná o nový software, plánuje odbor ochrany vod MŽP uspořádat ve spolupráci s VÚV a s jednotlivými krajskými úřady školení pro vodoprávní úřady a podniky povodí k aplikaci KOMJAK koncem ledna a začátkem února 2010. Strategický rámec udržitelného rozvoje Dokument stanoví vizi udržitelného rozvoje v České republice, definuje základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje oblasti ekonomické, sociální a environmentální. Strategický rámec slouží jako zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané v České republice, má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již mohou být součástí stávajících sektorových strategií, anebo určit problémy, které tyto materiály zatím neřeší, říká Pavel Šremer, ředitel odboru politiky životního prostředí. Strategický rámec určuje klíčové priority a cíle udržitelného rozvoje České republiky. Klade si za cíl informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady, o vzájemné propojenosti hospodářského a sociálního rozvoje s rozvojem v oblasti ochrany a tvorby životního prostředí. Připravuje půdu pro celostátní zavedení dobré praxe strategické práce, která je podmíněna vytýčením verifikovatelných cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných úkolů. Zajišťuje systematické sledování situace v České republice z hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů, obsažených v dokumentu, a reflektuje mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou Strategii EU pro udržitelný rozvoj z r. 2006). The Combined approach (Jáglová, V.) Ing. Veronika Jáglová odbor ochrany vod Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 00 Praha 10 email: Veronika.Jaglova@mzp.cz Key words combined approach Water framework directive GD 61/2003 emission limits water quality standards water body sub-basin An obligation to set emission limit values using a combined approach has been in force since January 1, 2010. All respective authorities now face a new task to apply this approach in practise. Tento článek je otevřen k diskusi do 31. března 2009. Rozsah diskusního příspěvku je omezen na 2 normostrany A4, a to včetně tabulek a obrázků. Příspěvky posílejte na e-mail stransky@vodnihospodarstvi.cz. Dokument je strukturován do 5 prioritních os: PO1 Společnost, člověk a zdraví se věnuje problematice podmínek pro zdravý život člověka, vytváření harmonické společnosti a demografickému vývoji. Důraz je kladen na mezigenerační a rodinnou soudržnost. PO2 Ekonomika a inovace vymezuje základní strategický rámec pro rozvoj ekonomiky jako neoddělitelného pilíře udržitelného rozvoje ČR, s důrazem na stabilní růst znalostní a post-industriální ekonomiky snižující energetickou a materiálovou náročnost hospodářství. PO3 Rozvoj území vychází ze skutečnosti, že veškerý rozvoj je realizován v určitém území. Klíčovým prvkem pro udržitelný rozvoj v území je odpovědný přístup k územnímu plánování a jeho důsledné uskutečňování. Tím budou naplněny požadavky na územní soudržnost i kvalitu života v územní. PO4 Krajina, ekosystémy a biodiverzita se soustřeďuje na péči o krajinu jako základního předpokladu pro ochranu druhové biodiverzity. Dotýká se nejen odpovědného hospodaření v zemědělství a lesnictví, ale i otázek adaptace na změny klimatu. PO5 Stabilní a bezpečná společnost určuje strategický rámec v oblasti společenského uspořádání. Nastiňuje základní principy efektivního fungování státu, veřejné správy a rozvoje občanského sektoru. Neopomíjí ani připravenost na bezpečnostní hrozby, včetně klimatické změny a posilování mezinárodních vazeb. Celý dokument je možné si stáhnout na: http://www.mzp.cz/cz/news_tz100113vlada_srur -MŽP- 20/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), ve znění vyhlášky č. 239/2006 Sb 17/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší 18/2010 Sb. Úplné znění zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jak vyplývá z pozdějších změn 11/2010 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku 6 /2010 Sb. Úplné znění zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, jak vyplývá z pozdějších změn 488/2009 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů 473 / 2009 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky 476/2009 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší 441/2009 Sb. Úplné znění zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), jak vyplývá z pozdějších změn 417/2009 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony 7