Srovnání vývoje vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku

Transkript

1 Srovnání vývoje vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku Ing. Zdeněk Brož Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou strukturálních indikátorů sledovaných Evropskou unií. Obsahem příspěvku je srovnání vývoje několika vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku. Strukturální indikátory Dlouhodobým cílem Evropské unie je vytvořit společenství států, které bude velmi konkurenceschopné a budou mít velmi dynamické ekonomiky. Mezi priority patří zejména rozvoj znalostí, udržitelný ekonomický růst a sociální soudržnost. V návaznosti na tyto cíle byla Evropská komise požádána o vytvoření souboru měřitelných ukazatelů, pomocí kterých bude možné sledovat postupné plnění stanovených cílů. Byl vytvořen soubor strukturálních indikátorů, které jsou rozděleny do šesti základních skupin. Hierarchie strukturálních indikátorů První skupinou jsou všeobecné ekonomické ukazatele. Sem patří především ukazatele HDP na obyvatele v paritě kupní síly, ukazatel růstu reálného HDP, ukazatele produktivity práce, ukazatele růstu zaměstnanosti, míry inflace, růstu jednotkových pracovních nákladů, salda veřejných rozpočtů a celkového veřejného rozpočtu Druhou skupinou jsou ukazatele týkající se zaměstnanosti. Do této skupiny patří ukazatel celkové míry zaměstnanosti. Dalším z důležitých sledovaných ukazatelů je míra zaměstnanosti starších pracovníků (55 64 let), tato skupina pracujících je z určitého pohledu riziková a proto je právě této skupině pracujících věnována zvláštní pozornost.

2 Do třetí skupiny patří ukazatele sledující výzkum a inovace. Mezi tyto ukazatele patří například výdaje na lidské zdroje, hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (GERD), úroveň internetového připojení domácností a podniků. Dále do této skupiny patří ukazatele: počet vysokoškolských absolventů v oblasti vědy a technologie, počet patentů přihlášených v úřadu EPO na milion obyvatel, výdaje na informační technologie a úroveň dosaženého vzdělání mládeže. Další skupinou jsou ukazatele týkající se ekonomické reformy. Sem patří například ukazatel srovnávací cenové úrovně, ceny elektřiny, ceny telekomunikací. Dalšími ukazateli jsou tržní podíl největšího producenta elektrické energie, objem inzerovaných veřejných zakázek charakterizovaný jako procento HDP. Do páté skupiny patří ukazatele týkající se ekonomické soudržnosti. Sem patří ukazatele týkající se nerovností v rozdělování příjmů a ukazatele sledující chudobu obyvatelstva například míra trvalého rizika chudoby. Dalším z ukazatelů je rozptýlení regionální míry nezaměstnanosti. Mezi sledovanými ukazateli jsou také ukazatele míry dlouhodobé nezaměstnanosti a předčasně ukončeného vzdělání. Většina z těchto ukazatelů je dále rozdělena podle pohlaví - cílem je přesně popsat sledovaný stav a vzhledem k rozdílům je toto rozdělení nezbytné. Poslední skupinu ukazatelů tvoří ukazatele týkající se životního prostředí. Do této skupiny patří ukazatel emise skleníkových plynů. Jsou stanoveny cíle podle Kjótského protokolu pro roky Členské státy se budou postupně snažit těchto cílových hodnot emisí skleníkových plynů dosáhnout systematickým. Tento ukazatel je z hlediska dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu velmi důležitý a vybral jsem ho mezi několik ukazatelů, jejichž vývojem se zabývá tato práce. Dalšími z ukazatelů jsou ukazatele objemu nákladní a osobní dopravy k HDP. Velmi důležitá je také otázka komunálního odpadu. Do této skupiny ukazatelů patří několik ukazatelů, které popisují odpad sebraný, uložený na skládku a odpad spálený. Dalším z ukazatelů je energetická náročnost tvorby HDP v kg ropného ekvivalentu na 1.

3 Vývoj vybraných strukturálních indikátorů HDP na obyvatele v paritě kupní síly ,8 66,5 66,1 64,9 65,8 67,7 68,3 7,5 73,8 Maďarsko 49,5 5,7 51, ,9 59,1 6,1 6,9 61,4 Polsko 43,9 44, ,8 46,1 46,3 46,9 48,7 49,8 Slovensko 47,1 47, ,5 48, ,9 52, Maďarsko Polsko Slov ensko 2 1 Relace srovnatelné cenové úrovně konečné spotřeby domácností ,2 46,2 45,4 47,2 5,3 54,7 55, ,8 Maďarsko 46,1 45,4 46,8 48, , ,9 63,6 Polsko 5,4 52,4 5,7 56,3 62,9 59,5 53,4 52,4 59,6 Slovensko 42 42,2 4,3 44,1 44,6 44,6 5,5 54,9 57, Hungary Poland Slov akia 2 1

4 Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj jako procento 1,79 1,79 1,8 1,86 1,86 1,89 1,9 1,9 1,86,98 1,9 1,17 1,16 1,23 1,22 1,22 1,26 1,27 Hungary,65,72,68,69,79,94 1,1,94,89 Poland,65,65,67,69,64,62,56,54,56 Slovakia,92 1,9,79,66,65,64,58,58,53 2 1,8 1,6 1,4 1,2 1,8,6 Hungary Poland Slovakia,4,2 Celkové emise skleníkových plynů 94,2 92,8 92,3 9,8 9,7 91,7 9,9 92,4 92,7 79,3 81,4 76,5 72, ,2 73,4 75,2 74,9 Hungary 7,3 68,7 68,8 68,5 66,3 68,5 66,1 68,1 68 Poland 77,4 75,6 71, ,2 67,7 65,5 67,7 68,4 Slovakia 73,7 73,7 71,6 69,9 67,4 71, ,8 69, Hungary Poland Slovakia 2 1

5 Analýza Z analýzy údajů vývoje sledovaných ukazatelů ve sledovaných členských států vyplývá mnoho skutečností. Analýza vývoje HDP na obyvatele v paritě kupní síly - lze očekávat, že se HDP všech nových členských zemí bude postupně přibližovat průměru EU. Ze sledovaných států si vede nejlépe. U Maďarska se růst zpomaluje. Relace srovnatelné cenové úrovně konečné spotřeby domácností - ze sledovaných států rostou cenové úrovně konečné spotřeby domácností nejrychleji v Maďarsku. Růst tohoto ukazatele v ČR zpomaluje. Po roce 21 je možné u Polska pozorovat pokles sledovaného ukazatele. Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj jako procento - zaostává ve výdajích na výzkum a vývoj za průměrem EU avšak ze sledovaných států si vede nejlépe. V roce 1997 lze pozorovat negativní změnu ve vývoji tohoto ukazatele na Slovensku stejně tak jako v roce 22 v Maďarsku. Pro srovnání například Japonsko investuje do výzkumu a vývoje kolem 3 % HDP - to je o 5 % více než je současný průměr EU. Celkové emise skleníkových plynů - tento ukazatel je u všech sledovaných států lepší než průměr EU. Cílem je celkové snížení emise skleníkových plynů. U všech sledovaných hodnot je patrný postupný pokles hodnot emisí. Tento vývoj je velmi pozitivní. Závěr I přes velké rozdíly ve fungování ekonomik nových členů EU je z vybraných ukazatelů patrna podobnost struktur těchto ekonomik. Z analýzy vývoje vybraných ukazatelů plyne, že má dobrou pozici při srovnání s ostatními sledovanými státy. I přes určité problémy se daří postupně měnit fungování ekonomiky ČR tak, že během několika let ČR dosáhne průměru EU. Je nutné vyvinout dostatečné úsilí na to, aby tohoto cíle bylo dosaženo co nejdříve.

6 Recenze Název příspěvku: Srovnání vývoje vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku Příspěvek na doktorandský workshop: Recenzent: Doc. Ing. Luděk Mikulec, CSc. Autor se zabývá srovnáváním vývoje čtyř vybraných strukturálních ukazatelů v České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku. Po vstupu České republiky do EU jsou pro ČR tyto strukturální ukazatele velmi významné, a to z hlediska srovnávání vývoje ekonomiky s ostatními členskými státy celé EU. Srovnání je provedeno k průměru u všech 25 členských států EU. Informace autor čerpal z databáze Eurostat., které jsou zcela aktuální a relevantní. Cílem tohoto příspěvku je informovat o vývoji vybraných ukazatelů a poukázat na rozdíly mezi uvedenými členskými zeměmi. V dalších příspěvcích bych doporučil rozšířit srovnání i s některými dalšími vybranými zeměmi EU. Předkládaný příspěvek je zpracován kvalitně a je vhodný pro prezentaci na úrovni doktorandského workshopu.

7 Literatura (1) SAMUELSON,P.A., NORDHAUS,W.D. Ekonomie. 2. vyd. Praha: Svoboda, s. ISBN X. (2) KOTLER, P. KELLER, K.,L. Marketing, Management. 12 e. New Jersey: Lehigh Press, s. ISBN (3) SEYLER, D.W. Doing Research. 2. edition. McGraw Hill, s. ISBN (4) HESS, G.D., van WINCOOP, E. International Macroeconomics. Cambridge University, s. ISBN Internetové zdroje (1) (2) _ &_dad=portal&_schema=PORTAL (3) (4) _ &_dad=portal&_schema=PORTAL (5) (6) (7) 44&_dad=portal&_schema=PORTAL