Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš

Podobné dokumenty
oddělení Equisetophyta (Přesličky)

oddělení Equisetophyta (přesličky)

MONILOPHYTA I přesličky, prutovky a spol.

Evoluční vztahy kapraďorostů. Zosterophyllophyta

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

Evoluční vztahy kapraďorostů

KAPRAĎOROSTY Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n

KAPRAĎOROSTY. pracovní list

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

VY_32_INOVACE_ / Plavuně, přesličky a kapradiny

Ostřice stejnoklasé subg. Vignea - tuřice

Nejstarší cévnaté rostliny


Eragrostis N. M. Wolf - milička

Stavba stonku. Stavba stonku

VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:

16. VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ ROSTLINY

- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)

oddělení Monilophyta

střídání generací (gametofyt, sporofyt) klíční rostliny - prokel (gametofyt), následuje generativní rozmnožování a narůstají listy (sporofyt).

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

Vladimír Vinter

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

Ostřece různoklasé subg. Carex - ostřice

Vývoj stélé. parenchym. floém. xylém

Studijní materiál pro přípravu na přijímací zkoušky ROSTLINY I.

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

Rostlinné orgány. Kořen (radix)

Praktické cvičení č. 10.

Přečti si text a odpovídej na otázky celou větou.

Ryniofyty. primitivní cévnaté rostliny

Martina Bábíčková, Ph.D

KAPRAĎOROSTY - PŘESLIČKY

ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová

Vegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr

Název materiálu: Kapraďorosty - úvod

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Glyceria R. Br. - zblochan

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

RODOZMENA VYŠŠÍCH RASTLÍN. RNDr. Jana Ščevková, PhD., RNDr. Ing. Eva Zahradníková, PhD. Katedra botaniky PriF UK,

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Systém a evoluce vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš

JARNÍ KVĚTINY. Materiál vznikl v rámci projektu Škola pro život č.proj. CZ.1.07/1.4.00/ Vypracovala: Soňa Koukalová ZŠ a MŠ Mladoňovice

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 35 Kapraďorosty. Tematická oblast Ročník 1.

Regionální akční plán pro přesličku různobarvou (Equisetum variegatum) na Olomoucku

Botanika cévnatých rostlin

Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Carex L. ostřice. Radim J. Vašut.

Praktické cvičení č. 11.

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

World of Plants Sources for Botanical Courses

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Fylogeneze a diverzita vyšších rostlin Ryniofyty Petr Bureš

Buchar et al

Ostřice různoklasé. Koncový klásek samčí, postranní klásky samičí. vysoké mokřadní rostliny

ontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)

Základní škola a mateřská škola, Ostrava-Hrabůvka, Mitušova 16, příspěvková organizace Školní vzdělávací program 2. stupeň, Člověk a příroda

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 1. část. řád Cycadales řád Ginkgoales řád Gnetales

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

ROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

Kapraďorosty. Plavuně. Přesličky

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

Rostliny z našeho okolí. Přírodní společenstvo V lese

Výtrusné cévnaté rostliny ve výuce biologie na středních školách

List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

Oddělení: Kapradiny (Polypodiophyta) Milan Dundr

Vladimír Vinter

Co je a co není Galium

NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

Praktické cvičení č. 9.

VÝTRUSNÉ ROSTLINY. jsou VYŠŠÍMI ROSTLINAMI rozlišené tělo na kořeny, stonek a listy

Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila. rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí.

ROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.

Vignea. ostřice nebo tuřice??? o ostřicích, které možná nejsou ostřicemi

PROJEKT: OP VK Název materiálu: NAHOSEMENNÉ ROSTLINY - JEHLIČNANY VY_52_INOVACE_K1_P36_3

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 34 Vyšší rostliny, mechorosty

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.08

11. Morfologie - stonek

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Praktické cvičení č. 12.

Stonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)

Rostlinná pletiva. Milan Dundr

ZYGNEMATOPHYCEAE spájivky

Praktické cvičení č. 8.

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

MECHOROSTY (BRYOPHYTA)

Terénní floristika část VII

Cupressaceae Taxaceae

oddělení Bryophyta (mechorosty) játrovky hlevíky mechy

Transkript:

Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky RNDr. Michal Hroneš

Přesličky výtrusné rostliny charakteristického vzhledu s přeslenitě větvenou lodyhou a článkovaným stonkem prvohorní původ (Devon) využití jako okrasné byliny, farmaceutický průmysl (E. arvense), některé druhy jedovaté (E. palustre)

Životní cyklus sterilní lodyha strobilus sporangiofor spora fertilní lodyha prothalium sporofyt (2n) výrazně převažuje nad gametofytem (n) archegonium embryo anteridium

Životní cyklus výtrusnice eusporangiátní, po několika na spodní straně sporangioforů sporangiofory poskládané do výtrusných šištic

Životní cyklus izosporické (homoiospory) spory opatřené 4 pentlicovitými hapterami zelené (obsahují chloroplasty)

Životní cyklus prothalium (gametofyt) zelené, dvoudomé antheridia koncová, s polyciliátními spermatozoidy archegonia zanořená v prothaliu

Morfologie sporofytu arthrostélé (do kruhu uspořádané, kolaterální, uzavřené cévní svazky) oddenek s adventivními kořeny a oddenkovými hlízami (vegetativní rozmnožování) lodyha: často dvojího typu jarní (hnědá, fertilní) a letní (zelená, sterilní) článkovaná (nodi a internodia) dutá (centrální dutina, valekulární a karinální dutiny) rýhovaná (žebra a rýhy) přeslenitě větvená

Morfologie sporofytu žebro (karina) rýha (valekula) valekulární dutina cévní svazky endodermis floém protoxylém karinální dutina centrální dutina

Morfologie sporofytu E. ramossisimum E. x meridionale E. x moorei E. arvense

Morfologie sporofytu listy krátké, střídající se s větvemi, zploštělé a srostlé v lodyžní pochvy

Zařazení v systému původně oddělení Equisetophyta nyní součást kapradin tzv. Monilophyta sesterská skupina ke všem ostatním kapradinám

Přesličky ve světě celkem 15 druhů + řada kříženců Eurasie, S. a J. Amerika, s. Afrika

Zástupci v ČR celkem 9 druhů + několik kříženců 2 podrody: subgen. Equisetum - průduchy víceřadé v rovině epidermis - výtrusnicové klasy na konci zaoblené - 6 druhů (E. arvense, E. fluviatile, E. palustre, E. pratense, E. sylvaticum, E. telmateia) subgen. Hippochaete - průduchy jednořadé, ponořené - výtrusnicové klasy hrotité - 3 druhy (E. hyemale, E. ramossisimum, E. variegatum) - všechny druhy ohrožené

Sezónní dimorfismus lodyh v podrodu Equisetum 1) jarní lodyha hnědá, po vyprášení výtrusů zaniká (E. arvense, E. telmateia) 2) jarní lodyha hnědá, posléze zezelená a přemění se na letní lodyhu (E. pratense, E. sylvaticum) 3) jarní lodyha se netvoří (E. fluviatile, E. palustre) v podrodu Hyppochaete dimorfismus není znám

Equisetum arvense L. fertilní lodyha: nevětvená, hnědá

Equisetum arvense L. sterilní lodyha: zelená, bohatě větvená, větve vzpřímené a dál větvené, první článek větve je delší než pochva na lodyze, zuby pochev celé tmavé

Equisetum arvense L. v ČR hojná; louky a pastviny, okraje cest, náspy, okraje polí

Equisetum telmateia Ehrh. fertilní lodyha: statná, nerýhovaná, bělavá až světle hnědá

Equisetum telmateia Ehrh. sterilní lodyha: sterilní lodyha velmi statná (2 m), světlá, bohatě větvená, zuby pochev dlouze trojúhelníkovité a celé tmavé

Equisetum telmateia Ehrh. v ČR ostrůvkovitě, hojně jen v Karpatech (C4); svahová vápnitá prameniště, okraje potoků, podrost lužních lesů, bažinaté louky, druhotně také vlhké příkopy

Equisetum sylvaticum L. lodyhy: jemné, chabé, boční větve tenké, vícenásobně větvené, zuby lodyžních pochev srůstají

Equisetum sylvaticum L. v ČR hojná; světlé vlhké jehličnaté lesy, lesní prameniště

Equisetum pratense Ehrh. lodyhy: jednoduše větvené, na žebrech hrbolky z SiO 2, první článek větve kratší než pochva na lodyze, zuby lodyžních pochev s širokým suchomázdřitým lemem

Equisetum pratense Ehrh. v ČR ostrůvkovitě, především ve středních polohách (C3); lužní lesy, háje, pobřežní křoviny

Equisetum palustre L. lodyha: hluboce rýhovaná, často jen krátce větvená, centrální dutina malá, první článek větve kratší než příslušná pochva, zuby s bílým lemem, cca 6

Equisetum palustre L. v ČR roztroušeně; vlhké louky, mokřady

Equisetum fluviatile L. lodyha: šedozelená, mělce rýhovaná, s velkou centrální dutinou, téměř nevětvená, zuby celé tmavé, větší počet (6-10)

Equisetum fluviatile L. v ČR hojně; okraje stojatých nebo pomalu tekoucích vod, rašelinné louky

Equisetum ramossisimum Desf. lodyha: trsnatá, šedozelená, jednoletá, často bohatě větvená, velmi variabilní

Equisetum ramossisimum Desf. v ČR převážně v teplejších oblastech (C2); písčiny, bory, často i na antropických stanovištích (železniční a silniční náspy)

Equisetum variegatum Schleich. lodyha: trsnatá, jemná, tmavě zelená, nevětvená, přezimující

Equisetum variegatum Schleich. v ČR velmi vzácně (C2); slatinné louky, vlhké písčiny, dnes častěji na antropických substrátech pionýrská rostlina (pískovny, lomy)

Equisetum hyemale L. lodyha: robustní, tmavozelená, přezimující, zuby lodyžních pochev opadají, střední dutina zabírá 2/3 až 9/10, souvislý sklerenchym

Equisetum hyemale L. v ČR vzácně (C2); břehy vodních toků a vlhké lesy na vlhčích, písčitých půdách