Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Societas Europaea Bakalářská práce Autor: Michal Boudný Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Natália Štefanková, Ph.D. Praha Březen 2015
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Slavkově u Brna dne 31. 3. 2015 Michal Boudný
Poděkování Rád bych poděkoval JUDr. Natálii Štefankové, Ph.D. za cenné rady, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích a vypracování bakalářské práce.
Anotace Tématem této bakalářské práce je seznámení se s nadnárodní obchodní společností Societas Europaea. První kapitola se zabývá základní charakteristikou a historií SE. Dále se práce věnuje současným pramenům právní úpravy SE od jejího založení, podmínkám vzniku, sídle a možnosti jeho přemístění až k jejímu zrušení a zániku. Ve třetí kapitole jsou popsány možnosti řízení SE a složení dualistické a monistické koncepce vč. zapojení zaměstnanců a publicity SE. Ve čtvrté kapitole je představena ready - made společnost a její výhody i nevýhody nabízených služeb. Závěrečnou kapitolu tvoří zamyšlení se, jaké výhody přináší evropská společnost českým podnikatelům. Cílem této práce je seznámit se s evropskou společností jako takovou, představit její možnosti, výhody a hlavně poukázat, že kromě klasických a. s., s. r. o., atd. existují na trhu i společnosti SE. Klíčová slova: Societas Europaea, evropská společnost, právní úprava, monistický systém, dualistický systém, ready - made společnosti, evropské právo. Annotation The theme of this thesis is introducing with multinational trading company Societas Europaea (SE). The first chapter deals with the basic characteristics and history of SE. Furthermore, the work deals with current sources of legislation since the grounding, conditions of origin, headquarter and possibility of relocation to revocation and termination. In the third chapter is describing management options with a composition dualistic and monistic conception incl. employee involvement SE and publicity. In the fourth chapter is presenting a ready - made company and advantages and disadvantages of the services offered. The final chapter is consisting of reflection, the benefits of. European society for czech entrepreneurs. The aim of this work is to introduce to the society as a whole, to present its possibilities, advantages and especially point out that in addition to classical a.s., s.r.o., etc. exist in the market the SE society. Key words: Societas Europaea, European company law, unitary, monism - dualism system, ready - made company, European law.
OBSAH ÚVOD... 7 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ... 8 1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA... 9 1.1 Societas Europaea (Evropská akciová společnost)... 9 1.2 Historický vývoj... 10 2 EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ... 13 2.1 Prameny práva evropské společnosti... 13 2.2 Založení SE... 15 2.3 Vznik SE... 20 2.4 Sídlo SE a jeho přemístění... 20 2.5 Zrušení a zánik SE... 22 2.6 Základní kapitál SE... 22 3 ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ SE... 23 3.1 Monistická koncepce... 23 3.1.1 Správní orgán... 24 3.1.2 Předseda správní rady... 26 3.1.3 Statutární ředitel... 27 3.1.4 Valná hromada SE... 27 3.2 Dualistická koncepce... 28 3.2.1 Představenstvo... 29 3.2.2 Dozorčí rada... 30 3.3 Společná ustanovení pro monistický a dualistický systém... 31 3.4 Zapojení zaměstnanců do záležitostí SE... 32 3.5 Publicita SE... 34 4 READY - MADE společnost... 35 4.1 Charakteristika ready - made společnosti... 35 4.2 Vývoj ready - made společností v České republice... 36 4.3 Výhody a nevýhody ready - made společností... 37 5 VÝHODY EVROPSKÉ SPOLEČNOSTI PRO ČESKÉ PODNIKATELE... 38 5.1 Dostat se z vlivu českých úřadů... 38 5.2 Výběr nejvhodnějšího daňového systému v rámci EU... 39 5
5.3 Anonymita... 39 5.4 Lepší image... 40 5.5 Možnost vybrat vhodný právní systém... 40 5.6 Využití smluv o ochraně investic uzavřených Českou republikou... 40 5.7 Úsporu nákladů na správu a řízení... 40 Seznam použité literatury... 43 Odborná literatura:... 43 Právní předpisy:... 43 Odborné a časopisecké články:... 43 Internetové zdroje:... 44 Seznam použitých zkratek... 46 Seznam obrázků... 47 Seznam tabulek... 47 6
ÚVOD Tato bakalářská práce je zaměřena na představení nadnárodní formy obchodní společnosti Societas Europaea, která byla uvedena v České republice v souvislosti s přistoupením naší země do Evropské unie. Hlavní myšlenkou bylo otevření vnitřního trhu českým podnikatelům, který by jim nabízel široké možnosti, využití nových právních forem, díky kterým by mohli rozvíjet své ekonomické aktivity v rámci celé EU. V rámci EU vznikly tři nové formy nadnárodních evropských společností. Jednou z nich je evropská akciová společnost, další, které stojí za zmínku, jsou evropské hospodářské zájmové sdružení (EHZS) a evropská družstevní společnost (SCE). Hlavním tématem této práce bude evropská akciová společnost, která je nejoblíbenější formou evropské společnosti. Z tohoto důvodu jsem si zvolil dané téma, které je velmi aktuální, SE stále přibývá a Česká republika oproti ostatním zemím, mimo Německa, které je srovnatelné, drží nárůstový trend v zakládání SE. V bakalářské práci se proto zaměřením na historický vývoj SE, její právní úpravu vč. základního kapitálu, organizační struktury ať už formou monistického konceptu či dualistického konceptu. Představím tzv. ready - made společnosti, které nabízí již předzaložené společnosti jako založené mateřské společnosti. Založení společnosti pomocí ready - made společnosti s sebou přináší jisté výhody, ale i nevýhody, které zmíním v kapitole 4.3. Na závěr tj. v kapitole 5 vzniká jakýsi soubor výhod pro českého podnikatele, který by mu přineslo založení evropské společnosti. Přístupy k založení klasické a. s. nebo SE jsou však velmi individuální, ale myslím si, že tato práce by mohla nastínit nové možnosti a přinést širší rozhled o tom, čeho je možné na trhu využít. 7
ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ Podklady k sepsání této bakalářské práce vycházejí z knižní bibliografie, která převážně posloužila k vytvoření teoretických hledisek. K doplnění dalších informací sloužili i internetové odkazy a samozřejmě právní předpisy evropské i české, které posloužily k pochopení právní úpravy SE. Po prostudování všech získaných informací a možností založení SE i pomocí ready - made společností byly vyvozeny výhody a nevýhody tohoto založení. A na závěr celkový pohled na to, jaké výhody přináší evropská společnost pro českého podnikatele. 8
1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA 1.1 Societas Europaea (Evropská akciová společnost) Pod latinským názvem Societas Europaea (SE) se skrývá evropská akciová společnost, jenž je nadnárodní formou akciové společnosti vytvořenou komunitárním právem. Societas Europaea, je také do jisté míry symbolem. Symbolem sjednocené Evropy, naplňující myšlenku Roberta Schumana a Jeana Monneta založit společenství evropských států na hospodářské bázi, která by přinesla Evropě víc, než všechny politické projekty minulých století. 1 Hlavním důvodem vzniku evropské společnosti jako nadnárodní právnické osoby bylo usnadnit volný pohyb kapitálu a sjednotit právní formy obchodních společností v rámci celé EU. Evropská společnost představuje stejný druh právnické osoby v jakékoliv zemi. Samotné použití zkratky SE za názvem firmy dodá zakládané společnosti jistou prestiž napříč celou EU bez ohledu na zemi, v níž byla společnost založena. 2 V literatuře se uvádí několik pojmů např. evropská společnost, Societas Europaea, evropská akciová společnost nebo zkráceně SE. Všechny tyto termíny označují obchodní společnost - právnickou osobu, jejíž základní kapitál je rozvržen na akcie a která je založena určitým způsobem a za určitých podmínek, které jsou stanoveny pomocí Nařízení Rady (ES/EU) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). 3 Dalším důležitým předpisem je Směrnice Rady č. 2001/86/ES ze dne 8. října 2001, kterou se doplňuje statut evropské společnosti s ohledem na zapojení 1 HODÁL, Petr; ALEXANDER, Juraj. Evropské právo obchodních společností. Vyd. 1. Praha: Linde Praha, a. s., 2005. 268 s. ISBN 80-7201-520-6. 2 ipodnikatel.cz [online]. 2011 [cit. 2015-03-31]. Www.ipodnikatel.cz. Dostupné z WWW: <http://www.ipodnikatel.cz/zalozeni-obchodni-spolecnosti/evropska-spolecnost-se-kapitalova-obchodnispolecnost-zalozena-evropskym-pravem.html.>. 3 Viz Článek 1 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 9
zaměstnanců. 4 V českém právním řádu je upravena v zákoně č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti. Podle nařízení SE se v členském státě přistupuje ke společnosti stejně, jako by se jednalo o akciovou společnost, která je založena podle práva členského státu, ve kterém sídlí. 5 Je nutno upozornit, že možnost vyvíjet činnost pod právní formou SE se netýká pouze členských států Evropské unie, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale také ostatních států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to na základě rozhodnutí Smíšeného výboru Evropského hospodářského prostoru č. 93/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se mění příloha XXII (Právo obchodních společností) Dohody o Evropském hospodářském prostoru. K dnešnímu dni se toto rozšíření působnosti týká Norska, Lichtenštejnska a Islandu. 6 1.2 Historický vývoj Za úvodní impuls k vytvoření nadnárodní kapitálové společnosti může být považováno 34. zasedání německých právníků v Kolíně nad Rýnem, kde Karl Geilers požadoval vytvoření nadstátní kapitálové organizace ve formě obchodní společnosti. Návrh Karla Geilerse zůstal nevyslyšen až do roku 1949 a 1952, kdy Rada Evropy předložila dva různé návrhy k vytvoření evropské společnosti. První požadavky na vytvoření evropské nadnárodní společnosti na půdě Evropských společenství se objevily v roce 1959, kdy francouzský notář Thibièrge na 57. Kongresu notářů Francie a později nizozemský profesor Pieter Sanders navrhovali vytvoření společnosti evropského typu jako doplnění národního akciového práva. Evropská 4 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo? 2. doplněné a aktualizované vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005. 485 s. ISBN 80-727-3122-x. 5 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropská (akciová) společnost. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2006, vi, 619 s. ISBN 80-7273-133-5. 6 Tamtéž. 10
komise v roce 1959 označila zmíněné požadavky za cenný příspěvek k vytvoření evropské formy obchodní společnosti. Vytvoření evropské akciové společnosti získalo v následujících letech podporu, především ve Francii; v roce 1962 předložil francouzský Svaz průmyslu návrh Statutu evropské společnosti o 194 článcích, v roce 1965 obdržela Rada ES nótu francouzské vlády, která navrhovala, vytvoření evropské obchodní společnosti uzavřením státní smlouvy všech šesti členů společenství. Komise přijala oba návrhy kladně a pověřila v roce 1966 skupinu odborníků vedenou Sandersem, aby určili, jak by mohla vypadat právní forma evropské akciové společnosti. Forma akciové společnosti byla zvolena proto, že existovala ve všech právních systémem členských států a umožňovala vstup na burzu. Ještě v roce 1966 Sandersova skupina předložila návrh, který měl být podkladem pro uzavření smlouvy o Societas Europaea. Sandersův návrh se později stal základem pro návrh nařízení o Statutu evropské akciové společnosti, který byl předložen Komisí Radě ministrů v roce 1970. Po řadě připomínek Komise návrh přepracovala a předložila jej opět v roce 1975. V Radě nebylo dosaženo shody ani tentokrát, spornými otázkami byly především struktura orgánů, koncernové a daňové právo a rovněž otázka spolurozhodování zaměstnanců. Další fáze se odehrála v osmdesátých letech. Na zasedání Evropské rady v roce 1985 v Bruselu byla Komise vyzvána k vypracování detailního plánu k zajištění vnitřního trhu. Komise předložila Radě v roce 1985 tzv. Bílou knihu obsahující 279 návrhů zákonů a časový plán jejich přijetí, která rovněž zmiňovala potřebu přijetí evropské akciové společnosti. Po přijetí Jednotného evropského aktu byla Komise v roce 1987 vyzvána k harmonizaci práva obchodních společností s cílem vytvoření evropské společnosti a rychlému přijetí statutu. Po memorandu z roku 1988 vypracovala v roce 1989 zcela nový návrh nařízení o statutu evropské akciové společnosti, který byl doplněn návrhem směrnice o postavení zaměstnanců. Oba návrhy měly být přijaty v tzv. řízení spolupráce. Po kritických připomínkách Komise oba návrhy přepracovala a v roce 1991 opět předložila Radě ministrů, tentokrát již s oddělenou směrnicí o spolurozhodování zaměstnanců. A zatímco samotné nařízení již neobsahovalo úpravu, která vedla dříve k neshodám, tj. např. daňové a koncernové právo, problematika spolurozhodování 11
zaměstnanců upravená v předložené směrnici zabránila přijetí statutu. Po 1. lednu 1993, kdy vstoupil v platnost Evropský vnitřní trh, pracovalo několik skupin odborníků z řad ekonomů a právníků na návrhu Societas Europaea. V roce 1995 ocenila skupina vedená Carlo Ciampim potenciál ročních úspor na 30 miliard. Komise v návaznosti na zveřejněnou Ciampiho zprávu ustanovila skupinu vedenou bývalým viceprezidentem Evropské komise Etiennem Davignomem, která měla za úkol zjistit rozdíly v míněních členských států a navrhnout přijatelný kompromis. Skupina vedená Davignom předložila závěrečnou zprávu v roce 1997, která viděla řešení sporu v zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě i v představenstvu a na místo několika modelů rozhodování zaměstnanců navrhla záchytné pravidlo. Po předložení Davignovi zprávy přijala k poradě návrh opět Rada ministrů. V roce 1998 byl za britského předsednictví v EU předložen návrh řešící problém spolurozhodování zaměstnanců, s nímž souhlasily všechny členské státy vyjma Španělska. Souhlas Španělska byl získán až v roce 2000 na zasedání Evropské rady prezidentů a předsedů vlády poskytnutím Option-out pravidla a následně byla Rada ministrů vyzvána k přijetí rozhodnutí o vytvoření evropské akciové společnosti do konce roku 2000; stalo se tak 8. prosince 2000. Nařízení o statutu evropské společnosti spolu se směrnicí k doplnění státu evropské společnosti ohledně podílení zaměstnanců bylo Radou ministrů schváleno 8. října 2001. Přijetí směrnice mohlo být ohroženo ještě žádostí na vznesení žaloby podanou Evropským parlamentem, která byla ovšem krátce před uplynutím lhůty k podání žaloby stažena. Dne 8. října 2004, kdy se stane směrnice bezprostředně použitelnou a kdy nejpozději musí vstoupit v platnost potřebné prováděcí zákony jednotlivých členských států, tak může být založena první supranacionální akciová společnost. 7 7 KREJSA, Jan. Epravo.cz [online]. 2004 [cit. 2015-03-15]. Epravo. Dostupné z WWW: <http://www.epravo.cz/top/clanky/societas-euroapaea-evropska-akciova-spolecnost-i-historicky-vyvoj-cile-aprameny-26698.html>. 12
2 EVROPSKÁ SPOLEČNOST V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ 2.1 Prameny práva evropské společnosti Vymezení a systém právních předpisů, které upravují evropskou společnost, je velmi složitou problematikou. Základním právním předpisem, jak už bylo uvedeno dříve je Nařízení Rady č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statusu evropské společnosti. Pokud se jedná o záležitosti, které Nařízení č. 2157/2001 neupravuje, použije se národní právní předpis, jenž byl přijat za účelem provedení těch ustanovení nařízení, u nichž je provedení vyžadováno. V České republice je uvedeným předpisem zák. č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění pozdějších předpisů. Tento typ právního předpisu lze považovat za nástroj do té doby v českém právním řádu neznámý. Obsah zákona totiž závisí na znění nařízení a zároveň je nezbytný pro jeho realizaci. 8 Následně se použije národní právní úprava pro akciové společnosti dle sídla SE. Nakonec jsou použity stanovy SE, které se uplatní v rozsahu a způsobem platným pro národní akciovou společnost podle sídla SE. K základnímu právnímu předpisu ještě můžeme zmínit Směrnici Rady č. 2001/86/ES, která upravuje postupy jednání a informování zaměstnanců a jejich případné účasti, které jsou využívány na jednotlivé SE. Směrnice také upravuje možnost nevyužití referenčních ustanovení pro případy fúze vzhledem k odlišnostem ve vnitrostátních systémech, které se zabývají zapojením zaměstnanců. Nynější systémy a zvyková praxe účasti na úrovni společností bude zachována úpravou předpisu v zápise do obchodního rejstříku. 9 Co se týče českého právního řádu, směrnice zde byla implementována v podobě části druhé zákona o evropské společnosti. 8 Převzato od BREJČEK, Josef a kol. Působení práva EU ve sféře českého obchodního práva. Časopis pro právní vědu a praxi. 2011, roč. 19, č. 4, s. 356-364. ISSN 1210-9126. 9 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Evropské právo společností: Včetně úplného znění přepisů komunitárního práva. Vyd. 1. Praha: BOVA POLYGON, 2004. 536 s. ISBN 80-7273-110-6. 13
Evropská právní úprava pamatuje i na zvláštní případy, kdy vzhledem ke specifikům právních norem upravujících některé oblasti podnikatelské sféry, je nutno tyto normy na SE aplikovat vždy. Pokud se na konkrétní předmět podnikání vztahují speciální právní předpisy vnitrostátního práva, uplatní se na SE stejně, jako na jiné obchodní společnosti založené dle práva konkrétního státu. Toto pravidlo vyplývá z ust. čl. 9 odst. 3 Nařízení č. 2157/2001. Jako příklad lze uvést situaci, kdy by se SE měla stát bankou. 10 Výše uvedený popis hierarchie právních norem aplikovaných na SE přináší značné aplikační potíže a je velmi nepřehledný. Právě tato nepřehlednost může být jedním z důvodů, který přináší nepříznivý vliv na atraktivitu SE. Výkladové obtíže se mohou značně projevit v procesu rozhodování o případném založení SE, neboť pochybnosti tohoto druhu se odrážejí v právní jistotě dotčených osob. Navíc je zřejmé, že SE založena v jednom státě se může velmi podstatně lišit od SE, založené ve státě jiném. Tento jev je zapříčiněn zejména subsidiaritou národních právních řádků. 11 Pro přehlednost a shrnutí uvádím právní předpisy aplikovatelné na evropskou společnost, které se použijí v následujícím pořadí: 12 Obrázek č. 1 Pořadí právních předpisů 10 PETR, Michal. Evropská společnost 1. část. Právní rozhledy: časopis pro všechna právní odvětví. Praha: C. H. Beck, 2005, roč. 13, č. 2, s 69-76. ISSN 1210-6410. 11 DVOŘÁK, Tomáš. Akciová společnost a Evropská společnost. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009, 1, 886 s. Právnické osoby. ISBN 978-807-3574-307. 12 DOLEČEK, Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nadnarodni-formy-spolecnosti-ppbi- 51141.html#!&chapter=3>. 14
2.2 Založení SE Evropskou společnost lze založit několika způsoby: fúzí, vytvořením holdingové společnosti, vytvořením společnosti dceřiné, vytvořením dceřiné společnosti existující evropské společnosti, změnou právní formy společnosti. Jednotlivé metody budou rozepsány níže. Evropská společnost, neboli Societas Europaea, může být založena pouze 5 způsoby: 1. Fúze SE může být založena fúzí akciových společností uvedených v příloze I Nařízení, založených podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, jestliže nejméně dvě z nich podléhají právním předpisům různých členských států. Způsob založení evropské společnosti fúzí je vyhrazen výlučně akciovým společnostem a nařízení o SE v tomto směru nepřipouští žádnou výjimku. Výchozím dokumentem fúze je projekt vypracovaný výkonnými orgány fúzujících společností - projekt fúze, který podléhá schválení valnou hromadou. Uskutečnění fúze je podmíněno také získáním osvědčení o splnění všech zákonných podmínek, a to v každém členském státě, jehož právem se řídí některá z fúzujících společností, které bude podkladem pro zápis SE do příslušného rejstříku státu sídla SE. Vydáváním osvědčení v České republice byli pověřeni notáři. Právě popsaný postup otevřel akciovým společnostem z členských států poprvé možnost fúzovat na nadnárodní úrovni, což vzhledem k odlišným právním úpravám obchodních společností v jednotlivých členských státech nebylo dosud bez dalšího 15
možné. Není proto divu, že právě možnost založit SE fúzí bývá často citována jako jeden z nejvýznamnějších přínosů zavedení SE. 13 Dvě a více akciových společností z různých členských států mohou provést fúzi sloučením nebo splynutím a vytvořit evropskou společnost. Vznik evropské společnosti fúzí navíc představuje výjimečnou možnost přesunout sídlo stávající společnosti do zvoleného státu EU. Právě z tohoto důvodu je vznik SE fúzí nejčastější variantou vzniku Societas Europaea. Frekventovanou variantou je fúze české a slovenské společnosti s výslednou evropskou společností sídlící na Kypru či v jiné daňově příznivé destinaci. 14 Česká a. s. Slovenská a. s. fúze Kyperská SE Vznik fúzí splynutím nebo sloučením Obrázek č. 2 Fúze 15 2. Vytvoření holdingové společnosti Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným uvedené v příloze II nařízení o SE, založené podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, mohou usilovat o založení holdingové SE za předpokladu, že nejméně dvě z nich se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou 13 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nadnarodni-formy-spolecnosti-ppbi- 51141.html#!&chapter=3>. 14 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.akont.cz/cz/societas-europaeaevropska-spolecnost?gclid=cjzxlmdzrsqcfaiewwodhgaalw>. 15 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.akont.cz/cz/societas-europaeaevropska-spolecnost?gclid=cjzxlmdzrsqcfaiewwodhgaalw>. 16
společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. Princip založení holdingové SE spočívá v tom, že akcionáři, resp. společníci zúčastněných společností (promotorských společností), vloží své podíly, které musí představovat více než 50 % hlasovacích práv, do základního kapitálu SE a stanou se tak jejími akcionáři. Zúčastněné společnosti při tom nezanikají, ale původní společníci je ovládají prostřednictvím nově vzniklé holdingové evropské společnosti. Výchozím dokumentem pro založení holdingové SE je i zde projekt založení vypracovaný výkonnými orgány promotorských společností a schválený jejich valnými hromadami. 16 Nově založená SE Mateřská SE 100 % dcery Slovenská a. s. Česká a. s. Obrázek č. 3 Vytvoření holdingové společnosti 17 3. Vytvoření dceřiné společnosti Základní ustanovení upravující založení dceřiné evropské společnosti stanoví, že společnosti ve smyslu čl. 48 ES a jiné veřejnoprávní nebo soukromoprávní právnické osoby, založené podle práva členského státu, které mají sídlo a správní ústředí ve Společenství, mohou založit dceřinou společnost SE upsáním jejích akcií, jestliže nejméně dvě z nich se řídí právem různých členských států nebo mají alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu nebo pobočku nacházející se v jiném členském státě. 16 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nadnarodni-formy-spolecnosti-ppbi- 51141.html#!&chapter=3>. 17 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.akont.cz/cz/societas-europaeaevropska-spolecnost?gclid=cjzxlmdzrsqcfaiewwodhgaalw>. 17
Z pohledu možných zakladatelů je založení dceřiné SE (neboli joint-venture SE) bezesporu nejdostupnější formou. Upisování akcií se mohou účastnit kterékoli právnické osoby veřejného i soukromého práva založené podle práva některého z členských států. Postup při založení nařízení neupravuje, pouze odkazuje na právo společností a ostatních právnických osob účastnících se založení. Bude-li dceřiná SE sídlit v České republice, použijí se přiměřeně ustanovení ZOK o založení akciové společnosti. 18 Slovenská spol. Česká spol. Nové založení SE dceřiná společnost Dceřiná SE Obrázek č. 4 Vytvoření dceřiné společnosti 19 4. Změna právní formy Akciová společnost založená podle práva členského státu, která má sídlo a správní ústředí ve Společenství, může být přeměněna na SE, pokud má alespoň dva roky dceřinou společnost řídící se právem jiného členského státu. Obdobně jako proces zakládání SE fúzí, je i založení změnou právní formy vyhrazeno výlučně akciovým společnostem. Dle výslovného ustanovení nařízení o SE nedochází při tomto procesu k zániku akciové společnosti a vzniku nového subjektu, ale pouze ke změně vnitřních poměrů měnící se společnosti. Hlavním dokumentem je opět projekt přeměny vypracovaný orgány měnící se společnosti a schválený její valnou hromadou. 20 18 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nadnarodni-formy-spolecnosti-ppbi- 51141.html#!&chapter=3>. 19 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.akont.cz/cz/societas-europaeaevropska-spolecnost?gclid=cjzxlmdzrsqcfaiewwodhgaalw>. 20 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nadnarodni-formy-spolecnosti-ppbi- 51141.html#!&chapter=3>. 18
Česká a. s. Česká SE 100 % dcera 100 % dcera Slovenská a. s. Slovenská a. s. Obrázek č. 5 Změna právní formy 21 5. Dceřiná společnost jiné Societas Europaea Evropská společnost může bez omezení zakládat jiné SE společnosti. 22 Česká SE Dceřiná SE 1 Dceřiná SE 2 Dceřiná SE 3 Obrázek č. 6 Dceřiná společnost jiné SE 23 21 Akon.cz [online]. 2007, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.akont.cz/cz/societas-europaeaevropska-spolecnost?gclid=cjzxlmdzrsqcfaiewwodhgaalw>. 22 Tamtéž. 23 Tamtéž. 19
2.3 Vznik SE Vznik evropské společnosti upravuje článek 16 odst. 1, kde je stanoveno: SE nabývá právní subjektivity dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku uvedeného v článku 12. 24 Tato možnost je vázána na předchozí existenci již založené společnosti nebo společností. Právní úprava tedy neumožňuje, aby SE vznikaly tzv. na zelené louce. Dalším nutným předpokladem je přítomnost nadnárodního prvku např. v podobě zahraniční dceřiné společnosti. Je tedy zřejmé, že podmínky pro založení SE nemůže splnit zdaleka kterákoliv společnost mající sídlo a správní ústředí v Evropské unii, ale pouze ta, jež naplní požadavky uložené v čl. 2 Nařízení č. 2157/2001. 25 2.4 Sídlo SE a jeho přemístění Ve vztahu k sídlu SE obsahuje nařízení pouze stručné ustanovení, které stanoví, že sídlo SE se musí nacházet ve stejném členském státě jako její správní ústředí a že členský stát může kromě toho uložit evropské společnosti zapsané do rejstříku na jeho území povinnost mít své správní ústředí a sídlo na stejném místě. Nařízení o SE neupravuje otázku, zda vznikající SE musí mít své sídlo ve stejném státě jako zakladatelské společnosti. Dle převládajícího právního názoru může být evropská společnost umístěna do kteréhokoli členského státu, bez ohledu na sídla zakládajících společností. Je-li ovšem evropská společnost zakládána přeměnou existující akciové společnosti, uplatní se omezení, které přemístění sídla zároveň s přeměnou na SE výslovně zakazuje. V tomto případě tedy sídlo evropské společnosti musí zůstat ve státě sídla původní akciové společnosti. Dalším často uváděným přínosem evropské společnosti je vedle již zmiňovaného umožnění nadnárodních fúzí skutečnost, že SE může přemístit své sídlo do jiného členského státu, aniž by tím došlo k jejímu zániku a vytvoření nové právnické osoby. To dosud nebylo bez dalšího možné, jelikož převážná většina právních řádů členských 24 Viz Článek 16 Nařízení Rady (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE). In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 25 DĚDIČ, Jan; ČECH, Petr. Obchodní právo po vstupu ČR do EU, aneb, co všechno se po 1. květnu 2004 v obchodním právu změnilo? 2. doplněné a aktualizované vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2005. 485 s. ISBN 80-727-3122-x. 20
států podmiňovala přemístění sídla likvidací společnosti a jejím následným znovuzaložením. Přemístění sídla evropské společnosti je tedy založeno na zachování její právní osobnosti za současné změny práva, jímž se SE řídí. Proces přemístění upravuje jak nařízení, tak zákon o SE. Východiskem je zpracování projektu přemístění sídla výkonným orgánem společnosti a jeho zveřejnění spolu se zprávou o přemístění, která vysvětlí všechny právní i ekonomické aspekty přemístění sídla a jeho důsledky pro akcionáře, věřitele a zaměstnance. Dalším předpokladem přemístění je přijetí rozhodnutí o přemístění sídla valnou hromadou společnosti a získání osvědčení potvrzujícího splnění všech formalit, tedy zejména splnění požadavků ve vztahu k ochraně minoritních akcionářů a věřitelů SE, které v České republice vydává notář. Teprve na základě osvědčení vydaného příslušným orgánem státu původního sídla je možné obrátit se na rejstřík cílového státu s návrhem na zápis SE. Přemístění sídla nabývá účinnosti dnem, ke kterému je evropská společnost zapsána do rejstříku příslušného pro nové sídlo. Rejstřík, který provede zápis nového sídla, oznámí tuto skutečnost rejstříku starého sídla, který provede výmaz původního zápisu. Zveřejněním nového zápisu je zápis nového sídla účinný vůči třetím osobám. Dokud však nebyl zveřejněn výmaz SE z rejstříku v zemi původního sídla, mohou se třetí osoby nadále dovolávat původního sídla, neprokáže-li SE, že těmto třetím osobám bylo nové sídlo známo. Ani po zveřejnění zápisu o přemístění sídla ovšem nejsou vazby evropské společnosti na zemi původního sídla zcela zpřetrhány. Věřitelům pohledávek vzniklých před účinností přemístění sídla je dána možnost žalovat SE v tom členském státě, odkud právě přesídlila. Kromě toho ke změně sídla evropské společnosti nemůže dojít tehdy, je-li společnost v likvidaci, jestliže vůči ní bylo zahájeno řízení o prohlášení konkurzu nebo je-li vůči ní vedeno jiné obdobné řízení. 26 26 DOLEČEK, Mgr. Marek. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2008, [cit. 2015-03-22]. Dostupné z WWW: <http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/nadnarodni-formy-spolecnosti-ppbi- 51141.html#!&chapter=3>. 21