jakub sýkora portfolio

kniha taras prochasko jinací vyjde 10. 12. 2012 v nakladatelství pavel mervart grafické zpracování, sazba a ilustrace

Taras Prochasko Jinací obálka

ChronologiCky 1. Sebastián se usadil v Jalovci na podzim roku 1913. Bylo mu tehdy dvacet let. Narodil se v roce 1893 na protější straně Karpat, na polonině Boržava. V roce 1909 strávil s rodiči celý měsíc v Terstu a o rok později odjel bojovat do Afriky. Domů se vracel přes Černé moře a Konstancu, dále přes Rodňanské hory, Hryňavu a horu Pop Ivan. Přešel Černohorskou poloninu, prošel pod Hoverlou a Petrosem. Byl pozdní podzim roku 1913. 2. Jalovec se objevil o pětadvacet let dříve. Toto místo vymyslel František, známý spíše jako Franz. Dvacet let žil František v různých městech ve Lvově, Stanislavu, Vyžnyci, Mukačevu. Učil se kreslit pouze u jednoho grafika (ten kdysi pracoval s Brehmem a potom dělal a padělal razítka) a musel i chtěl a mohl se za ním stěhovat z místa na místo. Jednou mu ukázali fotoaparát a on přestal kreslit. Avšak o něco později, hned za Moršynem, umřel ilustrátor, který doprovázel krakovského profesora botaniky jeli společně na Černohoru popisovat rostliny Huculska. Ve Stanislavu profesor potkal Franze a ten za několik dní přišel tam, kde se cítil jako na svém místě patřičně a šťastně. Po roce se František na to místo vrátil a začal budovat městečko. A za dalších pět let se z Jalovce staly nejfantastičtější a vskutku vyhlášené lázně ve střední Evropě. 3. Anna, kvůli níž zůstal Sebastián v Jalovci, se původně jmenovala Stefanie. Skutečnou Annou byla její máma, Františkova žena. Léčila se ze strachu z výšek, protože byla horolezkyně. Přijela do lázní spolu se svým přítelem speleologem. Oba dělali to samé nejlépe na světě. Pouze s tím rozdílem, že ona lezla nahoru a on dolů, ale oběma nejvíc ze všeho chyběl prostor. Když Anna otěhotněla s Františkem, rozhodla se porodit dítě zde, v Jalovci. A když se narodila Stefanie, už se jí nechtělo nikam vracet. 12 13 vnitřek

Situace koloritně 1. Nejvýznamnějším obyvatelem Jalovce byl pochopitelně sám jalovec. Franz naplánoval výstavbu města tak, aby na žádném ze tří svahů obklopujících Jalovec nebyl zničen jediný keř. Vzhledem k tomu, že dřeva bylo málo, většinu domů stavěli z šedých kamenných sutí, kterým se v některých místech říká gorgany. Proto základními barvami města byly zelená a šedá ještě méně než na huculské keramice. A jestliže šedá byla všude stejná, pak zelená měla množství odstínů. Nebo ještě jinak. Říkat zelená by bylo mylné. Spíše zelené. Zelených tu bylo opravdu tolik, že se vše zdálo neskutečně pestré. Dokonce pomineme-li tisíce zcela odlišných puntíků jiných barev: vínových, červených, růžových, fialových, modrých, pomněnkových, žlutých, oranžových, bílých a znovu zelených, hnědých a skoro černých květů. Podle těchto květin se malá Anna učila barvy (Franz často vzpomínal na ty časy jako na nejkrásnější období. Vyjmenovávání barev se pro něj stalo očividným ztělesněním myšlenky tvoření světa a porozumění). Stačí být vnímavější a pěstování květin nebude v takovém místě zapotřebí. A tak tomu i bylo. Ještě je třeba si představit souvislé barevné pruhy blízkých, vzdálenějších a dalekých hor, které bylo vidět z každého místa Jalovce. A ještě nebe, mraky, větry, slunce, měsíce, sněhy a deště. 2. Kolem této kamenné osady rostlo tolik jalovce, že vůně jeho nahřátých, rozmáčených, nalomených a rozmačkaných plodů, větviček a kořenů takřka přerůstala v chuť. 3. Je skoro nepochopitelné, kdy si toho Sebastián s Franzem stihli tolik říct, že si Sebastián zapamatoval takové množství jednotlivých Františkových vět. Vždyť u nich žil jen rok a devět měsíců. Ale většina z toho, co František řekl, se dochovala právě díky Sebastiánovi. Právě od něj si Jinací zapsali ty nejznámější věty, které potom zdobily 50 51 vnitřek

Podle mapy (vysvětlivky) Pietros 2020 Znamenitý historický esej o psychologii křesťanského mučednictví Nezodpovědná posloupnost se řetězí, napsaný Annou Sebastiani v Paříži roku 1976, obsahuje tento lyrický epigraf: To, že ti, kdož přišli, byli svatí, zjistíme za několik staletí. Todiaska, 1951. Tato fráze je nejspíš autobiografická a vztahuje se ke dni, kdy se Anna setkala s budoucími mučedníky podzemní ukrajinské řeckokatolické církve na hoře Todiaska. Podle místa a času lze usuzovat, že se jedná o cestu Anny a Sebastiána z Mokré do Jalovce. Pokud je tomu skutečně tak, pak by nejpravděpodobnější trasa jejich cesty vypadala takto: Deutsche Mokrá Ruská Mokrá Königsfeld Svidová Berliaska Pidpula Todiaska Bliznice (pět posledních leží na polonině Svidovec) Kvasy Menčil Šešul Jalovec. Jalovec Hoverla 2061 182 183 vnitřek

monografie holzweg polifková, 2012 obal, grafické zpracování a sazba

vnitřek

vnitřek popiska

kniha komiks chyba, nakladatelství lipnik 2011 obal, grafický návrh a sazba

vnitřek

2x monografie jaroslav valečka, 2006 a 2007 sazba a grafické zpracování

vnitřek

vnitřek typografické řešení

vnitřek popiska

vnitřek

katalog festivalu tina b, 2007 obal, grafické zpracování a sazba

vnitřek

monografie czesaný špaňhel, 2005 obal, grafické zpracování a sazba

vnitřek

vnitřek popiska

design výstavy absolvent 2012 grafické zpracování a sazba

C M Y CM MY CY CMY K 05_print.pdf 1 24.5.12 15:59 Statutární město Kladno Vás zve na vernisáž výstavy 2. ročníku celostátní soutěže studentů středních uměleckých škol Absolvent 2012 do zámecké zahrady dne 21. 6. 2012 v 11.00 hodin Hudební doprovod: Žákyně pěveckého oddělení ZUŠ Moskevská, Kladno 4 Výstava v Zámecké galerii města Kladna potrvá do: 19. 8. 2012 Soutěž Absolvent 2011 je podporována Statutárním městem Kladnem a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy pozvánka plakát

obalka print.pdf 1 24.5.12 16:54 C M Y CM MY CY CMY K obal soupisu vystavených děl

ilustrace

2x ilustrace na titulní stranu časopisu Ekonom

kontakt: mail: kukryniksa@gmail.com tel: +420 739 05 82 83 web: www.kukryniksa.com