Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/

Transkript

1 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_1.10.Bi.Nahosemenne_ rostliny Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 9. listopadu 2012 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie Rozmanitost živých organismů Výstižný (stručný) popis způsobu použití výukového materiálu ve vyučování: prezentace pomocí IT techniky Nahosemenné Patří sem pouze dřeviny stromy i keře. Vajíčka a později semena se vyvíjejí na svrchní straně ploché semenné šupiny. Listy jsou jehlicovité nebo šupinovité, často vyrůstají na zkrácených větévkách. Dělí se na dvě nestejně velké třídy: jinany a jehličnany. Jinany Jinany jsou dřeviny, které dosáhly vrcholu v druhohorách. Většina zástupců vyhynula v třetihorách. Dnes žije jediný druh jinan dvoulaločný. Jako původní dřevina roste vzácně v jihovýchodní Číně. Běžně se pěstuje v parcích a to i u nás. Má opadavé, dlouze řapíkaté listy.

2 Jinan dvoulaločný Jehličnany Jehličnany jsou většinou vždyzelené dřeviny stromovitého nebo méně často keřovitého vzrůstu s jehlicovitými nebo šupinovitými listy. Ve dřevě jsou cévice a většinou i pryskyřičné kanálky, cévy chybějí. Šištice jsou vždy odděleného pohlaví, ale často samčí i samičí na jedné rostlině. Jehličnany jsou větrosnubné (pyl je přenášen větrem). Produkují obrovské množství pylu, který tvoří v jarních měsících žluté povlaky na stojatých vodách. Zralá pylová zrna jsou přenášena větrem na samičí šištice, které později dřevnatí (šišky). Jsou tvořeny vřetenem, semennými a podpůrnými šupinami, semenná a podpůrná šupina spolu často srůstají. Na svrchní straně semenné šupiny bývají nejčastěji dvě vajíčka. Šištice vytrvávají na stromě často několik let. Za sucha se otevírají a uvolňují semena. Na velkých územích, hlavně v chladných oblastech a na horách, určují ráz přirozené vegetace. Z hospodářského hlediska má mimořádnou důležitost produkce dřeva, dále pryskyřice a borka. Z řádů jsou nejvýznamnější borovicotvaré, cypřišotvaré a tisotvaré. Borovicotvaré Borovicotvaré jsou dřeviny s jednožilnými jehlicovitými listy s pryskyřičnými kanálky. Samičí šištice (šišky), jsou tvořeny mnoha semennými šupinami. Podpůrné šupiny jsou většinou redukované a nepatrné, zřídka dlouhé a ze šišky vyčnívající. Semena jsou obvykle křídlatá.

3 Borovicová šiška a jehlice, smrková šiška a jehlice Smrk obecný má jehlice, které vyrůstají na větvích jednotlivě. Smrk je u nás nejrozšířenější jehličnan. Zejména na místech původních bučin je pěstován jako monokultura. Jedle bělokorá má vzpřímené samičí šištice, které se po dozrání rozpadají. Modřín opadavý každoročně shazuje listy, šišky má drobné, dřevnatější, nerozpadavé. Na některých místech v Karpatech je původní. Borovice lesní má jehlice po dvou ve svazečcích, dřevnaté vejcovité šišky dozrávají druhým rokem po oplození. U nás je původní na skalách, písčinách. Borovice lesní Smrk lesní

4 Cypřišotvaré Zahrnují tisovcovité a cypřišovité. Tisovcovité mají šupinové listy a nevelké kožovité nebo dřevnaté šišky. Sekvojovec obrovský dosahuje až 100 m výšky. Původní je v Kalifornii. Do cypřišovitých patří nižší stromy nebo keře s jehlicovitými nebo šupinovitými listy a s malými šiškami. Zerav západní je severoamerická dřevina, u nás často pěstovaná na hřbitovech a zahradách. Jalovec obecný je nízký strom nebo keř s pichlavými jehlicemi a dužnatými tmavě modrými šiškami. Roste na pastvinách na okraji lesů. Zerav (tůje) Jalovec Cypřišek Tisotvaré Jsou to dvoudomé keře nebo stromy, bez pryskyřičných kanálků v dřevě a listech. Tis červený má dvouřadé, čárkovité jehlice. Původní výskyt je vzácný, často se však pěstuje. Tis červený

5 Použitá literatura: KUBÁT, CSc, Doc. RNDr. Karel a kol. Botanika. Praha: Scientia, spol. s r.o., pedagogické nakladatelství, 1998, ISBN Str Obrázky: Ing. Tkáč Ladislav, 2012 Otázky: 1. Charakterizujte jinany! 2. Jak se rozmnožují jehličnany? 3. Vyjmenujte některé zástupce borovicotvarých a charakteritujte je! 4. Do kterého řádu patří jalovec a kde roste? 5. Co je charakteristické pro tisotvaré?