Malé evropské nokturno Petr Sládeček 30. 9. 2009 Sv. Jan pod Skalou 1
Program nokturna 22.00 23.15 refektář 1. Andreas Scholl, Orpheus Chamber Orchestra: Down by the Salley Gardens, irská lidová 2. Andreas Scholl: G.F. Handel, Ombra Mai Fu, barokní operní árie 3. Hradišťan : Velkomoravský chorál 4. Hradišťan: Vagantské písně 5. Hradišťan: Komenského kancionál 6. Schola Gregoriana Pragensis: Pater Noster, středověký latinský gregoriánský chorál 7. Schola Gregoriana Pragensis: Ave Regina Caelorum, středověká latinská raná polyfonie 8. Monteverdi Choir: Palestrina: Jesu Rex Admirabilis, latinský hymnus, renesanční polyfonie 9. The Tallis Scholars: William Byrd: Oh Lord, Make thy Servants, Elisabeth, renesanční anglická mše 10. Moskevský státní komorní sbor: Sergej Rachmaninov: Liturgie sv. Jana Zlatoústého, ruská duchovní 11. Le Mystère des Voix Bulgares: Polegnala E Todora, bulharský moderní folklór 12. Philippe Jaroussky a Ensemble Matheus: Antonio Vivaldi: žalm Nisi Dominus 13. Kathleen Ferrier: Johann Sebastian Bach: árie Erbarme dich z Matoušových pašijí 14. Jordi Savall: Danza del viento, středověká alžírská židovsko (sefardsko) berberská 15. Jordi Savall: M. A. Charpentier: Missa Assumpta est Maria, latinská barokní mše 16. Spirituál kvintet: Ave tu Pura Puella, renesanční píseň 17. Spirituál kvintet: Pavana za deset švestkových knedlíků, italská renesanční paduana 18. Sophie Kärthauser: M.A. Charpentier: Les Plaisirs de Versailles, francouzská barokní opera 19. Les Arts Florissants: M. A. Charpentier, Actéon, francouzská barokní pastorála 20. v EU, oficiální videoklip 21. James Turner: Ode to Joy, played on the glass harp 22. Epilog: NBE neboli NEBE 2
Dobrý večer. Prosím, klidně a pohodlně se usaďte. 3
Prosím, vypněte své mobilní telefony. Děkuji. 4
NOKTURNO je původně termínem církevním. Nokturny byly již ve středověku částmi chórové modlitby (matutinum, Matins) v rámci tzv. liturgie hodin (breviář). Sestávaly ze žalmů a střídavých zpěvů a modlili se jimi třikrát za noc křesťanští kněží, mniši a řeholníci. V posledních staletích je termín nokturno vnímán jako světská hudební kompozice s noční náladou (Mozart, Chopin, Skrjabin, Debussy aj.). Nokturna jako svého druhu žánr se ovšem vyskytují i ve výtvarném umění a v literatuře. Dnes bývá pojmem nokturno nejčastěji označován prostě a jednoduše noční hudební koncert. 5
Dnešní nokturno nechce být muzikologicky reprezentativním, nemá ambici být odborné. V hudbě jsem laikem, amatérem. Prostě jsem pro vás vybral ukázky z evropské hudby, které mám rád. Zazní hlavně světská i duchovní středověká, renesanční a barokní hudba, ale i hudba lidová, popř. hudba moderní na folklórní motivy. 6
Možná, že bych dnešním nokturnem také rád letmo naznačil fragmenty jednoho příběhu. Jde o příběh složitých tisíciletých dějin geografického prostoru, vymezeného dnešní severní, jižní, západní, východní i střední Evropou, ale i částí severní Afriky, Malé Asie Staří Řekové říkali tomuto prostoru OIKÚMENA, což byl pro ně tehdy veškerý známý, civilizovaný, obyvatelný svět. Našemu vyspělému evropskému světu, světu práva a ekonomické prosperity, říkáme dnes ZÁPAD nebo také OKCIDENT. Stojí na několika historických kulturních pilířích: na řecké lásce k moudrosti, na římské víře ve spravedlnost, na židovsko - křesťanké tradici Desatera a víry, naděje a lásky, na renesanční důvěře v člověka a jeho tvůrčí schopnosti, na osvícenském přitakání rozumu a vědeckému poznání. Okcident na svých východních hranicích sahá někam k Bosporské úžině a k Uralu. Tam už se Okcident inspirativně i neklidně stýká s VÝCHODEM, s ORIENTEM. Jenže: Orient byl po staletí, po tisíciletí v Okcidentu kulturně přítomen - a stejně tomu vždy bylo i naopak. 7
Ale zpět k hudbě
Noc otevírá brány představivosti. Opouštíme světlo dne, abychom se na chvíli zastavili. A zaposlouchali se. Nejen do hudby, ale i do TICHA, které k noci patří.
Prosím, zkuste se nejen zaposlouchat do krásné hudby, ale ve videonahrávkách si také povšimnout tváří lidí, kteří tuto hudbu interpretují. Myslím si, že jsou to lidé vzácní. 10
Andreas Scholl, Orpheus Chamber Orchestra Německý pěvec ANDREAS SCHOLL je jedním z největších současných světových KONTRATENORŮ. Jeho mužský hlas má rozsah ženského altu. Po mutaci v pubertě mu zůstala schopnost zpívat chlapeckým hlasem. Žije se svou rodinou ve švýcarské Basileji, kde také pořádá mistrovské kurzy interpretace staré hudby na proslulé Schola Cantorum Basiliensis. Americký KOMORNÍ ORCHESTR ORPHEUS patří už přes tři desítky let mezi nejvýznamnější světová hudební tělesa. Je známý též svým unikátním tvůrčím procesem: orchestr nemá dirigenta, vedoucího, koncertního mistra, prvního hráče. Členové souboru se v těchto rolích střídají podle svých schopností a hudebních specializací.
??? Kontrola vašich znalostí: (jak vidíte, nedám si pokoj ani při nokturnu ) Ze které geografické oblasti pocházel ORFEUS, nepřekonatelný pěvec a hudebník, hrdina staré řecké mytologie? Svým zpěvem prý okouzloval lidi, uchvacoval a uklidňoval zvěř a ptactvo, tišil přírodu a nastoloval v ní klid a mír Kdo ví, zapamatuje si, kdo neví, zapamatuje si alespoň otázku a počká si na odpověď v závěru dnešního nokturna.
DOWN BY THE SALLEY GARDENS ANDREAS SCHOLL a Komorní orchestr ORPHEUS spolu v roce 2001 vydali desku starých lidových písní Wayfaring Stranger. DOWN BY THE SALLEY GARDENS Slavná irská píseň, zřejmě od anonymního autora z 15.století. Slova písně dotvořil v roce 1889 básník William Butler Yeats jako rekonstrukci krátkých úryvků, jež slýchal od vesnických žen, zpívajících si při práci na polích.
DOWN BY THE SALLEY GARDENS Down by the salley gardens my love and I did meet; She passed the salley gardens with little snow-white feet. She bid me take love easy, as the leaves grow on the tree; But I, being young and foolish, with her did not agree. In a field by the river my love and I did stand, And on my leaning shoulder she laid her snow-white hand. She bid me take life easy, as the grass grows on the weirs; But I was young and foolish, and now I am full of tears. 14
Dnešní malé evropské nokturno jest tedy zahájeno první písní. Ještě jednou dobrý večer. Začínáme 15
Krása pozdravuje krásu. (Emanuel Rádl, dle učení Platónova) http://www.youtube.com/watch?v=vrddrldazte 16
George Friderick Handel Němec GEORG FRIEDRICH HÄNDEL (1685-1759) patří k největším evropským skladatelům všech dob. Autor dvaačtyřiceti oper, třiadvaceti oratorií, šestnácti varhanních koncertů ad., nepřekonatelný melodik, ve své době velmi populární u publika, velmi obdivovaný svým současníkem J.S. Bachem, ale i Mozartem a Beethovenem.
OMBRA MAI FU, opera XERXES Árie Ombra mai fu z opery Xerxes, v níž titulní hrdina, perský král, opěvuje blahodárný stín stromu v krajině věčně palčivého slunce. Možná nejslavnější árie barokní opery. Ombra mai fù di vegetabile, cara ed amabile, soave più. ANDREAS SCHOLL, ještě jednou http://www.youtube.com/watch?v=teoy986tvc&feature=related
Andreas Scholl: Dárek z nebe. Miroslav Černý, časopis Harmonie, 2004/10 19
Hradišťan HRADIŠŤAN patří k nejznámějším moravským cimbálovým kapelám. Je ojedinělým hudebním tělesem s nezvykle širokým žánrovým záběrem a netradičním repertoárem. Jeho inspiračním zdrojem se stal zejména folklór. Vznikl společně s tanečním souborem v roce 1950 v Uherském Hradišti, od roku 1978 je primášem a uměleckým vedoucím Hradišťanu houslista a hudební skladatel Jiří Pavlica.
Hradišťan Blok tří písní: VELKOMORAVSKÝ CHORÁL VAGANTSKÉ PÍSNĚ O PROMĚNÁCH SVĚTA (Komenského kancionál)
VELKOMORAVSKÝ CHORÁL
VAGANTSKÉ PÍSNĚ VAGANT (z lat. vagare, toulat se, potulovat) znamená původně tuláka, člověka, který neměl trvalé sídlo. Vaganti ovšem byli ve středověku studenti i klerici, kteří se toulali světem a čas od času někde učili nebo vypomáhali. Vagantská poezie obsahuje milostné, pijácké, posměšné i oslavné básně, většinou v latině, ale i v národních jazycích. Nejslavnější zachované sbírky vagantské poezie jsou Carmina Cantabrigiensia (Cambridgeské básně) patrně porýnského původu z 11.-12. století a Carmina Burana (Beuronské básně) z bavorského kláštera Beuron z počátku 13. století. Koneckonců, i studentská hymna Gaudeamus Igitur ( radujme se tedy ) je písní vagantskou. Latinský text (na vážnou a vznešenou melodii ze 13. století ) dotvořil do současné podoby německý student teologie Christian Wilhelm Kindleben v roce 1781.
O PROMĚNÁCH SVĚTA (Komenského kancionál) KANCIONÁL je soubor duchovních písní určených pro křesťanskou bohoslužbu a soukromou modlitbu, později zpěvník duchovních zpěvů (chorálů, latinských i českých písní, motet). Hlavní období rozvoje začíná v 16. století z iniciativy reformace a zásluhou knihtisku. Komenského kancionál byl vydán v roce 1659 v Amsterdamu. Stal se na více než sto let oporou českých pobělohorských exulantů - spolu s Kralickou biblí patřil mezi jejich nejcennější knihy.
Schola Gregoriana Pragensis SCHOLA GREGORIANA PRAGENSIS byla založena Davidem Ebenem v roce 1987. První dva roky existence zpívala pouze při liturgii. Soubor se řadí mezi přední světové interprety středověké duchovní hudby. Zaměřuje se jak na interpretaci gregoriánského chorálu podle nejstarších pramenů z 8.-10. století, tak i na uvádění gregoriánských zpěvů vlastní české chorální tradice včetně rané polyfonie. Díky intenzivnímu studiu středověkých pramenů zaznívá v programech často i řada unikátních nově objevených skladeb ze 13.-15. století.
PATER NOSTER GREGORIÁNSKÝ CHORÁL jednohlasý latinský liturgický zpěv. Středověký zpěv Pater noster (modlitba Otče náš) patřil k charakteristickým chorálním melodiím povánoční, tzv. postní doby církevního roku (Tempus Quadragesimae).
AVE REGINA CAELORUM RANÁ POLYFONIE: Tříhlasé Ave Regina Caelorum od anonymního autora je v českých pramenech vícehlasé hudby zastoupeno poměrně často. Tato kompozice odpovídá stylu polyfonie pozdního středověku, 15. století.
Monteverdi Choir Sir John Eliot Gardiner Angličan SIR JOHN ELIOT GARDINER patří k nejvýznamnějším evropským dirigentům současnosti, s širokým repertoárem od renesanční hudby až po romantické autory. V roce 1964 založil soubor MONTEVERDI CHOIR. Sir Gardiner je také jedním z představitelů hnutí tzv. dobově poučené interpretace staré hudby, zejména barokní. Velké oživení zájmu o starou hudbu v posledních desetiletích je často provázeno právě snahou po co nejpřesnější rekonstrukci původní podoby a autentické původní interpretace.
Giovanni Pierluigi da Palestrina GIOVANNI PIERLUIGI DA PALESTRINA (1525-1594) byl italským hudebním skladatelem, varhaníkem a koncertním mistrem působícím v Palestrině a v Římě. Složil přes sto padesát mší, dvěstě padesát motet, množství hymnů a madrigalů. Zhudebnil mj. i biblickou Píseň písní. Jeho skladby prosluly čistotou, průzračností, klidem a vyvážeností a na dlouhou dobu se staly vzorem katolické chrámové hudby. Palestrinovo dílo je také považováno za jakousi kvintesenci renesanční polyfonie.
JESU REX ADMIRABILIS Pojďme se tedy podívat na kouzlo vícehlasu. V hymnu Jesu, Rex admirabilis na text sv. Bernarda z Clairvaux (nahrál Monteverdi Choir v roce 2004 v Santiago de Compostela) sledujte prosím textový zápis pro tři hlasy, abyste pochopili, jak Palestrina tvoří jejich souzvuk. Můžete sledovat i zápis notový. Pokud noty neznáte, nevadí. Nejste sami http://www.youtube.com/watch?v=bxquoqcccwa
The Tallis Scholars Anglický vokální soubor THE TALLIS SCHOLARS založil před pětatřiceti léty dirigent PETER PHILIPS. Soubor byl pojmenován po renesančním skladateli a hudebníkovi Thomasu Tallisovi. The Tallis Scholars jsou dnes považováni za jedny z nejvýznamnějších interpretů evropské sakrální renesanční hudby.
OH LORD, MAKE THY SERVANTS, ELISABETH WILLIAM BYRD (1540 1623) byl vynikajícím anglickým renesančním hudebním skladatelem, autorem takřka pěti set kompozic. Tento žák Thomase Tallise, ač sám římský katolík, byl nejoblíbenějším skladatelem protestantské královny Alžběty I. Musel stále prokazovat svou loajalitu a psát skladby, jež si doba žádala. Skladba Oh Lord, Make Thy Servants, Elisabeth je dedikována anglikánské církvi. Nahrávku pořídila televize BBC v roce 2004 ve starobylém Tewkesbury Abbey v Oxfordu.
Jeden evropský příběh, osobní Následující píseň věnuji svému dědečkovi, Rusovi Ing. ALEXEJI IGNATĚVIČOVI VINNIKOVOVI (1897-1992), slušnému člověku. Děda sloužil v roce 1917 jako vojenský kadet v junkerské ostraze Zimního paláce v Petrohradu, jejž, jak víte z dějepisu, za tzv. Říjnové revoluce neubránil. V následné ruské občanské válce byl pak důstojníkem bělogvardějské Děnikinovy a Wrangelovy armády, po porážce bílých prchal, skrytý pod nápravou vlaku a v lodním podpalubí, do tureckého Istanbulu. Odtud se dostal do slovinské Ljubljany, odtud do Prahy. Oženil se, měl rodinu a v roce 1939 musel z Prahy uprchnout před německými nacisty. Po konci války a osvobození v roce 1945 se musel zase skrývat před ruskou tajnou policií, která ho doma v Praze hledala. V padesátých létech se jeho původem zaobíraly různé uliční a stranické výbory a dědova dcera, má matka, měla potíže s přihláškou na univerzitu. Po srpnové okupaci v roce 1968 děda raději přestal na nějaký čas na veřejnosti mluvit, aby ho kvůli jeho ruskému přízvuku někdo na ulici fyzicky nenapadl Děda nikdy nebyl žádným hrdinou, jak je známe z čítanek. Takřka celý svůj dospělý život prožil ve stavu ostražité opatrnosti, zkresloval různé osobní údaje, říkal sousedům polopravdy a lži, mlžil to jen proto, aby ochránil svůj život a především svou rodinu.
BLAGOSLAVI DUSA MOJA GOSPODA V pravoslavné církvi je liturgie sv. Jana Zlatoústého nejobvyklejší bohoslužbou byzantského obřadu. Sv. Jan (347-407, pro svou výmluvnost nazývaný po smrti Zlatoústý) byl cařihradským patriarchou a církevním učitelem. Velký ruský romantický skladatel SERGEJ VASILJEVIČ RACHMANINOV (1873-1943) složil svou duchovní skladbu Liturgie sv.jana Chrysostoma v roce 1910. Rachmaninov, jenž za rozvoj svého talentu vděčil svému otci i dědovi, nadaným klavíristům, důstojníkům carské gardy, odcestoval v roce 1917 z Ruska, kam se již nikdy nevrátil. http://www.youtube.com/watch?v=dghjbbr4alu
Le Mystère des Voix Bulgares Ženský pěvecký sbor Bulharské státní televize byl založen v raných padesátých létech minulého století. Zpíval národní lidové písně, obohacené aranžmá moderních bulharských hudebních skladatelů. Když v roce 1975 švýcarský producent Marcel Cellier vydal v zahraničí jejich první album, hudební svět stanul v úžase. Dnes unikátní hlasy bulharských sboristek i sólistek můžeme pod názvem LE MYSTÈRE DES VOIX BULGARES slyšet na mnoha koncertních pódiích, ve slavných filmech, i v reklamách Folklórní melodie v kombinaci s disonantními harmoniemi, zvláštními balkánskými rytmy a unikátní pěveckou technikou vytvářejí nevšední zážitek.
POLEGNALA E TODORA (Todořin sen) 36
LE MYSTÈRE DES VOIX BULGARES: POLEGNALA E TODORA 37
Antonio Vivaldi ANTONIO VIVALDI (1678-1741) byl italský barokní hudební skladatel, houslový virtuos a kněz. Byl mistrem učitelem a koncertním mistrem slavného benátského Ospedalského sboru a orchestru, složeného ze sirotků, opuštěných a odložených dětí. Jeho nejznámějším dílem je nepochybně soubor čtyř houslových koncertů nazvaný Čtvero ročních dob. Napsal veliké množství sonát, oper, symfonií, oratorií, mší Některá jeho díla byla objevena teprve nedávno což je i případ žalmu Nisi Dominus (RV 608).
NISI DOMINUS Cum dederit dilectis suis somnum; Ecce haereditas Domini, filii. Merces, fructus ventris. Zpívá další ze světově proslulých kontratenoristů, představitel mladé nastupující generace, Francouz PHILIPPE JAROUSSKY. Svým lyrickým (mezzo)sopránem vloni v létě nadchnul posluchače Letních slavností staré hudby v Praze, kde spolu se souborem Musica Florea vzdal hold českému baroknímu komponistovi Janu Dismasu Zelenkovi. http://www.youtube.com/watch?v=vhjynyi5n7o
Johann Sebastian Bach Vivaldiho hudbu velmi uznával a obdivoval JOHANN SEBASTIAN BACH (1685-1750), velký završitel hudebního baroka. Hudební génius Bach pocházel ze skladatelské dynastie a sám se stal autorem na 1400 kompozic. Když po sedmadvaceti létech služby ve funkci kantora Tomášského kostela v Lipsku tento hluboce věřící, spořádaný otec dvaceti dětí zemřel, byl pohřben v neoznačeném hrobě. Církev jej nepovažovala (jako skladatel se zdál být nevýznamný, příliš konzervativní) za dostatečně důležitého, aby mohl dostat samostatný náhrobní kámen. Když v roce 1977 odstartovala do vesmíru sonda Voyager 1, nesla poselství obyvatel planety Země případným mimozemským civilizacím. Tzv. zlatá deska obsahovala i záznam s Bachovou hudbou.
ERBARME DICH, MEIN GOTT Jedinou vlastní kompozicí, již za svého života mohl JOHANN SEBASTIAN BACH publikovat, byly Matoušovy pašije (BWV 244), mistrovské dílo sakrální hudby. Po skladatelově smrti byla jeho hudba na sedmdesát pět let zcela zapomenuta. Provedení Matoušových pašijí Felixem Mendelssohnem-Bartholdym v Berlíně v roce 1829 znamenalo zlom oživení zájmu o Bachovo dílo. Slavnou árii Erbarme dich, mein Gott, um meiner Zähren Willen! (Smiluj se nade mnou, můj Bože) zpívá národem milovaná britská kontraaltiska KATHLEEN FERRIER (1912 1953), jejíž život předčasně ukončila nevyléčitelná choroba. http://www.youtube.com/watch?v=jh_1ckyzvsc
ERBARME DICH, MEIN GOTT
Jordi Savall Katalánský hudebník, dirigent a skladatel JORDI SAVALL je jedním z nejvýznamnějších interpretů a propagátorů staré hudby v Evropě. Na hudebních pódiích se pohybuje čtyřicet let, sám pro koncertní život znovuobjevil jako sólový nástroj violu da gamba. Vystupuje také s manželkou Montserrat Figueras, dcerou Arianne a synem Ferranem. Dvacet pět let vyučuje starou hudbu na Schola Cantorum Basiliensis.
Jordi Savall Letos vystoupil JORDI SAVALL spolu s holandským souborem Nederlands Blazers Ensemble (NBE) na 64. ročníku Pražského jara. Hudebníci zavedli nadšené posluchače na středomořské a černomořské cesty, po nichž se ve středověku plavily tisíce dobrodruhů, obchodníků i uprchlíků. Španělé, Mauři, Židé, Řekové, Turci, Peršané, Arméni, Italové, Balkánci ti všichni přispívali do hudebního tavícího kotle. Ukázka z koncertu: sefardsko-berberská skladba Danza del viento. Jordi Savall hraje na starobylý smyčcový nástroj perskoarabského původu rebab.
DANZA DEL VIENTO (Tanec větru)
Marc-Antoine Charpentier MARC-ANTOINE CHARPENTIER (1643-1704) byl jedním z nejpozoruhodnějších skladatelů období baroka. Byl prvním francouzským skladatelem latinských oratorií podle italského vzoru. Byl velmi vzdělaný, stal se ředitelem kůru v jezuitské škole sv.ludvíka a v Sainte- Chapelle v Paříži. Napsal jedenáct mší, velké množství žalmů, antifon, motet, šest oper a čtyři balety Vytvořil specifický hudební styl, jehož melodičnost a zpěvnost připomínají italské kantáty.
MISSA ASSUMPTA EST MARIA - Marc-Antoine Charpentier: Missa Assumpta est Maria účinkují Jordi Savall, Le Concert des Nations Nahráno televizemi ARTE a Mezzo v Chapelle Royale du Chateau de Versailles, 2004 http://www.youtube.com/watch?v=ojiw93lb1tc&feature=related
Spirituál kvintet SPIRITUÁL KVINTET je jednou z prvních českých folkových skupin, letos v září zahájil neuvěřitelnou padesátou koncertní sezónu. Kapelou prošli mnozí významní sólisté, mj. Karel Zich, Irena Budweiserová, bratři Nedvědi. Zakladatelem a uměleckým vedoucím Spirituál kvintetu je muzikolog, loutnista, zpěvák a textař Jiří Tichota.
AVE TU PURA PUELLA Píseň ze Speciálníku Královehradeckého, 1550. Na krásu tvou chci víno pít, ať mátou dýchá, ke rtům ať lne, ať skrývá síly kouzelné. Tvých zřítelnic ať ztápí třpyt, na krásu tvou chci víno pít.
PAVANA ZA DESET ŠVESTKOVÝCH KNEDLÍKŮ Italská renesanční paduana. Kdo v knihách bádá dlouze, co k lásce třeba mít, ten sotva ví že pouze za ruku stačí vzít. Máš ruce, co víc chtít? Zkus lásku z dlaní pít. Ten, kdo svá ústa hlídá, kdo slova uvězní, sám pozná co je bída, když píseň druhých zní. Máš ústa, co chtít víc? Sám jdi té písni vstříc.
A když už jsme v tom BAROKNÍM refektáři (refectorium, z reficere, tzn. obnovit), neboli místnosti sloužící ke společnému jídlu a s ním spojeným obřadům 51
Ze žalu stvořené, perlami věnčené, kyprými tvary svými učarovalo mi BAROKO. Báseň studentky Michaely Wilhelmové, oceněná na Festivalu VOŠP 2007.
Užijme si tedy v závěru nokturna, a to plnými sousty i doušky, hudebního baroka, ve vší jeho (pro někoho možná nesnesitelné) líbivosti, zpěvnosti, bujné smyslové působivosti
CHARPENTIER: opera LES PLAISIRS DE VERSAILLES Les Folies Francoises a belgická sopranistka Sophie Kärthauser http://www.youtube.com/watch?v=-fprxtt89mc
Les Arts Florissants Francouzský vokální a instrumentální soubor LES ARTS FLORISSANTS (pojmenovaný po stejnojmenné Charpentierově opeře) založil v roce 1979 americký dirigent a harpsichordista WILLIAM CHRISTIE. Soubor, jenž má svůj domov v Théâtre de Caen v Normandii, patří mezi nejvýznamnější evropské interprety barokní hudby dle autentického stylu, na původní nástroje.
CHARPENTIER: pastorála ACTÉON Les Arts Florissants, Umění Vzkvétající Svěží, rozšafně zábavné, šarmantní, rozkošné, hravě manýristické, šťavnaté, jemné, lehké, uvolněné přitom znalé, historicky věrné, brilantní, vpravdě mistrovské. Poslechněte si PRAVÝ BAROKNÍ HIT! http://www.youtube.com/watch?v=8_osukicfne
Les Arts Florissants Čistá radost z hudby
A nyní odpověď na otázku: odkud pocházel ORFEUS? ORFEUS pocházel z Thrákie, což bylo historické území nacházející se na Balkánském poloostrově. Dnes se tento region rozkládá na území tří států: Řecka, Turecka a Bulharska.
Bulharsko se stalo řádným členem Evropské unie 1. ledna 2007, po sedmi letech obtížných příprav. Patří k nejchudším zemím v EU. A tímto oficiálním hudebním klipem oslavilo své přidružení k EU: http://www.youtube.com/watch?v=5yrati jku
Milí studenti, a zdalipak znáte text Schillerovy Ódy na radost, proslavené ze závěrečné věty Beethovenovy Deváté symfonie? Vsadil bych se, že možná ne! Originál An die Freude (Friedrich Schiller) Freude, schöner Götterfunken, Tochter aus Elysium! Wir betreten feuertrunken, Himmlische, Dein Heiligtum. Deine Zauber binden wieder, Was die Mode streng geteilt, Alle Menschen werden Brüder,* Wo Dein sanfter Flügel weilt. Wem der grosse Wurf gelungen, Eines Freundes Freund zu sein, Wer ein holdes Weib errungen, Mische seinen Jubel ein! Český překlad Óda na radost (přel. Pavel Eisner) Radosti, ty jiskro boží, dcero, již nám ráj dal sám! Srdce vzňaté žárem touží, nebeský tvůj krásy chrám. Kouzlo tvé teď opět víže, co kdy čas tak dělil rád, zástup lidstva sbratřen blíže cítí van tvých křídel vát. Komu štěstí v žití přálo, v příteli svůj štít že máš, komu věrnou ženu dalo, mísit pojď se v jásot náš! * verše upravené Beethovenem 60
Jak ale jistě víte, Beethovenova Óda na radost je od roku 1985 oficiální hymnou Evropského společenství - dnes Evropské unie (pouze v instrumentální verzi). A co takhle Óda na radost, zahraná na vinné sklenky? Tomu byste jako studenti, myslím si, mohli rozumět, ne? Hraje James Turner. http://www.youtube.com/watch?v=rlk59xdm_yy
A ještě motto EU na závěr: In varietate concordia Jednota v rozmanitosti United in diversity In Vielfalt geeint Unis dans la diversité Uniti nella diversità Unidos en la diversidad Förenade i mångfalden Unidos na diversidade Ενότητα στην ϖολυµορφία Ühinenud mitmekesisuses Forenet i mangfoldighed Eenheid in verscheidenheid Zjednotení v rozmanitosti Uniţi în diversitate Единни в многообразието Jedność w różnorodności Egység a sokféleségbe
A to je dnes KONEC
Pardon, zapomněl jsem, ještě EPILOG:
Jak už víte, letos na 64. ročníku Pražského jara vystoupil JORDI SAVALL spolu s holandským komorním dechovým souborem NEDERLANDS BLAZERS ENSEMBLE (NBE). Mimochodem, na koncertě se mezi posluchači sešli ředitel VOŠP Mgr. Petr Uherka, vedoucí odboru církevního školství při Arcibiskupství pražském Mgr. Eva Tomášková a moje maličkost. Nederlands Blazers Ensemble - no, co vám mám povídat, prostě neskutečný hudební nářez. Už jen to jméno, NBE Zní mi to trochu jako NEBE. Tak se do něj ještě pojďme společně podívat. http://www.youtube.com/watch?v=s2hyzk3pqrm
Víc než radost nemůžeme z ničeho mít. Robert Spaemann Děkuji Vám za pozornost.