ELEKTRONICKÉ ANALOGOVÉ VOLTMETRY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ELEKTRONICKÉ ANALOGOVÉ VOLTMETRY"

Transkript

1 ELEKTRONICKÉ ANALOGOVÉ VOLTMETRY Elektronický voltmetr patří k základním měřícím přístrojům používaných při měření. K zobrazení měřeného napětí může být použit ručkový přístroj (nejčastěji magnetoelektrický) nebo číslicový zobrazovač. Tato kapitola je věnována analogovým měřícím přístrojům. Ručkovému přístroji tedy předřadíme elektronický obvod. Proč toto děláme, když víme, že přidáním dalšího obvodu (byť jen jediné součástky) se sníží spolehlivost celého systému a tím i chyba měření. Navíc budeme potřebovat napájecí zdroj pro elektronické obvody a tím se samozřejmě zvýší i cena celého přístroje. Vše musí vyvážit a převážit výhody. Elektronický obvod uděluje voltmetru především tyto vlastnosti. malý odběr energie z měřeného obvodu (tj. velkou vstupní impedanci - až stovky M Ω a malou vstupní kapacitu). velkou citlivost (umožňují měřit i µ V) široký frekvenční rozsah (u střídavých voltmetrů) Elektronické voltmetry mají však i některé nevýhody nutnost vnějšího napájecího zdroje větší chyba měření menší otřesuvzdornost Elektronické voltmetry můžeme dále rozdělit podle druhu měřeného napětí na stejnosměrné, střídavé, impulsové atd. Střídavé voltmetry bývají konstruovány pro určitou kmitočtovou oblast a podle toho je dělíme nízkofrekvenční videofrekvenční vysokofrekvenční Voltmetry, které měří v široké kmitočtové oblasti se označují jako širokopásmové. Opakem jsou voltmetry úzkopásmové - selektivní. Voltmetry se liší svou citlivosti a podle toho je dělíme na kilovoltmetry, voltmetry, milivoltmetry, mikrovoltmetry, nanovoltmetry Voltmetry, které měřenou hodnotu zaznamenávají se nazývají záznamové (zapisovací, registrační), mnohem běžnější jsou však voltmetry ukazovací, které měřenou hodnotu napětí jen ukazují (indikují). STEJNOSMĚRNÉ ELEKTRONICKÉ VOLTMETRY Klasické (neelektronické) stejnosměrné voltmetry mají malý vnitřní odpor a malou citlivost. Elektronické stejnosměrné voltmetry mají v tomto směru mnohem lepší vlastnosti díky vlastnostem elektronických zesilovacích součástek. Princip elektronického stejnosměrného voltmetru vyplývá z blokového zapojení - viz. obr 1.

2 Obr. 1 Princip stejnosměrného elektronického voltmetru ss U VD SS ZES V VD... SS ZES... V... vstupní dělič stejnosměrný analogový měřící přístroj (voltmetr) Tak jako v celé elektronice, procházely i elektronické analogové voltmetry postupným vývojem, daným vývojem součástkové základny. Nebudeme se zde již zmiňovat o stejnosměrných voltmetrech osazených elektronkami, ale ukážeme si některé zapojení s tranzistory a operačními i. Stejnosměrné elektronické analogové voltmetry s tranzistory Aby se dosáhlo dobré stálosti, mívají jednoduché stejnosměrné analogové voltmetry zpravidla zapojení souměrného můstku; dvě ramena můstku tvoří elektronické zesilovací součástky stejného typu, další dvě ramena tvoří rezistory. Obr. 2. Zapojení jednoduchého stejnosměrného elektronického voltmetru +U CC R 1 U x R 3 T R 5 R R 4 R E R S ma R 6 - Vstupní odpor je v rozmezí k Ω /V

3 Obr. 3. Můstkové zapojení stejnosměrného elektronického voltmetru R C +U CC R 1 R 3 + T 1 T 2 R 5 ma U X R 2 R E1 R E2 R Zapojení na obr. 3 umožňuje kompenzaci kolísání napájecího napětí. Aby se zamezilo nepříznivému vlivu teploty, prováděl se přísný výběr aktivních prvků v můstku a jejich zapojení blízko sebe tak, aby teploty obou prvků byly stejné. Postupným vývojem byly dva tranzistory nahrazovány dvojicí v jednom pouzdru a integrovanými obvody. Měřící přístroj měří v podstatě stupeň rozváženosti můstku, který je tvořen tranzistory T 1 a T 2, potenciometrem R C a rezistory R E1 a R E2. Potenciometrem R C se nastavuje nula měřícího přístroje, R S slouží k nastavení citlivosti měřícího přístroje. Změna rozsahu se provádí nejčastěji děličem napětí s konstantním vstupním nebo s konstantním výstupním odporem - viz obr. 4 a, b. Obr. 4 a) Dělič s konstantním výstupním odporem + R p +U CC R 1 R C U X T R 2 R E - -

4 Dělič napětí s konstantním výstupním odporem se používá v jednoduchých elektronických stejnosměrných voltmetrech. Vstupní odpor se mění a výstupní odpor zůstává stejný. b) Dělič s konstantním vstupním odporem + T 1 T2 P U X R S D 1 D 2 C - Dělič s konstantním vstupním odporem se používá tam, kde je vstupní impedance do vlastního přístroje větší než impedance děliče. Nejdříve se ve voltmetrech používaly tranzistory bipolární (obr. 4a), většího vstupního odporu však dosahují voltmetry osazené tranzistory řízenými elektrickým polem (obr. 4b). Tranzistory MOS jsou značně náchylné k průrazu izolační vrstvy mezi hradlem a kanálem a musí se proti takovému poškození chránit. U méně citlivých tranzistorů se používá doutnavka, u citlivějších dvě křemíkové diody v antiparalelním zapojení, případně dva křemíkové tranzistory. Stejnosměrné analogové voltmetry mohou být současně osazeny bipolárními tranzistory i tranzistory řízenými elektrickým polem. Tranzistor řízený elektrickým polem zajistí velký vstupní odpor, bipolární tranzistory dostatečně velkou citlivost. Pro měření stejnosměrných napětí 300 V až 30 kv se na vstup voltmetru připojuje vysokonapěťová sonda. Sondu tvoří obvykle odporový dělič se vstupním odporem řádu G Ω, umístěný v trubkovém pouzdře bezpečnostního provedení. S vlastním voltmetrem je sonda spojena stíněným kabelem. Napěťový přenos dělič bývá 10-3 nebo Rezistory s velkým odporem mají menší časovou stálost než rezistory s malým odporem, a proto vysokonapěťová sonda vnáší do měření větší chybu, než má samotný voltmetr. Stejnosměrné elektronické milivoltmetry U stejnosměrných analogových elektronických voltmetrů zmiňovaných v předcházející části se zpravidla nedá dosáhnout lepší citlivosti než několik desetin voltu na plnou výchylku ručky měřidla. V citlivějších měřidlech se musí měřené napětí zesílit. Stejnosměrné analogové milivoltmetry vyžadují napěťové zesílení řádově K realizaci milivoltmetrů jsou vhodné integrované operační e.

5 Pokud se žádá kromě dobré citlivosti u milivoltmetrů i velký vstupní odpor, musí mít operační e na vstupu tranzistory řízené elektrickým polem (obr.5). V současné době mají operační e takový vstupní obvod již zabudován ve společném pouzdru. Tyto operační e mají poněkud horší stálost nuly, dá se však s nimi sestrojit stejnosměrný analogový milivoltmetr se vstupní odporem i větším než 1 T Ω (s tzv. elektrometrickým vstupem). Napěťová nesymetrie na vstupu se vyvažuje v emitorovém obvodu tranzistorů řízených elektrickým polem. Vstupní odpor lze zvětšit také zápornou zpětnou vazbu. Obr. 5 Operační s tranzistory řízenými polem na vstupu + U cc 1k2 3k9 + MAA502 3k3-4k7 KF 520 5k6 KC508 KC508 2k7 - U cc Stejnosměrné elektronické mikrovoltmetry Stejnosměrné analogové mikrovoltmetry používají k zesilovaní měřeného napětí modulační techniky, neboť nestálost nuly (drift) u stejnosměrných ů by porušovala správnost údaje, popř. by měření zcela znemožnila. Stejnosměrné elektronické voltmetry s modulátorem jsou založeny na principu přeměny stejnosměrného napětí na střídavé napětí. Principiální zapojení je na obr. 6. Měřené napětí U X se přivádí na modulátor M přes vstupní obvod VO (dělič napětí, filtr), ve kterém dojde k přeměně stejnosměrného napětí na střídavé. Střídavé napětí se zesílí ve střídavém nízkofrekvenčním i Z a usměrní se v detektoru D. Usměrňovač se řídí signálem z

6 téhož zdroje, který dodává střídavý signál do modulátoru. Výsledné napětí je změřeno stejnosměrným voltmetrem a je úměrné měřenému stejnosměrnému napětí. Obr. 6 Princip zapojení stejnosměrného elektronického voltmetru s modulátorem U X VO M Z D MP VO - vstupní obvod M - modulátor Z - střídavý D - detektor O - oscilátor MPměřící přístroj Vlastnosti stejnosměrných mikrovoltmetrů tohoto principu závisí hlavně na vlastnostech použitých modulátorů. Modulátorů pro tento účel je mnoho druhů. Mezi nejrozšířenější patří nesponě spínací modulátory - obr. 7. Funkci spínače mohou zastávat mechanické kontakty nebo spínací elektronické součástky. Obr.7 Základní druhy nízkofrekvenčních modulátorů O a) b) = vstup ~výstup = vstup 1 = vstup 2 ~ výstup modulační signál modulační signál c) d)

7 = vstup ~ výstup = vstup ~ výstup modulační signál modulační signál e) f) = vstup ~ výstup = vstup ~ výstup modulační signál modulační signál g) h) = vstup ~ výstup = vstup ~ výstup modulační signál modulační signál a) kontaktový modulátor s jedním vstupem b) kontaktový modulátor se dvěma vstupy c) kontaktový modulátor s transformátorovou vazbou d) paralelní modulátor s tranzistorem řízeným polem e) sériově paralelní modulátor se dvěma tranzistory řízenými polem f) modulátor s fotorezistorem g) modulátor s dynamickým kondenzátorem

8 h) modulátor s varikapy (modulační signál je střídavý řídící signál Kontaktové modulátory jsou řešeny jako vibrační s elektromagnetickým ovládáním kontaktu, který v rytmu budícího střídavého signálu periodicky spíná a rozpíná, popř. přepíná. Vstupní stejnosměrné napětí se tak nejdříve přemění na tepavé napětí obdélníkového průběhu, jehož stejnosměrná složka se odstraní kondenzátorovou nebo transformátorovou vazbou. Vstup je upraven pro jedno nebo dvě napětí, jejichž rozdíl se má zesilovat. Kvalitní kontaktové modulátory mají tyto vlastnosti: mezi výhody patří velmi malá rušivá napětí minimální odpor v sepnutém stavu maximální odpor v rozepnutém stavu nevýhody malá životnost nízký pracovní kmitočet (nejvýše 100 Hz, velmi často však jen 50 Hz) Vstupní odpor kontaktového modulátoru závisí na odporu, kterým je modulátor zatížen - může být až 1G Ω. Při použití vzestupného vazebního transformátoru je však značně menší (např. 1 k Ω ). Spínací modulátory mohou být i bezkontaktové. Funkci spínače v nich přebírají elektronické spínací součástky. mezi výhody patří větší životnost (oproti kontaktovým) schopnost pracovat na vyšších kmitočtech nevýhody horší stálost vyšší úroveň rušivých napětí Nejlepších vlastností na místě spínače dosahují tranzistory řízené elektrickým polem (MOSFET nebo JFET). Mívají zapojení paralelní (obr. 7d) nebo sériové (obr. 7e). Používají se však i bezkontaktové modulátory diodové nebo s bipolárními tranzistory. Zvláštní skupinou jsou modulátory s fotorezistorem (obr. 7f). Odpor fotoelektrického prvku se periodicky mění vlivem přerušovaného osvětlování. Na výstupu takovéhoto modulátoru je pak střídavé napětí, jehož amplituda je úměrná vstupnímu stejnosměrnému napětí. Tento druh modulátoru má mimo dobré životnosti, stálosti a velkého vstupního odporu i další výhodu, kterou je úplné elektrické oddělení obvodu pomocného střídavého signálu od kanálu vstup - výstup. Dalším typem modulátorů jsou kapacitní modulátory (obr. 7g). Používá se speciální konstrukce kondenzátorů elektrodynamicky ovládaných. Kapacita těchto kondenzátorů se mění periodicky v rytmu ovládacího střídavého signálu. Lepším typem kapacitních modulátorů jsou elektronické kapacitní modulátory založené na použití varikapů (kapacitních diod). Modulátor tvoří můstek sestavený ze dvou rezistorů a dvou varikapů (obr. 7h). Při nulovém stejnosměrném napětí na vstupu je můstek vyvážen, na výstupu je nulové napětí. Měřené stejnosměrné napětí přivedené na vstup způsobí rozvážení můstku - změnu kapacity varikapů, přičemž kapacita jednoho varikapu se zvětší a druhého zmenší. Tím se můstek rozváží a na výstupu se objeví střídavé napětí, které je úměrné vstupnímu stejnosměrnému napětí. předností kapacitních modulátorů je velký vstupní odpor. Aby se u mikrovoltmetrů dosáhlo dobré stálosti, přesnosti a linearity, zavádí se v nich silná záporná zpětná vazba(obr.8).

9 Obr. 8 Blokové schéma stejnosměrného analogového milivoltmetru modulačního typu s celkovou zápornou zpětnou vazbou nf modulátor zeslabovač ~ řízený usměrňovač = =měřící přístroj dělič zdroj ~ signálu Výstupní napětí se vede přes přesný odporový dělič na vstup nf modulátoru tak, že výstupní napětí modulátoru je dáno rozdílem měřeného napětí a zpětnovazebního napětí. Dílčí měřící rozsahy se mění přepínáním děliče. Současně s ním se pomocí zeslabovače mění i zesílení střídavého e, aby se zajistila dobrá stabilita a dynamika. Nulování se u takových přístrojů provádí nastavením pomocného stejnosměrného napětí zavedeného na vstup. K realizaci stejnosměrných milivoltmetrů a mikrovoltmetrů jsou rovněž vhodné operační e s automatickým nulováním (obr. 9). Jsou vlastně kombinací rozdílového přímo vázaného stejnosměrného e a stejnosměrného e modulačního typu. Obr. 9 Blokové schéma automaticky nulovaného operačního e + - rozdílový = nf modulátor ~ řízený usměrňovač zdroj ~ signálu STŘÍDAVÉ ANALOGOVÉ VOLTMETRY Klasické měřící přístroje můžeme používat pro měření střídavých veličin s danou přesností jen do určitého kmitočtu. Dále je jejich použitelnost omezena i malou citlivostí a vstupní impedancí. Přidáme-li k přístroji magnetoelektrické soustavy elektronickou část, která zpracuje měřené střídavé napětí tak, aby měřenou hodnotu mohl ukazovat ručkový přístroj, dosáhneme výrazně lepších vlastností, což je podstata elektronických střídavých voltmetrů. Střídavý analogový elektronický voltmetr vznikne spojením usměrňovače (detektoru), elektronického e a magnetoelektrického měřidla (obr. 10).

10 Obr. 10 Střídavý elektronický voltmetr a) usměrňovač - U X = U X D Z MP Z - stejnosměrný D - detektor MP- měřící přístroj Střídavé elektronické voltmetry - usměrňovač b) Zesilovač - usměrňovač U X Z D D MP Z - střídavý D - detektor MP- měřící přístroj Střídavé elektronické voltmetry usměrňovač - se často označují jako diodové voltmetry, neboť mají na vstupu diodu a sám voltmetr je stejnosměrný. Citlivost takového střídavého elektronického voltmetru je dána citlivostí stejnosměrné části, která bývá u jednoduchých voltmetrů 1 V efektivní hodnoty napětí (při sinusovém průběhu napětí) na plnou výchylku ručky na nejcitlivějším rozsahu. Kmitočtové vlastnosti celého střídavého elektronického voltmetru závisejí na provedení měřícího usměrňovače, tzn. jeho zapojení (paralelní nebo sériové - obr. 11) na druhu usměrňovacího prvku a na konstrukčním uspořádání. Abychom dosáhli co možná nejvyššího mezního kmitočtu vysokofrekvenčních voltmetrů bývá, měřící usměrňovač často umístěn v sondě, která je se stejnosměrnou částí spojena stíněným kabelem. Měřící usměrňovače ve vysokofrekvenčních voltmetrech jsou diodové, převážně s polovodičovou diodou jako usměrňovacín prvkem. Germaniové diody jsou vhodné pro měření (usměrňování ) malých napětí, jsou však poměrně choulostivé. Odolnější jsou křemíkové diody. Obr Měřící usměrňovače vysokofrekvenčních voltmetrů a) paralelní zapojení b) sériové zapojení

11 C R D D C C R Voltmetrem s paralelním usměrňovačem lze měřit střídavé napětí, i když je superponována stejnosměrná složka. Při měření střídavých napětí voltmetrem se sériovým usměrňovačen se na vstup usměrňovače nesmí přivádět napětí se stejnosměrnou složkou. Při stejných hodnotách pracovních odporů má sériový usměrňovač větší vstupní odpor než paralelní usměrňovač. Kmitočtové vlastnosti jsou rovněž poněkud lepší u sériových usměrňovačů, protože se dají vyřešit s menší vstupní kapacitou a s menší indukčností přívodů. Paralelní usměrňovače (konstrukčně řešené jako hrotová sonda) slouží dobře do kmitočtu 200 až 300 MHz, sériové usměrňovače ve tvaru průchozí koaxiální sondy se dají použít na kmitočtech až do 2 GHz (obr. 12). Obr. 12 Nástin konstrukčního řešení sond vysokofrekvenčních voltmetrů a) hrotová sonda s paralelním usměrňovačem C 1 R D C 2 b) průchozí koaxiální sonda se sériovým usměrňovačem R D

12 Kmitočtovou závislost vysokofrekvenčního voltmetru působí jeho měřící usměrňovač. Na kmitočtu měřeného napětí závisí chyba voltmetru i jeho vstupní odpor (obr.14). Vstupní kapacita je až několik pikofaradů. Zmíněné vlastnosti závisejí i na velikosti měřeného napětí. Napěťový přenos detekce klesá i s klesající amplitudou měřeného napětí U m. Závislost usměrněného napětí na amplitudě měřeného napětí je pro U m > 1 V téměř lineární, pro U m < 30 mv je přibližně kvadratická. Při měření vysokých vysokofrekvenčních napětí se k sondě připojuje před měřící usměrňovač kapacitní dělič napětí s konstantním dělícím poměrem. Obr.14 Kmitočtová závislost a) chyby b) vstupního odporu měřícího usměrňovače s polovodičovou diodou δ R vst U m=10 V 1 V 0 f U m=10 V 0,01 až 0,1 V 0 0,01 až 0,1 V f Malá účinnost usměrňování malých střídavých napětí způsobuje, že usměrněné napětí je velmi malé (např. z měřeného střídavého napětí s amplitudou 1 mv vytvoří usměrňovač stejnosměrné napětí 20 µ V). Tak malé napětí se musí měřit mikrovoltmetrem modulačního typu. Tímto způsobem jsou řešeny vysokofrekvenční milivoltmetry dosahující citlivosti až 1 mv na plnou výchylku ručky. Jejich nevýhodou je individuální průběh stupnice pro jednotlivé měřící rozsahy. S jedinou lineární stupnicí vystačila před časem firma Hewlett - Packard u svého vysokofrekvenčního voltmetru (obr. 15). Toho se dosáhlo zvláštní úpravou. Vysokofrekvenční sonda obsahuje dva měřící usměrňovače se shodnými diodami. Jeden usměrňuje měřené napětí, druhý porovnávací napětí s kmitočtem 100 khz. Rozdíl výstupních napětí obou usměrňovačů se zasiluje v stejnosměrném i. Zesíleným napětím se řídí amplituda střídavého napětí 100 khz generovaného oscilátorem. Toto střídavé napětí se vede přes přepínatelný dělič napětí na vstup druhého měřícího usměrňovače v sondě a současně se usměrňuje ve třetím měřícím usměrňovači a měří se stejnosměrným měřidlem ( citlivost 10 mv na plnou výchylku, lineární stupnice). Podobný princip je využit např. u milivoltmetru TESLA BM 495, který má kmitočtový rozsah 20 khz až 500 MHz. Obr. 15 Blokové schéma vysokofrekvenčního milivoltmetru s porovnáváním měřeného napětí s pomocným napětím

13 sonda U X měřící usměrňovač 1 měřící usměrňovač 2 = rozdílový oscilátor měřící usměrňovač 3 = měřící přístroj přepínací dělič napětí Vzorkovací vysokofrekvenční milivoltmetr Tento princip měření malého vysokofrekvenčního napětí spočívá v tom, že se nejprve z měřeného napětí odebírají kratičké vzorky a jejich měřením se získává informace o velikosti o hodnotě původního napětí. Uspořádání takového vysokofrekvenčního voltmetru je poměrně složité, což ukazuje blokové schéma (obr. 16). Měřené napětí se nejprve vede do vzorkovací sondy. Kmitočet vzorkovacích impulsů se mění mezi 10 až 20 khz pomocí kmitočtové modulace signálem trojúhelníkového průběhu s kmitočtem 10 Hz. Velikost impulsů U 1 odpovídá hodnotám měřeného napětí U X v okamžicích vzorkování. Vzorky pak procházejí přepínatelným zeslabovačem a po zesílení se v paměťovém obvodu rozšiřují, tvarují a oddělují mezerami délky 2 µ s. Napětí U 2 se detektorem usměrňuje, vhodným nelineárním členem se linearizuje stupnice stejnosměrného voltmetru, který pak udává hodnotu měřeného napětí. Dosahuje se citlivosti 1 mv na plnou výchylku ručky, kmitočtového rozsahu od 10 khz do 1,2 GHz, vstupní odpor na 100 khz je 100 k Ω a vstupní kapacita 2 pf. Chyba přístroje je okolo 5%. Obr. 16. Vzorkovací vysokofrekvenční milivoltmetr a) blokové schéma generátor impulsů řízený oscilátor zdroj trojúhelníkového napětí U X vzorkovací U 1 sonda přepínací zeslabovač paměť vzorků U 2 = voltmetr nelineární člen detektor a filtr b) průběhy napětí

14 U X t U 1 t U 2 t Milivoltmetry se širokopásmovým em V mnoha střídavých milivoltmetrech se měřené napětí před usměrněním nejdříve zesiluje (obr. 17). Na vlastnostech zabudovaného e pak závisí jejich citlivost a kmitočtový rozsah. Dolní mezní kmitočet těchto milivoltmetrů bývá 1 až 20 Hz, horní mezní kmitočet bývá 200 khz až 300 MHz. Na nejcitlivějším rozsahu mají citlivost 0,1 až 10 mv na plnou výchylku ručky, chyba přístroje se pohybuje mezi 1 až 3 %. Obr. 17 Blokové schéma střídavého milivoltmetru s širokopásmovým em přepínací zeslabovač širokopásmový měřící usměrňovač = měřicí řístroj Měřící rozsahy se mění přepínáním zeslabovače na vstupu e. Zeslabovač je řešen jako odporový dělič. Má-li mít velký vstupní odpor, musí se vykompenzovat kapacitami, aby se dosáhlo napěťového přenosu nezávislého na kmitočtu (obr. 18). Pokud má dělič malý vstupní odpor, není kmitočtová kompenzace zpravidla nutná. Pro dosažení velkého vstupního odporu se však před dělič s malým vstupní odporem zařazuje zesilovací stupeň s dostatečně velkým odporem, např. emitorový sledovač s tranzistorem řízeným elektrickým polem. Obr. 18 Dělič s velkým odporem kompenzovaným kapacitami

15 R 1 C 1 U 1 R 2 C 2 U 2 Platí-li R 1 C 1 = R 2 C 2 pak napěťový přenos děliče U 2 /U 1 = R 2 /(R 1 + R 2 ) Někdy se oba způsoby přepínání měřících rozsahů kombinují. Vstupní dělič s velkým odporem, kompenzovaný kapacitami, slouží k zeslabení velkého měřeného napětí, dělič s malým odporem slouží k jemnějšímu odstupňování měřících rozsahů. Měřící usměrňovače v širokopásmových milivoltmetrech bývají nejčastěji diodové. Podle zapojení dávají stejnosměrný signál úměrný střední absolutní hodnotě, vrcholové příp. mezivrcholové hodnotě nebo efektivní hodnotě měřeného střídavého napětí. Má-li měřené napětí u x (t) periodu T, je jeho střední absolutní hodnota (aritmetická střední hodnota) U sa = 1 T T 0 u x ( t) Vrcholovou (špičkovou) hodnotu se daného střídavého napětí rozumí buď kladná špička nebo záporná špička U špk = max [u x (t)] U špz = - min [u x (t)] Efektivní hodnota je definována výrazem T 1 2 U ef = [ X ()] T 0 dt u t dt

16 Usměrňovače dávající signál přímo úměrný střední absolutní hodnotě vstupního střídavého napětí mají můstkové zapojení se čtyřmi nebo dvěma diodami. Vyžadují dostatečnou úroveň vstupního napětí (obr. 19) Obr. 19 Usměrňovače pro měření střední absolutní hodnoty střídavého napětí Má-li se získat stejnosměrné napětí úměrné mezivrcholové hodnotě (špička - špička) střídavého napětí, použije se usměrňovač se dvěma diodami a kondenzátory (obr. 20). Je třeba upozornit na to, že střídavé voltmetry bývají kalibrovány v efektivní hodnotě( ať obsahují usměrňovač reagující na střední absolutní hodnotu, vrcholovou hodnotu, či mezivrcholovou hodnotu). Tato kalibrace však platí pouze při měření harmonických průběhů napětí. Měříme-li neharmonické napětí, použijeme jako usměrňovač termoelektrický měnič, který vyvozuje signál úměrný efektivní hodnotě (nevýhodou je však malá přetížitelnost) nebo je vhodné použít usměrnění ve třídě A v oblasti kvadratického průběhu charakteristiky. Správná funkce takového usměrňovače je vázána na stálost charakteristiky (ovlivněna hlavně změnou teploty). Stálejší vlastnosti mají usměrňovače, u nichž je potřebná kvadratická charakteristika nahrazena lomenou čarou, čehož se dá dosáhnout pomocí několika diod a rezistorů (obr. 21). Obr. 20 Usměrňovače pro měření mezivrcholové hodnoty střídavého napětí Obr. 21 Usměrňovač pro měření efektivní hodnoty neharmonického napětí

17 Příklad zapojení širokopásmového milivoltmetru může být poměrně jednoduché (obr. 22). Má citlivost 3 mv na plnou výchylku ručky a pracuje v kmitočtové oblasti 20 Hz až 1 MHz. Dobrou stálost citlivosti zajišťuje silná záporná zpětná vazba. Továrně vyráběným širokopásmovým milivoltmetrem je tranzistorový přístroj TESLA BM 494. Obr. 22 Jednoduchý střídavý milivoltmetr 3k3 3k3 22 1M 9 V 22k 10k KF M M1 10M 2 x GA 201 MAA 145 u x 2k2 2M 2 x KA 506 2k k 25 µa 10k Selektivní mikrovoltmetry Měříme-li velmi malá střídavá napětí, musíme je před usměrněním značně zesílit. Zesilovač má však vlastní šum, jehož úroveň je úměrná šířce zesilovaného kmitočtového pásma. Šumové napětí musí být s porovnáním s měřeným napětím dostatečně malé. Z tohoto důvodu musí pracovat jen v úzkém kmitočtovém pásmu. Střídavé mikrovoltmetry jsou tedy selektivní. Selektivní voltmetr můžeme s výhodou použít i tam, kde potřebujeme měřit napětí určitého kmitočtu obsaženého ve směsi napětí jiných kmitočtů. Nízkofrekvenční selektivní mikrovoltmetry bývají založeny na využití laditelného úzkopásmového e (obr. 23), který je tvořen širokopásmovým em a úzkopásmovou zádrží ve smyčce záporné zpětné vazby. Selektivní nízkofrekvenční je uveden na obr. 24. Kmitočtová charakteristika uvažovaného selektivního e je ekvivalentní kmitočtové charakteristice jednoduchého rezonančního obvodu s činitelem jakosti Q = 1+ A 4 kde A je napěťové zesílení e

18 Obr. 23 Blokové schéma nízkofrekvenčního selektivního mikrovoltmetru přepínatelný zeslabovač selektivní laditelný měřící usměrňovač = měřící přístroj Obr. 24 Nízkofrekvenční selektivní a) základní zapojení b) pásmová zádrž RC typu dvojitého T + - R R C C PÁSMOVÁ ZÁDRŽ 2C R/2 Citlivost těchto mikrovoltmetrů se pohybuje od několika desítek nanovoltů až po desítky mikrovoltů na plnou výchylku ručky na nejcitlivějším rozsahu. Některé přístroje mají navíc na vstupu vazební transformátor, který přispívá k velké citlivosti, avšak za cenu menšího vstupního odporu. Přesnost je v nejlepším případě 1%. Selektivní mikrovoltmetry bývají často řešeny jako heterodynní (u selektivních mikrovoltmetrů pro vysoké a velmi vysoké kmitočty) - (obr. 25). Jednodušší mikrovoltmetry tohoto typu mají jeden směšovač a oscilátor. Obr. 25 Blokové schéma heterodynního mikrovoltmetru s jedním směšováním hrubý zaslabovač směšovač přepínatelný zeslabovač mf měřící usměrňovač = měřící přístroj laditelný oscilátor

19 Ve směšovači se směšuje střídavé měřené napětí s napětím z oscilátoru. Kmitočet napětí oscilátoru se nastaví tak, aby se v mezifrekvenčním i zesilovala složka, jejíž kmitočet je součtem (u nízkofrekvenčních mikrovoltmetrů) nebo rozdílem (u vysokofrekvenčních mikrovoltmetrů) kmitočtu napětí oscilátoru a kmitočtu měřeného napětí. Zesílené napětí se pak usměrní a měří. Citlivost a selektivita záleží především na mezifrekvenčním i. Mikrovoltmetr se přelaďuje laděním oscilátoru. Ostré selektivity se dá dosáhnout pomocí krystalového filtru v mezifrekvenčním i. V heterodynních mikrovoltmetrech se často používá dvojího i trojího směšování. To umožňuje současně dosáhnout dobré citlivosti, selektivity i stability. DALŠÍ DRUHY ELEKTRONICKÝCH VOLTMETRŮ Stejnosměrné i střídavé elektronické voltmetry jsou v praxi velmi rozšířené. V praxi se však můžeme setkat i s jinými druhy voltmetrů. Impulsové voltmetry Impulsové elektronické voltmetry jsou určeny k měření impulsových napětí. Přitom může jít o impulsy videofrekvenční nebo radiofrekvenční, jejichž tvar nebo obálka jsou v ideálním případě obdélníkové. Velikost impulsového napětí je charakterizována vrcholovou hodnotou U x (obr. 26). Cílem měření je určení této hodnoty. Potřebujeme tedy měřit špičkové napětí a z toho logicky vyplývá použít k tomuto účelu měřícího usměrňovače, který vyvozuje stejnosměrné napětí odpovídající vrcholové hodnotě měřeného impulsového napětí. Obr. 26 Průběh impulsů a) videofrekvenčních b) radiofrekvenčních U x U x t U x U x t Přivedeme-li takovéto pulsní napětí na usměrňovač (obr. 27), bude na výstupu v ustáleném stavu kolísavé napětí u m, které po dobu trvání impulsu narůstá a v době mezi impulsy klesá. Obr. 27 Zpracování impulsového napětí špičkovým usměrňovačem

20 a) sériový špičkový usměrňovač D u x C R u m b) průběhy napětí u U U m U x d T t Během trvání impulsu se přes diodu D nabíjí kondenzátor C a mezi impulsy se vybíjí přes odpor R. Nabíjení probíhá rychle, neboť nabíjecí odpor je malý (je tvořen odporem diody v propustném směru a vnitřním odporem zdroje impulsů). Vybíjení naopak probíhá přes velký vybíjecí odpor R pomalu. Střední hodnota U m se od zjišťované vrcholové hodnoty U x liší. o absolutní chybu U. Z uvedeného je patrné, že při měření velmi krátkých impulsů s dlouhou dobou periody může docházet ke značným chybám. Zcela obdobná je situace u paralelních špičkových usměrňovačů. Aby se dosáhlo malých chyb měření impulsových napětí, musí být vybíjecí odpor velký, tzn., musí mít velký vstupní odpor stejnosměrný voltmetr, který následuje za špičkovým usměrňovačem. Malé hodnoty nabíjecího odporu lze dosáhnout tím, že před usměrňovač předřadíme impedanční převodník s velkým vstupním odporem a malým výstupním odporem. Při vhodném uspořádání lze měřit i ojedinělé impulsy. Měření impulsových napětí může být založeno také na kompenzační metodě. Princip spočívá v automatickém kompenzování měřeného napětí stejnosměrným napětím (viz. obr 28). Na vstup e impulsů přicházejí impulsy, jejichž velikost je dána rozdílem velikosti měřených impulsů U x a zpětnovazebního stejnosměrného napětí U m. Z těchto zesílených impulsů se pak špičkovým usměrňovačem vytvoří stejnosměrné napětí U m, které se měří stejnosměrným voltmetrem. Získané stejnosměrné napětí se od velikosti měřených impulsů liší o poměrnou chzbu, která je nepřímo úměrná napěťovému přenosu impulsového e a usměrňovače a může být dosti malá.

21 Obr. 28 Princip zapojení impulsového voltmetru s automatickou kompenzací ZV u x impulsů špičkový usměrňovač + U m - = voltmetr Logaritmické voltmetry V některých případech jsou u analogových voltmetrů žádoucí stupnice s logaritmickým průběhem. Abychom dosáhli tohoto průběhu stupnice, zapojuje se před měřidlo elektronický funkční měnič s logaritmickou převodní charakteristikou. Velmi rozšířené jsou logaritmické měniče využívající exponenciálního průběhu voltampérové charakteristiky polovodičových diod nebo bipolárních tranzistorů. Lepší vlastnosti dosahují logaritmické měniče s operačním em. Zmíněnou pasivní součástkou se přitom realizuje nelineární zpětná vazba (viz. obr 29). Nevýhodou uvedených logaritmických měničů je jejich závislost na průběhu charakteristiky použité nelineární součástky ( dioda, tranzistor). Změní-li se charakteristika této součástky (vliv teploty, stárnutí), změní se i převodní charakteristika celého funkčního měniče. Obr. 29 Logaritmické měniče s operačním em a) tranzistorový b) diodový T D C k R R U vst + R k U výst U vst + U výst

22 Aproximační logaritmické měniče Odstraňují nevýhodu předchozích měničů. Mají charakteristiku ve tvaru lomené čáry, která požadovanou závislost aproximuje s dostatečnou přesností (viz. obr. 30). Obr. 30 Aproximační logaritmický měnič: a - charakteristika, b - pasivní diodový měnič U výst R v R1 R 2 R 3 U 3 U 2 U 1 k 1 k 2 k 3 U vst D 1 D 2 D 3 R U výst k U 1 U 2 U 3 a) U vst b) Napětí U 1 až U 3 jsou kladná a odstupňovaná tak, že U 1 < U 2 < U 3. Pro U výst U 1 jsou všechny diody zavřeny a pro závislost výstupního napětí na vstupním napětí platí: U výst = k U vst k = R Rv + R Měřič fázorů V některých případech potřebujeme měřené harmonické napětí určit jako fázor, to znamená, že potřebujeme určit nejen jeho velikost, ale i fázový posun vzhledem k referenčnímu napětí téhož kmitočtu. K tomu slouží měřiče fázorů napětí (méně vhodně zvané vektorvoltmetry), (viz. obr. 31). Poměrná velikost měřeného napětí se vyhodnotí děličkou, poměrovým měřícím přístrojem, případně se může U r a U x změřit odděleně. Obr. 31 Blokové schéma měřiče fázorů

23 u x vstupní zeslabovač měřící usměrňovač dělička = měřicí přístroj měřící usměrňovač U x /U r ϕ x u r vstupní zaslabovač fázoměr Přístroj uspořádaný naznačeným způsobem udává U x, /U r a ϕ x, tj. udává hodnotu U x v polárním tvaru. Ve vysokofrekvenčních měřičích fázorů se kmitočet vstupních napětí snižuje směšováním nebo vzorkováním.

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr. Zadání: A. Na předloženém kompenzovaném vstupní děliči k nf milivoltmetru se vstupní impedancí Z vst = MΩ 25 pf, pro dělící poměry :2,

Více

Nízkofrekvenční (do 1 MHz) Vysokofrekvenční (stovky MHz až jednotky GHz) Generátory cm vln (až desítky GHz)

Nízkofrekvenční (do 1 MHz) Vysokofrekvenční (stovky MHz až jednotky GHz) Generátory cm vln (až desítky GHz) Provazník oscilatory.docx Oscilátory Oscilátory dělíme podle několika hledisek (uvedené třídění není zcela jednotné - bylo použito vžitých názvů, které vznikaly v různém období vývoje a za zcela odlišných

Více

MĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO NAPĚTÍ

MĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO NAPĚTÍ ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY pro 1. ročníky tříletých učebních oborů MĚŘENÍ ELEKTRICKÉHO NAPĚTÍ Ing. Arnošt Kabát červenec 2011 Projekt Využití e-learningu k rozvoji klíčových kompetencí reg. č.: CZ.1.07/1.1.10/03.0021

Více

MATURITNÍ ZKOUŠKA Z ELEKTROTECHNICKÝCH MĚŘENÍ

MATURITNÍ ZKOUŠKA Z ELEKTROTECHNICKÝCH MĚŘENÍ MATURITNÍ ZKOUŠKA Z ELEKTROTECHNICKÝCH MĚŘENÍ Třída: A4 Školní rok: 2010/2011 1 Vlastnosti měřících přístrojů - rozdělení měřících přístrojů, stupnice měřících přístrojů, značky na stupnici - uložení otočné

Více

Zesilovače. Ing. M. Bešta

Zesilovače. Ing. M. Bešta ZESILOVAČ Zesilovač je elektrický čtyřpól, na jehož vstupní svorky přivádíme signál, který chceme zesílit. Je to tedy elektronické zařízení, které zesiluje elektrický signál. Zesilovač mění amplitudu zesilovaného

Více

OPERA Č NÍ ZESILOVA Č E

OPERA Č NÍ ZESILOVA Č E OPERAČNÍ ZESILOVAČE OPERAČNÍ ZESILOVAČE Z NÁZVU SE DÁ USOUDIT, ŽE SE JEDNÁ O ZESILOVAČ POUŽÍVANÝ K NĚJAKÝM OPERACÍM. PŮVODNÍ URČENÍ SE TÝKALO ANALOGOVÝCH POČÍTAČŮ, KDE OPERAČNÍ ZESILOVAČ DOKÁZAL USKUTEČNIT

Více

Zdroje napětí - usměrňovače

Zdroje napětí - usměrňovače ZDROJE NAPĚTÍ Napájecí zdroje napětí slouží k přeměně AC napětí na napětí DC a následnému předání energie do zátěže, která tento druh napětí (proudu) vyžaduje ke správné činnosti. Blokové schéma síťového

Více

Základní zapojení s OZ. Vlastnosti a parametry operačních zesilovačů

Základní zapojení s OZ. Vlastnosti a parametry operačních zesilovačů OPEAČNÍ ZESLOVAČ (OZ) Operační zesilovač je polovodičová součástka vyráběná formou integrovaného obvodu vyznačující se velkým napěťovým zesílením vstupního rozdílového napětí (diferenciální napěťový zesilovač).

Více

1.1 Pokyny pro měření

1.1 Pokyny pro měření Elektronické součástky - laboratorní cvičení 1 Bipolární tranzistor jako zesilovač Úkol: Proměřte amplitudové kmitočtové charakteristiky bipolárního tranzistoru 1. v zapojení se společným emitorem (SE)

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl Tematická oblast ELEKTRONIKA

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Ing. Miroslav Krýdl Tematická oblast ELEKTRONIKA Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_03_Filtrace a stabilizace Název školy Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Autor Ing. Miroslav Krýdl Tematická

Více

18A - PRINCIPY ČÍSLICOVÝCH MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ Voltmetry, A/D převodníky - principy, vlastnosti, Kmitoměry, čítače, fázoměry, Q- metry

18A - PRINCIPY ČÍSLICOVÝCH MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ Voltmetry, A/D převodníky - principy, vlastnosti, Kmitoměry, čítače, fázoměry, Q- metry 18A - PRINCIPY ČÍSLICOVÝCH MĚŘICÍCH PŘÍSTROJŮ Voltmetry, A/D převodníky - principy, vlastnosti, Kmitoměry, čítače, fázoměry, Q- metry Digitální voltmetry Základním obvodem digitálních voltmetrů je A/D

Více

Přenosová technika 1

Přenosová technika 1 Přenosová technika 1 Přenosová technika Základní pojmy a jednotky Přenosová technika je oblast sdělovací techniky, která se zabývá konstrukčním provedením, stavbou i provozem zařízení sloužících k přenášení,

Více

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu 9. Čidla napětí a proudu Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu Výklad

Více

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE

5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE 5. POLOVODIČOVÉ MĚNIČE Měniče mění parametry elektrické energie (vstupní na výstupní). Myslí se tím zejména napětí (střední hodnota) a u střídavých i kmitočet. Obr. 5.1. Základní dělení měničů 1 Obr. 5.2.

Více

Základy elektrického měření Milan Kulhánek

Základy elektrického měření Milan Kulhánek Základy elektrického měření Milan Kulhánek Obsah 1. Základní elektrotechnické veličiny...3 2. Metody elektrického měření...4 3. Chyby při měření...5 4. Citlivost měřících přístrojů...6 5. Měřící přístroje...7

Více

Hlavní parametry rádiových přijímačů

Hlavní parametry rádiových přijímačů Hlavní parametry rádiových přijímačů Zpracoval: Ing. Jiří Sehnal Pro posouzení základních vlastností rádiových přijímačů jsou zavedena normalizovaná kritéria parametry, podle kterých se rádiové přijímače

Více

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole 13. VYSOKOFREKVENČNÍ RUŠENÍ 13.1. Klasifikace vysokofrekvenčního rušení Definice vysokofrekvenčního rušení: od 10 khz do 400 GHz Zdroje: prakticky všechny zdroje rušení Rozdělení: rušení šířené vedením

Více

Dioda jako usměrňovač

Dioda jako usměrňovač Dioda A K K A Dioda je polovodičová součástka s jedním P-N přechodem. Její vývody se nazývají anoda a katoda. Je-li na anodě kladný pól napětí a na katodě záporný, dioda vede (propustný směr), obráceně

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 Střední průmyslová škola, Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA Studijní obor: 26-41-M/01 Elektrotechnika Zaměření: počítačové

Více

popsat činnost základních zapojení operačních usměrňovačů samostatně změřit zadanou úlohu

popsat činnost základních zapojení operačních usměrňovačů samostatně změřit zadanou úlohu 4. Operační usměrňovače Čas ke studiu: 15 minut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat činnost základních zapojení operačních usměrňovačů samostatně změřit zadanou úlohu Výklad Operační

Více

Elektromechanické měřicí přístroje

Elektromechanické měřicí přístroje Elektromechanické měřicí přístroje Lubomír Slavík TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Materiál vznikl v rámci projektu ESF (CZ.1.07/2.2.00/07.0247),

Více

Profilová část maturitní zkoušky 2016/2017

Profilová část maturitní zkoušky 2016/2017 Tematické okruhy a hodnotící kritéria Střední průmyslová škola, 1/8 ELEKTRONICKÁ ZAŘÍZENÍ Přerov, Havlíčkova 2 751 52 Přerov Profilová část maturitní zkoušky 2016/2017 TEMATICKÉ OKRUHY A HODNOTÍCÍ KRITÉRIA

Více

Manuální, technická a elektrozručnost

Manuální, technická a elektrozručnost Manuální, technická a elektrozručnost Realizace praktických úloh zaměřených na dovednosti v oblastech: Vybavení elektrolaboratoře Schématické značky, základy pájení Fyzikální principy činnosti základních

Více

A12) převod proudu na napětí pomocí OZ. B1) Nakreslete blok. schéma Vf kompenzačního mv-metru

A12) převod proudu na napětí pomocí OZ. B1) Nakreslete blok. schéma Vf kompenzačního mv-metru A1 Blokove schéma stejnosměrného mikrovoltmetru A2) blok. schéma selektivního heterodynního mikrov-metru A3. Uveďte metody převodu analog. napětí na číslo a přiřaďte jim oblast použití paralelni převodník

Více

5. MĚŘENÍ PROUDU, NAPĚTÍ a VÝKONU EL. PROUDU

5. MĚŘENÍ PROUDU, NAPĚTÍ a VÝKONU EL. PROUDU 5. MĚŘEÍ PROD, PĚTÍ a VÝKO EL. PROD Měření proudu a napětí: etalony, referenční a kalibrační zdroje (včetně principu pulsně-šířkové modulace) měření stejnosměrného napětí: přehled možností s ohledem na

Více

Měřící přístroje a měření veličin

Měřící přístroje a měření veličin Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Měřící přístroje a měření veličin Číslo projektu

Více

Operační zesilovač (dále OZ)

Operační zesilovač (dále OZ) http://www.coptkm.cz/ Operační zesilovač (dále OZ) OZ má složité vnitřní zapojení a byl původně vyvinut pro analogové počítače, kde měl zpracovávat základní matematické operace. V současné době je jeho

Více

Obrázek č. 1 : Operační zesilovač v zapojení jako neinvertující zesilovač

Obrázek č. 1 : Operační zesilovač v zapojení jako neinvertující zesilovač Teoretický úvod Oscilátor s Wienovým článkem je poměrně jednoduchý obvod, typické zapojení oscilátoru s aktivním a pasivním prvkem. V našem případě je pasivním prvkem Wienův článek (dále jen WČ) a aktivním

Více

1 U Zapište hodnotu časové konstanty derivačního obvodu. Vyznačte měřítko na časové ose v uvedeném grafu.

1 U Zapište hodnotu časové konstanty derivačního obvodu. Vyznačte měřítko na časové ose v uvedeném grafu. v v 1. V jakých jednotkách se vyjadřuje proud uveďte název a značku jednotky. 2. V jakých jednotkách se vyjadřuje indukčnost uveďte název a značku jednotky. 3. V jakých jednotkách se vyjadřuje kmitočet

Více

Oscilátory Oscilátory

Oscilátory Oscilátory Oscilátory. Oscilátory Oscilátory dělíme podle několika hledisek (uvedené třídění není zcela jednotné bylo použito vžitých názvů, které vznikaly v různých období vývoje a za zcela odlišných podmínek):

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického napětí

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického napětí Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického napětí Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Střední od 1Ω do 10 6 Ω Velké od 10 6 Ω do 10 14 Ω

Střední od 1Ω do 10 6 Ω Velké od 10 6 Ω do 10 14 Ω Měření odporu Elektrický odpor základní vlastnost všech pasivních a aktivních prvků přímé měření ohmmetrem nepříliš přesné používáme nepřímé měřící metody výchylkové můstkové rozsah odporů ovlivňující

Více

11. MĚŘENÍ SŘÍDAVÉHO PROUDU A NAPĚTÍ

11. MĚŘENÍ SŘÍDAVÉHO PROUDU A NAPĚTÍ . MĚŘEÍ SŘÍDAVÉHO PROD A APĚTÍ Měření střídavého napětí a proudu: přehled použitelných přístrojů a metod měření Měřicí transformátory ( i, náhradní schéma, zapojení, použití, chyby) Číslicové multimetry

Více

OPERAČNÍ ZESILOVAČE. Teoretický základ

OPERAČNÍ ZESILOVAČE. Teoretický základ OPERAČNÍ ZESILOVAČE Teoretický základ Operační zesilovač (OZ) je polovodičová součástka, která je dnes základním stavebním prvkem obvodů zpracovávajících spojité analogové signály. Jedná se o elektronický

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 NAPÁJECÍ ZDROJE

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 NAPÁJECÍ ZDROJE Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 NAPÁJECÍ ZDROJE Použitá literatura: Kesl, J.: Elektronika I - analogová technika, nakladatelství BEN - technická

Více

Experiment s FM přijímačem TDA7000

Experiment s FM přijímačem TDA7000 Experiment s FM přijímačem TDA7 (návod ke cvičení) ílem tohoto experimentu je zkonstruovat FM přijímač s integrovaným obvodem TDA7 a ověřit jeho základní vlastnosti. Nejprve se vypočtou prvky mezifrekvenčního

Více

2. ANALOGOVÉ MĚŘICÍ PŘÍSTROJE

2. ANALOGOVÉ MĚŘICÍ PŘÍSTROJE 2. ANALOGOVÉ MĚŘCÍ ŘÍSOJE magnetoelektrické ústrojí: princip, pohybový moment, zapojení mgel. V-metru a A- metru - magnetoelektrické měřicí ústrojí s usměrňovačem (základní zapojení, co měří, kmitočtová

Více

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně Rozmanitost signálů v komunikační technice způsobuje, že rozdělení měřicích metod není jednoduché a jednoznačné.

Více

Usměrňovače, filtrace zvlněného napětí, zdvojovač a násobič napětí

Usměrňovače, filtrace zvlněného napětí, zdvojovač a násobič napětí Usměrňovače, filtrace zvlněného napětí, zdvojovač a násobič napětí Usměrňovače slouží k převedení střídavého napětí, nejčastěji napětí na sekundárním vinutí síťového transformátoru, na stejnosměrné. Jsou

Více

Teoretický úvod: [%] (1)

Teoretický úvod: [%] (1) Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Název úlohy Číslo úlohy ZESILOVAČ OSCILÁTOR 101-4R Zadání 1. Podle přípravku

Více

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ

ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Projekt: ODBORNÝ VÝCVIK VE 3. TISÍCILETÍ Téma: ME II 4.7.1. Kontrola,měření a opravy obvodů I Obor: Mechanik - elekronik Ročník: 2. Zpracoval: Ing. Michal Gregárek Střední průmyslová škola Uherský Brod,

Více

Název: Téma: Autor: Číslo: Prosinec 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Název: Téma: Autor: Číslo: Prosinec 2013. Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Elektrický proud střídavý Elektronický oscilátor

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. výstup

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. výstup ELEKTONIKA I N V E S T I C E D O O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 1. Usměrňování a vyhlazování střídavého a. jednocestné usměrnění Do obvodu střídavého proudu sériově připojíme diodu. Prochází jí proud

Více

Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace

Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace Šum AD24USB a možnosti střídavé modulace Vstup USB měřicího modulu AD24USB je tvořen diferenciálním nízkošumovým zesilovačem s bipolárními operačními zesilovači. Charakteristickou vlastností těchto zesilovačů

Více

Mějme obvod podle obrázku. Jaké napětí bude v bodech 1, 2, 3 (proti zemní svorce)? Jaké mezi uzly 1 a 2? Jaké mezi uzly 2 a 3?

Mějme obvod podle obrázku. Jaké napětí bude v bodech 1, 2, 3 (proti zemní svorce)? Jaké mezi uzly 1 a 2? Jaké mezi uzly 2 a 3? TÉMA 1 a 2 V jakých jednotkách se vyjadřuje proud uveďte název a značku jednotky V jakých jednotkách se vyjadřuje napětí uveďte název a značku jednotky V jakých jednotkách se vyjadřuje odpor uveďte název

Více

11. Polovodičové diody

11. Polovodičové diody 11. Polovodičové diody Polovodičové diody jsou součástky, které využívají fyzikálních vlastností přechodu PN nebo přechodu kov - polovodič (MS). Nelinearita VA charakteristiky, zjednodušeně chápaná jako

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo Projektu Škola CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Ing. Bc.Štěpán Pavelka Číslo VY_32_INOVACE_EL_2.17_zesilovače 8 Název Základní

Více

Zpětná vazba a linearita zesílení

Zpětná vazba a linearita zesílení Zpětná vazba Zpětná vazba přivádí část výstupního signálu zpět na vstup. Kladná zp. vazba způsobuje nestabilitu, používá se vyjímečně. Záporná zp. vazba (zmenšení vstupního signálu o část výstupního) omezuje

Více

Měřicí přístroje a měřicí metody

Měřicí přístroje a měřicí metody Měřicí přístroje a měřicí metody Základní elektrické veličiny určují kvalitativně i kvantitativně stav elektrických obvodů a objektů. Neelektrické fyzikální veličiny lze převést na elektrické veličiny

Více

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 15. Měření elektrických veličin

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 15. Měření elektrických veličin FSI VT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. EXPEIMENTÁLNÍ METODY I 15. Měření elektrických veličin OSNOVA 15. KAPITOLY Úvod do měření elektrických

Více

U01 = 30 V, U 02 = 15 V R 1 = R 4 = 5 Ω, R 2 = R 3 = 10 Ω

U01 = 30 V, U 02 = 15 V R 1 = R 4 = 5 Ω, R 2 = R 3 = 10 Ω B 9:00 hod. Elektrotechnika a) Definujte stručně princip superpozice a uveďte, pro které obvody platí. b) Vypočítejte proudy větvemi uvedeného obvodu metodou superpozice. 0 = 30 V, 0 = 5 V R = R 4 = 5

Více

1 Jednoduchý reflexní přijímač pro střední vlny

1 Jednoduchý reflexní přijímač pro střední vlny 1 Jednoduchý reflexní přijímač pro střední vlny Popsaný přijímač slouží k poslechu rozhlasových stanic v pásmu středních vln. Přijímač je napájen z USB portu počítače přijímaný signál je pak připojen na

Více

Stabilizátory napětí a proudu

Stabilizátory napětí a proudu Stabilizátory napětí a proudu Stabilizátory jsou obvody, které automaticky vyrovnávají napěťové nebo proudové změny na zátěži. Používají se tam, kde požadujeme minimální zvlnění nebo požadujeme-li konstantní

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.4 Prvky elektronických obvodů Kapitola

Více

ZDROJE MĚŘÍCÍHO SIGNÁLU MĚŘÍCÍ GENERÁTORY

ZDROJE MĚŘÍCÍHO SIGNÁLU MĚŘÍCÍ GENERÁTORY INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ZDROJE MĚŘÍCÍHO SIGNÁLU MĚŘÍCÍ

Více

Generátory měřicího signálu

Generátory měřicího signálu Generátory měřicího signálu. Zadání: A. Na předloženém generátoru obdélníkového a trojúhelníkového signálu s OZ změřte: a) kmitočet f 0 b) amplitudu obdélníkového mp a trojúhelníkového mt signálu c) rozsah

Více

4. Zpracování signálu ze snímačů

4. Zpracování signálu ze snímačů 4. Zpracování signálu ze snímačů Snímače technologických veličin, pasivní i aktivní, zpravidla potřebují převodník, který transformuje jejich výstupní signál na vhodnější formu pro další zpracování. Tak

Více

3. Měření efektivní hodnoty, výkonu a spotřeby energie

3. Měření efektivní hodnoty, výkonu a spotřeby energie 3. Měření efektivní hodnoty, výkonu a spotřeby energie přednášky A3B38SME Senzory a měření zdroje převzatých obrázků: pokud není uvedeno jinak, zdrojem je monografie Haasz, Sedláček: Elektrická měření

Více

TDA7000. Cílem tohoto experimentu je zkonstruovat FM přijímač s integrovaným obvodem TDA7000 a

TDA7000. Cílem tohoto experimentu je zkonstruovat FM přijímač s integrovaným obvodem TDA7000 a 4. Experiment s FM přijímačem TDA7000 (návod ke cvičení z X37LBR) Cílem tohoto experimentu je zkonstruovat FM přijímač s integrovaným obvodem TDA7000 a ověřit jeho základní vlastnosti. Nejprve se určí

Více

13 Měření na sériovém rezonančním obvodu

13 Měření na sériovém rezonančním obvodu 13 13.1 Zadání 1) Změřte hodnotu indukčnosti cívky a kapacity kondenzátoru RC můstkem, z naměřených hodnot vypočítej rezonanční kmitočet. 2) Generátorem nastavujte frekvenci v rozsahu od 0,1 * f REZ do

Více

Oscilátory. Oscilátory s pevným kmitočtem Oscilátory s proměnným kmitočtem (laditelné)

Oscilátory. Oscilátory s pevným kmitočtem Oscilátory s proměnným kmitočtem (laditelné) Oscilátory Oscilátory Oscilátory s pevným kmitočtem Oscilátory s proměnným kmitočtem (laditelné) mechanicky laditelní elektricky laditelné VCO (Voltage Control Oscillator) Typy oscilátorů RC většinou neharmonické

Více

2. GENERÁTORY MĚŘICÍCH SIGNÁLŮ II

2. GENERÁTORY MĚŘICÍCH SIGNÁLŮ II . GENERÁTORY MĚŘICÍCH SIGNÁLŮ II Generátory s nízkým zkreslením VF generátory harmonického signálu Pulsní generátory X38SMP P 1 Generátory s nízkým zkreslením Parametry, které se udávají zkreslení: a)

Více

- Stabilizátory se Zenerovou diodou - Integrované stabilizátory

- Stabilizátory se Zenerovou diodou - Integrované stabilizátory 1.2 Stabilizátory 1.2.1 Úkol: 1. Změřte VA charakteristiku Zenerovy diody 2. Změřte zatěžovací charakteristiku stabilizátoru se Zenerovou diodou 3. Změřte převodní charakteristiku stabilizátoru se Zenerovou

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Ústav elektrotechniky a měření Diody a usměrňova ovače Přednáška č. 2 Milan Adámek adamek@ft.utb.cz U5 A711 +420576035251 Diody a usměrňova ovače 1 Voltampérová charakteristika

Více

SOUČÁSTKY ELEKTRONIKY

SOUČÁSTKY ELEKTRONIKY SOUČÁSTKY ELEKTRONIKY Učební obor: ELEKTRO bakalářské studium Počet hodin: 90 z toho 30 hodin v 1. semestru 60 hodin ve 2. semestru Předmět je zakončen zápočtem v 1. semestru a zápočtem a zkouškou ve 2.

Více

1. Navrhněte a prakticky realizujte pomocí odporových a kapacitních dekáda derivační obvod se zadanou časovou konstantu: τ 2 = 320µs

1. Navrhněte a prakticky realizujte pomocí odporových a kapacitních dekáda derivační obvod se zadanou časovou konstantu: τ 2 = 320µs 1 Zadání 1. Navrhněte a prakticky realizujte pomocí odporových a kapacitních dekáda integrační obvod se zadanou časovou konstantu: τ 1 = 62µs derivační obvod se zadanou časovou konstantu: τ 2 = 320µs Možnosti

Více

Oscilátory. Návod k přípravku pro laboratorní cvičení v předmětu EO.

Oscilátory. Návod k přípravku pro laboratorní cvičení v předmětu EO. Oscilátory Návod k přípravku pro laboratorní cvičení v předmětu EO. Měření se skládá ze dvou základních úkolů: (a) měření vlastností oscilátoru 1 s Wienovým členem (můstkový oscilátor s operačním zesilovačem)

Více

Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u

Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící, výpočetní a regulační technice. Má napěťové zesílení alespoň A u Fyzikální praktikum č.: 7 Datum: 7.4.2005 Vypracoval: Tomáš Henych Název: Operační zesilovač, jeho vlastnosti a využití Teorie úlohy: Operační zesilovač je elektronický obvod, který se využívá v měřící,

Více

Návrh a analýza jednostupňového zesilovače

Návrh a analýza jednostupňového zesilovače Návrh a analýza jednostupňového zesilovače Zadání: U CC = 35 V I C = 10 ma R Z = 2 kω U IG = 2 mv R IG = 220 Ω Tolerance u napětí a proudů, kromě Id je ± 1 % ze zadaných hodnot. Frekvence oscilátoru u

Více

Impulsní regulátor ze změnou střídy ( 100 W, 0,6 99,2 % )

Impulsní regulátor ze změnou střídy ( 100 W, 0,6 99,2 % ) ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI Fakulta elektrotechnická Impulsní regulátor ze změnou střídy ( 100 W, 0,6 99,2 % ) Školní rok: 2007/2008 Ročník: 2. Datum: 12.12. 2007 Vypracoval: Bc. Tomáš Kavalír Zapojení

Více

MULTIGENERÁTOR TEORIE

MULTIGENERÁTOR TEORIE MULTIGENERÁTOR Tématický celek: Astabilní generátor. SE3, SE4 Výukový cíl: Naučit žáky praktické zapojení multigenerátoru. Pochopit funkci a jeho praktické použití při opravách TVP) Pomůcky: Multimetr,

Více

TENZOMETRICKÉ PŘEVODNÍKY

TENZOMETRICKÉ PŘEVODNÍKY TENZOMETRICKÉ PŘEVODNÍKY řady TZP s aktivním frekvenčním filtrem www.aterm.cz 1 Obsah 1. Úvod 3 2. Obecný popis tenzometrického převodníku 3 3. Technický popis tenzometrického převodníku 4 4. Nastavení

Více

Měřicí řetězec. měřicí zesilovač. převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku

Měřicí řetězec. měřicí zesilovač. převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku Měřicí řetězec fyzikální veličina snímač měřicí zesilovač A/D převodník počítač převod fyz. veličiny na elektrickou (odpor, proud, napětí, kmitočet...) převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku

Více

Projekt Pospolu. Polovodičové součástky diody. Pro obor M/01 Informační technologie

Projekt Pospolu. Polovodičové součástky diody. Pro obor M/01 Informační technologie Projekt Pospolu Polovodičové součástky diody Pro obor 18-22-M/01 Informační technologie Autorem materiálu a všech jeho částí je Ing. Petr Voborník, Ph.D. Polovodičová součástka je elektronická součástka

Více

Osnova přípravného studia k jednotlivé zkoušce Předmět - Elektrotechnika

Osnova přípravného studia k jednotlivé zkoušce Předmět - Elektrotechnika Osnova přípravného studia k jednotlivé zkoušce Předmět - Elektrotechnika Garant přípravného studia: Střední průmyslová škola elektrotechnická a ZDVPP, spol. s r. o. IČ: 25115138 Učební osnova: Základní

Více

TRANZISTOROVÝ ZESILOVAČ

TRANZISTOROVÝ ZESILOVAČ RANZISOROÝ ZESILOAČ 301-4R Hodnotu napájecího napětí určí vyučující ( CC 12). 1. Pro zadanou hodnotu I C 2 ma vypočtěte potřebnou hodnotu R C a zvolte nejbližší hodnotu rezistoru z řady. 2. Zvolte hodnotu

Více

Zvyšující DC-DC měnič

Zvyšující DC-DC měnič - 1 - Zvyšující DC-DC měnič (c) Ing. Ladislav Kopecký, 2007 Na obr. 1 je nakresleno principielní schéma zapojení zvyšujícího měniče, kterému se také říká boost nebo step-up converter. Princip je založen,

Více

Řídicí obvody (budiče) MOSFET a IGBT. Rozdíly v buzení bipolárních a unipolárních součástek

Řídicí obvody (budiče) MOSFET a IGBT. Rozdíly v buzení bipolárních a unipolárních součástek Řídicí obvody (budiče) MOSFET a IGBT Rozdíly v buzení bipolárních a unipolárních součástek Řídicí obvody (budiče) MOSFET a IGBT Řídicí obvody (budiče) MOSFET a IGBT Hlavní požadavky na ideální budič Galvanické

Více

T-DIDACTIC. Motorová skupina Funkční generátor Modul Simatic S7-200 Modul Simatic S7-300 Třífázová soustava

T-DIDACTIC. Motorová skupina Funkční generátor Modul Simatic S7-200 Modul Simatic S7-300 Třífázová soustava Popis produktu Systém T-DIDACTIC představuje vysoce sofistikovaný systém pro výuku elektroniky, automatizace, číslicové a měřící techniky, popř. dalších elektrotechnických oborů na středních a vysokých

Více

Polovodičové usměrňovače a zdroje

Polovodičové usměrňovače a zdroje Polovodičové usměrňovače a zdroje Druhy diod Zapojení a charakteristiky diod Druhy usměrňovačů Filtrace výstupního napětí Stabilizace výstupního napětí Zapojení zdroje napětí Závěr Polovodičová dioda Dioda

Více

9. Harmonické proudy pulzních usměrňovačů

9. Harmonické proudy pulzních usměrňovačů Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Test. Kategorie M. 1 Na obrázku je průběh napětí, sledovaný osciloskopem. Jaké je efektivní napětí signálu?

Test. Kategorie M. 1 Na obrázku je průběh napětí, sledovaný osciloskopem. Jaké je efektivní napětí signálu? Oblastní kolo, Vyškov 2006 Test Kategorie M START. ČÍSLO BODŮ/OPRAVIL U všech výpočtů uvádějte použité vztahy včetně dosazení! 1 Na obrázku je průběh napětí, sledovaný osciloskopem. Jaké je efektivní napětí

Více

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech piezoelektrický jev při mechanickém namáhání krystalu ve správném směru na něm vzniká elektrické napětí po přiložení elektrického napětí se

Více

Bipolární tranzistor. Bipolární tranzistor - struktura. Princip práce tranzistoru. Princip práce tranzistoru. Zapojení SC.

Bipolární tranzistor. Bipolární tranzistor - struktura. Princip práce tranzistoru. Princip práce tranzistoru. Zapojení SC. ipolární tranzistor Tranzistor (angl. transistor) transfer resistor bipolární na přenosu proudu se podílejí jak elektrony, tak díry je tvořen dvěma přechody na jednom základním monoktystalu Emitorový přechod

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.4 Prvky elektronických obvodů Kapitola

Více

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření parametrů operačních zesilovačů část Teoretický rozbor

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření parametrů operačních zesilovačů část Teoretický rozbor MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření část 3-7-1 Teoretický rozbor Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0093 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada: 1 Číslo materiálu:

Více

Operační zesilovače. U výst U - U +

Operační zesilovače. U výst U - U + Operační zesilovače Analogové obvody zpracovávají signál spojitě se měnící v čase. Nejpoužívanější součástkou v současné době je operační zesilovač. Název operační pochází z dob, kdy se používal (v elektronkovém

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického proudu

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického proudu Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, druhý ročník, měření elektrického proudu Pracovní list - příklad vytvořil: Ing. Lubomír Kořínek Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Kalibrace: Nominální teplota pro kalibraci v laboratoři: (23 ± 2) C Nominální teplota pro kalibraci mimo laboratoř: (23 ± 5) C

Kalibrace: Nominální teplota pro kalibraci v laboratoři: (23 ± 2) C Nominální teplota pro kalibraci mimo laboratoř: (23 ± 5) C List 1 z 19 Obor měřené veličiny: elektrické veličiny Kalibrace: Nominální teplota pro kalibraci v laboratoři: (23 ± 2) C Nominální teplota pro kalibraci mimo laboratoř: (23 ± 5) C 1. Napětí stejnosměrné

Více

Příloha č.: 1 ze dne: je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 456/2012 ze dne: List 1 z 6

Příloha č.: 1 ze dne: je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 456/2012 ze dne: List 1 z 6 List 1 z 6 Obor měřené veličiny: elektrické veličiny Kalibrace: Nominální teplota pro kalibraci: ( 23 ± 2 ) C 1 Elektrický odpor KP 01/2001 0,0 0,5 1,0 mω 0,5 1,0 0,25 % 1,0 4,0 0,070% 4,0 1,0 M 0,035

Více

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření optoelektronického vazebního členu, část 3-11-1

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření optoelektronického vazebního členu, část 3-11-1 MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření optoelektronického vazebního členu, část 3-11-1 Výukový materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0093 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

1.3 Bipolární tranzistor

1.3 Bipolární tranzistor 1.3 Bipolární tranzistor 1.3.1 Úkol: 1. Změřte vstupní charakteristiku bipolárního tranzistoru 2. Změřte převodovou charakteristiku bipolárního tranzistoru 3. Změřte výstupní charakteristiku bipolárního

Více

Účinky měničů na elektrickou síť

Účinky měničů na elektrickou síť Účinky měničů na elektrickou síť Výkonová elektronika - přednášky Projekt ESF CZ.1.07/2.2.00/28.0050 Modernizace didaktických metod a inovace výuky technických předmětů. Definice pojmů podle normy ČSN

Více

PŘEDNÁŠKA 1 - OBSAH. Přednáška 1 - Obsah

PŘEDNÁŠKA 1 - OBSAH. Přednáška 1 - Obsah PŘEDNÁŠKA 1 - OBSAH Přednáška 1 - Obsah i 1 Analogová integrovaná technika (AIT) 1 1.1 Základní tranzistorová rovnice... 1 1.1.1 Transkonduktance... 2 1.1.2 Výstupní dynamická impedance tranzistoru...

Více

Teorie elektronických

Teorie elektronických Teorie elektronických obvodů (MTEO) Laboratorní úloha číslo 1 návod k měření Zpětná vazba a kompenzace Změřte modulovou kmitočtovou charakteristiku invertujícího zesilovače v zapojení s operačním zesilovačem

Více

Praktikum II Elektřina a magnetismus

Praktikum II Elektřina a magnetismus Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF K Praktikum II Elektřina a magnetismus Úloha č. V Název: Měření osciloskopem Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 13 dne: 1.1.28 Odevzdal dne:...

Více

VSTUPNÍ VÝSTUPNÍ ROZSAHY

VSTUPNÍ VÝSTUPNÍ ROZSAHY Univerzální vysokonapěťový oddělovací modul VariTrans P 29 000 P0 ní signály ±30 mv až ±1000 V ±20 ma, ±10 V nebo 0(4)..20 ma Pracovní napětí až 1000 V ac/dc Přesnost 0,1 nebo 0,2 % z rozsahu Zkušební

Více

4.1 OSCILÁTORY, IMPULSOVÉ OBVODY

4.1 OSCILÁTORY, IMPULSOVÉ OBVODY Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 4.1 OSCILÁTORY, IMPULSOVÉ OBVODY 4.1.1 OSCILÁTORYY Oscilátory tvoří samostatnou skupinu elektrických obvodů,

Více

13. Další měřicí přístroje, etalony elektrických veličin.

13. Další měřicí přístroje, etalony elektrických veličin. 13. Další měřicí přístroje, etalony elektrických veličin. přednášky A3B38SME Senzory a měření zdroje převzatých obrázků: pokud není uvedeno jinak, zdrojem je monografie Haasz, Sedláček: Elektrická měření

Více

Oddělovací moduly VariTrans

Oddělovací moduly VariTrans Oddělovací moduly VariTrans VariTrans B 13000 určen pro standardní průmyslové aplikace, kalibrované rozsahy VariTrans P 15000 profesionální převodník pro standardní signály, kalibrované rozsahy VariTrans

Více