Korekce vidění u řidičů. Absolventská práce

Transkript

1 Korekce vidění u řidičů Absolventská práce Kateřina Šímová Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Studijní obor: Diplomovaný oční optik Vedoucí práce: Pavla Ghlimová Datum odevzdání práce: Datum obhajoby:. Praha 2015

2 Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval (a) samostatně a všechny použité prameny jsem uvedl (a) podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů informací. Praha 15. dubna 2015 Podpis

3 Děkuji profesorce Pavle Ghlimové za odborné vedení absolventské práce a za cenné rady při zpracování této práce.

4 Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6. Podpis

5 ABSTRAKT Kateřina Šímová Korekce vidění u řidičů Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí absolventské práce Pavla Ghlimová Absolventská práce, Praha 2015 Počet stran: 58 Jako téma své práce jsem si vybrala korekce vidění u řidičů a to hlavně proto, že v dnešní době narůstá řidičů a provoz na silnici houstne, stoupá nehodovost na silnicích, což může mít za příčinu např. špatná korekce řidiče nebo zhoršené světelné podmínky pro oko. Mým cílem je udělat přehled pro řidiče, kde každý řidič najde vhodné povrchové úpravy brýlových čoček, které jsou na řízení doporučeny, parametry pro brýle, vhodné materiály a vliv ÚV záření na oko. Pro řidiče je uvedeno paragrafové znění zákona zahrnující pravidelné lékařské prohlídky a zápis harmonizačních kódů do řidičského průkazu. Pro nekorigované řidiče s oční vadou je v práci přehled jak lidské oko vidí bez korekce a jak tímto řidiči ohrožují nejen sebe, ale především bezpečnost silničního provozu. Praktickou částí mé práce je dotazník pro řidiče, který je vyhodnocen do grafů podle jednotlivých otázek. Z grafu je dotazník vyhodnocen v procentech jako výsledek celého dotazníku. Klíčová slova: řidič, brýle, brýlové čočky, čočky, řidičské oprávnění, žadatel

6 ABSTRACT Kateřina Šímová Correction of Drivers Vision Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6 Vedoucí absolventské práce Pavla Ghlimová Absolventská práce, Praha 2015 Number of pages: 58 As the theme of my work I chose vision correction for drivers, mainly because of currently growing drivers and road traffic thickens, increasing road accidents, which maybe the cause e.g. poor correction driver or bad lighting conditions for the eyes. My purpose is to do an overview for the drivers, where every driver finds the appropriate surface treatment of lenses, which are recommended for driving, parameters for glasses, suitable materials and the effects of UV radiation on the eyes. For the driver is stated articulated version of the law including periodic medical examinations and registration codes harmonizing the driving license. For drivers with uncorrected eye condition is in the document overview of how the human eye sees without correction, and how that drivers endanger not only themselves, but also road safety. The practical part of my work is a questionnaire for the driver, which is evaluated in graphs according to individual questions. The graph questionnaire evaluated as the percentage of the entire result of the questionnaire. Keywords: driver, glasses, spectacle lenses, driving license, the applicant

7 Obsah Úvod Vliv UV záření na lidské oko Absorpce UV záření lidským okem Nemoci oka při dlouhodobém působení UV záření Barevné vidění Čípky Tyčinky Zrak a dopravní zákon Lékařské prohlídky Pravidelné lékařské prohlídky Harmonizační kódy Optotypy a vizus Zorné pole Barvocit Zornicové reakce Základní požadavky na brýle pro řidiče Brýlové obruby Brýlové čočky Nejčastější úpravy brýlových čoček Antireflexní vrstva Hydrofobní a oleofobní vrstva Úprava Optifog Antistatická vrstva Barevné úpravy Asférické a vysokoindexové čočky... 30

8 5.7 Polarizační čočky PolarCoat Xperio Samozabarvovací brýlové čočky Transition Xtractive Samozabarvovací čočky DriveWear Jak vidí řidiči s refrakční vadou bez korekce Myopie (krátkozrakost) Noční myopie Hypermetropie (dalekozrakost) Astigmatismus Presbyopie (vetchozrakost) Varilux Road Pilot ExactDS Naviga Katarakta (šedý zákal) Glaukom (zelený zákal) Dotazník Vyhodnocení dotazníku ZÁVĚR Seznam zdrojů a použité literatury... 57

9 Úvod. Vzhledem k tomu, že vlastnit motorové vozidlo je dnes pro každého člověka běžnou záležitostí a na zrak řidičů jsou kladeny velké požadavky, moje práce bude zaměřená na shrnutí vhodných brýlí pro řidiče ať už s korekcí nebo bez korekce. Cílem je udělat přehled o tom, jaké kritéria hrají roli při výběru vhodných brýlí pro řidiče z hlediska materiálu, hmotnosti a tvaru, barevnosti brýlových čoček a povrchových úprav. Tento přehled může pomoci řidičům při výběru vhodných obrub a brýlových čoček a tím přispět k bezpečnosti v silničním provozu. Cílem průzkumné části práce bude zjištění pomocí dotazníku pro řidiče, ve kterém se zaměřím na to, jak řidiči dodržují pravidelné lékařské prohlídky, jestli vůbec řidiči vědí, jakou mají brýlovou korekci a jakým materiálům a povrchovým úpravám dávají přednost. Absolventská práce začíná teoretickou částí a dále pokračuje částí praktickou s přehledem jednotlivých vyhodnocených grafů. V jednotlivých grafech budou vyhodnocena daná témata použita v dotazníku. 9

10 1 Vliv UV záření na lidské oko UV záření je součástí slunečního záření. Zdrojem je tedy slunce. Toto záření můžeme rozdělit do tří skupin: Krátkovlnné - UVC nm Středně vlnné - UVB nm Dlouhovlnné UVA nm (proniká až k sítnici) Vzduchem je pohlcováno záření o vlnové délce kratší než 200 nm. Škodlivost ultrafialového záření stoupá s jeho zkracující se vlnovou délkou. Krátkovlnné vlnění je pohlcováno zemskou atmosférou, tedy nás neohrožuje přímo. Toto záření je pro oko neviditelné. Viditelné světlo pro oko je vlnění o délce nm. UV záření ale mohou vydávat i některé umělé zdroje světla (elektrický oblouk při sváření, zářivky a UV lampy). Je obecně známo, že plastové čočky jsou lepšími filtry UV záření než minerální. Záření UV B proniká na zemský povrch okolo 0,5 %, UV A o něco málo více. UV C záření je absorbováno v povrchové vrstvě oka a nepoškozuje sítnici. Při velké intenzitě může způsobovat akutní zánět spojivek. Při dlouhodobém působení může trvale poškodit rohovku. Dlouhodobým působením záření UV A může docházet k tomu, že se oční čočka člověka začne zabarvovat do žluta. Oko je chráněné před přímým slunečním zářením víčky, reflexním mrkáním a zornicovou reakcí, ale i přes to se UV záření může dostat do oka, a to například odrazem od vodní hladiny, mokrého asfaltu na silnici sněhu ale i písku. 10

11 UV paprsky jsou při dopadu na oko pohlcovány povrchovou vrstvou rohovky a poškozuje se tak její epitel. Projevy dopadu škodlivého UV záření může mít za následek bolestivost očí, pocit řezání a pálení, slzení a svědění oka. UV záření může mít podíl na vzniku šedého zákalu a věkem podmíněné makulární degenerace. Ochrana před UV zářením je tedy skoro nutností, a to v letních i zimních měsících. UV filtr je velmi tenká povrchová úprava čočky, která umožňuje zachycení a pohlcení škodlivého UV záření. Nositel může využít i kontaktních čoček, které jsou schopné pohltit UVA i UVB záření. Nositel čoček by měl mít na paměti, že kontaktní čočka netvoří ochranu pro celé oko, ale jen pro jeho část. 1.1 Absorpce UV záření lidským okem Rohovka pohlcuje UV C a UV B záření s maximem okolo 270 nm Nitrooční čočka pohlcuje UV B záření s maximem kolem 300 nm, s rostoucím věkem absorpce stoupá přes UV A až k viditelnému záření Sklivec propouští méně než 1% dopadajícího UV A záření Spojivka pohlcuje přibližně stejné vlnové délky jako rohovka Sítnice nejvíce poškozovaná modrým světlem 1.2 Nemoci oka při dlouhodobém působení UV záření Rohovka odumírání epitelových buněk, akutní keratitida Spojivka akutní postižení spojené s postižením rohovky Čočka katarakta Sítnice makulární degenerace (8) 11

12 2 Barevné vidění Barevné vidění je schopnost oka rozlišit předměty a barvy na základě vlnové délky světla. Lidské oko je citlivé na světelné paprsky v rozmezí nm. Nejjasněji se našemu oku jeví vlnové délky kolem 500 nm, tedy modrozelená barva. Vidění a jeho ostrost je zajištěna buňkami na sítnici, která je tvořena čípky a tyčinkami. Zrakový vjem vzniká díky podráždění těchto dvou druhů buněk. Za silného osvětlení převládá vidění čípky, za sníženého osvětlení převládá vidění tyčinkami. Při nadměrném osvětlení se vnímání barev stává pro oko nemožné a dochází k tzv. fyziologické monochromazii, všechny barvy se tak oku jeví jako šedé. 2.1 Čípky Vnímání barev je zajištěno čípky. Jsou to světločivé buňky umístěny na sítnici. Na sítnici je okolo 6 milionu čípků, které jsou rozděleny na tři druhy. Čípky vnímají červenou, zelenou a modrou barvu. Vidění oka je tedy trichromatické. V největším počtu jsou uspořádány ve žluté skvrně (macula lutea), zde je místo nejostřejšího vidění. Směrem k periferii sítnice jejich hustota klesá. Podrážděním jednoho druhu čípku získáváme vjem základní barvy. Podrážděním dvou či všech třech typů vnímáme barevné odstíny a barvy od šedé po bílou. Černou barvu získáme, pokud není podrážděný ani jeden druh čípků. Čípky zajišťují fotopické vidění a jsou zodpovědné za správnou ostrost obrazu. Fotopickému vidění se také někdy říká denní vidění. Je to zrakový vjem normálního lidského oka při denním světle, tedy při běžných světelných podmínkách. Ve fotopickém pásmu převládá funkce čípků. Čípky mají podobnou strukturu jako tyčinky. Vnější část je samotný čípek. Čípky se podobají tyčinkám, ale jsou užší a tenčí než tyčinky samotné vzhledem k tomu, že jsou v mnohem větším množství a více nahromaděny na sebe než tyčinky. V čípcích je světlo citlivá substance označovaná jako jodopsin. Vnitřek čípku obsahuje buněčné jádro. Jádro je větší než u tyčinek. Koncové výběžky tyčinek a čípků jsou propojeny s pigmentovým epitelem sítnice. (1) 12

13 2.2 Tyčinky Tyčinky jsou buňky citlivé na světlo a reagující na nižší intenzitu osvětlení než čípky, ale nejsou schopny rozeznávat barvy. Umožňují černobílé vidění a vidění za šera, tedy za sníženého osvětlení a v horších světelných podmínkách. Zajišťují skotopické vidění. V lidském oku je okolo 120 milionů tyčinek. Směrem k periferii sítnice jejich hustota klesá. Tyčinky se zapojí do funkce tehdy, když se oko ocitne v horších světelných podmínkách. Každá tyčinka je rozdělena do dvou částí, a to vnější a vnitřní část. Vnější část je vlastní tyčinka, která obsahuje světločivé elementy, vnitřní část obsahuje buněčné jádro a nervová vlákna. Na vnějších krajích tyčinek je lokalizován zrakový purpur zvaný rhodopsin, což je citlivá substance. Při osvitu tyčinky dochází přeměně světelných impulzů na nervové vzruchy. Rhodopsin je obsažen pouze v tyčinkách a zajišťuje vidění za šera a za tmy. (1) Porušená činnost tyčinek může mít za příčinu poruchy vidění za šera a za tmy, tento stav se odborně označuje jako hemeralopie. Hemeralopie může být poruchou vrozenou. Toto onemocnění je vzácné. Může být spojeno s onemocněním sítnice a setkáme se s ní u těžké myopie, po zánětech cévnatky a sítnice, u glaukomu, u odchlípení sítnice a u pigmentové degenerace sítnice. (2) Obrázek 1 - Rozložení tyčinek a čípků 13

14 3 Zrak a dopravní zákon Na naše oči jsou postupem času kladeny větší a větší nároky. Čím dál více užíváme k dopravě motorová vozidla místo chůze či městských hromadných prostředků. Mnozí řidiči si ani neuvědomí rizika za volantem, která vyplývají z nevhodné korekce zraku při řízení motorového vozidla. Možnost vlastnit řidičské oprávnění na osobní automobil mají osoby od 18 roku věku, na malý motocykl od 15 let. Pravdou je, že ani v 18 letech není vývoj oka zcela ukončen a tak může docházet i po provedení lékařské prohlídky a vyšetření odborného očního lékaře k refrakčním vadám. Lidský zrak není v průběhu života neměnný a prochází dlouhým vývojem již od narození až do pozdního stáří. V mládí dochází k nejpodstatnějším změnám ve vývoji oka, zásadní je při tom růst oka a tyto parametry dále určují, zda bude oko bez vady či nikoliv. Proto by každá osoba řidiče měla navštívit svého očního lékaře hned a z vlastního zájmu, zejména mají-li o stavu svého vidění pochybnost. 3.1 Lékařské prohlídky Doposud bylo zákonem určeno, že každý řidič se musí podrobit pravidelné lékařské prohlídce před dovršením 60 let svého věku. Novela zákona 361/2000 Sb. Ze dne 1. července 2013 toto změnila. Po tomto dni je řidičům povoleno dostavit se na pravidelnou lékařskou prohlídku pro povolení k řízení až před dovršením 65 let věku, další prohlídka je v 68 letech, a dále každé dva roky. Základní pojmy a předpisy najdeme v dopravním zákoně číslo 361 z roku 2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Toto novelizované ustanovení neřeší povinné lékařské prohlídky u řidičů vozidel s majákem, u řidičů z povolání, u řidičů vozidel skupiny C a D apod. Zákon 361/2000 Sb. dále stanoví, že řídí-li osoba vozidlo bez brýlí i přes to, že korekci má od lékaře při řízení vozidla předepsanou, dopouští se tak okamžitě přestupku na úseku dopravního zákona. Pro získání řidičského oprávnění je důležité rozhodnutí obvodního lékaře. Ten vydává rozhodující oprávnění a zdravotní posudek pro řidiče. Pokud je toto vyšetření provedeno nedostatečně, bude řidič nebezpečný nejen pro sebe, ale pro ostatní účastníky silničního provozu. 14

15 87 Pravidelné lékařské prohlídky (1) Pravidelným lékařským prohlídkám je povinen se podrobovat a) řidič vozidla, který při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností užívá zvláštního výstražného světla modré barvy, případně doplněného o zvláštní zvukové výstražné znamení, b) řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě, c) řidič, u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné činnosti prováděné podle zvláštního právního předpisu, d) držitel řidičského oprávnění pro skupinu C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D nebo D+E, pokud řídí motorové vozidlo zařazené do některé z těchto skupin vozidel, e) držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel podle zvláštního právního předpisu. (2) Vstupní lékařské prohlídce je osoba uvedená v odstavci 1 povinna se podrobit před zahájením výkonu činnosti uvedené v odstavci 1, dalším pravidelným lékařským prohlídkám pak do dovršení 50 let věku každé dva roky a po dovršení 50 let věku každoročně. (3) Držitel řidičského oprávnění, který není osobou uvedenou v odstavci 1, je povinen se podrobit pravidelné lékařské prohlídce nejdříve šest měsíců před dovršením 65 a 68 let věku a nejpozději v den dovršení stanoveného věku, po dovršení 68 let věku pak každé dva roky. 15

16 (4) Posuzující lékař může na základě výsledku pravidelné lékařské prohlídky v odůvodněných případech, zejména s přihlédnutím k aktuálnímu zdravotnímu stavu, určit osobě uvedené v odstavci 1 nebo 3 (dále jen povinná osoba ) termín další pravidelné lékařské prohlídky kratší, než jsou lhůty uvedené v odstavci 2 nebo 3. (5) Je-li to potřebné pro zjištění zdravotní způsobilosti povinné osoby, může posuzující lékař nařídit provedení odborného vyšetření. (6) Náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku osob uvedených v odstavci 1 hradí u osob v pracovně-právním vztahu zaměstnavatel. U osob uvedených v odstavci 1, které nejsou v pracovněprávním vztahu, a u osob uvedených v odstavci 3 hradí náklady na pravidelnou lékařskou prohlídku tyto osoby. (7) Prováděcí právní předpis upraví rozsah pravidelné lékařské prohlídky. (5) 3.2 Harmonizační kódy Samostatné harmonizační kódy jsou uvedeny ve vyhlášce číslo 31/2001 Sb. V této vyhlášce jsou vedeny určité normy, které uvádějí přehled o korekci řidiče. Přesně můžeme říci, že se jedná o harmonizační kódy. Tyto kódy jsou zapsány na zadní straně v řidičském oprávnění a znějí takto: 01. ochrana nebo korekce zraku brýle kontaktní čočky ochranné brýle sluneční brýle oční kryt brýle nebo kontaktní čočky (7) 16

17 Pokud tedy řidič nosí brýle a kontaktní čočky, je potřeba mít v řidičském oprávnění uvedeny harmonizační kód (01.06) Pokud je nositelem pouze brýlí na zadní straně řidičského oprávnění je třeba mít zapsán harmonizační kód (01.01). Změny do řidičského oprávnění zapisuje odbor dopravy v místě trvalého bydliště řidiče. Pokud má řidič v řidičském oprávnění pouze brýle a při řízení motorového vozidla má nasazené kontaktní čočky, porušuje tímto zákon a nesplňuje základní předpoklady pro řízení. Podle zákona musí řidič tuto změnu nahlásit svému obvodnímu lékaři, nechat si vystavit potvrzení o možnosti změny korekce a s tímto potvrzením navštívit odbor dopravy (dopravní inspektorát), kde mu tuto změnu uvedou daným harmonizačním kódem do jeho řidičského oprávnění. Další normy, které žadatel o řidičské oprávnění musí splňovat, obsahuje vyhláška číslo 277 ze dne 26. dubna Je to vyhláška o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem. (6) K získání řidičského oprávnění nebo profesního průkazu je dále nutná funkční zkouška zraku, tato zkouška obsahuje vyšetření zorného pole, vízu a barvocitu, provádí jí odborný oční lékař na žádost žadatele o řidičské oprávnění. Její výsledek se přikládá k žádosti o řidičské oprávnění. Součástí speciálního očního vyšetření u lékaře je vyšetření žadatele o řidičské oprávnění na optotypu, čímž lékař stanoví zrakovou ostrost oka. 3.3 Optotypy a vizus Vizus neboli zraková ostrost oka znamená rozlišovací schopnost oka a patří mezi základní a nejdůležitější vyšetření kterou provádí oční lékař u žadatele o řidičské oprávnění. Lidské oko rozliší dva body jako dva, jestliže mezi dvěma podrážděnými elementy je jeden nepodrážděný, v tomto případě mluvíme o minima separabile. Vyšetření vízu provádí oční lékař na speciálních tabulkách, kterým se říká optotypy. 17

18 Optotypy se užívají k vyšetření zraku, tento přístroj neboli pomůcku, můžeme zařadit mezi subjektivní vyšetření zrakové ostrosti. Jedná se o vyšetřovací tabuli, která může mít několik podob. Může být obyčejná nebo prosvětlená, s písmeny, čísly, obrázky (pro děti). Tyto znaky jsou v řádcích (od největšího po nejmenší), které se postupně zmenšují, ty má zdravý pacient do určitého zmenšení jasně rozeznávat. V některých případech u lékaře může být doplněn barevnými obdélníky pro rozeznání barvocitu tedy správného rozeznávání barev. V praxi se zraková ostrost (vizus), udává jako poměr vzdálenosti, ze které je znak optotypu ještě rozeznán, ke vzdálenosti, ze které musí být rozeznán. Vzdálenost je udávána v metrech. Obvykle se zraková ostrost zapisuje do zlomku, kdy čitatel udává vyšetřovací vzdálenost a jmenovatel číslo řádku, který vyšetřovaná osoba ještě přečetla. Poté hodnotíme, zda vyšetřovaná osoba přečetla všechny znaky na řádku správně a výsledek se zapíše. Dle předepsaných norem pro žadatele řidičského oprávnění, který žádá o profesní průkaz (tedy řidiče z povolání) musí být zraková ostrost 6/9 pro vedoucí oko a 6/12 pro oko druhé, u řidiče nesmí být zjištěno zúžené zorné pole a poruchy barvocitu. U žadatele o řidičské oprávnění, který žádá o řidičské oprávnění pro soukromé účely, stačí zraková ostrost 6/12 binokulárně. V tomto případě není problém se získáním zdravotní způsobilosti. Žadatel nesmí mít zúžené zorné pole, poruchy v barvocitu jsou zde povoleny, dle uvážení lékaře, nejsou však vždy překážkou pro získání řidičského oprávnění. Řidič, který má řidičský průkaz pro soukromé účely se dostavuje na povinné prohlídky v 65, 68 a pak každé dva roky. Řidič z povolání se na lékařské prohlídky dostavuje každé dva roky po pracovním zařazení, po 50. roku věku jednou za rok. (4) Každé oko lékař vyšetřuje zvlášť jak monokulárně tak binokulárně, tím zjišťujeme zrakovou ostrost do dálky. Optotypy dále dělíme dle dálky vyšetřování, a to na 3, 5 a 6 metrů. 5 a 6 metrů jsou základní délky. Znaky používané v optotypech: nejpoužívanější jsou písmenné nebo číselné optotypy, ale není to vždy pravidlem. Další mohou být Landoltovy kruhy, Pflügerovy háky nebo obrázkové optotypy. 18

19 Landoltovy kruhy připomínají písmeno C, mají 8 různých poloh a jsou přesné a složité. Landoltův kruh lze zapsat do pomyslné mřížky 5 x 5 tak, že mezera v prstenci odpovídá zornému úhlu 1. Základní polohy kruhu s mezerou jsou nahoru, dolů, vpravo, vlevo, nahoru vpravo, nahoru vlevo, dolů vpravo, dolů vlevo. Pflügerovy háky se podobají písmenu E. Na rozdíl od Landoltových kruhů mají pouze 4 základní polohy. Tištěné optotypy jsou nejlevnější na nejjednodušší z optotypů. Jde o papírovou nebo plastovou tabulku s bílým podkladem natištěnými optotypovými znaky. Světelné optotypy poskytují optimální jas a kontrast znaků. Podsvícení může být na celé ploše přístroje nebo jen na řádcích. Zajišťují lepší pozornost pacienta, ten se více soustředí na nasvětlený řádek. Projekční optotypy jsou moderní přístroje, které pracují na základě projektoru. Lze říci, že díky široké nabídce clon, výběru testů a polarizačních filtrů jsou lépe vybavené než optotypy tištěné a světelné. Digitální optotypy jsou nejmodernější verzí optotypů. Využívají LCD obrazovky, která zajišťuje vysoký jas a kontrast. Mají velkou škálu testů na vyšetření subjektivní refrakce včetně binokulárních testů, hloubky prostorového vnímání, fixační disparity, kontrastní citlivosti, barvocitu a mnoho dalších. Obrázek 2 kombinovaný optotyp 19

20 3.4 Zorné pole Zorné pole oka dovoluje každému jedinci určitou orientaci v prostoru a pomáhá při chůzi. Do zorného pole je zahrnuto periferní vidění. Zorné pole je tedy prostor, který člověk vidí jedním okem, pokud nezmění směr pohledu. Zorné pole je asymetrické a je dáno hlavně tvarem obličeje. Temporálně a dolů a je zorné pole největší, nasálně a v horní části je zorné pole menší. Pro periferní vidění není důležitá ostrost, ale rozsah zorného pole a zahrnuje prvotně funkci tyčinek. Hranice zorného pole nejsou kruhovité ale oválné a temporálně se mohou deformovat. Zorné pole odborný oční lékař vyšetří perimetrem. Tímto se určí hranice zorného pole a možný výskyt skotomu (místo s defektem vidění). V případě takového zjištění nelze udělit žadateli o řidičské oprávnění souhlas k získání řidičského oprávnění. Takovýto řidič by byl v provozu nebezpečný nejen sám sobě ale i dalším účastníkům silničního provozu. Snadno by mohlo dojít k přehlédnutí např. chodce na přechodu. V zorném poli se nachází jediné slepé místo, které je označováno jako Marriotův bod, tento bod odpovídá papile zrakového nervu. Leží v horizontálním meridiánu, temporálně od fixačního bodu. (2) Obrázek 3 vyšetření zorného pole odborným lékařem 20

21 Dalším faktorem ovlivňující zorné pole řidiče může být užití alkoholu nebo jiné návykové látky. Pokud řidič užije před jízdou alkohol, může docházet k výpadkům zorného pole. V tomto okamžiku bude ale mnohem nebezpečnější sobě i svému okolí. Alkohol má výrazný vliv na snížení periferního vidění a po požití alkoholu může docházet k tzv. tunelovému efektu, který řidič může vnímat i při zvýšené rychlosti za jízdy. Periferie se budou jevit rozmazané a zorné pole se tímto bude zužovat. Pokud řidič bude mít 1,5 promile alkoholu v krvi, bude vnímat jen prostor před sebou, jeho reakce budou celkově zpomalené a nebude dostatečně vnímat svou rychlost nebo prostorovou hloubku. Obdobně to může být s užitím jiných omamných látek. Obrázek 4 zorné pole řidiče po užití alkoholu 3.5 Barvocit Barvocit je schopnost oka rozeznávat barvy. Vnímání oka barevně je dáno pomocí čípků, kterých je nejvíce ve žluté skvrně na sítnici, ty zajišťují barevnému vidění. K periferii sítnice čípků ubývá a rozlišovací schopnost barev se tak pomalu zmenšuje. Barvy jsou nejlépe rozlišovány, pokud jsou vnímány žlutou skvrnou, k periferii se rozlišovací schopnost barev snižuje, a to díky snižujícímu se množství světločivých elementů. 21

22 Každá barva je charakterizována třemi znaky, a to sytostí barvy, jejím barevným tónem a světlostí. Podle teorie lze všechny barvy získat smícháním tří barev, a to modré, žluté a červené. Poruchy barvocitu mohou způsobovat částečnou nebo úplnou barvoslepost. Tyto poruchy můžou být vrozené a dědičně dané nebo během života získané. Barvocit je obvykle vyšetřován na tzv. Stillingových pseudochromatických tabulkách nebo na anomaloskopu. Pseudochromatické tabulky jsou užívány nejčastěji. Obrazce na tabulkách mohou být číslice, písmena nebo geometrické tvary. Poruchy barvocitu způsobují částečnou nebo úplnou barvoslepost. Pro řidiče nejsou požadavky na barvocit velké, stačí rozeznávat základní barvy, z nichž nejdůležitější je vnímání pro barvu červenou a zelenou. To neplatí u řidiče z povolání, na ty je kladen větší důraz a vyhláška číslo 277/2004 Sb. upravuje tyto požadavky. O zdravotní způsobilosti řidiče žadatele rozhoduje odborný oční lékař, u kterého je vyšetřován a který posoudí vady barvocitu. Poté bude jeho stanovisko kladné nebo záporné a to bude rozhodovat o získání řidičského oprávnění. (3) 3.6 Zornicové reakce Zornice neboli pupila je 2 5 mm kruhovým otvorem v centru duhovky, která nelze ovládat vůlí. Šíře zornice se neustále mění. Aktuální šíře zornice je určena svalovým napětím (tonusem) a pohyby zornice zajišťují dva hladké svaly, svěrač a rozvěrač zornice. Svěrač je ovládán parasympatickými nervovými vlákny, rozvěrač sympatickými nervovými vlákny. Tyto nervová vlákna fungují nezávisle na vůli člověka, nelze je tedy vůlí ovládat. Zornice reaguje na emoce a určité světelné podmínky. K zornicovým reakcím dochází při adaptaci na světlo a na tmu. Pohybům zornice napomáhá svalový svěrač zornice (Musculus Constrictor) a rozšiřovač zornice (Musculus Dilatator). Je obecně známo, že zornici ovlivňuje množství světla dopadajícího na sítnici a zornice svými pohyby reguluje světlo přicházející do oka. Dalším příčinou zornicové reakce je pohled do blízka, zornice se při konvergenci bude zužovat, při emočních projevech se zornice bude rozšiřovat. V šeru se zornice rozšiřuje, díky jejímu rozšíření dopadá na sítnici více světla a při světle se zornice zužuje. Zúžení zornice označujeme jako miosu, rozšíření zornice jako mydriasu. 22

23 Jede-li řidič v noci nebo za šera jeho zornice je vlivem sníženého osvětlení rozšířená, při oslnění světlem od protijedoucího vozidla dojde fotoreakci zornice, dojde k reakci na osvit. Zornice se ihned stáhne pomocí sympatiku a parasympatiku (svaly které nejsou vůlí ovladatelné). Zornice svou aktuální šíří reguluje množství světla dopadajícího do oka. Šíře zornice tedy odpovídá aktuální intenzitě světla. Šíři zornice mohou ovlivňovat další faktory, např. u myopie a u světlých barev duhovky bývá zornice širší. Při spánku jsou zornice úzké. (2) 23

24 4 Základní požadavky na brýle pro řidiče Provoz na silnici houstne, řidičů je čím dál více, ale často nevědí, jaká korekce a jaké brýle jsou pro ně za volantem nejlepší. Co by měly brýle pro řidiče splňovat a jaké brýle pro řidiče jsou nejvhodnější. 4.1 Brýlové obruby Brýlová obruba je v dnešní době nejen estetický doplněk, a tak by budoucí řidič měl jejímu výběru věnovat zvýšenou pozornost. Požadavkem by měla být větší brýlová obruba a tenká stranice, která nebude bránit širokému rozhledu řidiče a nebude tak narušovat jeho zorné pole. Řidič tak nebude nucen otáčet hlavou při pohledu do zpětných zrcátek a nebude se tak rozptylovat u řízení, kde je zapotřebí věnovat pozornost provozu. Brýle musí být pohodlné a nesmí sjíždět na nose. Pro řidiče nejsou vhodné úzké obruby, neboť řidiče omezují při pohledu nahoru a dolů a nutí tak řidiče sklánět hlavu. Brýle se širokými stranicemi mohou řidiči omezit periferní vidění po stranách, což bude nutit řidiče při pohledu do zpětných zrcátek otáčet celou hlavu a působit tak rušivě. V dnešní době bývá častým požadavkem na brýle jejich malá hmotnost. Pro řidiče můžeme doporučit titanové nebo titanflexové obruby, které jsou známy svou lehkostí, stálostí a odolností. 4.2 Brýlové čočky Brýlová čočka může být doplněna o několik barevných a povrchových úprav, které mohou vidění vylepšit, a to i v případě, že není třeba žádná dioptrická korekce. V dnešní době můžeme vybírat ze širokého spektra minerálních i plastových brýlových čoček. Plastové čočky jsou vhodnější, protože jsou lehčí a celkově tak celkově snížíme hmotnost brýlí a řidiči tak mohou být pohodlnější. 24

25 Plastové čočky mají na rozdíl od minerálních čoček nízkou mechanickou odolnost proti poškrábání a bez povrchových úprav jsou velmi měkké, proto je na plastové čočky doporučena tvrdící povrchová úprava, čímž čočka získá lepší odolnost proto prasknutí a tříštivosti, což může hrát velkou roli při dopravní nehodě, při které většinou dochází k vystřelení airbagu. Jako vhodný plastový materiál na výrobu brýlové čočky se doporučuje CR % ochrana před UV zářením. Jako vhodné plastové čočky pro řidiče můžeme doporučit materiál TRIVEX, které je extra lehký, pevný a pružný, odolný proti nárazu a tedy jsou bezpečnější pro řidiče. Trivex má index lomu 1,53 a poskytuje 100 % ochranu proti UV záření. Dále lze využít POLYKARBONÁT s indexem lomu 1,59. Tento materiál je lehký, tenký a nárazuvzdorný. Může být využit do vrtaných i vázaných obrub. Je lehký a lze využít i pro brýle na sport. Využívá se na sluneční i ochranné brýlové čočky. Trivex ve srovnání s polykarbonátem má nižší index lomu a nižší disperzi (Abbeovo číslo), bude mít tedy lepší zobrazovací schopnosti. Jako vhodné brýlové čočky do auta můžeme doporučit brýlové čočky DRIVEWEAR, které reagují na intenzitu viditelného světla a zabarvují se i za sklem automobilu, stejně tak jako samozabarvovací čočky TRANSITIONS. 25

26 5 Nejčastější úpravy brýlových čoček Povrchová úprava dělá běžnou brýlovou čočku lepší. Během užívání brýlí působí na řidiče spousta negativní vlivů, které snižují kvalitu vidění a komfort. Díky povrchovým úpravám se vyvarujeme nepříjemným situacím a udržíme větší pozornost. Vhodnou povrchovou úpravou lze zabránit mnoha dopravním nehodám, které vznikají špatnou viditelností při jízdě. 5.1 Antireflexní vrstva Antireflexní vrstva je v dnešní době již standardem každé brýlové čočky pro brýle jakéhokoli použití i typu. Tato vrstva snižuje počet odražených paprsků od přední i zadní plochy brýlové čočky tak, že nedochází k tvorbě rušivých odlesků na čočce a zvyšuje propustnost pro viditelné světlo, což řidiči ocení hlavně při zhoršených světelných podmínkách. Antireflexní vrstva snižuje oslnění od světel protijedoucích vozidel. Tato povrchová úprava brýle vylepší po estetické stránce, neboť jejich uživateli je vidět přímo do očí a na přední ploše čočky nejsou žádné nežádoucí odlesky z okolního prostředí. Oči se tam méně namáhají a nedochází k jejich únavě. Intenzita odrazu je závislá na indexu lomu brýlové čočky. Čím větší index lomu čočky tím větší je odrazivost. Antireflexní vrstva nedokáže eliminovat nežádoucí paprsky absolutně, proto se v praxi používají vícevrstevné antireflexní vrstvy. Antireflexní vrstva se na brýlovou čočku nanáší napařováním a napařených vrstev může být 5-7. Počet vrstev určuje kvalitu úpravy a platí, že čím více vrstev tím je větší propustnost světla přes brýlovou čočku. Antireflexní vrstva lze nanášet na plastové i minerální čočky, na minerální čočce ale drží lépe. V horkém počasí nebo v páře je možné popraskání antireflexní vrstvy, řidiče je třeba poučit o tom, aby své brýle nenechával za teplého počasí ve vozidle. (10) 26

27 5.2 Hydrofobní a oleofobní vrstva Hydrofobní vrstva je povrchová úprava zejména plastových čoček, která má za úkol odpuzovat vodu. Při kontaktu s vodou nebo vysokou vlhkostí se na čočce vytvoří jednotlivé kapičky vody, které snáze stékají. Tyto vrstvy se nanáší na antireflexní vrstvu, protože antireflexní vrstva je poměrně pórovitá a má tendenci k usazování prachu a jiných nečistot. Hydrofobní vrstva má hydrofobní a oleofobní účinek. Snižuje usazování nečistot a mastnotám na povrchu brýlové čočky a odpuzuje vodu. Kapalina na povrchu brýlové čočky vytvoří místo kapek tekutý film, který tak snadno z brýlové čočky stéká. Hydrofobní vrstva zvyšuje odolnost čoček vůči zamlžování, prachu a nečistotám, také proti možnému poškrábání. Díky užití této vrstvy mají čočky delší životnost a snáze se čistí. Hydrofobní vrstva je na čočku nanášena jako poslední po vytvrzení čočky a nanesení antireflexní vrstvy. 5.3 Úprava Optifog Optifog je povrchová úprava brýlových čoček, která snižuje zamlžování brýlí, které může nastat při přechodu z teplého prostředí do studeného a naopak, což ocení nositel hlavně v zimních měsících. Vrstva zajišťuje ochranu před UV zářením, eliminuje odlesky a chrání před usazováním nečistot, prachu a možnému poškrábání. K aktivaci se užívá speciální aktivátor, který je na čočku nastříkán sprejem, který na čočce vytvoří tenký vodní film. Jde vlastně o hydrofilní úpravu brýlové čočky. Umyje-li nositel brýlovou čočku vodou nebo jiným čisticím prostředkem je třeba aktivátor znovu aplikovat. 27

28 5.4 Antistatická vrstva Antistatická vrstva zamezuje usazování nečistot jako např. prachu a jiných drobných částeček, které nutí k častějšímu čištění brýlových čoček a tak větší možnosti poškrábání. Antistatická vrstva odpuzuje drobné prachové částice. Tím že čočka zůstává déle čistá, snižuje se častost jejího čištění a tedy i možné riziko poškrábání. Obrázek 5 úprava bez antistatické vrstvy a s antistatickou vrstvou 5.5 Barevné úpravy Tyto povrchové barevné úpravy mohou výrazně pomoci k pohodlí řidiče. Důležitým faktorem jsou světelné podmínky. Při změnách intenzity osvětlení se může zrakový výkon odlišovat. Ve dne může jít o zvýšenou intenzitu světelného záření vlivem slunečních paprsků, a tak může dojít k nebezpečnému oslnění. Také dochází k rychlému a častému střídání stinných a osvětlených úseků komunikace (tunel, les, otevřená krajina). Za šera a v noci je intenzita světla nízká, může klesat až mizet schopnost barevného vidění a projevuje se takzvaná noční krátkozrakost a rozlišovací schopnost oka se snižuje. Díky rozšířené zornici snáze dochází k oslnění od protijedoucích vozidel. Pro řidiče lze doporučit několik druhů barevných čoček od žluté, oranžové, šedé a hnědé. Nejsou vhodné samozabarvovací čočky, naopak jsou vhodné čočky polarizační. Speciálně pro řidiče se někdy doporučují brýlové čočky se zabarvením do žluté, jsou vhodné pro jízdu v noci, za šera, do sněžení i mlhy ale i deště. Výrazně vyjasní obraz, omezují oslnění od protijedoucích vozidel a zmenšují únavu očí, které může mít za šera vliv nedostatek světla. Někteří lékaři zastávají názor, že žluté čočky nejsou pro řidiče příznivé. Pocit lepšího vidění je pouze subjektivním pocitem. 28

29 Barvení brýlových čoček se provádí ve speciální horké barvící lázni. Čočka je upevněna na speciální držák a je ponořena do horké lázně a několik hodin. Díky základním barvám červené, žluté a modré se lze dopracovat k několika barevným odstínům a tónům brýlových čoček. U silně tónovaných tmavých skel (většinou u slunečních brýlí) dochází k velkému zabarvení, propustnost pro světlo zde bude malá, asi jen 3 8 %, míra zabarvení skel je v rozmezí %. Tyto skla budou nevhodné pro řidiče a to právě díky malé propustnosti pro světlo. Řidičům při výběru brýlových skel je třeba doporučit nejlepší barvy pro řízení automobilu, mezi nimiž budou odstíny hnědé, šedé a měděné barvy. Zcela nevhodné budou brýle se zabarvením do modra, které mohou odfiltrovat barvy červené. Obrázek 6 barevné úpravy brýlových čoček 29

30 5.6 Asférické a vysokoindexové čočky Za asférickou plochu můžeme považovat jakoukoli plochu, která není sférická a tvoří jí více než jeden poloměr křivosti. Asférická úprava čočky je vhodná u čoček s větší dioptrickou hodnotou. Plocha čočky je rotačně asférická, tedy se k okraji oplošťuje. U stejné dioptrické hodnoty lze dosáhnout menší středové či okrajové tloušťky, avšak periférie bude mít stále stejně kvalitní zobrazovací schopnost. Čočky budou pro řidiče působit méně rušivě a svou tenkostí budou vypadat více esteticky. Mají nízkou váhu a výborné zobrazovací schopnosti. Jednou z dalších výhod asférických čoček je kvalitní zobrazovací schopnost v periferii čočky, na stranách nebude nositeli tolik zkreslovat obraz. Můžeme ztenčovat jak minerální tak i plastovou čočku. Tyto čočky jsou odolné vůči rozbití a tím jsou ideální pro vrtané brýle. Jako plastové brýlové čočky lze využít Trivex s indexem lomu 1,53 nebo Polykarbonát s indexem lomu 1,59. Oba tyto typy jsou odolné vůči nárazu, budou tak vhodné pro každého řidiče z důvodu bezpečnosti. Vysokoindexové čočky lze vyrobit jak minerální tak plastové, jsou tenčí než běžné brýlové čočky, ale jejich plochy jsou více odrazivé. Odrazivost roste s přibývajícím indexem lomu, proto na vysokoindexové čočky doporučujeme vždy antireflexní vrstvu. Čočky jsou vyráběny z materiálu, který má vyšší index lomu než 1,5. Čím bude vyšší index lomu, tím bude čočka tenčí a lehčí, nositeli tak budou více příjemné. Vysokoindexové čočky se vyrábějí do indexu lomu 1,9. Některé minerální vysokoindexové čočky mohou mít určité nedostatky. U některých je to větší disperze světla, na okrajích čoček budou rušivé duhové efekty. Některé mohou mít vysokou odrazivost. Proto by všechny vysokoindexové čočky měly být opatřeny kvalitní antireflexní vrstvou. 5.7 Polarizační čočky Polarizační čočky poskytují ochranu proti ultrafialovému záření s vlnovou délkou nm a absorbuje až 90 % záření. Brýlové čočky s UV filtrem propouštějí vertikální světelné vlnění a vidíme přes ně bez oslnění. Zatímco vertikálně polarizované světlo nám umožňuje vidět kontrastně a barevně, horizontálně polarizované vytváří nepříjemné oslnění a optické šumy. 30

31 Zajišťují očím ochranu před slunečním zářením, vysokou ostrost vidění bez nepříjemného oslnění a běžné vnímání barev. Z praxe víme, že světlo kmitá všemi směry. Pro oči je škodlivé světlo, které kmitá horizontálně. K tomu může dojít, odrazí-li se světlo např. od louže nebo mokré vozovky. K potlačení horizontálně kmitajícího světla se použije polarizační filtr, který nositeli poskytne ostré vidění bez rušivého oslnění. Polarizační čočky jsou vhodné zejména pro řidiče, kteří je ocení hlavně po dešti, kdy jsou na silnici při působení slunce nepříjemné odlesky. Polarizační brýle jsou konstruovány tak, aby jejich polarizační filtr propouštěl pouze světlo polarizované kolmo k odrazné ploše (které při odrazu z větší části zaniká) a nepropustí tak žádné odrazem polarizované světelné paprsky, ale zároveň ani cca 50% přirozeného světla, které připadá na jeho vodorovně polarizovanou část. Jako novinkou na trhu jsou polarizační čočky PolarCoat. Obrázek 7 polarizace světla PolarCoat Brýlové čočky PolarCoat jsou absolutní novinkou na trhu. Tyto čočky jsou opatřeny speciálním polarizačním povlakem. Tento povlak nejen snižuje oslnění a zlepšuje ostrost, ale filtruje všechny odrazy pocházející z odrazu od vodorovné plochy. Doposud byly polarizační čočky vyráběny tak, že do středu čočky byla vložena polarizační vrstva, nevýhoda této výroby měla za následek to, že se čočka stala silnější. Nová technologie PolarCoat je nanášena na zadní vrstvu čočky. Výroba vrstvy PolarCoat byla zahájena v roce Způsob nanášení vrstvy PolarCoat je následující: 1. Nejprve se připravená čočka pečlivě očistí od špíny a nečistot

32 Aplikuje se polarizační vrstva Dye Solution (speciální roztok). 3. Etapa sušení dojde k zarovnání všech molekul roztoku a vrstva vytváří polarizační efekt. 4. Chemické zapouzdření polarizační vrstvy, dojde k vysoké přilnavosti k povrchu čočky. 5. Nanášení poslední ochranné vrstvy proti poškrábání čočky, na kterou lze dále nanášet antireflexní vrstvu. Čočka s vrstvou PolarCoat má neutrálně šedivý odstín a je odolná proti poškrábání. (17) Xperio Polarizační čočky Xperio uvádí na trh firma Essilor. Jedná se o polarizační brýlové čočky, které chrání oči před slunečním zářením a tedy i před UV zářením. Čočky Xperio odstraňují rušivé a nepříjemné odlesky, jsou odolné proti poškrábání, napomáhají jasnému vidění a zvyšují kontrast barev při ostrém slunci. Reakce řidiče na okolí při nepříjemném ostrém slunci budou včasné. Brýlové čočky Xperio se vyrábějí ve třech barevných odstínech, hnědé, šedé a šedo zelené. Všechny tři barvy eliminují oslňující odlesky, umožňují příjemné a nezkreslené vnímání barev. Pro řidiče jsou doporučeny v barvě šedo zelené a hnědé, které odfiltrují nejvíce modrého škodlivého světla. V nabídce má firma Essilor a Xperio gradál v různých barevných odstínech. (18) 5.8 Samozabarvovací brýlové čočky Samozabarvovací čočky mohou být vyrobeny ze skla i z plastového materiálu. Jejich zabarvení závisí na intenzitě UV záření. Čím vyšší je intenzita UV záření tím rychleji se čočka zabarví. Pro řidiče nejsou tyto samozabarvovací brýle zcela vhodné, jelikož čelní sklo vozidla odfiltruje velkou část UV záření, tedy se čočky zabarvují a ztmavují zcela nedostatečně. Proto byla pro řidiče vyvinuta speciální brýlová čočka DriveWear. Plastové samozabarvovací čočky mají oproti skleněným několik výhod, jsou v místnosti více čiré a na slunci více tmavé. Zabarvení a odbarvení probíhá rychleji ve srovnání s minerální čočkou. 32

33 5.8.1 Transition Xtractive Brýlové čočky Transition Xtractive jsou klasické samozabarvovací čočky. Nositel má možnost vybrat si ze dvou barev, šedé nebo hnědé, do které se uvedená brýlová čočka bude zabarvovat. Čočky Transition reagují na okolní teplotu a na míru UV záření, podle které se zabarvují. Samozabarvovací čočky Transition jsou vhodné jak pro řidiče, tak pro běžného nositele. Řidiči musí mít na paměti, že čelní sklo odfiltruje většinu UV záření, proto se za čelním sklem automobilu čočky Transition zabarví asi jen na 40 %. Ve venkovním prostředí se rychle přizpůsobují světelným podmínkám a zajišťují ochranu před UVA a UVB zářením v čirém i zabarveném stavu čočky. V současné době je na trhu typ čoček Transition VII. a tato generace představuje několik výhod, např. čočky jsou ve venkovním prostředí tmavší za běžných i vyšších teplot a v noci zůstávají čiré. Čočky Transtion poskytují oku 100 % ochranu před UV zářením. Při zabarvení neovlivňují řidiče při vnímání barev a splňují tak normy pro řízení vozidel. (12) Samozabarvovací čočky DriveWear DriveWear jsou samozabarvovací polarizační čočky určené především pro řidiče automobilu. Výhodou u těchto čoček je v tom, že se zabarvují za čelním sklem automobilu, což běžné brýlové čočky nezvládají v plné míře. DriveWear ochrání oči řidiče před přímým ostrým sluncem a rozjasní vidění za zataženého a nevlídného počasí, což přispívá ke zrakové pohodě každého řidiče. Řízení tak bude pohodlnější. DriveWear se zabarvuje ve třech barevných odstínech podle intenzity slunečního záření. ZATAŽENÁ OBLOHA vysoce kontrastní žlutozelený odstín, který zlepšuje rozlišení detailů při nízké intenzitě denního světla, výrazně rozjasňuje vidění a zajišťuje přenos informací do oka včas a v dostatečné míře. Polarizační filtr odstraňuje rušivé odrazy světla, které při slabých světelných podmínkách omezují vidění. Absorpce světla je okolo 68%. 33

34 OSTRÉ SLUNCE při ostrém denním světle se čočky zabarvují do měděného odstínu. Sníží se tak celková intenzita světla procházejícího do oka a polarizační filtr eliminuje nebezpečné oslnění odraženého světla. Tento polarizační účinek zajišťuje řidiči zvýšenou schopnost jasného vidění a tím i bezpečnější jízdu. Absorpce světla až 78 %. VENKOVNÍ PODMÍNKY - Jako třetí barva u čoček DriveWear je tmavě hnědá barva, kterou se čočka zabarví při ostrém venkovním slunci. Brýlové čočky DriveWear lze tedy využít nejen za jízdy v automobilu, ale při běžných venkovních aktivitách za slunečného počasí. Absorpce v této fázi je až 85 %. Ochrana proti UV záření je 100 %, UV záření je tedy zcela blokováno. (6) Obrázek 8 technologie brýlové čočky DriveWear 34

35 6 Jak vidí řidiči s refrakční vadou bez korekce Každá nekorigovaná oční vada může být pro řidiče i další účastníky silničního provozu vysoce riziková. Pouze řidič, který dobře vidí, neohrožuje své okolí. Schopnost vidění se snižuje za špatného počasí, za šera a v noci. Oko, které není zatížené žádnou refrakční vadou, nazýváme emetropické. Průměrná délka oka je 24 mm, lomivost oka je normální. Daleký bod řidiče emetropa je umístěn v nekonečnu před okem a blízký bod v konečné vzdálenosti před okem. Řidič vidí ostře daleké i blízké předměty. Vnímá rychlost ostatních vozidel. Řidič vnímá palubní desku i dopravní značení na pozemní komunikaci ostře, neohrožuje sebe ani ostatní účastníky silničního provozu. Dobré periferní vidění dovoluje řidiči včasnou reakci a orientaci v provozu. Dojde-li k nepoměru mezi délkou oka a jeho lomivostí nastane vytvoření neostrého obrazu na sítnici, subjektivně se sníží zraková ostrost a takovéto oko nazýváme ametropické. Ametropické oko je tedy zatíženo refrakční vadou. 6.1 Myopie (krátkozrakost) Myopie je sférická refrakční vada oka, kdy nedojde k vytvoření ostrého obrazu na sítnici, ale před sítnicí oka. Oko je tedy delší než oko emetropa. Ve vývoji člověka tedy mohlo dojít k tomu, že oko rostlo vývojem více než oko emetropa a jedná se o vývoj krátkozrakosti. Na sítnici se vytvoří obraz neostrý. Pro myopa může být tento stav více či méně rušivý. Myopie je korigována rozptylnou čočkou, která posune obraz na sítnici a tím se stane ostrým. Lze korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami. Obecně můžeme říci, že myopické oko vidí relativně dobře na blízkou vzdálenost, ale do dálky nebo do nekonečna je jeho vidění neostré. Ostře se zobrazují jen předměty v blízké vzdálenosti. Takový řidič může snadno přehlídkou nebo nerozpoznat důležité dopravní značení, může přehlédnout chodce na přechodu nebo překážku v silničním provozu. 35

36 U řidiče myopa nemusí dojít k projevení myopie hned po získání řidičského oprávnění v 18 letech, oko svůj růst zastavuje přibližně kolem 23 roku věku, některé dříve některé později, může se tak projevit pozdní krátkozrakost která může dosahovat až -1,5 D a tím se snižuje i zraková ostrost bez vhodné korekce k dolní hranici pro způsobilost pro řízení bez užití brýlí nebo kontaktních čoček. Takový řidič sice v 18 letech nebude vykazovat známky špatné zrakové ostrosti, tedy snadno získá řidičské oprávnění, ale s přibývajícím věkem bez vhodné korekce bude nebezpečný pro provoz na pozemních komunikacích. (2) Řidič bez korekce špatně rozeznává vzdálené předměty, blízké předměty vidí dobře. Palubní desku tedy uvidí ostře. Za jízdy bude hůře vnímat vzdálené dopravní značení a jedoucí vozidla. Řidič bude mít horší odhad na vzdálenost vozidel. Může vnímat citlivěji různá osvětlení Noční myopie Noční krátkozrakost zhoršuje rozlišovací schopnost oka. K tomuto dochází při snížené viditelnosti za šera a v noci. Příčina noční myopie není zatím zcela známa, ale předpokládá se, že při noční myopii je daleký bod přiblížen oku a nejsme schopni v plné míře rozlišovat daleké předměty. Zornice oka je ve špatných světelných podmínkách rozšířena aby na sítnici dopadalo více světla, řidič ale může být náhle oslněn od protijedoucích vozidel, zornicovou reakcí dojde k zúžení zornice, oko je také nuceno v noci více akomodovat. Toto oslněním se zvyšuje noční krátkozrakost. Noční myopie je zapříčiněna nízkou intenzitou světla v noci nebo při přechodu ze tmy do ostrého světla, např. při vyjíždění z tmavého tunelu do přímého slunce. U noční myopie se mění dioptrie od 0,5D do 3D, ale může postihovat i jedince bez oční vady. (11) Při přechodu ze světla do tmy a obráceně může docházet k tzv. Purkyňovu jevu. Znamená to, že jestliže se mění intenzita světla, mění se i vnímání barev pro oko. Při přechodu z fotopického vidění do skotopického se zvyšuje citlivost oka na kratší vlnové délky. Purkyňův jev prokazuje, že v šeru vidíme jasněji barvy zelené, modré a fialové a na světle barvy v červené. Možným řešením noční myopie mohou být speciální brýle Night Vision od švýcarské společnosti Tag Heuer, které mají zvýšit schopnost vidění ve tmě. 36

37 Tyto brýlové čočky jsou zabarveny do žluté nebo světle oranžové barvy a díky nim se obraz může zdát jasnější, více kontrastní a oko může vnímat lépe barvy, nebude se tolik namáhat a docházet k zvýšené únavě očí. Tyto čočky jsou opatřeny antireflexní vrstvou, která snižuje odlesky a pohlcuje UVA a UVB záření. Čočky by měly zvyšovat kvalitu jízdy za tmy, rozjasňovat pohled a tak zvyšovat bezpečnost na silnicích v noci, kdy dochází právě k noční myopii. Brýle lze využít nejen za úplné tmy, ale i za mlhy, deště nebo sněžení, kdy dochází k subjektivně lepšímu rozzářenému vidění. Žluté čočky ale pohled pouze rozjasní a řidič je ocení až po delší době jízdy za volantem. Brýle Night Vision mají z výroby korekci 0,25 D, na zakázku je možné vyrobit brýle a jakoukoli dioptrickou hodnotou. (15) Studie a zkušenosti řidičů ukázaly, že žluté brýle na noční jízdu jsou pouhým optickým klamem. Je dané, že za špatných světelných podmínek např. v dešti, mlze nebo za šera se vidění zhoršuje. Někteří řidiči uvedli, že jízda se žlutými nebo oranžovými čočkami je subjektivně příjemnější a rozzářené viděné žlutou nebo oranžovou barvou jim zlepšuje pocit z jízdy a lepší vnímání okolí. Tyto barvy snižují odlesky a zvyšují kontrast v šeru. Žlutý odstín pouze zvyšuje dojem řidiče, že je vidět lépe, to ale nemusí být vždy pravda. Nejlepším opatření do mlhy deště a snížených světelných podmínek tak zůstává přiměřená rychlost přizpůsobená stavu vozovky a ponechání dostatečně velké vzdálenosti od okolních vozidel. (16) Obrázek 5 noční myopie 37

38 6.2 Hypermetropie (dalekozrakost) Hypermetropie je refrakční vada oka, při které se svazek paprsků přicházející do oka nesbíhá na sítnici ale až za sítnicí. V tomto případě můžeme hovořit o tom, že hypermetropické oko je relativně krátké. Po narození je většina jedinců dalekozraká a předozadní délka oka roste společně s vývojem člověka. U některých jedinců oko nikdy nedosáhne správné velikosti a zůstává tak i nadále dalekozraké. Na sítnici se vytvoří neostrý rozmazaný obraz. Hypermetrop může do jisté míry svou vadu kompenzovat akomodací, aniž by si to sám uvědomoval. Oko zvyšuje svou akomodaci do blízka a může docházet k astenopickým obtížím jako je např. bolest hlavy, migréna, bolest krku. (2) Hypermetropie je korigována konvexní spojnou čočkou, která lomí světlo více a posune obraz na sítnici, čímž se vytvoří ostrý obraz přímo na sítnici. Hypermetropii můžeme korigovat brýlemi nebo kontaktními čočkami. V dnešní době se čím dál více využívají laserové chirurgické zákroky. Hypermetropické oko není schopno vidět do dálky ani do blízka bez vhodné korekce. Řidič hypermetrop bez korekce může mít potíže při rozeznávání údajů na palubní desce a rozostřeně bude vnímat předměty v dálce, dopravní značení, protijedoucí vodidla. Jeho odhad vzdálenosti bude horší než u oka myopického. 6.3 Astigmatismus Astigmatismus je stav, kdy optický aparát oka nemá ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost. Rovnoběžné paprsky přicházející do oka se protínají do dvou fokálních linií, jejichž vzdálenost je nazván jako fokální interval. Cílem korekce je přiblížit obě linie a změnit je v bod ležící na sítnici. Astigmatismus se může projevit u hypermetropie i myopie a většinou se jedná o vadu vrozenou. K astigmatismu může docházet po úrazech, kdy došlo k zásahu do rohovky, rohovková plocha už není kulová. Dále po operacích a při vyklenutí rohovky. 38

39 Astigmatismus je korigován torickými nebo cylindrickými čočkami, které vyrovnají nerovnoměrné zakřivení rohovky a přes něž se paprsky lomí tak, že se sbíhají a dopadají přímo na sítnici oka. Ke korekci astigmatismu se využívají tvrdé kontaktní čočky. Obraz řidiče bez korekce astigmatismu bude rozostřený, zamlžený a deformovaný na všechny vzdálenosti. Někdy může obraz připomínat pohled do nerovného zvlněného zrcadla. Řidič má problém s vnímáním prostoru a hloubky. Problémem bude odhad na vzdálenost. Jeho vjem bude zkreslený. Nekorigovaný řidič nerozezná kontrasty a obrazce jsou pro něj vnímány zešikmeně. (2) 6.4 Presbyopie (vetchozrakost) S přibývajícím věkem člověka dochází k fyziologickým změnám a tím k úbytku akomodace oka. Oko stárne a snižuje se elasticita a plasticita oční čočky. Ciliární sval ochabuje a tím klesá akomodační šíře, tím pádem dochází k posunu blízkého bodu dále od oka. Tím může docházet k častější bolesti očí a jejich únavě, zejména při čtení. Presbyopie je způsobena přirozeným stárnutím člověka. První příznaky presbyopie může být zvýšena únava očí, bolest hlavy, neschopnost zaostřit do blízka na krátkou vzdálenost a prodlužující čtecí vzdálenost. (2) Presbyopické oko budeme korigovat hodnotou adice, což je rozdíl mezi korekcí do blízka a do dálky. Vhodná je korekce progresivní brýlovou čočkou, ale lze využít i čočky jednoohniskové. Pro řidiče s presbyopií může být obtížné zaostřit na kratší vzdálenost, palubní deska může být neostrá a řidič tak nebude vnímat informace na tachometru, může hůře vnímat informace z navigace a další údaje na palubní desce. U presbyopa je větší předpoklad opožděných reakcí v provozu zapříčiněná vyšším věkem. Špatně vnímaná vzdálenost a odstup mezi dopravními prostředky, tedy i větší riziko dopravních nehod. U řidičů po 50 roku věku vzrůstá citlivost na oslnění, zhoršuje se adaptace na šero a na tmu, myšlenkové procesy se zpomalují a mohou nastat potíže s včasným rozhodováním, což může být při řízení vozidla vysoce rizikové. 39

40 Po 65 letech věku slábnou tělesné funkce zrak a sluch a projevují se první choroby stáří, zpomalují se reflexy a orientace v prostoru, řidič může mít problémy s orientací v novém prostředí. U starších řidičů či žadatelů o řidičské oprávnění je důležité vyšetření odborného očního lékaře Varilux Road Pilot Čočky pod jménem Varilux Road Pilot jsou speciální brýlové čočky navržené přímo pro řidiče. Brýle jsou zaměřeny hlavně pro nositele s oční vadou presbyopie a jedná se o víceohniskové brýlové čočky. Dovolují nositeli při řízení stabilitu obrazu v periférii, obraz neplave, linie jsou ostré a zorné pole je široké, což je u řidiče velice důležitá věc. Dovolují ostré vidění na všechny vzdálenosti. Řidič tak jasně uvidí vzdálené předměty jako např. dopravní značení a přitom bude vnímat palubní desku svého vozu. Díky těmto čočkám řidič bude mít zachované přirozené postavení hlavy při pohledu do zrcátek. Další typy Varilux jsou Varilux Road Pilot Day and Night, tyto víceohniskové čočky jsou vhodné na celodenní nošení a z 12 % se zabarvují do hněda. Dalším typem je Varilux Road Pilot Xperio, což je víceohnisková polarizační čočka, která má zabarvení do hněda až 75 %. Tyto čočky eliminují nebezpečné oslňující odlesky a přinášejí větší ostrost obrazu a vnímání barev, tím i komfortnější vidění. Pro získání vyšší kvality vidění doporučuje firma Essilor kombinaci brýlových čoček Xperio s povrchovou úpravou Crizal Sun, což zajišťuje řidiči lepší ochranu při řízení za slunečného počasí. (14) Obrázek 6 koridor progresivní brýlové čočky 40

41 6.4.2 ExactDS Naviga Brýlové čočky Exact DS Naviga jsou progresivní brýlové čočky, které umožňují řidiči jízdu bez zbytečných pohybů hlavy při pohledu do zrcátek, neomezují řidiči zorné pole a tak nepůsobí rušivě. Jsou vhodné pro každého řidiče, speciálně pro řidiče presbyopa. Na čočky Exact DS Naviga je vhodné využít antireflexní vrstvu, která sníží namáhaní očí a předejde jejich únavě, čočky s UV filtrem které odfiltrují převážnou část modrého světla, které je pro oko škodlivé uvedla na trh firma Omega pod názvem XBlue UV. Jsou vhodné pro každodenní nošení a s antireflexní vrstvou je ocení především řidiči. (14) 6.5 Katarakta (šedý zákal) Katarakta je oční onemocnění, při kterém dochází ke zkalení nitrooční čočky. Po narození je čočka zcela čirá, s postupem věku se sama zakaluje, může být zašedlá. Postupem času může zakalení být značně nepříjemné. Primárně katarakta vzniká sama od sebe bez jakékoli příčiny, může být vrozená i stařecká. Stařecká katarakta je nejběžnější a je způsobena přirozeným stárnutím organismu (tzv. senilní katarakta). Katarakta není zapříčiněna pouze stárnutím, k jejímu vzniku mohou přispívat i onemocnění jako je diabetes, oční oparace nebo úrazy oka, nebo úžívání některých léků. Léčba katarakty je pouze chirurgická (operace). Jako prvním příznakem katarakty může být zamlžené a neostré vidění, výpadky v zorném poli, neostrý obraz nebo zdvojené předměty. Časem dochází k poklesu zrakové ostrosti, barvocitu, může docházet k zánětlivým reakcím. Tato oční vada nelze zastavit ani zpomalit, jediným řešení je chirurgický zákrok. Řidič který trpí kataraktou bude svému okolí obvzláště nebezpečný. Vidění řidiče se může zdát zamlžené a rozostřené, hlavně při pozorování předmětů v dálce. Řidič bude vnímat nepříjemné oslnění při silném slunečním světle, ale i od protijedoucích vozidel a to hlavně v noci a za šera. Při kataraktě vzrůstá citlivost na oslnění. 41

42 6.6 Glaukom (zelený zákal) Glaukom je onemocnění oka, které vzniká v důsledku zvýšení nitroočního tlaku v oční komoře. Rozeznáváme glaukom s otevřeným a uzavřeným úhlem. Při glaukomu s otevřeným úhlem nikdy nedojde ke glaukomovému záchvatu. V oku roste nitrooční tlak, následkem toho se zužuje zorné pole, čehož si pacient nemusí vždy povšimnout. Při glaukomu s uzavřeným úhlem dochází k uzavření komorového úhlu a nemožnost odtékání nitrooční tekutiny, která se začne hromadit v oku. Může docházet ke glaukomovým záchvatům, které jsou pro řidiče nebezpečné. Dochází k častým bolestem hlavy a za očima. Glaukom může být vadou vrozenou, převážně může vznikat dědičně. Glaukom se dá odhalit odborným lékařským vyšetřením na tonometru. Doporučuje se po 40 roku věku, u lidí trpící cukrovkou a u lidí kteří mají glaukom dědičný. Léčba glaukomu může být chirurgická nebo užívání léků (myotika), ty zužují zornici čímž může komorová voda lépe protékat. Ve věku nad 40 let postihuje zelený zákal až 2 % populace a se stárnutím se proncento zvyšuje. V zorném poli se mohou objevovat skotomy, což může narušit zorné pole a vnímání řidiče. Před glaukomovým záchvatem se kolem světel protijedoucích vozidel mohou mtvořit duhové efekty. Vidění řidiče může být zpočátku zamlžené, může docházet k občasným výpadkům v zorném poli, které mohou být postupem času častější. Řidič ztrácí periferní vidění, může docházet k přehlížení dopravního značení a jiných předmětů, v zorném poli se mohou objevovat černé skvrny nebo jeho úplné výpadky. Glaukom je pro řidiče nebezpečné onemocnění. Je na posouzení ošetřujícího lékaře nebo odborného očního lékaře zda řidiči s glaukomem bude umožňovat vlastnit řidičské oprávnění ze zdravotních důvodů nebo rozhodne o jeho odebrání. 42

43 7 Dotazník DOTAZNÍK PRO ŘIDIČE NOSITELE BRÝLÍ A KONTAKTNÍCH ČOČEK (1) VĚK. (2) POHLAVÍ. (3) JAK ČASTO ŘÍDÍTE. (4) PRO ŘÍZENÍ UPŘEDNOSTŇUJI: BRÝLE X KONTAKTNÍ ČOČKY (5) POKUD BRÝLE: SKLO X PLAST (6) JAKÉ NA ŘÍZENÍ VOLÍM OBRUBY: PLASTOVÉ KOVOVÉ BEZ OBROUČEK (VRTANÉ) UVEĎTE DŮVOD PROČ (7) VÍTE, JAKOU MÁTE OČNÍ VADU? UVEĎTE (8) KDY JSTE NAPOSLEDY BYLI NA VYŠETŘENÍ U OČNÍHO LÉKAŘE (9) PŘI JAKÝCH SVĚTELNÝCH PODMÍNKÁCH SE VÁM ŘÍDÍ NEJHŮŘE A NEJLÉPE? (10) JAKOU MÁTE POVRCHOVOU ÚPRAVU BRÝLOVÝCH ČOČEK: ANTIREFLEX (PROTI ODLESKU) TVRZENÉ ČOČKY (PROTI POŠKRÁBÁNÍ) ANTISTATICKÁ ÚPRAVA (SNIŽUJE UCHYCENÍ NEČISTOT A PRACHU) SAMOZABARVOVACÍ POLARIZAČNÍ ZTENČENÉ HYDROFÓBNÍ BEZ POVRCHOVÝCH ÚPRAV MÁM BAREVNÉ BRÝLOVÉ ČOČKY - UVEĎTE BARVU 43

44 8 Vyhodnocení dotazníku Součástí mé práce byl veřejný průzkum řidičů. Průzkum se uskutečnil ve Středočeském kraji, na okrese Nové Strašecí a Rakovník, a to v době leden 2015 březen 2015 a probíhal ve spolupráci s policií ČR Středočeského kraje právě na tomto okrese. Dotazováni byli řidiči, u kterých byla prováděna běžná silniční kontrola, a řidiči s brýlemi byli dotazováni pomocí přiloženého dotazníku. Všichni řidiči se zařazením do průzkumu souhlasili. Podle dotazníku byl průzkum dále vyhodnocen takto: OTÁZKA ČÍSLO 1: V dotazníku v otázce číslo 1 byl řidič dotazován na jeho věk. Chtěla jsem tak zjistit průměrný věk řidičů, jejich stáří a vhodnost k řízení. Starší řidiči mají pomalejší reflexy, hůře se přizpůsobují provozu, mají horší odhad na vzdálenosti. Mladí řidiči jsou často agresivní a zbrklý, chtějí se v provozu předvádět, jejich rychlost je často nepřiměřená a neberou ohledy na své schopnosti, které po 18 roku věku nejsou k provozu na pozemní komunikaci vždy prospěšné. 44

45 Nejmenší skupinu ze 100 dotazovaných vytvořila 11% věková skupina 54 let a výše, z čehož nejstarším zastaveným a kontrolovaným řidičem na pozemní komunikaci byl věk 63 let. Pro řidiče v 63 letech není lékařská prohlídka prozatím povinná, povinnost nastává 65 rokem věku. Řidiči v této věkové skupině byli vitální a schopní bez problému projít dopravní kontrolou. Další skupinu v grafu tvoří věková skupina let a to v počtu 21%. Tato skupina je bezproblémová, stejně tak jako další skupina ve věku let v celkovém počtu 13%. Ve věku od získání řidičského oprávnění na osobní automobil tedy od věku 18 let do 30 let je největší část grafu a to 55% z dotazovaných řidičů. Závěrem k otázce číslo 1 můžeme říci, že na silnicích bylo kontrolováno nejvíce mladých a začínajících řidičů. OTÁZKA ČÍSLO 2: V otázce číslo 2 byli řidiči dotazováni na pohlaví. Z celkového počtu 100 dotazovaných bylo 61% mužů a 39% žen. Pohlaví řidičů nehraje při řízení ve větší míře žádnou roli. I když se lze setkat s osobami, které v zastoupení žen mají špatný odhad na určité vzdálenosti, např. při parkování. Nikdo z dotazovaných neuvedl, že by ho pohlaví nějak omezovalo nebo díky němu byli horšími řidiči. 45

46 Reakce a zkušenosti přicházejí s věkem, pohlaví nemusí hrát žádnou větší roli. S postupem času, praxí a situacemi v dopravě při řízení automobilu se stáváme lepšími řidiči. V tomto ohledu bych kladla na důraz dodržování bezpečné vzdálenosti mezi automobily, přiměřená rychlost, včasné reakce a v určitých situacích zachování klidu. OTÁZKA ČÍSLO 3: Ze 100 dotazovaných řidičů odpovědělo 70% dotazovaných, že řídí každý den. U těchto dotazovaných lze předpokládat malou nehodovost, včasné reakce a soustředěnost na provoz, jelikož každým dnem v provozu se řidič setkává s různými situacemi a lze tak předpokládat jeho bezchybnost, i když to nemusí být vždy pravdou. Řidiči, kteří se věnují řízení každý den tak budou zcela méně nebezpeční svému okolí i sobě (pokud mají vhodnou korekci) než řidiči, kteří odpověděli, že řídí několikrát do roka, ve skupině řídících několikrát do roka najdeme 11% dotazovaných. Tací řidiči mohou být mnohdy nebezpeční. Nejsou zvyklý na běžný, v dnešní době dosti rychlý a hektický provoz na pozemních komunikacích, pokud jde o starší řidiče, může dojít a opomínání a správnému vyhodnocení některých dopravních značek. Další skupiny dotazovaných odpovědělo, že řídí týdně, a to 8%, měsíčně pak 11% dotazovaných. Tyto dvě skupiny dle mého názoru, taktéž jako skupina co řídí denně, nebudou na silnicích rizikovými řidiči. 46

47 OTÁZKA ČÍSLO 4: Ze 100 dotazovaných preferuje k řízení kontaktní čočky 16% řidičů. Řidiči dále uvedli, že preferují kontaktní čočky i na běžné nošení, nejen pro řízení automobilu. V některých případech může být využití kontaktních čoček vhodnější, např. dojde-li k dopravní nehodě. Brýlové obruby a čočky by se při užití airbagu mohly tříštit a způsobit tak poranění očí nebo jiných částí obličeje. V dnešní době je několik odolných materiálů pro výrobu brýlových čoček i brýlových obrub, bohužel si myslím, že při dopravní nehodě a vystřelení airbagu nebudou žádné stoprocentně bezpečné pro jejich nositele. Proto jsou kontaktní čočky i z bezpečnostních důvodů pro řidiče vhodnější. Vlivem klimatizace v letních měsících a využívání topení v zimních měsících může docházet k vysušování oka a tedy k tzv. syndromu suchého oka. V takových případech může docházet ke svědění a pálení očí, v tomto případě doporučuji vyměnit kontaktní čočky za brýlovou korekci. Z dotazovaných využívá brýlovou korekci 84% řidičů. Ve většině případu jde o řidiče staršího věku. Dle průzkumu jsou u mladších řidičů v oblibě více kontaktní čočky. Na brýlové čočky lze ve většině případů využít lepší povrchové úpravy, čehož i řidiči dle dalších grafů využívají dostatečně. Základem je kvalitní antireflexní vrstva. 47

48 OTÁZKA ČÍSLO 5: Ze 100 dotazovaných řidičů preferuje brýle s brýlovou čočkou s plastového materiálu, jedná se o většinu, v našem případě o 69% z dotazovaných řidičů. Využití plastových brýlových čoček ve většině případů bylo předpokladem již před průzkumem. Plastové čočky jsou dnes rozšířenou a velice využívanou záležitostí, kterou dnes doporučí snad každý oční optik, stejně tak jako antireflexní povrchovou úpravu. Brýlové čočky z plastového materiálu jsou oblíbenější díky své nízké váze a lehkosti oproti skleněným, budou tak řidiči příjemnější na dlouhodobé nošení a delší cesty za volantem. Plast je ve srovnání se sklem jasně stabilnějším materiálem a při poškození se nerozbije na střepy. Protože se plast díky svému měkčímu povrchu snadno poškrábe, měla by se brýlová čočka opatřit tvrdící vrstvou. Plastové čočky jsou tedy ve srovnání s minerálními více oblíbené, což ukázal i průzkum, skleněné brýlové čočky využívá jen 31% z dotazovaných řidičů. 48

49 OTÁZKA ČÍSLO 6 a): V dotazníku byla otázka směrována na důvody a preference materiálu brýlových obrub. Zajímalo mne, dle čeho a proč si řidiči vybírají brýle, které budou nosit dnes a denně. Jestli jim jsou materiály pohodlné, příjemné na celodenní nošení a jsou s nimi spokojeni. Ze 100 dotazovaných řidičů preferuje kovové obruby 47%. Plast je ale oblíbený také ve velké míře a je hned za kovovými obrubami v počtu 44%. Není to tedy takový rozdíl. Předpokladem bylo nošení plastových i kovových obrub v obdobné míře. V průzkumu se mi tato domněnka potvrdila. 6% řidičů nosí brýle bez obrouček, tedy vrtané. Pro řidiče mohou být velkou výhodou. Nebudou řidiče omezovat v pohledu do všech stran, nezužují zorné pole řidiče. Kovové i vrtané brýle mají pohyblivá sedýlka, která se dají snadno upravit dle obličeje a požadavků nositele a přizpůsobit je tak na míru nositele. U plastových brýlí toto možné není. Poslední 3% dotazovaných odpovědělo, že využívají všech tří variant brýlí, nemají tedy na nošení pouze jedny. Využívají k nošení plastové, kovové i vrtané brýle. Jsem zastáncem nemít brýle pouze jedny. Většina nositelů brýlí ale vlastní pouze jedny. Pro někoho to může být nepochopitelné. V dnešní době je spoustu možností k volbě materiálů, různých barev, a nositel by neměl mít brýle pouze jedny. Už jen proto když by došlo k jejich poškození, snadno využije brýle druhé a první snadno donese do opravy. 49

50 OTÁZKA ČÍSLO 6 b): Ve stejné otázce byla otázka navazující na volbu brýlových obrub, a to proč řidiči volí takové obruby. Předpokladem pro nejvíce odpovědí bylo jejich lehkost a pohodlí pro dlouhodobé nošení. V průzkumu se potvrdilo, že řidiči preferují právě tento požadavek, tedy váhu a pohodlí při nošení. Hlavně má-li je řidič na nose celý den, ocení právě toto při dlouhodobém cestování, pokud brýle nestřídá s kontaktními čočkami. Ze 100 dotazovaných volí 31% řidičů brýlové obruby podle estetického hlediska. V dnešní době je na trhu nepřeberné množství brýlových obrub, takže každý má z čeho vybírat a určitě se trefí do svého vkusu. Další skupina volní brýlové obruby plastové z důvodu alergií na kovy. 6% dotazovaných vybírají podle odolnosti materiálu. Buď jde o doporučení optika, nebo vybírají dle vlastních vědomostí o daném materiálu, který si vybírají. 10% dotazovaných je jedno co jim optik doporučí a nemají na brýlové obruby žádné požadavky. Je tady na optikovi, aby se dotazoval klienta, na co bude brýle využívat, zda jde o řízení vozidel, sporty, běžné nošení nebo jiné aktivity. 50

51 OTÁZKA ČÍSLO 7: Ze 100 dotazovaných řidičů trpí 44% oční vadou myopie, 23% řidičů má oční vadu hypermetropie, tyto dvě oční vady jsou pro lidi postižené oční vadou nejběžnější. Hned za nejčastějšími očními vadami je astigmatismus (11% dotazovaných řidičů), astigmatismus se projevuje společně s myopií nebo hypermetropií. V kombinaci myopie společně s astigmatismem bylo 5% dotazovaných řidičů. Keratokonus odpovědělo 3% řidičů. Retinopatii uvedli taktéž 3% dotazovaných a strabismem trpí také 3% dotazovaných. Je až s podivem, že 8% dotazovaných řidičů vůbec neví, jakou mají oční vadu. Lze tedy předpokládat, že o své oční vadě tedy nemají žádné informace a čekají, co jim optik vybere. Každému řidiči bych tedy doporučila, aby se u svého odborného očního lékaře informoval o tom, jakou trpí oční vadou a alespoň v základní míře se o této vadě informoval. 51

52 OTÁZKA ČÍSLO 8: V otázce 8 byli řidiči dotazováni na poslední kontrolu u svého odborného očního lékaře. 24% dotazovaných odpovědělo, že svého odborného očního lékaře navštívili v posledních šesti měsících. V další skupině s hodnotou 26% odpovědí byli řidiči, kteří navštívili svého odborného očního lékaře v období půl roku až rok. 32% dotazovaných navštívilo svého očního lékaře mezi posledním rokem až 24 měsíci. Všechny tyto skupiny dodržují pravidelné lékařské prohlídky. Pokud řidič trpí oční vadou, je doporučeno každé dva roky navštěvovat svého odborného očního lékaře a podrobit se pravidelné prohlídce, která určí, zda se korekce nezměnila nebo nezhoršila, a je-li vše ostatní v normě pro řízení. Tato prohlídka není pro řidiče povinná a není dána zákonem. Dle mého názoru by v zákoně měl objevovat dodatek, že pokud řidič trpí oční vadou, která vyžaduje korekci, musí se každé dva roky dostavovat k pravidelné oční prohlídce. Protože jak ukázal průzkum dál, ne každý chodí na pravidelné prohlídky. 13% dotazovaných přesáhlo hranici pro prohlídku dva roky a více a celých 5% dotazovaných ani nemá přehled o tom, kdy svého očního lékaře naposledy navštívili. Tato varianta je rozhodně nevhodná, každý kdo trpí oční vadou, by měl být jednou za dva roky odborně vyšetřen, zda nedošlo ke změnám nebo zhoršení vidění, barvocitu nebo zúžení zorného pole. 52

53 OTÁZKA ČÍSLO 9 a): V otázce číslo 9 byli řidiči dotazování na to, při jakých světelných podmínkách se jim řídí nejhůře. Nejvíce dotazovaných, přesně 36% odpovědělo za šera. Za šera si oko začíná zvykat na přicházející tmu, zornice jsou mírně rozšířené a při osvitu od protijedoucích vozidel se zužují. Oči se více namáhají a je třeba se na jízdu soustředit. Určité předměty za šera nemusí být dobře viditelné, stejně tak jako chodci. Za šera si řidiči musí dávat pozor, stejně tak jako v nočních podmínkách pro řízení. 32% dotazovaných odpovědělo, že se jim řídí nejhůře v noci. 16% dotazovaných řidičů odpovědělo, že se jim celkově řídí nejhůře ve zhoršených světelných podmínkách, jako je mlha, silné sněžení, šero a celková tma, kdy nejvíce dochází k oslňování od protijedoucích vozidel. 8% dotazovaných se nejhůře řídí za silného deště, kdy dochází k rozptylu světla přes vodní kapky a tím k většímu oslňování. Další skupině v počtu 5% je nepříjemné řídit při oslnění přímým sluncem. Toto oslnění je obzvláště nepříjemné nevyužívá-li řidič vhodné sluneční nebo polarizační brýle, ale jako jediné má sluneční clonu v autě, která není dostatečná. Pouze 3% dotazovaných řidičů vadí osvětlení od protijedoucích vozidel. Můj názor je takový, že většině řidičů za šera vadí oslnění od protijedoucích vozidel. Toto oslnění je nejvíce nepříjemné právě za stmívání. 53

54 OTÁZKA ČÍSLO 9 b): V otázce číslo 9 byli řidiči dotazování také na to, při jakých světelných podmínkách se jim řídí nejlépe. Jak bylo předpokladem průzkumu, nejvíce řidičů odpovědělo, že se jim řídí nejlépe při běžném denním světle. Tuto odpověď uvedlo 97% dotazovaných. Pokud řídíme za slunečného počasí, je vhodné mít buď sluneční brýle, nebo polarizační čočky, které zajistí naší zrakovou pohodu a vyhneme se tak jako řidiči nepříjemnému oslnění. Některé samozabarvovací čočky se zabarvují i za čelním sklem automobilu podle intenzity viditelného světla. Přizpůsobují se tak změnám během jízdy (les, tunel, ostré slunce), eliminují oslňující světlo odražené např. od mokré vozovky. Pouze 3% řidičů odpovědělo, že se jim řídí lépe v noci. Tyto odpovědi mohou být dány tím, že v noci je na silnici menší provoz a tedy se nemusí tolik soustředit na vzdálenosti a reakce ostatních účastníků silničního provozu. Překvapilo mne, že někteří řidiči takto odpověděli, vzhledem k tomu, že řízení v noci je pro zrak jedna z nejnáročnějších činností vůbec. V noci se schopnost oka snižuje v rozeznávání detailů, může docházet k nepříjemnému oslňování od veřejného osvětlení, signalizačních světel atd. Je tedy nezbytné, aby brýle každého řidiče byly opatřeny kvalitní antireflexní vrstvou. Brýlové čočky pro řízení v noci by měli být vždy čiré. Není vhodné používat sluneční ani polarizační brýle pro jízdu v noci. 54