Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů v odpadovém hospodářství

Transkript

1 Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů v odpadovém hospodářství Praha, 2004

2 Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů v odpadovém hospodářství IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Praha 2004

3 Tato publikace byla vydána s finanč ní podporou prostř edků z Vě dy a výzkumu Ministerstva životního prostředí České republiky (VaV 720/2/02). Název: Autor: Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů v odpadovém hospodářství Jan Slavík a kolektiv Technická spolupráce: Soňa Veverková, Martin Doležal Vydavatel: IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Mařákova 292/9, Praha 6, tel.: fax: ireas@ireas.cz Místo a rok vydání: Praha, 2004 Vydání: Náklad: Rozsah: První 300 kusů 231 stran Tisk a vazba: Tiskárna JDS, spol. s r. o. ISBN IREAS, Institut pro strukturální politiku, o. p. s.

4 Obsah 1 Komunální odpady Analýza legislativních opatření, administrativních a ekonomických, případně dalších nástrojů ovlivňujících hospodaření s komunálním odpadem Specifikace účelných modelových řešení, sledovaných příčinných souvislostí způsobů, metod a systémů hospodaření s komunálním odpadem Modelování ekonomických souvislostí nakládání s komunálními odpady Soustředění dostupných informací o technických, provozních a ekonomických charakteristikách, jejich analýza a zobecnění, doplňující šetření požadovaných údajů Zpracování nákladových modelů hospodaření s komunálním odpadem a jejich variant v závislosti na variabilitě ovlivňujících faktorů Vyhodnocení ekonomických souvislostí Návrh opatření v oblasti administrativních, ekonomických a jiných nástrojů řízení odpadového hospodářství v obcích Závěr 2 Obaly a obalové odpady Analýza legislativních, administrativních a ekonomických opatření a nástrojů Modely nakládání s obaly a obalovými odpady v ČR Stručná charakteristika modelových řešení Identifikace datových zdrojů pro modelová řešení Ekonomické ukazatele hospodaření s komunálními odpady včetně jejich obalové složky

5 3 Vybrané druhy odpadů nebo výrobků dle zákona o odpadech Soustředění informací o technických a ekonomických charakteristikách vybraných odpadů Zařízení na odstranění a využití odpadů (nakládání s odpady) Metodický postup Kvantifikace nákladů na komunální odpad, spotřebitelské obalové odpady a vybrané druhy odpadů nebo výrobků Vyhodnocení ekonomických souvislostí využívání zařízení na využívání a odstraňování PŘÍLOHA Makroekonomický model národního hospodářství Problematika modelování odpadového hospodářství: komunální odpad Problematika modelování odpadového hospodářství: průmyslový odpad Apendix: Ekonometrická reprezentace a způsob odhadu behaviorálního chování domácností v problematice odpadového hospodářství Národohospodářské souvislosti odpadového hospodářství Modelování nákladů odpadového hospodářství teoretická východiska Formulace a ekonometrický odhad modelu Projekce Příloha A. Kvantitativní analýza vztahu mezi daňovou strukturou a materiálovou náročností panel zemí OECD Navrhovaná opatření a doporučení Závěry Doporučení

6 Zpracovatelé jednotlivých kapitol: kapitola 1 Ing. Zdenka Kotoulová (účast 1.3. Ing. Jan Slavík) kapitola 2 RNDr. Martina Vrbová, Ph.D. kapitola 3 Ing. Pavel Novák kapitola 4 Ing. Pavel Novák kapitola 5 Ing. Jan Brůha, M.A. 5

7 Úvodní slovo Vážený čtenáři, vážená čtenářko, do rukou se Vám dostává shrnutý výstup řešení projektu Vědy a výzkum s názvem Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů v odpadovém hospodářství, který byl řešen v období let Na jeho řešení se podílel expertní tým složený ze zástupců nositele projektu IREAS, Institutu pro strukturální politiku a odborníků na odpadové hospodářství v České republice. Ideovým základem průběhu řešení projektu v jednotlivých letech byla analýza aspektů politiky nakládání s odpady v České republice zejména s ohledem na vyvolané náklady zúčastněných subjektů. Výstupy z této analýzy byly využity při tvorbě národohospodářského modelu všeobecné rovnováhy, který umožňuje predikovat nákladovou náročnost odpadového hospodářství v krátkodobém (do pěti let), ale především dlouhodobém horizontu (10 15 let). Vzhledem ke specifickým vlastnostem jednotlivých odpadových toků bylo řešení projektu rozděleno na dílčí moduly, jež se zabývají analýzou komunálních odpadů, obalů a obalových odpadů a vybraných výrobků s tím, že prostor je rovněž věnován analýze zařízení nakládání s odpady. Podrobná analýza hnacích sil (tzv. driving forces) nakládání s jednotlivými odpadovými toky je nezbytným předpokladem pro formulaci parametrů národohospodářského modelu. Řešení projektu se tak zaměřuje na aspekty politiky nakládání s odpady, které v současné době nejsou ve strategických dokumentech (např. Plán odpadového hospodářství ČR) uvažovány. Formulace principů, cílů, opatření a nástrojů odpadového hospodářství vyvolává změnu nákladů činnosti dotčených subjektů související s nakládáním s odpady, jež se zprostředkovaně odrazí na změně jejich chování. Dílčí moduly řešení projektu se tak zaměřují právě na analýzu faktorů, jež vyvolávají změnu nákladů. Mezi zmiňované hnací síly nakládání s odpady v České republice patří především právní normy v odpadovém hospodářství, administrativní opatření či ekonomické nástroje politiky nakládání s odpady. Analýza vlivu hnacích sil na náklady v odpadovém hospodářství nabývá na významu v souvislosti s rostoucím podílem nákladů na odpadové hospodářství na hrubém národním produktu, který 6

8 dosahuje téměř 1 % (což je téměř na úrovni výdajů státního rozpočtu na vysoké školství). Z předložených výstupů je zřejmý tříletý horizont, v kterém byl projekt řešen. Řada dat již sice zastarala, ale svou funkci při tvorbě parametrů zcela splnila. Význam projektu nespočívá v poskytování nejaktuálnějších dat, ale v tvorbě národohospodářského modelu všeobecné rovnováhy, který je možné v případě potřeby aktualizovat prostřednictvím čerstvých dat z Informačního systému odpadového hospodářství či Českého statistického úřadu. Předložený text představuje nejen shrnutí práce na projektu VaV 720/2/02 Ekonomické modely hodnocení komplexních nákladů v odpadovém hospodářství, ale je významným příspěvkem k diskusi o účinnosti a důsledcích politiky nakládání s odpady. Svou povahou umožňuje navázat na představené výstupy a pokračovat při analýze ekonomických souvislostí nakládání s odpady v České republice. Přeji čtenářům tohoto textu, aby při jeho čtení získali cenné informace pro svou každodenní práci v oboru odpadového hospodářství. Za řešitelský tým Ing. Jan Slavík 7

9 1 Komunální odpady 1.1 Analýza legislativních opatření, administrativních a ekonomických, případně dalších nástrojů ovlivňujících hospodaření s komunálním odpadem Základním mechanismem pro řízení postojů, chování a jednání subjektů zúčastněných v procesu hospodaření s odpady směrem k naplnění požadovaných cílů jsou nástroje řízení odpadového hospodářství. Současné závazně platné nástroje odpadového hospodářství jsou vymezeny právními a dalšími předpisy a akty. Základním právním předpisem je zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a prováděcí předpisy k tomuto zákonu. S problematikou nástrojů řízení souvisí i některé obecně platné normy, jako např. zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitosti, všechny ve znění pozdějších předpisů. Hospodaření s komunálními odpady je spojeno i se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, rovněž všechny ve znění pozdějších předpisů. Za hlavní nástroje odpadového hospodářství lze považovat: administrativní nástroje (právní, institucionální a jiné normativní nástroje), ekonomické nástroje (poplatky, daně, daňová zvýhodnění, sankce, dotace a jiné), ostatní nástroje (informační nástroje, dobrovolné dohody a jiné) Administrativní nástroje Základní administrativní nástroje odpadového hospodářství jsou vymezeny zákonem o odpadech a navazujícími prováděcími předpisy v podobě práv a povinností původců odpadů, oprávněných osob, orgánů veřejné správy. Nástroje jsou vyjádřeny jako zákazy, povolení, standardy, limity apod. 8

10 Práva a povinnosti původce komunálního odpadu V souladu se zákonem o odpadech je za původce komunálního odpadu, který vzniká na území obce a který má původ v činnosti fyzických osob, považována obec. Obec se stává původcem komunálních odpadů a současně i jejich vlastníkem v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném. Komunálním odpadem je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Odpady vyloučené z komunálního odpadu jsou pak chápány jako odpad podobný komunálnímu, a to v případě, že jsou komunálnímu odpadu podobné svým původem a složením (odpad z obchodů, kanceláří, úřadů apod.) a obec není považována za jejich původce. V souladu se zákonem o obcích je obec základním územním samosprávným společenstvím občanů. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu pečuje mj. o vytváření podmínek pro uspokojování potřeb svých občanů. Jedná se o uspokojování potřeb bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Obce jako původci komunálního odpadu v samostatné působnosti mají: a) pravomoci - upravit obecně závaznou vyhláškou systém nakládání s komunálním odpadem (systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování), - upravit obecně závaznou vyhláškou systém nakládání se stavebním odpadem, - upravit obecně závaznou vyhláškou poplatek za komunální odpad. b) povinnosti i. všeobecné povinnosti - předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti, - využít, případně odstranit odpady způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí, - zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním, materiálové využití má přednost před jiným využitím odpadů, 9

11 - nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a ostatními právními předpisy na ochranu životního prostředí, - nakládat s odpady pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena. ii. povinnosti původců odpadů - odpady zařazovat podle druhů a kategorií, - zajistit přednostní využití odpadů, - odpady, které nemůže původce sám využít nebo odstranit, převést do vlastnictví pouze oprávněné osobě, - ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s odpady podle skutečných vlastností, - shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, - zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, - vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady příslušnému správnímu úřadu (při nakládání s více než 50 kg nebezpečných odpadů za rok nebo s více než 50 t ostatních odpadů za rok), obce zasílají také údaje o užívaných shromažďovacích místech nebezpečných odpadů a sběrových místech a skladech odpadů, - umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace, - zpracovat plán odpadového hospodářství (při roční produkci více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu), společný plán mohou zpracovat obce, které vytvořily dobrovolný svazek podle zákona o obcích, - vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí, - ustanovit odpadového hospodáře (při nakládání se 100 t nebezpečného odpadu a v případě provozování skládek nebezpečných a komunálních odpadů), - platit poplatky za ukládání odpadů na skládky. 10

12 iii. povinnosti obcí při nakládání s komunálním odpadem - určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují; fyzické osoby jsou pak povinny odkládat odpad na místech k tomu určených, - určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat druhy nebezpečných odpadů (určení míst k soustřeďování nebezpečných složek ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně a dále zajištění odvozu oprávněnou osobou, v případě potřeby doplnění pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou); fyzické osoby jsou pak povinny odkládat odpad na místech k tomu určených, - provozovat zařízení v souladu s provozním řádem a zveřejnit seznam odpadů, s nimiž je provozovatel oprávněn nakládat (zařízení pro sběr, využívání, odstraňování odpadů). Ze systémového hlediska úloha obcí jako původců komunálních odpadů spočívá především: a) v opatřeních pro předcházení vzniku odpadů a omezování jejich množství, b) ve shromažďování odpadu (soustřeďování, sběr, přeprava), c) v odděleném sběru využitelných složek (zejména papír, sklo, plasty, kovy, bioodpad) a jejich předání k využití, d) v odděleném sběru nebezpečných složek a jejich předání k využití či jinému odstranění, e) ve sběru směsného (zbytkového) komunálního odpadu a jeho předání k využití (např. energetickému) nebo k odstranění (zejména skládkováním). Stejně jako obec, i kraj pečuje v souladu se zákonem o krajích o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. Úloha kraje v samostatné působnosti z hlediska hospodaření s komunálním odpadem spočívá především v koncepčním a plánovitém usměrňování činnosti původců komunálních odpadů v zájmu naplnění cílů státní a regionální politiky. Práva a povinnosti oprávněných osob Obdobně jako povinnosti původců odpadů jsou zákonem upraveny povinnosti povinných osob při nakládání s komunálním odpadem a s ním souvisejícím provozem zařízení v činnostech sběr a výkup odpadů, 11

13 využívání odpadů, odstraňování odpadů. Práva a povinnosti veřejné správy Orgány veřejné správy disponují významnými regulačními nástroji zejména v podobě: a) udílení souhlasů k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů a s jeho provozním řádem; souhlasu k míšení nebezpečných odpadů; souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady; souhlasu k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování nebo soustřeďování odpadů; souhlasu k dispozici s vázaným účtem a k čerpání prostředků z finanční rezervy pro rekultivaci a asanaci skládky; udílení souhlasů je možno vázat na podmínky, b) dávání vyjádření k podnikání v oblasti nakládání s odpady pro potřeby živnostenského úřadu; ke zřízení zařízení pro odstraňování odpadů; v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady; k připravovaným změnám výrobního procesu nebo výroby, které mají vliv na nakládání s odpady, c) přímých omezujících opatření, jako jsou zákaz činnosti pro původce odpadů; zákaz provozu zařízení k odstraňování odpadů; pozastavení platnosti osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadů či jeho odejmutí; stanovení opatření a lhůt pro zjednání nápravy; zrušení nebo změna souhlasu k provozování zařízení. Administrativní nástroje využívané v současné době v České republice Administrativní nástroje odpadového hospodářství konkrétně upravují způsoby dosažení cílů stanovených zákonem o odpadech a zákonem o obalech v oblasti recyklace a využití odpadů. Většina nástrojů má preventivní, stimulační charakter. Jejich účinnost je založena na existenci kontroly a následných sankcí. V praxi je však kontrola uplatňována velmi omezeně, protože nástroje nemají patřičnou váhu. Administrativní nástroje odpadového hospodářství uplatňované v podmínkách ČR mají velmi široký rozsah. Obecně je lze charakterizovat následujícím popisem výhod a nevýhod jejich aplikace. 12

14 i. odpadový hospodář Původci včetně obcí nakládající v posledních dvou letech s nebezpečným odpadem v množství větším než 100 t a provozovatelé skládek nebezpečných nebo komunálních odpadů zajišťují odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby, která splňuje podmínky zákona. Odpadový hospodář zastupuje původce při jednání s orgány státní správy v oblasti odpadového hospodářství. Jedná se o preventivní nástroj pozitivní stimulace, který má dopad na původce odpadů, v případě obce na státní rozpočet. Působení odpadového hospodáře má zajistit eliminaci nákladů původce nebo úsporu výdajů z rozpočtů obcí na sanace škod na životním prostředí způsobené špatným nakládáním s odpady. ii. určení míst k odkládání komunálního odpadu a nebezpečných složek komunálního odpadu Obec musí určit místa, kam mohou fyzické osoby (občané) odkládat komunální odpad, a zajistit místa, kam mohou odkládat nebezpečné složky komunálních odpadů. Zajištění splní obec určením místa k soustřeďování nebezpečných složek ve stanovených termínech (min. 2 ročně). Jedná se o preventivní nástroj pozitivní stimulace. Nástroj působí na zvýšení nákladů obce spojených s nakládáním s komunálním odpadem, které však lze uplatnit v úhradě od občanů (v poplatku). iii. obecně závazná vyhláška obce o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Obec může stanovit obecně závaznou vyhláškou systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím území, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Vyhláška je závazná pro všechny fyzické osoby žijící v obci. Jedná se o preventivní nástroj pozitivní stimulace, který má dopad na veřejné rozpočty. Nástroj působí na zvýšení nákladů obce spojených s nakládáním s komunálním odpadem, které však lze uplatnit v úhradě od občanů (v poplatku). iv. smlouva o zařazení původců do systému obce Původci, kteří produkují odpad zařazený v Katalogu odpadů jako odpad podobný komunálnímu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, mohou, na základě písemné smlouvy obsahující ujednání o ceně za 13

15 službu, využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Jedná se o preventivní nástroj pozitivní stimulace, který má dopad na veřejné rozpočty. Veřejné rozpočty s využitím plateb za živnostenské odpady mohou být ve výdajích spojených s nakládáním s odpady rozpočtově neutrální. v. seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku Přehled odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin z důvodů jejich nebezpečných vlastností nebo jejich využití nebo jiných žádoucích způsobů nakládání, uvádí příloha č. 8 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Ve vztahu k omezení skládkování a k materiálovému využití komunálních odpadů se jedná o využitelné odpady včetně složek již vytříděných z komunálních odpadů, odpady podléhající zpětnému odběru, pneumatiky a s určitými výjimkami o kompostovatelné odpady. Nástroj je preventivním nástrojem pozitivní stimulace. Má dopad na náklady původců vybraných druhů odpadů v důsledku nakládání s odpady jiným způsobem, než je odstranění skládkováním. vi. zpětný odběr vybraných výrobků Povinnost zpětného odběru se vztahuje na výrobce a dovozce vybraných druhů výrobků (minerální oleje a oleje ze živičných nerostů jiné než surové, elektrické akumulátory, galvanické články a baterie, výbojky a zářivky, pneumatiky, chladničky používané v domácnostech, nově pak všechna elektrozařízení pocházející z domácností). Zpětný odběr musí být proveden bez nároků na úplatu od spotřebitele. Místa zpětného odběru musí být přístupná jako místa prodeje. Povinné osoby musí zajistit využití nebo odstranění zpětně odebraných výrobků v souladu se zákonem. Povinné osoby mohou na základě písemné dohody využít systému sběru a třídění komunálních odpadů stanovaných obcí. Nástroj je preventivním nástrojem pozitivní stimulace. Zvýšené náklady na zpětný odběr a zajištění využití nebo odstranění použitých výrobků nesou povinné osoby, které mohou tyto náklady promítnout do ceny zboží pro spotřebitele. vii. plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství (POH) se zpracovává na určité časové období za účelem vytvoření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi podle zákona. POH vyhodnocuje stávající stav nakládání s odpady včetně 14

16 toků odpadů a jejich materiálových bilancí. POH stanovuje cíle a podmínky pro splnění těchto cílů pro předcházení a omezování vzniku odpadů, jejich nebezpečných vlastností a dále cíle pro využití a případně odstranění odpadů. Plány jsou veřejné dokumenty. Pro materiálové využití odpadů definuje POH ČR 13konkrétních cílů pro odpadní oleje, baterie a akumulátory, autovraky, komunální odpady, stavební odpady a odpadní elektrická a elektronická zařízení. Strategickým cílem v oblasti komunálních odpadů je zvýšení jejich materiálového využití na 50 % do roku Jedná se o preventivní nástroj pozitivní stimulace, který by měl mít pozitivní dopad zejména na vznik nových podnikatelských příležitostí a přispět ke stabilizaci podmínek trhu s odpady. Je očekáván nárůst nákladů původců, obcí a občanů na služby v odpadovém hospodářství, které splní podmínky POH. Rozsáhlé investice budou provázet naplnění vysokých cílů recyklace zejména komunálního odpadu, dopad pocítí zejména obce, na které je jako na původce odpadu povinnost přenesena i v souvislosti se závazností závazných částí Plánů odpadového hospodářství krajů. viii. zpětný odběr obalů Povinné osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu spotřebitelské obaly nebo balené výrobky, určené spotřebiteli, musí zajistit přímo od spotřebitele zpětný odběr bez nároků na úhradu za tento odběr. Zpětný odběr musí být zajištěn dostatečnou četností sběrných míst a jejich dostupností. V případě spotřebitelských obalů distribuovaných v české obchodní síti se jedná o zajištění zpětného odběru použitých obalů na území celé ČR alespoň v rozsahu prodejní sítě. Náklady na zajištění zpětného odběru promítají povinné osoby do konečných spotřebitelských cen balených výrobků. ix. zajištění využití a recyklace odpadů z obalů Povinné osoby musí zajistit, aby odpady z obalů nebo balených výrobků byly využity a částečně recyklovány v rozsahu daném zákonem o obalech. Povinné osoby mohou tuto povinnost zajistit 3 způsoby: 1) samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady, 2) přenesením povinností na jinou osobu spolu s přenesením vlastnického práva k obalu, 3) uzavřením smlouvy o sdruženém plnění, které provozuje autorizovaná obalová společnost (AOS). Náklady na zajištění recyklace a využití odpadů z obalů nesou povinné osoby. Tyto náklady se promítají do ceny zboží pro konečného spotřebitele. 15

17 x. zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadů z obalů Osoba, která uvádí odpady na trh nebo do oběhu nebo balené výrobky, je povinna podat návrh na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů. Zápis do seznamu se vztahuje na osoby, které plní povinnosti samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady (nevztahuje se tedy na osoby, které mají uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění). Osoba musí dokladovat zajištění zpětného odběru, využití zpětně odebraných odpadů, způsob informování spotřebitele atd. Osoba, na kterou se vztahuje povinnost zapsat se do Seznamu, musí vést evidenci množství obalů jí uvedených na trh a do oběhu a z toho množství vratných obalů; množství zpětně odebraných obalů a z toho vratných; způsobů nakládání s použitými obaly. Údaje se ohlašují MŽP do následujícího kalendářního roku. Doklady vztahující se k evidenci podle zákona je nutné archivovat nejméně 5 let. Opatření k zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů mohou vést ke zvýšení nákladů povinných osob, které se mohou promítnout do konečné ceny zboží. xi. autorizace k zajišťování sdruženého plnění Zajištění sdruženého plnění povinností zpětného odběru a využití odpadů z obalů může vykonávat jen autorizovaná obalová společnost, která musí splnit podmínky dané zákonem jak pro udělení autorizace, tak pro vlastní provozování sdruženého plnění. Náklady na poplatky ve sdruženém plnění se promítají do konečné ceny zboží pro spotřebitele. xii. dohled nad činností autorizované společnosti Dohled nad činností AOS vykonává MŽP v souladu se zákonem o státní kontrole. Ministerstvo může při zjištěných nedostatcích uložit lhůtu ke zjednání nápravy, rozhodnout s MPO a MZE změně nebo zrušení rozhodnutí o autorizaci. Nedostatkem se rozumí porušení povinností AOS dané zákonem nebo povinností akciové společnosti stanovené jinými právními předpisy nebo porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o autorizaci. 16

18 Možnost udělení pokuty se promítá do nákladů na celý systém sdruženého plnění a postihne spíše spotřebitele v cenách zboží nebo smluvní partnery AOS vlivem snížení dotací Ekonomické nástroje Výhodou ekonomických nástrojů je jejich snadné nastavení a široké působení na podnikatelskou sféru i veřejnost. S uplatněním ekonomických nástrojů v porovnání s administrativními nástroji jsou obecně spojovány nižší náklady. Hlavní funkcí většiny současných ekonomických nástrojů odpadového hospodářství je jejich fiskální efekt, tj. možnost využití výnosů plateb. Ekonomické nástroje umožňují dosažení zvolených cílů odpadového hospodářství a regulovanému subjektu dovolují zvolit si vlastní specifickou cestu k naplnění cílů s ohledem na ekonomickou výhodnost rozhodnutí. Ekonomické nástroje podnítí subjekty ke změně chování pouze v případě, že mají možnost jiného řešení situace. Problémem ekonomických nástrojů je nastavení rámce jejich působení a stanovení výše jejich hodnot. Dále skutečnost, že nikdy nezmění chování všech subjektů působících v rámci dané oblasti. i. poplatek za ukládání odpadů Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek. Poplatek je povinen platit i původce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku. Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení všech odpadů, za uložení nebezpečného odpadu se dále platí riziková složka. Základní sazby pro poplatky za ukládání odpadů stanoví příloha č. 6 zákona o odpadech. Konkrétně na rok je stanoven základní poplatek pro komunální a ostatní odpad 200 Kč, pro nebezpečný odpad Kč, riziková složka pro nebezpečný odpad je Kč. Poplatek za ukládání odpadů dopadá především na původce odpadů, ovlivňuje jejich další chování z hlediska způsobů nakládání s odpady. Nastavení výše poplatku působí nápravně, ale i preventivně. Poplatek, jeho základní složka, je příjmem obce, na jejímž katastrálním území se skládka nachází, a Státního fondu životního prostředí (riziková složka). Postupným zvyšováním sazeb se zvýrazňuje stimulativní funkce tohoto nástroje. Základní poplatek za komunální a ostatní odpad činí 200 Kč/t v roce 2004 a poroste až na 500 Kč/t v roce

19 ii. povinná finanční rezerva pro rekultivace a asanace skládek Finanční rezervy jsou částky odváděné v určitých pravidelných intervalech do rezervního fondu. Jejich účelem je vytvořit prostředky pro budoucí použití. Budoucí plnění je jisté, neboť rezerva je vytvářena pro konkrétní událost, pro konkrétní účel a o jejím použití rozhoduje souhlasem krajský úřad. Provozovatel skládky je povinen vytvářet finanční rezervu pro rekultivaci a asanaci skládky, která slouží k úhradě nákladů na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu. Účelem je zamezit negativnímu vlivu skládky na životní prostředí, provozovatel musí tyto činnosti zajišťovat nejen z finanční rezervy, ale i z vlastních prostředků po dobu nejméně 30 let. Jedná se o nápravný nástroj pozitivní stimulace, který má dopad na provozovatele skládek. Finanční rezerva pro rekultivace a asanace skládek, vytvářená v souladu se zákonem o odpadech, společně s poplatkem za uložení odpadu mají být motivací k postupnému omezování skládkování a zvyšování využití odpadů. Výše sazeb finanční rezervy se od roku 2002 zvýšila pro nebezpečný a komunální odpad na 100 Kč/t, lze však očekávat, že pro výhledové pokrytí nákladů péče o skládku nebude postačující. iii. místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Úhrada nákladů spojených s provozem systému nakládání s komunálním odpadem v obcích může být zajištěna v souladu se zákonem několika způsoby. Jedním z nich je úhrada formou místního poplatku. Zákon o místních poplatcích stanoví cenový strop pro místní poplatek za odpady na jednoho obyvatele v maximální výši 500 Kč za poplatníka a kalendářní rok. Poplatek je tvořen ze dvou složek: první složka může dosáhnout až 250 Kč za osobu a kalendářní rok, druhá složka je stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu a činí až 250 Kč za osobu a kalendářní rok. Specifikace plátce (fyzické osoby) poplatku je v 10b odst. 1 zákona o místních poplatcích. Poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci. Platba poplatku ovlivňuje rozpočty jednotlivých občanů (domácností). Výše poplatku má ovlivňovat chování původců odpadů, kteří tento poplatek platí, ať 18

20 již směrem k nižší produkci odpadů nebo k vyššímu množství odděleně sebraného odpadu, a tedy ke snížení produkce směsného odpadu domácnostmi. iv. poplatek za komunální odpad Úhrada nákladů spojených s provozem systému nakládání s komunálním odpadem v obcích může být zajištěna v souladu se zákonem několika způsoby. Jedním z nich je úhrada formou poplatku za komunální odpad podle zákona o odpadech. Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce. Platba poplatku ovlivňuje rozpočty jednotlivých domácností. Výše poplatku má ovlivňovat chování původců odpadů, kteří tento poplatek platí, ať již směrem k nižší produkci odpadů, nebo k vyššímu množství odděleně sebraného odpadu, a tedy ke snížení produkce směsného odpadu domácnostmi. v. úhrada za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Úhrada nákladů spojených s provozem systému nakládání s komunálním odpadem v obcích může být zajištěna v souladu se zákonem několika způsoby. Jedním z nich je úhrada na základě smluvního vztahu. Obec může vybírat od fyzických osob úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na základě písemné smlouvy. Platba úhrady ovlivňuje rozpočty jednotlivých domácností. Výše úhrady by měla ovlivňovat chování původců odpadů, kteří tuto úhradu platí, ať již směrem k nižší produkci odpadů, nebo k vyššímu množství odděleně sebraného odpadu, a tedy k snížení produkce směsného odpadu domácnostmi. vi. rozšířená (finanční) odpovědnost výrobce Rozšířená finanční odpovědnost výrobce znamená, že výrobce kryje všechny celospolečenské náklady spojené s životním cyklem konkrétního výrobku. Rozšířená zodpovědnost výrobce je jednou ze strategií ochrany životního prostředí, jejímž cílem je snížení celkových dopadů výrobku na životní prostředí tím, že 19