<ČASOPIS PLNÝ ZPRÁV O POČASÍ A DĚNÍ V POČASÍ>

Transkript

1 LÉTO 2013 Č. 33 em.. Pakliže se Vám letošní léto nezdálo dostatečně teplé s dostatkem slunečního svitu, budete muset vyrazit do jižních oblastí. I když počátek léta 2013 nebyl ve znamení letního počasí a po studeném jaru přišlo vlhké počasí s povodňovou situací, poté se počasí více než umoudřilo a vše nám vynahradilo. Jaké bylo léto se dozvíte stručně již v prvních listech tohoto čísla časopisu. V dalších listech si budete moci více počíst a shlédnout přímo statistiky z našeho měření týkající se letošních tří letních měsíců, více se budeme zabývat i srovnáváním uplynulých letních sezón. Obsahem I letní číslo meteolistů bude obsahovat tradiční informace. Ještě dříve než si stručně shrneme počasí v letních měsících měsíc po měsíci, podíváme se na malou ochutnávku speciálu, který najdete uvnitř časopisu a o němž již byla zmínka v minulém číslu našich Meteolistů. Ano bude se jednat o povodňovou situaci na počátku června 2013, která byla nejvýznamnější meteorologickou a hydrologickou situací za celé letní období Skládat se bude z popisu příčin, průběhu a důsledků povodní + fotogalerie povodní v červnu Poté přijde na řadu klasický souhrn a zprávy z léta. Určitě se podíváme na statistiky za léto 2013 a více se budeme věnovat porovnání letního období s léty uplynulými. Fotogalerii nevynecháme, naopak bude poměrně obsáhlá. Dozvíte se něco i z teorie meteorologie, například jak profesionální meteorologové měří počasí a jakými přístroji tak činí. Záplavy v červnu 2013 postihly především jižní a jihozápadní Čechy, kde měla tato povodňová situace i svůj počátek. Dále byly povodně poměrně vážné na některých místech středních Čech a na území hlavního města Prahy či nakonec v severozápadních Čechách, kam se celá povodeň postupně přesunula a stekla se tam veškerá povodňová voda, jak to vždy při rozvodnění řeky Vltavy a jejích přítoků bývá. <ČASOPIS PLNÝ ZPRÁV O POČASÍ A DĚNÍ V POČASÍ> Počasí na Pá / polojasno až oblačno, ráno ojediněle mlhy/ ÚVOD 17 C/9 C

2 Téma Úvodní list ke speciálu: Povodně 2013 V tomto číslu časopisu pro Vás připravujeme speciální listy věnované jen povodňové situaci v červnu 2013, jejím příčinám v podobě synoptické situace, průběhu počasí a hydrologické odezvy toků na srážky a konečně také důsledkům letošních povodní, které se řadí k těm větším, které naší republiku potkaly. Je možné nějak více dopředu předpovědět spad takto vydatných srážek a více méně tento spad srážek lokalizovat, z čehož poté vycházejí prognózy vývoje vodních stavů na tocích s případným dosahováním SPA a také jsou na základě toho regulována vodní díla sloužící k ochraně území před povodní? Co způsobilo takto vydatné srážky, přesněji řečeno několik vln srážek během období na konci května a počátku června roku 2013? Dají se tyto povodně, které odstartovaly podobně jako velké povodně v roce 2002 na jihu a jihozápadě Čech s těmi v roce 2002 nějak ztotožnit či srovnat? Je účelem vodních děl zastavit povodeň nebo ji jen zbrzdit v čase a tím zmírnit její sílu pod danou/danými vodní/mi nádrží/emi? Jaká byla práce a spolupráce meteorologů a hydrologů při této extrémní situaci? Co můžeme čekat v budoucnu: jsou takovéto velké povodně skutečně do budoucna větší hrozbou pro mírné klimatické pásy než v současných letech? Odpovědi na tyto a případně další otázky týkající se povodní v červnu 2013 a obecně povodní v našich podmínkách se dozvíte dále v Meteolistech, speciál povodně červen 2013 najdete za rubrikou Zprávy z léta. -2-

3 Shrnutí letního období 2013 I z tohoto stručného souhrnu dění v počasí letního období 2013 před rozvedením ve zprávách bude více než patrné, že 33. číslo Meteolistů bude skutečně plné zpráv, dokumentace a zajímavých údajů z měření. V červnu povodně v červenci požáry a v srpnu bouřky Červen Mezi jednoznačně nejvýznačnější počasí v celém měsíci a ostatně i letním období patří vydatné deště na počátku června, které přinesla tlaková níže ovlivňující počasí u nás, jejíž střed se přesouval přímo přes naše území. Teploty byly při vlivu tlakové níže podprůměrné, počátek června byl tedy studený, vládlo velmi nepříznivé počasí a o tom, že by měla již pomalu začínat letní sezóna aktivit jako je například cyklistika, různé výlety nebo dokonce i koupání, nemohla být vůbec řeč. O povodních se zmíníme v již několikrát slibovaném speciálu umístěném v časopise za Zprávami z léta. Během června se počasí uklidnilo a teploty vzrostly. Ještě před koncem první dekády měsíce stačilo lokálně z konvektivních srážek napršet i docela dost vody. Ano, jednalo se o červnové silné bouřky. Bouřkách se zajisté v letním číslu časopisu také budeme více věnovat, letní období je přeci vrcholem bouřkové sezóny u nás a právě červen většinou přináší nejvíce bouřkové činnosti. Teploty se dostaly občas na letní hodnoty, ale výše zatím nešplhaly. První tropické dny padly na území ČR dne 18. června 2013, kdy k nám začal proudit tropický vzduch, nebyl ale úplně suchý a přál tvorbě lokálních bouřek, které byly i silné. Zejména ve zprávách Vás čeká článek o potvrzeném tornádu, které se prohnalo přes město Krnov právě Chybět nebude zmínka ani o teplotních rekordech, které padaly a nevyhnuly se ani pražskému Klementinu. V průběhu poslední červnové dekády nás příliv tropického vzduchu opustil, skončilo i pěkné počasí. Počasí u nás se dostalo opět pod vliv tlakové níže, zvané Othello. Ta k nám přinesla opět extrémní srážky a nutno konstatovat, že nasycené území (nejvíce povodí Berounky a horní Vltavy z počátku měsíce) nepojmulo příliš vody, vodní toky se tak začaly opět zvyšovat. Zejména vltavskou kaskádu se podařilo od počátku června výrazně upustit a tyto srážky nepřinesly již tak výrazné komplikace a tak vysoké vodní stavy jako tzv. první vlna z počátku června. Červen pak skončil poklidným, ale nijak moc teplým, počasím. Červenec Zpočátku přinesl polojasné a klidné počasí s teplotami kolem letních 25 C. Bouřky se objevily místy jen na úplném počátku měsíce. Velmi pěkné a suché počasí pokračovalo po divokém červnu i v dalších dnech. Tropických teplot ale příliš nebylo, příliv teplého vzduchu k nám zesílil až na konci měsíce. V poslední dekády se objevovaly tropické dny a ve druhé polovině třetí dekády k nám proudil tropický vzduch naplno, objevila se i řada tropických nocí a vedle toho vlivem nízkých srážkových úhrnů posledních týdnů hrozily pro změnu požáry. Vlnu veder ukončily jak jinak než silné bouřky před koncem měsíce. Srpen Počátek srpna přinesl návrat tropického počasí. Teploty se v prvních dnech přehouply přes 30 C, místy i přes 35 C. Poté přišly silné bouřky. S tropickým počasím přes den byly spojeny i tropické noci, kdy teploty neklesla za celou noc pod 20 C. Jednalo se o poslední výraznou vlnu veder letošního léta, tropické počasí se ale ještě neloučilo, i když v místech, kde jsou tropy vzácnější a objevují se jen při podobných situacích, jako jsou tyto horké vlny, se už letos tropický den neobjevil. Poté panovalo slunné srpnové počasí, výrazněji nad 25 C vystoupila odpolední maxima jen sporadicky. Poslední silné bouřky se objevily v ČR na vlnící se studené frontě, která ukončovala příliv tropického vzduchu, dne 18. srpna. O bouřkách je ve zprávách speciální zmínka. -3-

4 Počátek června 2013 Zprávy z léta Krátce o povodních I když informace o povodňové situaci dostávají v tomto čísle speciální listy, i ve zprávách se souhrnně o povodni na počátku měsíce zmíníme. Počasí v ČR začala koncem května ovlivňovat tlaková níže, která přinášela nad celou střední Evropu mnoho srážek v několika vlnách. Srážkové a oblačný systém se otáčel kolem středu níže ve směru proudění. Tyto vydatné až extrémní srážky způsobily odezvy na vodních tocích. Nejvíce bylo nasyceno území v povodí Berounky a horní Vltavy, kde se objevily první výrazné vzestupy toků, srážky tam byly také nejvydatnější. V dalších dnech měsíce června se jednalo o vydatné deště nejen na J/JZ Čech, ale prudké srážky zasáhly i střední části Čech a povodeň se prohnala i Podkrkonoším. Nejhorší situace byla na přítocích Berounky a na Berounce samotné, která výrazně přesáhla svým vodním stavem hranici pro vyhlášení 3. SPA na několika měrných profilech. Mnoho vody procházelo také postupně Vltavskou kaskádou, kde byla nejvíce rozvodněna Lužnice, Otava a samotná horní Vltava. Nakonec se povodeň dotkla postupně i řeky Sázavy pramenící na Vysočině, protože tu také zasáhly trvalé a vydatné srážky. Poté už putovala povodeň Vltavou od Prahy, kde byl výrazně překročen 3. SPA. Podobná situace, zajisté s vyššími stavy a průtoky panovala na Labi od soutoku s Vltavou na Mělníku. Tam vodní stav překročil i limit tzv. extrémního ohrožení. Vážná byla situace i na dolním Labi, nejen na SZ Čech, ale poté i v Německu. Problémy se objevily vzhledem k prudkým srážkám s opakovaným a trvalejším výskytem i na malých tocích a potocích ve středních Čechách nebo v Krkonoších. Srážky se vyskytovaly v pásu střední až S/SV Čech, nebyly tak souvislé jako v případě jihu a jihozápadu Čech a způsobily povodeň spíše přívalovou s neméně závažnými následky. Velká voda samozřejmě komplikovala výrazným způsobem dopravu a to silniční, železniční včetně městských hromadných doprav ve větších městech včetně hlavního města. Také si vzala několik obětí, často se bohužel jednalo o neuposlechnutí doporučeních při takovéto situaci. Riskovali například vodáci, kteří sjížděli velkou vodu i přesto, že při takto vysokých vodních stavech a průtocích s platností vyšších SPA je splouvání toků přísně zakázáno. Při povodni je doporučeno se zcela vyvarovat všech aktivit u takovýchto vodních toků, natož aktivit přímo v korytech toků, která často při výrazném rozvodnění toku nejsou ani patrná. Nebezpečím je v rozvodněných tocích také plutí velkého množství různých ať už přírodních věcí nebo věcí ostatních unesených velkou vodou. Plavat mohou po tocích velké stromy, silné kmeny, ostré předměty, krabice, dřevěné chatky a další věci, které jsou často navíc částečně potopené či je silný proud unáší zcela pod hladinou vody a není možno je ani spatřit v případě pohybu v toku například na raftu. Na fotce vidíte plout zcela jasně nad hladinou viditelnou dřevěnou boudu po řece Vltavě, na které se ovšem objevily mnohem větší předměty. >>> Více o povodních ve speciálu, kterému je věnováno několik listů za zprávami! -4-

5 června 2013 Po deštích přišly prudké bouřky Zprávy z léta Plošnější povodňovou situaci již nijak výrazně nekomplikující bouřky s přívalovými dešti se objevily před koncem první dekády měsíce. Silné bouřky zejména s přívalovými srážkami, dále také kroupami se objevily v ČR zejména 8. a 9.6. Přinesly lokálně extrémní srážky, které s přihlédnutím k nasycení území a stále zvýšeným vodních stavům toků působily zhoršování situace ohledně hydrologie, nicméně ne nijak výrazné, protože se nejednalo o srážky trvalé a ani plošné. Silný déšť a kroupy se objevily například v Praze a na Mělnicku nedaleko hlavního města. Postupně začaly být lepší podmínky pro vznik silných bouřek na Moravě a ve Slezsku, i když nebyly tak silné jako v Čechách. O bouřkách se dočtete na závěr zpráv v samostatném článku. Jedna ze silných červnových bouřek, která přinesla 9. června přívalový déšť například do Prahy 18. června 2013 Pravé léto: první tropické dny, ale i další bouřky I když se mohlo zdát, že letos se po studeném jaru a deštivém počátku léta s povodněmi již pravého letního počasí nedočkáme, opak se stal pravdou. Po polovině měsíce se počasí ustálilo, vládlo sušší počasí s letními teplotami. Postupně k nám začal proudit tropický vzduch a teploty překročily tropických 30 C. Dne 18. a dokonce padl Klementinský rekord, teplota v centru Prahy vystoupila na 33.6 C, druhý den dokonce na 34.4 C. Velmi horké počasí panovalo ještě 20. června před přechodem studené fronty, která tuto krátkou tropickou epizodu ukončila, nicméně v pražském Klementinu již rekord přímo nepadl, ale byl vyrovnán rekord z roku 2002, teplota zde v tento den po 11 letech vystoupila na stejnou hodnotu a to na 34.6 C. Bez silných bouřek se počasí ani v těchto horkých dnech neobešlo. Dne se v Krnově objevilo i tornádo, které bylo potvrzeno. V tomto období byly zaznamenávány také tropické noci. Teploty se v ČR zastavily odpoledne až na 37 C. Maximální teploty byly změřeny na Příbramsku, Táborsku, v Praze či na Plzeňsku a Domažlicku. -5-

6 Zprávy z léta 24. června 2013 Tlaková níže Othello nám opět vzala léto Počasí u nás se dostalo v poslední dekády postupně opět pod vliv tlakové níže, která přinesla citelné ochlazení, za dva dny teplota například dle našeho měření z Prahy klesla v maximech o 15 C. Níže přinesla naopak opět vlhké počasí a to přímo v podobě dalších vydatných až extrémních srážek, které způsobily opětovné vzestupy vodních toků zejména v nejvíce nasycených oblastech z vydatných srážek před třemi týdny. Opět se objevily i nejvyšší povodňové stupně, nicméně velká voda neměla zdaleka takovou sílu a takový rozsah jako na počátku měsíce. Letní teploty se do konce června již neobjevily. Kde platil stav ohrožení, tedy 3.SPA? Na Sázavě, Doubravě, (problém s přetékající VN Pařížov) Chrudimce, Novohradce, horním Labi či na Smědé. Oproti první vlně povodní na počátku června, o níž bude ještě v časopisu velká zmínka, se povodně zaměřily na východ Čech, Pardubicko bylo při prvních srážkách povodně zcela ušetřeno. Polovina července 2013 Slunečno, postupně nebezpečí požárů V červenci vzalo počasí léto již vážně. Pokud se místy objevily v počátku měsíce bouřky, ojediněle i silnější, tak nijak nedopřály půdě moc vláhy. Hydrologicky o suchu zajisté po srážkově velmi bohatém červnu hovořit možno nebylo, nicméně meteorologicky postupem času ano. Letní teploty a slunečné počasí, půda se rychle vysoušela. Byla místa, kde se od posledních bouřek dne neobjevily srážky, které by byly měřitelné, až do , což jsou zhruba tři týdny. Takový srážkový deficit uprostřed léta je na půdě a postupně i na tocích (zejména potocích) znát. V červenci je bezesporu vláha stále velmi potřebná, v této části roku se většinou nevyskytují ani ranní mlhy nebo četnější rosa, aby zčásti, byť z velmi malé části, alespoň povrchovou vláhu nahradily. Vegetace a zemský povrch vysychaly, sucho se prohlubovalo. Při těchto situacích hrozí vznik požárů ve volné přírodě a platí zákaz rozdělávání ohňů a manipulace s jakýmikoli zdroji otevřeného ohně. Je třeba dbát zvýšené pozornosti i při kouření. Při dlouhotrvajícím suchu mohou vznikat skutečně rozsáhlé požáry, které není jednoduché dostat po kontrolu. V nedávné době panovalo celé léto sucho na jižní a jihovýchodní Moravě, kde i rozsáhlejší a trvalejší požáry vznikaly. -6-

7 Zprávy z léta Vzpomeneme největší požár a to požár lesních porostů u Bzence. Citujme prognózu v jednom z našich článků na webu Minimálně do příštího pondělí se neočekávají v ČR prakticky žádné srážky, počasí u nás bude i nadále pod vlivem rozsáhlejší oblasti vysokého tlaku vzduchu, která je navíc dosti stabilním tlakovým útvarem a zajistí nám na jednu stranu suché a převážně slunečné počasí se slabým větrem a letními teplotami, ale na druhou stranu bude mít tento trvalý ráz počasí i nevýhody v podobě prohlubujícího se sucha a s tím spojeného zvyšování rizika vzniku požárů. Meteoaktuality.cz, Konec července 2013 Vlna veder II Suché počasí v tlakové výše vyvrcholilo ke konci měsíce, kdy k nám proudil horký vzduch a teploty šplhaly i nad 35 C. Riziko vzniku požárů přetrvávalo, ke konci období, kdy teploty šplhaly nad 30 C se jejich riziko dokonce zvyšovalo. Panovalo to pravé léto vhodné ke koupání. Teploty vody v nádržích byly více než příznivé ke koupání i pro méně otužilé, byť to ještě na konci června vypadalo ohledně pravého léta se vším všude bledě. S vlnou veder a tropickými teplotami přes den byly spojeny i tropické noci, kdy teploty vůbec nepoklesla pod 20 C. Při podobných teplotách již není možno běžným způsobem snížit teplotu v místnostech a většině lidí se špatně spí. Žně ke konci července v plném proudu a za suchého počasí, foceno v Polabí Toto suché období v závěru s vlnou veder v letošní letní sezóně již druhou (první se konala po polovině června) ukončil přechod zvlněné studené fronty, na které se vyskytly i velmi silné bouřky. Linie srážek s bouřkovou činností postupovala přes naše území od J/JZ, přinesla zejména přívalové srážky nebo kroupy. -7-

8 srpna 2013 Malé tropické období a další silné bouřky Zprávy z léta V počátku srpna se obnovil příliv velmi teplého vzduchu na naše území a teploty po krátké pauze opět vystupovaly nad 30 C, v některých případech i nad 35 C, nicméně jen krátce, období proudícího takto velmi teplého vzduchu nemělo dlouhého trvání. Na Moravě a ve Slezsku byla tato období spojena. I když tam přechodně teploty poklesly, stále se jednalo o tropické počasí. Citujeme předpoklad z našeho webu Východu ČR se přechod rozpadající se fronty nedotkne, stále se tam budou maxima šplhat na 30 až 36 C nejčastěji, Meteoaktuality.cz Další studená fronta, která přinesla také silné bouřky, ji v polovině první srpnové dekády ukončila příliv tropického vzduchu. Dá se říci, že při těchto vlnách veder byl teplejší východ ČR, obecně Morava a Slezsko než Čechy, kde se konaly mezi vlnami veder delší přestávky. Silné bouřky přišly 8. a 9.8., před tím se v ČR vyskytovaly ještě tropické noci. Tak, jak fronta šla se výrazná bouřková činnost přesouvala k východu, jak se při těchto situacích zvykem. ČHMÚ varoval před silnými a velmi silnými bouřkami celé území, jen západ měl bouřky za sebou jako první, východ jako poslední. Takto neukončovala příliv velmi teplého vzduchu studená fronta letos poprvé a ani naposledy. Po jedné ze silnějších bouřek k večeru dne Nezapomeňte, že většinu fotek z léta 2013, které dokumentují počasí a jeho důsledky, najdete ve Fotogalerii, které bude věnováno několik listů časopisu. -8-

9 Konec srpna 2013 Poslední výraznější bouřková činnost Zprávy z léta Ta se konala na zvlněné studené frontě 18. a 19.8., která opět ukončovala příliv velmi teplého vzduchu na naše území. Poté panovalo postupně chladnější a oblačné počasí v tlakové níži, také se objevovaly srážky v jiné podobě než s bouřkovou činností, jednalo se častěji o déšť. A úplný závěr srpna a letního období roku 2013 vyl slunečný, poklidný s teplotami do letních 25 C. Nejednalo se o úplně pravé letní počasí, ale slunit a koupat či provozovat jiné letní aktivity bylo možno bez problémů. Shrnutí bouřkové sezóny 2013 A čistě bouřkám věnujeme poslední článek v rubrice Zprávy z léta. Letos počátek června přinesl studené počasí s výraznými dešti a bouřková činnost se našemu území tedy vyhýbala. Většina bouřkových nadšenců již dosti odepisovala letošní sezónu a jejich těšení se na výjezdy, na tzv. lovy bouřek se pomalu vytrácelo. Nicméně podle počátku sezóny nelze hodnotit celou sezónu a vzdávat se jak se říká bez boje. Po trvalých srážkách, jak je zmíněno již výše, přišlo první období silných bouřek a byla místa, na nichž bylo možno si síly bouřek užít hned do sytosti. Taková místa se obtížně hledají, při každé bouřkové situaci se jedná většinou o jiná místa, nicméně v ČR máme lokality, které bouřky lze říci více přitahují než jiná místa. V tomto bouřkovém období prošly nejvýraznější bouřky Prahou, Mělníkem, Neratovicemi a obecně střední částí Čech, zajisté nebyl ušetřen ani jihozápad Čech. Na JZ Čech je bouřek poměrně hodně, protože k nám většina oblačných a srážkových systémů přichází z Německa a vstupuje přes naše JZ/Z hranice. Za přibližně týden a tři dny tu byla další bouřková činnost v tropickém proudění. To přály podmínky dokonce tornádům, jedno prošlo Krnovem a samozřejmě za sebou zanechalo spoušť. Lovci bouřek a bouří měli na pilno a zároveň ti, kterým se podařilo ulovit krásné snímky zuřící přírody s fascinujícími oblaky a křižujícími se blesky oblohou až na zemský povrch, hodnotily daný lov či chcete-li výjezd za bouřkami úspěšně a mohli se pochlubit s fotkami a zážitky z pozorování s ostatními. Někdo byl rád i za něco málo ze svého pozorování. Na konci června nám tlaková níže Othello opět přinesla chladné proudění a srážky nekonvektivní. Malé bouřkové období přišlo v počátku července a oproti loňskému roku, kdy se jednalo o vrchol sezóny bouřek, je možno toto období nazvat skutečně za velmi krátké a na bouřky ne příliš bohaté. Červenec poté přinášel suché bezesrážkové počasí, jak se můžete dočíst v článcích výše. Další bouřkovou epizodu přeci jen ještě přinesl červenec a to po vlně veder na jeho konci. Silné bouřky většinou částečně zažehnaly hrozící požáry na většině území ČR, dne 29. července se zadařilo a bouřkové buňky se od JZ spojovaly do lajny, odborně řečeno squall line, nebo-li linie bouřek, což je jeden pás obsahující spojené bouřkové buňky. V takovýchto případech bývá v oblacích mnoho bleskových výbojů. Jednalo se o klasickou situaci uprostřed léta po vyvrcholení přílivu tropického vzduchu, kdy se vyskytly i tropické noci za podpory přechodu studené fronty, která se navíc při přechodu přes naše území vlnila, zásoba vzduchu vlhkostí byla dostatečná. Další bouřková epizoda na sebe nenechala dlouho čekat, přišla po dalším tropickém, byť jen krátkém, období na počátku srpna. Další bouřky se objevily po polovině srpna a to na vlnící e studené frontě putují přes naše území, ty byly zároveň poslední z hlavní bouřkové sezóny, která byla v řádcích výše shrnuta. Bouřky e mohou objevit zajisté běžně i v září, ojediněle pak i dále v podzimním období, nejsou to již ale pravé letní bouřky v tzv. bouřkové sezóně. -9-

10 Zprávy z léta Krátce k počátku bouřkové sezóny jarní bouřky Ještě se zmíníme o tom, kdy letošní bouřková sezóna zpožděná dlouhým zimním obdobím začala a jaké bouřky byly ty jarní. I když byl duben zpočátku přímo zimní a již bylo jasné, že kromě ostatního bude opožděn i počátek bouřkové sezóny, nebylo to tak velké zpoždění. Bouřky to po výrazném oteplení ve druhé polovině dubna dohnaly. První bouřky, které bylo možno považovat za jarní, se objevily kolem 13. dubna. S příchodem prvních letních dnů se objevily další slabé jarní bouřky dne 22.4., dominovaly na JZ Čech, na SZ Čech a ve střední části Čech nebo na JV Moravy. Silnější bouřky přinesla pak zvlněná studená fronta dne 27.4., ty zasáhly zejména Plzeňsko a obecně JZ/Z Čech, poté se rozpadaly. Další silné bouřky přecházející přes JZ Čechy přišly na počátku května a na konci první dekády května se dočkalo silných bouřek například Nymbursko, Děčínsko a blízké okolí Prahy. Pokud se ve zbytku května objevily srážky, byl to pouhý déšť bez bleskových výbojů, bouřilo jen ojediněle. Opět po skončení bouřkové sezóny najdeme nadšence pro bouřky, kteří jsou maximálně spokojeni a podařilo se jim ulovit to, co třeba ještě nikdy a nebo již dlouho ne. Najdeme vedle průměrně spokojených lovců bouřek i velmi nespokojené, kterým se prý bouřky zcela vyhýbaly a nevěří již, že by u nich byla nějaká další konvektivní sezóna úspěšná Jsou v ČR místa, kterým se bouřky většinou vyhýbají, je to dáno vládnoucím prouděním reliéfem. Česká Republika je příliš obklopena horami a často bouřkovou oblačnost tyto výběžky rozbijí a bouřky se začnou rozpadat, největší sílu mají právě za hranicemi, dále ve vnitrozemí slábnou. Nicméně záleží na tom, jaké jsou podmínky pro jejich rozvoj přímo na území ČR, každá situace je tedy zcela odlišná a věřte, že i na místech s ne moc hojným výskytem bouřek, se někdy také dočkáte třeba i něčeho, co Vás překvapí, ale doufejme, že ne zas příliš. -10-

11 Zprávy z léta Kde v podmínkách ČR obecně nejvíce bouří? Jsou to jižní a jihozápadní Čech, odkud přicházejí oblačné systémy nejčastěji. Ohledně bouřek z tepla, které se tvoří ve vhodných podmínkách bez přičinění frontální poruchy je to těžší, ty se tvoří dle podmínek a ty mohou být dobré i špatné kdekoli. Často se bouřky v ještě dobré kondici dostanou do okolí Prahy, tu často ale minou Z/SZ a nebo naopak JV/V. Bouřky pak utíkají přes Mělnicko, Mladoboleslavsko, Semilsko do Krkonoš či Jizerských hor a nebo přes Kolínsko, Chlumecko do východních a SV Čech, to kdy jsou ve střední části ČR výborné podmínky pro jejich rozvoj, které je udrží při životě a nebo dokonce podpoří v jejich rozvoji a bouřkové systémy sílí. V těchto případech je méně bouřek v samotné východní části, tj. na Moravě a ve Slezsku. Pokud se tvoří bouřky bez přičinění frontálního systému, pak mohou vznikat skutečně kdykoli a jak se náhle utvoří, mohou se stejně rychle pro změnu zas rozpadnout i přesto, že putují i poměrně jasným směrem zřetelně odhadnutelným z radarových odrazů nebo při pozorování oblohy. Pamatujme na počátek prázdnin 2012, kdy se na východě tvořilo velké množství silných bouřek s nebezpečnými doprovodnými jevy, to jsou více dopředu absolutně nepředpověditelné situace. Pokud budeme hledat jevy v počasí, které se nejhůře předpovídají i na 24 hodin dopředu, bouřky a ostatní konvektivní jevy se umístí zcela jistě na prvních příčkách. Konvekce na počátku léta 2013 Dále v Meteolistech: Speciál: Povodně červen 2013 veškeré otázky o povodních a jejich průběh Statistiky: Porovnání letních období podrobněji, rekordy za léto 2013 Teorie: Měření počasí a zvláštnosti oblaků Fotogalerie: Letní snímky od nás pro Vás -11-

12 SPECIÁL: POVODNĚ 2013 Speciální listy o povodních v červnu 2013 Rozbor příčin a důsledků meteorologické situace. Rozbor průběhu povodně a jejich následků. Otázky jak zamezit povodni, jaká byla situace na vodních dílech. Srovnání povodní například s velkými povodněmi v roce 2002, které zasáhly podobná místa a jejich příčina byla též podobná. Jak fungoval výstražný systém a prognózy ČHMÚ. Lze více dopředu podobné situace odhadnout? Berounka, Praha-Radotín V následujících listech si rozebereme celou situaci týkající se této povodně od příčiny a prvních vydatnějších srážek, přičemž zabrousíme zpět na konec jarního období a tím pádem tedy do minulého čísla časopisu, až po důsledky těchto povodní a složitost prognóz či regulací vodních nádrží. Meteorologové i hydrologové se snaží ve spolupráci při podobných situacích vždy spojit své síly. V takových chvílích je jejich spolupráce nejvíce viditelná, byť spolupracují stále a jejich práce provázána být musí. Hydrologická situace pevně závisí na té meteorologické, na počasí. Proto se vždy hydrologové zajímají o to, jaké bude v dalších dnech počasí. I když srážky, jejich lokalizace, vydatnost a typ hrají nejdůležitější roli pro vodohospodáře, musejí přesto mít zajisté přehled i o dalších meteorologických údajích a to zejména o teplotě a rychlosti větru především v zimním období či v období, kdy leží ještě sněhová pokrývka a dále o intenzitě slunečního svitu, s čímž také souvisí předpověď pokrytí oblohy oblačností. S přihlédnutím k tomu, jaké počasí bylo v předchozím období a jak se projevily případné spadlé srážky na hydrologické situace daného území, vodohospodáři sestavují prognózy a reagují vzhledem k prognózám případně i manipulacemi na vodních dílech. O tom, že je to činnost nesmírně složitá a vyžaduje preciznost, soustředění a hlavně dobrý odhad, který také získají pracovníci dlouholetou praxí. Takoví lidé se označují za odborníky a ti dokáží nejlépe vyhodnotit danou situaci a nějakým co nejvhodnějším způsobem na takovou situaci reagovat. -12-

13 Rozbor povodní červen 2013 první a druha vlna Speciál První vlna povodně: Nyní již se budeme po krátkém obecném úvodu věnovat konkrétně povodňové situaci v červnu 2013 a otázkám s ní spojených. Na konci května (viz jarní číslo našeho časopisu)se objevily vydatné srážky zejména v jižní a jihozápadní části Čech, které nasytily území a především vlivem nichž se stal v těchto oblastech měsíc květen srážkově nadprůměrným. Jednalo se o tzv. základní kámen povodňové situace, která poté na počátku měsíce června vznikla a nabrala poměrně velkých rozměrů. Bylo dosti pravděpodobné, že další vydatné deště, které měly přijít mimo jiného také na J/JZ Čech kde bylo již území nasyceno, způsobí výraznější zvyšování hladin vodních toků na daném území pramenících a dané území odvodňujících. Jednalo o klasickou hydrologickou odezvu na trvalé a vydatné srážky, které nebyly jen záležitostí J/JZ Čech. První červnové dny byly deštivé obecně v Čechách, ne málo vody spadlo za poměrně krátké časové období (víkend) ve středních Čechách. Akumulace srážek za období UTC až UTC, mapa: ČHMÚ Víkend 1. a přinesl vůbec nejextrémnější srážkové úhrny. Z J/JZ Čech se právě onoho víkendu srážky rozšířily do pásu J/JZ Čech přes střední Čechy k S/SV, kde se srážkový pás zastavil a vydatné srážky vypadávaly na přibližně stejném místě delší dobu. Těmito vydatnými srážkami byla zasažena zejména východní část středních Čech a západní část východních Čech, samotné východní Čechy měly srážky podstatně nižší, problémy na tocích nepůsobící, proto toky na Pardubicku SPA nedosáhly. Nejvýrazněji stoupaly při povodni tzv. první vlny dešťů toky na J/JZ Čech, jako jsou přítoky horní Vltavy - například Blanice, Nežárka, Lužnice a další. Výrazně stoupaly přítoky Berounky včetně samotné Berounky, která výrazně překročila na většině měrných profilů stav ohrožení a rozlévala se z koryta. Dále stoupaly toky na západě Čech, samotná Ohře a její přítoky, na SZ Čech Ploučnice a Kamenice. Vltava pod kaskádou dosáhla 3.SPA, který výrazněji překročila a to i na svém dolním toku, pod hlavním městem. Výrazně stouply pro vydatných deštích vedle Vltavy i pražské říčky a potoky, z nichž jmenujme nejznámější Botič a Rokytku také nazývanou jako Říčanka. (více o problémech na potoce Botič níže) -13-

14 Speciál Výrazný vzestup na tocích v oblasti středního Labe, Výrovka, Mrlina a Cidlina povodně ušetřeny toky na Pardubicku. (více o problémech na potoce Mrlina s přeplněnými rybníky níže) Prudké vzestupy zaznamenaly ovšem přítoky horního Labe včetně samotného Labe, kde byl krátkodobě překročen i 3.SPA extrémní ohrožení. Velká voda nejvíce řádila na Trutnovsku a Vrchlabsku. V profilech Vestřev a Špindlerův Mlýn na Labi byl překročen krátce i stav extrémního ohrožení, rychle se naplnila i VN Les Království, z níž muselo být odpouštěno následně extrémní množství vody, díky tomu také nakonec bezpečnostními přelivy nepřetekla. (Více o rychlé povodni na Trutnovsku níže) Veškerá povodeň se stékala Labem od Mělníka na SZ tak, jak se tomu při každé povodni. Vážnější problémy vznikaly právě od soutoku Vltavy a Labe, na Mělníku bylo přesaženo i tzv. extrémní ohrožení. V Ústí a Děčíně na Labi k extrémnímu ohrožení stav nevystoupal, nicméně do něho neměl daleko, byl extrémně překročen 3.SPA. Problémy byly v silniční a zajisté i v železniční dopravě či v městské hromadné dopravě zejména města Ústí na Labem. Srážkové úhrny za období UTC až UTC, mapa: ČHMÚ Srážkové úhrny za období až , mapa: ČHMÚ -14-

15 Speciál Druhá vlna povodně: Ještě krátce k tzv. druhé vlně vydatných dešťů a následných povodní na konci měsíce června Nasycená povodí na většině území Čech již nepobírala další vydatnější srážky a tak voda stékala ihned do vodních toků, jejichž koryta se začala plnit. Vždy pokud po povodni přijdou další vydatnější srážky, může snáze vzniknout povodňová situace znovu. To známe například i z roku Tyto srážky byly méně vydatné a povodeň byla o hodně méně rozsáhlá s kratší dobou trvání SPA na tocích. Toky reagovaly na srážky rychlými vzestupy kvůli nasycenosti území zejména J/JZ, ale i středu Čech. Příčinou vydatných srážek, které způsobily druhou, menší, vlnu povodní v červnu byla brázda nízkého tlaku vzduchu, která se udržovala ve vyšších vrstvách atmosféry. Tentokrát vypadalo nejvíce srážek na východě Čech, na povodňové stupně se i přes nižší nasycení povodí dostaly toky v Pardubickém kraji jako je Tichá Orlice, Novohradka, Chrudimka či Doubrava. Vydatněji zapršelo i na Českomoravské vrchovině a na severu Moravy, proto také stoupaly na SPA přítoky horní Moravy včetně samotné Moravy. Nicméně díky nižšímu nasycení území nebyly vodní stavy tak vysoké. Dále spadlo velké množství srážky v Podyjí a v oblastech horního a středního Labe, kde se jednalo o vzestupy přítoků Dyje jako je například Svratka, Jihlava a samotná Dyje. Dále o vzestupy toků na Českomoravské vrchovině, samotná Sázava a její přítoky, vzestupy toků na jihu Čech horní Vltava, Malše, Nežárka a Lužnice, která se velmi rychle zpět dostala na SPA, ale již nikoli na nejvyšší SPA. Vedle přítoků horního Labe a Jizery stoupaly i menší toky na středním Labi jako je Cidlina, Mrlina a Výrovka, nicméně již nikoli na tak vysoké vodní stavy jako při první vlně dešťů na počátku měsíce. Dolní Labe, kam se stéká vždy celá povodeň již také nedosáhlo kritického vodního stavu jako v počátku měsíce při první vlně povodně, zastavilo se v Ústí nad Labem pod hranicí 3.SPA, při první vlně hodnotu 3.SPA výrazně překročilo. -15-

16 Speciál Srážkové úhrny za období UTC až UTC, mapa: ČHMÚ Výrazně menší rozsahem i intenzitou byla povodeň na konci června, tedy druhá vlna červnové povodně. To je možno zjistit i podle menší vydatnosti srážek. Vydatné srážky při první vlně povodně byly plošnější a lokálně i velmi prudké, v důsledku čehož vznikla blesková povodeň například v Podkrkonoší a přeplnily se i některé nádrže, včetně pražské vodní nádrže Hostivař právě na potoce Botič. Další informace s fotografiemi potoku Botič po zvýšení odtoku z VN Hostivař najdete v dalších listech tohoto speciálu. S povodní v roce 2002, které se možná trochu tato povodeň podobala a to zejména tím, že měla svůj počátek na J/JZ Čech, výrazněji postihla naše hlavní město a opět bojovalo s povodní Ústí na Labem, tato povodeň srovnávat svým rozsahem a intenzitou nelze. Povodeň byla extrémní, nicméně nikoli extrémnější než povodeň v roce Letošní povodeň se lišila zejména také tím, že srážky rozvodnily významně i toky ve střední části Čech a severu Čech. Máme-li najít nějaké společné znaky, jmenujme zejména srážky před samotnou povodní, které nasytily území a také rozdělení vydatných srážek do dvou vln. Druhá vlna srážek přinesla vydatnější déšť více na východ, proto se nasytilo území v oblasti Pardubicka, Českomoravské vrchoviny a severu či jihu Moravy a na SPA stoupaly tamní toky, méně srážek spadlo v oblastech, které byly nasyceny srážkami první vlny na počátku měsíce a druhá červnová povodeň nebyla díky většímu rozložení srážek tak výrazná. Protržené hráze rybníků na Nymbursku Na říčce Mrlině a na jejích přítocích, z nichž nejvýznamnější je Štítarský potok, se nachází několik rybníků sloužících zejména k chovu ryb. Rybníky se vždy na podzim vypouštějí a konají se zde tradiční výlovy. Letos v červnu vodohospodářům a především rybářům udělala velká voda čáru přes rozpočet. Na Mrlině a jejích přítocích se po silných víkendových deštích na počátku června, které byly vytrvalé a občas i prudké, výrazně zvýšil průtok. Naplnily se rybníky a to zejména ty, jimiž přímo protéká říčka Mrlina a je tedy současně zdrojem vody v nich. Jedná se o tzv. průtočné rybníky vybudované přímo na říčce či menším potoce, který je přítokem Mrliny. -16-

17 Speciál Rybníky se vlivem velké vody přeplnily a podmáčené hráze vlivem dešťů nápor vody nevydržely. Ohroženy byly vodou, která se valila z protržených hrází rybníků, oblasti v okolí Rožďalovic, Křince a Hrubého Jeseníku nacházející se na toku mezi Kopidlem na Nymburkem. Vodní stav říčky Mrliny pokořil v profilu Vestec (umístěn pod obcí Křinec) stav ohrožení. Mrlina dosáhla vodního stavu 314cm a lidé v obcích, kterými říčka protéká, stavěli hráze z pytlů s pískem. Bohužel se do některých domů v bezprostřední blízkosti toku voda dostala. Zatopena byla ale drtivá většina sklepů a jiných níže položených míst, zde hrála roli zvýšená podzemní voda. Pro zajímavost nejvyšší vodní stav na říčce Mrlině na výše zmíněném měrném profilu ČHMÚ byl změřen při jarní povodni v roce 2006 a činil 323cm. Jednalo se o povodeň způsobenou jarním táním vysoké sněhové pokrývky. Pražský Botič vyplavil oblasti pod VN Hostivař Vydatné deště výrazně zvýšily i průtok na pražských potocích. Nejznámějšími většími potoky na území Prahy jsou Botič a Rokytka, které mají samozřejmě řadu přítoků. Jedná se o toky ve východní části Prahy, které působily při povodni v červnu problémy nejvíce. Řeč bude zejména o potoce Botič, který naplnil jistě známou vodní nádrž Hostivař, která je na jeho toku vybudována a v loňském roce byla odbahněna a celkově revitalizována. Přibylo u ní také velké molo pro koupající se. Tato nádrž slouží zejména k rekreačním účelům, nachází se zde i tobogán. Letos před hlavní letní sezónou připomínala spíše stoku. Přeplněná vodní nádrž s hnědou vodou, to byl pohled na VN Hostivař na počátku června. Vodohospodáři ve snaze uchránit před velkou povodní pražské městské části pod nádrží, tedy po soutok potoka s Vltavou v pražských Modřanech, bohužel neodpouštěli příliš vody a hrozilo, že se nádrž protrhne. Proto byl poté výrazně zvýšen odtok z této nádrže, který byl ovšem ničivý a pod nádrží způsoboval větší škody. Botič zatopil domy poblíž koryta, některé silnice včetně hlavní komunikace, po níž jezdí i některé linky MHD. Síla vody byla obrovská, poklidný pražský potůček nemohli ani obyvatelé tamních pražských čtvrtí poznat. (mnohem více napoví speciální fotogalerie!) Nicméně Botičem do VN přitékalo skutečně extrémní množství vody Botič pramení nedaleko za Prahou, na území Prahy před vtokem do VN Hostivař se stéká se svým významným přítokem, kterým Pitkovický potok. Zde se spojily dvě povodňové vlny. Toto množství vody by protrhlo hráz VN Hostivař a poté by byly důsledky katastrofální s tím, že by byla zničena i hráz VN, na níž probíhaly nedávno opravy. Na fotce v textu vidíte práci potoka Botič pod VN již po částečném opadu vody. K VN, kudy vede krásná pěší stezka a cyklostezka nebylo možno se dostat. -17-

18 Speciál Na Trutnovsku blesková povodeň Z Krkonoš a podkrkonošských oblastí se valilo doslova bláto. Velmi prudké až přívalové deště, které se vyskytovaly navíc trvale na stejné území se střídavou intenzitou rychle rozvodnily potoky a říčky v okolí. Horní Labe krátce, ale rychle, dosáhlo až extrémního ohrožení. To způsobilo nutnost zvýšit odtok z VN Labské nad 3.SPA, to ovšem společně s další stékající se povodňovou vodou rychle plnilo druhou významnou nádrž pod Krkonošemi, přehradu Les Království nad Dvorem Králové. Odtud muselo být taktéž puštěno až extrémní množství vody, byť to ohrožovalo město Dvůr Králové nad Labem a přilehlé obce nacházející se blízko Labe. Voda na Trutnovsku s sebou brala i automobily a veškeré věci stojící jí v cestě. Díky tomu, že poklesl výrazně přítok do VN Labské a povodeň tedy z Krkonoš odtekla, bylo možné snížit odtok z VN Labské tak, aby se nepřeplnila nádrž Les Království, což ji zachránilo od přetečení bezpečnostním přelivem, to by mělo pro oblasti pod nádrží horší následky než velmi vysoký odtok, byť to byl již také odtok působící větší problémy. Jak povodeň probíhala, jaké jsou následky? Následky každé větší povodně jsou vždy v podobě majetkových škod a bohužel i v podobě ztráty lidských životů. I přes varování a výzvy v podobě velkého nebezpečí přibližovat se k rozvodněným toků či dokonce činit nějaké aktivity přímo v takto rozbouřených tocích se našli rádoby odvážlivci, kteří předváděli, že se živlu s názvem voda nebojí. Bohužel někteří tento silácký boj prohráli. I přes zákaz splouvání řek se někteří nepřizpůsobiví vodáci vydali na rozbouřené řeky. V některých případech se podaří záchranářům dostat takové lidi z vody včas, nicméně pamatujme na to, že voda má skutečně velkou sílu a při povodni se tato síla několikrát násobí. Vedle ztráty lidských životů přijde při každé povodni o život i nějaká zvěř, ať už divoká či chovaná. Veškeré takové události jsou velmi smutné. Proto uvádíme také podobné zprávy ve stručnosti, protože za úkol mámo přinést přehled o povodni z hlediska meteorologických příčin, průběhu počasí a průběhu samotné povodně či přinést ponaučení, co z dané povodňové situace plyne. V dalších odstavcích se ještě zaměříme na to, jaký účel plní vodní nádrže a jak regulovaly klíčové nádrže toky právě při letošní povodni, zejména při její první vlně. Fotografie nového auta, které odsunula velká voda a poté na jeho čelní sklo spadl podmáčený strom pochází právě z pražské Hostivaře. I když slyšíme skřípění zubů, pokud dojde ke zničení nějaké věci a to zejména věci nové či věci, kterou máme rádi, ale stále je to lepší když zůstane u škod na majetku a rodina plus její blízcí se po takové události sejdou živí a zdraví. -18-

19 Speciál I když najdeme spoustu následků i na samotné přírodě, tak té povodeň nevadí, ale. Ona sama povodeň vždy přinášela, přináší a přinášet bude. Otázkou je jak často, na jak velké území naráz a v jaké síle zejména jaké typy povodní nás v budoucnosti čekají? Pokusíme se přinést odpovědi na tyto otázky v závěru textové verze speciálu o povodních v červnu Role meteorologů a hydrologů jak dopředu je možné předpovědět povodeň, je možno ji pomocí nádrží zastavit? Poslední článek by měl odpovědět na otázky typu: Jaký je účel vodních nádrží ohledně velké vody? Jak dopředu lze předpovědět spad vydatných srážek na daném území? Počasí je často velmi nevyzpytatelné a jeho prognóza je na delší dobu dopředu dosti obtížná. Existují situace, které je možno i na delší dobu celkem dobře předpovědět, ale naopak jsou situace, které je velmi obtížné přesněji předpovědět i na druhý den dopředu, tedy na následujících 24h, což je předpověď, která také hodně vychází z aktuálního vývoje povětrnostní situace a je nejpodrobnější. Pokud budeme hledat meteorologický prvek, jehož předpověď je nejsložitější je to právě odhad postupu srážek přes dané území spojených s určitým oblačným systémem patřícím oblasti nízkého tlaku vzduchu. Předpověď srážek je složitá metoda, kdy je nutno vypočíst jejich postup, rychlost postupu celého systému, možný rozpad systému či naopak jeho sílení a vydatnost srážek v dané lokalitě. Výpočet výskytu srážek prochází při modelování počasí řadou složitých procesů a matematických operací. Postup oblačných systémů a s nimi spojených srážek ovlivňuje mnoho faktorů, jmenujme k našemu území vztahující se roli orografie, závětrný a návětrný efekt a mnoho dalších. S dnešními matematickými modely stojícími na výkonné výpočetní technice dosáhneme skutečně hodně uspokojivých předpovědí, nikoli ale 100 procentních. Právě stavy v synoptické situaci nad daným územím v podobě rozsáhlých oblačných systémů tlakových níží obsahujících mnoho vlhkosti jsou velmi obtížně předpověditelné. Ohledně našeho území jsou jak v letním, tak v zimním období srážkově nejbohatší oblasti nízkého tlaku vzduchu postupující z jižních směrů, popřípadě oblačné systémy putující v západním až severozápadním proudění. Podobné tlakové níže přinesly většinu povodní. Nejvíce srážek se vždy váže na oblast nízkého tlaku vzduchu, s níž jsou spojeny frontální systémy. Velmi složité prognózy jsou tedy při vlivu tlakové níže na dané území nebo při přechodech zvlněných studených front, které se různě přetáčejí a stejně jako při vlivu středu tlakové níže na dané území je předpověď vydatnosti srážek a lokalizace takovýchto srážek velmi nejistá i s malým odstupem času od termínu, na který předpověď zní. Z toho vyplývá, že nelze nijak moc dopředu podobné srážkové řekněme klidně i přívaly, byť je to spíše výraz patřící do bulvárního slovníku, odhadnout a už vůbec ne lokalizovat i z hlediska našeho, v poměru k jiným zemím, malého území. O tom, že počasí dokáže být velmi rozdílné právě i na takto relativně malém území nás přesvědčuje velice často. Pakliže máme při předpovědi přechodu podobné fronty či středu níže přes dané území k dispozici několik předpovědních modelů a každý počítá vydatné srážky nad jiné území a navíc se tyto předpovědní mapy mění výstup od výstupu (modely aktualizují předpovědí mapy zpravidla 4x denně, některé 2x denně) je i s přihlédnutím k aktuální situaci obtížné odhadnout, jak se zrovna tato konkrétní fronta či tlaková níže vzhledem k očekávanému vývoji synoptické situaci zachová. -19-

20 Speciál Pokud bude daný meteorolog sestavující v tento důležitý okamžik předpověď na následující hodiny a dny, které budou dle většiny prognóz ještě důležitější ohledně očekávaného počasí, věřit modelům, které počítají s velmi vydatným deštěm na území Krkonoš a Orlických hor, přidá k předpovědi i patřičná varování dle aktuální hydrologické situace též po spolupráci s hydrology, může se stát v těchto případech reálná situace v podobě výrazné změny chování dané níže i fronty a tím se změní i další výstupy předpovědních modelů. Dejme tomu, že se vlnící se fronta spojená s tlakovou níží bude ubírat více k severu a vlnit se především v pohraničních oblastech Krkonoš a hor Jizerských, do Orlických hor nepřinese žádná srážky, které by způsobily výraznější problémy na tocích, ale do Krkonoš a zejména do hor Jizerských přinese nebývale extrémní úhrny srážek, fronta se může vlnit nad daným území i déle než se původně předpokládalo, poté vznikne povodeň na jiném místě a zasáhne jiné povodí. Stejně tak se může situace vyvinout tak, že se vydatné srážky nedotknou našeho území a žádná povodňová situace nevznikne nebo se objeví jen nižší SPA bez nějakých komplikací, aby se dalo hovořit o povodni. To samé platí naopak, pokud by meteorolog podcenil situaci a modelové předpovědi by se shodly na výraznějších srážkách, než byly původní odhady. Meteorolog musí najít tu správnou cestu a raději musí vyčkat, až se situace stabilizuje a prognózy budou jistější, nebo to pro něho bude, jak se říká, buď bláto nebo louže. Nyní k hydrologické stránce věci. Hydrologové zajisté velice úzce spolupracují s meteorology. Meteorologická situace přímo ovlivňuje hydrologickou a proto není jednoduché ani pro hydrology a vodohospodáře odhadnout dle nejistých prognóz vývoj situace na tocích, tedy jak se budou toky chovat. Zde se pohybujeme na velmi tenkém ledu, kdy je důležité znát pro správné určení nějaké regulace toků přesně předpoklad spadu vydatných srážek, protože pokud spadnou hlavní srážky na jiném území, voda nám steče jiným povodím, to může být navíc již více nasycené a situace bude závažnější. Nejprve je nutno si uvědomit, že povodeň není nikdo schopen zastavit. Vodní nádrže, které mají mimo jiné dosti zásadní účel a to ochranu území pod nimi se nacházejícího před povodněmi, neslouží jako zarážka povodně. Tento účel je často špatně chápán ochrana před povodněmi se nerovná zastavení povodňové vlny. Nádrže dokáží výrazně zbrzdit povodňovou vlnu a to především tím, že ji zdrží v tzv. retenčním prostoru nádrže. Zbrzdí povodňovou vlnu na jednom toku tak, aby se vlna nesetkala na soutoku s jiným tokem s další velkou vodou jdoucí tím tokem, do něhož ten první ústí. Řeč je o větších povodňových vlnách, které postihují větší množství toků. Menší povodně jsou schopny vodní nádrže jaksi i zcela roztříštit, tedy zregulovat průtok na únosnou míru dále na toku pod nádrží či pod nádržemi. Krásným příkladem brždění povodně jsou vodní nádrže poblíž Plzně (České Údolí na Radbuze, Hracholusky na Mži a Klabava na Klabavě) nebo poslední nádrž vltavské kaskády v podobě VN Vrané na Vltavě a najdeme další. Zejména Vltavská kaskáda vybudovaná hlavně kvůli ochraně hlavního města před povodní, může díky četnému množství nádrží blízko pod sebou tento účel plnit velmi bravurně. Záleží ovšem vždy na hydrologické situace v daném povodí, tedy i na vyprázdnění nádrží, což se také nestane ihned. Vodohospodáři a hydrologové nemohou také v případě předpovědi vydatných srážek např. na den od data sestavení předpovědi ihned začít intenzivně vypouštět zásobní prostory nádrží. Zajisté krásně stihnou retenční prostory připravit, třeba jen z poloviny, to podle intenzity upouštění, ale do té doby se mohou prognózy změnit a nepřijdou vůbec srážky výrazněji ovlivňující hydrologickou situaci na tocích. Poté může následovat suché období a v tom případě by dotčené vodní nádrže nemohly plnit svůj opačný účel a to nadlepšovat průtoky pod nimi v případě sucha či suššího období, jednoduše by nebyla voda. -20-

21 Speciál Takže vodohospodáři stojí také při rozhodování na tenkém ledu, musí do nejvíce je to možné vyčkat na zpřesnění prognóz a učinit patřičné manipulace dle očekávané situace např. klidně částečně zásobní prostory nádrží i upustit, ale pokud panuje v prognózách nejistota, příliš se neukvapovat. Vzniknout mohou opět dvě situace jako u situace při rozhodování o předpovědi z hlediska meteorologů popsané výše. Těžko můžeme přičítat následky jakékoli proběhlé povodně hydrologům či meteorologům, nemá cenu říkat co by, kdyby Zde platí pořekadlo po bitvě je každý generál a i když se po průběhu celé extrémní situace ukáže, že některé kroky správné nebyly, před průběhem této situace se ale s přihlédnutím k prognóze jako správné jevily. Článek obecně o předpověditelnosti spadu vydatných srážek a účelu vodních děl zodpověděl výše určené základní otázky a splnil i úkol podrobnějšího výkladu o tom, jak se věci ohledně meteorologie a hydrologii, zejména vodohospodářství, mají. Tím končí textová verze našeho speciálu o povodních v červnu 2013, na řadě je několik fotografií dokumentující tuto povodeň. FOTOGALERIE SPECIÁL: Některé fotografie z povodní 2013 Vltava, Praha-Štvanice -21-

22 Speciál Vltava, Praha-Holešovice -22-

23 Speciál Botič, Praha-Hostivař Berounka, Praha-Radotín -23-

24 Speciál Berounka, pohled z Radotína do Lahovic (k soutoku s Vltavou) Ještě více fotografií pro Vás připravujeme do sekce našeho webu Ke stažení, sloužící k volnému stahování nejen programů a tohoto časopisu, ale i našich fotografií pro Vás. Dále v Meteolistech: Statistiky za léto 2013 a porovnání Teorie: Měření počasí a zvláštnosti oblaků Fotogalerie léta 2013 (ostatní fotografie vyjma povodňových) Závěrem, příští číslo -24-

25 Statistiky 2011 Denní teploty Noční tep. Srážky Celkové srážky Rekordy ( C, mm, m/s) červen 24,38 12,81 5, C, 65mm červenec 22,79 13,76 9, C, 83mm srpen 25,47 15,1 2, C, 31.6 C, 22mm Průměr/celkem 24, ,89 5, Denní teploty Noční tep. Srážky Celkové srážky Rekordy ( C, mm, m/s) červen 23,85 13,06 1,02 30, C, 31.1 C červenec 25,81 15,49 5, C, 31.5 C, 51mm srpen 26,28 14,97 3, C, 31.3 C, 39mm Průměr/celkem 25,31 14,51 3,24 300, Denní teploty Noční tep. Srážky Celkové srážky Rekordy ( C, mm, m/s) červen 21,74 13, C, 31.9 C, 80mm červenec 27,23 15,2 1, C, 33.8 C, 39mm srpen 25,23 13,98 4, C, 32.6 C, 50mm Průměr/celkem 24,73 14,137 5, Letošní léto nebylo z hlediska těchto porovnávaných nejchladnější ani nejdeštivější, byť ohledně srážek je to velmi těsné v porovnání s létem Tam hrál, co se srážek týče, důležitou roli pro změnu červenec. Sušší a teplejší bylo léto loňské, tedy léto Podrobnější srovnání letních období Dnes se podíváme dále do historie na letní klimatická období a statistiky dle našeho měření, aby bylo letošní léto s čím srovnávat. Nejprve pokračujme ve statistice, kterou uvádí tabulka výše: Léto 2010: Denní C, Noční 14.3 C, Srážky 6.07mm, Celkem 559mm Léto 2009: Denní C, Noční C, Srážky 5.72mm, Celkem 273mm Léto 2008: Denní 25.2 C, Noční C, Srážky 1.44mm, Celkem 133.6mm Léto 2007: Denní C, Noční C, Srážky 2.26mm, Celkem 209mm Léto 2006: Denní 26.7 C, Noční 14.1 C, Srážky 2.13mm, Celkem 199mm Léto 2005: Denní 24.9 C, Noční 13.3 C, Srážky 2.23mm, Celkem 206.5mm Dále se podíváme na průměrné teploty obecně za letní období: Léto 2013: C Léto 2012: C Léto 2011: C Léto 2010: C Léto 2009: C Léto 2008: C Léto 2007: C Léto 2006: C Léto 2005: C -25-