/č.43/samostatně neprodejné. Josef Pleskot mluví orozlézání měst do krajiny, nejhorší dekádě architektury aotom, kdy budou Češi světoví.

Transkript

1 /č.43/samostatně neprodejné Architekt roku Josef Pleskot mluví orozlézání měst do krajiny, nejhorší dekádě architektury aotom, kdy budou Češi světoví.

2 JosefPleskot Naštěstísedá ibourat Kmístům, kde staví, hledáklíčvliteratuře. Ave vzpomínkách na dětstvívmalebnékrajině jižníchčech,vdomě srozlehlou zahradou avýhledemna vesnický kostelík.letošnílaureát oceněníarchitektroku Josef Pleskotmluví o duši Litomyšle aostravy i o nejhorší dekádě české architektury. Text:MarieFrajtová Foto:David Neff 6

3 PÁTEK LIDOVé NOVINy Vrámci volebníkampanějsme teď mohli sledovat, jak budou všichni politici čistit Prahu.Odčehobyste hlavní město vyčistil z pozicearchitekta? Především od špatných politiků, co si budeme povídat. Nemáme silné osobnosti, je to velké zklamání. Minulému zastupitelstvu bych přičetl kdobru snahu vytvořit Institut pro rozvoj města anový územní plán. Kdyby setomělo kvůli nepředvídatelným rozhodnutím politiků zbůhvíjakých stran auskupení zpřetrhat azbourat, by byla to pro Prahu velká prohra. Co českým městům nejvíc škodí? Developerskávýstavba? Neřekl bych, že jsou zaplavená developerskou bezuzdností. Developeři přece musí být draví, musí chtít stavět. Jde oto, abystavěli správně. Architekturamá dvojí povinnost. Sloužit dovnitř, toznamená uživatelům budov, apak ven, tedy nám ostatním, kteří chodíme po chodníku avnímáme prostor, který ony jak my s oblibou říkáme architektonické hmoty vytvářejí. Takže otázka není korigovat výstavbu jako takovou, ale její konkrétní podobu.tak,aby se dařilo spoluvytvářet veřejný prostor,kterýpro nás všechny bude co nejpříjemnější. Myslím, že největším škůdcem jsou dnes rozlévání měst do krajiny a dopravní stavby. Protožesevnichutápějínejvětší peníze? Otoani nejde. Vadí mijejich rozbujelost, to, jak nenápadně zaplavují města. Všimněte si, kolik přibývá betonových svodidel, koridorů, patníků vymezujících cesty,nemluvě očasto nesmyslných nadjezdech apodjezdech. Vytvářejí se zábrany apřekážky bránící volnému pohybu. Dopravní inženýřinám je cpou ve jménu bezpečnosti anorem, které sehlava nehlava snaží zajistit nemožný plynulýprovoz. Budeme mít sice bezpečné koridory, ale stanou se znás ovce. PocházítezPísku.Jaképrostředí vásutvářelo? Bydlel jsem tam na dvou místech, jak ve městě, tak vpřírodě, vblízkosti Písku. Vdětství mě pochopitelně nejvíc formovali rodiče aprarodiče, tobylo všechno moc pěkný.taky naše velká zahrada, květinová i ovocnářská. Na to se nezapomíná, dodneška jsem takový zahradník. Příroda, nebe nad hlavou, to se do mě hluboce vepsalo. U Pískumáte dodnes dům s výhledem na Šumavu a na město... Ano, tojedům, který vybudoval můj děda mezi světovými válkami jako místo,kde chtěltrávit penzi. Řízenímosudu tam žila moje maminka ajájsem setam ve dvaapadesátém roce narodil. Žil jsem tam,než jsem odešel na studia do Prahy.Dodneška se tam vracím, je to rodinný dům skutečně vtom rodinnémslova smyslu, žádná chalupa ani statek. Máte čas zajít ido tohovenkovského kostelíka? Jistě,chodím tam rád. Chtělbyste navrhnout duchovní stavbu? Právě teď máme rozpracované dokonce tři takové projekty. Revitalizujeme klášter dominikánů vhusově ulici vpraze, dokončujeme přestavbu interiéru novogotického kostelíčku Svaté rodiny při biskupském gymnáziu včeských Budějovicích aprojektujeme kapli vevesnici Loučka na Valašsku. V čem je to jiná práce než,dejme tomu, stavětcentrálubanky? V ničem. Naprosto v ničem. Barák jako barák? To ne. Ale vždycky je to schránka pro lidi. Vkaždém prostoru musí být příjemno,musí se tam dobře cítit lidská duše.ať vkapli, vtovárně, nebo vadministrativní budově. Avsakrálním prostoru obzvlášť, tam nemá být člověk ničím rušen. Na rozdíl od Prahy,Litomyšle nebo Ostravy, kde máte řadu projektů,v rodném Svět techniky Science andtechnology CentrumOstrava-Vítkovice, 2014.Zastavbu získalpleskot oceněníarchitektroku. Foto AP Atelier 7

4 Pískužádnávašestavba nestojí. Jak to vypadá s lávkou, kterou jste pro město navrhl? To netuším. Uvidíme, co bude teď po volbách. Stalo se ztoho politikum. Vymyslel si ji jeden starosta,kterýteď znovuvyhrál volby. Jenomže bůh ví, jaké koaliční techtlemechtletam politici upečou. Před volbami se ten nápad řadě lidí líbil, ale zároveň zaznívaly jakési spořivé, dost populistické hlasy,kterétvrdily,žejetopříliš peněz zaněco nepotřebného. Pokud ten projekt uvízne namrtvém bodě, bude mi to líto.píseksispojení dvou břehů vtomtomístě zaslouží. Kdemátalávka stát? Má spojovat předměstí Svatý Václav, kde je plovárna, shradištěm. Vycházky se vždycky nějak motivují, vpísku se říká dojdeme kváclavu. Oba břehy jsou mytická místa, křesťanské skostelem svatého Václava a starověké s vrchem Hradiště. Mezi nimi protéká Otava. Jak jstesesezadáním vypořádal? Vytvořili jsme lehounkou ocelovou konstrukci složenou ze dvou ramen, která se stýkají na pilíři vříčním korytě. Tam je vyhlídka na kostelík svatého Václava, Hradiště ipíseckou věž, místo pro nádherné zastavení. Lávka by nabízela další možnost, jak si město užít zmísta, které jektomu přesně geometricky vymyšlené. Architekturu jstestudoval zatuhé normalizace.učili vás stavět podle vinařský důmsonberk,2007. socialistické doktríny, nebobyla ostrůvkem svobody? To vůbec ne.relativní svobodu jsem zažíval napíseckém gymnáziu, kam jsem nastoupil v roce1968. Měli jsme ještě bezvadné učebnice,včítancečeské literaturybyl Ivan Vyskočil, ve světové Samuel Beckett, to bylo o pár let později nemyslitelné.důležitá aintenzivní léta, kdy se člověk pídí po vědomostech, jsem zažil nagymplu. Sice se už nedalo cestovat, ale ještě nás mohli učit staří kantoři, kteří ponástupu normalizacemuseli ze školy odejít.navysokou školu jsem přišel véře normalizačního socialismu. Ale když je člověkmladej, tak sistím poradí. Bylo možné ještě najít výtečné profesory, kteří užsice nemohli učit, ale ještě se na fakultě pohybovali. Například? Například profesor František Čermák. Mohl jsem se stýkat steoretikem Jiřím Ševčíkem, chodil jsem na bytové přednášky Petra Rezka. Našel jsem si svůj svět, prostředí, kterémězajímalo. Jakýjstebyl student? Bouřlivá léta jsem prožil už na tom gymnáziu, vysokou školu jsem chtěl vystudovatvklidu aconejlíp.zajímal jsem se intenzivně oobor,hledal jsem si informace, kde jen to bylo možné. Foto AP Atelier inzerce až Za poctivé splácení Vás každý rok odměníme! Čím více splátek splatíte, tím víc Vám jich vrátíme. Půjčte si například Kč za 1899 Kč měsíčně avrátíme Vámjich 21. splátek zpět Zavolejte si zdarma o telefonní půjčku na nonstop linku Počet vrácených splátek je závislý na délce splácení úvěru.při výši úvěru Kč,výši splátky Kč,počtu měsíčních splátek 84 a lhůtě splatnosti je úrok 14,36 %p.a., RPSN 15,4 %, celková částka splatná spotřebitelem Kč.Splátka neobsahuje poplatky za volitelné doplňkové služby. Uvedené hodnoty jsou spočítány při datu poskytnutí a se splatností dalších splátek vždy k 15. dni v měsíci počínaje Každá žádost o úvěr je posuzována individuálně a může se od prezentované lišit. Nejedná se o nabídku či veřejnou nabídku a platí při splnění podmínek Home Credit a. s. do Při schvalování úvěru může být využito dotazování se do úvěrových registrů SOLUS a Nebankovního registru klientských informací. Více informací,včetněinformací o registrech najdete na a

5 PÁTEK LIDOVé NOVINy Co ve vašem případě znamenala bouřliváléta? Dlouhé vlasy, roztrhané džíny a jasný názor navšechno. Jinými slovy hledání osobní cesty.vmém případě šla přes velký zájem o malířství a výtvarné umění. Jak to snášeli rodiče? Rodiče sestoickým klidem. Byli nesmírně chápaví avyrovnaní. Hrdinsky snášeli všechna ta předvolání do školy kvůli mým výstřelkům. Podařilo se vám někdy vycestovat za architekturou? Jednou jsem se dostal na výlet doitálie, takže Florencii abenátkyjsem viděl, taky jsem byl valsasku. Ale jinak to byla bída. Jak jste získávali povědomí o tom, co se staví ve světě? Jenomzčasopisů aknih. Těch jsme samozřejmě neměli tolik (JosefPleskot ukazuje na stohy časopisů akatalogů ve své pracovně) a taky vypadaly jinak, protože šly zruky doruky. Dneska si jich tady skoro nikdo nevšimne. Ale nějaké informace se k nám dostaly,to jo. Byli jste silný ročník? Kdo z vašich spolužáků je nejvíc vidět? Asi historik architektury Zdeněk Lukeš. Ale hodně dalších zmégenerace se prosadilo. Mámpocit,žesemeziarchitekty velkápřátelstvínepěstují. Čímtoje? Architekti jsou obecně dost ctižádostiví lidé,chtějí se prosadit, to je logické.pohybujeme se ve velmi soutěživém prostředí, kde ne všichni používají nejčistší metody. Akdyž někdo nějakou zakázku dostane, tak už nemusí být uostatních oblíbený. Závist je včesku bohužel velice silně zakořeněná aúspěch se neodpouští. Máte pocit, že se ve společnosti zvýšil zájemoarchitekturu? Určitě je to odost lepší. Za minulého režimu jsem patřil klidem, kteří sevelmi bouřili, protože se oarchitektuře mluvilo málo.vždycky jsem tvrdil, že architektura je věcveřejná,žeseoní má diskutovat ažearchitekti mají býtnakonec známílidé. Pochopitelně když sepak člověk známým stane, zjistí, že to vždycky příjemné není, že slízne otovíc kritiky. Ale málo platné, jakmile jednou na tuhle bárku usednete a chcete se angažovat, musíte to snášet. Takže setosnažím snášet, iproto spolu dneska mluvíme. VLitomyšlije právě otevřenávaše retrospektivnívýstava.jetocesta,jak oslovit veřejnost? Mám pocit, že architektonické výstavy nejsou pro běžné publikum tonejatraktivnější, moc se na ně nechodí. Samozřejmě se vždycky snažím udělat maximum inzerce GARANTUJEME, ŽE CENA ELEKTŘINY MŮŽE JEN KLESAT ČEZGARANTVÁM DÁ NA 2ROKY JISTOTU, ŽE CENA SILOVÉ ELEKTŘINY MŮŽE JÍT JEN DOLŮ Kdyby šla kila stejně snadno dolů jako cena elektřiny snovým produktem ČEZ GARANT. Sním získáte levnější silovou elektřinu aktomu 2roky jistotu, že její cena může zase jenom klesat. Když bude silová elektřina zdražovat, produkt ČEZ GARANT seani nehne. Zato ale zlevní, když ceny klesnou. Máme pro vás férové produkty, protože vaše energie je na prvním místě. Přesvědčte senawww.cez.cz/garant.

6 Foto AP Atelier Trojhalí NováKarolina,ostrava,2014. pro to, abych diváka zaujal. Retrospektiva vlitomyšli jeoživená výstava, která vznikla pro Ostravu před dvěma lety aměla tam návštěvnost překvapivě velice dobrou. Takže je to takový dobře uleželý guláš, mám znídobrý pocit. VOstravě jsemměl komentované prohlídky,na které přicházelo mnoho lidí. Komentované prohlídky jsou vždycky prima. Příprava retrospektivy,to je šátrání ve starých krabicích,ve vzpomínkách... Jak tohleprožíváte? Nebaví mě to. Jetovšechno zaprášený, zkrátka minulost... A jánejsem člověk, který by žil vzpomínkami. Když jste pomně ze začátku chtěla, abychserozpomněl, co mě ovlivnilo zmládí adětství, tak já vlastně moc nevím aani to moc nezkoumám. Jsem rád, když to vyvěrá samo. Mění se s dobou vzdělánía vkus investorů? Staví si bohatí lidé lepší domynež v90. letech? Rozhodně, devadesátá léta budou zhle- 10 diska dějin architektury považována za nejhorší dekádu minulého století. Naštěstí se dá ibourat. Rádříkám, že uvážlivě bourat je totéž, co uvážlivěstavět. Co je pro vásodstrašujícím symbolem 90.let? Bezuzdné rozlézání měst dokrajiny, unifikované satelity, které obklíčily města ivesnice. Bohužel to ještě zdaleka neskončilo. vposledních letech jstevýraznězasáhl do podobylitomyšleaostravy.tojsou historickyi atmosférou úplně odlišná města. Jak je vnímáte vy? Mám rád vyhraněná, specifická avýrazná prostředí. Což platí oobou těchto městech. Avobou se pracuje skvěle.jak jsem říkal, že stavět sakrálníi kancelářskou budovu je vzásadě totéž, stejně přistupuju ikpráci vrůzných prostředích. Architektura jeoduši, jde oto, aby byla vlídná apřátelská. Atosemusí dařit vlitomyšli stejně jako vostravě. Je pro vás svazujícípracovat v historickém centru Litomyšle? Víte co,z toho se architekt nemůže podělat. VLitomyšli je odpovědnost extrémní, ale i Ostrava má výraznou historii, i když jen dvousetletou, která se pojí sindustriálním věkem. Málo platné, je to éra, ve kteréjsme se narodili, jsou to naše kořeny. Ale stejné kořeny máme vpiaristické vzdělanosti, když se vrátím ktélitomyšli. Já mám ktěm městům vždycky nějaký otvírák. Vpřípadě Litomyšle je to Jirásek, v případě Ostravy Bezruč a třeba k Benešovu Vančura. vy jdete na architekturu přes literaturu? Jako architekt se musíte smístem identifikovat hlouběji, najít si kněmu nějaký vztah. Samozřejmě, prvotně to jde přes zkušenostnohou, smyslů acitu. Ale musíte hledat oporu také v historii. Máte možnost zavřít se někam do archivu astudovat plány. To je trochu nuda, byť jsem to taky absolvoval. Ale na mě bezvadně působí právě literární díla. Literáti vám do

7 hlavy avašehovědomí obtiskují větší, genetičtější informaci, než nabídne pouhé sledování historie afaktů. Anezůstávám jen vminulosti, Ostrava jepro mě imůj velký oblíbenec Jan Balabán. Acojepro architektavětšívýzva: stavětnazelenélouce, nebo řešit rekonstrukci, přestavbu,zkrátka vypořádávat se s idejemi svých předchůdců? Ikdyž nás památkáři často vykazují za hradby na ty zelené louky, já rád stavím uvnitř. Vcentrech měst je pořád hodně práce,historie neskončila, vývoj pokračuje dál. Věřím, že jako civilizace před sebou máme ještě hodně práce. EgyptologMiroslavBárta tvrdí, žestojímenaprahu velkého kolapsu. Dává naší civilizaci dvacet let. Tak pesimistické myšlenky nesdílím, ikdyž je to na pováženou. Fakt je, žese nám naše kultura hroutí arozsypává pod nohama, což měvelice trápí. Mám naši civilizaci rád abojím seoni. Ale kdybych nevěřil, že bude pokračovat, nemělo by cenu nic dělat. Snažím se na odkaz předků navazovat arozvíjet jej. Tojekoneckonců povinnost vůči našim dětem ajejich dětem... Kterou fázi práce máte v architektuře nejraději? Já vám řeknu, kterou zduše nenávidím. Projednávání. Nikoli slidmi, sinvestory nebo s veřejností, to mi nepřipadá obtížné. Ale projednávání na úřadech, to úmorné získávání stanovisek. Čelit tomu úzkému pohledu přes normy,narážet na neschopnost majitelů razítek vidět přirozený svět v celku, to mi hodně drásá nervy. Bují byrokracie? Naprosto. Šíleně. To je pro život apro architekturutonejhorší. Omezím se na toto konstatování. Zdá se, žeschopnostrozumně vládnout, starat se orozvoj apečovat oveřejné věci kuprospěchu všech je nám odpírána. Nejsme společnost, ježbyvěděla, co chce a co jsou opravdové hodnoty. 12 Proč je Praha z pozice světové architektury spíšperiferií?proč tunestaví lidé jako Norman Fosternebozaha hadidová? Těžká otázka, myslím, žetosouvisí stím, že ekonomicky stále nejsme součástí západního světa. Naše koruny nejsou eura ahonoráře zaprojekty jsou tu nesrovnatelně nižší. Ale myslím, že kdokoli ztěch špiček by zakázku vpraze neodmítl, protože Praha je kouzelné město. Je tady vůbec poptávkaponových výraznýchbudovách? Vždyť to víte, zapětadvacet let se vpraze nepostavilo vůbec nic! Kromě Národní technické knihovny nemáme žádnou novougalerii, divadlo, koncertní síň. To je opravdu smutná vizitka. Pořád se vedou diskuse, jestli se má stavět filharmonická hala pro klasickou hudbu. Teď jsem byl vrudolfinu na nádherném koncertu. Jiří Bělohlávek dirigoval PKF, hráli Beethovenovu Devátou, něco fantastického. Ale kdyby byla provedena ve velkém sále,bylo by to úplně něco jiného! Na čem se tu dá dělat výjimečná architektura? Na kancelářských budovách, bytových domech, úřednických stavbách? Těžko. Někdy vidím úplně směšné kreace na bytových domech, ale vlastně jejich tvůrce chápu, nemají kde se realizovat. A naopak je pro českého architekta možnédostatsemezisvětovoušpičku? Máte takové ambice? Já ne. Jsem spokojený člověk, už Ostrava je pro mě daleko. Ale nemyslím si, že jsou dobrá ašpatná místa. Když vznikne dobrý barák vostravě, jetofajn. Publicista Petr Volf trefně říká, že česká architektura bude světová,ažbudečeská. Musíme být autentičtí. Jedině tak budeme prosvětzajímaví.koneckonců švýcarská architektura je velice jednoduchá,není extravagantní, apřesto je světová,jeonizájem. Tady musíme mít všechno nakloněné, vytvářetvšelijakéšrouboviceadalší podivnosti, abychom na sebe strhli pozornost. Světoví budeme tehdy,až senajdeme! Máte krásný ateliér s galerií. Jaké umění sbíráte? Nejsem sběratel, nebuduju si systematicky sbírku, jenom vystavuju. Galerie určená pro lidi, které mám rád. Když se mi podaří udělat dvě výstavy do roka, jsem spokojený, ono to stojí hodně času ipeněz. Vystavil jsem tu většinu klasiků české výtvarné scény. Například? Třeba Karla Malicha, Adrienu Šimotovou, Stanislava Kolíbala, Jiřího Davida, Tondu Střížka, Jiřího Kovandu,Viktora Pivovarova, Jana Kubíčka adalší. Teďpřipravuju výstavu Tomáše Císařovského. JosEFPlEsKot Narodil se 3. prosince 1952 vpísku. VystudovalFakultuarchitekturyČVUT vpraze,kde poté vyučoval na katedře teorie avývojearchitektury. Vletech 1982 až 1991 bylzaměstnán vkrajském projektovémústavu, vateliéru G-16.Od roku 1991 vede vlastní architektonickou kancelář AP Atelier.Odroku 1997 je členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Mezijehonejznámějšístavbypatří ústředíčsobvpraze, bytové domy Unemocnice vlitomyšli, průchodvalem Prašného mostunapražském hradě avinařský důmsonberk vpopicích.