Zmlazení dřevin v horských smrčinách odumřelých po napadení lýkožroutem smrkovým
|
|
- Iveta Šimková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str Srní října 2004 Zmlazení dřevin v horských smrčinách odumřelých po napadení lýkožroutem smrkovým Central-European mountain spruce forests: regeneration of tree species after a bark beetle outbreak Magda Jonášová Ústav ekologie krajiny AV ČR, Na Sádkách 7, CZ České Budějovice, Česká republika magdajonasova@tiscali.cz Abstract In the 1990s, a bark beetle (Ips typographus) outbreak caused a dieback of semi-natural mountain spruce (Picea abies) forests in the Šumava National Park (Czech Republic). Two different approaches were applied to the attacked forests: (1) a small portion of the stands in the core zone of the national park was left without intervention, relying upon natural regeneration, and (2) traditional technical measures were adopted, in which attacked trees were felled and removed. Under the dead canopy of the stands left without intervention, there was a good regeneration of spruce and rowan (Sorbus aucuparia) and sporadically beech (Fagus sylvatica). In clear-cut areas, the numbers of spruce and rowan were significantly lower than under the dead canopy. Pioneer species such as willow Salix aurita, birch Betula pubescens and aspen Populus tremula appeared in the clear-cut areas. The dependence of spruce regeneration on the availability of suitable microhabitats was found: decaying wood and spruce litter were found as the most favourable. The results confirmed that the original tree species of the mountain spruce forests regenerate well under dead canopy. The bark beetle outbreak does not result in the complete loss of the forests and should even be considered as a tool for the restoration of their natural character. ÚVOD Lýkožrout smrkový (Ips typographus L.) a ostatní druhy kůrovců jsou přirozenou součástí smrkových lesů. Působí jako selekční faktor proti přestárlým, oslabeným a méně adaptovaným jedincům (např. BERRYMAN 1986, BARBOSA & WAGNER 1989) a tím umožňují růst nové generaci smrku. Nicméně, antropogenně ovlivněné a pozměněné lesy jsou k napadení kůrovcem citlivější, a protože téměř všechny lesy jsou různou měrou lidskou činností zasaženy, je kůrovec často vydáván za nebezpečného škůdce dokonce i v nejpřísněji chráněných územích. Přitom nelze přesně rozhodnout, které lesy jsou přirozené a neovlivněné a kůrovec tam může být považován za přirozenou součást, a ve kterých je naopak škůdcem. První obrat od tradičního lesnického přístupu nastal v národním parku Bavorský les. Souvislé území jádrové zóny zde bylo ponecháno bez zásahů po polomech v letech 1983 a 1984 a následném rozmnožení kůrovce (BIBELRIETHER 1991, BIBELRIETHER et al. 1995, KIENER 1990, STRUNZ 1994). Bezzásahový přístup je nyní v evropských lesních rezervacích a jádrových zónách národních parků již běžný (e.g. BROEKMEYER & VOS 1993, BÜCKING 1997, HUL- LEN et al. 1994). Na Šumavě byl použit přístup opačný, který vyústil v rozčlenění první zóny na množství malých neživotaschopných ostrůvků a hrozbu ztráty mezinárodního kreditu národního par- 265
2 Obr. 1a c. Průměrné počty semenáčků jednotlivých druhů dřevin na hektar ve sledovaných typech ploch. Fig. 1a c. Average numbers of seedlings of the particular species per ha in each year of observation in three types of plots. ku. Bezzásahová zóna na Modravsku je unikátním územím, kde po odumření porostů (z velké části uměle založených v 19. století) lze pozorovat vznik nového lesa přirozenou cestou pod ochranou uschlých korun starého porostu. Cílem této práce bylo: (1) zjistit úspěšnost zmlazování dřevin v odumřelých porostech a na pasekách vzniklých zásahy proti kůrovci a (2) navrhnout nejlepší strategii pro obnovu lesa v oblastech postižených kůrovcem. METODIKA Trvalé výzkumné plochy jsou lokalizovány v oblasti Březníku v rozmezí nadmořských výšek m. Porosty jsou tvořeny mozaikou horských klimaxových smrčin a edaficky podmíněných podmáčených smrčin. Místo původních klimaxových smrčin s bukem převládají většinou smrkové porosty z 19. století. 266
3 Obr. 2. Vztah mezi počty semenáčků a typem plochy v interakci s časem (RDA analýza, F=11,43, p=0,001). Semenáčky jsou rozděleny do výškových kategorií: Smrk1, Jeřáb1, Buk1, Osika1, Bříza1, Vrba1 semenáčky 50 cm; Smrk2, Jeřáb2, Osika2, Bříza2, Vrba2 semenáčky >50 cm. Fig. 2. Relationship between numbers of seedlings and type of plot in interaction with time (RDA analysis, F=11.43, p=0.001). Seedlings were classified into height categories: Smrk1, Jeřáb1, Buk1, Osika1, Bříza1, Vrba1 seedlings 50 cm; Smrk2, Jeřáb2, Osika2, Bříza2, Vrba2 seedlings >50 cm. Smrk = Spruce, Jeřáb = Rowan, Buk = Beech, Osika = Aspen, Bříza = Birch, Vrba = Willow. 18 ploch o velikosti 400 m 2 vylo založeno ve třech typech porostů: (1) horská smrčina odumřelá a ponechaná bez zásahu, (2) paseky, t.j. horská smrčina po zásahu proti kůrovci, (3) podmáčená smrčina s částečně odumřelým stromovým patrem. Semenáčky všech dřevin byly každoročně ( ) zaznamenávány podle druhu, výškové a věkové (pouze smrk) kategorie. Mezi lety byl hodnocen výskyt semenáčků v typech mikrostanovišť: smrkový opad, mrtvé dřevo, mechorosty, jednotlivé druhy bylinného patra. V případě smrku byl výskyt v mikrostanovištích hodnocen pouze u semenáčků pocházejících ze semenného roku VÝSLEDKY Počty semenáčků Mezi typy ploch byl během sledovaného časového období zjištěn průkazný rozdíl v druhovém i výškovém složení zmlazení (Obr. 1, 2). Přítomnost odumřelého stromového patra měla příznivý vliv na zmlazování druhů horských smrčin: smrku, jeřábu a buku. Na pasekách převažovaly typické pionýrské druhy bříza, vrba a osika; buk zde nebyl nalezen vůbec. Nejpočetnější druhy ve zmlazení byly smrk a jeřáb. Jeřáb byl nejúspěšnější pod odumřelým porostem, ačkoli semenáčky do 50 cm výšky se hojně vyskytovaly i v podmáčených porostech. Semenáčky vyšší než 50 cm prokazatelně převažovaly v odumřelých porostech, což je zřejmě dáno působením popadaných kmenů a větví jako ochranou proti okusu. Během sledovaného časového období se počty jeřábu zvýšily opět nejvíce v odumřelých porostech v roce 2002 zde bylo nalézáno mezi ks.ha 1. Na pasekách bylo mezi ks.ha 1 a v podmáčených porostech ks.ha 1. Zde počty jeřábu během sledovaného období dokonce slabě klesaly. Jeřáb je sice pionýrská dřevina, na pasekách se ale vyskytoval 267
4 Obr. 3. Počty smrkových semenáčků ve 100 m 2 příslušného mikrostanoviště. Fig. 3. Total numbers of spruce seedlings in 100 m 2 of the respective microhabitats. v nižších počtech zřejmě kvůli problému s šířením semen ptáky, kteří zde nemají kde usedat. Smrk tvořil hlavní část zmlazení na všech plochách, ale počty a výšková i věková struktura se mezi typy ploch lišily. Semenáčky do 50 cm byly nalézány nejvíce v podmáčených porostech a jejich počet se zde dokonce zvyšoval díky přežívajícím plodným stromům. Jejich počty naopak klesaly v odumřelých porostech a na pasekách v důsledku odrůstání. Počty semenáčků vyšších než 50 cm se zvyšovaly v odumřelých porostech i na pasekách, a stagnovaly v podmáčených porostech. Podobně jako výškové složení se měnilo i věkové složení smrkového zmlazení podle typu plochy. Nejpřirozenější věkovou strukturu mělo zmlazení v odumřelých porostech. Byly zastoupeny všechny věkové kategorie, nejmladší semenáčky (do 5 let) zatím ještě tvořily dominantní část, ale jejich počty se postupně snižovaly. Na pasekách nejmladší kategorie prakticky chyběla, neboť byla nejvíc poškozena těžbou. Opačná situace byla v podmáčených porostech, kde většinu tvořily nejmladší semenáčky. Starší věkové kategorie byly vzácné a jejich počty dokonce klesaly v důsledku zhoršeného přežívání semenáčků smrku v podmínkách podmáčených smrčin. Celkové počty smrkových semenáčků mírně klesaly ve všech typech ploch především v důsledku přirozeného úbytku nejmladších semenáčků pocházejících ze semenných let v 90. letech. Podíl semenáčků listnáčů se zvýšil z původních 0,7 % ve všech typech ploch v roce 1997 na téměř 5 % v odumřelých porostech, 4 % v podmáčených porostech a 10 % na pasekách v roce Zmlazení v mikrostanovištích Preference určitých mikrostanovišť byla prokázána pouze v případě smrkových semenáčků. Na začátku sledování byla většina semenáčků nacházena ve třech typech mikrostanovišť: ve smrkovém opadu, mrtvém dřevě a mechorostech. V podmáčených smrčinách a zvláště na pasekách velice rychle poklesly počty semenáčků v opadu, takže již v roce 2000 rostla většina semenáčků na mrtvém dřevě. Nicméně, pod odumřelým porostem bylo nalezeno i na konci sledování nejvíce semenáčků ve smrkovém opadu. Ten se zde jeví jako nejpříznivější mikrostanoviště i po přepočtu množství semenáčků na jednotku plochy mikrostanoviště 268
5 (Obr. 3). Mechorosty byly dalším příznivým mikrostanovištěm, v bylinné vegetaci (Vaccinium myrtillus, Deschampsia flexuosa, Calamagrostis villosa) rostlo podstatně méně semenáčků. Jejich počty se zde ale zvyšovaly tím, jak původní mikrostanoviště (opad, mechorosty) byly postupně nahrazovány bylinnou vegetací. ZÁVĚR Regenerační procesy probíhají v odumřelých porostech velice úspěšně. Počty smrkových semenáčků byly sice dostatečné i na pasekách, ale věkové i výškové složení zmlazení bylo oproti odumřelému porostu redukováno. I vzhledem k růstu v pro smrk nepřirozených podmínkách lze na holině očekávat vznik spíše jednotvárného porostu. Nově se objevující bukové semenáčky pod odumřelým porostem, i když ještě zatím ve velice nízkých počtech, naznačují schopnost lesů se samovolně transformovat bez lidských zásahů. Jednotvárné smrkové porosty s nedostatkem mrtvé dřevní hmoty se působením kůrovce začínají měnit ve více otevřené porosty se vzrůstajícím podílem původních listnáčů jeřábu a buku. Kůrovec zde působí jako přirozený prostředek obnovy přírodního charakteru smrkových lesů změněných lidskou činností v minulosti a v žádném případě by jeho činnost v 1. zónách národního parku neměla být potlačována. LITERATURA BARBOSA P. & WAGNER M.R., 1989: Introduction to Forest and Shade Tree Insects. Academic Press. BERRYMAN A.A., 1986: Forest Insects Principles and Practice of Population Management. Plenum Press, New York. BIBELRIETHER H., 1991: Das größte Naturwaldreservat Mitteleuropas. Nationalpark, 71: BIBELRIETHER H., RALL H., STRUNZ H., SCHOPF R., KÖHLER U., JEHL H. & SCHERZINGER W., 1995: 25 Jahre auf dem Weg zum Naturwald. Berichte über die wissenschaftliche Beobachtung der Waldentwicklung. Nationalparkverwaltung Bayerischer Wald, Passau, 190 pp. BROEKMEYER M.E.A. & VOS W., 1993: Forest reserves in Europe: a review. In: European Forest Reserves, BRO- EKMEYER M.E.A. et al. (eds) Proceedings of the European Forest Reserves Workshop, 6 8 May 1992, Wageningen, The Netherlands, pp BÜCKING W., 1997: Naturwald, Naturwaldreservate, Wildnis in Deutschland und Europa. Forst und Holz, 18(52): HULLEN M. VON, HÜSING F., KRÜGER R. & MEDERAKE R., 1994: Waldbehandlung im Nationalpark Harz Waldbauliche Maßnahmenplanung im Rahmen der Forsteinrichtung für diesen Nationalpark. Forst und Holz, 19(49): KIENER H., 1990: Neuer Wald nach Windwürfen und Borkenkäferbefall. Nationalpark, 68: STRUNZ H., 1994: Sägen und bekämpfen oder einfach zusehen? Wie man mit Borkenkäferbekämpfung den Böhmerwald ruiniert. Nationalpark, 82: posl 269
Vliv managementu na obnovu šumavských lesů
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 270 274 Srní 4. 7. října 2004 Vliv managementu na obnovu šumavských lesů Impact of management on forests regeneration in the Bohemian Forest Ivona Matějková* & Magda
VíceSLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM
SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova
VíceBezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les
TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:
EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceProč chránit ekosystémy horských smrčin?
Proč chránit ekosystémy horských smrčin? Jaroslav Vrba a kol. Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Biologické centrum AV ČR, v.v.i Protože jsou jedinečné! Zelená střecha,
VíceSoubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 12 v gradientu hory Plechý
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceSoubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.
Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceVýsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava
Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava výsledky roku 2012 v kontextu let minulých tisková konference 19.2.2013 letecké snímkování celého NP probíhá každoročně od roku 2006, (dříve
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceKteré poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška
Které poznatky z výzkumu přirozených lesů můžeme použít v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceStav a vývoj přirozené obnovy před a jeden rok po odumření stromového patra v horském smrkovém lese na Trojmezné v Národním parku Šumava
Silva Gabreta vol. 17 (1) p. 37 54 Vimperk, 2011 Stav a vývoj přirozené obnovy před a jeden rok po odumření stromového patra v horském smrkovém lese na Trojmezné v Národním parku Šumava The state and development
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceÚvod k lesním ekosystémům
Úvod k lesním ekosystémům Lesní ekosystémy jsou nejdůležitějšími klimaxovými ekosystémy pro oblast střední Evropy, která leží v zóně temperátního širokolistého lesa. Této zóně se vymykají malé plochy jehličnatého
VícePřestavba lesa v Národním parku Schwarzwald
Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Jörg Ziegler Nationalpark Schwarzwald Der Schwarzwald Tradiční krajina s mnoha tradicemi a klišé Der Schwarzwald Rýnský zlom Der Schwarzwald pásovité uspořádání
VíceNárodní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost. Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Národní park Šumava a lýkožrout smrkový historie, současnost a budoucnost Petr ZAHRADNÍK Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Velkoplošná chráněná území Ptačí oblasti Území NATURA
VícePRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava
PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava 7. října 1970 VYHLÁŠENÍ NPBL Ať NP Bavorský les zachová tuto
VícePéče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno
Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit
VícePříspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz
Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)
VíceIng. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV
Představení projektu, příklady pěstebních opatřeních hodnocených v rámci projektu Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního
VíceSoubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava
Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceVyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava
Vyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava Iva Ulbrichová, Jiří Remeš, Václav Štícha Úvod Přirozená obnova, její věková, druhová a výšková struktura, stejně tak i růst a vývoj nárostů v místech prvních,
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceVliv horizontálního korunového zápoje na zmlazení dřevin ve smrkovém horském lese v 1. zóně Trojmezná, NP Šumava
Srní 4. 5. 10. 2007 Vliv horizontálního korunového zápoje na zmlazení dřevin ve smrkovém horském lese v 1. zóně Trojmezná, NP Šumava Influence of canopy closure on regeneration of tree species in the mountain
VícePředstavení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.
Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích. Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.) Katalog pěstebních opatření
VíceSoubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR
Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování
VíceZelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody
Zelený Mordor Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Příroda se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme ji hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let.
VíceVývoj lesního ekosystému v oblasti Trojmezí (Šumava) Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4
Vývoj lesního ekosystému v oblasti Trojmezí (Šumava) Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Na začátku devadesátých let byla založena na lesní správě Stožec plocha T (Trojmezí). Na počátku
VícePosouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava
Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Zájmové území zabírá oddělení 44 a 45 v lesním hospodářském celku Modrava v centru
VíceKoncepty dynamiky přirozených lesů temperátní zóny Evropy
Koncepty dynamiky přirozených lesů temperátní zóny Evropy Tomáš Vrška Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 SCHÉMA PŘEDNÁŠKY A
Víceochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa managementu lesních rezervací
ZASAHOVAT nebo NEZASAHOVAT? Lesy zvláštního určení s prioritou Jak dospět ke klíčovému rozhodnutí při managementu lesních rezervací ochrany přírody Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa & MENDELU,
VíceTabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.
Název stavby: GSM-R Kolín Havlíčkův Brod Křižanov - Brno Příloha č.7 PS 715 Trubky HDPE v úseku žst.křížanov - Březské Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace KOZLOV U KŘIŽANOVA KO-1 Salix
VíceSoubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.D., Doc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Ing. Radek Bae, Ph.D.
VíceObnova lesa na Šumavě na pozadí acidifikace ekosystémů
Obnova lesa na Šumavě na pozadí acidifikace ekosystémů Presentováno na semináři Lesník 21. století, 23.3.2017, Kašperské Hory Obnova lesa po acidifikaci, Lesník 21. století Martin Starý, Pavel Hubený Správa
VíceVÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA
IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA Emil Cienciala, Vladimír Zatloukal, Radek Russ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
VíceDevelopment of the spruce natural regeneration on mountain sites in the Šumava Mts.
JOURNAL OF FOREST SCIENCE, 52, 2006 (10): 446 456 Development of the spruce natural regeneration on mountain sites in the Šumava Mts. I. Ulbrichová, J. Remeš, D. Zahradník Faculty of Forestry and Environment,
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VíceVliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,
VíceProblematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,
Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší
VíceSoubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku
Soubor map - Porostní charakteristiky horských smrin na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku Autoi: Ing. Pavel Janda, Ph.., oc., Ing. Miroslav Svoboda, Ph.., Ing. Radek Bae, Ph.. Tento
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
VíceKantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN
KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR
VíceSoubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V.
Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V. Štícha Mapa struktury porostu na TVP 1 v NPR Velká Pleš v CHKO Křivoklátsko
VíceZelený Mordor. Kam kráčí Národní park Šumava
Zelený Mordor Kam kráčí Národní park Šumava Přírodní společenstva se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme je hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? A odkdy? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let. Malou
VíceT1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko
T - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko JPRL výměra 9 8,60 BR, BO, MD 89 2,0 45SM SM N Při výchovných zásazích podpora listnáčů SM mlaziny a tyčkoviny, příměs
VíceZlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice
Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice k.ú. Boršice u Blatnice Vypracoval: Obsah: Ing. Petr Kvapil Textová část Položkový rozpočet s krycím listem Výkaz výměr Zákres do map Fotodokumentace
VíceVliv mikrostanoviště a horního stromového patra na stav přirozené obnovy v horském smrkovém lese na Trojmezné
Silva Gabreta vol. 15 (1) p. 67 84 Vimperk, 2009 Vliv mikrostanoviště a horního stromového patra na stav přirozené obnovy v horském smrkovém lese na Trojmezné Effect of microsite and upper tree layer on
VíceSmrkobukové výzkumné plochy Nad Benzinou 1 a 2 po 25 letech
ŠPULÁK O., JURÁSEK A. & VACEK S. 2007: Smrkobukové výzkumné plochy Nad Benzinou 1 a 2 po 25 letech. Opera Corcontica, 44: 471 476. Smrkobukové výzkumné plochy Nad Benzinou 1 a 2 po 25 letech Beech with
VíceHistorická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,
Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze, svobodam@fld.czu.cz Obsah prezentace A. Disturbance efekt na dynamiku lesa B. Horské lesy a lesy
Vícepod 400 m n.m. < 400 m AMSL ha (α = 0.1) % 705 241 (690 255 720 226) 21.7 1 648 503 (1 631 259 1 665 748) 41.2
. Rozloha agregovaných typů pokryvu "les" a "přírodě blízké prvky (mimo les)" podle výškových pásem Area of land categories broken down by altitude zone Územní kategorie Land category les - porostní půda
VíceProtokol inventarizace dřevin "1106 GŘC - areál Olomouc - Povel"
parc.č. 471/1 x plocha 1 Acer campestre javor babyka 9,12,15 3,4,5 2m2 4,0 3-kmen, mladý stromek 2 Rosa canina růže šípková 6m2 4,0 keř 3 Sambucus nigra bez černý 8m2 3,5 keř 4 Sambucus nigra bez černý
Více1 ÚVOD. Zbyněk Šafránek 73 ABSTRAKT:
OVĚŘENÍ PŘESNOSTI VÝBĚROVÝCH METOD POUŽITÝCH PŘI HODNOCENÍ ŠKOD ZVĚŘÍ OKUSEM VERIFYING OF THE ACCURACY OF SELECTION METHODS USED FOR THE EVALUATION OF BROWSING DAMAGES CAUSED BY GAME ABSTRAKT: Zbyněk Šafránek
VíceDůkazy prokazující ohrožení a poškození funkcí lesa jako složky životního prostředí v lesích NP Šumava (publikováno 31.
Česká inspekce životního prostředí Ing. Erik Geuss Na Břehu 267 190 00 Praha 9 Věc: Podnět ve věci ohrožení a poškození životního prostředí v Národním parku Šumava a žádost o informace. V Plzni dne 5.
VíceKVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH
KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH QVANTIFICATION OF A NUTRIENT CONTENT IN YOUNG CARPATHIAN BIRCH STANDS AND THE DISTRIBUTION
VíceBalcar V., Kacálek D.: K vývoji bukových výsadeb při přeměnách smrkových monokultur... ABSTRAKT
K VÝVOJI BUKOVÝCH VÝSADEB PŘI PŘEMĚNÁCH SMRKOVÝCH MONOKULTUR V JIZERSKÝCH HORÁCH PERFORMANCE OF EUROPEAN BEECH PLANTATIONS USED FOR SPRUCE MONOCULTURES CONVERSIONS IN THE JIZERSKÉ HORY MTS. VRATISLAV BALCAR,
Víceobsah / table of content
obsah / table of content Předmluva / Foreword................................................. Jaromír Vašíček Claude Vidal Obsah / Table of content............................................... 1. Historické
VíceOBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE
OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE Zdeněk Vícha Abstrakt Pěstování topolů má u LZ Židlochovice dlouhodobou tradici. První zmínky o pěstování topolů na Židlochovicku pocházejí z r. 1818.
VíceManagement of habitats and species
Management of habitats and species based on the Transboundary cooperation in Šumava/Bavarian Forest from a local perspective Martin Starý Šumava NP One of the largest crossborder protected areas in Europe
VíceSoubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)
Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného
VíceManagement bi odiversity v Krkono ích a na umav (2006-2011) (www.infodatasys.cz/bi odivkrsu) Limitující faktory a omezení biologického zotavování z
Jak reaguje biodiversita ita umavy na r zný management v horských lesích Karel Mat jka IDS Praha www.infodatasys.cz Seminá Mezinárodní rok biodiverzity a ochrana p írody na umav, 20.5.2010 Presentovány
VíceZhodnocení napadení individuálního stromu a v okolí stromu navnazeného feromonem
Zhodnocení napadení individuálního stromu a v okolí stromu navnazeného feromonem Metodika hodnocení regionální početnosti kůrovců je zacílena k jednoduchému zjištění aktuálního ohrožení lesních porostů.
VícePříloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů
Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů 1 ochranný (zvláštního určení) 0 1X, 3J 0X BO 7-9 DBZ+2 BK 0-2 HB 0+ LP+ BR 0-1 BRK 0+ MK 0+ KR 1X DBZ 6 DBP 2 HB 1 BRK 1 MK BB KR 3J
VíceVliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 84 88 Srní 4. 7. října 2004 Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy Influence of vegetation cover on water and thermal regime
VíceChráněná území. Handrij Härtel, Albertov 13.IX.2016
Chráněná území Handrij Härtel, Albertov 13.IX.2016 3 úrovně globální evropská (EU) národní První chráněná území na světě: 4 území s horkými prameny v Arkansas/USA (1832): Hot Springs National Park Nejstarší
VíceTĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ
VíceLesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh
Lesnická fytocenologie a typologie HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem
VíceKurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních
VíceZimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012
Bulletin VYDRA, 15: 29-38 (2012) Sekce: Odborné články Zimní sčítání vydry říční ve vybraných oblastech České republiky v letech 2008-2012 Winter census of Eurasian otter (Lutra lutra L.) in selected areas
VíceRŮST BŘÍZY V OBLASTI KRUŠNÝCH HOR PODLE ÚDAJŮ LHP GROWTH OF BIRCH (BETULA PENDULA, B. CARPATICA AND B. PUBESCENS)
RŮST BŘÍZY V OBLASTI KRUŠNÝCH HOR PODLE ÚDAJŮ LHP GROWTH OF BIRCH (BETULA PENDULA, B. CARPATICA AND B. PUBESCENS) IN THE REGION OF THE KRUŠNÉ HORY MTS. ON DATABASE OF FOREST MANAGEMENT PLANS KAREL MATĚJKA
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí
VíceStejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT
VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT
VíceRevitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY
Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo
VíceSTRUKTURA A VÝVOJ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH SMÍŠENÝCH POROSTŮ NA MODELOVÝCH VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH V ZÁPADNÍCH KRKONOŠÍCH
STRUKTURA A VÝVOJ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH SMÍŠENÝCH POROSTŮ NA MODELOVÝCH VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH V ZÁPADNÍCH KRKONOŠÍCH Stanislav Vacek Jaroslav Simon Tomáš Minx Vilém Podrázský Radek Šolc Abstrakt Vacek, S., Simon,
VíceZkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?
Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody? Karel Matějka IDS, Praha 23. 4. 2015 Na úvod: základním pojmem je struktura
VíceLes ve druhé zóně v oblasti Trojmezné není hospodářskou smrčinou: změní se management dříve než vznikne rozsáhlá asanovaná plocha?
Silva Gabreta vol. 13 (2) p. 171 187 Vimperk, 2007 Les ve druhé zóně v oblasti Trojmezné není hospodářskou smrčinou: změní se management dříve než vznikne rozsáhlá asanovaná plocha? The origin of the forest
VíceVýsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2001
VÝZKUMNÝ ÚSTAV LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A MYSLIVOSTI SE PODÍLEL SPOLU S LESY ČESKÉ REPUBLIKY S.P., HRADEC KRÁLOVÉ, AGENTURA PROJEKTŮ OBNOVY LESA TEPLICE, LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA, MZLU BRNO, LESNICKÁ FAKULTA,
VíceBiologické disturbance. Pavel Šamonil
Biologické disturbance Pavel Šamonil Gradace lýkožrouta smrkového v hospodářských lesích ČR Polsko Národní park Šumava Zachování NP Posláním NP je ochrana samovolných procesů Zachování stávajícího rozsahu
VíceMEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE
Informační zpravodaj č. 40, 2011 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement) Polopřirozené travní porosty zdroj pro zlepšení biodiverzity ERDF, OPNS
VíceSTRUKTURA A VÝVOJ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH SMRKOVÝCH POROSTŮ NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAVA
STRUKTURA A VÝVOJ PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH SMRKOVÝCH POROSTŮ NA VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAVA Stanislav Vacek Jaroslav Simon Tomáš Minx Vilém Podrázský Radek Šolc Abstrakt Vacek, S., Simon, J., Minx,
VíceKeywords: classification, clear-cut, disturbance, dynamics, Fagus sylvatica, forest altitudinal zone, Picea abies
Lesy výškového transektu na Plechém (Šumava) po deseti letech Forests along the altitudinal gradient on slope of Plechý Mt. (Bohemian Forest) after ten years Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143
VíceSTRUKTURA A VÝVOJ LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ NA TRVALÝCH VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH V NP ŠUMAVA
STRUKTURA A VÝVOJ LESNÍCH EKOSYSTÉMŮ NA TRVALÝCH VÝZKUMNÝCH PLOCHÁCH V NP ŠUMAVA Stanislav Vacek Jaroslav Simon Tomáš Minx Abstrakt Vacek, S., Simon, J., Minx, T.: Struktura a vývoj lesních ekosystémů
VíceÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 442-447 ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Filip
VícePříčiny současné kůrovcové kalamity, ekologické katastrofy v lesích ČR
Příčiny současné kůrovcové kalamity, ekologické katastrofy v lesích ČR I. Jednou z prvotních příčin současné kůrovcové kalamity v lesích ČR (ekologické katastrofy) bylo vyhlášení a rozšiřování bezzásahových
VíceSAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ?
SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA KOLIK a PROČ? Tomáš Vrška, Libor Hort, Dušan Adam VÚKOZ, v.v.i. oddělení ekologie lesa Brno Samovolný vývoj lesa -vědomé zřeknutí se aktivních intervencí člověka do vývoje lesa zejména
VíceBučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny
Vícepod 400 m n.m. < 400 m AMSL ha (α = 0.1) % ( ) ( ) 40.9
. Rozloha agregovaných typů pokryvu "les" a "přírodě blízké prvky (mimo les)" podle výškových pásem Area of land categories broken down by altitude zone Kategorie pozemku Landuse category les - porostní
VíceZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA
ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A PÉČE O LESNÍ REZERVACE UHERSKOHRADIŠŤSKA EVALUATION OF PRESENT STATE AND MANEGEMENT OF FOREST PROTECTED AREAS OF UHERSKOHRADIŠŤSKO Kateřina Rebrošová, Jiří Schneider ABSTRAKT
VíceRešerše k problematice obnovy horských lesů I. Kupka, I. Ulbrichová, J. Remeš
Rešerše k problematice obnovy horských lesů I. Kupka, I. Ulbrichová, J. Remeš Rozbor problematicky obnovy lesa Úspěšná obnova lesních porostů je jednou z nejdůležitějších podmínek další existence lesů
VíceObnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava
AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 119 123 Srní 2. 4. dubna 2001 Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava Vilém Podrázský & Iva Ulbrichová Lesnická
VíceZákladní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle
Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR
VíceKůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení
Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Správa NP a CHKO Šumava OBSAH PREZENTACE Základní
VíceSekundární sukcese smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.) v oblasti Medvědí hory (I. zóna NP Šumava Modravské slatě) 1
Sekundární sukcese smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karst.) v oblasti Medvědí hory (I. zóna NP Šumava Modravské slatě) 1 Jan Bednařík Abstract This work focuses on the structure and development of the
VíceVybraná ustanovení lesního zákona a vyhlášky ve vztahu k ochraně lesa
Vybraná ustanovení lesního zákona a vyhlášky ve vztahu k ochraně lesa Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Vymezení některých
Více