Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy"

Transkript

1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str Srní října 2004 Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy Influence of vegetation cover on water and thermal regime of three watersheds in the Bohemian Forest Miroslav Tesař 1, *, Miloslav Šír 1 & Eva Zelenková 2 1 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, CZ Praha 6, Česká republika 2 Správa NP a CHKO Šumava, 1. Máje 260, CZ Vimperk, Česká republika Abstract The air temperature (5 and 200 cm above the soil surface), the soil temperature (15 and 60 cm below the soil surface), precipitation and runoff are continuously measured on three stands differing in the vegetation cover: (1) the clearing covered by herbs, (2) the mature spruce forest, and (3) dead spruce forest with a herb undergrowth. Conclusions were obtained by the interpretation of measured data: (1) The heat regime of the stand covered by the dead forest is less stabilised compared to the stands cover by clearing or mature forest. (2) The heat regime of stands covered by mature forest and by herbs are comparable stabilised. (3) The water regime of all stands is comparable stabilised. (4) The plant transpiration in all stands was not reduced by the lack of soil water. Key words: runoff hydrology, water regime, thermal regime, plant transpiration ÚVOD Na třech šumavských povodích, krytých odlišným porostem (zdravý dospělý smrkový les, holina porostlá bylinami a mrtvý les s bylinným podrostem), se zkoumá vliv druhového složení vegetace na vodní a teplotní režim. Povodí se nacházejí v chladném klimatickém pásmu, kde srážky ve vegetační sezóně výrazně překračují potřebu vody na transpiraci rostlin. V případech kalamitního odlesnění Krušných hor, Jizerských hor a Krkonoš se ukázalo, že odlesnění nezpůsobí výrazný nárůst odtoku ani vzestup kulminačních průtoků. Důvodem je fakt, že na odlesněných plochách téměř okamžitě narostou náhradní porosty, které půdu plně zakryjí. V důsledku toho je transpirace původního stromového porostu nahrazena stejně mohutnou transpirací náhradních porostů. Proto se téměř nezmění vodní režim půd a celé krajiny. Stejným způsobem lze vysvětlit, proč radikální porostová záměna (smrk místo buku) neměla jednoznačně identifikovatelný dopad na srážko-odtokový vztah v experimentálních povodích v Beskydech (CHLEBEK & JAŘABÁČ 1988, 1994). Tento článek referuje o experimentu, jehož cílem je získat takové údaje, aby bylo možné zodpovědět klíčové otázky: (1) Je mikroklima mrtvého lesa s bylinným podrostem vyrovnanější než mikroklima holiny s bylinným podrostem? (2) Má mrtvý les s bylinným podrostem vyrovnanější odtokový režim než holina s bylinným porostem? (3) Má zdravý les nejvyrovnanější mikroklima a současně odtokový režim? 84

2 EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ Trojice malých experimentálních povodí leží ve vrcholovém pásmu Šumavy. Nacházejí se v téměř shodných přírodních podmínkách, přičemž se navzájem výrazně odlišují jen typem porostu (Tab. 1). Půdní pokryv je tvořen hnědou půdou kyselou na pararule. Jedná se o studenou klimatickou oblast. V každém experimentálním povodí je umístěno měřící stanoviště, kde se měří teplota vzduchu ve výšce 5 cm a 200 cm nad povrchem půdy, teplota půdy v hloubce 15 cm a 60 cm, tenzometrické tlaky půdní vody a zásoba půdní vody ve všech genetických půdních horizontech a srážky. V závěrovém profilu každého povodí se měří průtoky. Měření je plně automatické. Povodí Kout je kryto mrtvým lesem horskou třtinovou smrčinou. Ve stromovém patru převažuje smrk (Picea abies) s příměsí jeřábu (Sorbus aucuparia) po kůrovcové invazi jsou staré smrky suché, v současné době již značně prolámané, s přirozeným zmlazením, případně dosadbou smrku a jeřábu. V podrostu dominuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a borůvka (Vaccinium myrtillus), místy bika lesní (Luzula sylvatica). Výška bylinného patra je asi 40 cm. Stromy v mrtvém lese mění jak svoji výšku lámou se, tak hustotu padají. Lze uvažoval výšku 5 10 m (užší rozmezí 6 8 m) a hustotu ks.ha 1 (asi 250 ks.ha 1 ). Povodí Doupě je holina původně horská třtinová smrčina. Stromové patro nyní prakticky chybí, zčásti se projevuje přirozené zmlazení, zčásti dosadba smrku a jeřábu. V bylinném patru převažuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), častá je borůvka (Vaccinium myrtillus), ale i dřípatka horská (Soldanella montana) nebo maliník (Rubus idaeus). Výška bylinného patra činí asi 30 cm. Na povodí Stolec je zdravý smrkový les acidofilní bučina. Ve stromovém patru (stáří porostů je převážně nad 140 let, asi s 20 % podílem porostů do 40 let) je významný podíl smrku (Picea abies) a buku (Fagus sylvatica), ojediněle se vyskytuje jedle (Abies alba). V bylinném patře je významná třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), borůvka (Vaccinium myrtillus), místy věsenka nachová (Prenathes purpurea) nebo kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). Bylinné patro má výšku asi 10 cm, vyjímečně 20 cm. Stromový porost stáří nad 140 let má výšku asi 29 m a mlazina do 40 let je vysoká asi 6 10 m. Tabulka 1. Charakteristiky experimentálních povodí. Table 1. Characteristics of experimental catchments. povodí Kout Doupě Stolec vegetační kryt mrtvý les holina s podrostem zdravý les stáří původního lesa (let) stáří nových porostů (let) není plocha povodí (km 2 ) 0,1 0,17 0,07 nadmořská výška (m n.m.) expozice severní severní severní srážkový úhrn za červen až září (mm) 361,1 342,4 322,4 odtoková výška za červen až září (mm) 25,6 40,9 28,1 odtokový koeficient (%) 7,1 11,9 8,7 Poznámka: Údaje o srážkách a odtocích jsou průměrem za sezóny 1999 a Odtoková výška značí proteklé množství uzávěrovým profilem povodí za dané období dělené plochou povodí. Odtokový koeficient je poměr srážkového úhrnu a odtokové výšky vyjádřený v procentech. 85

3 Všechny vegetační kryty jsou plně zapojené, takže kompletně zakrývají povrch povodí. Na všech povodích je dostatečná zásoba půdní vody po celou vegetační sezónu, takže transpirace není limitována nedostatkem vody. VÝSLEDKY Transpirace je rostlinou regulovaný výpar vody z listů nebo jehlic. Jedním z pohledů na transpiraci je názor, že jejím účelem je zabránit přehřátí rostliny nad optimální teplotu, kdy produkce fytomasy dosahuje maxima (DEKKER et al. 2000). V tomto pojetí se transpirace zapíná jen v případě, kdy rostlině toto přehřátí hrozí vlivem tepla z okolí z pohlcené sluneční radiace a/nebo z teplého vzduchu. Dojde-li k poklesu teploty rostliny spotřebou tepla na výpar a/nebo vyzářením tepla do chladnějšího vzduchu, transpirace se vypne. Jedná se tedy o regulaci s negativní zpětnou vazbou. Pro ní je charakteristické, že regulace udržuje maximální teplotu rostliny tak, že kolísá v úzkém rozmezí okolo optimální hodnoty. V chladném horském a podhorském klimatu je při oslunění optimální teplota rostlin udržována transpirací tak, aby nepřekročila asi 25 ºC ve střední hodnotě, přičemž kolísá v intervalu asi ºC (ŠÍR et al. 2003). Obr. 1 ukazuje zahřívání vzduchu v 5 cm nad zemí ve dnech 15. a 16. srpna Příkon sluneční radiace spolu s teplotou vzduchu nezpůsobil zahřátí rostlin nad 25 ºC, takže transpirační chlazení se nezapnulo. Nárůst teploty vzduchu je proto výsledkem nechlazeného ohřívání v důsledku pohlceného slunečního záření. Polední teplota dne v mrtvém lese překonává o asi 2 ºC teplotu na pasece a o asi 9 ºC teplotu v lese. Nízká teplota v lese je vysvětlitelná tím, že sluneční teplo ohřívá převážně koruny stromů ve velké výšce nad terénem. Z nich vyzařující teplo je výrazně utlumeno při průniku k zemi vzdálené 29 m, takže teplota u země je výrazně nižší. Na holině a na pasece je však ohřívaný povrch bylinného porostu vzdálen od půdního povrchu jen asi cm. Z něho vyzařující teplo je při průniku k zemi výrazně méně utlumeno, proto je teplota vzduchu v 5 cm nad zemí vyšší než teplota v lese. Obr. 2 ukazuje průběh teploty vzduchu ve dnech 19. a 20. srpna V těchto dnech je transpirační chlazení v chodu, denní úhrn transpirace činí asi 4 5 mm. Polední teplota v mrtvém lese dosahuje extrémních hodnot nad 30 ºC. Naproti tomu polední teplota na holině kolísá v rozmezí ºC, což je interval teplot, který svědčí o plné funkci transpirač- Obr. 1. Průběh teploty vzduchu v 5 cm nad zemí ve dnech 15. a 16. srpna ML mrtvý les, HOL holina, LES dospělý les. Fig. 1. Time course of the air temperature in the high of 5 cm above the soil surface, 15 Aug 16 Aug ML dead forest, HOL clearing, LES mature forest. 86

4 Obr. 2. Průběh teploty vzduchu v 5 cm nad zemí ve dnech 19. a 20. srpna ML mrtvý les, HOL holina, LES dospělý les. Fig. 2. Time course of the air temperature in the high of 5 cm above the soil surface, 19 Aug 20 Aug ML dead forest, HOL clearing, LES mature forest. ního chlazení. V lese dosahuje polední teplota asi 22 ºC. Důvodem není vyšší transpirace, ale jako je tomu v předchozím případě na Obr. 1, větší útlum v důsledku velké vzdálenosti povrchu půdy od zahřívaného (a chlazeného) povrchu korun stromů. DISKUSE Vodní režim experimentálních povodí dobře charakterizují odtokové koeficienty v Tab. 1. Odtokové koeficienty se navzájem odlišují o 40,3 %, přičemž srážkové úhrny pouze o 10,7 %. Odtokové koeficienty na všech povodích (v řádu 10%) jsou velice malé. Důvodem je velká spotřeba vody na transpiraci v důsledku velkého příkonu tepla z globální radiace. Vzhledem k tomu, že srážky se běžně měří s chybou okolo 10 %, lze pokládat všechna povodí za srážkově shodná. Povodí jsou i jinak až na typ porostu podobná, proto odlišnost odtokových koeficientů lze přičíst zejména odlišnosti vegetačního krytu a hydraulických vlastností půdního povrchu. Poněkud překvapující skutečnost, že zdravý les má vyšší odtokový koeficient než mrtvý les, je vysvětlitelná např. hydrofobií povrchové vrstvy půdy pod jehličnatým opadem. Tuto myšlenku je však nutno prověřit v další etapě měření. Zvýšení odtoků na holině je obvykle přičítáno zmenšené retenční kapacitě poškozeného povrchu půdy a poničeného vegetačního krytu v důsledku pojezdů těžebních mechanismů. Obr. 1 a 2 ukazují extremalizaci chodu teploty (zvětšení denních teplot a zmenšení nočních teplot) v mrtvém lese oproti holině. Zvětšení denních teplot je způsobena tím, že mrtvé netranspirující kmeny se při oslunění ohřívají více než transpirující zeleň bylinného podrostu. Teplo, které z nich následně vyzařuje, způsobuje teplotní špičky v poledních hodinách ve dnech s velkým osluněním. Zmenšení nočních teplot je důsledkem menšího skleníkového efektu atmosféry. Lze jej vysvětlit tím, že mrtvé kmeny zmenšují plochu zelené vegetace, což způsobuje, že celková transpirace je menší. Menší celková transpirace vede k tomu, že v ovzduší je méně vodní páry. V noci to způsobuje větší vyzáření tepla z povrchu, což se projevuje poklesem nočních teplot. ZÁVĚR Experimentální materiál dovoluje s velkou jistotou odpovědět na otázky položené v úvodu: (1) Holina má vyrovnanější teplotní režim než mrtvý les. V porostu ve výšce 5 cm je mrtvý 87

5 les výrazně méně teplotně stabilizován než holina. (2) Mrtvý les má vyrovnanější odtokový režim než holina. Avšak vzájemný rozdíl, měřeno odtokovým koeficientem, je nevýrazný. (3) Mrtvý les má dokonce vyrovnanější odtokový režim než zdravý les, ale rozdíl není podstatný. Teplotní režim lesa je podle očekávání ze všech variant porostu nejvyrovnanější. Tím je zdůvodněno, proč plošně malé holiny a mrtvé lesy nemění vodní a teplotní režim krajiny v chladném klimatu, pokud jsou plně porostlé transpirující vegetací. Občasné selhávání chlazení v mrtvých lesích je z hydrologického hlediska nevýrazné, je-li jejich plocha malá. Nevznikají extrémní odtoky, protože dostatečná transpirace prázdní půdní nádrž, která je následně schopna zachytit srážku o úhrnu až několik desítek milimetrů. Ani se nevyvolávají extrémní místní srážky, neboť dostatečné transpirační chlazení zabraňuje vzniku teplotní nerovnováhy mezi lesem a bezlesím, která by je mohla způsobit. Plošně velké mrtvé lesy však mohou být hydrologicky nebezpečné, neboť extremalizace teplot na nich nebude tlumena plně transpirujícím okolím. Potvrdila se zkušenost získaná na jiných experimentálních povodích: Je-li v půdě dostatek vody pro transpiraci a je-li povrch pokryt transpirující zelení, pak se vodní a teplotní režim krajiny nemění v důsledku proměny druhového složení vegetačního krytu (ELIÁŠ et al. 2002, CHLEBEK & JAŘABÁČ 1988, 1994). Všechna tvrzení se týkají chladného klimatu a teplého období roku, kdy transpirace rostlin výrazně spoluurčuje klimatické a odtokové poměry. Poděkování. Práce vznikla za finanční podpory AVČR (projekt v Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje č. IBS , projekt v Programu rozvoje badatelského výzkumu č. KSK a Výzkumný záměr č. AV0Z ). LITERATURA DEKKER S.C., BOUTEN W. & VERSTRATEN J.M., 2000: Modelling forest transpiration from different perspectives. Hydrological Processes, 14: ELIÁŠ V., TESAŘ M., ŠÍR M. & SYROVÁTKA O., 2002: Stabilita a extremalizace hydrologického cyklu pramenných oblastí [Stability and extremalization of hydrologic cycle in head water areas]. In: Povodně: prognózy, vodní toky a krajina, PATERA A. (ed.) Fakulta stavební ČVUT v Praze a Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Praha, pp (in Czech). CHLEBEK A. & JAŘABÁČ M., 1988: Důsledky porostních obnov na odtok vody z beskydských experimentálních povodí [Consequences of the forest renewal on the runoff from the experimental catchments in the Beskydy Mts.]. Zprávy lesnického výzkumu, 4: 7 12 (in Czech). CHLEBEK A. & JAŘABÁČ M., 1994: 40 let trvání lesnicko-hydrologického výzkumu v Beskydech [40 years of forestry-hydrology research in the Beskydy Mts.]. Vodní hospodářství, 9: (in Czech). ŠÍR M., TESAŘ M., LICHNER Ľ. & SYROVÁTKA O., 2003: Autoregulace hydrologického cyklu [Self-control of hydrological cycle]. In: Functions of energy and water balances in bioclimatological systems, ŠIŠKA B. et al. (eds) Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, CDROM (in Czech). posl 88

Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991

Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 74 78 Srní 4. 7. října 2004 Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991 Climatic anomaly 1992 1996 in the

Více

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

VLIV VEGETAČNÍHO POROSTU A JEHO ZMĚN NA VODNÍ REŽIM PŮD V PRAMENNÝCH OBLASTECH KRKONOŠ

VLIV VEGETAČNÍHO POROSTU A JEHO ZMĚN NA VODNÍ REŽIM PŮD V PRAMENNÝCH OBLASTECH KRKONOŠ TESAŘ M., ŠÍR M. & DVOŘÁK I. J. 2004: Vliv vegetačního porostu a jeho změn na vodní režim půd v pramenných oblastech Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické

Více

Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny

Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. Srní. 7. října Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny Influence of forest ecosystems on hydric regime of landscape František Křovák, *, Eva Pánková & František

Více

Testování retenční schopnosti půdy

Testování retenční schopnosti půdy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 63 67 Srní 4. 7. října 2004 Testování retenční schopnosti půdy Testing of the soil water retention capacity Ľubomír Lichner 1, Miloslav Šír 2, * & Miroslav Tesař 2

Více

Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí

Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 56 62 Srní 4. 7. října 2004 Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí Runoff formation in a small mountaineous watershed Tomáš Bayer 1, Miroslav Tesař 2 & Miloslav

Více

AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU SELF-CONTROL OF HYDROLOGICAL CYCLE Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2, Oldřich Syrovátka 3

AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU SELF-CONTROL OF HYDROLOGICAL CYCLE Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2, Oldřich Syrovátka 3 AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU SELF-CONTROL OF HYDROLOGICAL CYCLE Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2, Oldřich Syrovátka 3 1 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Praha; 2 Ústav hydrológie SAV,

Více

Vývoj lesního ekosystému v oblasti Trojmezí (Šumava) Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4

Vývoj lesního ekosystému v oblasti Trojmezí (Šumava) Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Vývoj lesního ekosystému v oblasti Trojmezí (Šumava) Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Na začátku devadesátých let byla založena na lesní správě Stožec plocha T (Trojmezí). Na počátku

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005

Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005 Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005 Program Geosféra - SB evidenční označení programu: VaV/1D/1/29/04 název projektu: Biogeochemické cykly ekologicky významných

Více

Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí

Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí 110 stavební obzor 5 6/2014 Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí Tomáš ČERNÝ Ing. Michal DOHNAL, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta stavební Ing. Miroslav TESAŘ, CSc. AV ČR Ústav pro

Více

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách

Více

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních

Více

Diagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození

Diagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození Diagnostika poškození lesních dřevin Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození ICP - Forest Lesprojekt 15 Picea abies defoliace smrk 10 % 30 % 15 % 40 % defoliace smrk

Více

Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny

Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Pozn.: Do smrčin a subalpinských křovin v přírodě zasahují i dřeviny nižších poloh, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny dřeviny, které ve

Více

HYDROLOGIE MALÉHO POVODÍ 2014

HYDROLOGIE MALÉHO POVODÍ 2014 Pozvánka na konferenci s mezinárodní účastí HYDROLOGIE MALÉHO POVODÍ 2014 Pořádající organizace Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.v.i., Praha Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Praha Ústav

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density. INFLUENCE OF TRACTOR AND SEEDING MACHINE WEIGHT AND TIRE PRESSURE ON SOIL CHARACTERISTICS VLIV HMOTNOSTI TRAKTORU A SECÍHO STROJE A TLAKU V PNEUMATIKÁCH NA PŮDNÍ VLASTNOSTI Svoboda M., Červinka J. Department

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Water and energy in airconditioning of planet Earth Jan Pokorný, ENKI,.p.s. Česká republika Česká zemědělská univerzita Praha Voda pre ozdravenie klímy

Více

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage. Vliv nadlimitních koncentrací přízemního ozónu na zdravotní stav asimilačního aparátu lesních dřevin ve východním Krušnohoří a možnosti jeho prognózování. Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ

VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ Relationship between air and soil temperature of different soil types Petr Hora Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Teplota půdy ohřev půdy

Více

Úvod význam vody. Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života.

Úvod význam vody. Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života. Hydrická funkce lesů Úvod význam vody Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života. Hlavní část vody, přibližně 1,360 mil.

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724185617 fax: 541 421 018, 541 421 019 Možné dopady měnícího se

Více

Management bi odiversity v Krkono ích a na umav (2006-2011) (www.infodatasys.cz/bi odivkrsu) Limitující faktory a omezení biologického zotavování z

Management bi odiversity v Krkono ích a na umav (2006-2011) (www.infodatasys.cz/bi odivkrsu) Limitující faktory a omezení biologického zotavování z Jak reaguje biodiversita ita umavy na r zný management v horských lesích Karel Mat jka IDS Praha www.infodatasys.cz Seminá Mezinárodní rok biodiverzity a ochrana p írody na umav, 20.5.2010 Presentovány

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: 27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu Zemní, terénní a arboristické práce v lesoparku Na Sluneční realizované v rámci projektu LESOPARK NA SLUNEČNÍ, CZ.3.22/3.3.01/13.03849 a/ identifikační údaje Název projektu:

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Vliv managementu na obnovu šumavských lesů

Vliv managementu na obnovu šumavských lesů AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 270 274 Srní 4. 7. října 2004 Vliv managementu na obnovu šumavských lesů Impact of management on forests regeneration in the Bohemian Forest Ivona Matějková* & Magda

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2.

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. 2011 International Conference Microclimate and mesoclimate of landscape

Více

KLIMATICKÁ ÚČINNOST POROSTŮ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V KRAJINĚ CLIMATIC EFFICIENCY OF SHORT ROTATION COPPICES IN THE LANDSCAPE

KLIMATICKÁ ÚČINNOST POROSTŮ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V KRAJINĚ CLIMATIC EFFICIENCY OF SHORT ROTATION COPPICES IN THE LANDSCAPE Acta Pruhoniciana 92: 45 49, Průhonice, 2009 KLIMATICKÁ ÚČINNOST POROSTŮ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V KRAJINĚ CLIMATIC EFFICIENCY OF SHORT ROTATION COPPICES IN THE LANDSCAPE Miloslav Šír 1, Jan Weger 2,

Více

Vyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava

Vyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava Vyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava Iva Ulbrichová, Jiří Remeš, Václav Štícha Úvod Přirozená obnova, její věková, druhová a výšková struktura, stejně tak i růst a vývoj nárostů v místech prvních,

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ

VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO POVODÍ KULHAVÝ, Zbyněk, Ing., CSc. SOUKUP, Mojmír, Ing., CSc. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha Žabovřeská 250, PRAHA 5 - Zbraslav VLIV TERMÍNU VÝSKYTU EXTRÉMNÍCH SRÁŽEK NA VÝVOJ ODTOKU ZE ZEMĚDĚLSKÉHO

Více

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz

Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz 48. Odborný seminář pro pracovníky v oblasti ochrany ŽP Jetřichovice duben 2010 Ing. David Ides EPS, s.r.o. V Pastouškách 205, 686 04 Kunovice www.epssro.cz Email: ostrava@epssro.cz Výskyt povodní je třeba

Více

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract

POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,

Více

Pracovní list: řešení

Pracovní list: řešení Prší, prší, jen se leje... Pracovní list: řešení 1. Zahájení celoročního měření srážek a výparu Obr. 1 Různé typy srážkoměrů (1) příklad vlastní výroby (2) domácí jednoduchý (3) školní automatická stanice

Více

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK

TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH VLIV NA SMRK Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed): Seminář Extrémy počasí a podnebí, Brno, 11. března 2004, ISBN 80-86690-12-1 TĚŽBY NAHODILÉ, NEZDARY KULTUR A EXTRÉMY POČASÍ NA VYBRANÝCH LESNÍCH SPRÁVÁCH LESŮ ČESKÉ

Více

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT

Více

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I. Mapa struktury porostu na TVP 5 v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová

Více

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku a 21 % kyslíku, se stopovým množstvím

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU

Více

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued

Více

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry

Více

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy Jaroslav Rožnovský, Mojmír

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

VLHKOST PŮDY POD RŮZNÝMI TYPY VEGETACE V ŘÍČNÍ KRAJINĚ

VLHKOST PŮDY POD RŮZNÝMI TYPY VEGETACE V ŘÍČNÍ KRAJINĚ VLHKOST PŮDY POD RŮZNÝMI TYPY VEGETACE V ŘÍČNÍ KRAJINĚ Tomáš Středa 1, Tomáš Litschmann 2, Eva Palátová 3 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, Kroftova 43, 616 67, Brno, Česká republika, e-mail:

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů

Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Výpar, vlhkost vzduchu, srážky a jejich měření, zpracování údajů Atmosférické srážky Transport Evapotranspirace Povrchový odtok Transpirace Podzemní odtok Základní bilanční rovnice: [m3] nebo [mm] H S

Více

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les

Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les TISKOVÁ ZPRÁVA 181/11 21.11.2011 Bezzásahové zóny a zásahy: kůrovec v Národním parku Bavorský les Rozsah a způsob zásahů proti kůrovci v Národním parku Bavorský les je v poslední době velmi rozdílně interpretován,

Více

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU)

14.10.2010 MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE DEFINICE MOKŘADU HYDROLOGIE MOKŘADŮ DRUHY MOKŘADŮ V ČR DĚLENÍ MOKŘADŮ (PODLE VZNIKU) DEFINICE MOKŘADU Michal Kriška, Václav Tlapák MOKŘADY V HARMONICKÉ ROVNOVÁZE S KRAJINOU Přírodní mokřady Vysoká hladina podpovrchové vody Zvláštní vodní režim Specifická fauna a flóra Příklad rašeliniště,

Více

kondenzace evapo- (transpi)race

kondenzace evapo- (transpi)race Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké

Více

VLÁHOVÁ BILANCE SMRKOVÉ MONOKULTURY VYŠŠÍCH POLOH DRAHANSKÉ VRCHOVINY

VLÁHOVÁ BILANCE SMRKOVÉ MONOKULTURY VYŠŠÍCH POLOH DRAHANSKÉ VRCHOVINY VLÁHOVÁ BILANCE SMRKOVÉ MONOKULTURY VYŠŠÍCH POLOH DRAHANSKÉ VRCHOVINY Pavel Hadaš Summary: Water balance of Norway spruce monoculture at higher altitudes of the Drahanská vysočina Upland The most vulnerable

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz

ČESKÁ REPUBLIKA. www.voda.mze.cz www.voda.env.cz ČESKÁ REPUBLIKA je vnitrozemský stát ve střední části Evropy, který náleží do oblasti mírného klimatického pásu severní polokoule. Celková délka státních hranic České republiky představuje 2 290,2 km.

Více

Zmlazení dřevin v horských smrčinách odumřelých po napadení lýkožroutem smrkovým

Zmlazení dřevin v horských smrčinách odumřelých po napadení lýkožroutem smrkovým AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 265 269 Srní 4. 7. října 2004 Zmlazení dřevin v horských smrčinách odumřelých po napadení lýkožroutem smrkovým Central-European mountain spruce forests: regeneration

Více

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN. SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE

Více

Přírodní rezervace Černý důl

Přírodní rezervace Černý důl Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a ochranného pásma zvláště chráněného území ve smyslu ust. 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů a 4 vyhlášky

Více

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní

Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Protipovodňová ochrana a úprava říční krajiny s cílem zadržení vody v krajině a tlumení povodní Ing. Miroslav Lubas () Envibrno 2014 1 Zejména v minulém století došlo v souvislosti s intenzifikací zemědělského

Více

Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice

Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice V Českých Budějovicích dne 10. 6. 2014 Věc: Otevřený dopis se žádostí o informace Vážený

Více

HYDROLOGICKÝ VÝZKUM V POVODÍ VOLYŇKY A AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU V POVODÍ LIZ

HYDROLOGICKÝ VÝZKUM V POVODÍ VOLYŇKY A AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU V POVODÍ LIZ J. Hydrol. hydromech., 54, 2006, 2, 137 150 HYDROLOGICKÝ VÝZKUM V POVODÍ VOLYŇKY A AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU V POVODÍ LIZ MIROSLAV TESAŘ 1), JAROSLAV BALEK 2), MILOSLAV ŠÍR 1) 1) Ústav pro hydrodynamiku

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail: matejka@infodatasys.cz

Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2A, 143 00 Praha 4 e-mail: matejka@infodatasys.cz Zpráva spoluřešitele projektu QI112A17 za rok 212 Možnosti cíleného pěstování a využití geneticky hodnotných částí populací sadebního materiálu smrku ztepilého s klimaxovou strategií růstu pro horské oblasti

Více

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage

TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s

Více

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204. Ekologie lesa. Lesní půdy MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Lesní půdy Vztah lesní vegetace a lesních půd Vztah vegetace a půd je výrazně obousměrný, s řadou zpětných vazeb.

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová datum (období), ve kterém byl

Více

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti

Více

Model a optimalizace vodovodní sítě obce Tlustice

Model a optimalizace vodovodní sítě obce Tlustice Model a optimalizace vodovodní sítě obce Tlustice Autor: Roman Badin, Jana Volšíková Datum: 26.3.2013 Zájmové území 2 Zájmové území Tlustice Středočeský kraj Okres Beroun Výměra 4,09 km2 Počet obyvatel

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala

Více

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE české pracovní lékařství číslo 1 28 Původní práce SUMMARy KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE globe STEREOTHERMOMETER A NEW DEVICE FOR measurement and

Více

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße

Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße Ekologická zranitelnost v povodí horní Nisy Ökologische Vulnerabilität im Einzugsgebiet der Oberen Neiße ČVUT v Praze, Fakulta stavební Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství Zranitelnost vulnerabilita.

Více

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě

Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan

Více

Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2

Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2 Porovnání předpovídané zátěže se zátěží skutečnou (podle modelu III-C BMP ČHMÚ) Martin Novák 1,2 1 ČHMÚ, pobočka Ústí n.l., PS 2, 400 11 Ústí n.l., novakm@chmi.cz 2 PřF UK Praha, KFGG, Albertov 6, 128

Více

Výpočet ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu

Výpočet ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu 91 Příloha č. 13 k vyhlášce č. 3/2008 Sb. Výpočet ceny stavby rybníka a koeficienty pro její úpravu (1) Cena stavby rybníka (CSR) se zjistí na základě skutečných nákladů na pořízení hráze (C H ), rybničních

Více

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu

Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu Měření transpirace prostřednictvím transpiračního proudu a operačních struktur dřevin významných z hlediska vodního provozu J.Čermák, N.Naděždina Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Transpirace

Více

EFFECT OF AGRICULTURAL CROPS ON SURFACE RUNOFF IN CONDITIONS OF ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA

EFFECT OF AGRICULTURAL CROPS ON SURFACE RUNOFF IN CONDITIONS OF ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA EFFECT OF AGRICULTURAL CROPS ON SURFACE RUNOFF IN CONDITIONS OF ČESKOMORAVSKÁ VRCHOVINA Sochorec M., Hejduk S. Department of Animal Nutrition and Forage Production, Faculty of Agronomy, Mendel University

Více

Zavlažování broskvoní v podmínkách jižní Moravy a Slovenska

Zavlažování broskvoní v podmínkách jižní Moravy a Slovenska Soil and Water, 2/2003: 167-180, Scientific Studies RISWC Praha, ISSN 1213-8673 Zavlažování broskvoní v podmínkách jižní Moravy a Slovenska Tomáš Litschmann Ivan Oukropec Miroslav Pražák Úvod Ve spolupráci

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více