Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy"

Transkript

1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str Srní října 2004 Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy Influence of vegetation cover on water and thermal regime of three watersheds in the Bohemian Forest Miroslav Tesař 1, *, Miloslav Šír 1 & Eva Zelenková 2 1 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, CZ Praha 6, Česká republika 2 Správa NP a CHKO Šumava, 1. Máje 260, CZ Vimperk, Česká republika Abstract The air temperature (5 and 200 cm above the soil surface), the soil temperature (15 and 60 cm below the soil surface), precipitation and runoff are continuously measured on three stands differing in the vegetation cover: (1) the clearing covered by herbs, (2) the mature spruce forest, and (3) dead spruce forest with a herb undergrowth. Conclusions were obtained by the interpretation of measured data: (1) The heat regime of the stand covered by the dead forest is less stabilised compared to the stands cover by clearing or mature forest. (2) The heat regime of stands covered by mature forest and by herbs are comparable stabilised. (3) The water regime of all stands is comparable stabilised. (4) The plant transpiration in all stands was not reduced by the lack of soil water. Key words: runoff hydrology, water regime, thermal regime, plant transpiration ÚVOD Na třech šumavských povodích, krytých odlišným porostem (zdravý dospělý smrkový les, holina porostlá bylinami a mrtvý les s bylinným podrostem), se zkoumá vliv druhového složení vegetace na vodní a teplotní režim. Povodí se nacházejí v chladném klimatickém pásmu, kde srážky ve vegetační sezóně výrazně překračují potřebu vody na transpiraci rostlin. V případech kalamitního odlesnění Krušných hor, Jizerských hor a Krkonoš se ukázalo, že odlesnění nezpůsobí výrazný nárůst odtoku ani vzestup kulminačních průtoků. Důvodem je fakt, že na odlesněných plochách téměř okamžitě narostou náhradní porosty, které půdu plně zakryjí. V důsledku toho je transpirace původního stromového porostu nahrazena stejně mohutnou transpirací náhradních porostů. Proto se téměř nezmění vodní režim půd a celé krajiny. Stejným způsobem lze vysvětlit, proč radikální porostová záměna (smrk místo buku) neměla jednoznačně identifikovatelný dopad na srážko-odtokový vztah v experimentálních povodích v Beskydech (CHLEBEK & JAŘABÁČ 1988, 1994). Tento článek referuje o experimentu, jehož cílem je získat takové údaje, aby bylo možné zodpovědět klíčové otázky: (1) Je mikroklima mrtvého lesa s bylinným podrostem vyrovnanější než mikroklima holiny s bylinným podrostem? (2) Má mrtvý les s bylinným podrostem vyrovnanější odtokový režim než holina s bylinným porostem? (3) Má zdravý les nejvyrovnanější mikroklima a současně odtokový režim? 84

2 EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ Trojice malých experimentálních povodí leží ve vrcholovém pásmu Šumavy. Nacházejí se v téměř shodných přírodních podmínkách, přičemž se navzájem výrazně odlišují jen typem porostu (Tab. 1). Půdní pokryv je tvořen hnědou půdou kyselou na pararule. Jedná se o studenou klimatickou oblast. V každém experimentálním povodí je umístěno měřící stanoviště, kde se měří teplota vzduchu ve výšce 5 cm a 200 cm nad povrchem půdy, teplota půdy v hloubce 15 cm a 60 cm, tenzometrické tlaky půdní vody a zásoba půdní vody ve všech genetických půdních horizontech a srážky. V závěrovém profilu každého povodí se měří průtoky. Měření je plně automatické. Povodí Kout je kryto mrtvým lesem horskou třtinovou smrčinou. Ve stromovém patru převažuje smrk (Picea abies) s příměsí jeřábu (Sorbus aucuparia) po kůrovcové invazi jsou staré smrky suché, v současné době již značně prolámané, s přirozeným zmlazením, případně dosadbou smrku a jeřábu. V podrostu dominuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a borůvka (Vaccinium myrtillus), místy bika lesní (Luzula sylvatica). Výška bylinného patra je asi 40 cm. Stromy v mrtvém lese mění jak svoji výšku lámou se, tak hustotu padají. Lze uvažoval výšku 5 10 m (užší rozmezí 6 8 m) a hustotu ks.ha 1 (asi 250 ks.ha 1 ). Povodí Doupě je holina původně horská třtinová smrčina. Stromové patro nyní prakticky chybí, zčásti se projevuje přirozené zmlazení, zčásti dosadba smrku a jeřábu. V bylinném patru převažuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), častá je borůvka (Vaccinium myrtillus), ale i dřípatka horská (Soldanella montana) nebo maliník (Rubus idaeus). Výška bylinného patra činí asi 30 cm. Na povodí Stolec je zdravý smrkový les acidofilní bučina. Ve stromovém patru (stáří porostů je převážně nad 140 let, asi s 20 % podílem porostů do 40 let) je významný podíl smrku (Picea abies) a buku (Fagus sylvatica), ojediněle se vyskytuje jedle (Abies alba). V bylinném patře je významná třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), borůvka (Vaccinium myrtillus), místy věsenka nachová (Prenathes purpurea) nebo kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). Bylinné patro má výšku asi 10 cm, vyjímečně 20 cm. Stromový porost stáří nad 140 let má výšku asi 29 m a mlazina do 40 let je vysoká asi 6 10 m. Tabulka 1. Charakteristiky experimentálních povodí. Table 1. Characteristics of experimental catchments. povodí Kout Doupě Stolec vegetační kryt mrtvý les holina s podrostem zdravý les stáří původního lesa (let) stáří nových porostů (let) není plocha povodí (km 2 ) 0,1 0,17 0,07 nadmořská výška (m n.m.) expozice severní severní severní srážkový úhrn za červen až září (mm) 361,1 342,4 322,4 odtoková výška za červen až září (mm) 25,6 40,9 28,1 odtokový koeficient (%) 7,1 11,9 8,7 Poznámka: Údaje o srážkách a odtocích jsou průměrem za sezóny 1999 a Odtoková výška značí proteklé množství uzávěrovým profilem povodí za dané období dělené plochou povodí. Odtokový koeficient je poměr srážkového úhrnu a odtokové výšky vyjádřený v procentech. 85

3 Všechny vegetační kryty jsou plně zapojené, takže kompletně zakrývají povrch povodí. Na všech povodích je dostatečná zásoba půdní vody po celou vegetační sezónu, takže transpirace není limitována nedostatkem vody. VÝSLEDKY Transpirace je rostlinou regulovaný výpar vody z listů nebo jehlic. Jedním z pohledů na transpiraci je názor, že jejím účelem je zabránit přehřátí rostliny nad optimální teplotu, kdy produkce fytomasy dosahuje maxima (DEKKER et al. 2000). V tomto pojetí se transpirace zapíná jen v případě, kdy rostlině toto přehřátí hrozí vlivem tepla z okolí z pohlcené sluneční radiace a/nebo z teplého vzduchu. Dojde-li k poklesu teploty rostliny spotřebou tepla na výpar a/nebo vyzářením tepla do chladnějšího vzduchu, transpirace se vypne. Jedná se tedy o regulaci s negativní zpětnou vazbou. Pro ní je charakteristické, že regulace udržuje maximální teplotu rostliny tak, že kolísá v úzkém rozmezí okolo optimální hodnoty. V chladném horském a podhorském klimatu je při oslunění optimální teplota rostlin udržována transpirací tak, aby nepřekročila asi 25 ºC ve střední hodnotě, přičemž kolísá v intervalu asi ºC (ŠÍR et al. 2003). Obr. 1 ukazuje zahřívání vzduchu v 5 cm nad zemí ve dnech 15. a 16. srpna Příkon sluneční radiace spolu s teplotou vzduchu nezpůsobil zahřátí rostlin nad 25 ºC, takže transpirační chlazení se nezapnulo. Nárůst teploty vzduchu je proto výsledkem nechlazeného ohřívání v důsledku pohlceného slunečního záření. Polední teplota dne v mrtvém lese překonává o asi 2 ºC teplotu na pasece a o asi 9 ºC teplotu v lese. Nízká teplota v lese je vysvětlitelná tím, že sluneční teplo ohřívá převážně koruny stromů ve velké výšce nad terénem. Z nich vyzařující teplo je výrazně utlumeno při průniku k zemi vzdálené 29 m, takže teplota u země je výrazně nižší. Na holině a na pasece je však ohřívaný povrch bylinného porostu vzdálen od půdního povrchu jen asi cm. Z něho vyzařující teplo je při průniku k zemi výrazně méně utlumeno, proto je teplota vzduchu v 5 cm nad zemí vyšší než teplota v lese. Obr. 2 ukazuje průběh teploty vzduchu ve dnech 19. a 20. srpna V těchto dnech je transpirační chlazení v chodu, denní úhrn transpirace činí asi 4 5 mm. Polední teplota v mrtvém lese dosahuje extrémních hodnot nad 30 ºC. Naproti tomu polední teplota na holině kolísá v rozmezí ºC, což je interval teplot, který svědčí o plné funkci transpirač- Obr. 1. Průběh teploty vzduchu v 5 cm nad zemí ve dnech 15. a 16. srpna ML mrtvý les, HOL holina, LES dospělý les. Fig. 1. Time course of the air temperature in the high of 5 cm above the soil surface, 15 Aug 16 Aug ML dead forest, HOL clearing, LES mature forest. 86

4 Obr. 2. Průběh teploty vzduchu v 5 cm nad zemí ve dnech 19. a 20. srpna ML mrtvý les, HOL holina, LES dospělý les. Fig. 2. Time course of the air temperature in the high of 5 cm above the soil surface, 19 Aug 20 Aug ML dead forest, HOL clearing, LES mature forest. ního chlazení. V lese dosahuje polední teplota asi 22 ºC. Důvodem není vyšší transpirace, ale jako je tomu v předchozím případě na Obr. 1, větší útlum v důsledku velké vzdálenosti povrchu půdy od zahřívaného (a chlazeného) povrchu korun stromů. DISKUSE Vodní režim experimentálních povodí dobře charakterizují odtokové koeficienty v Tab. 1. Odtokové koeficienty se navzájem odlišují o 40,3 %, přičemž srážkové úhrny pouze o 10,7 %. Odtokové koeficienty na všech povodích (v řádu 10%) jsou velice malé. Důvodem je velká spotřeba vody na transpiraci v důsledku velkého příkonu tepla z globální radiace. Vzhledem k tomu, že srážky se běžně měří s chybou okolo 10 %, lze pokládat všechna povodí za srážkově shodná. Povodí jsou i jinak až na typ porostu podobná, proto odlišnost odtokových koeficientů lze přičíst zejména odlišnosti vegetačního krytu a hydraulických vlastností půdního povrchu. Poněkud překvapující skutečnost, že zdravý les má vyšší odtokový koeficient než mrtvý les, je vysvětlitelná např. hydrofobií povrchové vrstvy půdy pod jehličnatým opadem. Tuto myšlenku je však nutno prověřit v další etapě měření. Zvýšení odtoků na holině je obvykle přičítáno zmenšené retenční kapacitě poškozeného povrchu půdy a poničeného vegetačního krytu v důsledku pojezdů těžebních mechanismů. Obr. 1 a 2 ukazují extremalizaci chodu teploty (zvětšení denních teplot a zmenšení nočních teplot) v mrtvém lese oproti holině. Zvětšení denních teplot je způsobena tím, že mrtvé netranspirující kmeny se při oslunění ohřívají více než transpirující zeleň bylinného podrostu. Teplo, které z nich následně vyzařuje, způsobuje teplotní špičky v poledních hodinách ve dnech s velkým osluněním. Zmenšení nočních teplot je důsledkem menšího skleníkového efektu atmosféry. Lze jej vysvětlit tím, že mrtvé kmeny zmenšují plochu zelené vegetace, což způsobuje, že celková transpirace je menší. Menší celková transpirace vede k tomu, že v ovzduší je méně vodní páry. V noci to způsobuje větší vyzáření tepla z povrchu, což se projevuje poklesem nočních teplot. ZÁVĚR Experimentální materiál dovoluje s velkou jistotou odpovědět na otázky položené v úvodu: (1) Holina má vyrovnanější teplotní režim než mrtvý les. V porostu ve výšce 5 cm je mrtvý 87

5 les výrazně méně teplotně stabilizován než holina. (2) Mrtvý les má vyrovnanější odtokový režim než holina. Avšak vzájemný rozdíl, měřeno odtokovým koeficientem, je nevýrazný. (3) Mrtvý les má dokonce vyrovnanější odtokový režim než zdravý les, ale rozdíl není podstatný. Teplotní režim lesa je podle očekávání ze všech variant porostu nejvyrovnanější. Tím je zdůvodněno, proč plošně malé holiny a mrtvé lesy nemění vodní a teplotní režim krajiny v chladném klimatu, pokud jsou plně porostlé transpirující vegetací. Občasné selhávání chlazení v mrtvých lesích je z hydrologického hlediska nevýrazné, je-li jejich plocha malá. Nevznikají extrémní odtoky, protože dostatečná transpirace prázdní půdní nádrž, která je následně schopna zachytit srážku o úhrnu až několik desítek milimetrů. Ani se nevyvolávají extrémní místní srážky, neboť dostatečné transpirační chlazení zabraňuje vzniku teplotní nerovnováhy mezi lesem a bezlesím, která by je mohla způsobit. Plošně velké mrtvé lesy však mohou být hydrologicky nebezpečné, neboť extremalizace teplot na nich nebude tlumena plně transpirujícím okolím. Potvrdila se zkušenost získaná na jiných experimentálních povodích: Je-li v půdě dostatek vody pro transpiraci a je-li povrch pokryt transpirující zelení, pak se vodní a teplotní režim krajiny nemění v důsledku proměny druhového složení vegetačního krytu (ELIÁŠ et al. 2002, CHLEBEK & JAŘABÁČ 1988, 1994). Všechna tvrzení se týkají chladného klimatu a teplého období roku, kdy transpirace rostlin výrazně spoluurčuje klimatické a odtokové poměry. Poděkování. Práce vznikla za finanční podpory AVČR (projekt v Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje č. IBS , projekt v Programu rozvoje badatelského výzkumu č. KSK a Výzkumný záměr č. AV0Z ). LITERATURA DEKKER S.C., BOUTEN W. & VERSTRATEN J.M., 2000: Modelling forest transpiration from different perspectives. Hydrological Processes, 14: ELIÁŠ V., TESAŘ M., ŠÍR M. & SYROVÁTKA O., 2002: Stabilita a extremalizace hydrologického cyklu pramenných oblastí [Stability and extremalization of hydrologic cycle in head water areas]. In: Povodně: prognózy, vodní toky a krajina, PATERA A. (ed.) Fakulta stavební ČVUT v Praze a Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Praha, pp (in Czech). CHLEBEK A. & JAŘABÁČ M., 1988: Důsledky porostních obnov na odtok vody z beskydských experimentálních povodí [Consequences of the forest renewal on the runoff from the experimental catchments in the Beskydy Mts.]. Zprávy lesnického výzkumu, 4: 7 12 (in Czech). CHLEBEK A. & JAŘABÁČ M., 1994: 40 let trvání lesnicko-hydrologického výzkumu v Beskydech [40 years of forestry-hydrology research in the Beskydy Mts.]. Vodní hospodářství, 9: (in Czech). ŠÍR M., TESAŘ M., LICHNER Ľ. & SYROVÁTKA O., 2003: Autoregulace hydrologického cyklu [Self-control of hydrological cycle]. In: Functions of energy and water balances in bioclimatological systems, ŠIŠKA B. et al. (eds) Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, CDROM (in Czech). posl 88

Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí

Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 56 62 Srní 4. 7. října 2004 Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí Runoff formation in a small mountaineous watershed Tomáš Bayer 1, Miroslav Tesař 2 & Miloslav

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

Úvod význam vody. Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života.

Úvod význam vody. Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života. Hydrická funkce lesů Úvod význam vody Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života. Hlavní část vody, přibližně 1,360 mil.

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage. Vliv nadlimitních koncentrací přízemního ozónu na zdravotní stav asimilačního aparátu lesních dřevin ve východním Krušnohoří a možnosti jeho prognózování. Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

VLÁHOVÁ BILANCE SMRKOVÉ MONOKULTURY VYŠŠÍCH POLOH DRAHANSKÉ VRCHOVINY

VLÁHOVÁ BILANCE SMRKOVÉ MONOKULTURY VYŠŠÍCH POLOH DRAHANSKÉ VRCHOVINY VLÁHOVÁ BILANCE SMRKOVÉ MONOKULTURY VYŠŠÍCH POLOH DRAHANSKÉ VRCHOVINY Pavel Hadaš Summary: Water balance of Norway spruce monoculture at higher altitudes of the Drahanská vysočina Upland The most vulnerable

Více

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného rozšíření borovice kleče v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí) Mapa současného

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu Zemní, terénní a arboristické práce v lesoparku Na Sluneční realizované v rámci projektu LESOPARK NA SLUNEČNÍ, CZ.3.22/3.3.01/13.03849 a/ identifikační údaje Název projektu:

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava

Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Zájmové území zabírá oddělení 44 a 45 v lesním hospodářském celku Modrava v centru

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

krajiny povodí Autoři:

krajiny povodí Autoři: Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelovýchh map k Metodice stanovení vybraných faktorů tvorby povrchového odtoku v podmínkách malých povodí Případová studie povodí

Více

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík

Vitalita půdy a škody způsobené suchem. Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Vitalita půdy a škody způsobené suchem Jan Vopravil, Jan Srbek, Jaroslav Rožnovský, Marek Batysta, Jiří Hladík Výzkumy v oblasti sucha na VÚMOP, v.v.i. Cílený výzkum sucha na VÚMOP, v.v.i. cca od roku

Více

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV

Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Jiří LUKEŠ 1 KAROTÁŅNÍ MĚŖENÍ VE VRTECH TESTOVACÍ LOKALITY MELECHOV WELL LOGGING MEASUREMENT ON TESTING LOCALITY MELECHOV Abstract In the year 2007 research program on test locality Melechov continued

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice

Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice Vážený pan ministr Mgr. Richard Brabec Ministerstvo životního prostředí ČR Vršovická 65 100 10 Praha 10 Vršovice V Českých Budějovicích dne 10. 6. 2014 Věc: Otevřený dopis se žádostí o informace Vážený

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Produkční a mimoprodukční funkce lesa Ekonomika lesního hospodářství 8. cvičení Funkce lesa

Více

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk

Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení. 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Vodní hospodářství krajiny 2 2. cvičení 143VHK2 V8, LS 2013 2 + 1; z,zk Kvantifikace erozních jevů metoda USLE (Universal Soil Loss Equation ) odvozena W.H.Wischmeierem a D.D.Smithem v r. 1965 - používá

Více

VD HVĚZDA HYDRAULICKÝ VÝZKUM

VD HVĚZDA HYDRAULICKÝ VÝZKUM VD HVĚZDA HYDRAULICKÝ VÝZKUM M. Králík Abstrakt Příspěvek se zabývá hydraulickým posouzením bezpečnostního objektu vodního díla na základě vyhodnocení experimentálních měření prováděných na fyzikálním

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra vodního hospodářství a environmentálního modelování Projekt suché nádrže na toku MODLA v k.ú. Vlastislav (okres Litoměřice) DIPLOMOVÁ

Více

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim

Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Globální změny klimatu v kostce a jejich vliv na hydrologický režim Člověk působí na své okolí již od pradávna svou schopností přetvářet přírodu ke svému prospěchu nejen usnadnil svou existenci na Zemi

Více

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE

MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE Informační zpravodaj č. 40, 2011 MEZINÁRODNÍ PROJEKTY 3.14 SALVERE (Semi-natural grassland as a source of biodiversity improvement) Polopřirozené travní porosty zdroj pro zlepšení biodiverzity ERDF, OPNS

Více

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR Radek Bače, Vojtěch Čada, Miroslav Svoboda Znalosti o struktuře lesů představují potřebný zdroj informací pro správné a efektivní rozhodování

Více

Slide 1. 2001 By Default! A Free sample background from www.pptbackgrounds.fsnet.co.uk

Slide 1. 2001 By Default! A Free sample background from www.pptbackgrounds.fsnet.co.uk Slide 1 HYDROLOGIE Historický vývoj 1800 1900 období pozorování, měření, experimentů, modernizace a matematizace. 1900 1930 hydrologie začíná existovat jako samostatná věda. 1930 1950 výrazný rozvoj především

Více

TEPLOTNÍHO POLE V MEZIKRUHOVÉM VERTIKÁLNÍM PRŮTOČNÉM KANÁLE OKOLO VYHŘÍVANÉ NEREZOVÉ TYČE

TEPLOTNÍHO POLE V MEZIKRUHOVÉM VERTIKÁLNÍM PRŮTOČNÉM KANÁLE OKOLO VYHŘÍVANÉ NEREZOVÉ TYČE TEPLOTNÍHO POLE V MEZIKRUHOVÉM VERTIKÁLNÍM PRŮTOČNÉM KANÁLE OKOLO VYHŘÍVANÉ NEREZOVÉ TYČE Autoři: Ing. David LÁVIČKA, Ph.D., Katedra eneegetických strojů a zařízení, Západočeská univerzita v Plzni, e-mail:

Více

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy

Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Vliv svahu na energetické a exploatační parametry zemědělské dopravy Shrnutí Článek se zabývá vyhodnocením provozních měření traktorových dopravních souprav s cílem stanovit vliv svahu na energetické a

Více

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání

Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Cíle LH: produkce ekologicky cenné suroviny (dřevní hmoty) péče o přírodu a její ekologickou rozmanitost zajišťování ochrany půdy v krajině vázání CO2 s cílem snížení negativních účinků

Více

EXPERIMENTÁLNÍ HYDROLOGICKÁ ZÁKLADNA JIZERSKÉ HORY

EXPERIMENTÁLNÍ HYDROLOGICKÁ ZÁKLADNA JIZERSKÉ HORY J. Hydrol. Hydromech., 54, 26, 2, 163 182 EXPERIMENTÁLNÍ HYDROLOGICKÁ ZÁKLADNA JIZERSKÉ HORY ALENA KULASOVÁ 1), JANA POBŘÍSLOVÁ 1), JAN JIRÁK 1), RUDOLF HANCVENCL 1), LIBUŠE BUBENÍČKOVÁ 2), ŠIMON BERCHA

Více

Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava

Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 119 123 Srní 2. 4. dubna 2001 Obnova biodiverzity a stability lesních ekosystémů v pásmu přirozeného výskytu smrku na území NP Šumava Vilém Podrázský & Iva Ulbrichová Lesnická

Více

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ

SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ SOUČASNÉ PROBLÉMY OBNOVY LESŮ A STAV KOŘENOVÉHO SYSTÉMU LESNÍCH DŘEVIN V ZÁVISLOSTI NA MĚNÍCÍM SE PODNEBÍ VÝCHODISKA Propracované a odzkoušené postupy jsou neúspěšné, ztráty po obnově až 6 %, snižuje se

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v Národních parcích ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v Krkonošském NP Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek

Více

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce

VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce VY_32_INOVACE_08.Fy.9. Slunce SLUNCE Slunce je sice obyčejná hvězda, podobná těm, které vidíme na noční obloze, ale pro nás je velmi důležitá. Bez ní by naše Země byla tmavá a studená a žádný život by

Více

č í s l o 144-7 / 2007

č í s l o 144-7 / 2007 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č í s l o 144-7 / 2007 o ceně pozemku a lesních porostů v katastrálním území Deštná u Jindřichova, obci Deštná, okres Jindřichův Hradec, evidovaných na listu vlastnictví č.

Více

ZKUŠENOSTI ZÍSKANÉ PŘI SLEDOVÁNÍ KLIMATU NA VÝSYPKÁCH NA MOSTECKU

ZKUŠENOSTI ZÍSKANÉ PŘI SLEDOVÁNÍ KLIMATU NA VÝSYPKÁCH NA MOSTECKU ZKUŠENOSTI ZÍSKANÉ PŘI SLEDOVÁNÍ KLIMATU NA VÝSYPKÁCH NA MOSTECKU Jakub Jeništa, Josef Švec 1.ÚVOD: Mostecko je pro někoho jen synonymem měsíční krajiny, pro jiného je čarovným koutem země s přírodními

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie.

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí. Obror Aplikovaná ekoligie. ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Fakulta životního prostředí Katedra ekologie a životního prostředí Obror Aplikovaná ekoligie Bakalářská práce Doupné stromy v lesích Den-trees in the forests Vedoucí

Více

Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska Foliovníky Václav Klíma vedoucí

Více

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby.

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. 1 Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. Nahrazuje ji hlavně smrk ztepilý. Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby. Nahrazuje ji hlavně smrk ztepilý.

Více

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V. Soubor map: Mapa zonace ochrany přírody v CHKO Beskydy Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová

Více

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 25. 10. 2012, Praha Ing. Petr Vahalík Ústav geoinformačních technologií Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz 21. konference GIS Esri v ČR Lesní vegetační stupně

Více

kondenzace evapo- (transpi)race

kondenzace evapo- (transpi)race Voda jako zdroj evapo- (transpi)race Koloběh vody v krajině kondenzace Voda jako zdroj Voda jako zdroj Celkové množství vody na Zemi: 1,38 x 109 km 3 Z toho je 97,4 % slané vody. Celkové množství sladké

Více

Usazené srážky na Šumavě

Usazené srážky na Šumavě AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 79 83 Srní 4. 7. října 2004 Usazené srážky na Šumavě Deposited precipitation in the Bohemian Forest Miroslav Tesař 1, *, Miloslav Šír 1 & Daniela Fottová 2 1 Ústav

Více

CFD SIMULACE VE VOŠTINOVÉM KANÁLU CHLADIČE

CFD SIMULACE VE VOŠTINOVÉM KANÁLU CHLADIČE CFD SIMULACE VE VOŠTINOVÉM KANÁLU CHLADIČE Autoři: Ing. Michal KŮS, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni - Výzkumné centrum Nové technologie, e-mail: mks@ntc.zcu.cz Anotace: V článku je uvedeno porovnání

Více

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY HOŘOVICE REVITALIZACE ČÁSTI RYBNÍKA DRAŽOVSKÁ VELKÁ ETAPA 2 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA A.1. Identifikační údaje A.1.1. Údaje o stavbě A.1.1.a Název stavby A.1.1.b Místo stavby

Více

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/

PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ gr.j.mareš Podnebí EU-OP VK VY_32_INOVACE_656 PODNEBÍ ČR - PROMĚNLIVÉ, STŘÍDAVÉ- /ČR JE NA ROZHRANÍ 2 HLAV.VLIVŮ/ POČASÍ-AKTUÁLNÍ STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ PODNEBÍ-PRŮMĚR.STAV OVZDUŠÍ NA URČITÉM MÍSTĚ

Více

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze)

Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Soubor map edafických kategorií ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS FLD CZU v Praze) Mapa edafických kategorií v CHKO Jizerské hory (GIS FLD CZU v Praze) Edafické kategorie v Krkonošském národním parku

Více

EXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU

EXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU EXTRAPOLACE INTENZITNÍCH KŘIVEK PRO ÚČELY MODELOVÁNÍ SRÁŽKOODTOKOVÉHO PROCESU P. Ježík Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, Ústav vodního hospodářství krajiny, Žižkova 17, 602 00 Brno Abstrakt

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití

Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Umělá infiltrace na lokalitě Káraný jako nástroj řešení nedostatku podzemní vody pro vodárenské využití Marek Skalický Národní dialog o vodě 2015: Retence vody v krajině Medlov, 9. 10. června 2015 Časté

Více

VODA V KRAJINĚ. ENKI, o.p.s. - Třeboň. Jan POKORNÝ CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ

VODA V KRAJINĚ. ENKI, o.p.s. - Třeboň. Jan POKORNÝ CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ CENTRUM PRO PÉČI O MOKŘADY A VODU V KRAJINĚ VODA V KRAJINĚ Jan POKORNÝ ENKI, o.p.s. - Třeboň TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Domestikace

Více

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V. Soubor map: Mapa lesních vegetačních stupňů v Chráněné

Více

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014 Autorství: Meteo Aktuality 1 Přehled dokumentu: Obsah Obecné shrnutí... 3 1. dekáda:...3 2. dekáda:...3 3. dekáda:...3 Podrobnější

Více

č í s l o 140-3 / 2007

č í s l o 140-3 / 2007 Z N A L E C K Ý P O S U D E K č í s l o 140-3 / 2007 o ceně pozemků a lesních porostů v katastrálním území Helvíkovice, obci Helvíkovice, okres Ústí nad Orlicí, evidovaných na listu vlastnictví č. 51 Posudek

Více

Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort

Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort Historie výzkumu přirozených lesů Libor Hort Osnova: historie výzkumu v ČR a metodické přístupy v minulosti historie výzkumu v Evropě stručný přehled projektů Proč vůbec zkoumat přirozené lesy? Pro hodnocení

Více

Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR

Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR 2-3. září 2013, Letní škola ochrany půdy, Hotel Milovy, Českomoravská vrchovina Prof. Ing. Jiří Kulhavý, CSc. Ing. Ladislav Menšík, Ph.D. Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR Vítejte v lese Ústav

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR

Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Dopad klimatických změn na hydrologický režim v ČR Jan Kubát Český hydrometeorologický ústav kubat@chmi.cz Podklady Climate Change 2001 Impacts, Adaptation and Vulnerability

Více

Historický vývoj a současný stav lesa v NP Šumava kolem Kalamitní svážnice v oblasti Trojmezné

Historický vývoj a současný stav lesa v NP Šumava kolem Kalamitní svážnice v oblasti Trojmezné Kopecký et al.: Věková struktura populace čolka horského Příroda, Praha, 28: 71 122, 29 Nobili G. & Accordi F. (1997): Body size, age and fecundity variation in different populations of the smooth newt

Více

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody EU V/2 1/Z34 Česká republika rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody Výukový materiál (prezentace PPTX) lze vyuţít v hodinách zeměpisu v 8. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální geografie České republiky

Více

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ Marcela Mašková, Jaroslav Rožnovský Ústav krajinné ekologie, Vysoká škola zemědělská Brno ÚVOD Základem existence a produkční aktivity rostlin

Více

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí)

Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Soubor map: Mapa souborů lesních typů ve vybraných velkoplošných ZCHÚ (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních typů v Krkonošském národním parku (GIS Správa KRNAP Vrchlabí) Mapa souborů lesních

Více

Klimatické gradienty a modelování lesních vegetačních stupňů v ČR

Klimatické gradienty a modelování lesních vegetačních stupňů v ČR Klimatické gradienty a modelování lesních vegetačních stupňů v ČR Climate gradients and modelling of the forest altitudinal zones in the Czech Republic Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2017/2a, 143 00 Praha

Více

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ

ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ E M ROZLIŠENÍ KONTAMINOVANÉ VRSTVY NIVNÍHO SEDIMENTU OD PŘÍRODNÍHO POZADÍ Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu OPVK Modernizace výuky technických a přírodovědných oborů na UJEP se zaměřením na

Více

Modřín opadavý. VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Modřín opadavý. VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Modřín opadavý VY_52_INOVACE_81 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Modřín opadavý Larix decidua Miller Strom velkých rozměrů, opadavý jehličnan,

Více

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9

Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Rožnovský, J., Litschmann, T., (eds): Závlahy a jejich perspektiva. Mikulov, 18. 19. 3. 2015, ISBN 978-80-87577-47-9 Agroklimatické mapy pro vymezení oblastí se zvýšeným rizikem nedostatku vody v kořenové

Více

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY

PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY Příloha 1 PRACOVNÍ LIST Č. 1 K PROJEKTU PROMĚNY KRAJINY 1. Krajina kolem města Jevíčko a v něm samotném je příkladem narušené (degradované krajiny, krajiny obdělávané, krajiny příměstské a městské krajiny.

Více

EXPERIMENTY S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO POLIČKA I A POLIČKA II (1964)

EXPERIMENTY S POROSTNÍ VÝCHOVOU SMRKU ZTEPILÉHO POLIČKA I A POLIČKA II (1964) Slodičák, ovák: Experimenty s ní výchovou smrku ztepilého - Polička I a Polička II (1964) Marian Slodičák - Jiří ovák, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno EXPERIMETY S

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY. Z_054_Česká republika_přírodní podmínky. Autor: Mgr. Jitka Kořístková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Český hydrometeorologický ústav

Český hydrometeorologický ústav Český hydrometeorologický ústav Průvodce operativními hydrologickými informacemi na webu ČHMÚ Vaše vstupní brána do sítě webových stránek Českého hydrometeorologického ústavu, které mají za úkol informovat

Více

Vývoj počtu a plochy listů jabloní během vegetace v závislosti na povětrnostních podmínkách

Vývoj počtu a plochy listů jabloní během vegetace v závislosti na povětrnostních podmínkách Zahradnictví Roč. 13, č. 5 (2014), s. 8-11 13:5 Vývoj počtu a plochy listů jabloní během vegetace v závislosti na povětrnostních podmínkách Development of apple leaf number and leaf surface area during

Více

Modelování vlivu klimatických změn na hydrologický režim v České republice

Modelování vlivu klimatických změn na hydrologický režim v České republice Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., v.v.i. Modelování vlivu klimatických změn na hydrologický režim v České republice Ladislav Kašpárek Scénáře klimatické změny jsou používány podle doporučení Mezinárodního

Více

VLIV HYDROMELIORAČNÍHO ZÁSAHU NA ODTOK VODY Z LESNÍHO POVODÍ INFLUENCE OF HYDROMELIORATIVE TREATMENT ON RUNOFF FROM FOREST

VLIV HYDROMELIORAČNÍHO ZÁSAHU NA ODTOK VODY Z LESNÍHO POVODÍ INFLUENCE OF HYDROMELIORATIVE TREATMENT ON RUNOFF FROM FOREST VLIV HYDROMELIORAČNÍHO ZÁSAHU NA ODTOK VODY Z LESNÍHO POVODÍ INFLUENCE OF HYDROMELIORATIVE TREATMENT ON RUNOFF FROM FOREST WATERSHED VLADIMÍR ČERNOHOUS ABSTRAKT Práce představuje část výsledků experimentu

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.1.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.1.2010 Mgr. Petra Siřínková OCHRANA PŘÍRODY ČESKÉ REPUBLIKY Ochrana přírody je multidisciplinární,

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Simulace povodňových událostí na povodí Modrava 2 různými konceptuálními modely

Simulace povodňových událostí na povodí Modrava 2 různými konceptuálními modely Simulace povodňových událostí na povodí Modrava 2 různými konceptuálními modely Petr Máca 1, Stanislav Horáček 1, Jirka Pavlásek 1, Paul Torfs 2, Pavel Pech 1 1 Katedra vodního hospodářství a environmentálního

Více

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5.

Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012. část 5. Hydrogeologie a právo k 1.1. 2012 část 5. Zasakování srážkových vod do půdní vrstvy Právní začlenění: 5, odstavec 3 zákona č. 254/2001 Sb. říká, že: Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich

Více

O Z N Á M E N Í. o návrhu vyhlášení zvláště chráněného území

O Z N Á M E N Í. o návrhu vyhlášení zvláště chráněného území O Z N Á M E N Í o návrhu vyhlášení zvláště chráněného území Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy (dále jen Správa CHKO Beskydy ) jako orgán státní správy ochrany přírody a krajiny, příslušný podle

Více

Možnosti aplikace hospodaření s dešťovými vodami ve stávající zástavbě

Možnosti aplikace hospodaření s dešťovými vodami ve stávající zástavbě Možnosti aplikace hospodaření s dešťovými vodami ve stávající zástavbě David Stránský Asociace pro vodu ČR (CzWA) SOUČASNÝ STAV jasné legislativní podmínky pro HDV u nové výstavby nejasná ( žádná ) motivační

Více

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ OSNOVA (1) Probíhající změny klimatu a jejich vliv na hydrologickou bilanci (2) Aktualizace

Více

Téma roku - PEDOLOGIE

Téma roku - PEDOLOGIE Téma roku - PEDOLOGIE Březen Kolik vody dokáže zadržet půda? Zadrží více vody půda písčitá nebo jílovitá? Jak lépe předpovědět povodně nebo velká sucha? Proveďte měření půdní vlhkosti v blízkosti vaší

Více

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel Vojtěch Novotný Biologické centrum AV ČR a Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity Ekologický problém č. 1: Jaký je mechanismus koexistence tisíců druhů

Více

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains

MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ. Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains OPERA CORCONTICA 37: 47 54, 2000 MONITOROVÁNÍ ATMOSFÉRICKÉ DEPOZICE V OBLASTI KRKONOŠ Monitoring of atmospheric deposition in the area of the Krkonoše Mountains BUDSKÁ EVA 1, FRANČE PAVEL 1, SVĚTLÍK IVO

Více

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO

Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 1 Problematika vsakování odpadních vod v CHKO 2 CHKO jsou území určená k ochraně rozsáhlejších území s převahou přirozených nebo polopřirozených ekosystémů. V rámci ČR máme v současné době 24 těchto území.

Více

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Teplotní roztažnost. Teorie. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost Teorie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Teplotní roztažnost souvisí se změnou rozměru zahřívaného těles Při zahřívání se tělesa zvětšují, při ochlazování

Více

VYHLÁŠKA. Předmět úpravy. Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství 1) a stanoví

VYHLÁŠKA. Předmět úpravy. Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropských společenství 1) a stanoví VYHLÁŠKA kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení

Více

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005

Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005 Státní ústav radiační ochrany, v.v.i. 140 00 Praha 4, Bartoškova 28 Mapy obsahu 137 Cs v humusu lesního ekosystému České republiky v roce 2005 Zpráva SÚRO č. 26 / 2011 Autoři Helena Pilátová SÚRO Ivan

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině

Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Příspěvek k rekonstrukci potenciální přirozené vegetace lesních fragmentů na Českomoravské vrchovině Petr Halas Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. halas@geonika.cz Abstract The biodiversity and the forest vegetation

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city

Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city Specifika městského klimatu na příkladu středně velkého města Specifics of the urban climate on the example of medium-sized city Jaroslav Rožnovský, Hana Pokladníková, Tomáš Středa Český hydrometeorologický

Více