Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy"

Transkript

1 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str Srní října 2004 Vliv vegetace na vodní a teplotní režim tří povodí ve vrcholovém pásmu Šumavy Influence of vegetation cover on water and thermal regime of three watersheds in the Bohemian Forest Miroslav Tesař 1, *, Miloslav Šír 1 & Eva Zelenková 2 1 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, CZ Praha 6, Česká republika 2 Správa NP a CHKO Šumava, 1. Máje 260, CZ Vimperk, Česká republika Abstract The air temperature (5 and 200 cm above the soil surface), the soil temperature (15 and 60 cm below the soil surface), precipitation and runoff are continuously measured on three stands differing in the vegetation cover: (1) the clearing covered by herbs, (2) the mature spruce forest, and (3) dead spruce forest with a herb undergrowth. Conclusions were obtained by the interpretation of measured data: (1) The heat regime of the stand covered by the dead forest is less stabilised compared to the stands cover by clearing or mature forest. (2) The heat regime of stands covered by mature forest and by herbs are comparable stabilised. (3) The water regime of all stands is comparable stabilised. (4) The plant transpiration in all stands was not reduced by the lack of soil water. Key words: runoff hydrology, water regime, thermal regime, plant transpiration ÚVOD Na třech šumavských povodích, krytých odlišným porostem (zdravý dospělý smrkový les, holina porostlá bylinami a mrtvý les s bylinným podrostem), se zkoumá vliv druhového složení vegetace na vodní a teplotní režim. Povodí se nacházejí v chladném klimatickém pásmu, kde srážky ve vegetační sezóně výrazně překračují potřebu vody na transpiraci rostlin. V případech kalamitního odlesnění Krušných hor, Jizerských hor a Krkonoš se ukázalo, že odlesnění nezpůsobí výrazný nárůst odtoku ani vzestup kulminačních průtoků. Důvodem je fakt, že na odlesněných plochách téměř okamžitě narostou náhradní porosty, které půdu plně zakryjí. V důsledku toho je transpirace původního stromového porostu nahrazena stejně mohutnou transpirací náhradních porostů. Proto se téměř nezmění vodní režim půd a celé krajiny. Stejným způsobem lze vysvětlit, proč radikální porostová záměna (smrk místo buku) neměla jednoznačně identifikovatelný dopad na srážko-odtokový vztah v experimentálních povodích v Beskydech (CHLEBEK & JAŘABÁČ 1988, 1994). Tento článek referuje o experimentu, jehož cílem je získat takové údaje, aby bylo možné zodpovědět klíčové otázky: (1) Je mikroklima mrtvého lesa s bylinným podrostem vyrovnanější než mikroklima holiny s bylinným podrostem? (2) Má mrtvý les s bylinným podrostem vyrovnanější odtokový režim než holina s bylinným porostem? (3) Má zdravý les nejvyrovnanější mikroklima a současně odtokový režim? 84

2 EXPERIMENTÁLNÍ POVODÍ Trojice malých experimentálních povodí leží ve vrcholovém pásmu Šumavy. Nacházejí se v téměř shodných přírodních podmínkách, přičemž se navzájem výrazně odlišují jen typem porostu (Tab. 1). Půdní pokryv je tvořen hnědou půdou kyselou na pararule. Jedná se o studenou klimatickou oblast. V každém experimentálním povodí je umístěno měřící stanoviště, kde se měří teplota vzduchu ve výšce 5 cm a 200 cm nad povrchem půdy, teplota půdy v hloubce 15 cm a 60 cm, tenzometrické tlaky půdní vody a zásoba půdní vody ve všech genetických půdních horizontech a srážky. V závěrovém profilu každého povodí se měří průtoky. Měření je plně automatické. Povodí Kout je kryto mrtvým lesem horskou třtinovou smrčinou. Ve stromovém patru převažuje smrk (Picea abies) s příměsí jeřábu (Sorbus aucuparia) po kůrovcové invazi jsou staré smrky suché, v současné době již značně prolámané, s přirozeným zmlazením, případně dosadbou smrku a jeřábu. V podrostu dominuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a borůvka (Vaccinium myrtillus), místy bika lesní (Luzula sylvatica). Výška bylinného patra je asi 40 cm. Stromy v mrtvém lese mění jak svoji výšku lámou se, tak hustotu padají. Lze uvažoval výšku 5 10 m (užší rozmezí 6 8 m) a hustotu ks.ha 1 (asi 250 ks.ha 1 ). Povodí Doupě je holina původně horská třtinová smrčina. Stromové patro nyní prakticky chybí, zčásti se projevuje přirozené zmlazení, zčásti dosadba smrku a jeřábu. V bylinném patru převažuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), metlička křivolaká (Avenella flexuosa), častá je borůvka (Vaccinium myrtillus), ale i dřípatka horská (Soldanella montana) nebo maliník (Rubus idaeus). Výška bylinného patra činí asi 30 cm. Na povodí Stolec je zdravý smrkový les acidofilní bučina. Ve stromovém patru (stáří porostů je převážně nad 140 let, asi s 20 % podílem porostů do 40 let) je významný podíl smrku (Picea abies) a buku (Fagus sylvatica), ojediněle se vyskytuje jedle (Abies alba). V bylinném patře je významná třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), bika lesní (Luzula sylvatica), borůvka (Vaccinium myrtillus), místy věsenka nachová (Prenathes purpurea) nebo kapraď rozložená (Dryopteris dilatata). Bylinné patro má výšku asi 10 cm, vyjímečně 20 cm. Stromový porost stáří nad 140 let má výšku asi 29 m a mlazina do 40 let je vysoká asi 6 10 m. Tabulka 1. Charakteristiky experimentálních povodí. Table 1. Characteristics of experimental catchments. povodí Kout Doupě Stolec vegetační kryt mrtvý les holina s podrostem zdravý les stáří původního lesa (let) stáří nových porostů (let) není plocha povodí (km 2 ) 0,1 0,17 0,07 nadmořská výška (m n.m.) expozice severní severní severní srážkový úhrn za červen až září (mm) 361,1 342,4 322,4 odtoková výška za červen až září (mm) 25,6 40,9 28,1 odtokový koeficient (%) 7,1 11,9 8,7 Poznámka: Údaje o srážkách a odtocích jsou průměrem za sezóny 1999 a Odtoková výška značí proteklé množství uzávěrovým profilem povodí za dané období dělené plochou povodí. Odtokový koeficient je poměr srážkového úhrnu a odtokové výšky vyjádřený v procentech. 85

3 Všechny vegetační kryty jsou plně zapojené, takže kompletně zakrývají povrch povodí. Na všech povodích je dostatečná zásoba půdní vody po celou vegetační sezónu, takže transpirace není limitována nedostatkem vody. VÝSLEDKY Transpirace je rostlinou regulovaný výpar vody z listů nebo jehlic. Jedním z pohledů na transpiraci je názor, že jejím účelem je zabránit přehřátí rostliny nad optimální teplotu, kdy produkce fytomasy dosahuje maxima (DEKKER et al. 2000). V tomto pojetí se transpirace zapíná jen v případě, kdy rostlině toto přehřátí hrozí vlivem tepla z okolí z pohlcené sluneční radiace a/nebo z teplého vzduchu. Dojde-li k poklesu teploty rostliny spotřebou tepla na výpar a/nebo vyzářením tepla do chladnějšího vzduchu, transpirace se vypne. Jedná se tedy o regulaci s negativní zpětnou vazbou. Pro ní je charakteristické, že regulace udržuje maximální teplotu rostliny tak, že kolísá v úzkém rozmezí okolo optimální hodnoty. V chladném horském a podhorském klimatu je při oslunění optimální teplota rostlin udržována transpirací tak, aby nepřekročila asi 25 ºC ve střední hodnotě, přičemž kolísá v intervalu asi ºC (ŠÍR et al. 2003). Obr. 1 ukazuje zahřívání vzduchu v 5 cm nad zemí ve dnech 15. a 16. srpna Příkon sluneční radiace spolu s teplotou vzduchu nezpůsobil zahřátí rostlin nad 25 ºC, takže transpirační chlazení se nezapnulo. Nárůst teploty vzduchu je proto výsledkem nechlazeného ohřívání v důsledku pohlceného slunečního záření. Polední teplota dne v mrtvém lese překonává o asi 2 ºC teplotu na pasece a o asi 9 ºC teplotu v lese. Nízká teplota v lese je vysvětlitelná tím, že sluneční teplo ohřívá převážně koruny stromů ve velké výšce nad terénem. Z nich vyzařující teplo je výrazně utlumeno při průniku k zemi vzdálené 29 m, takže teplota u země je výrazně nižší. Na holině a na pasece je však ohřívaný povrch bylinného porostu vzdálen od půdního povrchu jen asi cm. Z něho vyzařující teplo je při průniku k zemi výrazně méně utlumeno, proto je teplota vzduchu v 5 cm nad zemí vyšší než teplota v lese. Obr. 2 ukazuje průběh teploty vzduchu ve dnech 19. a 20. srpna V těchto dnech je transpirační chlazení v chodu, denní úhrn transpirace činí asi 4 5 mm. Polední teplota v mrtvém lese dosahuje extrémních hodnot nad 30 ºC. Naproti tomu polední teplota na holině kolísá v rozmezí ºC, což je interval teplot, který svědčí o plné funkci transpirač- Obr. 1. Průběh teploty vzduchu v 5 cm nad zemí ve dnech 15. a 16. srpna ML mrtvý les, HOL holina, LES dospělý les. Fig. 1. Time course of the air temperature in the high of 5 cm above the soil surface, 15 Aug 16 Aug ML dead forest, HOL clearing, LES mature forest. 86

4 Obr. 2. Průběh teploty vzduchu v 5 cm nad zemí ve dnech 19. a 20. srpna ML mrtvý les, HOL holina, LES dospělý les. Fig. 2. Time course of the air temperature in the high of 5 cm above the soil surface, 19 Aug 20 Aug ML dead forest, HOL clearing, LES mature forest. ního chlazení. V lese dosahuje polední teplota asi 22 ºC. Důvodem není vyšší transpirace, ale jako je tomu v předchozím případě na Obr. 1, větší útlum v důsledku velké vzdálenosti povrchu půdy od zahřívaného (a chlazeného) povrchu korun stromů. DISKUSE Vodní režim experimentálních povodí dobře charakterizují odtokové koeficienty v Tab. 1. Odtokové koeficienty se navzájem odlišují o 40,3 %, přičemž srážkové úhrny pouze o 10,7 %. Odtokové koeficienty na všech povodích (v řádu 10%) jsou velice malé. Důvodem je velká spotřeba vody na transpiraci v důsledku velkého příkonu tepla z globální radiace. Vzhledem k tomu, že srážky se běžně měří s chybou okolo 10 %, lze pokládat všechna povodí za srážkově shodná. Povodí jsou i jinak až na typ porostu podobná, proto odlišnost odtokových koeficientů lze přičíst zejména odlišnosti vegetačního krytu a hydraulických vlastností půdního povrchu. Poněkud překvapující skutečnost, že zdravý les má vyšší odtokový koeficient než mrtvý les, je vysvětlitelná např. hydrofobií povrchové vrstvy půdy pod jehličnatým opadem. Tuto myšlenku je však nutno prověřit v další etapě měření. Zvýšení odtoků na holině je obvykle přičítáno zmenšené retenční kapacitě poškozeného povrchu půdy a poničeného vegetačního krytu v důsledku pojezdů těžebních mechanismů. Obr. 1 a 2 ukazují extremalizaci chodu teploty (zvětšení denních teplot a zmenšení nočních teplot) v mrtvém lese oproti holině. Zvětšení denních teplot je způsobena tím, že mrtvé netranspirující kmeny se při oslunění ohřívají více než transpirující zeleň bylinného podrostu. Teplo, které z nich následně vyzařuje, způsobuje teplotní špičky v poledních hodinách ve dnech s velkým osluněním. Zmenšení nočních teplot je důsledkem menšího skleníkového efektu atmosféry. Lze jej vysvětlit tím, že mrtvé kmeny zmenšují plochu zelené vegetace, což způsobuje, že celková transpirace je menší. Menší celková transpirace vede k tomu, že v ovzduší je méně vodní páry. V noci to způsobuje větší vyzáření tepla z povrchu, což se projevuje poklesem nočních teplot. ZÁVĚR Experimentální materiál dovoluje s velkou jistotou odpovědět na otázky položené v úvodu: (1) Holina má vyrovnanější teplotní režim než mrtvý les. V porostu ve výšce 5 cm je mrtvý 87

5 les výrazně méně teplotně stabilizován než holina. (2) Mrtvý les má vyrovnanější odtokový režim než holina. Avšak vzájemný rozdíl, měřeno odtokovým koeficientem, je nevýrazný. (3) Mrtvý les má dokonce vyrovnanější odtokový režim než zdravý les, ale rozdíl není podstatný. Teplotní režim lesa je podle očekávání ze všech variant porostu nejvyrovnanější. Tím je zdůvodněno, proč plošně malé holiny a mrtvé lesy nemění vodní a teplotní režim krajiny v chladném klimatu, pokud jsou plně porostlé transpirující vegetací. Občasné selhávání chlazení v mrtvých lesích je z hydrologického hlediska nevýrazné, je-li jejich plocha malá. Nevznikají extrémní odtoky, protože dostatečná transpirace prázdní půdní nádrž, která je následně schopna zachytit srážku o úhrnu až několik desítek milimetrů. Ani se nevyvolávají extrémní místní srážky, neboť dostatečné transpirační chlazení zabraňuje vzniku teplotní nerovnováhy mezi lesem a bezlesím, která by je mohla způsobit. Plošně velké mrtvé lesy však mohou být hydrologicky nebezpečné, neboť extremalizace teplot na nich nebude tlumena plně transpirujícím okolím. Potvrdila se zkušenost získaná na jiných experimentálních povodích: Je-li v půdě dostatek vody pro transpiraci a je-li povrch pokryt transpirující zelení, pak se vodní a teplotní režim krajiny nemění v důsledku proměny druhového složení vegetačního krytu (ELIÁŠ et al. 2002, CHLEBEK & JAŘABÁČ 1988, 1994). Všechna tvrzení se týkají chladného klimatu a teplého období roku, kdy transpirace rostlin výrazně spoluurčuje klimatické a odtokové poměry. Poděkování. Práce vznikla za finanční podpory AVČR (projekt v Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje č. IBS , projekt v Programu rozvoje badatelského výzkumu č. KSK a Výzkumný záměr č. AV0Z ). LITERATURA DEKKER S.C., BOUTEN W. & VERSTRATEN J.M., 2000: Modelling forest transpiration from different perspectives. Hydrological Processes, 14: ELIÁŠ V., TESAŘ M., ŠÍR M. & SYROVÁTKA O., 2002: Stabilita a extremalizace hydrologického cyklu pramenných oblastí [Stability and extremalization of hydrologic cycle in head water areas]. In: Povodně: prognózy, vodní toky a krajina, PATERA A. (ed.) Fakulta stavební ČVUT v Praze a Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Praha, pp (in Czech). CHLEBEK A. & JAŘABÁČ M., 1988: Důsledky porostních obnov na odtok vody z beskydských experimentálních povodí [Consequences of the forest renewal on the runoff from the experimental catchments in the Beskydy Mts.]. Zprávy lesnického výzkumu, 4: 7 12 (in Czech). CHLEBEK A. & JAŘABÁČ M., 1994: 40 let trvání lesnicko-hydrologického výzkumu v Beskydech [40 years of forestry-hydrology research in the Beskydy Mts.]. Vodní hospodářství, 9: (in Czech). ŠÍR M., TESAŘ M., LICHNER Ľ. & SYROVÁTKA O., 2003: Autoregulace hydrologického cyklu [Self-control of hydrological cycle]. In: Functions of energy and water balances in bioclimatological systems, ŠIŠKA B. et al. (eds) Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, CDROM (in Czech). posl 88

Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991

Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991 AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 74 78 Srní 4. 7. října 2004 Klimatická anomálie 1992 1996 na šumavském povodí Liz jako důsledek výbuchu sopky Pinatubo v roce 1991 Climatic anomaly 1992 1996 in the

Více

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš

Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek

Více

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM Bednářová, E. 1, Kučera, J. 2, Merklová, L. 3 1,3 Ústav ekologie lesa Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova

Více

Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě

Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 39 43 Srní 2. 4. dubna 2001 Teplota a vlhkost půdy rozdílně využívaného lučního porostu na Šumavě Tomáš Kvítek, Renata Duffková & Jana Peterková Výzkumný ústav meliorací

Více

Testování retenční schopnosti půdy

Testování retenční schopnosti půdy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 63 67 Srní 4. 7. října 2004 Testování retenční schopnosti půdy Testing of the soil water retention capacity Ľubomír Lichner 1, Miloslav Šír 2, * & Miroslav Tesař 2

Více

Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny

Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. Srní. 7. října Vliv lesních ekosystémů na hydrický režim krajiny Influence of forest ecosystems on hydric regime of landscape František Křovák, *, Eva Pánková & František

Více

VLIV VEGETAČNÍHO POROSTU A JEHO ZMĚN NA VODNÍ REŽIM PŮD V PRAMENNÝCH OBLASTECH KRKONOŠ

VLIV VEGETAČNÍHO POROSTU A JEHO ZMĚN NA VODNÍ REŽIM PŮD V PRAMENNÝCH OBLASTECH KRKONOŠ TESAŘ M., ŠÍR M. & DVOŘÁK I. J. 2004: Vliv vegetačního porostu a jeho změn na vodní režim půd v pramenných oblastech Krkonoš. In: ŠTURSA J., MAZURSKI K. R., PALUCKI A. & POTOCKA J. (eds.), Geoekologické

Více

Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí

Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 56 62 Srní 4. 7. října 2004 Tvorba dešťového odtoku z malého horského povodí Runoff formation in a small mountaineous watershed Tomáš Bayer 1, Miroslav Tesař 2 & Miloslav

Více

AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU SELF-CONTROL OF HYDROLOGICAL CYCLE Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2, Oldřich Syrovátka 3

AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU SELF-CONTROL OF HYDROLOGICAL CYCLE Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2, Oldřich Syrovátka 3 AUTOREGULACE HYDROLOGICKÉHO CYKLU SELF-CONTROL OF HYDROLOGICAL CYCLE Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2, Oldřich Syrovátka 3 1 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Praha; 2 Ústav hydrológie SAV,

Více

Vývoj lesního ekosystému v oblasti Trojmezí (Šumava) Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4

Vývoj lesního ekosystému v oblasti Trojmezí (Šumava) Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Vývoj lesního ekosystému v oblasti Trojmezí (Šumava) Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, 143 00 Praha 4 Na začátku devadesátých let byla založena na lesní správě Stožec plocha T (Trojmezí). Na počátku

Více

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy

Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 251 255 Srní. 7. října 2 Vliv rozdílného využívání lučního porostu na teplotu půdy The influence of different grassland management on soil temperature Renata Duffková*,

Více

TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ

TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ TEPLOTY A VLHKOSTI PÔDY NA ÚZEMI ČR V ROKOCH 2000 AŽ 2002 Soil temperature and moisture on the territory of the Czech Republic in 2000-2002 Možný Martin, Kott Ivan Český hydrometeorologický ústav Praha

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové

Metody predikace sucha a povodňových situací. Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Metody predikace sucha a povodňových situací Stanislava Kliegrová Oddělení meteorologie a klimatologie, Pobočka ČHMÚ Hradec Králové Obsah Definice povodeň, sucho Historie výskytu povodní a sucha v ČR Kde

Více

Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005

Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005 Průběžná zpráva č. 2 Programu státní podpory výzkumu a vývoje MŽP v roce 2005 Program Geosféra - SB evidenční označení programu: VaV/1D/1/29/04 název projektu: Biogeochemické cykly ekologicky významných

Více

70/Meteorologické prvky a les

70/Meteorologické prvky a les 70/Meteorologické prvky a les Biometeorologie = obor meteorologie zabývající se vlivy počasí nebo jednotlivých meteorologických prvků na živé organismy. 3. 1. Teplota 3. 1. 1. Teplotní poměry v přízemní

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu

Více

Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí

Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí 110 stavební obzor 5 6/2014 Význam intercepce v hydrologickém cyklu povodí pramenných oblastí Tomáš ČERNÝ Ing. Michal DOHNAL, Ph.D. ČVUT v Praze Fakulta stavební Ing. Miroslav TESAŘ, CSc. AV ČR Ústav pro

Více

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách

Více

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Adam Vizina (VÚV, ČZU), Martin Hanel (ČZU, VÚV), Radek Vlnas (ČHMÚ, VÚV) a kol. Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka veřejná výzkumná instituce,

Více

Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny

Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny Pozn.: Do smrčin a subalpinských křovin v přírodě zasahují i dřeviny nižších poloh, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny dřeviny, které ve

Více

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice Josef Reidinger, Ministerstvo životního prostředí ČR Ladislav Kašpárek, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Hlavní směry výzkumu byly v posledních

Více

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava

Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 153 157 Srní 2. 4. dubna 2001 Růstová dynamika smrkových výsadeb na degradovaných stanovištích v extrémních polohách NP Šumava Jiří Remeš & Iva Ulbrichová Katedra pěstování

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Jaroslav Rožnovský Naše podnebí proč je takové Extrémy počasí v posledních

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i.

Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha. Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Vliv změn využití pozemků na povodně a sucha Sestavili: L.Kašpárek a A.Vizina VÚV T.G.Masaryka, v.v.i. Jak se měnily rozlohy využití pozemků Příklad pro povodí Labe v Děčíně Data byla převzata ze zdroje:

Více

Diagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození

Diagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození Diagnostika poškození lesních dřevin Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození ICP - Forest Lesprojekt 15 Picea abies defoliace smrk 10 % 30 % 15 % 40 % defoliace smrk

Více

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí 1. PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí Název toku Zbytinský potok Tetřívčí potok Plocha povodí (km 2 ) 1,551354 1,617414 Maximální výška (m n.m.) 906 946 Minimální

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Drátenická skála

Více

Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny

Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU s. 75 79 Srní 2. 4. dubna 2001 Vliv lesních ekosystémů na odtokové poměry krajiny František Křovák & Petr Kuřík KVH a KBÚK, Lesnická fakulta, ČZU v Praze, Kamýcká 129, CZ 165

Více

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních

Více

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem

Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Voda a energie v klimatizačnom zariadení planéty Zem Water and energy in airconditioning of planet Earth Jan Pokorný, ENKI,.p.s. Česká republika Česká zemědělská univerzita Praha Voda pre ozdravenie klímy

Více

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje Jaroslav Rožnovský Extrémní projevy počasí Extrémní projevy počasí

Více

Stromy zdarma chladí, a to výrazně

Stromy zdarma chladí, a to výrazně Termovizní snímání teploty v centru Hradce Králové dne 22. července 2015 za účasti docenta Jana Pokorného, s nímž královéhradecký magistrát (odbor životního prostředí) dlouhodobě spolupracuje. Stromy zdarma

Více

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Volitelný předmět Habituální diagnostika Tomáš Žid tomas.zid@mendelu.cz LDF MENDELU Volitelný předmět Habituální diagnostika Vývoj stavu lesních porostů v České republice a v Evropě Program ICP Forests Vývoj zdravotního stavu porostů strana 2

Více

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density.

The target was to verify hypothesis that different types of seeding machines, tires and tire pressure affect density and reduced bulk density. INFLUENCE OF TRACTOR AND SEEDING MACHINE WEIGHT AND TIRE PRESSURE ON SOIL CHARACTERISTICS VLIV HMOTNOSTI TRAKTORU A SECÍHO STROJE A TLAKU V PNEUMATIKÁCH NA PŮDNÍ VLASTNOSTI Svoboda M., Červinka J. Department

Více

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Rostlinné populace, rostlinná společenstva Rostlinné populace, rostlinná společenstva Populace - soubor jedinců jednoho druhu, vyskytující se na určitém stanovišti a jsou stejného genetického původu ZNAKY POPULACE roste produkuje biomasu hustota

Více

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Distribuce sluneční energie Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma Jan Pokorný, David Pithart ENKI, o.p.s., Ústav systémové biologie a ekologie AVČR Třeboň Les Kulturní krajina s dostatkem vody

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost

Více

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Skleníkový efekt V této kapitole se dozvíte: Co je to skleníkový efekt. Jaké jsou skleníkové plyny. Co je to tepelné záření. Budete schopni: Vysvětlit

Více

Klimatické podmínky výskytů sucha

Klimatické podmínky výskytů sucha Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno Klimatické podmínky výskytů sucha Jaroslav Rožnovský, Filip Chuchma PŘEDPOVĚĎ POČASÍ PRO KRAJ VYSOČINA na středu až pátek Situace:

Více

Úvod význam vody. Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života.

Úvod význam vody. Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života. Hydrická funkce lesů Úvod význam vody Voda je jedním ze základních složek biosféry a svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi podmiňuje vznik a existenci života. Hlavní část vody, přibližně 1,360 mil.

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Devět skal Datum

Více

Bezzásahový režim nemá zásadní vliv na hydrologii šumavských povodí. (Hruška a kol. 2016, Ochrana přírody)

Bezzásahový režim nemá zásadní vliv na hydrologii šumavských povodí. (Hruška a kol. 2016, Ochrana přírody) Bezzásahové porosty usychají, zvyšuje se teplota a krajina vysychá. Živý les tlumí klimatickou změnu a měli bychom funkce lesa napodobovat i v kulturní krajině Jan Pokorný (doc., RNDr., CSc) ENKI, o.p.s.

Více

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010

Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 ČESKÝ HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚSTAV Centrální předpovědní pracoviště Hydrometeorologická situace povodně v květnu 2010 Datum: 18. května 2010 Synoptickou příčinou povodní byla tlaková níže, která postoupila

Více

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin

Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin Ing. Matěj Orság Vodní bilance rychle rostoucích dřevin 16. května 2013, od 9.00 hod, zasedací místnost děkanátu AF (budova C) Akce je realizována vrámci klíčové aktivity 02 Interdisciplinární vzdělávání

Více

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně

Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Syntaxonomie jehličnatých lesů obecně Erico-Pinetea Erico-Pinion Pulsatillo-Pinetea sylvestris Cytiso ruthenici-pinion sylvestris Vaccinio-Piceetea Dicrano-Pinion Piceion excelsae Pinion mugo Athyrio alpestris-piceion

Více

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Sucho a degradace půd v České republice - 2014 Brno 7. 10. 2014 Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho Vodní provoz polních plodin Ing. Jana Klimešová Ing. Tomáš Středa, Ph.D. Mendelova

Více

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny

Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor účelových map k Metodice hospodářského využití pozemků s agrárními valy pro vytváření vhodného vodního režimu a pro snižování povodňového

Více

HYDROLOGIE MALÉHO POVODÍ 2014

HYDROLOGIE MALÉHO POVODÍ 2014 Pozvánka na konferenci s mezinárodní účastí HYDROLOGIE MALÉHO POVODÍ 2014 Pořádající organizace Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v.v.i., Praha Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost, Praha Ústav

Více

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage.

Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen Ozons auf die Gesundheit der Waldbaumarten im Osterzgebirge sowie Möglichkeiten der Vorhersage. Vliv nadlimitních koncentrací přízemního ozónu na zdravotní stav asimilačního aparátu lesních dřevin ve východním Krušnohoří a možnosti jeho prognózování. Der Einfluss von Überkonzentrationen bodennahen

Více

VegetaËnÌ porost krajiny a vodnì hospod stvì

VegetaËnÌ porost krajiny a vodnì hospod stvì VegetaËnÌ porost krajiny a vodnì hospod stvì Miloslav äìr, Miroslav Tesa, ºubomÌr Lichner, Old ich Syrov tka Klíčová slova hydrologie generace odtoku vegetační kryt retence vody v půdě Souhrn Popisuje

Více

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky

Možné dopady měnícího se klimatu na území České republiky Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724185617 fax: 541 421 018, 541 421 019 Možné dopady měnícího se

Více

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald

Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Přestavba lesa v Národním parku Schwarzwald Jörg Ziegler Nationalpark Schwarzwald Der Schwarzwald Tradiční krajina s mnoha tradicemi a klišé Der Schwarzwald Rýnský zlom Der Schwarzwald pásovité uspořádání

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: 27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum Změna klimatu v ČR Trend změn na území ČR probíhá v kontextu se změnami klimatu v Evropě. Dvě hlavní klimatologické charakteristiky, které probíhajícím změnám klimatického systému Země nejvýrazněji podléhají

Více

VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ

VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ VZTAH TEPLOTY VZDUCHU A PŮDY RŮZNÝCH PŮDNÍCH DRUHŮ Relationship between air and soil temperature of different soil types Petr Hora Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Teplota půdy ohřev půdy

Více

Hydrologické poměry obce Lazsko

Hydrologické poměry obce Lazsko Hydrologické poměry obce Lazsko Hrádecký potok č.h. p. 1 08 04 049 pramení 0,5 km západně od obce Milín v nadmořské výšce 540 m. n. m. Ústí zleva do Skalice u obce Myslín v nadmořské výšce 435 m. n. m.

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 12 v gradientu hory Plechý

Více

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů Největší hydrologická sucha 20. století The largest hydrological droughts in 20th century Příspěvek vymezuje a porovnává největší hydrologická sucha 20. století. Pro jejich vymezení byla použita metoda

Více

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro

Více

Vliv managementu na obnovu šumavských lesů

Vliv managementu na obnovu šumavských lesů AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II str. 270 274 Srní 4. 7. října 2004 Vliv managementu na obnovu šumavských lesů Impact of management on forests regeneration in the Bohemian Forest Ivona Matějková* & Magda

Více

Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav

Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav 10. 5. 2009 Ekologická esej Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav Zpracoval: Jiří Lahodný Otázka č.2b Klimaxový biom Conisilva Klimaxový

Více

Management bi odiversity v Krkono ích a na umav (2006-2011) (www.infodatasys.cz/bi odivkrsu) Limitující faktory a omezení biologického zotavování z

Management bi odiversity v Krkono ích a na umav (2006-2011) (www.infodatasys.cz/bi odivkrsu) Limitující faktory a omezení biologického zotavování z Jak reaguje biodiversita ita umavy na r zný management v horských lesích Karel Mat jka IDS Praha www.infodatasys.cz Seminá Mezinárodní rok biodiverzity a ochrana p írody na umav, 20.5.2010 Presentovány

Více

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.) PŘÍSPĚVEK K POZNÁNÍ KORLAČNÍ FUNKCE DĚLOHY U HRACHU (Pisum sativum L.) Mikušová Z., Hradilík J. Ústav Biologie rostlin,

Více

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava

Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Soubor map struktury porostů na TVP v oblasti Modravy v Národním parku Šumava Vacek S., Remeš J., Bílek L., Vacek Z., Ulbrichová I. Soubor map: Mapa struktury porostu na TVP 1 v oblasti Modravy v Národním

Více

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd

Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Experimentální měření sněhu na vybraných lokalitách Jeseníků a Beskyd Přednáška ČHMÚ Ostrava 16/04/2012 Martin JONOV Šárka MADĚŘIČOVÁ Měření sněhové pokrývky - pravidelné měření se provádí v rámci ČHMÚ

Více

Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období

Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny Soubor specializovaných map povodí Teplého potoka pro simulaci odtokového procesu v suchém období Případová studie povodí Teplý potok Příloha

Více

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ Jiří Sklenář 1. Úvod Extrémy hydrologického režimu na vodních tocích zahrnují periody sucha a na druhé straně povodňové situace a znamenají problém nejen pro

Více

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy 1. Jaké jsou formy šíření energie v klimatickém systému Země? (minimálně 4 formy) 2. Na čem závisí množství vyzářené energie tělesem? (minimálně 3 faktory)

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná HYDROSFÉRA = VODSTVO Lenka Pošepná Dělení vodstva 97,2% Ledovce 2,15% Povrchová a podpovrchová voda 0,635% Voda v atmosféře 0,001% Hydrologický cyklus OBĚH Pevnina výpar srážky pevnina OBĚH Oceán výpar

Více

Odtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou

Odtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou Odtok z malého horského povodí v důsledku přesycení půdy vodou Aleš Vondrka 1, Miloslav Šír 2, Miroslav Tesař 2 1 Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Táboritská 941/II, 379 01 Třeboň

Více

N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002

N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002 N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002 MARTIN STEHLÍK* * Oddělení povrchových vod, ČHMÚ; e-mail: stehlikm@chmi.cz 1. ÚVOD Povodeň v srpnu 2002 v České republice byla způsobena přechodem dvou frontálních

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Půdní profil Pedogeografie a biogeografie Václav ČERNÍK 2. UBZM ZS 2012/2013 1. Základní údaje o lokalitě Název

Více

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Bílá skála Datum

Více

Vyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava

Vyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava Vyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava Iva Ulbrichová, Jiří Remeš, Václav Štícha Úvod Přirozená obnova, její věková, druhová a výšková struktura, stejně tak i růst a vývoj nárostů v místech prvních,

Více

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz

ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru vodohospodářské politiky tel. + 420 221 812 449 kral@mze.cz 12. Magdeburský seminář k ochraně vod Rámcová směrnice o vodách (WFD) 10. 13. října 2006 Český Krumlov Zmírn rnění dopadů změn n klimatu na vodní hospodářstv ství Ing. Miroslav Král, CSc. ředitel odboru

Více

ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA

ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA Emilie BEDNÁŘOVÁ Lucie MERKLOVÁ SUMMARY: Evaluation of phenological stages of shrub layer at the edge

Více

KLIMATICKÁ ÚČINNOST POROSTŮ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V KRAJINĚ CLIMATIC EFFICIENCY OF SHORT ROTATION COPPICES IN THE LANDSCAPE

KLIMATICKÁ ÚČINNOST POROSTŮ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V KRAJINĚ CLIMATIC EFFICIENCY OF SHORT ROTATION COPPICES IN THE LANDSCAPE Acta Pruhoniciana 92: 45 49, Průhonice, 2009 KLIMATICKÁ ÚČINNOST POROSTŮ RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN V KRAJINĚ CLIMATIC EFFICIENCY OF SHORT ROTATION COPPICES IN THE LANDSCAPE Miloslav Šír 1, Jan Weger 2,

Více

Vztah teploty vzduchu a tenzometrického tlaku půdní vody

Vztah teploty vzduchu a tenzometrického tlaku půdní vody Vztah teploty vzduchu a tenzometrického tlaku půdní vody Miloslav Šír 1, Miroslav Tesař 1, Ľubomír Lichner 2 1 Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 2 Ústav hydrológie SAV, Račianska

Více

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE projektu Zemní, terénní a arboristické práce v lesoparku Na Sluneční realizované v rámci projektu LESOPARK NA SLUNEČNÍ, CZ.3.22/3.3.01/13.03849 a/ identifikační údaje Název projektu:

Více

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT)

MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) MOŢNOSTI ZMÍRNĚNÍ SOUČASNÝCH DŮSLEDKŮ KLIMATICKÉ ZMĚNY ZLEPŠENÍM AKUMULAČNÍ SCHOPNOSTI V POVODÍ RAKOVNICKÉHO POTOKA (PILOTNÍ PROJEKT) Jaroslav Beneš, Ladislav Kašpárek, Martin Keprta Projekt byl řešen:

Více

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU

Více

Salaš, P. (ed): "Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu". Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN

Salaš, P. (ed): Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice , Úroda, vědecká příloha, 2011, s , ISSN VLIV AGROEKOLOGICKÝCH PODMÍNEK NA SLOŽENÍ BIOMASY VÍCEKOMPONENTNÍCH SMĚSÍ The influence of different agro-ecological conditions on composition of botanical groups in multi-component legume-grass mixtures

Více

Základní charakteristika území

Základní charakteristika území NÁRODNÍ PARK ŠUMAVA Základní charakteristika území v r. 1991 (20.3.) vyhlášen za národní park plocha NP: 69030 ha - park plošně největší pro svoji polohu uprostřed hustě osídlené střední Evropy, relativně

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT VLIV LESNÍCH VEGETAČNÍCH STUPŇŮ NA KVALITU SEMEN JEDLE BĚLOKORÉ (ABIES ALBA MILL.) FOREST VEGETATION ZONES INFLUENCE ON SEED QUALITY OF SILVER FIR (ABIES ALBA MILL.).) JANA STEJSKALOVÁ, IVO KUPKA ABSTRACT

Více

Vliv pěstebních opatření na porostní mikroklima

Vliv pěstebních opatření na porostní mikroklima Vliv pěstebních opatření na porostní mikroklima Jiří Souček Výzkumná stanice VÚLHM, Na Olivě 550, 517 73 Opočno V rámci projektu číslo EHP-CZ02-OV-1-015-2014 Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity

Více

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou

Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský, Mojmír Kohut, Filip Chuchma Vláhová bilance jako ukazatel možného zásobení krajiny vodou Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení

Více

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy

Více

Ekonomika lesního hospodářství

Ekonomika lesního hospodářství Ekonomika lesního hospodářství Cvičení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výrobní podmínky a hospodářská opatření v lesním

Více

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit

Více

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2.

Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. Mezinárodní konference Mikroklima a mezoklima krajinných struktur a antropogenních prostředí Skalní mlýn, Moravský kras, 2. 4. 2. 2011 International Conference Microclimate and mesoclimate of landscape

Více

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996

Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh

Více