ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU

Transkript

1 ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU Textová část Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. BŘEZEN 2018

2 VODOHOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A VÝSTAVBA akciová společnost Praha 5 - Smíchov, Nábřežní 4 DIVIZE 02 tel: , 237 fax: kasal@vrv.cz, vrkoc@vrv.cz ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU Zpracoval: Ing. Jan Vrkoč Ing. Rostislav Kasal, Ph.D. Mgr. Petr Hauptmann - ACCON environment, s.r.o. Ing. Jindřich Šesták Sweco Hydroprojekt a.s. Schválil: Ing. Jan Cihlář ředitel divize 02 V Praze, dne /002 březen

3 Obsah : 1 Základní údaje Identifikační údaje Úvod a účel předkládané dokumentace Cíle předkládané dokumentace Vlastnictví vodohospodářské infrastruktury a provozování vodovodních systémů Seznam podkladů Přesnost a úplnost podkladů Seznam zkratek Popis systému zásobování vodou Popis vodovodních systémů v lokalitě Dobříšska a Novoknínska Skupinový vodovod Dobříš Stará Huť Vodovod města Nový Knín Vodovod obce Chotilsko a místní části Mokrsko a Prostřední Lhota Vodovod Mokrovraty Vodovod obcí Svaté pole a Rybníky a místních částí Budínek a Budín Rekapitulace zdrojů vody Posouzení lokalit vhodných pro napojení na navrhovaný skupinový vodovod Posouzení lokalit z hlediska ohrožení suchem Analýza a příprava opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území Středočeského kraje Posouzení lokalit z hlediska Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Posouzení z hlediska zájmových oblastí stávajících provozovatelů Posouzení z hlediska počtu obyvatel Posouzení z hlediska zájmu o připojení na navrhovaný SV Finální výběr lokalit vhodných pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod Bilance potřeby vody a návrh zatěžovacích stavů Možnosti zdrojů vody v řešené lokalitě Návrh zatěžovacích stavů Hospodaření s vodou Stanovení potřeby vody - obecně Formát výpočtu potřeby vody a popis jednotlivý prvků Vyhodnocení zatěžovacích stavů Návrh technických opatření zásobování vodou Popis opatření dle priority řešení a návrh etapizace Návrh souboru opatření pro variantu I Návrh opatření na zdrojích Posouzení a návrh akumulace vodojemy Návrh opatření pro distribuci vody v systému Rekapitulace souboru navržených opatření pro variantu I Návrh souboru opatření pro variantu II Návrh opatření na zdrojích Posouzení a návrh akumulace vodojemy Návrh opatření pro distribuci vody v systému Rekapitulace souboru navržených opatření pro variantu II Investiční náklady navržených opatření Vstupy pro ekonomické vyhodnocení...77

4 6.2 Odhad investičních nákladů VARIANTA I. odhad investičních nákladů VARIANTA II. odhad investičních nákladů Možnosti financování Vhodné zdroje financování Ministerstvo zemědělství Operační program Životní prostředí Časový harmonogram navrhovaných opatření Závěry a doporučení Závěry Doporučení PŘÍLOHY Příloha 9.1. Tabulková část stanovení potřeby vody a zatěžovacích stavů - SV Dobříšsko a Novoknínsko Příloha 9.2. Přehledná situace návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou VARIANTA I Příloha 9.3. Přehledná situace návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou VARIANTA II Příloha 9.4. Průtokové schéma návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou VARIANTA I Příloha 9.5. Průtokové schéma návrh zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou VARIANTA II Příloha 9.6. Dokladová část /002 březen

5 1 Základní údaje 1.1. Identifikační údaje Název: Kraj: Objednatel: ZÁSOBENÍ DOBŘÍŠSKA A NOVOKNÍNSKA PITNOU VODOU Středočeský Vodohospodářská společnost Dobříš spol. s.r.o. Jiráskova 656, Dobříš Stupeň dokumentace: Odvětví stavby: Investiční záměr Vodní hospodářství Zpracovatel dokumentace: Odpovědný projektant: Číslo evidence ČKAIT: Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a.s. Nábřežní 4, Divize 02 IČO: DIČ: CZ Ing. Rostislav Kasal, Ph.D. tel: kasal@vrv.cz , Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství Vedoucí projektu: Ing. Jan Vrkoč vrkoc@vrv.cz Datum: Březen Úvod a účel předkládané dokumentace Zpracování studie investičního záměru "Zásobení Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou investiční záměr bylo provedeno na základě smlouvy č. 02-O /17 uzavřené s objednatelem Vodohospodářská společnost Dobříš spol. s.r.o. dne Předmětem smlouvy je vypracování investičního záměru, který řeší možnosti zásobovaní pitnou vodou obcí v lokalitě Dobříšska a Novoknínska z nového skupinového vodovodu. Skupinový vodovod bude propojovat stávající lokální vodovodní systémy jednotlivých obcí a zároveň umožní připojení obcí, kde je zásobování řešeno individuálně. V současné době se již řada obcí v tomto regionu potýká s malou vydatností vlastních zdrojů, či s její zhoršenou kvalitou. Výstavba skupinového vodovodu se stabilním zdrojem by problém těchto obcí vyřešila. 3675/002 březen

6 1.3. Cíle předkládané dokumentace Hlavním cílem studie je návrh distribučního systému pro potřeby zásobení obcí pitnou vodovou v regionu Dobříšska a Novoknínska. Dalším cílem bude vyhledat a posoudit vhodný zdroj vody pro navržený skupinový vodovod. Předpokládá se posouzení variant připojení na nadřazený vodárenský systém, tj. skupinový vodovod Mníšek a skupinový vodovod Příbram, a dále jímání vody z území u obce Hubenov. Cílem bude volba vhodného zdroje. Vybraná varianta vhodného zdroje bude dále rozpracována do návrhu distribučního systému vodárenské skupiny. Následně bude zpracováno ekonomické hodnocení, dotační možnosti a investorské zajištění. Studie je řešena bilančně dle potřeby území, součástí plnění není matematický model a podrobné hydraulické a hydrotechnické výpočty. Vlastní materiál se skládá z následujících vzájemně propojených částí: A. Zajištění a analýza podkladů. B. Bilance potřeby vody v oblasti C. Prověření možnosti využití zdrojů D. Návrh distribučního systému vodárenské skupiny E. Ekonomické hodnocení F. Možnosti financování G. Inženýrská činnost investorské zajištění H. Závěry a doporučení. Rozsah předmětu plnění jednotlivých fází je specifikován následujícím výčtem činností: 1. Zajištění a analýza podkladů Doposud zpracované dokumentace týkající se vodohospodářské infrastruktury. Územní plány měst, rozvojové plány měst, kapacitní požadavky. Případné jednání s provozovatelem VH infrastruktury. Podklady o stávajícím vodohospodářském systému materiál řadů, profil, stáří, atd. Terénní průzkum. 2. Bilance potřeby vody v oblasti Stanovení potřeby vody pro obyvatelstvo + občanská vybavenost. Výpočet potřeby vody pro celou lokalitu, tj. stávající stav + výhled (s ohledem na možnosti rozvoje). Posouzení připojení dalších obcí. 3. Prověření možnosti využití zdrojů Posouzení možnosti připojení na SV Příbram. Posouzení možnosti připojení SV Mníšek pod Brdy. Posouzení možnosti připojení nového zdroje a úpravny vody Borotice Hubenov. Volba vhodného zdroje další rozpracování. 3675/002 březen

7 4. Návrh distribučního systému vodárenské skupiny Rámcový návrh technických opatření řešení (ATS, ČS, VDJ atd.). Základní trasování vodovodních přiváděcích řadů. Základní parametry navrhovaného vodovodu, návrhový průtoky, tlakové poměry. 5. Ekonomické hodnocení Ocenění navrhovaných variant řešení. Propočet investičních nákladů. Odhad nákladů přípravných prací, projektové dokumentace DUR, DSP,DPS. 6. Možnosti financování Vypracování jednoduché rešerše vhodných zdrojů financování. Návrh časového postupu realizace. Návrh etapizace přípravných prací, projektové dokumentace DUR, DSP,DPS. 7. Inženýrská činnost investorské zajištění Možnost vytvoření svazku obcí. Sdružený zadavatel. Jednání s obcemi o připojení na skupinový vodovod investorské zajištění. 8. Závěry a doporučení Shrnutí dílčích závěrů. Bilance odhadovaných investičních nákladů. Doporučení projektanta a návrhy dalšího postupu. Součástí investičního záměru nejsou podrobné hydraulické výpočty a podrobné trasování řadů 1.4. Vlastnictví vodohospodářské infrastruktury a provozování vodovodních systémů Vlastník vodohospodářské infrastruktury: Jednotlivé města a obce v regionu: Město Dobříš a Nový Knín a dále obce Stará Huť, Rosovice, Obořiště, Svatá Pole, Višňová, Voznice, Chotilsko, Bojanovice, Rybníky Provozovatel vodohospodářské infrastruktury: Vodohospodářská společnost Dobříš spol. s.r.o. Jiráskova Dobříš 3675/002 březen

8 1.5. Seznam podkladů [1] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje, Hydroprojekt CZ a.s., červen 2004 (včetně aktualizací) [2] Provozní řád veřejného skupinového vodovodu Dobříš Stará Huť, David Kunický, březen 2004 [3] Provozní řád veřejného vodovodu Město Nový Knín, David Kunický, březen 2004 [4] Provozní řád veřejného vodovodu Obec Chotilsko, David Kunický, červen 2005 [5] Provozní řád veřejného vodovodu Prostřední Lhota - Mokrsko, David Kunický, červenec 2005 [6] Mapové podklady 1: a 1: [7] Analýza a příprava opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území středočeského kraje,vrv, a.s., 2016 [8] Vodohospodářská evidence vodárenské soustavy pro rok 2015 a 2016, Vodohospodářská společnost Dobříš, spol. s.r.o., říjen Přesnost a úplnost podkladů Topologie vodovodní sítě Prostorové uspořádání vodovodních řadů, včetně dimenzí a materiálů bylo převzato z dat poskytnutých provozovatelem vodohospodářské infrastruktury. Výškové uspořádání vodovodní sítě včetně objektů Výškové uspořádání bylo odečteno z vrstevnic a následně ověřeno dle dostupných dokumentací. Další doplňující informace Bilanční údaje, povolení k odběrům, údaje z dispečinku, provozní zkušenosti s výkonem jednotlivých zdrojů vody, atd. byly poskytnuty provozovatelem vodárenského systému Seznam zkratek PRVKÚK VR VF VNF OVNF VP Z PO Plány rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje voda vyrobená k realizaci, tj. roční objem vody upravené a předané do přiváděcích řadů nebo přímo do distribuční sítě (m 3 /rok) voda fakturovaná (m 3 /rok) voda nefakturovaná (m 3 /rok) Ostatní voda nefakturovaná, např. komunální čištění nebo požární voda (m 3 /rok). Vlastní potřeba vody, např. odkalení, proplachy vodovodní sítě (m 3 /rok). Ztráty vody počet obyvatel 3675/002 březen

9 DN De PN VDJ AK RV ČS (PS) O LT VT VD PZO Q p Q d Q h Q n SPV Potřeba vody vnitřní průměr potrubí vnější průměr potrubí jmenovitý tlak vodojem armaturní komora redukční ventil čerpací (posilovací) stanice ocel litina vodní tok vodní dílo (nádrž) počet zásobených obyvatel průměrná denní potřeba vody, tj. výpočtová hodnota množství vody za den stanovená ze specifické potřeby vody násobením počtem příslušných jednotek (m 3 /rok, l/s) maximální denní potřeba vody, tj. průměrná denní potřeba vody násobená součinitelem denní nerovnoměrnosti k d. Potřeba vody kolísá v průběhu roku i týdnů, hodnoty k d závisí na velikosti a charakteru spotřebiště (m 3 /rok, l/s) maximální hodinová potřeba vody, tj. maximální denní potřeba vody násobená součinitelem hodinové nerovnoměrnosti k h (m 3 /rok, l/s) uvažovaná návrhová maximální potřeba vody (m 3 /rok, l/s) Specifická potřeba vody (l.obyv -1.den -1 ) je množství vody za jednotku času připadající na jednoho obyvatele nebo na jednotku charakterizující určitý výrobní a nevýrobní proces Základním pojmem je potřeba vody tj. množství vody udané za časovou jednotku potřebné ve zdroji pro zajištění dodávky vody pro odběratele. 3675/002 březen

10 2 Popis systému zásobování vodou Vodovodní systém provozovaný společností VHS Dobříš spol. s.r.o. zahrnuje několik oddělených provozních celků. Nejvýznamnějším vodárenským systémem je skupinový vodovod zásobující pitnou vodou město Dobříš a obce Stará Huť a Rosovice. Dalším významným systémem je vodovod zásobující obce situované jižně od města Dobříš využívající jako zdroj vody skupinový vodovod SV Příbram. Z tohoto vodovodu jsou zásobeny obce Obořiště, Svaté Pole a Rybníky, a místní části Budínek, Budín a Libice. Další skupinou jsou lokality, kde je zásobování řešeno lokálními systémy s vlastními zdroji vody. Takto zásobované je město Nový Knín, obce Chotilsko a místní části Prostřední Lhota a Mokrsko. Stejný způsob zásobování je využíván i v obcích Mokrovraty, Korkyně a Buš, provoz vodovodu si však obce zajišťují sami z vlastních zdrojů. Poslední poměrně rozsáhlou skupinou jsou obce, kde do současné doby nedošlo k realizaci lokálních vodovodních systémů, zásobování je řešeno individuálně ze soukromých studní a vrtů. Jedná se o obce Borotice, Nové Dvory, Čím a místní části Libčice, Dražetice, Hubenov, Čelina, Záborná Lhota, Krámy, Drhovy a Homole. SV Dobříš Stará Huť Mokrovraty Nový Knín Obce napojené na SV Příbram Chotilsko Prostř. Lhota, Mokrsko SV Příbram Obr. 1 - Situace s vyznačením rozdělení vodovodního systému provozované společností VHS Dobříš spol. s.r.o. 2.1 Popis vodovodních systémů v lokalitě Dobříšska a Novoknínska Skupinový vodovod Dobříš Stará Huť Skupinový vodovod Dobříš Stará Huť se skládá ze tří vzájemně propojených oblastí: Oblast město Dobříš Oblast obec Stará Huť Oblast obec Rosovice 3675/002 březen

11 Skupinový vodovod v současné době disponuje vlastními zdroji vody v podobě několika pramenišť odebírající podzemní vody z území severozápadně od města Dobříš. Voda ze zdrojů je dopravována do hlavního vodojemu VDJ Svatá Anna o objemu 2 x 1500 m 3 situovaného jihovýchodně od města Dobříš u silnice směřující do obce Rosovice. Vodojem má úroveň minimální hladiny na kótě 423,00 m n.m. a maximální hladiny na kótě 428,00 m n.m. Oblasti město Dobříš a obec Stará Huť jsou zásobeny z jednoho tlakového pásma. Voda z VDJ Sv. Anna je do oblasti Dobříš přiváděna gravitačně potrubím LT DN500. Oblast Stará Huť je zásobena přes spotřebiště město Dobříš, navazující propoj mezi oblastmi je proveden potrubím LT DN200. Pomocí ATS umístěné v objektu VDJ Sv. Anna je zásobena obec Rosovice. Oblast město Dobříš VDJ Svatá Anna Oblast obec Stará Huť Oblast obec Rosovice Obr. 2 Situace skupinového vodovodu SV Dobříš Stará Huť s vyznačením vodohospodářských objektů. V současné době skupinový vodovod využívá několik pramenišť situovaných v lesích severozápadně od města Dobříš. Tyto prameniště se dají rozdělit do tří oblastí. První oblast zahrnuje prameniště v lokalitách Trnová (T1 T8), Baba (4 jímací zářezy) a nově zprovozňované prameniště Sychrov (HV1 HV4). Surová voda z těchto lokalit splňuje kvalitativní požadavky pro pitnou vodou a nevyžaduje žádnou úpravu, voda je pouze hygienicky zabezpečována. Surová voda z těchto zdrojů je dopravována do VDJ Trnová o 3675/002 březen

12 objemu 2 x 50 m 3 (445,00/442,00 m n.m.), situovaného nedaleko prameniště Trnová. Voda z VDJ Trnová je následně pomocí ČS Trnová dopravována potrubím PE D225 do VDJ Svatá Anna. Druhá oblast zahrnuje prameniště v lokalitách Lipíže (L1 - L9) a Brodce (HV1, HV2). Surová voda z prameniště Lipíže také splňuje požadavky pro pitnou vodou a je pouze hygienicky zabezpečována. Naopak zvýšený obsah železa a manganu se vyskytuje na prameništi Brodce, kde je nutná úprava na nedaleké úpravně vody Brodce. Voda z těchto lokalit je čerpána z akumulace ČS Brodce o objemu cca 8 m 3 potrubím PE D225 (160) a dopravována do VDJ Svatá Anna. V akumulaci ČS Brodce je akumulována i převzatá hygienicky zabezpečená přebytečná voda z akumulačních nádrží Masarykova Sanatoria (cca m3/rok). Třetí oblast zahrnuje malé zdroje v okolí VDJ Svatá Anna. Jedná se o jímací území Říhovka (vrt D2) a Svatá Anna (vrt D3). Surová voda se vyznačuje zvýšeným obsahem Mn, proto je čerpána na ÚV Svatá Anna, kde je obsah Mn snižován. Upravená voda je následně čerpána do nedalekého VDJ Svatá Anna. Posledním vlastním zdrojem skupinového vodovodu je vodní nádrž Chotobuš situovaná na jižním okraji města Dobříš. Jedná se o průtočnou vodní nádrž, která byla vybudována v roce 1957 na potoce Chotobuš (současný název Kotenčický potok) pro zásobení města Dobříše pitnou vodou. Vodním zdrojem je povrchová voda proměnlivé kvality a vyžaduje pro splnění požadavků kladených na pitnou vodu nákladnou technologickou úpravu. V současné době je proto tento zdroj odstaven a slouží pouze jako studená rezerva. SV Dobříš Stará Huť je také napojen na skupinový vodovod Příbram Drásovská skupina, kde je východně od obce Obořiště realizováno předávací místo. Z předávacího místa je voda do VDJ Svatá Anna dopravována potrubím LT DN200, u obce Lhotka je realizována odbočka PE D90 pro obce Svaté Pole a místní části Budín a Budínek. Ze SV Příbram je plnohodnotně zásobena obec Svaté Pole a místní části Budín a Budínek, do VDJ Svatá Anna natéká pouze minimální hygienický průtok. Smluvně daný maximální odběr z tohoto předávací místa je Q max = 5 l/s. Výší odběry jsou značně omezeny stávající vodárenskou infrastrukturou na straně SV Příbram. V případě zvýšení odběrů by bylo nutné realizovat potřebná technická opatření. Zdroje podzemní vody: Lokalita Trnová, vrty T1 až T8, celkový povolený odběr 12,15 l/s, surová voda splňuje požadavky na pitnou vodou, není nutná úprava, pouze hygienické zabezpečení Lokalita jímací zářezy Baba, 4 jímací zářezy, celkový povolený odběr 4,0 l/s, surová voda splňuje požadavky na pitnou vodou, není nutná úprava, pouze hygienické zabezpečení Lokalita Sychrov, vrty HV1 až HV4, celkový předpokládaný povolený odběr 6,0 l/s zatím není v provozu, bude zprovozněno v roce 2018 Lokalita Lipíže, vrty L1 až L9, celkový povolený odběr 9,6 l/s, surová voda splňuje požadavky na pitnou vodou, není nutná úprava, pouze hygienické zabezpečení Lokalita Brodce, vrty HV1 a HV2, povolený odběr 2,0 l/s, surová voda má zvýšený obsah minerálů Fe a Mn, voda je upravována na ÚV Brodce Q kap = 2,5 l/s. Jímací území Říhovka, vrt D2, povolený odběr 1,4 l/s, surová voda má zvýšený obsah minerálů Mn, voda je upravována na ÚV Svatá Anna Q kap = 2,5 l/s. Jímací území Svatá Anna, vrt D3, celkový povolený odběr 2,1 l/s, surová voda má zvýšený obsah minerálů Mn, voda je upravována na ÚV Svatá Anna Q kap = 2,5 l/s. 3675/002 březen

13 Zdroje povrchové vody: Vodní nádrž Chotobuš, povolený odběr 16,0 l/s, surová voda je upravována na ÚV Chotobuš. V současné době je zdroj z důvodů špatné kvality vody v nádrži odstaven Zdroj voda převzatá Předávací místo u obce Obořiště pitná voda převzatá z vodárenské soustavy Příbram, max. povolený odběr 5 l/s. Do VDJ Svatá Anna natéká pouze minimální hygienický průtok, zbytek kapacity je využit pro obce po trase přivaděče. Převzatá hygienicky zabezpečená přebytečná voda z akumulačních nádrží Masarykova Sanatoria (cca m3/rok). Obr. 3 Provozní schéma skupinového vodovodu Dobříš Stará Huť Vodovod města Nový Knín Vodovod Města Nový Knín v současné době disponuje vlastními zdroji vody v podobě 4 kopaných studen (NK3, NK4, NK6, NK7) situovaných na jihu od hranice města a jedním vrtem umístěným v obci (NK2). Voda ze zdrojů je dopravována do vodojemu VDJ Nový Knín o objemu 2 x 75 m 3 (dno cca 368,0 m n.m.) v blízkosti prameniště. 3675/002 březen

14 Z vodojemu vede gravitační zásobní řad do Nového Knína LT DN200 a po 500 m se rozděluje do dvou větví severní a západní. Tlak v západním řadu LT DN150 je redukován o 1,2 baru na křižovatce Vilova a Na Vyšehradě a zásobuje severozápad. Tlak v severním řadu se redukuje o 1,2 baru u křižovatky Vilova a Na Vyšehradě. Dále se větví do menších řadů zásobuje střed, sever a východ města. Do místní části Sudovice bude voda čerpána postupně dvěma automatickými tlakovými stanicemi. Dříve oddělený systém nemající charakter veřejného vodovodu zásobující 6 nemovitostí a MŠ z původního zdroje (kopané studny), dříve ve správě Řádu křížovníků s červenou hvězdou byl také napojen na veřejný vodovod. Celé spotřebiště bude vzhledem k velké členitosti území rozděleno do čtyř tlakových pásem. V současné době probíhá dostavba veřejného vodovodu v dalších částech města a připojení dalších obyvatel, po dokončení všech etap bude celé spotřebiště rozděleno do čtyř tlakových pásem. Město Nový Knín Obec Chotilsko Předpoklad realizace propoje rok 2018 Místní části Prostřední Lhota a Mokrsko Obr. 4 Situace zásobování města Nový Knín, obce Chotilsko a místních částí Prostřední Lhota a Mokrsko. 3675/002 březen

15 Kromě vlastních zdrojů město Nový Knín využívá nově vybudovaný propoj, který přivádí vodu z prameniště Chotilsko. Provozní schéma vodovodu města Nový Knín je znázorněno na Obr. 7. Obr. 5 - Foto VDJ Nový Knín 2 x 75 m 3 Zdroje podzemní vody: Prameniště Nový Knín, 4 kopané studny (NK3, NK4, NK6, NK7), celkový povolený odběr 2,3 l/s, surová voda splňuje požadavky na pitnou vodou, není nutná úprava, pouze hygienické zabezpečení. Vrt ve spotřebišti (NK2), povolený odběr 0,56 l/s, surová voda splňuje požadavky na pitnou vodou, není nutná úprava, pouze hygienické zabezpečení. Zdroj voda převzatá Voda převzatá ze zdroje Prameniště Chotilsko, čerpání ATS Záborná Lhota Q č.max. = 2,0 l/s, přivaděč PE D110 délky cca 2,5 km v úseku ATS Zábor. Lhota VDJ Nový Knín a přivaděč PE D63 délky 2,2 km v úseku ATS Chotilsko ATS Zábor. Lhota Vodovod obce Chotilsko a místní části Mokrsko a Prostřední Lhota V obci Chotilsko (místní části Chotilsko) je vybudován veřejný místní vodovod s vlastním zdrojem vody vrty CH1 CH4. Vodovod byl vybudován v letech Zdrojem pitné vody pro vodovod Chotilsko jsou hloubkové vrty CH1 CH4. Z vrtů je surová podzemní voda čerpána na ÚV Chotilsko a dále do VDJ Chotilsko o objemu 1 x 30 m 3 (358,85/356,1 m n.m.). Technologie úpravny vody slouží ke snižování obsahu dusičnanů. Z veřejného vodovodu je zásobeno 80 obyvatel, zbývající část, cca 47 obyvatel, je zásobeno z vlastních studní. Zdroje podzemní vody: Prameniště Chotilsko, 4 vrty (CH1, CH2, CH3, CH4), celkový povolený odběr 5,5 l/s, surová voda má zvýšený obsah dusičnanů, je proto upravována na ÚV Chotilsko Q kap = 4,0 l/s. 3675/002 březen

16 Obr. 6 - Foto VDJ Chotilsko 130 m 3 V místních částech Prostřední Lhota a Mokrsko je vybudován veřejný místní vodovod s vlastním zdrojem vody vrtem PL1 a studnou S1. Z těchto zdrojů se voda čerpá ponorným čerpadlem do nedalekého vodojemu Prostřední Lhota 140 m 3 (dno cca 441 m n.m.). Do potrubí za čerpací stanicí je dávkován chlór z důvodu hygienického zabezpečení vody. Z vodojemu se gravitačně zásobuje místní část Mokrsko. Z tohoto řadu vede odbočující větev, která zásobuje vodou místní část Prostřední Lhota. Zdroje podzemní vody: Prameniště Prostřední Lhota, vrt PL1 a studna S1, celkový povolený odběr 0,58 l/s, surová voda má zvýšený obsah Fe a Mn, není zatím upravována, je vydané dočasné povolení dodávat odběratelům pitnou vodu s mírně zvýšeným obsahem Fe a Mn. Zdroj voda převzatá Voda převzatá ze zdroje Prameniště Chotilsko, čerpání ATS Chotilsko, přivaděč PE D90 délky cca 1,8 km v úseku ATS Chotilsko VDJ Prostřední Lhota. Přivaděč zatím není proveden, předpoklad realizace je rok Provozní schéma vodovodu obce Chotilska a místních částí Prostřední Lhota a Mokrsko je znázorněno na Obr /002 březen

17 Obr. 7 - Provozní schéma vodovodu Nový Knín, Chotilsko, Prostřední Lhota a Mokrsko Vodovod Mokrovraty Obec Mokrovraty je v současné době z větší části zásobena pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu ve správě obce, jenž zásobuje i místní část Pouště. Zdrojem vody tohoto vodovodu jsou 2 vrty a 4 kopané studny. Vrty S1 a S2 jsou hluboké 28,5 m a 31,5 m. Kopané studny K1, K2, K3 a K4 mají průměr 1,5 m a hloubku 8-11 m. Celková vydatnost těchto zdrojů činí 3-4 l/s. Surová voda vykazuje zvýšený obsah minerálu železa a manganu. Z prameniště je proto voda čerpána na nedalekou úpravnu vody, který zvýšený obsah minerálu redukuje. Upravená voda je z úpravny čerpána do věžového vodojemu Mokrovraty o objemu 100 m 3 (415,0/412,0 m n.m.) situovaného v západní části obce. Z VDJ Mokrovraty je obec zásobena gravitačně Vodovod obcí Svaté pole a Rybníky a místních částí Budínek a Budín Vodovodní systémy obcí Svaté pole a Rybníky a místních částí Budínek a Budín využívají vodu z vodárenské soustavy Příbram. Na východním okraji obce Obořiště se nachází předávací místo s odečtem převzaté vody. Z předávacího místa vede řad DN200 severním směrem do VDJ Svatá Anna, po 1,4 km je z řadu provedena odbočka s řadem z potrubí D90 vedoucím do obce Svaté Pole. Z tohoto řadu a jejích dalších větví je zásobena celá obec Svaté Pole, dále je provedena odbočka DN100, která pokračuje severně od Svatopolského rybníka a vede až do místní části Budínek a dále na jih do místní části Budín. Obec Svaté Pole a místní části Budínek a Budín gravitačně zásobuje VDJ Chlum o objemu 100 m 3 (489,80/485,80 m n.m.), který náleží do vodárenské soustavy Příbram a je situovaný nedaleko obce Drásov. Vodovod obce Rybníky je zásoben vodou z vodárenské soustavy Příbram. Za obcí Daleké Dušníky se nachází předávací místo, z něhož je voda pomocí řadu přiváděna do VDJ Libice o objemu 100 m 3 (461,40/457,40 m n.m.) situovaného na kopci jihozápadně od zástavby místní 3675/002 březen

18 části Libice. Z tohoto vodojemu je voda gravitačně distribuována do místní části Libice a obce Rybníky. směr VDJ Svatá Anna Obec Svaté Pole, místní části Budínek a Budín Obec Obořiště Obec Rybníky a místní část Libice VDJ Chlum Obec Višňová směr VDJ Nečín Obr. 8 - Situace zásobování obcí Svaté Pole, Rybníky, Obořiště a Višňová a místních částí Budín, Budínek a Libice 2.2 Rekapitulace zdrojů vody Pro tvorbu bilance zdrojů vody je rozhodující jejich využitelná kapacita. Hledisko maximálních povolených odběrů nezohledňuje reálnou využitelnou kapacitu zdrojů vody a technický stav souvisejících vodárenských objektů. V rámci posouzení je navrženo jako využitelnou kapacitu zdrojů uvažovat kombinaci různých hledisek, a to: hledisko max. povolených odběrů, hledisko technických možností vodárenských objektů, hledisko zaručené vydatnosti, resp. skutečné provozně ověřené využitelné kapacity zdroje (např. i v období podprůměrných srážek). 3675/002 březen

19 Lokalita Trnová Jímací zářezy "Baba" [l/s] [l/s] [l/s] [l/s] T T T T T T T T Celkem jímací zářezy 4.00 Pouze hygienické zabezpečení, bez úpravy Sychrov HV1 HV2 Ve výstavbě, předpokládaná HV3 kapacita 6.0 l/s HV Celkem 6.00 HV Nutná úprava, Brodce HV kapacita úpravny Celkem l/s L L L Lipíže Pouze L hygienické L zabezpečení, L bez úpravy L L Celkem 9.60 Jímací území Sanatorium Skupinový vodovod Dobříš - Stará Huť Vrty Povolený odběr Kapacita dle technických možností objektů Pouze hygienické zabezpečení, bez úpravy Využitelná kapacita v suchém období 10.0 Využitelná kapacita zdroje Nejisté budoucí využití, dle provozovatele neuvažovat Vodárenský vrt Říhovka Jímací území Sv. Anna D Nutná úprava, 1.0 kapacita úpravny D l/s Jímací území Chotobuš Velmi špatná kvalita surové vody, v Vodní nádrž současné době je zdroj odstaven Celkem využitelná kapacita zdrojů [l/s] Tab. 1 - Využitelná kapacita zdrojů SV Dobříš Stará Huť /002 březen

20 Lokalita Prameniště Nový Knín Vrty NK1 - NK studna NK studna NK studna NK studna NK Celkem 2.86 Vodovod Město Nový Knín Povolený odběr Kapacita dle technických možností objektů [l/s] [l/s] [l/s] [l/s] rezerva, nevyužívá se Pouze hygienické zabezpečení, bez úpravy Celkem využitelná kapacita zdrojů [l/s] Využitelná kapacita v suchém období Tab. 2 - Využitelná kapacita zdrojů vodovod Město Nový Knín 1.0 Využitelná kapacita Lokalita Prameniště Chotilsko Vrty [l/s] [l/s] [l/s] [l/s] CH CH CH CH Celkem 5.50 Vodovod Obec Chotilsko Povolený odběr Celkem využitelná kapacita zdrojů [l/s] Kapacita dle technických možností objektů Nutná úprava, kapacita úpravny 4.0 l/s Využitelná kapacita v suchém období Tab. 3 - Využitelná kapacita zdrojů vodovod Obec Chotilsko 5.5 Využitelná kapacita /002 březen

21 3 Posouzení lokalit vhodných pro napojení na navrhovaný skupinový vodovod Při výběru lokalit vhodných pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod se vycházelo z posouzení různých hledisek: - Posouzení lokalit z hlediska ohrožení suchem - Posouzení lokalit z hlediska plánu rozvoje vodovodů a kanalizací - Posouzení lokalit z hlediska zájmových oblastí stávajících provozovatelů - Posouzení lokalit z hlediska počtu obyvatel - Posouzení lokalit z hlediska zájmu jednotlivých obcí a měst 3.1 Posouzení lokalit z hlediska ohrožení suchem V souvislosti s výskytem dlouhodobého sucha v roce 2015 bylo usnesením vlády České republiky ze dne zadána k přípravě realizace opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. V rámci usnesení byla uložena povinnost přípravy koncepce ochrany pro území ČR. Dle podkladů k usnesení lze předpokládat s budoucím přijetím konkrétních opatření majících rovněž vazbu na vodárenskou infrastrukturu. Jednalo by se o: A) Legislativní opatření a. vypracování a aktualizace Plánu pro zvládání sucha (Plánů krizové připravenosti). B) Organizační a provozní opatření a. optimalizace a revitalizace stávajících propojení vodárenských soustav. * Důležitým opatřením v oblasti posilování odolnosti systému proti suchu a územnímu nedostatku vody je propojování vodovodních systémů v rámci jedné vodárenské společnosti nebo systémů provozovaných různými společnostmi. Infrastrukturní propojení mezi jednotlivými vodárenskými společnostmi často existují, ale vzhledem ke změnám majetkoprávních poměru ve vodárenství po roce 1990, které vedly k rozdrobení vodárenských systémů, jsou jednotlivé vodovody často provozovány odděleně. Realizace (nebo udržování provozuschopnosti) dostatečně kapacitních propojení mezi jednotlivými vodárenskými společnostmi a zajištění potřebných tlakových podmínek umožňuje předávání vyrobené pitné vody do deficitních oblastí v případě výpadku některého z lokálních vodních zdrojů, ať už z důvodu nedostatečné kapacity v důsledku sucha nebo požadované jakosti. Pro operativní řízení převodu vody je vhodné vypracovat manipulační řád nebo jiný smluvní dokument (např. dohodu vlastníku provozně související vodárenské infrastruktury), který vymezí podmínky spolupráce (Mrkvičková a kol., 2012). C) Ekonomická opatření a. racionální nastavení ceny odběrů surové vody z podzemních zdrojů, * Uvedená opatření by byla spojena s okamžitým (pořízení a instalace vodoměrů podlimitním spotřebitelům) a stálými náklady. Zatížení spotřebního koše domácností využívajících zdroje podzemní vody k podlimitním odběrům by při průměrné spotřebě 50 m 3 /rok stouplo přibližně o 0,5 %. Navýšení ceny vody pro VAK by při poměru ceny za odběr podzemní a povrchové vody 1,2:1 činilo cca 3 Kč/m 3, což by se nejspíše promítlo do koncového zdražení vodného o cca 10 %. b. zpoplatnění rezervovaných limitů pro odběr vody. c. cenová politika motivující k šetření s vodou v období sucha D) Technická opatření 3675/002 březen

22 a. zmenšení spotřeby vody b. minimalizace ztrát ve vodárenských soustavách Pozn. * Převzato z přílohy č. 1 Analytické podklady k vládnímu usnesení ČR Analýza a příprava opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území Středočeského kraje Podklady ze studie Analýza a příprava opatření ke zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody na území Středočeského kraje. Studie je zpracovávána firmou VRV a.s. z prostředků středočeského kraje [6]. Studie zahrnuje elektronickou dotazníkovou kampaň jednotlivých obcí na aktuální stav vodovodních a kanalizačních sítí s jednotlivými objekty na těchto sítích. Kampaň je doplněna individuálním jednáním s jednotlivými provozovateli vodovodních sítí a jednáním se zastupiteli obcí. Dotazová kampaň byla směřovaná hlavně na jednotlivé obecní části. Hlavní dotazy kladené zastupitelům obecních částí v souvislosti se zásobováním obcí pitnou vodou naleznete v následující tabulce. Dotaz Možné odpovědi. Jakým způsobem je zásobena obec pitou vodou? Napojením na skupinový vodovod Má vlastní zdroj vody Obyvatelé se zásobují individuálně Vyskytli se u Vás problémy s pitnou vodou? Nebyl problém Byl problém Není nám známo Uvažujete změnu v zásobení pitnou vodou? Napojení na skupinový vodovod Výstavba nového zdroje Výstavba vodovodu Tab. 4 - Otázky kladené obecním částem v rámci kampaně Tímto způsobem bylo v roce 2015 rozesláno 2802 dotazníků. Pouze 918 jich bylo obdrženo jako vyplněných. Součástí byla i analýza poklesu hladiny podzemní vody v celém území, z čehož poté bylo vyhodnocováno riziko ohroženosti vodního zdroje vlivem sucha. Zdroje vody byly rozděleny na podzemní a na povrchové a posuzovány zvlášť. Výsledky kampaně pro zájmové území jsou znázorněny na Obr /002 březen

23 Obr. 9 Dopady sucha na zásobování pitnou vodou Dle ČHMŮ je stav podzemních vod hodnocen podle pravděpodobnosti překročení hladiny ve vrtu v příslušném kalendářním měsíci. Stav sucha je charakterizován třemi kategoriemi závažnosti odvozenými za referenční období Jako mírné sucho jsou označeny stavy mírně podnormální s pravděpodobností překročení %, jako silné sucho stavy silně podnormální s pravděpodobností překročení % a jako mimořádné sucho jsou označeny mimořádně podnormální stavy, které odpovídají nejnižším 5 % pozorování. Analogicky znamená pravděpodobnost překročení % mírně nadnormální stav hladiny, pravděpodobnost překročení 5 15 % silně nadnormální stav hladiny a jako mimořádně nadnormální jsou označeny stavy, které odpovídají nejvyšším 5 % pozorování. Hodnocení je prováděno jak pro jednotlivé objekty, tak souhrnně pro definované oblasti povodí. Vyhodnocení je prováděno pro každý týden v roce. Toto hodnocení je založeno na statistickém porovnání řady měřených hladin ve vrtech. Hodnocení nezohledňuje množství dostupné vody, ale pouze stav hladiny vůči dlouhodobému průměru. V roce 2015 byl podnormální stav zaznamenán už v březnu, nejhorší stav nastal v červenci a v srpnu v povodí středního Labe. Během letních měsíců byly v mělkých vrtech zaznamenány i historicky nejnižší hladiny. Nejhorší stav v mělkých zvodních nastal ve Středočeském kraji v týdnu od srpna. V povodí středního Labe v okrese Nymburk, Kolín, Kutná Hora a v povodí dolní Vltavy v okrese Příbram nastal mimořádně podnormální stav v mělkých vrtech. Na zbytku území byl stav mírně až středně podnormální. Podobný stav trval i v září. Od října se situace začala zlepšovat, nejrychleji se do normálu dostala hladina ve vrtech v povodí 3675/002 březen

24 Obr. 10 Stav podzemních vod v týdnu , zdroj ČHMÚ 3.2 Posouzení lokalit z hlediska Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací (PRVKÚK) je dokument, který obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Z prozkoumání karet jednotlivých obcí PRVKÚK Středočeského kraje konkrétně na oblasti Dobříšska a Novoknínska je vidět, že se zde nachází převážně samostatné systémy zásobování s vlastními zdroji vody. Výjimkou jsou obce situované jižně a jihovýchodně od města Dobříše, které jsou napojeny na skupinový vodovod Příbram. Jako skupinový vodovod lze také považovat systém města Dobříše a obce Stará Huť, který využívá rozsáhlé podzemní zdroje situované severozápadně od města Dobříš. Poměrně značná část obcí v řešené lokalitě, zejména ve východní části v blízkosti vodní nádrže Slapy, nemá vybudovaný žádný systém zásobování, a zásobování je v těchto lokalitách řešeno individuálně ze soukromých zdrojů. Ve výhledovém stavu je v tomto území plánován právě skupinový vodovod, který by propojil stávající roztroušené lokální systémy zásobování pitnou vodou. Části schválené změny PRVKÚK z červena 2008 jsou uvedeny níže. Předkladatelem byl Svazek obcí Dobříšska a Novoknínska. Nová koncepce zásobování pitnou vodou obsahuje jímání vody v území pod obcí Borotice. Upravená voda bude přečerpávána do hlavního vodojemu nad obcí Borotice. Z vodojemu budou vedeny dva hlavní gravitační zásobní řady. První délky cca m vede severovýchodním směrem a bude zásobovat obce Dražetice, Libice, Prostřední Lhotu, Chotilsko. Z obce Chotilsko bude vedený řad délky m do obce čím a řad délky m 3675/002 březen

25 přes Zábornou Lhotu s ukončením ve vodojemu pro Nový Knín. Stávající kubatura vodojemu bude rozšířena. Druhý řad z vodojemu Borotice bude vedený západním směrem Trasa vodovodu délky cca m vede přes obce Drhovy, Rybníky, a Obořiště. V obci Obořiště bude řad napojen na stávající vodovodní řad Příbram Dobříš (lokalita Sv. Anna). Zároveň budou napojeny vodovody obcí Svaté Pole, Rosovice, Staré Huti. Součástí investice bude rozšíření vodojemu Svatá Anna nad městem Dobříš. Tato studie tedy navazuje a částečně přebírá návrh uvedený v dokumentu PRVKÚK Středočeského kraje. Tento návrh dále rozvádí po technické stránce, posuzuje možnosti zásobení navrhovaného systému z více zdrojů, stanovuje předpokládané investiční náklady a posuzuje ekonomickou udržitelnost systému. Skupinový vodovod je rozšířen o možnost přímého propojení nejvýznamnějších urbanizovaných celků v lokalitě - Dobříš Nový Knín přes obec Mokrovraty. 3.3 Posouzení z hlediska zájmových oblastí stávajících provozovatelů V oblasti Dobříšska a Novoknínska v současné době působí regionální provozovatel Vodohospodářská společnost Dobříš, s.r.o., která zajišťuje provozování vodohospodářské infrastruktury města Dobříš a Nový Knín a několika dalších obcí, zejména v jižní části regionu. Na jihu podél dálnice D4 zajišťuje také provoz 1. SčV, a.s. SV Příbram (Daleké Dušníky, Drevníky). Část obcí v regionu si pak zajišťuje provoz vodovodu vlastními silami (Mokrovraty, Korkyně, Dražetice). Mapa působnosti jednotlivých provozovatelů je zobrazena na obrázku níže. Obr. 11 Situace s vyznačením působnost jednotlivých provozovatelů 3675/002 březen

26 Trasa vodovodu je navržena tak, aby došlo k napojení lokalit, kde zajišťuje provoz VHS Dobříš spol. s.r.o., případně kde si obce zajištují provoz samy a obce, kde dosud není veřejný vodovod vybudován. Nezasahuje do působnosti velkých provozovatelů: v jižní části 1.SčV, a.s. a na severu VaK Beroun, a.s Posouzení z hlediska počtu obyvatel Jedním z faktorů ovlivňují výběr lokalit vhodných pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod a také na jeho trasování jsou možnosti v počtu zásobených obyvatel. Trasa skupinového vodovodu je přednostně navržena tak, aby procházela územím, kde se nachází největší koncentrace obyvatelstva. Počet připojených obyvatel má pak dopad na celkovou ekonomiku skupinového vodovodu. Mapa s vyznačeným počty obyvatel v jednotlivých lokalitách je zobrazena níže na Obr. 12. Obr Situace s vyznačením velikosti obcí a jejich místních částí dle počtu obyvatel a rozdělení lokalit podle druhu zásobování. 3.5 Posouzení z hlediska zájmu o připojení na navrhovaný SV V rámci zpracovávané studie bylo s objednatelem dohodnuto, že bude provedena dotazníková kampaň, která zajistí informace o jednotlivých spotřebištích pro potřeby studie a prověří zájem obcí a měst o případné připojení na skupinový vodovod. Zpracovatel studie dohodl na jednotlivých obcích termíny jednání, kde byl přizván zástupce objednatele studie. Součástí jednání bylo seznámení starostů obcí a měst s plánovaným záměr a společné vyplnění dotazníku. Dotazník obsahoval dotazy ohledně základních informací týkající se způsobu zásobování pitnou vodou, počtu zásobených obyvatel a výhledu vývoje obce, součástí byla 3675/002 březen

27 také otázka, zda by měla v případě realizace skupinového vodovodu obec zájem o připojení. Podoba dotazníku je zobrazena níže: V případě, že nebyly v dotazníku uvedeny informace ohledně vývoje počtu obyvatel, byly tyto informace čerpány z platných územních plánů obcí. U obcí, kde v současné době zajišťuje provoz VHS Dobříš, spol. s.r.o. byly uvedené informace o počtu zásobených obyvatel upraveny dle předané evidence provozovatele vodovodu. Výsledky dotazníkové kampaně jsou uvedeny v tabulce Tab. 5 a v grafické podobě jsou znázorněny na Obr. 13. Město, Obec Místní část Druh zásobování Zájem o připojení Poznámka Dobříš Dobříš skupinový ANO součástí SV Dobříš - Stará Huť Nový Knín Nový Knín Sudovice Libčice Kozí Hory Chramiště lokální lokální individuální lokální lokální ANO Stará Huť Stará Huť skupinový - součástí SV Dobříš - Stará Huť Mokrovraty Chotilsko Borotice Mokrovraty Pouště Chotilsko Prostřední Lhota Záborná Lhota Mokrsko Lipí Sejecká Lhota Borotice Hubenov Dražetice Čelina lokální lokální lokální lokální individuální lokální individuální individuální individuální individuální individuální individuální ANO ANO ANO Čím Čím individuální ANO Korkyně Nové Dvory Drhovy Rybníky Korkyně Křížov Nové Dvory Krámy Drhovy Homole Rybníky Libice Budín lokální individuální individuální individuální individuální individuální skupinový skupinový skupinový ANO ANO - ANO Svaté Pole Svaté Pole skupinový ANO nepodařilo se získat vyplněný dotazník zdroj vody SV Příbram - svazek obcí 3675/002 březen

28 Obořiště Drevníky Budínek Obořiště Lhotka Drevníky Slovanská Lhota skupinový skupinový skupinový skupinový skupinový ANO Višňová Višňová skupinový - NE Rosovice Rosovice skupinový ANO Voznice Voznice lokální NE zdroj vody SV Příbram - svazek obcí zdroj vody SV Příbram - svazek obcí součást SV Příbram - svazek obcí mimo řešené území, zdroj vody SV Příbram - svazek obcí mimo řešené území, zdroj vody SV Dobříš - Stará Huť dle telefonické domluvy - nemají zájem, obec má dostatečně vydatný zdroj Tab. 5 Tabulární zpracování výsledků dotazníkové kampaně Obr. 13 Mapa znázorňující výsledky dotazníkové kampaně zájem o připojení na navrhovaný skupinový vodovod. 3675/002 březen

29 3.6 Finální výběr lokalit vhodných pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod Na základě výše provedených posouzení byly stanoveny lokality pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod. Finální výběr lokalit vhodných pro připojení je znázorněn na Obr. 14. Obr. 14 Mapa znázorňující vybrané lokality pro připojení na navrhovaný skupinový vodovod. 3675/002 březen

30 4 Bilance potřeby vody a návrh zatěžovacích stavů Cílem této kapitoly je určení základních parametrů pro posouzení systému zásobování pitnou vodou v důsledku plánovaného rozšíření vodohospodářské soustavy. Posouzení je provedeno pro stanovené zatěžovací stavy na základě dostupných informací. Podkladem pro návrh zatěžovacích stavů jsou předpokládané nově napojované lokality a populační nárůst obyvatel. 4.1 Možnosti zdrojů vody v řešené lokalitě Pro potřeby navrhovaného skupinového vodovodu bylo uvažováno s využitím nových zdrojů pitné vody. Pro skupinový vodovod se hledal jeden centrální zdroj s dostatečnou kapacitou pro požadované potřeby nově připojovaných lokalit s kapacitní rezervou pro město Dobříš. V oblasti Dobříšska a Novoknínska připadají v úvahy celkem tři varianty zdrojů s předpokládanou požadovanou kapacitou: VARIANTA I. realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov VARIANTA II. napojení na SV Příbram VARIANTA III. napojení na SV Mníšek VARIANTA III. Napojení na SV Mníšek VARIANTA II. Napojení na SV Příbram VARIANTA I. Realizace odběr. objektu a ÚV Hubenov Obr. 15 Mapa znázorňující varianty zdrojů pro navrhovaný skupinový vodovod 3675/002 březen

31 V případě uvažované realizace nového odběrného objektu a úpravny byl zpracován zjednodušený návrh úpravny vody a odběrného místa pro potřeby studie a posouzení a odhadnuty investiční náklady. VARIANTA I. realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov V uvažované variantě je zdrojem surové vody pro vodovod slapská nádrž s odběrným místem Hubenov. Varianta I. navazuje na návrh uvedený v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje skupinový vodovod Hubenov Dobříš. Pro tuto variantu byl zpracován zjednodušený návrh úpravny vody a odběrného místa, včetně souvisejících objektů. Vzhledem ke geologickým podmínkám v celé oblasti Slapské vodní nádrže studie počítá s přímým odběrem vody z vodní nádrže. Původně uvažovaná možnost odběru pomocí vrtů, do kterých bude voda infiltrována z vodní nádrže, je vzhledem k odhadované geologii velmi málo pravděpodobná. Situační řešení navržené varianty je znázorněno na Obr. 16. Navržená varianta v sobě zahrnuje následující objekty: 1. Odběrný objekt s čerpací stanicí 2. Přerušovací nádrž 3. Čerpací stanice surové vody 4. Výtlak surové vody 5. Předfiltrace 6. Příprava suspenze 7. Membránová separace, vč. systému regenerace/praní 8. Výšková a prostorová rezerva pro granulované aktivní uhlí 9. Dezinfekce, hygienické zabezpečení 10. Akumulace upravené vody 11. Čerpací stanice upravené vody 12. Výtlak upravené vody 13. Chemické hospodářství 14. Kalové hospodářství Podrobně je navržené opatření řešeno v kapitole Návrh opatření na zdrojích. 3675/002 březen

32 VDJ Dražetice 2 x 400 m3 484,0/480,0 potrubí PE D225 PN16 dl m ČS Upravené vody Hč. = 175 m, Qč = 25 l/s potrubí TLT DN200 PN25 dl m ÚV Hubenov Qmax = 25 l/s ČS Surové vody Hč. = 70 m, Qč = 25 l/s Akumulace upravené vody 1 x 200 m3 334,0/330,0 Odběrný objekt Vodní nádrž Slapy Hhl. = 265,0 Obr. 16 Situace řešení varianty I. realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov VARIANTA II. napojení na SV Příbram V současné době se nachází jižně od města Dobříš skupinový vodovod Příbram. Vlastníkem vodohospodářské infrastruktury je Svazek Obcí Pro Vodovody a Kanalizace Příbram, provozovatelem je 1. SčV, a.s.. Využití tohoto zdroje se nabízí z titulu existence stávajícího předávacího místa u obce Obořiště. Z předávacího místa je veden řad do VDJ Sv. Anna (VHS Dobříš spol. s.r.o.) a odbočka do obcí Svaté Pole a místních částí Budínek a Budín. V případě využití tohoto zdroje pro navrhovaný skupinový vodovod by došlo k napojení navrhovaného skupinového vodovodu v místě stávajícího předávacího místa. V rámci prověření této varianty byl osloven provozovatel systému, společnost 1. SčV a.s.. Na sjednané schůzce zpracovatel studie seznámil provozovatele se zamýšleným záměrem a požadavky na potřebu vody. Provozovatel následně zaslal k řešené věci oficiální stanovisko. Část textu stanoviska je uveden níže: Z hlediska kapacitních možností stávajícího systému je třeba zohlednit, posoudit a případně vyřešit následující kapacitní omezení jednotlivých součástí vodovodu potřebných pro zajištění požadovaných dodávek vody ze skupinového vodovodu Příbram: 3675/002 březen

33 Odběrný objekt 45 l/s surová voda - při potřebě trvalého čerpání i při nižších hladinách v nádrži Kamýk by musela být kompletně rekonstruována nyní již nefunkční násoska vody na ČS Solenice. ČS Solenice 45 l/s surová voda (při potřebě vyššího výkonu by bylo třeba je prověřit možnost řešení souběhem více čerpadel) ČS Jablonná 77 l/s surová voda Kapacita VDJ Háje surová - 2 x m 3 akumulační vodojem surové vody pro ÚV Hatě a průmyslový vodovod. Výkon ÚV Hatě kapacita 75 l/s v rámci uvažovaného doplnění filtrace přes aktivní uhlí nemusí nová kapacita stačit - v jedné variantě uvažováno 40 l/s. Výkon ČS Hatě I 26,9 l/s čerpání pitné vody do VDJ Háje 400 a následně do Milínské a Drásovské distribuční skupiny, z níž by byla zásobována i větev pro Dobříšsko a Novoknínsko. Kapacita ČS by musela být odpovídajícím způsobem navýšena. Zároveň doporučujeme posoudit i dostatečnou kapacita stávající VDJ Háje 400 a Háje 300 s ohledem na případné překlenutí havaárií v čerpání vody, či havárii výtlačného potrubí z VDJ Hatě I. Výkon ČS Háje 300 a kapacita řadu z VDJ Háje do VDJ Chlum 19,5 l/s při potřebě vyššího výkonu by bylo třeba posoudit možnosti a realizovat navýšení kapacity čerpací stanice i propojovacího řadu. Doporučujeme hledat variantní řešení při využití gravitačního zásobení před čerpáním. Kapacita VDJ Chlum m 3 akumulační kapacita VDJ je nedostatečná již pro stávající rozsah napojených obyvatel. Při řešení zásobení obcí Dobříšska a Novoknínska by bylo třeba kapacitu vodojemu posoudit s ohledem na další uvažované akumulace a také s ohledem na zvolenou variantu zkapacitnění čerpání vody a výtlačného potrubí mezi vodojemy Háje 300 a Chlum. Celý text vydaného stanoviska je uveden v příloze 9.6 Dokladová část 3675/002 březen

34 Předávací místo Příbram - Dobříš ČS Hatě I. Q = 26,9 l/s VDJ Chlum 1 x 100 m3 489,8,0/485,8 ÚV Hatě Q = 75 (40) l/s VDJ Háje 300 a m3 594,3/590,3 ČS Jablonné Q = 77 l/s Odběr objekt a ČS Solenice Q = 45 l/s Obr. 17 Páteřní systém zásobování SV Příbram Svazek obcí Drásovská skupina + výtlak ze zdroje Solenice Dle stanoviska provozovatele SV Příbram je nutné posoudit poměrné velkou část systému. Posouzení znamená provedení pasportu stávajícího systému zásobování, sestavení hydraulického modelu a simulaci zatížení sítě odběrem pro potřeby navrženého skupinového vodovodu. Vzhledem k rozsahu toto nelze provést v rámci zpracovávané studie. Pro potřeby studie proto byla alespoň posouzena část od VDJ Chlum směrem k předávacímu místu SV Příbram SV Dobříš. Na základě posouzení vycházejí následující nutné úpravy na vodárenské soustavě Příbram: Rozšíření akumulačního objemu VDJ Chlum (489,8/485,8). Dle informací uvedených v zaslaném stanovisku, objem tohoto vodojemu pro současný stav nevyhovuje. V případě napojení dalších spotřebišť v rámci vybudování navrhovaného skupinového vodovodu je nutné rozšířit objem vodojemu o 400 m 3.. Na základě provedeného hydraulického modelu je nutné provést výměnu stávajícího vodovodního řadu LT DN200 v úseku odbočka Višňová předávací místo Příbram Dobříš v délce cca m. Navrhujeme výměnu za nové potrubí TLT DN 250 PN16 v délce m. Navržený materiál je zvolen z důvodu návaznosti na stávající potrubí na obou koncích zamýšlené rekonstrukce. Uvedený úsek potrubí je v současné době ve špatném technickém stavu, výměna proto také přispěje ke snížení úniků pitné vody. 3675/002 březen

35 VARIANTA III. napojení na Mníšecký přivaděč Mníšecký region je v současné době zásoben z realizovaného skupinového vodovodu v úseku Zbraslav Baně Mníšek pod Brdy. Zdroj vody pro skupinový vodovod je pitná voda ze Želivky. ČS Zbraslav Přerušovací VDJ Jíloviště Návrhová trasa vodovodu DN 350 PČS Černolice Výtlačný řad do VDJ Štítek Rekonstrukce VDJ Kovohutě PČS Mníšek Přiváděcí do Mníšku řad Obr. 18 Vyznačená trasa Mníšeckého vodovodního přivaděče, vč. objektů Zdroj skupinového vodovodu je situován ve Zbraslavi u vodojemu Baně (3 x 400 m 3 ), kde je navržena čerpací stanice. Z ČS Baně je voda dopravována výtlačným řadem DN 350 (délky m) do nově navrženého přerušovacího vodojemu na vrchu Cukrák (402,15/406,07 m n.m.). Dále je trasa výtlačného řadu vedena do přerušovacího vodojemu Jílovište (2x200 m 3 ) na Cukráku. Nový vodojem je situován v lese v návaznosti na původní vodojem 1x150 m 3. Z navrhovaného vodojemu Jíloviště poteče voda gravitací směrem k posilovací čerpací stanici Černolice. Přiváděcí řad je veden v silnici až do obce Všenory. Před začátkem obce křižuje trasa vodovodu Všenorský potok. Ve Všenorech odbočuje vodovodní řad vlevo na silnici č. III/11510 a dále pokračuje do Černolic a Řitky. Na katastrálním území Černolic je navržena posilovací čerpací stanice, která zajistí dopravu vody do vodojemu Kovohutě. V obci Řitka trasa přiváděcího řadu odbočuje ze silnice na místní komunikace a vede zástavbou obce a lesní cestou až k vodojemu Kovohutě. Ve vodojemu je navržena čerpací stanice zajišťující dopravu vody dále do vodojemu Štítek. Z vodojemu Kovohutě jsou nově navrženy dva vodovodní řady. První - výtlačný řad propojuje vodojem Kovohutě a vodojem Štítek, druhý přiváděcí řad propojuje vodojem Kovohutě a 3675/002 březen

36 posilovací čerpací stanici v Mníšku pod Brdy. Trasa vodovodu dále paralelně pokračuje podél silnice R4 v silnici II/116 až do posilovací čerpací stanice v Mníšku pod Brdy. Případné napojení na Mníšecký přivaděč je možné realizovat přes obec Malá Hraštice, která plánuje připojení na Mníšecký přivaděč v blízké době. Případné propojení by znamenalo realizaci přivaděče v délce cca 7 km. V rámci prověření této varianty byl proto osloven majitel Mníšeckého přivaděče Svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy. Byla sjednána schůzka za účasti předsedy rady svazku obcí Ing. Petra Digrína, Ph.D., se kterým byl konzultován investiční záměr a možnosti napojení na systém Mníšeckého přivaděče. Závěrem jednání je zápis z jednání, který je uveden níže v příloze 9.4 Dokladová část Z proběhlého jednání vyplývá, že varianta využití zdroje vody z Mníšeckého přivaděče je omezena návrhovými kapacitami přivaděče. Při návrhu se uvažovalo s připojením obcí po trase přivaděče a rezervou pro další rozvoj tohoto území. Svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy může vyčlenit pro potřeby plánovaného skupinového vodovodu maximální roční potřebu m 3. Zbytek rezervy Mníšeckého přivaděče je vázán pro města a obce, které se na stavbě přivaděče podílely. Propojení by umožňovalo pokrýt potřebu jen malé části plánovaného skupinového vodovodu, např. potřebu pro město Nový Knín. Kapacita Mníšeckého přivaděče je pro potřeby navrhovaného skupinového vodovodu nedostatečná, tato varianta zdroje není proto dále uvažována. 4.2 Návrh zatěžovacích stavů Z hlediska dalšího předpokládaného vývoje bude významnou roli hrát počet připojených lokalit na navrhovaný skupinový vodovod. V jednotlivých lokalitách pak počet připojených obyvatel z celkové počtu trvale bydlících obyvatel. Dalším faktorem ovlivňující potřeby systému bude vývoj počtu obyvatel ve stávajících zásobených lokalitách a lokalitách nově připojených. Pro potřeby posouzení byly tedy stanoveny dva zatěžovací stavy: I. Zatěžovací stav v prvním zatěžovacím stavu je uvažováno s připojením všech vytipovaných lokalit na navrhovaný skupinový vodovod a mírné navýšení počtu obyvatel v jednotlivých lokalitách ve výhledu 5 let - to odpovídá odhadované době realizace řešeného systému zásobování. V případě průmyslu bylo uvažováno s navýšením potřeby vody oproti současnosti o 5 %. Do potřeby je také započítána potřeba vody rezerva pro město Dobříš. Po dohodě s provozovatelem (VHS Dobříš spol. s.r.o.) byla určena velikost rezervy na Q dmax. = 8,0 l/s. II. Zatěžovací stav v druhém zatěžovacím stavu je uvažováno s připojením vytipovaných lokalit na navrhovaný skupinový vodovod s navýšením počtu obyvatel v jednotlivých lokalitách ve výhledu 20 let. V případě průmyslu bylo uvažováno s navýšením potřeby vody oproti současnosti o 20 %. Do potřeby je stejně jako v případě prvního zatěžovacího stavu započítána potřeba vody rezerva pro město Dobříš. Po dohodě s provozovatelem (VHS Dobříš spol. s.r.o.) byla určena velikost rezervy na Q dmax. = 8,0 l/s. 3675/002 březen

37 4.2.1 Hospodaření s vodou Pro stanovení potřeby vody a počtů zásobovaných obyvatel jsou ve studii využity zejména data z majetkové a provozní evidence vodovodů dodané objednatelem. Počty obyvatel jsou dále ověřeny dle platného PRVKUK a na základě dat Českého statistického úřadu. V rámci zpracování dostupných bilančních údajů je ve studii ověřena velikost obejmu vody nefakturované. Velikosti objemu vody nefakturované je vyjádřena prostřednictvím procenta vody nefakturované (%VNF) z celkového množství surové vody k realizaci za rok. Uvedené hodnocení umožňuje sledování vývoje technického stavu jednotlivých vodovodních systémů a posouzení efektivity využití surové vody. %VNF = VNF VR 100; [%] Název provozního celku SV Dobříš - Stará Huť Nový Knín Obořiště Svaté Pole Rybníky Prostřední Lhota Chotilsko Rok Surová voda - voda k realizaci - VR Voda fakturovaná - VF Voda nefakturovaná - VNF Procento vody nefakturované - %VNF [m 3 ] [m 3 ] [m 3 ] [%] Tab. 6 Vyhodnocení hospodaření s vodou Stanovení potřeby vody - obecně Pro vyhodnocení zatěžovacích stavů je zpracován přehled potřeby vody pro jednotlivé lokality. Uvedená potřeba vody v systému je porovnána s využitelnou kapacitou dostupných zdrojů. Potřeba vody je množství vody udávané za časovou jednotku (l.s -1, m 3.d -1 ), potřebné pro zajištění dodávky vody pro jednotlivé odběratele. Pro objektivní vyhodnocení vztahu mezi potřebou a kapacitou zdrojů je použitá potřeba surové vody (vody k realizaci). Potřeba vody k realizaci zahrnuje vodu fakturovanou (VF) a vodu nefakturovanou (VNF) včetně všech jejích složek vlastní potřebu pro výrobu pitné vody, ztráty atd. 3675/002 březen

38 VYUŽITELNÁ KAPACITA ZDROJŮ Obr Schéma s vyznačením hlavních složek hospodaření s pitnou vodou Vzhledem k tomu, že výše stanovené potřeby vody jsou základním parametrem při posouzení vodovodní sítě, byla tomuto tématu věnována patřičná pozornost. Průměrná denní potřeba vody k realizaci Q p Průměrná denní potřeba vody k realizaci Q p (rozumí se v roce) je výpočtová hodnota stanovená ze specifické potřeby vody k realizaci násobením příslušných jednotek, zpravidla počtem obyvatel. Průměrná denní potřeba je výchozí výpočetní hodnotou Qp = PO * SPV SPV (l.obyv -1.den -1 ) - Specifická potřeba vody k realizaci (SPV - l.obyv -1.den -1 ) je množství vody za jednotku času připadající na jednoho obyvatele nebo na jednotku charakterizující určitý výrobní a nevýrobní proces. Výpočet specifické potřeby vody k realizaci pro stávající stav vychází ze skutečných hodnot roční spotřeby vody k realizaci dle majetkové a provozní evidence vodovodů. Hodnoty roční spotřeby vody k realizaci jsou v rámci výpočtu zprůměrovány (roky 2015 až 2016). Ve výhledu (zatěžovací stav I. a II.) byla specifická potřeba vody odhadnuta. V případě obcí, kde v současné době funguje vodovodní systém a jsou k dispozici potřebná data pro výpočet SPV pro stávajíc stav, bylo u SPV pro výhledový stav počítáno s mírným nárůstem oproti současnosti. V ostatních případech bylo u větších obcí, kde je rozvinutější občanská vybavenost, počítáno SPV = 120 l.obyv -1.den -1, v případě menší obcí a místních částí byla stanovena hodnota SPV = 100 l.obyv -1.den -1. PO počet obyvatel (vychází z dat z majetkové a provozní evidence vodovodů, popřípadě z vyplněných dotazníků). Ve výhledu bylo počítáno s nárůstem počtu obyvatel v jednotlivých 3675/002 březen

39 městech, obcích a místní částech dle uvedených hodnot ve vyplněných dotaznících, popř. z informací uvedených v územních plánech obcí a měst. Název provozního celku SV Dobříš - Stará Huť SPV stávající stav SPV zatěžovací stav I. a II. [l.obyv -1.den -1 ] [l.obyv -1.den -1 ] Dobříš Stará Huť Rosovice Nový Knín Obořiště Svaté Pole Rybníky Prostřední Lhota Chotilsko Mokrovraty Nově připojované obce a místní části většinou menší obce s malou občanskou vybaveností Tab. 7 - Přehled specifická potřeba vody k realizaci dle jednotlivých provozních celků Maximální denní potřeba vody k realizaci Q d Maximální denní potřeba vody k realizaci Q d je průměrná denní potřeba vody k realizaci násobená součinitelem denní nerovnoměrnosti a je to maximální potřeba jednoho dne v roce. Maximální denní potřeba je návrhovým parametrem pro dimenzování kapacity zdroje - potřebné množství vody ve zdroji ke krytí této potřeby vody, kapacity úpravny, vodovodních řadů pro dopravu vody do vodojemu a čerpacích stanic. Qd = Qp. kd Součinitel denní nerovnoměrnosti se stanoví na základě velikosti spotřebiště dle následující tabulky: Počet obyvatel k d do , , , ,25 Nad ,15 Tab. 8 - Součinitel denní potřeby vody - k d Maximální hodinová potřeba Q hmax Maximální hodinová potřeba vody je maximální denní potřeba násobená součinitelem hodinové nerovnoměrnosti, zohledňuje denní nerovnoměrnost odběrů z vodovodní sítě během dne. Maximální hodinová potřeba vody je návrhovým parametrem pro dimenze potrubí zásobních řadů a rozvodné sítě ve spotřebišti. 3675/002 březen

40 Qhmax = Qp * kd * kh Počet obyvatel k h 30 7,2 50 6, , , , , , ,9 > ,8 Tab. 9 - Součinitel hodinové nerovnoměrnosti - kh Formát výpočtu potřeby vody a popis jednotlivý prvků Výsledky stanovení současné potřeby vody vyrobené, výhledové potřeby a potřeby vyjadřující předpokládaný vliv připojení nových lokalit a nárůstu počtu obyvatel jsou uvedeny ve výpočetní tabulce v příloze 9.1 a 9.2. Podrobný popis struktury výpočetní tabulky s označením popisků je uveden níže: Data provozovatel Data provozovatel - voda fakturovaná (1) Ozn. vodovodu (2) Obec (3) Místní část (4) trv. obyv. napojené na skup. vodovod 2015 (5) trv. obyv. napojené na skup. vodovod 2016 (6) 2015 (7) Název provozního celku vodovodního systému 2 Název obce 3 Název místní části 4-5 trv. obyv. napojené na skup. vodovod 2015 a 2016 převzatá data od provozovatele 6-7 Množství vody fakturované - v letech převzatá data od provozovatele POTŘEBA - SOUČASNÝ STAV (8) specifická potřeba m3/obyv./rok (9) specifická potřeba l/obyv./den (10) potřeba vody Qp (l/s) (11) kd (12) potřeba vody Qd max. denní (l/s) (13) kh (14) potřeba vody Qd max. hod (l/s) 8 Specifická potřeba vody vyjádřena v m 3 /obyv./rok 9 Specifická potřeba vody vyjádřena v l/obyv./den 10 Současná potřeba vody Qp pro zásobení obce (l/s) 11 Součinitel denní nerovnoměrnosti potřeby vody kd 12 Maximální denní potřeba vody Qd pro zásobení obce (l/s) 13 Součinitel hodinové nerovnoměrnosti potřeby vody kh 14 Maximální hodinová potřeba vody Qh pro zásobení obce (l/s) 3675/002 březen

41 ZATĚŽOVACÍ STAV I. - připojení nových obcí (15) počet obyvatel - nárůst (16) obyv. napojené na vodovod (17) specifická potřeba l/obyv./den (18) potřeba vody Qp (l/s) (19) kd (20) potřeba vody Qd max. denní (l/s) (21) kh (22) potřeba vody Qd max. hod (l/s) 15 Nárůst počtu obyvatel připojených na veřejný vodovod Zatěžovací stav I. 16 Celkový počet obyvatel připojených na veřejný vodovod včetně nově připojených lokalit Zatěžovací stav I. 17 Specifická potřeba vody vyjádřena v l/obyv./den 18 Potřeba vody Qp pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit Zatěžovací stav I. 19 Součinitel denní nerovnoměrnosti potřeby vody kd 20 Maximální denní potřeba vody Qd pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit Zatěžovací stav I. 21 Součinitel hodinové nerovnoměrnosti potřeby vody kh 22 Maximální hodinová potřeba vody Qh pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit Zatěžovací stav I. ZATĚŽOVACÍ STAV II. - nárůst počtu obyvatel (23) počet obyvatel - nárůst (24) obyv. napojené na vodovod (25) potřeba vody Qp (l/s) (26) kd (27) potřeba vody Qd max. denní (l/s) (28) kh (29) potřeba vody Qd max. hod (l/s) 23 Nárůst počtu obyvatel připojených na veřejný vodovod Zatěžovací stav II. 24 Celkový počet obyvatel připojených na veřejný vodovod včetně nově připojených lokalit a nárůstu počtu obyvatel Zatěžovací stav II. 25 Potřeba vody Qp pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit a nárůstem obyvatel Zatěžovací stav II. 26 Součinitel denní nerovnoměrnosti potřeby vody kd 27 Maximální denní potřeba vody Qd pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit a nárůstem obyvatel Zatěžovací stav II. 28 Součinitel hodinové nerovnoměrnosti potřeby vody kh 29 Maximální hodinová potřeba vody Qh pro zásobení obcí (l/s) s připojením nových lokalit a nárůstem obyvatel Zatěžovací stav II. VODA SUROVÁ (m3) POŽADAVEK VÝKON ZDROJŮ (30) průměr (31) prům. procento vody vyrobené (32) SOUČASNÝ STAV (l/s) (33) ZATĚŽOVACÍ STAV I. (l/s) (34) ZATĚŽOVACÍ STAV II. (l/s) 30 Množství surové vody průměr za roky 2015 a 2016 (m 3 /rok) 31 Průměrné procento vody vyrobené (%) 32 Požadavek výkonu zdrojů současný stav (l/s) 33 Požadavek výkonu zdrojů Zatěžovací stav I. (l/s) 34 Požadavek výkonu zdrojů Zatěžovací stav II. (l/s) 3675/002 březen

42 4.3 Vyhodnocení zatěžovacích stavů V rámci vyhodnocení zatěžovacích stavů byla spočítána potřeba vody pro jednotlivé připojované spotřebiště na navrhovaný skupinový vodovod. Potřeby vody v jednotlivých spotřebištích jsou uvedeny v Tab. 10. Část ŘAD 2.1 ŘAD 2 ŘAD 1 Připojené obce Zatěžovací stav II. PZO Q prům Q dmax Q hmax PZO Q prům Q dmax Q hmax [ob] [l/s] [l/s] [l/s] [ob] [l/s] [l/s] [l/s] Obořiště Svaté Pole Budínek (Svaté Pole) průmysl - Nohel Garden, a.s Rybníky Budín (Rybníky) Libice (Rybníky) průmysl - Anbremetall, a.s Drhovy Homole (Drhovy) Borotice Dražetice (Borotice) Čelina (Borotice) Hubenov (Borotice) Libčice (Nový Knín) Prostřední Lhota, Mokrsko (Chotilsko) Chotilsko Záborná Lhota (Chotilsko) Nový Knín + Sudovice Mokrovraty Pouště (Mokrovraty) Stará Huť Čím průmysl - BOCA spol s.r.o. (Čím) Korkyně Křížkov (Korkyně) Nové Dvory Krámy (Nové Dvory) Celkem Zatěžovací stav I Tab. 10 Potřeba vody v jednotlivých spotřebištích pro stanovené zatěžovací stavy Z uvedené tabulky tedy vychází, že celý systém bude mít následující požadavky na potřebu vody 3675/002 březen

43 Zatěžovací stav I. - Počet zásobených obyvatel - PZO = ob - Průměrný denní průtok - Q prům. = 8,84 l/s = 764 m 3 /den - Maximální denní průtok - Q max.d. = 12,66 l/s = 1094 m 3 /den - Maximální hodinový průtok - Q max.h. = 33,62 l/s Zatěžovací stav II. - Počet zásobených obyvatel - PZO = ob - Průměrný denní průtok - Q prům. = 11,51 l/s = 995 m 3 /den - Maximální denní průtok - Q max.d. = 16,52 l/s = 1427 m 3 /den - Maximální hodinový průtok - Q max.h. = 42,96 l/s S provozovatelem bylo dohodnuto, že bude z navrhovaného systému vyčleněna rezerva pro SV Dobříš Stará Huť - Q max.d. = 8,00 l/s = 691 m 3 /den. Potřeba obce Stará Huť je započítána v předchozí tabulce a je uvažováno s jejím zásobením navrhovaným Řadem 2. V Tab. 11. jsou tedy uvedeny potřeby vody systému SV Dobříš Stará Huť. Část SV Dobříš - Stará Huť Připojené obce PZO Q prům Q dmax Q hmax PZO Q prům Q dmax Q hmax [ob] [l/s] [l/s] [l/s] [ob] [l/s] [l/s] [l/s] Dobříš - obyvatelstvo průmysl - Doosan Bobcat s.r.o. - starý závod průmysl - Doosan Bobcat s.r.o. - nový závod MEDI HELP - Masarykovo sanatorium Dobříš Stará Huť Rosovice průmysl - Masna Rosovice, s.r.o Celkem Zatěžovací stav I. Zatěžovací stav II. Zásobeno z navrhovaného řadu ŘAD Tab. 11 Potřeba vody systému SV Dobříš - Stará Huť pro stanovené zatěžovací stavy Stanovená rezerva pokryje v jednotlivých zatěžovacích stavech následující potřebu vody SV Dobříš Stará Huť: Zatěžovací stav I. - 40,2 % potřeby vody Zatěžovací stav II. - 37,0 % potřeby vody Stanovená rezerva pokryje potřebu vody za předpokladu Kh = 1,35 a SPV = 120 l/ob/den pro obyvatel. 3675/002 březen

44 Na základě předchozích bilancí potřeb vody byla stanovena celková kapacita nového zdroje vody pro navrhovaný systém zásobování. Zatěžovací stav I. Zatěžovací stav II. [l/s] [m 3 /den] [l/s] [m 3 /den] [l/s] [m 3 /den] [l/s] [m 3 /den] Nově připojované obce Rezerva pro SV Dobříš - Stará huť Q prům Q dmax Q prům Q dmax Celkem Zdroj vody se navrhuje na maximální denní průtok ve výhledu, to odpovídá stanovenému zatěžovacímu stavu II. K samotným potřebám vody je dále nutné započítat ztráty při distribuci a výrobě vody rozdíl mezi vodou fakturovanou a surovou. Toto množství je dopočítáno v případě napojení stávajících systému dle evidence provozovatele, v případě nově navrhovaných systému bylo uvažováno s 95 % vody fakturované proti vodě surové. Výpočet je uveden v příloze Příloha 9.1. Tabulková část stanovení potřeby vody a zatěžovacích stavů - SV Dobříšsko a Novoknínsko. Níže jsou shrnuty požadavky na nový zdroj vody: - Průměrný denní průtok - Q prům. = 17,4 l/s = m 3 /den - Maximální denní průtok - Q max.d. = 24,5 l/s = m 3 /den - Požadavek výkonu zdroje Q max.d se započítáním ztrát je 24,9 l/s = m 3 /den Nový zdroj vody tedy navrhujeme s následující parametry: - Průměrný denní průtok - Q prům. = 18,0 l/s = m 3 /den - Maximální denní průtok - Q max.d. = 25,0 l/s = m 3 /den U nově připojovaných obcí se předpokládá odstavení stávajících zdrojů vody a výhradní využívaní pitné vody z navrhovaného systému zásobování. Stávající zdroje mohou sloužit jako rezerva. 3675/002 březen

45 5 Návrh technických opatření zásobování vodou Cílem této kapitoly je návrh opatření pro zásobení vybraných lokalit, včetně vyhodnocení technických opatření a doporučení optimálního řešení. 5.1 Popis opatření dle priority řešení a návrh etapizace Opatření nutná pro zabezpečení dodávek pitné vody se dají rozdělit do tří základních skupin: Zajištění dostatečně kapacitních zdrojů a provedení technických opatření pro jejich spolehlivé zapojení do systému. Návrh objektů akumulace pro zajištění potřebného zásobního objemu ve všech lokalitách Návrh distribučního systému pro spolehlivou dodávku pitné vody ke koncovému odběrateli Jedním ze zásadních opatření, které bude ovlivňovat celou koncepci zásobování je zvolený zdroj pitné vody. Celkový návrh opatření je tedy dále rozdělen podle variant možných zdrojů. Vzhledem k tomu, že varianta III. vypadla z důvodu nedostatečné kapacity, jsou dále uvažovány pouze dvě varianty: Návrh souboru opatření pro variantu I. realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov Návrh souboru opatření pro variantu II. napojení na SV Příbram 3675/002 březen

46 5.2 Návrh souboru opatření pro variantu I Návrh opatření na zdrojích V uvažované variantě je zdrojem surové vody pro vodovod slapská nádrž s odběrným místem Hubenov. Maximální výkon úpravny vody je rovný maximální denní potřebě vodovodu 25 l/s. Průměrný výkon je uvažován 18 l/s. Minimální výkon pro potřeby studie stanoven není. VDJ Dražetice 2 x 400 m3 484,0/480,0 potrubí PE D225 PN16 dl m ČS Upravené vody Hč. = 175 m, Qč = 25 l/s potrubí TLT DN200 PN25 dl m ÚV Hubenov Qmax = 25 l/s ČS Surové vody Hč. = 70 m, Qč = 25 l/s Akumulace upravené vody 1 x 200 m3 334,0/330,0 Odběrný objekt Vodní nádrž Slapy Hhl. = 265,0 Obr. 20 Situace řešení varianty I. realizace odběrného objektu a ÚV Hubenov Ve fázi studie jsou k dispozici pouze velmi omezené podklady o jakosti surové vody a vydatnosti zdroje. V zájmové oblasti byly provedeny vrty v rámci hydrogeologického průzkumu. Z jediného neúplného rozboru, který je k dispozici, vyplývá, že podzemní voda je vápenatohořečnato-hydrogenuhličitano-síranového typu, středně mineralizovaná (celková mineralizace 459,6 mg/l), s vyšším obsahem železa. Tento údaj by mohl vést k úvahám o odželezení vody, pokud nešlo o sekundární kontaminaci železem z výpažnice a zejména pokud by bylo možné s podzemní vodou počítat jako se zdrojem s požadovanou vydatností. Dostupná data ovšem ukazují, že při čerpací zkoušce bylo čerpáno 0,3 l/s, přičemž během jednoho dne došlo ke snížení hladiny ve vrtu cca o 6 m při hloubce vrtu 60 m. Jako dílčí závěr ke zdroji podzemní 3675/002 březen

47 vody lze uvést, že s ní není možno počítat pro nedostatečnou vydatnost. Ani využití vrtů pro infiltraci z nádrže Slapy se v daných geologických podmínkách nejeví jako schůdné. Jako jediný dostatečně vydatný zdroj v oblasti Hubenova je tedy povrchová voda odebíraná přímo ze slapské nádrže. Z hlediska jakosti je třeba očekávat organicky silně zatíženou vodu s chemickým (odhad celkového organického uhlíku TOC > 7 mg/l, odhad chemické spotřeby kyslíku manganistenem CHSKMn v maximech > 10 mg/l, převaha huminové látky), mikrobiologickým (bakterie, viry) a biologickým (prvoci, sinice, řasy) zatížením., odpovídající kategorii A3 podle vyhlášky 428/2001 Sb. Do budoucna je možno očekávat i vyšší koncentrace pesticidů a jiných tzv. mikropolutantů (zbytky léčiv, kosmetických přípravků apod.). Pro takovou vodu přichází v úvahu dvoustupňová separace, tedy proces, kde po přípravě suspenze dávkováním koagulačních a dalších činidel a mícháním následuje první separační stupeň, představovaný v klasickém případě sedimentací nebo různými typy čiřičů, od roku 2005 se i v podmínkách ČR s úspěchem na povrchových vodách používá flotace rozpuštěným vzduchem. Po prvním separačním stupni natéká voda na druhý separační stupeň, který je tvořen filtrací, dříve pískovou, v poslední době se místo samotného písku uplatňují buď kombinace písku s jiným materiálem (např. dvouvrstvé filtry s antracitem) nebo se písek zcela nahradí materiálem speciálním. Následuje dezinfekce, na povrchových vodách lze doporučit UV záření a chlor. Taková úprava vody je investičně a provozně náročná a její návrh by pravděpodobně znamenal neproveditelnost (ekonomickou, provozní) varianty s vlastním zdrojem. Problémy, které mohou při provozu takto koncipované, ovšem neodborně provozované úpravny vody nastat, jsou i mediálně známé z příkladu úpravny vody Trnová. Tato úpravna vody odebírá surovou vodu z přehradní nádrže Vrané nad Vltavou a do července 2016 upravovala vodu klasickou dvoustupňovou technologií obecně popsanou výše. Kvůli kombinaci několika nepříznivých faktorů byla do spotřebiště v mnoha případech dodávána voda neodpovídající českým předpisům. Tomuto nepříznivému stavu učinil přítrž až zásah nového provozovatele, který se rozhodl situaci řešit radikálně a klasickou technologii nahradil moderní membránovou technologií. Je, zatím ve zkušebním provozu, ověřeno, že membránová technologie je schopna úspěšně upravovat surovou vodu odebíranou přímo z Vltavy, z vranské nádrže. Její provoz je pro obsluhu jednodušší než provoz klasické dvoustupňové úpravny vody a v některých parametrech (mikroskopický obraz) může být účinnost membránové mikrofiltrace i vyšší než účinnost pískové filtrace. Výše uvedená informace vede k myšlence využít zkušenosti z Trnové pro návrh úpravny vody Hubenov. Navrhuje se následující technologické uspořádání: 1. Odběrný objekt s čerpací stanicí 2. Přerušovací nádrž 3. Čerpací stanice surové vody 4. Výtlak surové vody 5. Předfiltrace 6. Příprava suspenze 7. Membránová separace, vč. systému regenerace/praní 8. Výšková a prostorová rezerva pro granulované aktivní uhlí 9. Dezinfekce, hygienické zabezpečení 10. Akumulace upravené vody 11. Čerpací stanice upravené vody 12. Výtlak upravené vody 3675/002 březen

48 13. Chemické hospodářství 14. Kalové hospodářství Obr. 21 Blokové schéma navržené úpravny vody Hubenov Ad 1, 2, 3, (4) Odběrný objekt s čerpací stanicí, přerušovací nádrž, čerpací stanice surové vody, výtlak surové vody V úvahu přichází břehový objekt nebo vhodněji objekt umístěný na pontonu, který by byl schopen lépe se přizpůsobit při kolísání hladiny v nádrži. Ve studii je možno počítat s osvědčeným uspořádáním, při kterém je v břehovém objektu nebo na pontonu umístěna čerpací stanice s ponornými čerpadly přečerpávající vodu do přerušovací jímky na břehu. Z té by byla surová voda přečerpávána přímo na membránovou technologii. Toto uspořádání mimo jiné chrání úpravnu vody před načerpáním vody nepřijatelné kvality, pokud se sledují základní jakostní parametry (např. zákal). Odběrný objekt by byl vybaven česlemi pro odstranění hrubých nečistot. Výtlak surové vody se předpokládá potrubí PE D225 SDR11 (PN16) délky m a převýšení cca 70 m. Vzhledem k výškovému uspořádání se předpokládá, že veškerá surová voda z odběrného objektu bude přečerpávána na úpravnu vody Hubenov. Odhadované parametry čerpání jsou Hč = 70 m, Qč = 25 l/s. 3675/002 březen

49 Ad 5 Předfiltrace Pro ochranu membrán se standardně používají diskové filtry. Ad 6 Příprava suspenze Účelem tohoto technologického stupně je převedení znečisťujících látek, které jsou v surové vodě v koloidní formě, takže by membránou (nebo i klasickým pískovým filtrem) prošly, na vločky, které membránou neprojdou. Ze zkušeností z Trnové je možno odvodit, že vhodnou formou přípravy suspenze před membránovou technologií může být trubkový flokulátor. Jedná se o relativně jednoduché zařízení, v němž je potřebného míchání a doby kontaktu dosaženo v potrubí, které několikrát změní směr a obsahuje elementy, na nichž dojde k promíchání. Do vody je třeba dávkovat chemikálie koagulanty, např. polymerované soli hliníku, a chemikálie pro úpravu reakce vody (ph), např. uhličitan sodný, hydroxid sodný, kyselinu sírovou. Alternativou je příprava suspenze v nádrži, potřebného promíchání lze dosáhnout míchadly. Ad 7 Membránová separace V Trnové je instalováno zařízení pro mikrofiltraci, s nominální velikostí pórů 1 µm. To je přibližně velikost bakterií. S obdobným zařízením se uvažuje i v případě Hubenova. Membrány jsou uspořádány do kanálků s průměrem 2,5 mm, celkem kanálků tvoří jeden element s povrchem membrány 25 m2. Element je válcového tvaru, průměru cca 0,25m, délky cca 2 m. Při plošném zatížení membrány (flux) 0,16 m/h je pro úpravu 20 l/s suspenze voda + vločky potřeba 18 elementů á 25 m 2. Navrhuje se 20 membránových elementů á 25 m 2, s celkovou plochou membrány 250 m 2. Membrány je třeba regenerovat, protože se během filtrace zanášejí a zvyšuje se rozdíl tlaků před a za membránou. V intervalu 2 až 6 hodin se provádí zpětný proplach po dobu asi 15 s upravenou vodou a poté vzduchem. V daných časových intervalech je aplikováno chemické praní. Při kyselém praní se používá kyselina sírová, při oxidačním praní chlornan sodný. Četnost kyselého praní je 1 za 24 hodin, oxidačního 2 za týden. Po chemickém praní následuje zpětný proplach. V Trnové je spotřeba vody na praní pouze 0,5 % vyrobené vody. Součástí zařízení je i nádrž na filtrát používaný při praní. 3675/002 březen

50 Obr Příklad úpravny s membránovou technologií (mimo ČR) Ad 8 Výšková a prostorová rezerva pro granulované aktivní uhlí Pro případ výskytu pesticidů a jiných mikropolutantů se navrhuje ponechat na pozemku (mimo budovu úpravny vody) prostorovou rezervu pro filtraci přes granulované aktivní uhlí. Potřebná plocha pro filtraci je cca 20 m 2. Ad 9 Dezinfekce, hygienické zabezpečení Jako další bariéra (po membránové separaci) průniku bakterií se navrhuje dezinfekce UV zářením, následovaná dávkováním chloru. Ad 10 Akumulace upravené vody Navrhuje se akumulace pro cca 2 hodiny zdržení při maximálním výkonu, tj. 200 m 3. Ad 11 Čerpací stanice upravené vody Vzhledem k výškovému uspořádání se předpokládá, že veškerá voda z úpravy vody Hubenov bude přečerpávána do vodojemu VDJ Dražetice. Odhadované parametry čerpání jsou Hč = 175 m, Qč = 25 l/s. Ad 12 Výtlak upravené vody Výtlak upravené vody se předpokládá potrubí PE D225 SDR11 (PN16) délky m a potrubí TLT DN200 PN25 délky m s celkový převýšením cca 150 m. Ad 13 Chemické hospodářství Předpokládá se dávkování chemikálií pro úpravu reakce vody (ph) při přípravě suspenze uhličitan sodný (alternativně hydroxid sodný) a kyselina sírová. 3675/002 březen

51 Dávkován bude koagulant, pravděpodobně předpolymerovaný koagulant na bázi solí hliníku (PAX). Pro hygienické zabezpečení se bude dávkovat chlornan sodný. Kyselina sírová a chlornan sodný se budou dávkovat také pro regeneraci membrány. Ad 14 Kalové hospodářství Odpadní vody vznikají zejména z regenerace membrán; objem ostatních odpadních vod (např. z odkalení nádrží) je řádově menší. Pro potřebu studie je možno s rezervou odhadnout jejich množství 4 % vyrobené vody, tj. 1 l/s. Údaj známý z Trnové je podstatně menší. Tyto vody je třeba neutralizovat. Velkou výhodou by byla blízkost čistírny odpadních vod, která by byla připravena na příjem těchto vod. Alternativou je výstavba kalových lagun. Odhad je 2 laguny, každá o velikosti 200 m 2. Předpokládá se přívod nízkého napětí NN. Řízení se navrhuje plně automatické. Přesto lze doporučit přítomnost obsluhy alespoň po část pracovního dne pro pravidelnou údržbu, čištění a dozor nad zařízením. Pro potřeby studie lze uvést, že pro výše popsanou technologii by byla nutná budova velikosti cca 12 m 16 m. V jejím suterénu by bylo možno umístit nádrže a čerpací stanici, v 1NP potom flokulátor, membránovou technologii, chemické hospodářství a rozvodnu elektro. Součástí budovy by bylo i minimální zázemí pro obsluhu-dozor a minimální příruční sklad. Ostatní stavební objekty (oplocení, komunikace, trubní propoje apod.) budou minimalizovány. Je třeba zdůraznit, že návrh byl proveden jako velice předběžný, se zcela nedostatečnou znalostí jakosti surové vody a s velmi omezenou znalostí místa. Jakýkoliv další stupeň včetně prohloubení studie bude vyžadovat minimálně rozbory surové vody, optimálně v delší časové řadě. Neméně je třeba zdůraznit fakt, že zkušenosti s membránovými procesy v ČR jsou velmi omezené a návrh čerpá zejména z obecných pravidel a z publikovaných zkušeností z jedné úpravny vody, která je sice na Vltavě níže po proudu, ovšem podstatně menší než Hubenov (Trnová, 1,1 l/s). Součástí dalších prací, pokud bude varianta shledána proveditelnou, musejí být pilotní testy, které ověří hlavní návrhové parametry. Výškové umístění navržených objektů posuzovaného zdroje a přehledný podélný profil výtlačného potrubí surové a upravené vody jsou znázorněny na Obr /002 březen

52 Obr Přehledný podélný profil výtlaku na VDJ Dražetice 3675/002 březen

53 5.2.2 Posouzení a návrh akumulace vodojemy Vodojemy a přerušovací vodojemy se navrhují v souladu s ČSN Vodojemy a ČSN EN 1508 ( ) Požadavky na systémy a součásti pro akumulaci vody. Návrhy využitelného objemu vody ve vodojemu: Využitelný objem zásobního vodojemu se obvykle volí jako součet objemů, potřebných pro vyrovnání rozdílu mezi přítokem vody do vodojemu a odběrem vody z vodojemu do spotřebiště v době maximální denní potřeby vody, zajištění zásoby vody pro hašení požáru ve smyslu ČSN a ČSN EN 805 a zajištění zásoby vody pro případ drobných poruch na vodovodní síti nebo na zařízení, zajišťující přívod vody do vodojemu. Využitelný objem zásobního vodojemu, stanovený podle zásad ČSN a ČSN EN 805 se obvykle navrhuje na 60 až 80 % maximální denní potřeby vody zásobovaného pásma, do kterého je voda vodojemu přiváděna. Využitelný objem přerušovacího vodojemu se stanovuje v závislosti na systému regulace přítoku vody do vodojemů tak, aby při zajištění trvalé funkce vodojemu nedocházelo ke ztrátám upravené pitné vody odtokem do přepadu a byl tak zajištěn bezporuchový provoz. Typy vodojemů v systému: Hlavní vodojem - vodojem zajišťující zásobu pro plynulý přívod vody do dalších vodojemů. Vodojem hlavní se používá u velkých skupinových vodovodů a bývá navržen tak, aby tlakově i objemově ovládal všechny podřízené vodojemy na trase skupinového vodovodu. Zásobní vodojem - vodojem zásobující vodou určité tlakové zásobovací pásmo, plní funkci vyrovnání nerovnoměrného odběru vody. Na základě provedeného výpočtu potřeby vody byl stanoven objem akumulace potřebný pro jednotlivá spotřebiště. Vypočítané objemy akumulací jsou uvedeny v Tab. 12. Červeně jsou označeny spotřebiště, kde bude stávající vodojem zařazen do navrhovaného systému zásobování. 3675/002 březen

54 Požadovaný zásobní objem vodojemu Část ŘAD 2.1 ŘAD 2 ŘAD 1 Připojené obce Q dmax 80 % Q dmax 100 % Q dmax Q dmax 80 % Q dmax 100 % Q dmax [l/s] [m 3 ] [m 3 ] [l/s] [m 3 ] [m 3 ] Obořiště Svaté Pole Budínek (Svaté Pole) průmysl - Nohel Garden, a.s Rybníky Budín (Rybníky) Libice (Rybníky) průmysl - Anbremetall, a.s Drhovy Homole (Drhovy) Borotice Dražetice (Borotice) Čelina (Borotice) Hubenov (Borotice) Libčice (Nový Knín) Prostřední Lhota, Mokrsko (Chotilsko) Chotilsko Záborná Lhota (Chotilsko) Nový Knín + Sudovice Mokrovraty Pouště (Mokrovraty) Stará Huť Čím průmysl - BOCA spol s.r.o. (Čím) Zatěžovací stav I. Zatěžovací stav II Korkyně Křížkov (Korkyně) Nové Dvory Krámy (Nové Dvory) Celkem Tab. 12 Stanovené akumulace jednotlivých spotřebišť na 80 % a 100 % zásobu Q max.d Ze stanovených potřeb akumulací byla provedena souhrnná tabulka uvádějící posouzení objemů stávajících vodojemů a návrh nových opatření. Opatření na akumulaci jsou rozděleny dle stanovených variant podle využití zdrojů vody. 3675/002 březen

55 VARIANTA I. - Posouzení akumulace Provozní celek/oblast ZS I. ZS II. 80 % Q dmax 80 % Q dmax Objem stávajících vodojemu Navrhovaný objem vodojemu [m 3 ] [m 3 ] [m 3 ] [m 3 ] SV Dobříš - Stará Huť x vyhovuje Prostřední Lhota, Mokrsko (Chotilsko) x 40 vyhovuje Chotilsko x 30 vyhovuje Nový Knín + Sudovice x 75 Mokrovraty + Pouště x 100 Ostatní spotřebiště bez vlastního vodojemu - část ŘAD 1, ŘAD 2 a ŘAD Rozšíření VDJ Nový Knín o 1 x 100 m 3 Věžový VDJ, objem bude vyčleněn v rámci VDJ Dražetice Nový VDJ Dražetice 2 x 400 m 3 Tab Posouzení akumulací na 80 % denní potřebu vody VARIANTA I. Závěry a doporučení: Zásobovaná oblast SV Dobříš Stará Huť nevyžaduje pro zatěžovací stav I. i II. doplnění stávající akumulace. Stávající VDJ Sv. Anna o objemu 2 x 1500 m 3 je dostačující. Zásobované místní části Prostřední Lhota a Mokrsko a obec Chotilsko nevyžadují doplnění stávající akumulace. Stávající objemy VDJ Prostřední Lhota (40 m 3 ) a VDJ Chotilsko (30 m 3 ) jsou dostačující. Zásobované město Nový Knín vyžaduje navýšení objemu stávající akumulace pro zatěžovací stav I. o 63 m 3 a pro zatěžovací stav II. o 90 m 3. Navrhujeme doplnění stávající akumulace VDJ Nový Knín (2 x 75 m 3 ) o 100 m 3 formou výstavby další komory. Zásobovaná obec Mokrovraty a místní část Pouště nevyžaduje pro zatěžovací stav I. doplnění akumulace. V případě zatěžovacího stavu II. by bylo vhodné provést doplnění akumulace o 20 m 3. Vzhledem k tomu, že je stávající vodojem koncipován jako věžový (VDJ Morkovraty 1 x 100 m 3 ) a případné rozšíření je realizovatelné pouze výstavbou druhého věžového vodojemu, doporučujeme doplnění deficitu realizovat z nového VDJ Dražetice. Pro zásobovanou oblast zahrnující všechny nově připojované obce bez vlastní akumulace je nutné zajistit v zatěžovacím stavu I. objem akumulace 542 m 3 a v zatěžovacím stavu II. objem akumulace 736 m 3. Doporučujeme realizaci nového zemního dvoukomorového vodojemu VDJ Dražetice o objemu 2 x 400 m 3 (484,00/480,00 m n.m.). 3675/002 březen

56 5.2.3 Návrh opatření pro distribuci vody v systému Navržený rozvodný systém se skládá z hlavních distribučních řadů, rozvodných řadů ve spotřebištích a vodárenských objektů. Hlavní distribuční systém se skládá celkem ze tří hlavních řadů (ŘAD 1, ŘAD 2 a ŘAD 2.1), 15 redukčních šachet a 2 vodojemů. Centrálním objektem systému je navržený vodojem VDJ Dražetice o objemu 2 x 400 m 3 umístěný severovýchodně od místní části Dražetice na kopci Hořice s provozními hladinami na úrovni 484,0/480,0 m.n.m. Z VDJ Dražetice jsou vedeny 2 hlavní řady pro zásobení vytipovaných lokalit. Řad 1 vede nejprve jihovýchodním směrem podél silnice III/10222, na křižovatce se silnicí II/102 se stáčí na západ a vede dál podél této komunikace, po 750 m přechází na silnici II/119 podél které vede až do obce Rybníky. Za obcí Rybníky odbočuje řad ze silnice směrem doleva a vede po místní komunikaci do místní části Budínek. Z jižní části místní části Budínek vede západně po polní cestě do obce Svaté Pole a dále podél silnice III/10228 do východní části obce Obořiště, kde se napojuje na stávající vodovod a předávací místo SV Dobříš SV Příbram LT DN200. Řad 1 po trase prochází obcemi Borotice, Drhovy, Rybníky a Svaté Pole a místními částmi Dražetice, Budína a Budník. Z řadu jsou dále navrženy odbočky do místních částí Čelina, Hubenov a Homole. Řad 1 je navržen z potrubí HDPE 100 D225 SDR 11 v m. Řad 2 je veden z VDJ Dražetice v souběhu s řadem 1 až ke křižovatce se silnicí II/102 kde se stáčí směr na východ a po 700 m pak odbočuje směrem na sever a vede podél silnice III/10221 do místní části Libčice. Z místní části Libčice řad vede severovýchodním směrem podél místní komunikace a silnicí III/10219 a II/102 až do obce Chotilsko. V obci Chotilsko se řad stáčí na západ a vede podél silnic III/10218, III/ a III/1022 do města Nový Knín. Z Nového Knína řad vede podél silnice II/114 přes obec Mokrovraty až do obce Stará Huť, kde je napojen na stávající vodovod LT DN150. Z řadu jsou provedeny odbočky do stávajících vodojemů, VDJ Záborná Lhota, VDJ Chotilsko, VDJ Nový Knín a VDJ Mokrovraty. Řad 2 je navržen z potrubí HDPE 100 D225 SDR 11 v délce m. Řad 2.1 začíná napojením na navrhovaný řad 2 v obci Chotilsko a vede severně podél silnic II/102 a III/10216 a místních komunikací přes obec Korkyně a místní část Křížov až do obce Nové Dvory. V obci Korkyně je provedena odbočka do obce Čím. Řad 2.1 je navržen z potrubí HDPE 100 D160 SDR 11 v délce m a potrubí HDPE 100 D110 SDR 11 v délce m Jednotlivé lokality budou napojeny na navržený distribuční systém následovně: Obec Obořiště - Obec Obořiště je v současné době zásobena pomocí obecní vodovodní sítě se zdrojem vody SV Příbram - Stávající rozvodný systém obce bude přepojen na navrhovaný ŘAD 1 v místě dnešního předávacího místa SV Dobříš SV Příbram - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Obořiště - Předpokládá se dobudování stávající vodovodní sítě obce o řady z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 420 m. Obec Svaté Pole - Obec Svaté Pole je v současné době zásobena pomocí obecní vodovodní sítě se zdrojem vody SV Příbram - Stávající rozvodný systém obce bude přepojen na navrhovaný ŘAD 1 v jižní části obce - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Svaté Pole 3675/002 březen

57 Místní část Budín (Rybníky) - Místní část Budín je v současné době zásobena pomocí obecní vodovodní sítě se zdrojem vody SV Příbram - Stávající rozvodný systém obce bude přepojen na navrhovaný ŘAD 1 přes stávající přivaděč vedený z místní částí Budínek do místní části Budín - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Budín Místní část Budínek (Svaté Pole) - Místní část Budínek je v současné době zásobena pomocí obecní vodovodní sítě se zdrojem vody SV Příbram - Stávající rozvodný systém obce bude přepojen na navrhovaný ŘAD 1 východní části obce - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Budínek Obec Rybníky - Obec Rybníky je v současné době zásobena pomocí obecní vodovodní sítě se zdrojem vody SV Příbram - Stávající rozvodný systém obce bude přepojen na navrhovaný ŘAD 1 - Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Rybníky - Přepokládá se dobudování stávající vodovodní sítě obce o řady z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 330 m. - V místě přepojení bude také přepojen stávající přivaděč do místní části Libice Obec Drhovy - Obec Drhovy v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce m - Spotřebiště bude připojeno na řad 1 přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Drhovy Místní část Homole (Drhovy) - Místní část Homole v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 281 m a přiváděcího zásobního řadu do spotřebiště z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v délce 198 m - Spotřebiště bude připojeno na řad 1 přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Drhovy Obec Borotice - Obec Borotice v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce m - Spotřebiště bude připojeno na řad 1 přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Borotice Místní část Hubenov (Borotice) - Místní část Hubenov v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou 3675/002 březen

58 - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce m a přiváděcího zásobního řadu do spotřebiště z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v délce 656 m - V místě připojení na řad 1 bude spotřebiště připojeno přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Hubenov Místní část Čelina (Borotice) - Místní část Čelina v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce m a přiváděcího zásobního řadu do spotřebiště z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v délce m - V místě připojení na rad 1 bude spotřebiště připojeno přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Čelina Místní část Dražetice (Borotice) - Místní část Dražetice v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou. Několik nemovitostí v místní části je připojeno na vodovod místního zemědělského družstva, v případě realizace navrhovaného opatření se předpokládá s jejich přepojení na navrhovaný systém zásobování. - Přepokládá se dobudování stávající vodovodní sítě obce o řady z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce m. - Nad obcí na kopci Hořice severovýchodním směrem se předpokládá vybudování hlavního vodojemu navrženého systému zásobování VDJ Dražetice o objemu 2 x 400 m 3, v případě varianty II. 2 x 200 m 3 s úrovní provozních hladin na kótách 484,0/480,0 m n.m.. Místní část Libčice (Nový Knín) - Místní část Libčice v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce m - Spotřebiště bude připojeno na řad 2 přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Libčice Místní část Prostřední Lhota (Chotilsko) - Místní část Prostřední Lhota má v současné době vybudován vlastní systém zásobování s rozvodnou sítí, zdrojem vody a akumulací - Stávající systém bude připojen na navrhovaný systém zásobování přes VDJ Prostřední Lhota o objemu 1 x 40 m 3 situovaný východním směrem na Skleněném vrchu. Napojení se předpokládá přepojením přivaděče ze zdroje vody Chotilsko, vybudování přivaděče se dle informací provozovatele plánuje na rok VDJ Prostřední Lhota bude nadále využíván a zabezpečovat potřebný zásobní objem vody pro spotřebiště Prostřední Lhota. Přepokládá se dobudování stávající vodovodní sítě obce o řady z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 390 m. Místní část Mokrsko (Chotilsko) - Místní část Mokrsko využívá stejného systému zásobování jako místní část Prostřední Lhota. - Připojení této části na navrhovaný systém zásobování bude realizovanou společně s připojením místní částí Prostřední Lhota, tedy připojením stávajícího VDJ Prostřední Lhota. 3675/002 březen

59 - VDJ Prostřední Lhota bude nadále využíván a zabezpečovat potřebný zásobní objem vody pro spotřebiště Mokrsko Obec Chotilsko - Obec Chotilsko má v současné době vybudován vlastní systém zásobování s rozvodnou sítí, zdrojem vody a akumulací - Tento systém bude propojen na navrhovaný systém zásobování přes VDJ Chotilsko o objemu 1 x 30 m 3 situovaný jižním směrem cca 350 m od obce. - Pro propojení VDJ Chotilsko a hlavního řadu 2 bude vybudován vodovodní řad z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v délce 207 m trasovaný po lesní cestě. VDJ Chotilsko bude nadále využíván a zabezpečovat potřebný zásobní objem vody pro spotřebiště. - V obci na hlavním řadu 2 bude v místě odbočky řadu 2.1 vybudována armaturní šachta s dvěma osazenými redukčními ventily. Jeden redukční ventil bude redukovat tlak na řadu 2 směrem na Nový Knín a Starou Huť. Druhý ventil bude redukovat tlak na řadu 2.1 směrem do obce Korkyně. - Přepokládá se dobudování stávající vodovodní sítě obce o řady z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce 430 m. Místní část Záborná Lhota (Chotilsko) - Místní část Záborná Lhota v současné době nemá vybudovaný systém zásobování pitnou vodou. - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce m a přiváděcího zásobního řadu do spotřebiště z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v délce m - V místě připojení na rad 2 bude spotřebiště připojeno přes armaturní šachtu s osazeným redukčním ventilem označenou jako RŠ Záborná Lhota Město Nový Knín a místní část Sudovice - Město Nový Knín má v současné době vybudovaný vlastní systém zásobování, který se v posledních letech dále rozšiřuje. Po dokončení by měl umožňovat připojení všech obyvatel ve městě Nový Knín a místní části Sudovice. - Systém zásobování města Nový Knín bude propojen na navrhovaný systém zásobování přes VDJ Nový Knín o objemu 2 x 75 m 3 situovaný na jižním okraji města u ulice Žižkova. Pro propojení VDJ Nový Knín a hlavního řadu 2 bude vybudován vodovodní řad z potrubí HDPE 100 D110 SDR17 v délce 109 m trasovaný po příjezdové cestě k vodojemu. Stávající objem vodojemu po připojení obyvatel na nově budovanou vodovodní síť nebude dostačující a je nutné jeho doplnění. Předpokládá se tedy realizace třetí komory VDJ Nový Knín o objemu 100 m 3 v těsné blízkosti stávajícího vodojemu a jejich vzájemné propojení. Obec Mokrovraty a místní část Pouště - Obec Mokrovraty má v současné době vybudovaný vlastní systém zásobování zahrnující rozvodnou vodovodní síť, zdroj vody a věžový vodojem. - Systém zásobování obce bude propojen na navrhovaný systém zásobování přes stávající VDJ Mokrovraty o objemu 1 x 100 m 3 situovaný v západní části obce nedaleko vlakové zastávky Mokrovraty. Pro propojení VDJ Mokrovraty a hlavního řadu 2 bude vybudován vodovodní řad z potrubí HDPE 100 D110 SDR17 v délce 226 m. VDJ Mokorvraty bude nadále využíván a zabezpečovat potřebný zásobní objem vody pro spotřebiště. Obec Korkyně - Obec Korkyně má v současné době vybudovaný systém zásobování s vlastním zdrojem vody, ale bez vodojemu. 3675/002 březen

60 - Systém zásobování obce tedy bude propojen na navrhovaný systém zásobování z řadu 2.1. přes armaturní šachtu s osazenými redukčními ventily. Jedna odbočka bude přes redukční ventil zásobovat obec Korkyně a druhá odbočka bude přes redukční ventil a přivaděcí zásobní řad zásobovat obec Čím. Armaturní šachta bude umístěna v centru obce na řadu 2.1. Obec Čím - Obec Čím v současné době nemá vybudovaný vlastní vodovodní síť, pro připojení obyvatel je proto nutné realizovat novou rozvodnou vodovodní síť. - V obci se předpokládá vybudování vodovodních řadů z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 délky m a potrubí HDPE 100 D110 SDR17 délky 325 m. Navrhovaný obecní systém bude napojen na řad 2.1 pomocí přiváděcího zásobního řadu potrubím HDPE 100 D90 SDR17 délky m přes redukční ventil umístěný v armaturní šachtě umístěné v obci Korkyně. - V obci se také nachází významný zpracovatelský subjekt společnost Boca spol. s.r.o. - předpokládá se jeho napojení na navrhovaný vodovod. Místní část Křížov (Korkyně) - Místní část Křížov v současné době nemá vybudovaný vlastní vodovodní síť, pro připojení obyvatel je proto nutné realizovat novou rozvodnou vodovodní síť. - V obci se předpokládá vybudování vodovodních řadů z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 celkové délky m a připojení na řad Součástí přepojení bude armaturní šachta s osazeným redukčním ventilem označená jako RŠ Křížov Obec Nové Dvory - Obec Nové Dvory v současné době nemá vybudovaný vlastní systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce m - Z obce bude dále provedena odbočka do místní části Krámy Místní část Krámy (Nové Dvory) - Místní část Krámy v současné době nemá vybudovaný vlastní systém zásobování pitnou vodou - Předpokládá se vybudování nového rozvodného systému obce z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 v celkové délce m a přiváděcího zásobního řadu napojeného na řad 2.1 z potrubí HDPE 100 D90 SDR17 délky m. 3675/002 březen

61 V rámci koncepce řešení je vytvořen matematický model řešených úseků v ustáleném proudění. Matematický model je ve studii koncipován jako návrhový model. Použití modelu řeší základní vyhodnocení kapacity hlavních přiváděcích řadů a orientační návrh dimenze vodovodních potrubí. Matematický model byl vybudován v prostředí matematického simulačního prostředku InfoWater. Součástí návrhových opatření je připojení stávajících vodovodních řadů, ke kterým nejsou k dispozici informace o jejich hydraulických parametrech. Pro návrh opatření byl sestaven návrhový matematický model na základě odhadu jejích hydraulických parametrů. V rámci zpracování projektové dokumentace musí být předpokládané parametry ověřeny a hydraulické výpočty aktualizovány. Výsledkem hydraulické analýzy jsou průběhy hydrodynamických čar energie při zatížení sítě maximálními hodinovými průtoky. Průběhy hydrodynamických a hydrostatických čar jsou znázorněny ve zpracovaných přehledných podélných profilech hlavních distribučních řadů. Systém vodovodních řadů je rozdělen dle funkce do tří kategorií: Kategorie A hlavní distribuční systém rozvádějící pitnou vodu v rámci celého regionu. Kategorie B zásobní přiváděcí řady propojující hlavní distribuční systém s rozvodnými systémy jednotlivých spotřebišť. Kategorie C rozvodné zásobní řady ve spotřebišti, na které budou napojeny vodovodní přípojky a připojeny jednotlivý odběratelé Souhrn délek jednotlivých kategorií řadů v navrženém systému zásobování je detailně uveden v Tab. 14. Část distribučních řadů je shodná pro obě posuzované varianty. 3675/002 březen

62 Část Připojené obce Vodovodní řady Kategorie A Kategorie B Kategorie C [DN - mat.] [m] [DN - mat.] [m] [DN - mat.] [m] Obořiště - - D90 - PE 420 Svaté Pole Budínek (Svaté Pole) ŘAD 1 ŘAD 2 ŘAD 2.1 Rybníky - - D90 - PE 330 Budín (Rybníky) D225 - PE Drhovy - - D90 - PE Homole (Drhovy) D90 - PE 198 D90 - PE 281 Borotice - - D90 - PE Hubenov D90 - PE 656 D90 - PE Čelina D90 - PE D90 - PE Dražetice (Borotice) - - D90 - PE Libčice (Nový Knín) - - D90 - PE Prostřední Lhota (Chotilsko) - - D90 - PE 390 Mokrsko (Chotilsko) Chotilsko D225 - PE D90 - PE 207 D90 - PE 430 Záborná Lhota (Chotilsko) - - D90 - PE Nový Knín, Sudovice D110 - PE Mokorvraty D110 - PE Stará Huť Čím D90 - PE D110 - PE 325 Korkyně D160 - PE Křížov (Korkyně) D110 - PE D90 - PE Nové Dvory, Porostliny D90 - PE 988 D90 - PE Krámy (Nové Dvory) D90 - PE D90 - PE Celkem D110 - PE D110 - PE D90 - PE D90 - PE D160 - PE D110 - PE D110 - PE 325 D225 - PE Tab. 14 Tabulka souhrnu požadavků na délky řadů dle stanovených kategorií Dále jsou součástí navrhovaného systému vodárenské objekty, zahrnující redukční šachty, čerpací stanice a vodojemy. Informace o jednotlivých objektech, jejich označení, funkce a navržených parametrech jsou uvedeny v Tab /002 březen

63 Vodáresnký objekt Označení Funkce Parametry RŠ Obořiště Redukce tlaku pro obec Obořiště Red. tlak. H = 420 m n.m. RŠ Svaté Pole RŠ Budín RŠ Budínek RŠ Rybníky Redukce tlaku pro obec Svaté Pole Redukce tlaku pro místní část Budín Redukce tlaku pro místní část Budínek Redukce tlaku pro obec Rybníky a místní část Libice Red. tlak. H = 420 m n.m. Red. tlak. H = 410 m n.m. Red. tlak. H = 410 m n.m. Red. tlak. H = 410 m n.m. (Rybníky) Red. tlak. H = 450 m n.m. (Libice) RŠ Drhovy Redukce tlaku pro obec Drhovy Red. tlak. H = 450 m n.m. RŠ Borotice Redukce tlaku pro obec Borotice Red. tlak. H = 440 m n.m. Redukční šachta RŠ Hubenov RŠ Čelina RŠ Libčice RŠ Chotilsko Redukce tlaku pro místní část Hubenov Redukce tlaku pro místní část Čelina Redukce tlaku pro místní část Libčice Redukce tlaku na ŘADU 2 směrem do města Nový Knín a na odbočce ŘADU 2.1 směrem do obce Korkyně Red. tlak. H = 400 m n.m. Red. tlak. H = 400 m n.m. Red. tlak. H = 430 m n.m. Red. tlak. ŘAD 2 H = 430 m n.m. Red. tlak. ŘAD 2.1 H = 450 m n.m. RŠ Záborná Lhota Redukce tlaku pro místní část Záborná Lhota Red. tlak. H = 410 m n.m. RŠ Korkyně Redukce tlaku do odbočky pro obec Čím a pro obec Korkyně Red. tlak. odbočka Čím H = 370 m n.m. Red. tlak. obec Korkyně H = 390 m n.m. RŠ Křížov Redukce tlaku pro místní část Křížov Red. tlak. H = 420 m n.m. RŠ Stará Huť Redukce tlaku pro obec Stará Huť Red. tlak. H = 415 m n.m. Akumulace VDJ Dražetice Zásobní objem pro obce a místní části Obořiště, Svaté Pole, Budín, Budínek, Rybníky, Libice, Drhovy, Homole, Borotice, Hubenov, Čelina, Dražetice, Libčice, Záborná Lhota, Stará Huť, Korkyně, Čím, Křížov, Nové Dvory a Krámy Zemní dvoukomorový vodojem 2 x 400 m /480.0 m n.m. VDJ Nový Knín Zásobní objem pro město Nový Knín Doplnění stávajícího objemu vodojemu 2 x 75 m 3 o 100 m 3 formou výstavby nové komory. Tab. 15 Souhrn vodárenských objektů, včetně označení, funkce a parametrů varianta I 3675/002 březen

64 Obr. 24 Situace navrženého řešení zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou - VARIANTA I. 3675/002 březen

65 Obr. 25 Přehledný podélný profil navrženého řadu 1 VARIANTA I. 3675/002 březen

66 Obr Přehledný podélný profil navrženého řadu 2 VARIANTA I 3675/002 březen

67 Obr Přehledný podélný profil navrženého řadu 2.1 VARIANTA I 3675/002 březen

68 5.2.4 Rekapitulace souboru navržených opatření pro variantu I. Přehledně je souhrn navržených opatření uveden v Tab. 16. VARIANTA 1 Opatření na zdroji Odběrný pontonový objekt s ponornými čerpadli, přerušovací nádrž ČS Surové vody (Hč = 70 m, Qč = 25 l/s) Membránová úpravna vody s dezinfekcí a hygienickým zabezpečením (Qmax.d = 25 l/s, Qp = 18 l/s) Akumulace upravené vody 1 x 200 m3, 334.0/330.0 m n.m. Výtlačný řad upravené vody ČS Upravené vody (Hč = 175 m, Qč = 25 l/s) D225 - PE SDR DN200 - TLT PN Výtlačný řad surové vody D225 - PE SDR Celkem délka výtlačného potrubí Akumulace - vodojemy VDJ Dražetice 2 x 400 m3 (484,0/480,0 m n.m.) Doplnění VDJ Nový Knín 1 x 100 m3 (dno cca 367 m n.m.) Distribuční soustava vodovodní řady a objekty Vodovodní potrubí - Kategorie A Vodovodní potrubí - Kategorie B Vodovodní potrubí - Kategorie C Celkem délka potrubí D110 - PE SDR D160 - PE SDR D225 - PE SDR D90 - PE SDR D110 - PE SDR D90 - PE SDR D110 - PE SDR Redukční šachta 15 ks Tab. 16 Souhrn navržených technických opatření pro stanovenou variantu I. 3675/002 březen

69 5.3 Návrh souboru opatření pro variantu II Návrh opatření na zdrojích Stanovená varianta II. uvažuje využití kapacit stávající vodárenské soustavy situované jižně od řešené lokality. V současné době se nachází jižně od města Dobříš skupinový vodovod Příbram. Vlastníkem vodohospodářské infrastruktury je Svazek Obcí Pro Vodovody a Kanalizace Příbram, provozovatelem je 1. SčV, a.s.. V případě využití tohoto zdroje pro navrhovaný skupinový vodovod by došlo k napojení navrhovaného vodovodu v místě stávajícího předávacího místa SV Příbram SV Dobříš u obce Obořiště. Skupinový vodovod Příbram nemá v současné době kapacitu pro dodání potřebného množství vody do navrhovaného vodovodu. V případě využití pitné vody v požadovaném množství je proto nutné realizovat úpravy na vodárenském systému SV Příbram. Výčet úprav je uveden v zaslaném stanovisku provozovatele. Předávací místo Příbram - Dobříš Výměna potrubí TLT DN250 PN16 dl m VDJ Chlum 1 x 100 m3 489,8,0/485,8 Doplnění VDJ Chlum 1 x 400 m3 489,8,0/485,8 Obr. 28 Navržené změny na SV Příbram nutné pro připojení SV Dobříš Dle stanoviska provozovatele SV Příbram je nutné posoudit poměrné velkou část systému. Posouzení znamená provedení pasportu stávajícího systému zásobování, sestavení hydraulického modelu a simulaci zatížení sítě odběrem pro potřeby navrženého skupinového vodovodu. Vzhledem k rozsahu toto nelze provést v rámci zpracovávané studie. Pro potřeby studie proto byla alespoň posouzena část od VDJ Chlum směrem k předávacímu místu SV Příbram SV Dobříš. Na základě posouzení vycházejí následující nutné úpravy na vodárenské soustavě Příbram: Rozšíření akumulačního objemu VDJ Chlum (489,8/485,8). Dle informací uvedených v zaslaném stanovisku, objem tohoto vodojemu pro současný stav nevyhovuje. 3675/002 březen

70 V případě napojení dalších spotřebišť v rámci vybudování navrhovaného skupinové vodovodu by tedy bylo nutné rozšíření objemu vodojemu o 400 m 3.. Na základě provedeného hydraulického modelu je nutné provést výměnu stávajícího vodovodního řadu LT DN200 v úseku odbočka Višňová předávací místo Příbram Dobříš v délce cca m. Navrhujeme výměnu za nové potrubí TLT DN 250 PN16 v délce m. Navržený materiál je zvolen z důvodu návaznosti na stávající potrubí na obou koncích zamýšlené rekonstrukce. Uvedený úsek potrubí je v současné době ve špatném technickém stavu, výměna proto také přispěje ke snížení úniků pitné vody Posouzení a návrh akumulace vodojemy Stanovený objem akumulací pro jednotlivá spotřebiště je stejný jako v případě posuzované varianty I. Ze stanovených potřeb akumulací byla provedena souhrnná tabulka uvádějící posouzení objemů stávajících vodojemů a návrh nových opatření pro variantu II. VARIANTA II. - Posouzení akumulace Provozní celek/oblast ZS I. ZS II. 80 % Q dmax 80 % Q dmax Objem stávajících vodojemu Navrhovaný objem vodojemu [m 3 ] [m 3 ] [m 3 ] [m 3 ] SV Dobříš - Stará Huť x vyhovuje Prostřední Lhota, Mokrsko (Chotilsko) vyhovuje Chotilsko vyhovuje Nový Knín + Sudovice Mokrovraty + Pouště Ostatní spotřebiště bez vlastního vodojemu - část na ŘAD 1 Ostatní spotřebiště bez vlastního vodojemu - část na ŘAD 2 a ŘAD Rozšíření VDJ Nový Knín o 1 x 100 m 3 Věžový VDJ, objem bude vyčleněn v rámci VDJ Dražetice Stávající VDJ Chlum bude nutné rozšířit o 400 m 3 pro část navrhované SV Nový VDJ Dražetice 2 x 200 m 3 Tab Posouzení akumulací na 80 % denní potřebu vody VARIANTA II. Závěry a doporučení: Zásobovaná oblast SV Dobříš Stará Huť nevyžaduje pro zatěžovací stav I. i II. doplnění stávající akumulace. Stávající VDJ Sv. Anna o objemu 2 x 1500 m 3 je dostačující. 3675/002 březen

71 Zásobované místní části Prostřední Lhota a Mokrsko a obec Chotilsko nevyžadují doplnění stávající akumulace. Stávající objemy VDJ Prostřední Lhota (40 m 3 ) a VDJ Chotilsko (30 m 3 ) jsou dostačující. Zásobované město Nový Knín vyžaduje navýšení objemu stávající akumulace pro zatěžovací stav I. o 63 m 3 a pro zatěžovací stav II. o 90 m 3. Navrhujeme doplnění stávající akumulace VDJ Nový Knín (2 x 75 m 3 ) o 100 m 3 formou výstavby další komory. Zásobovaná obec Mokrovraty a místní část Pouště nevyžaduje pro zatěžovací stav I. doplnění akumulace. V případě zatěžovacího stavu II. by bylo vhodné provést doplnění akumulace o 20 m 3. Vzhledem k tomu, že je stávající vodojem koncipován jako věžový (VDJ Morkovraty 1 x 100 m 3 ) a případné rozšíření je realizovatelné pouze výstavbou druhého věžového vodojemu, doporučujeme doplnění deficitu realizovat z nového VDJ Dražetice. Zásobovanou oblast zahrnující všechny nově připojované obce bez vlastní akumulace je nutné rozdělit do dvou částí. Pro spotřebiště zásobované z ŘADU 1 je nutné zajistit potřebný akumulační objem ve VDJ Chum náležící do Drásovské skupiny SV Příbram. VDJ Chlum má stávající objem 100 m 3 a již v současné době není dle informací provozovatele objem vodojemu dostačující. Pro potřeby navrhovaného systému části na ŘADU 1 je nutné zajistit pro ZS I. objem 221 m 3 a pro ZS II. objem 342 m 3. Doporučujeme navýšení objemu VDJ Chum pro potřeby navrhované skupinového vodovodu o m 3 formou výstavby nové komory. Dále je nutné doplnění objemu vodojemu pro potřeby spotřebišť v rámci SV Příbram Drásovská skupina. Stanovení objemu na straně SV Příbram není součástí této studie, proto nebylo posuzováno. Pro spotřebiště zásobované z ŘADU 2 a ŘADU 2.1 je nutné zajistit v zatěžovacím stavu I. objem akumulace 321 m 3 a v zatěžovacím stavu II. objem akumulace 394 m 3. Doporučujeme realizaci nového zemního dvoukomorového vodojemu VDJ Dražetice o objemu 2 x 200 m 3 (484,00/480,00 m n.m.) Návrh opatření pro distribuci vody v systému Navržený rozvodný systém se skládá z hlavních distribučních řadů, rozvodných řadů ve spotřebištích a vodárenských objektů. Návrh je pro distribuci vody v systému obdobný jako v případě varianty I. Podrobný popis jednotlivých částí je uveden v kapitole Návrh opatření pro distribuci vody v systému. Navržené vodovodní řady stejné potrubí, materiál, dimenze a délky jako v případě varianty I. Stejný způsob napojení jednotlivých spotřebišť na navržený systém jako v případě varianty I. redukční šachty a délky řadů rozvodných zásobních řadů ve spotřebištích, přepojení stávajících vodojemů, apod. Rozdíl mezi variantami je v navržených objektech: ČŠ Drhovy pro dopravu vody z VDJ Chlum do navrhovaného VDJ Dražetice je nutné vybudování posilovací čerpací stanice v obci Drhovy s parametry Qč = 15 l/s 3675/002 březen

72 a Hč = 80 m. Čerpaná výška se bude měnit v závislosti na množství odebírané vody v systému. Doporučujeme proto čerpadla osadit frekvenčními měniči. VDJ Dražetice - část zásobního objemu vodojemu Dražetice se přesune do VDJ Chlum. Jelikož voda bude natékat do VDJ Dražetice přes spotřebiště zásobované z řadu 1, zásobní objem pro tuto část je nutné realizovat ve VDJ Chlum. VDJ Dražetice tedy bude zajišťovat potřebný zásobní objem pouze pro spotřebiště připojené na ŘAD 2 a ŘAD 2.1. Navrhovaný objem VDJ Dražetice pro variantu II. je 2 x 200 m 3. Souhrn opatření v rámci vodárenských objektů, zahrnující redukční šachty, čerpací stanice a vodojemy pro variantu II. je uveden v Tab /002 březen

73 Vodáresnký objekt Označení Funkce Parametry RŠ Obořiště Redukce tlaku pro obec Obořiště Red. tlak. H = 420 m n.m. RŠ Svaté Pole RŠ Budín RŠ Budínek RŠ Rybníky Redukce tlaku pro obec Svaté Pole Redukce tlaku pro místní část Budín Redukce tlaku pro místní část Budínek Redukce tlaku pro obec Rybníky a místní část Libice Red. tlak. H = 420 m n.m. Red. tlak. H = 410 m n.m. Red. tlak. H = 410 m n.m. Red. tlak. H = 410 m n.m. (Rybníky) Red. tlak. H = 450 m n.m. (Libice) RŠ Drhovy Redukce tlaku pro obec Drhovy Red. tlak. H = 450 m n.m. RŠ Borotice Redukce tlaku pro obec Borotice Red. tlak. H = 440 m n.m. Redukční šachta RŠ Hubenov RŠ Čelina Redukce tlaku pro místní část Hubenov Redukce tlaku pro místní část Čelina Red. tlak. H = 400 m n.m. Red. tlak. H = 400 m n.m. RŠ Libčice Redukce tlaku pro místní část Libčice Red. tlak. H = 430 m n.m. RŠ Chotilsko Redukce tlaku na ŘADU 2 směrem do města Nový Knín a na odbočce ŘADU 2.1 směrem do obce Korkyně Red. tlak. ŘAD 2 H = 430 m n.m. Red. tlak. ŘAD 2.1 H = 450 m n.m. RŠ Záborná Lhota Redukce tlaku pro místní část Záborná Lhota Red. tlak. H = 410 m n.m. RŠ Korkyně Redukce tlaku do odbočky pro obec Čím a pro obec Korkyně Red. tlak. odbočka Čím H = 370 m n.m. Red. tlak. obec Korkyně H = 390 m n.m. RŠ Křížov Redukce tlaku pro místní část Křížov Red. tlak. H = 420 m n.m. RŠ Stará Huť Redukce tlaku pro obec Stará Huť Red. tlak. H = 415 m n.m. Akumulace VDJ Dražetice VDJ Nový Knín Zásobní objem pro obce a místní části Libčice, Záborná Lhota, Stará Huť, Korkyně, Čím, Křížov, Nové Dvory a Krámy Zásobní objem pro město Nový Knín Zemní dvoukomorový vodojem 2 x 200 m /480.0 m n.m. Doplnění stávajícího objemu vodojemu 2 x 75 m 3 o 100 m 3 formou výstavby nové komory. Čerpací stanice ČS Drhovy Doprava vody do VDJ Dražetice z VDJ Chlum Čerpací stanice Drhovy - Qč = 15 l/s a Hč = 80 m. Tab Souhrn vodárenských objektů, včetně označení, funkce a parametrů varianta II. 3675/002 březen

74 Obr. 29 Situace navrženého řešení zásobování Dobříšska a Novoknínska pitnou vodou VARIANTA II. 3675/002 březen